Co se jinam nevešlo…
V médiích už bylo zaznamenáno to, o čem se mluvilo už o cca měsíc až dva zpátky, a to skutečnost, že Rusko změnilo svou jadernou doktrínu. Mediální ohlasy byly přesně takové, jaké se daly čekat, tj. ve stylu „Jsme jen krůček od apokalypsy, Rusko může použít jaderné zbraně, kdy se mu zachce. Ó, jaká hrůza!“ V této souvislosti není od věci se podívat, o co jde, jak je to prezentováno, ale co to reálně znamená a proč se to děje obecně a proč zrovna teď konkrétně.
Několik týdnů sleduji dojemný příběh Lukáše Váchy, který ve vypjaté chvíli při utkání Slavie s Hradcem Králové nazval hráče Ondřeje Lingra Cikánem. Lukáš Vácha byl po zásluze potrestán, i když se hned Lingrovi omluvil a ten omluvu přijal.
Opět se tu mihlo výročí německé kapitulace, jež ukončila první světovou válku. V souvislosti s tím se přirozeně nabízí otázky, zda to mohlo dopadnout výrazně jinak a jak by to vypadalo. Tato otázka se týká nepřímo i nás, protože osud Rakousko-Uherska v oné válce bývá prezentován jako neoddělitelně spjatý s vývojem v Německu, což bývá i vnímáno jako jeden z hlavních důvodů, proč rozpad Rakousko-Uherska (a následný historický vývoj) byl tou lepší variantou.
V minulém díle jsme si pověděli něco o obecné práci v elektru, teď už to vezmeme do detailu a do hloubky. Opět podotýkám, že cokoliv si přečtete, se opravdu stalo.
Gumáky na nohách, procházky lesem, plné koše hub. Tento druh terapie provozuje většina z nás. Houbaření a houby jsou u nás velmi populární. Přesto jen málokdo tuší, jak fascinující a složitý je svět hub, které jsou doslova všude kolem nás, i když často zůstávají skryté. Pojďme společně nahlédnout pod povrch tohoto neuvěřitelného světa.
Nejdřív se podíváme na čokoládu. Jak nás informovala média, čokoláda zdražila, protože se v Africe neurodily kakaové boby. Způsobila to … wait for it … klimatická změna. To jsme skutečně nečekali.
Pár slov nadpřirozenosti: Každému z nás se to stalo. Nějaká věc, kterou jste odložili na místo, které si jistě pamatuje, najednou beze stopy zmizela. Typická černá díra. A co černá díra schvátí, to už nevrátí. Neplatí to stoprocentně, někdy se ta věc objeví zpět ve velmi změněném stavu, tak jako se mi to to přihodilo několikrát.
Co si představíte pod pojmem pohřeb zaživa? Osobní vzpomínky na divoký start kapitalismu v devadesátých letech ČR? Dovolená v bývalém jugoslávském prostoru? Nebo New York za časů Al-Caponeho?
Předchozí text k americkým volbám se věnoval otázce zahraniční politiky, a to zejména v případě vítězství Donalda Trumpa, který je v nadcházejících volbách mírným favoritem. Ta je pro rozhodování amerických voličů přirozeně méně důležitá a volby nerozhoduje, avšak tématem onoho textu (i tohoto) není spekulování, kdo volby vyhraje, ale spíše zamyšlení, kdo by je, z našeho evropského pohledu, spíše měl vyhrát. A v dopadech na Evropu je americká zahraniční politika, ať již v dopadech přímých či nepřímých (skrze udržení globální stability) zcela zásadní.
Že jste si dali tůhle pivo. Nějakou „Neipu“. Nebo co to bylo? Hnus to byl. Boha jeho.
Poslední komentáře