Společnost, politika a jiné hříchy
Feministický soudruh soudce Miroslav Novák má další exces. Po faktickém nepotrestání patologické vražedkyně Velikovské, která chladnokrevně dvěma výstřely do hlavy zavraždila svého manžela a následně zmanipulovala okolí, aby za ni uklidili jeho mrtvolu, tu máme podmíněný trest za opakované znásilnění.
Po kompletním selhání fízlů u Filozofické fakulty, kde byla policie konfrontována s reálným masovým vrahem a ne s nějakým obyčejným bezmocným vohrndírou, kterého je snadné beztrestně týrat a vylévat si na něm zlost a posilovat pokleslé fízlí ego, tu máme další fízlí blamáž.
Mandžuský kandidát je člověk, který není od přírody vrah, ale v danou chvíli je naprogramován, aby zabíjel a mnohdy ani později není schopen říct, co se s ním stalo. Legenda nebo skutečnost? Podívejme se na některá fakta.
Tak se u nás zase střílelo a všichni pacifisté, komunisté, fašisté, libtardi a vůbec celá ta totalitně orientovaná sebranka z parlamentu a senátu se tetelí blahem, že teď konečně přišla dokonalá záminka na utažení šroubů. Už dlouho se ta verbež třásla na zpřísnění držení zbraní a teď se budou předhánět, kdo přijde s debilnějším a drastičtějším omezením. Je to krok k ještě větší kontrole a totalitě.
Sedmilháři z Pětkoalice nás ujišťují, že účelem uzákonění korespondenční volby není manipulovat volby, ale vyjít vstříc určité skupině občanů, konkrétně těm z nás, co žijí v cizině. Ukážu na příkladu, co je to za bullshit.
Prosinec nebývá úplně typickým měsícem pro připomínání výročí bitev a válek, zejména těch starších, ale přesto tu máme výročí zahájení „speciální vojenské operace“, která sice také měla občas namále, ale na rozdíl od té aktuální putinovské proběhla podstatně úspěšněji.
Minulý týden byla doprava na hlavních silnicích i dálnicích po celém Německu podstatně omezena – v důsledku protestujících zemědělců (nafouklý anglicizmus ‚farmář‘ tu nikdo nepoužívá – proč taky: sedlák-zemědělec, který má kus půdy a k tomu krávu, pár ovcí nebo slepic, se rozhodně za farmáře nepovažuje).
Pavel P. Kopecký ve svém článku „GAZA: Fauda aneb Přední východ“ opět podle svého zvyku spletl dohromady intelektuálně působící vatu složenou z prázdných floskulí, do kterých se jako monotématický kolovrátek pokouší nacpat svůj oblíbený narativ, jenž opakuje v nejrůznějších článcích na odlišná témata.
Propaganda může být i relativně sofistikovaná. Zatímco ta proruská se vyskytuje spíše na obskurních webech, ta propalestinská má své pevné místo i v mainstreamových médiích s velkým rozsahem jako Seznam Zprávy. Níže uvedený text nabízí příklad tohoto jevu na článku Michala Komárka.
Nerad komentuji rozsudky soudů, když nemám k dispozici odůvodnění rozsudku nebo podstatnou část spisu, a také občas odmítám takto koncipované články, protože bez podkladů se jedná vždy o problematickou záležitost s nepodloženými závěry. Nicméně dovolím si udělat výjimku proti vlastním pravidlům a jeden mediálně známý rozsudek okomentovat.