Společnost, politika a jiné hříchy
Je to konečně tady! Další vítězství v řadě nekonečných vítězství zeleného komunismu. Začínají se nám ty skvělé triumfy naší doby nějak kriticky hromadit, orientace na dojem začíná být naprosto převažující směr našeho počínání. Nic nefunguje? Nevadí, důležité je, že z toho máme dobrý pocit a má to ten správný ideový náboj. Kdo si otevře klapačku, že to není až tak dobré, to je prostě proruský dezolát a je hoden zatracení.
Polský prezident Andrzej Duda ocenil, že Petr Pavel hned po Slovensku navštívil Polsko. Hovořili o podpoře Ukrajiny, nadcházejícím summitu NATO: „Hovořili jsme o tom, čeho bychom na summitu NATO rádi dosáhli,“ řekl Duda na společné tiskové konferenci. V této souvislosti zmínil podporu Ukrajiny. (Denikn.cz, 16.3.)
Mediální událost roku. Moderátor ČT1 Železný se hádal s obecníma vopicema.
Začátek je to nepochybně impozantní. Morálně rozdvojený agent Pávek podepsal zákon upravující růst důchodů směrem dolů, ale prý to má zkouknout soud, protože se mu to nelíbí.
Na tento článek mě přivedl Stáník Drsnej Maník, když popisoval, jak realizoval své právo veřejnosti být přitomen u výběrového řízení na soudce.
Televizi jsem zapnul právě v momentu, kdy předseda vlády Pietro Fialenko odpovídal na otázku týkající se cen potravin.
Každá párty jednou skončí a příjde kocovina. Jak velký bolehlav nás čeká, až se rozpadnou naše sny o zelené energii? Kdo to zaplatí? A přežije to vůbec naše civilizace?
Když byste se někdy ocitli na Náchodsku a zašli na něco k jídlu, patrně narazíte v restauračním menu na krajovou specialitu s názvem Pavlišovský řízek.
Herouti pravdy a lásky nás ještě do nedávna soustavně masírovali, že držení zbraní běžnými občany je nehezký nepokrokový přežitek, protože zbraně jsou nebezpečné áááno. Zbraně podle nich patří do rukou pouze policejním profesionálům, protože ti jsou v zacházení se zbraněmi perfektně vyškoleni, absolvují pravidelný trénink a prošli psychotesty.
Před koncem roku jsem se vydal na Krajský soud v Praze, neb tam probíhaly pohovory s adepty, kteří by se rádi stali novými soudci. Ne že bych byl na nové členy soudního sboru nějak zvědavý, nebo sám hodnotil jejich připravenost.