Auta a lidé kolem nich, testy, praktické rady
Bylo nebylo. V Praze zbývá ještě několik míst, kde se dá normálně dopravovat a kde zatím nejsou vytvořeny umělé dopravní zácpy v rámci tzv. dopravního zklidňování. Jedno z takových míst představuje Modřanská ulice, která propojuje centrum města s Bráníkem, Hodkovičkami a Modřany.
Majitelé Fabií a spol. mají takový divný rituál, který bych popsal jako kuropění o ložiskách. Probíhá to asi tak, že vám majitel Fabie sděluje, že ty ložiska jsou totálně na hovno, protože už tam mají namontovaný třetí a vydrží to jen pár tisíc a pak se to zase vydře.
V podstatě kontinuálně se dozvídáme, že mladé už auta nezajímají, mladé auta nebaví, mladí auta prý dokonce nenávidí, protože je více zajímá kolo a internet. Čím to je? Je to tím, že jsme je to naučili.
Ještě před dovozem SPAS-12 jsem si dal takovou malou rozcvičku na boj s úředním lejstrem a navzdory přepravním podmínkám jsem svezl 50 let starou full-size ameriku autovlakem Praha – Košice.
Tento týden byl opět bohatý na IT události ve státní správě. Jednak jsme se dozvěděli, že jistá firma dokáže uplácat e-shop na nové dálniční známky za 400 míčů a všichni včetně ministra dopravy v tom nevidí moc problém, až na Bábu, kterému se to z nějakého důvodu zdá moc. Na druhé straně jistý Vondáček tvrdí, že to za víkend uplácá zadarmo. Přestože oficiálně patrně nemá zadání, protože bude tajný, jako celá zakázka. Oboje jsou pěkný sračky a povíme si proč.
Není týden, aby v tisku nebylo auto na dálnicí v protisměru v rychlém pruhu. Proč? V tomto článku nebudeme mluvit o 99% řidičů, ale o 0,001% řidičů, kteří byli dostatečně inteligentní, aby kdykoli za posledních 50 let udělali v jakémkoli státě autoškolu, ale jsou tak momentálně indisponovaní, že netuší kde jsou. Snižte si při čtení příslušně inteligenci a ostražitost.
Někteří z vás mohli zaregistrovat zprávu o tom, že koncem minulého roku zabásli starostu Varnsdorfu. Protože jsem se svými pěti obsílkami městem Varnsdorf též šikanován, rád bych přidal pár slov.
Zhruba před rokem jsem napsal článek o tom, že autonomní řízení upadá do problémů. Rok s rokem se sešel a ukazuje se, že autonomní řízení je na tom ještě hůř, než si všichni mysleli.
Rok je pomalu za námi a tak opět jako každý rok nastupuje masírka ve stylu: „letošní rok byl nejtragičtější na silnicích apod.“ Kromě aut bourali vlaky a snad i vzducholodě a ponorky. Poté následuje vždy nějaký rozhovor s nějakým expertem či policistou se závěrem – nedodržují se předpisy a je třeba zpřísnit pokuty.
Někteří čtenáři si mne možná pamatují skrz recenzi rodinného Favoritu 136L z roku 1988 (pořád ho máme a jezdí) a o něco později recenzí vlastní Felicie. Od té doby uplynulo již hodně času a během něj jsem s Feldou najel bezmála 90 000km. Jako náhradu (ač Felicii mám, jen jsem ji vedle Formanu Solitaire a Favoritu 135LS převedl do režimu „výletní“) jsem opatřil Fiata Pandu 1.2 z roku 2007, čili opět výkonově vůz odpovídající (velikostně dokonce o něco menší).