K napsání této recenze jsem se rozhodl po delším čase stráveným s tímto autem. Důvodem je především to, že jsem schopný vidět negativa a pozitiva v klidu, s odstupem. Navíc mě za článek nikdo neplatí, takže nemusím jako někteří autoři psát, jak je auto úžasné a všichni by si ho měli koupit.
Mimochodem článek v odkazu mě docela dostal. Přesto se budu snažit být nestranný, i když nevylučuji, že občas sklouznu spíš k negativním názorům. Všiml jsem si, že poslední dobou se cena těchto aut dostává na docela přijatelné hodnoty, tak se třeba mé postřehy budou hodit někomu, kdo si to auto zamýšlí koupit.
Konkrétní info o autě
Rok výroby: 2006
Motor 1.6 16V 77kW XEP – s technologií twinport
1 majitel
Najeto 135tis.
Výbava COSMO
Výbava konkrétněji – manuální klima, přední okna v elektrice, elektrický posilovač, elektricky ovládaná vyhřívaná zrcátka (než obě sklíčka i s vyhříváním uletěly), zadní stěrač, výškově nastavitelná řidičova sedačka, loketní opěrka, mlhovky, kotouče vzadu a to je asi vše
Auto má najeto něco přes 135tis. km, a patří celou dobu jednomu majiteli, který ho používá jako rodinné a služební auto zároveň. Před rokem, při nájezdu asi 125tis. bylo auto v rámci rodiny předáno do užívání a majitel si koupil auto nové. S autem se nikdy nevozilo nic těžkého, a nejčastěji jezdilo v jednom nebo ve dvou lidech. Do nedávna bylo auto servisováno v jednom značkovém servise Opel v Ostravě kousek dál od centra směrem na Porubu. Za celých 9 let se auto nikdy nezastavilo a vždy jelo.
Interiér
Když člověk do auta sedne, překvapí ho dobrý výhled dopředu. Celkově vyšší posad a velký prostor nad palubovkou dělá dojem, že je auto velmi prostorné, velké a pevné – přitom z venku na to rozhodně nevypadá. Stěrače stírají oba směrem ven, což pro obyčejného řidiče umocní pocit, že řídí něco fakt velkého. Po chvilce zkoumání začnou ve výhledu vadit masivní A-sloupky – specialita jsou pak kruháče, kde je potřeba se v autě trochu vyklonit, protože už jsem zažil případy, kdy se přijíždějící auto přesně překrývalo se sloupkem a po celou dobu příjezdu ke kruháči zůstávalo v zákrytu. Řadicí páka je trochu víc dole a pro toho, kdo měl předtím nízké auto, je to trochu nezvyk. Palubovka je celá plastová, tvrdá a uprostřed nahoře je oranžově podsvícený display, který kromě hodin, názvu rádiostanice a přehrávané skladby neumí asi nic. Co se týče prostornosti, má to Opel dobře vymyšlené – vepředu je kolem člověka dost místa, vzadu se dá zadní „lavice“ posouvat na úkor kufru, takže je spousta možností na nalezení optimálního poměru kufru a prostoru uvnitř. Sedačky se navíc rychle a jednoduše sklápí, čímž vznikne, pokud si správně pamatuji rovný prostor. Uprostřed palubovky je ovládací panel rádia a klimatizace. Elektrická zrcátka se ovládají na řidičově okně.
A teď kritika – na to, že auto nové stálo přes 400 tisíc je to vevnitř takové nějaké levné. Už po letech se začaly výdechy ventilace obarvovat do mramorového dekoru – prostě ten původní černý plast začal bělet a žloutnout, takže výsledkem je šedo-žlutý mramor, nikoliv leštěný.
Sedačky sice nejsou prosezené, ale vzhledem k povaze podvozku, ke kterému se dostanu, by si zasloužily pořádné boční vedení a jiný tvar. Celkově bych sedačky volil úplně jiné. Pro krátkou jízdu po městě je to super, protože má člověk přehled, nic ho „neobjímá“ ani neutlačuje. Jenže při delší jízdě je potřeba do sedačky více zapadnout a ne sedět jako na záchodě. Někdo by mohl namítnout, že se dá sedačka nastavit, jenže to není o nastavení, spíše jak o celkové koncepci té sedačky. Lidé jedoucí vzadu delší dobu jsou chudáci, protože zadní sedák je asi 6 cm tlustý a další jízda negativně působí na páteř. Už po cca 80tis.km je koženka řadicí páky rozdrolená a škaredá. Volant je na aktuální nájezd docela dost oloupaný a škaredý, gumové tlačítko spouštění klaksonu na krajích volantu je vymačkané a škaredé. Soudit auto podle volantu, neznaje okolnosti, tak tipuji přes 200tis.
Motor
Motor je v rámci možností docela povedený. Už v nízkých otáčkách je velmi pružný a umí auto dobře rozhýbat. Co mě trochu překvapilo, je hlučnost. Do cca 3000 je motor krásně tichý, na volnoběh skoro neslyšitelný (ani zvenku!), ale kolem 3000 otáček jakoby se něco přepnulo a motor se skoro bezdůvodně rozeřve. Možná s tím má souvislost technologie twinport, který přes klapku řídí přívod vzduchu k sacím ventilům a dokáže si prý nasát i hodně spalin aby to mohlo jet na chudou směs. Mělo by to snad fungovat tak, že nad jedním z ventilů je klapka, která rozhoduje, kolik tam pustí vzduchu. Tím že jde jedním ventilem více a jiným méně by se měla směs lépe promíchat, což podle Opelu vede k cca 20% úspoře paliva. Mám trochu hrůzu z toho, že by to mělo při malém zatížení nasávat spaliny z výfuku. Kdo musel někdy řešit EGR ventil nebo škrticí klapku mě chápe.
Výrobce udává výkon 77kW. Nevím, zda je to dusícím stylem jízdy majitele, který naučen ze staré škodovky řadit vždy, když motor začal řvát, tedy max. 3500 otáček, ale já v tom motoru ty kW horko těžko hledám a vůbec celkový průběh výkonu je divný. Podle křivky výkonu by měl motor dosahovat maxima výkonu, tedy 77kW, při zhruba 5500ot a křivka výkonu se zdá být docela lineární. Jel jsem v autech, které měly papírově stejný výkon a jely o kus lépe. Co v mých očích z motoru dělá divný motor, je krouticí moment. Při plném plynu auto první krásně „vysokočí“ a táhne do 3000otáček, pak nastává nějaké mezidobí až k cca 4200 otáčkám a pak se zase chytne a táhne až do 5500ot. Mnou nazvané mezidobí sice není žádná tragédie, ale chová se to jak diesel s velkou turbodírou, kdy řidiči není jasné, jestli ještě může od motoru něco čekat.
Když se vrátím k výkonu, na jízdu po městě je auto mrštné, jede s lehkostí, dá se s tím jet s „naftovými otáčkami“ a motor se vůbec nezlobí. Problém nastává při jízdě mimo město, nejhůř na dálnici. Když si za obcí v mírném kopečku řeknu, že předjedu, tak vím, že rychlosti 4 a 5 asi mi nepomohou, na trojku to sice jede, ale žádné vystřelení se nekoná. Dálnice je kapitola sama pro sebe, autu je nejlépe když jede 110-120 v otáčkách kolem 3000. Cokoliv víc je nepříjemné jak zvukově, tak reakcemi motoru. Aby byly odezvy motoru dobré, je pak zase nutné jet třeba kolem 140-150, ale to už je zase nepříjemné kvůli podvozku.
Spotřeba
Při normální každodenní jízdě 100km se samotným řidičem – z toho 30% město, 40% mimo město a 30% dálnice a zároveň při dodržování předpisů je spotřeba 6,5l podle tankování! Na dalších trasách se při slušné jízdě dá i kolem 6l. Spotřebu vnímám jako rozumnou. Samozřejmě v momentě, kdy člověk potřebuje předjíždět nebo jet rychleji po dálnici tak se hravě dostane na 8l, jenže s tím autem moc rychle a sportovně ani jezdit nejde, takže věřím, že většina bude mít spotřebu 6-7l.
Jízda
Už v motorové kapitole jsem zmínil podvozek. Při čtení některých článků se dočtete, že Meriva kombinuje typicky tvrdý Německý podvozek s komfortně naladěným. Já bych to možná shrnul tak, že podvozek je uskákaná houpavá potvora. V článcích mají vlastně pravdu, ale s upřesněním – auto se houpe do stran a skáče nahoru a dolů. Jízda delší dobu po okreskách je vyloženě nepříjemná, když jsem jednou podřimoval asi hodinu na místě spolujezdce, probudil jsem se s točením hlavy a bolestí za krkem. Pokud bych si na delší cestu mohl vzít jiné auto, tak bych to určitě udělal. Kladné je, že jízdní vlastnosti auta se od koupě po dlouhou nijak zásadně nezměnily (nyní už ano – bude potřeba znovu řešit uložení předních ramen) a chování podvozku je čitelné, takže člověk velmi brzy pozná, že by měl ubrat. Auto je spíš nedotáčivé a v extrému má tendenci ze zatáčky vyjet za nosem.
Další z věcí, co mi vadí, je elektrický posilovač. To, že jednou za čas se po startu nerozběhne ihned, připisuji slabé baterce, která je tam od novoty a zatím to neberu jako závadu. Hlavní co se mi nelíbí, jsou reakce a nastavení tuhosti, přesněji možná zpětné vazby posilovače. Samotný fakt, že je elektrický, mi asi nevadí. Problém je, že při jízdě je posilovač v zatáčkách nepříjemně tuhý a volant velkou silou vrací do středové polohy. Z jiných aut jsem zvyklý, že se s volantem nemusím tolik prát a stále ho držet a kontrolovat. Chvilka nepozornosti a volant skoro ustřelí zpátky. Parkování ve městě je naopak úplně v pohodě.
Auto není nijak dobře, ani špatně odhlučněné, za zmínku stojí vrzání v kufru, které dokáže otravovat. Když už jsme spíš v oblasti karoserie, tak jsem také trochu překvapen, protože všude vidím, jak výrobci zdůrazňují bezpečnostní hvězdičky a tuhost karoserie v krutu. Zas tak horké to asi nebude, protože stačí auto zaparkovat příčně v místě, kde končí rovná plocha a začíná kopeček dolů a najednou se špatně zavírá kufr. Je fakt, že „vrata“ kufru jsou velká, ale nevím, co si o tom mám myslet. Připomínám, že auto nikdy nebylo bourané, ani „ťuknuté“.
Pochvalu Opel dostává za železný cca 2mm silný kryt pod motorem. Vana je tak pěkně chráněná i v případě, že se auto někde sklouzne po břiše.
Brzdy
Brzdy jsou jako všechno ostatní na tomto autě. Dobré i špatné v jednom. Skvělý je brzdný účinek, nástup brzd, ovládání a celkově to, jak auto zastaví. Vezmu-li v úvahu hmotnost a typ pneumatik, tohle auto zastaví lépe než podobně těžké auto s podobným rozměrem pneumatik.
Nevýhoda je zvlnění kotoučů. Už 2x se na autě měnily přední kotouče, a 1x zadní. Vždy to bylo originál Opel a vždy se kotouče dřív nebo později zvlnily. Přitom s autem se jezdí vyloženě předpisově a po brzdách nikdo neskáče. V kotouči a jeho konstrukci nevidím žádný rozdíl oproti jiným autům, ale s tímto autem a jeho kotouči je často nějaký problém. A to ještě dodám, že v Opelu je potřeba počítat tak 5-6tis. za výměnu kotouče a desek na jednom kole.
Originál servis
Auto celou dobu jezdilo do jednoho originál servisu. Předchozí opravy jsem neplatil, takže by mi to mohlo být docela jedno, ale když jsem viděl faktury, tak já osobně bych po záruce auto začal spravovat buď sám, nebo to vozil nějakému šikovnému garážníkovi. Jednak mi to auto nepřijde hodnotné, takže nevidím důvod, proč ho zhodnocovat drahými opravami, když k reálnému zhodnocení stejně nedojde. Dál si myslím, že v servisu jsou hlavně měniči oleje a náhradních dílů. Pro ně není tak důležité, že jsou vyhřáté kontakty na zadním světle a světlo už takzvaně „hovno svítí“ – důležité je hlavně vyměnit olej za cca 4500. Málem bych zapomněl, že to nebylo 4500, ale vlastně 4400, protože cca 100Kč stálo dolití cca 1l vody do ostřikovače, to je taky důležité. Pokud tam člověk auto přiveze se zvlněnýma kotoučema, stejně mu dají k podpisu „standardní servisní prohlídku“ jejíž označení na předávacím protokolu je něco jako „S.P. dle S.K.“, předběžnou cenu udají 15000 a že se na ty brzdy podívají. První se udělá olej, a pak se zavolá zákazníkovi cena těch brzd. Že jsi olej nechtěl… nevadí, bianco šek byl na 15000, podepsal jsi to, a zkratka standardní servisní prohlídky zahrnuje…OLEJ. Kdybyste viděli billboard, na které se píše, že čím máte auto starší, tím levnější bude oprava, tak je to sice pravda, ale není to úplně tak jednoznačné. Většina normálních smrtelníků vidí v tabulce 15% slevu na díly a 30% na práci (možná opačně díly vs. práce, ale to je jedno). Nevýhoda je, že olej, čisticí prostředky a voda do ostřikovačů nejsou brány jako díly. Ve výsledu je tam sleva možná 10%. Přitom aritmetický průměr čísel 15 a 30 dává 22,5% – to ani náhodou.
Neoriginál servis a vlastní servis
Co se týče dílů, ty jsou za rozumné prachy, v tom ohledu není co řešit. Horší je to s přístupem.
V neoriginálním servisu se řešilo uložení ramen, prasklá pružina, pneumatiky a oprava výfuku. Ceny většinou poloviční, kvalita přibližně stejná.
Pokud to má člověk spravovat sám, narazí na spoustu zarezlých šroubů a pastí v nepřístupnosti. I pouhá výměna oleje se může zvrhnout, protože první je potřeba sundat kovový kryt pod motorem. Originální servismani byli schopní si pomalu účtovat i papírové kapesníky na utření čela, ale aby dali na šrouby trochu vazelíny, to ne. Takže jako první je potřeba uvolnit, v horším případě případně strhnout všechny šrouby a pak je možné začít s řešením.
Výměna kotoučů a desek je sice standardní, jenže práci nijak neusnadňuje to, že kromě dutin podvozku jsou „ošetřeny“ i třmeny a vše na nich. Zda je to od výroby, nebo někdo aplikoval dodatečně nevím.
Dostat se na plochý řemen a k rozvodům taky není nic jednoduchého. Zboku od „bočnice“ obklopující kolo jsou asi 2-3cm. Zespodu z místa kola je po sundání krytu vidět jen řemenice kliky. Zvrchu taky nic moc, navíc jsou všude torxy. Většina gola sad má i s ořechem „na výšku“ více než 2-3cm. Nevychází to těsně, tak o 3mm. Bez manipulace s motorem to prostě nejde a nejde, takže oddělat silentblok a několikrát nahoru a dolů. Knížku „Jak na to“ společnou s Corsou je potřeba brát trochu s rezervou.
Vyřešené a nevyřešené závady a problémy
Prasklá pružina (vyřešeno)
Uložení ramen (vyřešeno, ale opakuje se)
Za jízdy upadly postupně obě sklíčka ze zpětných zrcátek (koupeno sklíčko bez vyhřívání)
Výfuk, vlnovec (vyřešeno)
Vyhřáté kontakty na zadních světlech (vyřešeno)
Zvlněné kotouče (vyřešeno, ale opakuje se)
Zarezlé šroubky (vyřešeno, co bylo potřeba)
Loupající se povrchová barva – na více dílech (nevyřešeno)
Klepající poloosa (nevyřešeno)
Nedá se sjet pravým předním oknem až dolů (nevyřešeno)
Vypínání posilovače (nevyřešeno)
Jak je vidět, v některých případech jde o spotřební věci. Dále jsou tu maličkosti, které mají jednoduché a rychlé řešení. Těžko můžeme autu vyčítat problémy s podvozkem. Co mě ale štve, jsou opakované problémy s brzdami, a třeba lak by se také loupat nemusel. Zatím je to naštěstí v místech, která nejsou vidět, ale vyloženě to vypadá, jakoby základní šedá barva byla mastná a barevný lak z ní odpadával. Bohužel se barva neloupe jen na jednom dílu – montážníci ze Španělska měli asi mastné tlapky.
Sklíčko zrcátka, které na dálnici doslova uletí je prasárna nejen z pohledu majitele, ale i těch co tam pak jedou. Stalo se to u obou zrcátek s odstupem asi 2 let. Občas přemýšlím, že jestli to auto výrobce připravil na životnost 10let, během kterých nemusím očekávat nějaké velké problémy, celkem jim to vyšlo. Otázka je, co bude dál.
Závěr
Na závěr se očekává, že autor nějak zhodnotí, jestli je auto dobré nebo špatné. Já bych to řekl tak, že mi auto nevyhovuje, proto s ním od jisté doby nejezdím a mám jiné auto. Nevyhovuje mi motorově, podvozkově, komfortem a navíc nejsem přesvědčen o jeho Německých kvalitách. Jako nové bych ho za danou cenu nechtěl – to už bych raději poslechl fanatického „souseda z Boleslavi“.
Stále je to ale lepší než nic, i když z toho občas něco není optimální, možná je to auto stále lepší než některá jiná – třeba od „sousedů z Nošovic“.
Mám-li být pozitivní, auto se nikdy nezastavilo, jede, brzdí, svítí, klimatizuje a nežere. Je spoustu řidičů, kteří hledají přesně takové auto a nepotřebují nic dalšího jako fun-factor, solidní komfort, jistotu podvozku, vyšší kvalitu zpracování, ani motor, který pořádně táhne bez váhání. Takoví budou s tímto autem nad míru spokojeni.
(5x známkováno, průměr: 2,00 z 5)