Auta a lidé kolem nich, testy, praktické rady
Nedávno jsem někde na webu narazil na informaci, která mě fakt nadzvedla. Jedná se o plánované povinné zavádění elektronického buzeračního systému, který nám v autech nedovolí překročit povolenou rychlost. Takže tady máme další způsob, jakým se svět sere (viz mé předchozí úvahy zde a zde). Co se s tím dá dělat?
Jo, je to tak. Žijeme v jedné zemi s blázny a fašisty. Poznají se podle toho, že jezdí na kole a rozdělují lidi na přátele a nepřátele podle toho, čím se právě dopravují.
Nová celostátní kampaň protimotoristické nátlakové organizace ministerstva dopravy, kterou možná znáte pod zkratkou BESIP, jasně ukazuje, že BESIPu, potažmo policii, politikům a zainteresovaným osobám nejde o bezpečnost, ale jen o to, jak z vás vytáhnout další a další peníze za bagatelní překročení zcela nesmyslně nastavených rychlostních limitů.
D-FENS již dvakrát na tomto blogu psal o sněmovním tisku č. 893, kde poslanec ČSSD Dolínek předložil návrh na změnu zákona č. 361/200 Sb. o provozu na pozemních komunikacích. Klíčové body tohoto návrhu jsou následující:
V tomto článku budeme cestovat do budoucnosti a ukážeme si, jak bude lehké přijít o řidičák poté, co senát odhlasuje novelu zákona č. 361/2000 Sb. Ve znění, v jakém ji předložil pan Dolínek, navrhl pan Kindl, freneticky uivítali cyklofašisté a mlčky přešli všichni ostatní, možná ovšem kromě vás.
Nabízím ctěnému čtenářstvu můj pohled na vůz, jež je dva roky v mém vlastnictví. Potřeba nahradit můj první vůz přišla ve čtrnáctém roce jeho vlastnění. Během přípravy na nepotřebnou povinnou lustraci jsem chtěl vyměnit lanovody parkovací brzdy. Bohužel jsem zjistil, že je nebude kam upevnit.
V příštím týdnu se naskytne každému z nás příležitost udělat něco pro to, aby byl život lepší. Nemyslím tedy nechat se napíchat nebo nosit roušku, myslím dočasně pohřbít jeden šílený nápad cyklistické lobby.
Když jsem se v létě 2020 rozhodl změnit práci, protože ta stará vyrostla a začala pomalu smrdět korporátem, začalo se pomalu blížit i odevzdání bílé trojkové Ofce f Eleganci s funkcí odpojováním válců a já byl donucen přemýšlet, čím budu jezdit a jak auto vyřeším. Rostoucí osobní odpor k využívání firemního majetku pro soukromé účely ruku v ruce s začínající vedlejší živností mě přivedly na myšlenku ukecat v nové práci proplácení soukromého auta na služební účely a já se začal porozhlížet po nějaké káře.
Si tak jednou čtu článek o historii “hothačů” a v diskuzi pod článkem ,tam kdosi vychvaloval jako nejvíc nejlepší “hothač” Fiat Ritmo 130 TC Abarth. Že si ho pořídil někdy v první půlce devadesátek a prej nejlepší auto co kdy měl a že už jich prej měl. Ritmo? Ta příšerná krabice? To musí tedy jezdit jak kráva, když to může být pro někoho nejlepší auto, co kdy měl. Při tý ošklivosti. Tak jsem se poohlídnul na googlu. Neměl jsem to dělat.
Víte co? Já jí teda neměl moc rád, ale teď už vím, že trojková Octavia byla prima auto. Protože Octavia 4.