Hans-Paul> Kdybych to bral čistě a výlučně podle těch dvou článků … tak tu vaši ex pomalu začínám chápat.
jungvoj> tvl. tak proč jsi tu krávu mrdal?
Sysop> Protoze je vul.
shifty> Mrdat můžeš co chceš, proto ještě vůl nejsi. Ale když to napustíš, tak už jo.
Jo, kdykoliv ženská něco posere, může za to chlap. Ale že to budou tvrdit i chlapi, to by mě nenapadlo.
Je jasné, že dle hesla „sytý hladovému nevěří“ si tu single, bezdětní nebo sice otcové od rodin, ale z kategorie „zatím se nám to ještě neposralo“ neumí ani představit, co to je bojovat o děti a to i když nejde o střídavku nebo výlučnou péči, ale jen o nějakých 25 víkendů v roce, nějaké prázdniny nebo taková blbost, aby po víkendu byly u otce ne do neděle do 18:00, ale až do pondělí do rána a šly od něj ne k matce, ale do školy…
Taky si neumíte představit, že když vám dneska vztah na 90-100% funguje, že to za dva roky může být na 20% nebo rovnou 0… Znal jsem několik párů, u kterých bych neřekl, že se někdy rozvedou, všechno jim klapalo, měli děti, barák, takový ten „americký sen“ a pak se náhodou dozvídám, že už spolu nejsou. Přesné důvody vám stejně nikdo neřekne a každá strana tvrdí, že to posral ten druhý… a tak si můžete udělat obrázek jen z toho, jak se dokázali dohodnout pokud jde o děti.
Každá rozvedená matka vám bude tvrdit, že otci nebrání, že si je může brát kdy chce, akorát už vám neřekne, že když se jí to nehodí, klidně do toho hodí vidle, prostě protože může. Taky vám bude tvrdit a to klidně i před soudem, že se s otcem vždycky dohodla, aha, takže u toho soudu jsme dneska proč? Proč si otec musel podat žádost/žalobu na úpravu styku a zaplatit právníka, to má takový zvláštní koníček?
Já to mám za sebou, házení klacků pod nohy, nerespektování žádných ani písemných dohod, fakt hnusné scény při předávání dětí, šrouby do jejich hlav, že „tatínek už nás nemá rád“, „tatínek nám nechce dávat peníze“, „táta má nějakou novou ženskou“ a nebo prosté „táta je pěknej hajzl“.
Ad „proč jsi tu krávu mrdal / napustil“, to je přesně to „neměl sis ji brát“. To si fakt myslíte, že se chovala takhle, když se poznali, brali nebo před tím, než měli děti? A to si fakt myslíte, že kdyby se tak chovala, že by si ji někdo vzal? Hovno, přátelé. Ženská (a nejen ženská) se dokáže změnit k nepoznání, nejen fyzicky, ale i uvnitř té makovice. Dokáže během pár let ztloustnout, zošklivět a zmegerovatět. Kdo nezažil, nepochopí.
puf
tak pod to bych se podepsal, … též mám v oblibě knížecí rady lidí, co si to neprošli. Chceš žít diskriminaci ? rozveď se a chtěj výchovu dětí.
Jihocech Honza
Proč se ženit? Vyber si někoho, koho nemáš rád a kup mu barák, to vyjde nastejno.
grg
Tak nie že by som to vylučoval, ale čo som ja mal príležitosť podobné situácie vidieť, tak tam už pomerne jasné náznaky, že sa žena môže tak správať, boli viditeľné už pred manželstvom/splodením detí. Ale v tom čase sa to zvykne zľahčovať, rozmnožovací pud je silný.
mjfox
grg: Ukaž mi někoho, kdo se po třech až pěti letech vztahu ani jednou nepohádal. A vydedukovat, jestli to byla běžná hádka nebo „jasné náznaky“, jestli to dokážeš, začni dělat vztahovýho kouče. Ženská se jinak chová před svatbou a po svatbě, to není jen bonmot, ale x-krát prověřený fakt, děti jsou další level, ženskou to jen utvrdí v tom, že si chlapa pojistila, tak proč by se měla snažit, aby jim to klapalo; nebo mu rovnou začne dělat ze života peklo, protože ji to z nějakého zvráceného důvodu baví. Šance, že tohleto odhalíš ve chvíli, kdy se znáte rok a jen tak spolu chodíte nebo kdy se znáte 3 roky a už spolu bydlíte, ale zatím na psí knížku a děti nemáte, to bys musel být jasnovidec.
Ona dost velká změna je i to, že najednou je ženská 24 hodin denně s miminem, který sice strašně chtěla, ale teď ji sere, že k němu musí v noci 6x vstávat a že se o něj musí starat přes den, zatímco manžel se (podle ní) fláká v práci. Že s ní cvičej hormony, o tom už vůbec nemluvím.
SatanOkkY
Neviem ako u vás v Českej republike, ale u nás nebolo možné aby bola krava od vola teľná. Vždycky to oplodnenie kravy (pri klasickom rozmnožovaní) musel urobiť býk. Či sa z neho hneď po akte stal vôl tak to neviem, ale skôr asi nie. Keďže taký dobrý plemenný býk je zlatá baňa.
FirkaJ
A to jsem si myslel že rozumím Slovensky.. Ani ty 4 roky denního studia mi na Váš post nestačí.
Hans-Paul
Sice je hezké, že jste mne citoval, ale zjevně jste můj příspěvek nepochopil.
Šlo pouze o to, že pokud se autor chová podobně jako píše, tak mám velmi silný pocit, že to s ním asi musela být radost.
Ale třeba jen neumí psát a jinak je v pohodě fajn chlap. Co já vím.
Rozhodně nebylo snahou nějak řešit kdo za co v tom vztahu může a mohl … bo to nevím a z článku tady se to fakt nedozvím. Jako ostatně nikdo z nás.
mjfox
Autor tak píše pod vlivem okolností, to je evidentní. Vyzkoušej si to, rozveď se, začni řešit děti, alimenty, majetek a začneš pro něj mít pochopení.
Hans-Paul
Svoji situaci jsem zde již popsal, rozvedeno, děti vyřešeny, majetek také.
Co mám dělat dál?
A na závěr … nikdy a nikde jsem nepsal, že to někdy může dopadnout fakt silně na hovno. Může, jsou to tisíce případů a z obou stran. Ale psát článek, ze kterého cáká frustrace nepovažuji za úplně nej nápad a pokud je jeho poselstvím i cca to, že všechny ženské jsou svině, tak sorry jako, ale nutně mne napadá jak to celé ve skutečnosti bylo a jak asi vypadalo to šťastné manželství, které se tak „najednou a z čista jasna“ změnilo v peklo.
mjfox
OK, takže patříš do té skupiny jako Lojza Suchánek, kdy se manželé rozvedli tak nějak v klidu a nedělali si žádné naschvály ani pokud jde o děti. Pak asi nemůžeš porozumět, kde se bere ta Alienova frustrace.
Sysop
Inu, my mame italske manzelstvi, coz mne neustale udrzuje ve strehu a v pravidelnych intervalech kontroluju kliku zadnich vratek. Zadne zencke jsem nikdy neveril natolik, abych si nechranil vlastni ocas. Takze ano, jasne, taky se mi to muze zesrat a budu za kokota, ale cele manzelstvi delam vse pro to, abych tento nebeneffekt minimalizoval. Navic moje zena mne zna velmi dobre a byla svedkem toho, kdyz jsem parkrat resil neprijemne veci s lidmi, kteri mi zbytecne komplikovali zivot, takze i ona vi, ze uplne jednoduchy by to asi nebylo. Ono moje „furt ve strehu“ neni zadnej stres, nebo celozivotni utrpeni. Vubec ne. Beru manzelstvi jako podnikani – jeden je malo a dva jsou moc. Spolecnik taky po par letech je nekdo jinej, nez ten idealista na pocatku. A protoze jsem se zenil dostatecne pozde po zalozenejch trech firmach, uz jsem aspon tusil, na co cucet hned od pocatku. Vzdycky se to muze posrat. Vzdycky. Ale minimalizovat ztraty clovek musi uz od toho dne, kdy poprvy zasune.
mjfox
To v podstatě znamená, že nevěříš člověku, se kterým žiješ. OK, po dlouholetých životních zkušenostech i pochopitelné, ale když je ti 25, tak ty zkušenosti nemáš, ženské věříš, že tě miluje a dejchala by za tebe (v té době to tak i je), ale taky věříš tomu, že to tak bude na věky. Nebude, protože „se jí přehraje software“, jenže jak to máš jako 25-letý zajíc vědět, křišťálovou kouli nemáš a životní zkušenosti taky ne.
Sysop
Ano, mas pravdu, v podstate neverim zenske, se kterou ziju, ale ta pricina je trosku jina, nez se zda. Neni to neduvera z jejich mentalnich, alebrz emocionalnich duvodu. Zensky proste hrabne, klidne treba i diky blizicimu se prechodu a pokud nejses ve strehu, muze to bejt bolestivy a drahy. Ja ji nepodezrivam, ze by na mne sila nejake svinarny, to bych s ni nemohl zit. Ale musim stale predpokladat, ze proste diky tomu, ze ji ridej hormony, ji muze hrabnout.
Sysop
Btw, clovek v 25 je dospelej papirove, ale zkusenosti nema, presne tak. Pokud nema kliku na dobryho tatu, nebo dobry starsi kamarady, ma to holt blby.
mjfox
To bys musel mít v okolí někoho, kdo si nějakým tím rozvodem prošel. Když jsi z úplné rodiny, tvoji rodiče ani prarodiče se nikdy nerozvedli, tak fakt není kdo by ti ty zkušenosti předal. Naopak se setkáš jen s nepochopením, když se chceš rozvést ty, protože víš nejlíp, že zůstávat spolu by byla jen jízda na mrtvém koni.
shifty
mjfox – to ti nezávidím, ale zase na druhou stranu lepší teď než za 20 let. A zkušenosti i ty sebehorší vážně ničím nenahradíš. Škola života je škola života. Pokud se kvůli tomu všemu neuchlastáš nebo neufetuješ, tak tě to posílí. A to bude pro tebe dobře ve finále. Možná to zní debilně, ale je to tak a na všecko se připravit nejde, to bys nežil život, ale nějakej rozpis.
Britrik
Přitom je příčina těchto stavů tak zřejmá, že ji jen naprostý hlupák nevidí.
A řešení stejně snadné, jako nalezení této příčiny.
Ztráta víry v Boha a jím dané zákony.
mjfox
Uf… Gott mit uns.
Sysop
…to mi pripomina, abych si dneska koupil par Radegastu.
shifty
radši Plzeň, ta je dobrá na žaludek. Ale Radek je č.2 pro mě…
mjfox
Britrik: Trošku podrobněji: já nejsem věřící (přestože jsem jako dítě pokřtěný, ale nepamatuju si to), do kostela jsem nikdy nechodil, křížek na zdi mi doma nevisel. Exmanželka dtto, svatbu v kostele jsme neměli, nic takového. Ovšem po rozchodu/rozvodu si našla nového přítele, který zřejmě věřící je a naše děti z ničehož nic začaly chodit na nábožko. A u soudu o úpravu styku ve chvíli, kdy jí soudkyně už slušně myla hlavu, se jí zeptala „jste věřící?“ – „ano“ – „tak proč se takhle chováte?“
A pokud jde o mě, po rozchodu/rozvodu jsem 5 let žil s přítelkyní, která věřící byla (a to hodně), nicméně rozvedená (dokonce dvakrát) a měla 7-letou (když jsme se poznali) dceru. To byl dáreček, rozmazlenej jedináček, věčně uřvanej parchant a expřítelkyně (měla ji ve 32) na ni očividně nestačila a nevěděla si s ní rady. Když jsem se ji snažil vychovávat, ještě mi do toho házela vidle. Nicméně můžu sebevědomě říct, že jsem pro ni byl nejlepší otec, jakého kdy měla, ten biologický se nestaral, neměl o ni zájem, když k němu šla, tak se tam musela vnutit. Vytvořili jsme, dá se říct, rodinu a expřítelkyně byla ráda, že má někoho, o koho se může opřít a na koho se může spolehnout… přesto se i jí „přehrál software“ a začala dělat větší a větší blbosti, nacvíc jsem si začal připadat jako sluha. Když něco potřebovala ona nebo její dcera, byl jsem tu pro ně, zatímco když jsem něco potřeboval já, tak neměla čas. Taky mi připadá, že začaly, obě, žárlit na moje děti (přestože mě měly 25 dní v měsíci jen pro sebe a nedělal jsem rozdíly mezi svými a její dcerou). Nakonec jsme se rozešli…
A teď mi jako řekni, jaký vliv má ten tvůj Imaginární Kamarád a Jeho zákony na chování ženských, kterým prostě rupne v kouli a místo aby pracovaly na tradičních křesťanských hodnotách jako je „rodina“, tak to radši zničí, prostě protože proto.
LWG
To je velmi jednoduché. Velká část „křesťanských hodnot“ byla součástí konformity vynucované okolím a okolnostmi. Okolí je to jedno, ostrakizace a opovržení nehrozí a okolnosti, zejména ekonomické, mohou být drsné, ale že by někdo umřel hlady a zimou se většinou nestává.
Pevné věřící, fakticky lidi kteří tak byly velmi pevně vychováni, nebo si prošli nějakým incializačním a formujícím zážitkem, potkávám velmi zřídka.
Navíc „I svatý zhřeší denně stokrát“ (to nevím odkud je) a „Všichni zhřešili a nedosahují Boží slávy“ (to je tuším sv. Pavel)
Konec konců vím o podle mého velmi upřímné věřící, která počala s farářem. Zde byla určitá snaha vynutit komformitu (v noci jí na konci prvního trimestu vyhodili z rodného domu, takže ke svému nastávajícímu urazila pár desítek kilometrů na kole), nicméně pozdě bycha honit. Farář dofáral a dnes mají dětí povícero.
mjfox
LWG> …v noci jí na konci prvního trimestu vyhodili z rodného domu…
Jojo, praví křesťani.
fatdwi
Britrik: Vy jste zářným příkladem toho, že kovaný soudruh a fanatický věřící jsou to stejné. Občas je to lidem potřeba připomínat, protože nemálo Vašich souvěrců se i zde snaží formu článků ze své víry dělat něco, co je jako potřeba a co je jako to pravé mírumilovné.
A pak přijdete Vy s takovým blábolem a jako kdybych slyšel soudruhy a odklon od bratrského Sovětského svazu a soudružské morálky. Zrovna jsem na doporučení shiftyho viděl dokument o horolezectví, který byl protkán prostřihy z televzních novin té doby a ta podoba je prostě skoro dokonalá.
shifty
A že jdu kolem, líbil? :)
fatdwi
shifty: líbil, natočené je to na místní poměry velmi dobře. Co tam chybí (a je o kus lepší v ČHD z ČT) je část česká. Jasně, ten dokument má být primárně o Slovácích (a hlavně Gálfym), ale jak jste to popsal, čekal jsem to víc československé. Každopádně moc fajn a díky za doporučení!
S polovinou se dá jakž takž souhlasit, druhá polovina je jenom o tom, jak odstranit „femi-“ z „femi-fašismu“.
„NZP“ nemá smysl komentovat.
salamio
Sysop – vyúčtování výživného matka není povinna předkládat.
I když já i ex víme, že syn prostě těch cca 1000 Kč denně nestojí (viz níže). Ostatně ona je tak blbá, že mi dala výpočet, jak k té částce došla (hypotéka, náklady na domácnost, svoje spoření, dovolená, auto, atd. – a rozdíl mezí jejím platem a tím, co potřebuje, je to výživné). Protože nejsem hajzl, u jednání jsem to nevytáhl (ale možná vytáhnu teď, kdy se bude řešit zrušení střídavky).
Je to teda 15 t. k rukám matky a 5 t. na spoření. Navrhoval jsem 10+10, což by mělo být v jednoznačném zájmu dítěte, ale OSPOD se vyjádřil takto: „I já bych byla ráda, kdyby rodiče dospěli k dohodě.“
No a ještě pár citátů z protokolu:
„Pro účely naší dohody o výživném, kdy předesílám, že jsme připraveni dohodu uzavřít, považuji za nezbytné předem si vyjasnit majetkové poměry otce, který dlouhodobě pobírá nadstandardní příjem, z něhož lze předpokládat, že minimálně cca 50 000 Kč měsíčně nespotřebuje.“
Pro úplnost představa matky o dohodě: „Právní zástupce matky reaguje tak, že k dohodě o výživném nedošlo, má za to, že výživné, pokud bude stanovenou soudem, by mělo být ve výši odpovídající rozdílu mezi výživným ze strany otce oproti výživnému ze strany matky „plus mínus“ 25-30 000 Kč, pro případ dohody jsou ochotni souhlasit s výživným, resp. rozdílem ve výživném, ve výši cca 20 000 Kč měsíčně, jak bylo navrhováno původně.“
Jinde se tomu říká nabídka, kterou nelze odmítnout.
Jezdil jsem se synem (sami dva) třeba na dovolenou do US i jinam. Necelé tři týdny puťáku po Kalifornii ve Stangu Convertible vyšly na cca 400 t., atd.: „Právní zástupce matky současně navrhuje, aby soud uložil otci povinnost doložit výši nákladů v souvislosti s dovolenými v Americe, s tím, že nerozporuje to, že otec s nezletilým na těchto dovolených byl, rozporuje však výši nákladů.“
Ještě si soudkyně neodpustila přednášku na téma sociální spravedlnosti – že prý jí nepřijde spravedlivé, když středoškolák (nemám VŠ) má o tolik vyšší plat než vysokoškolačka. To bohužel do protokolu nenapsala, příště na tom budu trvat. Netušil jsem, že se někdy stanu subjektem třídní justice.
Po prvním jednání jsem musel dát své advokátce padáka a najmout si Kláru Samkovou, jinak by si tam se mnou vytřeli podlahu.
Ostatně kdybych napsal ten příběh celý, budete si o mně myslet, že jsem debil. Byl jsem totiž potrestán za vstřícnost a slušnost. Dobrá zkušenost, bohužel nepřenositelná, jako všechny ostatní.
mjfox
salamio> Byl jsem totiž potrestán za vstřícnost a slušnost.
Přesně. Dělej čertu dobře, peklem se ti odmění. Mít tehdy ty zkušenosti, co mám teď, tak se na veškerou slušnost vykašlu, za hazjla totiž budu stejně, jen s tou slušností navíc za blbce.
Jinak co jsem tu psal o té chamtivosti, některé matky dostávají 2500 na jedno dítě, některé 5000, některé 20 000, ale vždycky je to málo. Spokojená je snad jen bývalá manželka Leoše Mareše, aby ne, mít v garáži tři mercedesy a dvě lamba, taky mi budou šumafuk nějaký drobný.
Hans-Paul
Moje ex nedostává lautr nic, mám dítě ve střídavé péči, a zatím s tím, že je to málo nepřišla.
Něco je špatně?
moussa
mjfox
a co se Ti na tom nezdá? Pro dítě není nikdy nic dost nebo to máš jinak? Jsou lidé, kteří by svému dítěti ledvinu dali a Ty se chceš handrkovat o pár stovek?
Sysop
Spis jde o to, aby tech par stovek vubec k tomu diteti doputovalo, ze.
Pamatuju, kdyz nan stadionu Komety mel jistej pan hospudku. A pres tu tekly dotace sponzoru Komety. Hraci sice nemeli ani na rucniky, ale v hospudce tekly ty nejvybranejsi moky.
mjfox
Moussa s absurdním argumentem o ledvině, to tu fakt chybělo. Dokud tu diskutovali jen single nebo bezdětní chlapi, fajn, ale rozvedená ženská, která stála vždycky na druhé straně barikády, děti měla v péči a ještě dostávala od bývalého to kapesné, ta by v této virtuální hospodě měla stát potichu u dveří, dopít si dvojku bílého a pak potichu zmizet.
puf
mjfox: Pokuď se Moussa od dávných dob nezměnila, tak zrovna ten typ na který narážíš nebyla, pouze je trochu sarkastická.
Výživné se vyvažuje obecně velmi problematicky, protože do jednoho pytle spadají desperáti co neplatí i Ti co prostě nemají (na výši …), tak i Ti, kterým se prostě nelíbí hospodaření oprávněného a mohou mít pravdu. Navíc princip paušálu z toho dělá opravdu těžko stravitelnou věc.
Za mně by mělo být nějaké minimální výživné paušálem (alá životní minimum) a výměra nad to by měla podléhat kontrasignaci, tj. poukázaná na účet dítěte bez možnosti to vybrat v hotovosti. S tím, že v odůvodněných případech soud umožní oprávněnému nakládat s těmito prostředky bez souhlasu povinného, ale pořád je to účet nezletilého, tj. platí pravidla s tím související.
mjfox
puf: Úplně stačí, že je to ženská, knížecí rady typu „neumíte se domluvit“ a pindy o „pár stovkách“ od někoho, kdo prostě tahá za delší konec provazu, jsou fakt jen pro zasmání.
Ženská se totiž domlouvat nepotřebuje a nemusí. Děti má v péči, alimenty dostává na účet pravidelně pod hrozbou sankcí a kriminálu, tak proč by se snažila.
puf
mjfox: není to tak černobílé.
shifty
moussa taková není, ale chápu, že to teď nevidíš jinak. Ale neber to tak. _Jak sem ti psal vejš, tohle jsou ve finále zkušenosti, který nejdou zaplatit ani sehnat a jako člověka tě posunou. člověk co zažil pořádnej život má vždycky duši zjizvenou.
Hans-Paul
moussa vždy byla a je chytrá a rozumná ženská, což mi bohatě stačí jako důvod, aby si v té hospodě v klidu sedla, dala si na co má chuť a pokecala s kým bude chtít.
Ne vždy jsem se s ní ve všem shodl, ale o uvedeném jsem u ní přesvědčen.
Jinak, krom pana domácího jsme tady všichni jen hosté, dalo by se dodat trpění, a aby host rozhodoval jak se má/smí chovat host jiný … inu, jiná doba.
mjfox
Mně přijde moussa spíš jako taková srandovní tetka, přijde, vmísí se do debaty mezi chlapy, utrousí nějaký výkřik do tmy a pak ztichne.
Je naprosto evidentní, že pro paní salamiovou je těch 20 000 alimentů na dítě, které navíc nejsou na měsíc, ale na 14 dní, protože střídavka, je až moc. Jiným matkám stačí čtvrtina (i míň) na celý měsíc, takže zbytek je kapesné pro bývalou. A do toho moussa zahlásí něco o ledvině a pár stovkách. Obojí je naprosto debilní argument.
Hospodský obvykle nekecá hostům do toho, o čem se baví u piva, moussa tady odpovídala mně, takže jsem k tomu napsal svoje.
Jinak, jako ženská je v úplně jiné pozici a pouštět tu svoje moudra, to je jako by Němec v protektorátu Böhmen und Mähren kafral, na co si ty Češi jako stěžujou, když se tu přece pod Hitlerem tak dobře žije. (Vím, že je to dost extrémní přirovnání, ale podle mě docela sedí.)
Lh
ja sem chlap, tak snad jako nezapsany do debaty, muzu taky napsat nejakou picovinu..
sem dvakrat rozvedenej, ale nejak moc nechapu proc bych se mel ublizene vyplakavat kvuli tomu ze sem nedokazal udrzet manzelstvi..
neumis se s zenskou domluvit, tak to holt nejak vyresi soud..
ze se nelibi jak rozhodl? mel se dotycnej domluvit.. koukat co zenska dela s penezma.. no to bych se musel propadnout..
krasna debata za kazdou cenu tvrdejch uplakanku..
Panek
Však servisdok by Vám vysvětlil, jak Böhmen und Mähren bylo zatím to nejlepší, co nás Čechy potkalo. Jinak s těma 20k souhlasím, že je to darda. Je to opravdu za půlku měsíce, protože druhou mu platí otec přímo, když je dítě u něj. Přesněji je to 15k, protože 5k jde na spoření, ale přesto je to strašně moc.
Lh
jo. treba je.. treba ne.. jsou to jenom prachy.. nastrikal, upeklo se, tak holt je cas platit..
mjfox
Jo, pro někoho, kdo má na ně tiskárnu „jsou to jenom prachy“.
Karkulka
Jenže tohle není tak že matka má dítě v péči, ale střídavka. Tam se výživné často ani nestanovuje – tím že dítě tráví u každého z rodičů zhruba stejný čas se na nákladech podílí oba plus mínus podobnou částkou. Mít 14 dní dítě a starat se o něj, pak ho 14 dní nemít, a zaplatit za to ještě 20ku navrch, to je fakt hodně raketa.
Panek
A co kdyby se tatík zařídil tak, že firmu převede na Kypr a tady si nechá vyplácet třeba jen dvojnásobek minimální mzdy, aby to nebilo do očí. Nechá přepočítat „výživné“ na 0 (slovy nula), protože střídavka a bývalá ženo, třeba se poser. Potomka by zahrnoval luxusem a prakticky by si ho koupil. Protože i kdyby bejvalka potomka očkovala proti tatíkovi, tak ten řekne: „Kdo tě vzal do USA/Emirátů/Japonska, kdo ti dal mobil, PC, tablet? Tak vidíš, kdo tě má rád.“
Sou to jen prachy, ať bejvalka klidně vyrábí tapiserie ze svého ohanbí a prodává je.
starter25
Tvrďák. Tohleto self-tvrďáctví jak u hrdinů z amerických béčkových filmů z devadesátek jsem jako dítě žral. V tvrdosti sám k sobě už je lepší jen Segal.
A takhle prachama řešíš všechno? Jako když si třeba tvoje dcera začne stěžovat, že se jí málo věnuješ tak vytáhneš srolovaný balík stokorun a začneš jí je házet?
Panek
Jestli je to reakce na mne, tak střílíte do špatného terče. Já výživné neplatím ne proto, že se mi nechce, ale proto, že fakt nemusím. A pokud se někdo svému potomkovi nevěnuje, tak proč by sakra chtěl střídavou péči? To jako: „Půlku času budeš u maminky a půlku času budeš hnípat v mém baráku, bo já na tebe nemám čas!“ Tak to je zase extrém od toho otce.
starter25
To bylo na Lh.
Lh
to ja netusim, to se ptejte mistnich tvrdaku co tady poknouravaji..
ja prachama resim vse co je treba, jako kdokoli jinej..
ja se s kazdou zenskou domluvil, nebylo to treba uplne jednoduchy, ale jo domluvil..
a sem dedek, mam dva krasny maly vnuky, dve dalsi vlastni deti skolou povinny, s detma i byvalkama celkem vychazim
Hans-Paul
S odkazem na můj předchozí příspěvek … tak, jak to popisujete, je to samozřejmě nenažranost a vychcanost.
Ale nejste jediný, kdo tak dopadl, a možná ve srovnání s nimi to máte i celkem levné. Byť to zní fakt blbě. Jak jeden z rodičů, zejména pokud je to otec, má výrazně vyšší příjem než druhý, tak to pro něj bývá drahé.
Ale mám pocit, že v těchto případech to bývá drahé nejen v ČR.
Dachsmeister
A tak budete kvůli tomu svině?, převedete byznys na offshore s.r.o., dáte si průměrnou mzdu jako jednatel, služební dům, vůz, jachtu, bizjet?
To nestojí za to…
Užívejte si se synem ať to stojí co to stojí.
Z prdele bych ho vzal pod stan vlakem a poslal jízdenky a účet z kempu a za konzervy a buřty z místního obchůdku…
puf
Dachsmeister: a co tím potomka naučí ? mj. že ojebat „druhého“ rodiče je v pořádku, tj. vychová hazlíka, co bude vidět, že …
salamio: vem si právníka, co se orientuje. Zrušení střídavky je dost ultimátní krok. Do výživného NEpatří třeba hypo, je to tvorba majetku rodiče, nikoliv nezletilého. Při takové asymetrii bych navrhl, aby nejméně polovina byla ukládána na nějaký účet dítěte (důchod, spoření).
Sysop
Vztricnost a slusnost xoudu ZASADNE nepatri, ostatne soudy nejsou o spravedlnosti. Nemyslim si, ze jsi debil. Pouze je skoda, ze ti samotnemu vadi, jak to u soudu dopadlo. To je spatne. Ja jsem u soudu parkrat v zivote byl, aniz bych o to nejak stal. Vzdy ale jsem udelal dukladnou, opravdu dukladnou palebnou pripravu a zatim jsem vsechny soudy vyhral. Mozna stesti, ale spis nepodceneni nepritele.
HonzaV
Napište to celý.
Ne že bych se potřeboval hrabat v cizích osudech, ale možná by to někomu, koho to teprv čeká, trochu pootevřelo oči. Zkušenost je nesdělitelná, ano, bude to zaujatý názor jedné strany bez možnosti vyjádření protistrany. Zatím ovšem všechny tyhle historky, co se ke mně dostaly, měly velký poučení.
Já měl to štěstí, že jsem s tím počkal, až dětem bylo 18. Výši příspěvků jsem jim stanovil sám a žádné z nich nenapadlo to dávat k soudu. Znamenalo by to zasypat zlatej důl.
Karkulka
Měl jsem za to, že v případě střídavky dítě žije na střídačku u obou, ergo nedává smysl platit nějaké dramaticky vysoké výživné, protože se na placení podílíte oba – dle toho, u koho dítě je. Je jasné že pokud má otec nadprůměrný příjem a žena podprůměrný, mělo by se na dítě nějak přispět – ale 20k měsíčně, když ho vlastně ještě polovinu měsíce máte doma vy?
Mr. Mr.
Ale vždyť to je přece účel zničit rodinu. Proč myslíte, že se dneska furt propagujou bukanýři?
Sysop
Asi jak kde. Me dela mnzelstvi rozdil na danich par tisic euro rocne.
geos
Evoluce v zájmu zachování genů zařídila, že muž v kontaktu s ženou vypíná centra rozumu, obezřetnosti a kritického uvažování. I ten ženský hlas u soudu vykazuje vyšší skóre přesvědčivosti.
1. Opatrovnické soudy vycházejí z idejí levicového feminismu. Moderní rodina je definována jako matka+dítě+státní byrokracie. Otec je v postavení kulaka, který se obohacuje na úkor lidu (dětí) a zaslouží trest. Představa systémové spravedlnosti, hledání nejlepšího zájmu dítěte prostřednictvím expertíz soudních znalců, rodinných terapeutů, speciálně vyškolených mediačních center je rovna naivitě poctivého rolníka, vedoucího svůj pěstěný dobytek do náruče sovchozu.
2. Jde o o feminizaci výchovy dětí, přerozdělení rodinného bohatství a tvrdý byznys.
3. Nástroje k umravnění otců
– navýšit výživné lze dle zákona až 3 roky nazpět, tj. ze dne na den se jen prostřednictvím rozhodnutí soudní stolice stanete dlužníkem nezanedbatelné částky. A to, i když jste dosud řádně a včas platil částky stanovené předešlým rozhodnutím..
– Při prodlení s platbou jednoho výživného po vás soudní exekutor bude vymáhat naráz platbu výživného na 1 rok dopředu+ samozřejmě svoji odměnu.
– věznice jsou plné delikventů v podobě otců, kteří nezaplatili, či neměli na výživné. Snížení výživného není tak automatické a rychlé jako zvýšení. Za dluh se do vězení zpravidla nechodí, zde je to umně nastaveno jako zavrženíhodný dluh na dítěti (srovnej třeba se závazky vůči lidu). V rodině, když není z čeho brát, se její členové musí uskrovnit, institutem výživného má matka zajištěný stálý příjem bez ohledu na tržní cykly (ostatně, která soudkyně rozumí ekonomice..)
4. V nejlepším zájmu dítěte je, aby se rodiče slušně dohodli a dítě mělo co nejčastější kontakty s oběma rodiči. V nejlepším zájmu opatrovnického byznysu jsou rozhádání rodiče, kteří potřebují všechny ty humanisticky „vzdělané“ advokáty, rodinné poradce, mediátory. Čím vyšší majetek otce, tím vyšší pravděpodobnost, že se hra zvrhne v moderní formu banditismu.
5. Předpokladem férového průběhu opatrovnického soudu a kooperativních strategií rodičů je rovné postavení obou účastníků před soudem při vyrovnaných šancích k úspěchu. Je-li však statistika soudních rozhodnutí 85% ve prospěch matek, pak se HRA o férově vyváženou dohodu překlopí do hry o co nejvyšší zisk (dítě+výživné jako bonus). Což zpětně nahrává všem zúčastněným (ostatně, co by opatrovnické soudkyně za svůj plat 120+ tis. jiného dělaly). Místo věcné diskuse a hledání nejlepšího zájmu dítěte se připravte na podpásovky a absurdity ve stylu Hlavy 22).
6. Místo toho, aby soudy nalézaly model co nejvyváženější péče rodičů o dítě, hledají způsob, jak dítě přidělit matce. Pokud je otec bez ideového škraloupu, nařídí se soudněznalecký posudek, který prověřuje, zda rodiče, doposud se starající o děti, jsou schopni se o děti nadále starat a který má za úkol najít rodiče rodičovsky obdařenějšího. Kooperativní hra win-win se překlápí v hru win-lost. Běžný psycholog (soudní znalec v oblasti školství a kultura) v opatrovnickém řízení je absolvent filozofické fakulty a není kvalifikován pro zdravotnické šetření dítěte a nemá přístup ke zdravotní kartě. Souběžně může probíhat rodinná terapie/mediace, výsledkem je zpráva pro soud, zpravidla s nálezem nějakého argumentu pro výlučnou péči matky.
7. Střídavá péče bývá podmiňována účelovými sofismaty např. kooperace rodičů. Matce pak stačí nespolupracovat či vyhrocovat spory, ačkoliv vědecké studie prokázaly, že střídavá péče spory mezi rodiči naopak tlumí (existují samozřejmě patologické výjimky potvrzující pravidlo).
8. Defaultní stav střídavé/společné péče, který by podpořil zachování rodin (návrh na rozvod dávají převážně ženy) a win-win kooperativní strategie u soudů naráží na nezájem poslanců (?, soudcovská i exekutorská lobby má patrně dlouhé prsty a mocný vliv). Argumentuje se riziky střídavé péče. Studie (robustní, s kvalitním designem, řádně oponované; na rozdíl od pouhých názorů) přitom dokládají, že střídavá péče má z hlediska prospívání dítěte lepší výsledky než výlučná péče a má stejné výsledky, popř. mírně zaostává za péčí v normální rodině. Děti z výlučné péče mívají nižší sebeúctu, chlapci mají problémy se sociální adaptací, děvčata s partnerskými vztahy a přenášejí problematické rodinné modely do dalších generací. Nejedná se o jednu studii, viz třeba zde https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28595062/. Rozumím, že pro některé jedince může být relativní prospěšnost střídavé péče těžce představitelná tak jako pro neznalé fyziky letící letadlo. Nicméně je třeba odlišit názory od důkazů.
9. Nedávno přijaté zálohované výživné jen dále urychluje erozi tradiční rodiny. Lze se poučit z USA, v roce 1940 vyrůstalo mimo tradiční rodinu 11% černošských dětí, po přijetí social welfare v jejich prospěch se během 2-3 generací číslo zvýšilo na 70% se všemi důsledky např. pro černě zabarvenou kriminalitu. Vždy je poučné se zajímat o hlasování – např. SPD Okamury (exekutoři asi mají prstíčky, kterými lze loupat perníčky) https://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?g=74349&l=cz
10. Matka samoživitelka se sama neživí, živí ji stát (+ otec), v době kdy je na rodičovské tak ze 100%. Lze se domýšlet něco o nových polohách kultu mateřství, jako předvoje země živitelky.
11. V době, kdy se ve světle vědeckých faktů k nejlepšímu zájmu dítěte nedal styk 2/14 dnů obhájit, přišly opatrovnické soudy s termínem rozšířeného styku. Vznikají tak absurdity kdy otec má dítě 6 dnů, matka 8 dnů ze 14, ale výživné platí pouze otec matce, neboť zatímco matka v těch 8 dnech o dítě pečuje (dítě ji bylo svěřeno do péče), otec se v 6 dnech pouze stýká (bylo mu přiznáno právo styku) a z toho titulu nemá žádné náklady.
12. Dokud bude MPSV v rukách socdem., bude tristní stav (levicový přístup) v rodinných záležitostech přetrvávat.
13. Z názorů některých diskutujících na péči obou rodičů po rozchodu mám pocit, že člověk v rámci své evoluce nezvítězil v konkurenci šavlozubých tygrů a jeskynních medvědů, ale se štěstím se ubránil selekčnímu tlaku motýlků a berušek.
moussa
ale tady není chyba v levicovém feminismu, tady je chyba v tom, že nejste schopni si problémy ve vztazích vyřešit v rodině. Dospěle si uspořádejte vztahy a nebrečte, že se o vás stát nestará.
geos
Obávám se, že chápání pointy ve smyslu úpravy státního hřiště pro hraní rodinných her již leží nad stropem vašich mentálních schopností.
moussa
toho se nemusíte obávat, to je fakt, mou noční můrou je to, že by vztah mezi mnou, mými dětmi a mými partnery měl řešit stát. Protože i když máme různé problémy v rodině, tak poslední, co potřebujeme je, aby do toho stát strkal svůj rypák. Aby přišla nějaká nezúčastněná babice z ochrany dětí a řešila co a jak mám dělat nebo aby nějaká babice u soudu řešila, co a jak máme dál řešit s mým ex . . .
Challenger
No za to budiž blahoslavena. Nicméně buďte ujištěna, že řada Vašich sester ve zbrani se za stát vdala a stát používá kdykoli se jim zamane.
Pokud stát vyřeší věci ku prospěchu feministických soudružek pak pochopitelně feministické soudružky získávají důležitou incentivu vše řešit přes stát.
Sysop
Tak on stat ani jinou funkci nema, nez umoznit vychcanym strkat ruce do penezenek druhych.
mjfox
Moussa: takže na OSPO jsi nebyla, u soudu jsi nebyla, rozsudek o svěření dětí do péče a výši alimentů nemáš a všechno funguje na dobré slovo? Fakt? Otec je spokojený a vídá děti kdy chce? Fakt?
Lojza
Ze jdu okolo…ja kdyz jsem se pred lety rozvadel, fungovalo to tak:
Dohodli jsme se, kolik budu platit na deti, jak je budu vidat, kdo je kdy kam bude vozit a podobne (bydlime ted pres 100 km od sebe, takze se stridame v cestach).
Pak jsme to nechali hodit na papir, od jednoho slovutneho pravnika zde se take pohybujiciho :-)
Papir jsme vzali, odnesli na urad.
Prisla nejaka pani ze socialky, jako ze „resit deti“. To probihalo tak, ze jsme ji udelali kafe,ona rekla, ze je super, jak jsme se dohodli a ze nasi dohodu u soudu potvrdi, ze je to ok.
Nasledne jsme prisli k soudu, tam se soudkyne zeptala, jestli teda vsechno plati, jak jsme to sepsali, my rekli ze jo, ona ze teda ok a sli jsme.
V podstate 100% cele akce probihalo dle domluvy a nikdo nam do toho nekecal.
Mozna, ze kdyby se trebas ta dohodnuta castka na deti te zenske ze socialky nezdala, asi by delala problemy, nevim…
mjfox
Lozja: Blahořečená paní Suchánková. Kdyby to obvykle probíhalo takhle, tak se rodinné právo mohlo dávno zrušit.
Pro ilustraci, jak to bylo u nás – mělo jít o nesporný rozvod, prostě jsme se ve finálu dohodli, že se rozvedeme a byli jsme v tom za jedno. Takže jsem našel na netu nějakou šablonu s obecnými frázemi, přepsal ty jména „paní Rozvodová a pan Rozvod“ na naše, mírně upravil a poslal. Reakce bývalé byla dechberoucí, napadla úplně všechno, co se tam psalo, moje argumenty, že jsou to obecné fráze, co se hodí na 99% nesporných rozvodů a že je to šablona z netu, ji nezajímaly a k soudu si připravila vlastní elaborát.
Dohoda o rozdělení majetku dtto, hodil jsem do tabulky veškerý majetek, nábytek, vybavení bytu, poslal jí, co zůstane jí a co mně a její reakce, místo aby byla spokojená, co všechno jí zůstane tak na mě řvala „co mi to tady vypisuješ“, „tohle je nábytek dětí“ a nakonec to všechno prohlásila za bezcenné krámy (všechno zánovní) a ještě navrch požadovala jakousi částku „za psychickou újmu“ (později, aby tomu dodala váhu, tak dodala „dej mi peníze nebo děti neuvidíš“).
A nakonec, měli jsme společný byt, ve kterém ona bydlela i po rozvodu (já jsem se odstěhoval) a když si s přítelem našla nové bydlení, tak místo aby spolupracovala na prodeji bytu, házela mi klacky pod nohy. Nejdřív bylo špatně, že se byt neprodává, pak bylo špatně že se prodává. Pak se jí nelíbila makléřka, kterou jsem sehnal, pak se jí nelíbilo, že s tou samou makléřkou nechci prodloužit smlouvu (protože nebyla schopná sehnat za 3 měsíce kupce, zato tam přivedla asi 20 „turistů“). A nakonec přestala v tom bytě (družstevním) platit za služby, takže tam začal naskakovat dluh u družstva a tím bylo v ohrožení, že to vůbec družstvo povolí prodat/převést. Na bytě (odkud se mezitím odstěhovala) rostl dluh, který jsem musel zaplatit já a pak to z ní přes právníka vymáhat. Společný byt = společné náklady i když je prázdný… nějaká vděčnost, že přes tři roky, kdy jsem tam nebydlel, užívala i tu moji polovinu? Hovno, přátelé. A samozřejmě, já jsem byl za toho špatnýho, vedu jednou ráno mladší dceru do školky a ona žvatlá „maminka říkala, žes na ni žaloval“ :-O Předžalobní výzvu přes právníka jsem jí poslat musel, nevyhodím jen tak 20 000 z okna. Naštěstí to stačilo (a taky hrozba, že dokud se dluh nevyrovná, byt se neprodá, bude tam dál růst dluh, polovina půjde za ní + náklady na jeho vymáhání), takže k soudu nedošlo.
Lojza
Jeste dodatek – nekde samozrejme mam asi papir od soudu, ze jsem rozvedenej a druhej papir, kolik mam platit alimentu. Ale jsem bordelar, tak mozna ani nemam:-) Vse funguje na dobre slovo a neumim si predstavit, ze by to melo byt jinak….
cimz nerikam, ze to jinak byt nemuze, chapu, ze nekde je to desny, ale jen to davam jako priklad toho, ze to asi nebude az tak neobvykle, ze to v pohode funguje…
mjfox
Bez papíru od soudu, že tehdy a tehdy mám právo mít děti u sebe, by nic nefungovalo. Taky bych řekl, že to není až tak neobvyklé mít soudní úpravu styku, protože s matkou jiná dohoda není možná (a jsou krávy, které do toho hází vidle i pak, třeba děti záhadně onemocní v pátek a záhadně se uzdraví v pondělí a nemocné je otci na víkend odmítne vydat).
Ono to fungovat může, v těch ojedinělých případech, kdy se rodiče rozejdou v klidu, ale kolik takových klidných rozchodů obecně je? Moc ne. Běžnější je, že někdo někoho opustí, zradí, podvede nebo druhému dělá že života peklo a ten prostě uteče. O nějakých dobrých vztazích expartnerů nemůže být řeč. Jo, možná když náhodou potkáš někoho, s kým jsi před 10 lety 2 roky chodil, třeba si sednete na kafe a báječně si pokecáte, ale to je tím časovým odstupem. Ve chvíli, kdy se rozvádíte, je to bitka, o majetek, o děti, o házení špíny, takže jak má jeden šanci druhému zatopit, tak to udělá. Opět, kdo má delší a kdo kratší konec provazu?
Challenger
To těžko. Tomu státnímu sprosťáctví totiž nejde odolat. Jasně že má rozsudek. A pokud ho má, holí toho chudáka jako jiné fuchtle. Dokonce – pokud se chtěla rozvádět, tak jí nezbyde nic jiného než jít s dětmi k soudu. Ale dokáže se u toho tvářit státotvorně.
moussa
mjfox: samozřejmě že jsem byla na OSPOD, protože před rozvodem je to nutnost, to nemůžeš obejít, ale už před návštěvou na OSPOD jsme se dohodli, jak to bude. Rozsudek o svěření do péče také mám, protože bez toho rozvod nejde, ale na tom jsme se také dohodli. Otec je spokojený, co tam máš dál?
mjfox
Jinou odpověď jsem ani nečekal.
mjfox
Moussa: Řekla ženská, která tahala za delší konec provazu. Na dohodu musí být dva a ženský běžně zneužívají svého postavení, protože jsou všecky za opuštěnou chudinku samoživitelku, která nemá kde bydlet a nemá ani na vložky. Nikoho nezajímá, jak to bylo doopravdy, jaký má podíl viny na rozpadu manželství a rozvratu rodiny a nikoho nezajímá, že se přes děti otci mstí de-facto za vlastní chyby. A chlap je vždycky za hajzla, jak jinak.
moussa
to je nesmysl, nikdo netahá za delší konec provazu, prioritou je, dohodnout se na nějakém rozumném fungování kvůli dětem. Šolíchat si křivdičky, je k ničemu.
mjfox
moussa> to je nesmysl, nikdo netahá za delší konec provazu…
Otec i matka mají po rozvodu úplně stejnou vyjednávací pozici? To jako fakt? Matky vždycky vycházejí otcům vstříc? Nebrání nikdy kontaktu mezi otcem a dítětem? A ty žaloby na úpravu styku podávají k soudu otcové nebo matky? Nikdo? Nebo je to půl na půl? Nebo v drtivé většině otcové?
Mousso, buďto jsi spadla z Měsíce nebo sama nemáš v tomto čisté svědomí a prostě lžeš.
Matka, která dělá problémy, tohle prostě nepřizná. I když matka brání otci jak může, podle ní je všechno v pořádku. A když si otec podá žádost/žalobu o úpravě styku, ještě je nasraná, co si to ten hajzl dovolil. S jednou takovou známou jsem mluvil osobně, plivala kolem sebe, protože otec se obrátil na soud, tak jsem jí řekl „čemu se divíš, když mu děti nechceš dávat?“, pak se zeptala mě, jak často mám děti, na to jsem řekl „jednou za 14 dní a víc nic“ a ona „tak co bys ještě chtěl?“ Na to jsem se otočil na patě, protože s takovou krávou nemá debata smysl. Později jsem se dozvěděl, že její ex u soudu uspěl.
LWG
„Tak co bys ještě chtěl?“
Ono to může být překvapení, protože z praxe „otec má možnost se občas podívat, jestli děti žijí“ justice skutečně přechází (někde pomalu, někde rychleji) k tomu, že styk má být víceméně rovnoměrný. To se projevuje různými „kompenzacemi“ kdy se tomu z rodičů, který nemá dítě svěřené, začíná více vycházet vstříc o prázdninách, atd. V praxi to pozoruji jako častější jev tak dva roky (před tím se o tom mluvilo, teď se k tomu soudci začínají přiklánět).
Rovněž změna (celkem radikální) je vidět u stěhování (Rodič se odstěhoval s dětmi do Tramtárie? Souhlasil s tím ten druhý? Ne? Tak náklady na cesty spojené se stykem, nebo přímo jejich realizici ponese ten, kdo se odstěhoval. Mohu jednoznačně říci, že toto jsem poprvé viděl brát v potaz tak před třemi, čtyřmi lety a dnes je to běžné.
Ovšem mezi lidmi (opravdu) běhá dále zažitá praxe: 1x za 14 dní a odstěhuj se daleko, ať nezvládá si pro ně jezdit, to je sichr. Hmm, už není (resp. může to ještě vyjít, ale nevychází).
Krom toho, není-li druhý z rodičů opravdu „závadová osoba“ tak nechápu přístup „dítě neuvidíš“. Když jsou děti pryč, mám co dělat každou hodinu. Naštěstí ve většině mnou řešených případů se to nakonec usoudí.
mjfox
Tamten rozhovor proběhl tak před 5 lety, ta ženská mi nápadně připomínala mou exmanželku.
moussa
já už nevím, tak si zkus ujasnit, jestli Ti jde o děti nebo o zhrzenou lítost. Podle mého názoru jen zhrzená lítost prostituuje se státem. A čím víc prostituuje, tím hůř pro ni, ale je to samozřejmě jen Tvůj boj.
mjfox
Moussa: Já taky nevím, několik lidí tu popsalo podobné zkušenosti s exmanželkami, tedy ty špatné a ty tu prohlásíš „nikdo netahá za kratší konec“.
Tvoje knížecí moudra (ani nechci říct rady) typu „hlavně do toho netahejte stát/úřady/soud, když se neumíte domluvit“, co k tomu dodat? Kdyby s každou rozvedenou matkou byla domluva, tak žádný soud potřeba není.
geos
Opravuji v bodě 3 – je to pětinásobek ročního výživného (roční suma je přece jen příliš humánní a neochránila by dítě před lstivými úklady zlotřilého neplatiče), tj. platíte-li 5 tis. výživné, exekutor bude po vás vymáhat 5000x12x5=300 tis. Kč + 15% odměna + náhrada hotových výdajů a 21% DPH.
Mám pocit, že ve jménu placení výživného zbývá už jen oprášit zašlou slávu uranových dolů na Jáchymovsku. Musíme ty děti přece nějak ochránit.
Exekuci tohoto typu měl pán řešit tak, že okamžitě po zahájení exekuce měl poslat exekutorovi návrh na zastavení exekuce s tím, že zákonné výživné již zaplatil. Exekutor v takovém případě nemá jinou možnost, než podat vše na soud a tam se to vleče – mezitímně by snad zpětně mohl rozhodnout i soud nižšího stupně o snížení – tím by exekuční titul pozbyl platnosti a odměnu exekutorovi by zaplatil hádejte kdo? Vychcaná matinka.
Challenger
Hmm, chápu autorovo rozhořčení. Zásah do dětí je mnohem větší darda než zásah do peněz. Opatrovnické řízení je o obojím: stáváte se otrokem nenávistné fuchtle, která vám dělá naschvály a ještě vám je odebráno Vaše dítě a znemožněn vliv na jeho výchovu. Negativní hodnocení nechť autor bere tak, že se jedná o důsledek evoluce: muži k sobě nejsou loajální. Většina mužů – aniž si to uvědomuje – jsou jak hejno komářích samečků, kteří se srocují u prdele samičky a nadějí, že zapustí své kladélko a propagují svoje geny. Mají pocit, že neštěstí jiného samečka v kolizi se samičkou automaticky znamená jejich výhodu. Bohužel, jak se začne o tomto tématu, drtivá většina mužů (majoritních čtenářů tohoto webu) se autorovi začne posmívat – nechť to autor bere jako přirozenou lidskou reakci od neinformovaných – na ně s 30% pravděpodobností taky dojde.
Ve svých referencích by měl být ovšem přesnější.
1) Rozvodovost není 50%, nýbrž 70-75%, neboť rozvodovost je pravděpodobnost s jakou vydrží manželé spolu až do konce života. Není to počet rozvodů dělená počtem svateb. Vypočítá se z Coxovy regrese nebo Kaplan – Meierovy analýzy. Rozvodovost se také vyvíjí – dříve byla určitá „kritická období, po kterých následovala dlouhá relativní stabilita vztahu s občasnými výkyvy. Dnes se běžně rozvádějí lidi i po 30 letech. Situace je poměrně výrazně zkreslena i tím, že lidé dnes sňatky neuzavírají, neboť jejich benefit pro muže je dnes ryze záporný. Více než 50% mužů žije se svými protějšky „na psí knížku“. Česká republika má ovšem významný primát – muži, kteří se rozvedou, se u nás nejpravděpodobněji opět ožení. V tom jsme světový unikát.
2) Mužů, kteří mají problémy vidět své děti, nejsou statisíce. Obecně je asi 500 000 dětí, u kterých bylo rozhodnuto o jejich péči soudem do jejich dospělosti. Dalších cca 300 000 dětí mají jen jednoho rodiče ale nedošlo u nich k zásahu státu. U těch 300 000 dětí tedy dochází ke shodě mezi rodiči. I u dětí ze skupiny 500 000 dětí s rozhodnutím soudu je situace obdobná – asi u 60% z nich se rodiče víceméně dohodnou. Tedy asi u 200 000 dětí je situace nějak komplikovaná, buď přechodně nebo trvale, z čehož trvalé kalamitní vztahy jsou asi u 6 000 dětí, při situaci, kdy na 1 matku připadá cca 1,5 dítěte jde tedy 4 000 rodičů overall.
3) Asi 1600 mužů je kvůli neplacení alimentů ve vězení (§ 196 TrZ) – jde o osminásobek toho, co bylo ve vězení za podobný delikt za komunismu (§ 213 TrZ z roku 1961). Celkově je asi 23 000 vězňů (je to více než za komunismu). Neplacení alimentů je dle statistiky MSp třetím nejčastěji souzeným trestným činem, pravomocně odsouzeno je asi 7 000 mužů – je tedy pravděpodobnost asi 25%, že se minimálně 1x za neplacení alimentů dostanete před soud. Většinou jde o podmíněný trest nebo oblíbené odebírání řidičáků (to dnes převažuje).
4) s absolutní disparitou délky řízení v závislosti na druhu věci v opatrovnictví má autor celkem pravdu. Zahájení řízení trvá obvykle pár dní, ale nařízené jednání je řádově za měsíce a pokud protistrana důsledně používá procesní obranu, je to celkem obtížné – to mohl ovšem i autor. Že to neudělal není jeho plus ale přesně naopak.
Článku spíše vytýkám nepřesnosti a emocionální přístup.
Sysop
Moment… je tedy 70-75% pravdepodobnost, ze manzele vydrzi, nebo ze nevydrzi do konce zivota? Paklize to prvni, pak na tom nejsme az tak spatne, ne?
puf
Challenger: problém „solidarity chlapů“ je problém hierarchie vlčí smečky, kde je mnoho gama samečků, kteří o „šikovnou samoživitelku“ stojí a budou ji gentlemansky hájit, ale málo alfa, kteří je za to pokoušou. Prostě dle úsloví že každé zboží si svého kupce najde ..
shane
Problém je v tom, že žádná jedna smečka není. Těch smeček jsou miliony a jakás takás solidarita funguje pouze v rámci jedné z nich. Není důvod proč být solidární s členy cizí smečky. Ojet samičku kamarádovi se považuje za podlé a nízké (a i tak se to děje), ojet zadanou samičku z cizí smečky a případně ji přetáhnout do své smečky je obecně akceptované.
Tak tomu se asi říká civilizace, lepší todle, než uřezaný hlavy po ulicích, ne?
salamio
Dachsmeister – se synem jezdíme i pod stan.
puf – seru na to. Po více než pěti letech střídavky teď už rok vídám syna jednou za 14 dní na 48 hodin, takže jsem se přesunul z role otce do role peněženky. U soudu to bude jen formální potvrzení faktického stavu. Bylo to přání syna a podle všeho mu to tak i vyhovuje. Naštěstí je zde i tak řešení, jak ukázal např. Jean Améry.
Odešel jsem (sám, ne za jinou) v roce 2014, střídavka fungovala od prvního dne, plus jsem manželce platil tu dvacku a navíc celou hypotéku na dům, ve kterém jsem už nebydlel. Jak jsem psal, jsem debil. Bral jsem to v podstatě, že si tím kupuju dobré vztahy, klid a bezproblémovou střídavku. Během rozvodu v roce 2018 jsem musel na manželku podat žalobu na zrušení SJM, protože odmítala to, abych jí hypotéku platit přestal, viz i ty špeky z protokolů, co jsem tady dával.
BTW na tom požadavku, ať vyúčtuju své dovolené se synem, je zábavná ještě jedna věc: rok poté, co jsme se rozešli, jela ex se svou kamarádkou a dětmi k moři. Já jsem pak jel se synem a s… (ex) tchyní, které jsem to celé zaplatil. Páč už měla přes 80 a bylo mi líto, že by se už jinak k moři nedostala. Když jsem to říkal soudkyni, vypadalo to, že začne z peněženky vytahovat fotky svých dcer :-) No a když jsem pak ex říkal, jestli jí náhodou nemrdlo, dělat taková svinstva, tak mi odpověděla „Ale to jsem po tobě nechtěla já, to chtěl můj advokát.“ Což byla mj. i jedna z hlavních příčin, proč jsem od ní odešel.
Během rozvodu jsem se malinko zhroutil, ale nemohl jsem si dovolit zhroutit se příliš, musel jsem fungovat v práci. Ex se podařilo totálně pokurvit dosud nadstandardně dobré vztahy – třeba ze služebek (teď jsem mrknul do logu, za svůj život jsem letěl 709x letadlem) jsem jí vozil různé pitominky atd. Dnes s ní v podstatě nekomunikuju a taky jsem se zcela odřízl od celé její rodiny.
No a jak jsem psal o tom, že jsem si penězi kupoval dobré vztahy a bezproblémovou střídavku, tak teď mi nějak uniká, za co ty peníze vlastně dávám.
mjfox
salamio: Ženská je podivný tvor, čím víc jí dáváš, tím hůř se k tobě chová. Vedle toho některé týrané ženy zůstávají s chlapem, který je každý týden zbije. (To není návod, jen konstatování.)
Pokurvit dobré vztahy, to je taky přesné. Když jsme spolu krátce po rozvodu celkem rozumně vycházeli, raději to zahodila a začala dělat krávu.
Mr. Mr.
Protože mají rády agresivní hovada s velkým pérem, který je budou šoustat do bezvědomí. To je jediná věc, na které záleží. Hodnýho blbečka chvíli využívaj a když je to přestane bavit nebo si ten dotyčnej uvědomí, že je za blbečka, tak ho odkopnou.
shifty
hele že ty si objevil porno?
Jihocech Honza
Spíš red pill theory.
shifty
To je co?
Mimochodem pro salamio a mjfoxe – hele chlapi, moje máma mi naučila takovou hezkou básničku, jo no, mam holt kliku že mam takovou co je v pohodě. Tak já se s váma podělím jo?
Žena – to je plémě hadí! Kdo jí hladí, toho zradí! Kdo jí souží, po tom touží.
Já jen aby jste nečekali něco dramaticky jinýho.
Jihocech Honza
„Všechny jsou to kurvy, jen maminka, to byla světice“
Já znám taky jednu, ale nechci dráždit servisdoka, tak dám jinou – Ty vole, vole, Vónásků, výser se na lásků. Žéncký to sou svíně, drrrž se onánie a svýho vócásků. Žéncký to sou svíně, drrrž se onánie a svýho vócásků.
A to byla nedělní chvilka poezie.
puf
salamio – rozumím, přesto si na to stání vem právníka, finančně Tě to bude bolet řádově méně než mně.
Brundibar
Před časem jsem viděl docela zajímavý dokument o šimpanzích. Samice byly docela vychcané a šukaly se samcema jak jen to šlo, Pokaždé s jiným, nejlépe tak, aby to ostatní samci neviděli. No a když se narodila malá opička, tak všichni ti samečkové, co zasunuli, si mysleli, že jsou fotrové. Docela geniální.
Tohle jsem kdysi viděl v jednom tématickym filmu ze sedmdesátých let, ale tam ho nakonec nechala jít.
Tady jasně vidíš, že život neni pornofilm a zároveň jaký jsou ženský a policajti svině. Vona ho normálně rozkouřila a nedodělala a policajti jí na to ani nic neřekli.
Hans-Paul> Kdybych to bral čistě a výlučně podle těch dvou článků … tak tu vaši ex pomalu začínám chápat.
jungvoj> tvl. tak proč jsi tu krávu mrdal?
Sysop> Protoze je vul.
shifty> Mrdat můžeš co chceš, proto ještě vůl nejsi. Ale když to napustíš, tak už jo.
Jo, kdykoliv ženská něco posere, může za to chlap. Ale že to budou tvrdit i chlapi, to by mě nenapadlo.
Je jasné, že dle hesla „sytý hladovému nevěří“ si tu single, bezdětní nebo sice otcové od rodin, ale z kategorie „zatím se nám to ještě neposralo“ neumí ani představit, co to je bojovat o děti a to i když nejde o střídavku nebo výlučnou péči, ale jen o nějakých 25 víkendů v roce, nějaké prázdniny nebo taková blbost, aby po víkendu byly u otce ne do neděle do 18:00, ale až do pondělí do rána a šly od něj ne k matce, ale do školy…
Taky si neumíte představit, že když vám dneska vztah na 90-100% funguje, že to za dva roky může být na 20% nebo rovnou 0… Znal jsem několik párů, u kterých bych neřekl, že se někdy rozvedou, všechno jim klapalo, měli děti, barák, takový ten „americký sen“ a pak se náhodou dozvídám, že už spolu nejsou. Přesné důvody vám stejně nikdo neřekne a každá strana tvrdí, že to posral ten druhý… a tak si můžete udělat obrázek jen z toho, jak se dokázali dohodnout pokud jde o děti.
Každá rozvedená matka vám bude tvrdit, že otci nebrání, že si je může brát kdy chce, akorát už vám neřekne, že když se jí to nehodí, klidně do toho hodí vidle, prostě protože může. Taky vám bude tvrdit a to klidně i před soudem, že se s otcem vždycky dohodla, aha, takže u toho soudu jsme dneska proč? Proč si otec musel podat žádost/žalobu na úpravu styku a zaplatit právníka, to má takový zvláštní koníček?
Já to mám za sebou, házení klacků pod nohy, nerespektování žádných ani písemných dohod, fakt hnusné scény při předávání dětí, šrouby do jejich hlav, že „tatínek už nás nemá rád“, „tatínek nám nechce dávat peníze“, „táta má nějakou novou ženskou“ a nebo prosté „táta je pěknej hajzl“.
Ad „proč jsi tu krávu mrdal / napustil“, to je přesně to „neměl sis ji brát“. To si fakt myslíte, že se chovala takhle, když se poznali, brali nebo před tím, než měli děti? A to si fakt myslíte, že kdyby se tak chovala, že by si ji někdo vzal? Hovno, přátelé. Ženská (a nejen ženská) se dokáže změnit k nepoznání, nejen fyzicky, ale i uvnitř té makovice. Dokáže během pár let ztloustnout, zošklivět a zmegerovatět. Kdo nezažil, nepochopí.
tak pod to bych se podepsal, … též mám v oblibě knížecí rady lidí, co si to neprošli. Chceš žít diskriminaci ? rozveď se a chtěj výchovu dětí.
Proč se ženit? Vyber si někoho, koho nemáš rád a kup mu barák, to vyjde nastejno.
Tak nie že by som to vylučoval, ale čo som ja mal príležitosť podobné situácie vidieť, tak tam už pomerne jasné náznaky, že sa žena môže tak správať, boli viditeľné už pred manželstvom/splodením detí. Ale v tom čase sa to zvykne zľahčovať, rozmnožovací pud je silný.
grg: Ukaž mi někoho, kdo se po třech až pěti letech vztahu ani jednou nepohádal. A vydedukovat, jestli to byla běžná hádka nebo „jasné náznaky“, jestli to dokážeš, začni dělat vztahovýho kouče. Ženská se jinak chová před svatbou a po svatbě, to není jen bonmot, ale x-krát prověřený fakt, děti jsou další level, ženskou to jen utvrdí v tom, že si chlapa pojistila, tak proč by se měla snažit, aby jim to klapalo; nebo mu rovnou začne dělat ze života peklo, protože ji to z nějakého zvráceného důvodu baví. Šance, že tohleto odhalíš ve chvíli, kdy se znáte rok a jen tak spolu chodíte nebo kdy se znáte 3 roky a už spolu bydlíte, ale zatím na psí knížku a děti nemáte, to bys musel být jasnovidec.
Ona dost velká změna je i to, že najednou je ženská 24 hodin denně s miminem, který sice strašně chtěla, ale teď ji sere, že k němu musí v noci 6x vstávat a že se o něj musí starat přes den, zatímco manžel se (podle ní) fláká v práci. Že s ní cvičej hormony, o tom už vůbec nemluvím.
Neviem ako u vás v Českej republike, ale u nás nebolo možné aby bola krava od vola teľná. Vždycky to oplodnenie kravy (pri klasickom rozmnožovaní) musel urobiť býk. Či sa z neho hneď po akte stal vôl tak to neviem, ale skôr asi nie. Keďže taký dobrý plemenný býk je zlatá baňa.
A to jsem si myslel že rozumím Slovensky.. Ani ty 4 roky denního studia mi na Váš post nestačí.
Sice je hezké, že jste mne citoval, ale zjevně jste můj příspěvek nepochopil.
Šlo pouze o to, že pokud se autor chová podobně jako píše, tak mám velmi silný pocit, že to s ním asi musela být radost.
Ale třeba jen neumí psát a jinak je v pohodě fajn chlap. Co já vím.
Rozhodně nebylo snahou nějak řešit kdo za co v tom vztahu může a mohl … bo to nevím a z článku tady se to fakt nedozvím. Jako ostatně nikdo z nás.
Autor tak píše pod vlivem okolností, to je evidentní. Vyzkoušej si to, rozveď se, začni řešit děti, alimenty, majetek a začneš pro něj mít pochopení.
Svoji situaci jsem zde již popsal, rozvedeno, děti vyřešeny, majetek také.
Co mám dělat dál?
A na závěr … nikdy a nikde jsem nepsal, že to někdy může dopadnout fakt silně na hovno. Může, jsou to tisíce případů a z obou stran. Ale psát článek, ze kterého cáká frustrace nepovažuji za úplně nej nápad a pokud je jeho poselstvím i cca to, že všechny ženské jsou svině, tak sorry jako, ale nutně mne napadá jak to celé ve skutečnosti bylo a jak asi vypadalo to šťastné manželství, které se tak „najednou a z čista jasna“ změnilo v peklo.
OK, takže patříš do té skupiny jako Lojza Suchánek, kdy se manželé rozvedli tak nějak v klidu a nedělali si žádné naschvály ani pokud jde o děti. Pak asi nemůžeš porozumět, kde se bere ta Alienova frustrace.
Inu, my mame italske manzelstvi, coz mne neustale udrzuje ve strehu a v pravidelnych intervalech kontroluju kliku zadnich vratek. Zadne zencke jsem nikdy neveril natolik, abych si nechranil vlastni ocas. Takze ano, jasne, taky se mi to muze zesrat a budu za kokota, ale cele manzelstvi delam vse pro to, abych tento nebeneffekt minimalizoval. Navic moje zena mne zna velmi dobre a byla svedkem toho, kdyz jsem parkrat resil neprijemne veci s lidmi, kteri mi zbytecne komplikovali zivot, takze i ona vi, ze uplne jednoduchy by to asi nebylo. Ono moje „furt ve strehu“ neni zadnej stres, nebo celozivotni utrpeni. Vubec ne. Beru manzelstvi jako podnikani – jeden je malo a dva jsou moc. Spolecnik taky po par letech je nekdo jinej, nez ten idealista na pocatku. A protoze jsem se zenil dostatecne pozde po zalozenejch trech firmach, uz jsem aspon tusil, na co cucet hned od pocatku. Vzdycky se to muze posrat. Vzdycky. Ale minimalizovat ztraty clovek musi uz od toho dne, kdy poprvy zasune.
To v podstatě znamená, že nevěříš člověku, se kterým žiješ. OK, po dlouholetých životních zkušenostech i pochopitelné, ale když je ti 25, tak ty zkušenosti nemáš, ženské věříš, že tě miluje a dejchala by za tebe (v té době to tak i je), ale taky věříš tomu, že to tak bude na věky. Nebude, protože „se jí přehraje software“, jenže jak to máš jako 25-letý zajíc vědět, křišťálovou kouli nemáš a životní zkušenosti taky ne.
Ano, mas pravdu, v podstate neverim zenske, se kterou ziju, ale ta pricina je trosku jina, nez se zda. Neni to neduvera z jejich mentalnich, alebrz emocionalnich duvodu. Zensky proste hrabne, klidne treba i diky blizicimu se prechodu a pokud nejses ve strehu, muze to bejt bolestivy a drahy. Ja ji nepodezrivam, ze by na mne sila nejake svinarny, to bych s ni nemohl zit. Ale musim stale predpokladat, ze proste diky tomu, ze ji ridej hormony, ji muze hrabnout.
Btw, clovek v 25 je dospelej papirove, ale zkusenosti nema, presne tak. Pokud nema kliku na dobryho tatu, nebo dobry starsi kamarady, ma to holt blby.
To bys musel mít v okolí někoho, kdo si nějakým tím rozvodem prošel. Když jsi z úplné rodiny, tvoji rodiče ani prarodiče se nikdy nerozvedli, tak fakt není kdo by ti ty zkušenosti předal. Naopak se setkáš jen s nepochopením, když se chceš rozvést ty, protože víš nejlíp, že zůstávat spolu by byla jen jízda na mrtvém koni.
mjfox – to ti nezávidím, ale zase na druhou stranu lepší teď než za 20 let. A zkušenosti i ty sebehorší vážně ničím nenahradíš. Škola života je škola života. Pokud se kvůli tomu všemu neuchlastáš nebo neufetuješ, tak tě to posílí. A to bude pro tebe dobře ve finále. Možná to zní debilně, ale je to tak a na všecko se připravit nejde, to bys nežil život, ale nějakej rozpis.
Přitom je příčina těchto stavů tak zřejmá, že ji jen naprostý hlupák nevidí.
A řešení stejně snadné, jako nalezení této příčiny.
Ztráta víry v Boha a jím dané zákony.
Uf… Gott mit uns.
…to mi pripomina, abych si dneska koupil par Radegastu.
radši Plzeň, ta je dobrá na žaludek. Ale Radek je č.2 pro mě…
Britrik: Trošku podrobněji: já nejsem věřící (přestože jsem jako dítě pokřtěný, ale nepamatuju si to), do kostela jsem nikdy nechodil, křížek na zdi mi doma nevisel. Exmanželka dtto, svatbu v kostele jsme neměli, nic takového. Ovšem po rozchodu/rozvodu si našla nového přítele, který zřejmě věřící je a naše děti z ničehož nic začaly chodit na nábožko. A u soudu o úpravu styku ve chvíli, kdy jí soudkyně už slušně myla hlavu, se jí zeptala „jste věřící?“ – „ano“ – „tak proč se takhle chováte?“
A pokud jde o mě, po rozchodu/rozvodu jsem 5 let žil s přítelkyní, která věřící byla (a to hodně), nicméně rozvedená (dokonce dvakrát) a měla 7-letou (když jsme se poznali) dceru. To byl dáreček, rozmazlenej jedináček, věčně uřvanej parchant a expřítelkyně (měla ji ve 32) na ni očividně nestačila a nevěděla si s ní rady. Když jsem se ji snažil vychovávat, ještě mi do toho házela vidle. Nicméně můžu sebevědomě říct, že jsem pro ni byl nejlepší otec, jakého kdy měla, ten biologický se nestaral, neměl o ni zájem, když k němu šla, tak se tam musela vnutit. Vytvořili jsme, dá se říct, rodinu a expřítelkyně byla ráda, že má někoho, o koho se může opřít a na koho se může spolehnout… přesto se i jí „přehrál software“ a začala dělat větší a větší blbosti, nacvíc jsem si začal připadat jako sluha. Když něco potřebovala ona nebo její dcera, byl jsem tu pro ně, zatímco když jsem něco potřeboval já, tak neměla čas. Taky mi připadá, že začaly, obě, žárlit na moje děti (přestože mě měly 25 dní v měsíci jen pro sebe a nedělal jsem rozdíly mezi svými a její dcerou). Nakonec jsme se rozešli…
A teď mi jako řekni, jaký vliv má ten tvůj Imaginární Kamarád a Jeho zákony na chování ženských, kterým prostě rupne v kouli a místo aby pracovaly na tradičních křesťanských hodnotách jako je „rodina“, tak to radši zničí, prostě protože proto.
To je velmi jednoduché. Velká část „křesťanských hodnot“ byla součástí konformity vynucované okolím a okolnostmi. Okolí je to jedno, ostrakizace a opovržení nehrozí a okolnosti, zejména ekonomické, mohou být drsné, ale že by někdo umřel hlady a zimou se většinou nestává.
Pevné věřící, fakticky lidi kteří tak byly velmi pevně vychováni, nebo si prošli nějakým incializačním a formujícím zážitkem, potkávám velmi zřídka.
Navíc „I svatý zhřeší denně stokrát“ (to nevím odkud je) a „Všichni zhřešili a nedosahují Boží slávy“ (to je tuším sv. Pavel)
Konec konců vím o podle mého velmi upřímné věřící, která počala s farářem. Zde byla určitá snaha vynutit komformitu (v noci jí na konci prvního trimestu vyhodili z rodného domu, takže ke svému nastávajícímu urazila pár desítek kilometrů na kole), nicméně pozdě bycha honit. Farář dofáral a dnes mají dětí povícero.
LWG> …v noci jí na konci prvního trimestu vyhodili z rodného domu…
Jojo, praví křesťani.
Britrik: Vy jste zářným příkladem toho, že kovaný soudruh a fanatický věřící jsou to stejné. Občas je to lidem potřeba připomínat, protože nemálo Vašich souvěrců se i zde snaží formu článků ze své víry dělat něco, co je jako potřeba a co je jako to pravé mírumilovné.
A pak přijdete Vy s takovým blábolem a jako kdybych slyšel soudruhy a odklon od bratrského Sovětského svazu a soudružské morálky. Zrovna jsem na doporučení shiftyho viděl dokument o horolezectví, který byl protkán prostřihy z televzních novin té doby a ta podoba je prostě skoro dokonalá.
A že jdu kolem, líbil? :)
shifty: líbil, natočené je to na místní poměry velmi dobře. Co tam chybí (a je o kus lepší v ČHD z ČT) je část česká. Jasně, ten dokument má být primárně o Slovácích (a hlavně Gálfym), ale jak jste to popsal, čekal jsem to víc československé. Každopádně moc fajn a díky za doporučení!
Tak to sem rád! :)
Nedali byste sem prosím odkaz ještě jednou?
my tykat ne? a kdyby ne, tak tykat teď? :)
https://www.csfd.cz/film/519964-vabeni-vysek/prehled/
je to skvělý :)
jo aha. sorry. my pít drobet.
S polovinou se dá jakž takž souhlasit, druhá polovina je jenom o tom, jak odstranit „femi-“ z „femi-fašismu“.
„NZP“ nemá smysl komentovat.
Sysop – vyúčtování výživného matka není povinna předkládat.
I když já i ex víme, že syn prostě těch cca 1000 Kč denně nestojí (viz níže). Ostatně ona je tak blbá, že mi dala výpočet, jak k té částce došla (hypotéka, náklady na domácnost, svoje spoření, dovolená, auto, atd. – a rozdíl mezí jejím platem a tím, co potřebuje, je to výživné). Protože nejsem hajzl, u jednání jsem to nevytáhl (ale možná vytáhnu teď, kdy se bude řešit zrušení střídavky).
Je to teda 15 t. k rukám matky a 5 t. na spoření. Navrhoval jsem 10+10, což by mělo být v jednoznačném zájmu dítěte, ale OSPOD se vyjádřil takto: „I já bych byla ráda, kdyby rodiče dospěli k dohodě.“
No a ještě pár citátů z protokolu:
„Pro účely naší dohody o výživném, kdy předesílám, že jsme připraveni dohodu uzavřít, považuji za nezbytné předem si vyjasnit majetkové poměry otce, který dlouhodobě pobírá nadstandardní příjem, z něhož lze předpokládat, že minimálně cca 50 000 Kč měsíčně nespotřebuje.“
Pro úplnost představa matky o dohodě: „Právní zástupce matky reaguje tak, že k dohodě o výživném nedošlo, má za to, že výživné, pokud bude stanovenou soudem, by mělo být ve výši odpovídající rozdílu mezi výživným ze strany otce oproti výživnému ze strany matky „plus mínus“ 25-30 000 Kč, pro případ dohody jsou ochotni souhlasit s výživným, resp. rozdílem ve výživném, ve výši cca 20 000 Kč měsíčně, jak bylo navrhováno původně.“
Jinde se tomu říká nabídka, kterou nelze odmítnout.
Jezdil jsem se synem (sami dva) třeba na dovolenou do US i jinam. Necelé tři týdny puťáku po Kalifornii ve Stangu Convertible vyšly na cca 400 t., atd.: „Právní zástupce matky současně navrhuje, aby soud uložil otci povinnost doložit výši nákladů v souvislosti s dovolenými v Americe, s tím, že nerozporuje to, že otec s nezletilým na těchto dovolených byl, rozporuje však výši nákladů.“
Ještě si soudkyně neodpustila přednášku na téma sociální spravedlnosti – že prý jí nepřijde spravedlivé, když středoškolák (nemám VŠ) má o tolik vyšší plat než vysokoškolačka. To bohužel do protokolu nenapsala, příště na tom budu trvat. Netušil jsem, že se někdy stanu subjektem třídní justice.
Po prvním jednání jsem musel dát své advokátce padáka a najmout si Kláru Samkovou, jinak by si tam se mnou vytřeli podlahu.
Ostatně kdybych napsal ten příběh celý, budete si o mně myslet, že jsem debil. Byl jsem totiž potrestán za vstřícnost a slušnost. Dobrá zkušenost, bohužel nepřenositelná, jako všechny ostatní.
salamio> Byl jsem totiž potrestán za vstřícnost a slušnost.
Přesně. Dělej čertu dobře, peklem se ti odmění. Mít tehdy ty zkušenosti, co mám teď, tak se na veškerou slušnost vykašlu, za hazjla totiž budu stejně, jen s tou slušností navíc za blbce.
Jinak co jsem tu psal o té chamtivosti, některé matky dostávají 2500 na jedno dítě, některé 5000, některé 20 000, ale vždycky je to málo. Spokojená je snad jen bývalá manželka Leoše Mareše, aby ne, mít v garáži tři mercedesy a dvě lamba, taky mi budou šumafuk nějaký drobný.
Moje ex nedostává lautr nic, mám dítě ve střídavé péči, a zatím s tím, že je to málo nepřišla.
Něco je špatně?
mjfox
a co se Ti na tom nezdá? Pro dítě není nikdy nic dost nebo to máš jinak? Jsou lidé, kteří by svému dítěti ledvinu dali a Ty se chceš handrkovat o pár stovek?
Spis jde o to, aby tech par stovek vubec k tomu diteti doputovalo, ze.
Pamatuju, kdyz nan stadionu Komety mel jistej pan hospudku. A pres tu tekly dotace sponzoru Komety. Hraci sice nemeli ani na rucniky, ale v hospudce tekly ty nejvybranejsi moky.
Moussa s absurdním argumentem o ledvině, to tu fakt chybělo. Dokud tu diskutovali jen single nebo bezdětní chlapi, fajn, ale rozvedená ženská, která stála vždycky na druhé straně barikády, děti měla v péči a ještě dostávala od bývalého to kapesné, ta by v této virtuální hospodě měla stát potichu u dveří, dopít si dvojku bílého a pak potichu zmizet.
mjfox: Pokuď se Moussa od dávných dob nezměnila, tak zrovna ten typ na který narážíš nebyla, pouze je trochu sarkastická.
Výživné se vyvažuje obecně velmi problematicky, protože do jednoho pytle spadají desperáti co neplatí i Ti co prostě nemají (na výši …), tak i Ti, kterým se prostě nelíbí hospodaření oprávněného a mohou mít pravdu. Navíc princip paušálu z toho dělá opravdu těžko stravitelnou věc.
Za mně by mělo být nějaké minimální výživné paušálem (alá životní minimum) a výměra nad to by měla podléhat kontrasignaci, tj. poukázaná na účet dítěte bez možnosti to vybrat v hotovosti. S tím, že v odůvodněných případech soud umožní oprávněnému nakládat s těmito prostředky bez souhlasu povinného, ale pořád je to účet nezletilého, tj. platí pravidla s tím související.
puf: Úplně stačí, že je to ženská, knížecí rady typu „neumíte se domluvit“ a pindy o „pár stovkách“ od někoho, kdo prostě tahá za delší konec provazu, jsou fakt jen pro zasmání.
Ženská se totiž domlouvat nepotřebuje a nemusí. Děti má v péči, alimenty dostává na účet pravidelně pod hrozbou sankcí a kriminálu, tak proč by se snažila.
mjfox: není to tak černobílé.
moussa taková není, ale chápu, že to teď nevidíš jinak. Ale neber to tak. _Jak sem ti psal vejš, tohle jsou ve finále zkušenosti, který nejdou zaplatit ani sehnat a jako člověka tě posunou. člověk co zažil pořádnej život má vždycky duši zjizvenou.
moussa vždy byla a je chytrá a rozumná ženská, což mi bohatě stačí jako důvod, aby si v té hospodě v klidu sedla, dala si na co má chuť a pokecala s kým bude chtít.
Ne vždy jsem se s ní ve všem shodl, ale o uvedeném jsem u ní přesvědčen.
Jinak, krom pana domácího jsme tady všichni jen hosté, dalo by se dodat trpění, a aby host rozhodoval jak se má/smí chovat host jiný … inu, jiná doba.
Mně přijde moussa spíš jako taková srandovní tetka, přijde, vmísí se do debaty mezi chlapy, utrousí nějaký výkřik do tmy a pak ztichne.
Je naprosto evidentní, že pro paní salamiovou je těch 20 000 alimentů na dítě, které navíc nejsou na měsíc, ale na 14 dní, protože střídavka, je až moc. Jiným matkám stačí čtvrtina (i míň) na celý měsíc, takže zbytek je kapesné pro bývalou. A do toho moussa zahlásí něco o ledvině a pár stovkách. Obojí je naprosto debilní argument.
Hospodský obvykle nekecá hostům do toho, o čem se baví u piva, moussa tady odpovídala mně, takže jsem k tomu napsal svoje.
Jinak, jako ženská je v úplně jiné pozici a pouštět tu svoje moudra, to je jako by Němec v protektorátu Böhmen und Mähren kafral, na co si ty Češi jako stěžujou, když se tu přece pod Hitlerem tak dobře žije. (Vím, že je to dost extrémní přirovnání, ale podle mě docela sedí.)
ja sem chlap, tak snad jako nezapsany do debaty, muzu taky napsat nejakou picovinu..
sem dvakrat rozvedenej, ale nejak moc nechapu proc bych se mel ublizene vyplakavat kvuli tomu ze sem nedokazal udrzet manzelstvi..
neumis se s zenskou domluvit, tak to holt nejak vyresi soud..
ze se nelibi jak rozhodl? mel se dotycnej domluvit.. koukat co zenska dela s penezma.. no to bych se musel propadnout..
krasna debata za kazdou cenu tvrdejch uplakanku..
Však servisdok by Vám vysvětlil, jak Böhmen und Mähren bylo zatím to nejlepší, co nás Čechy potkalo. Jinak s těma 20k souhlasím, že je to darda. Je to opravdu za půlku měsíce, protože druhou mu platí otec přímo, když je dítě u něj. Přesněji je to 15k, protože 5k jde na spoření, ale přesto je to strašně moc.
jo. treba je.. treba ne.. jsou to jenom prachy.. nastrikal, upeklo se, tak holt je cas platit..
Jo, pro někoho, kdo má na ně tiskárnu „jsou to jenom prachy“.
Jenže tohle není tak že matka má dítě v péči, ale střídavka. Tam se výživné často ani nestanovuje – tím že dítě tráví u každého z rodičů zhruba stejný čas se na nákladech podílí oba plus mínus podobnou částkou. Mít 14 dní dítě a starat se o něj, pak ho 14 dní nemít, a zaplatit za to ještě 20ku navrch, to je fakt hodně raketa.
A co kdyby se tatík zařídil tak, že firmu převede na Kypr a tady si nechá vyplácet třeba jen dvojnásobek minimální mzdy, aby to nebilo do očí. Nechá přepočítat „výživné“ na 0 (slovy nula), protože střídavka a bývalá ženo, třeba se poser. Potomka by zahrnoval luxusem a prakticky by si ho koupil. Protože i kdyby bejvalka potomka očkovala proti tatíkovi, tak ten řekne: „Kdo tě vzal do USA/Emirátů/Japonska, kdo ti dal mobil, PC, tablet? Tak vidíš, kdo tě má rád.“
Sou to jen prachy, ať bejvalka klidně vyrábí tapiserie ze svého ohanbí a prodává je.
Tvrďák. Tohleto self-tvrďáctví jak u hrdinů z amerických béčkových filmů z devadesátek jsem jako dítě žral. V tvrdosti sám k sobě už je lepší jen Segal.
A takhle prachama řešíš všechno? Jako když si třeba tvoje dcera začne stěžovat, že se jí málo věnuješ tak vytáhneš srolovaný balík stokorun a začneš jí je házet?
Jestli je to reakce na mne, tak střílíte do špatného terče. Já výživné neplatím ne proto, že se mi nechce, ale proto, že fakt nemusím. A pokud se někdo svému potomkovi nevěnuje, tak proč by sakra chtěl střídavou péči? To jako: „Půlku času budeš u maminky a půlku času budeš hnípat v mém baráku, bo já na tebe nemám čas!“ Tak to je zase extrém od toho otce.
To bylo na Lh.
to ja netusim, to se ptejte mistnich tvrdaku co tady poknouravaji..
ja prachama resim vse co je treba, jako kdokoli jinej..
ja se s kazdou zenskou domluvil, nebylo to treba uplne jednoduchy, ale jo domluvil..
a sem dedek, mam dva krasny maly vnuky, dve dalsi vlastni deti skolou povinny, s detma i byvalkama celkem vychazim
S odkazem na můj předchozí příspěvek … tak, jak to popisujete, je to samozřejmě nenažranost a vychcanost.
Ale nejste jediný, kdo tak dopadl, a možná ve srovnání s nimi to máte i celkem levné. Byť to zní fakt blbě. Jak jeden z rodičů, zejména pokud je to otec, má výrazně vyšší příjem než druhý, tak to pro něj bývá drahé.
Ale mám pocit, že v těchto případech to bývá drahé nejen v ČR.
A tak budete kvůli tomu svině?, převedete byznys na offshore s.r.o., dáte si průměrnou mzdu jako jednatel, služební dům, vůz, jachtu, bizjet?
To nestojí za to…
Užívejte si se synem ať to stojí co to stojí.
Z prdele bych ho vzal pod stan vlakem a poslal jízdenky a účet z kempu a za konzervy a buřty z místního obchůdku…
Dachsmeister: a co tím potomka naučí ? mj. že ojebat „druhého“ rodiče je v pořádku, tj. vychová hazlíka, co bude vidět, že …
salamio: vem si právníka, co se orientuje. Zrušení střídavky je dost ultimátní krok. Do výživného NEpatří třeba hypo, je to tvorba majetku rodiče, nikoliv nezletilého. Při takové asymetrii bych navrhl, aby nejméně polovina byla ukládána na nějaký účet dítěte (důchod, spoření).
Vztricnost a slusnost xoudu ZASADNE nepatri, ostatne soudy nejsou o spravedlnosti. Nemyslim si, ze jsi debil. Pouze je skoda, ze ti samotnemu vadi, jak to u soudu dopadlo. To je spatne. Ja jsem u soudu parkrat v zivote byl, aniz bych o to nejak stal. Vzdy ale jsem udelal dukladnou, opravdu dukladnou palebnou pripravu a zatim jsem vsechny soudy vyhral. Mozna stesti, ale spis nepodceneni nepritele.
Napište to celý.
Ne že bych se potřeboval hrabat v cizích osudech, ale možná by to někomu, koho to teprv čeká, trochu pootevřelo oči. Zkušenost je nesdělitelná, ano, bude to zaujatý názor jedné strany bez možnosti vyjádření protistrany. Zatím ovšem všechny tyhle historky, co se ke mně dostaly, měly velký poučení.
Já měl to štěstí, že jsem s tím počkal, až dětem bylo 18. Výši příspěvků jsem jim stanovil sám a žádné z nich nenapadlo to dávat k soudu. Znamenalo by to zasypat zlatej důl.
Měl jsem za to, že v případě střídavky dítě žije na střídačku u obou, ergo nedává smysl platit nějaké dramaticky vysoké výživné, protože se na placení podílíte oba – dle toho, u koho dítě je. Je jasné že pokud má otec nadprůměrný příjem a žena podprůměrný, mělo by se na dítě nějak přispět – ale 20k měsíčně, když ho vlastně ještě polovinu měsíce máte doma vy?
Ale vždyť to je přece účel zničit rodinu. Proč myslíte, že se dneska furt propagujou bukanýři?
Asi jak kde. Me dela mnzelstvi rozdil na danich par tisic euro rocne.
Evoluce v zájmu zachování genů zařídila, že muž v kontaktu s ženou vypíná centra rozumu, obezřetnosti a kritického uvažování. I ten ženský hlas u soudu vykazuje vyšší skóre přesvědčivosti.
1. Opatrovnické soudy vycházejí z idejí levicového feminismu. Moderní rodina je definována jako matka+dítě+státní byrokracie. Otec je v postavení kulaka, který se obohacuje na úkor lidu (dětí) a zaslouží trest. Představa systémové spravedlnosti, hledání nejlepšího zájmu dítěte prostřednictvím expertíz soudních znalců, rodinných terapeutů, speciálně vyškolených mediačních center je rovna naivitě poctivého rolníka, vedoucího svůj pěstěný dobytek do náruče sovchozu.
2. Jde o o feminizaci výchovy dětí, přerozdělení rodinného bohatství a tvrdý byznys.
3. Nástroje k umravnění otců
– navýšit výživné lze dle zákona až 3 roky nazpět, tj. ze dne na den se jen prostřednictvím rozhodnutí soudní stolice stanete dlužníkem nezanedbatelné částky. A to, i když jste dosud řádně a včas platil částky stanovené předešlým rozhodnutím..
– Při prodlení s platbou jednoho výživného po vás soudní exekutor bude vymáhat naráz platbu výživného na 1 rok dopředu+ samozřejmě svoji odměnu.
– věznice jsou plné delikventů v podobě otců, kteří nezaplatili, či neměli na výživné. Snížení výživného není tak automatické a rychlé jako zvýšení. Za dluh se do vězení zpravidla nechodí, zde je to umně nastaveno jako zavrženíhodný dluh na dítěti (srovnej třeba se závazky vůči lidu). V rodině, když není z čeho brát, se její členové musí uskrovnit, institutem výživného má matka zajištěný stálý příjem bez ohledu na tržní cykly (ostatně, která soudkyně rozumí ekonomice..)
4. V nejlepším zájmu dítěte je, aby se rodiče slušně dohodli a dítě mělo co nejčastější kontakty s oběma rodiči. V nejlepším zájmu opatrovnického byznysu jsou rozhádání rodiče, kteří potřebují všechny ty humanisticky „vzdělané“ advokáty, rodinné poradce, mediátory. Čím vyšší majetek otce, tím vyšší pravděpodobnost, že se hra zvrhne v moderní formu banditismu.
5. Předpokladem férového průběhu opatrovnického soudu a kooperativních strategií rodičů je rovné postavení obou účastníků před soudem při vyrovnaných šancích k úspěchu. Je-li však statistika soudních rozhodnutí 85% ve prospěch matek, pak se HRA o férově vyváženou dohodu překlopí do hry o co nejvyšší zisk (dítě+výživné jako bonus). Což zpětně nahrává všem zúčastněným (ostatně, co by opatrovnické soudkyně za svůj plat 120+ tis. jiného dělaly). Místo věcné diskuse a hledání nejlepšího zájmu dítěte se připravte na podpásovky a absurdity ve stylu Hlavy 22).
6. Místo toho, aby soudy nalézaly model co nejvyváženější péče rodičů o dítě, hledají způsob, jak dítě přidělit matce. Pokud je otec bez ideového škraloupu, nařídí se soudněznalecký posudek, který prověřuje, zda rodiče, doposud se starající o děti, jsou schopni se o děti nadále starat a který má za úkol najít rodiče rodičovsky obdařenějšího. Kooperativní hra win-win se překlápí v hru win-lost. Běžný psycholog (soudní znalec v oblasti školství a kultura) v opatrovnickém řízení je absolvent filozofické fakulty a není kvalifikován pro zdravotnické šetření dítěte a nemá přístup ke zdravotní kartě. Souběžně může probíhat rodinná terapie/mediace, výsledkem je zpráva pro soud, zpravidla s nálezem nějakého argumentu pro výlučnou péči matky.
7. Střídavá péče bývá podmiňována účelovými sofismaty např. kooperace rodičů. Matce pak stačí nespolupracovat či vyhrocovat spory, ačkoliv vědecké studie prokázaly, že střídavá péče spory mezi rodiči naopak tlumí (existují samozřejmě patologické výjimky potvrzující pravidlo).
8. Defaultní stav střídavé/společné péče, který by podpořil zachování rodin (návrh na rozvod dávají převážně ženy) a win-win kooperativní strategie u soudů naráží na nezájem poslanců (?, soudcovská i exekutorská lobby má patrně dlouhé prsty a mocný vliv). Argumentuje se riziky střídavé péče. Studie (robustní, s kvalitním designem, řádně oponované; na rozdíl od pouhých názorů) přitom dokládají, že střídavá péče má z hlediska prospívání dítěte lepší výsledky než výlučná péče a má stejné výsledky, popř. mírně zaostává za péčí v normální rodině. Děti z výlučné péče mívají nižší sebeúctu, chlapci mají problémy se sociální adaptací, děvčata s partnerskými vztahy a přenášejí problematické rodinné modely do dalších generací. Nejedná se o jednu studii, viz třeba zde https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28595062/. Rozumím, že pro některé jedince může být relativní prospěšnost střídavé péče těžce představitelná tak jako pro neznalé fyziky letící letadlo. Nicméně je třeba odlišit názory od důkazů.
9. Nedávno přijaté zálohované výživné jen dále urychluje erozi tradiční rodiny. Lze se poučit z USA, v roce 1940 vyrůstalo mimo tradiční rodinu 11% černošských dětí, po přijetí social welfare v jejich prospěch se během 2-3 generací číslo zvýšilo na 70% se všemi důsledky např. pro černě zabarvenou kriminalitu. Vždy je poučné se zajímat o hlasování – např. SPD Okamury (exekutoři asi mají prstíčky, kterými lze loupat perníčky) https://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?g=74349&l=cz
10. Matka samoživitelka se sama neživí, živí ji stát (+ otec), v době kdy je na rodičovské tak ze 100%. Lze se domýšlet něco o nových polohách kultu mateřství, jako předvoje země živitelky.
11. V době, kdy se ve světle vědeckých faktů k nejlepšímu zájmu dítěte nedal styk 2/14 dnů obhájit, přišly opatrovnické soudy s termínem rozšířeného styku. Vznikají tak absurdity kdy otec má dítě 6 dnů, matka 8 dnů ze 14, ale výživné platí pouze otec matce, neboť zatímco matka v těch 8 dnech o dítě pečuje (dítě ji bylo svěřeno do péče), otec se v 6 dnech pouze stýká (bylo mu přiznáno právo styku) a z toho titulu nemá žádné náklady.
12. Dokud bude MPSV v rukách socdem., bude tristní stav (levicový přístup) v rodinných záležitostech přetrvávat.
13. Z názorů některých diskutujících na péči obou rodičů po rozchodu mám pocit, že člověk v rámci své evoluce nezvítězil v konkurenci šavlozubých tygrů a jeskynních medvědů, ale se štěstím se ubránil selekčnímu tlaku motýlků a berušek.
ale tady není chyba v levicovém feminismu, tady je chyba v tom, že nejste schopni si problémy ve vztazích vyřešit v rodině. Dospěle si uspořádejte vztahy a nebrečte, že se o vás stát nestará.
Obávám se, že chápání pointy ve smyslu úpravy státního hřiště pro hraní rodinných her již leží nad stropem vašich mentálních schopností.
toho se nemusíte obávat, to je fakt, mou noční můrou je to, že by vztah mezi mnou, mými dětmi a mými partnery měl řešit stát. Protože i když máme různé problémy v rodině, tak poslední, co potřebujeme je, aby do toho stát strkal svůj rypák. Aby přišla nějaká nezúčastněná babice z ochrany dětí a řešila co a jak mám dělat nebo aby nějaká babice u soudu řešila, co a jak máme dál řešit s mým ex . . .
No za to budiž blahoslavena. Nicméně buďte ujištěna, že řada Vašich sester ve zbrani se za stát vdala a stát používá kdykoli se jim zamane.
Pokud stát vyřeší věci ku prospěchu feministických soudružek pak pochopitelně feministické soudružky získávají důležitou incentivu vše řešit přes stát.
Tak on stat ani jinou funkci nema, nez umoznit vychcanym strkat ruce do penezenek druhych.
Moussa: takže na OSPO jsi nebyla, u soudu jsi nebyla, rozsudek o svěření dětí do péče a výši alimentů nemáš a všechno funguje na dobré slovo? Fakt? Otec je spokojený a vídá děti kdy chce? Fakt?
Ze jdu okolo…ja kdyz jsem se pred lety rozvadel, fungovalo to tak:
Dohodli jsme se, kolik budu platit na deti, jak je budu vidat, kdo je kdy kam bude vozit a podobne (bydlime ted pres 100 km od sebe, takze se stridame v cestach).
Pak jsme to nechali hodit na papir, od jednoho slovutneho pravnika zde se take pohybujiciho :-)
Papir jsme vzali, odnesli na urad.
Prisla nejaka pani ze socialky, jako ze „resit deti“. To probihalo tak, ze jsme ji udelali kafe,ona rekla, ze je super, jak jsme se dohodli a ze nasi dohodu u soudu potvrdi, ze je to ok.
Nasledne jsme prisli k soudu, tam se soudkyne zeptala, jestli teda vsechno plati, jak jsme to sepsali, my rekli ze jo, ona ze teda ok a sli jsme.
V podstate 100% cele akce probihalo dle domluvy a nikdo nam do toho nekecal.
Mozna, ze kdyby se trebas ta dohodnuta castka na deti te zenske ze socialky nezdala, asi by delala problemy, nevim…
Lozja: Blahořečená paní Suchánková. Kdyby to obvykle probíhalo takhle, tak se rodinné právo mohlo dávno zrušit.
Pro ilustraci, jak to bylo u nás – mělo jít o nesporný rozvod, prostě jsme se ve finálu dohodli, že se rozvedeme a byli jsme v tom za jedno. Takže jsem našel na netu nějakou šablonu s obecnými frázemi, přepsal ty jména „paní Rozvodová a pan Rozvod“ na naše, mírně upravil a poslal. Reakce bývalé byla dechberoucí, napadla úplně všechno, co se tam psalo, moje argumenty, že jsou to obecné fráze, co se hodí na 99% nesporných rozvodů a že je to šablona z netu, ji nezajímaly a k soudu si připravila vlastní elaborát.
Dohoda o rozdělení majetku dtto, hodil jsem do tabulky veškerý majetek, nábytek, vybavení bytu, poslal jí, co zůstane jí a co mně a její reakce, místo aby byla spokojená, co všechno jí zůstane tak na mě řvala „co mi to tady vypisuješ“, „tohle je nábytek dětí“ a nakonec to všechno prohlásila za bezcenné krámy (všechno zánovní) a ještě navrch požadovala jakousi částku „za psychickou újmu“ (později, aby tomu dodala váhu, tak dodala „dej mi peníze nebo děti neuvidíš“).
A nakonec, měli jsme společný byt, ve kterém ona bydlela i po rozvodu (já jsem se odstěhoval) a když si s přítelem našla nové bydlení, tak místo aby spolupracovala na prodeji bytu, házela mi klacky pod nohy. Nejdřív bylo špatně, že se byt neprodává, pak bylo špatně že se prodává. Pak se jí nelíbila makléřka, kterou jsem sehnal, pak se jí nelíbilo, že s tou samou makléřkou nechci prodloužit smlouvu (protože nebyla schopná sehnat za 3 měsíce kupce, zato tam přivedla asi 20 „turistů“). A nakonec přestala v tom bytě (družstevním) platit za služby, takže tam začal naskakovat dluh u družstva a tím bylo v ohrožení, že to vůbec družstvo povolí prodat/převést. Na bytě (odkud se mezitím odstěhovala) rostl dluh, který jsem musel zaplatit já a pak to z ní přes právníka vymáhat. Společný byt = společné náklady i když je prázdný… nějaká vděčnost, že přes tři roky, kdy jsem tam nebydlel, užívala i tu moji polovinu? Hovno, přátelé. A samozřejmě, já jsem byl za toho špatnýho, vedu jednou ráno mladší dceru do školky a ona žvatlá „maminka říkala, žes na ni žaloval“ :-O Předžalobní výzvu přes právníka jsem jí poslat musel, nevyhodím jen tak 20 000 z okna. Naštěstí to stačilo (a taky hrozba, že dokud se dluh nevyrovná, byt se neprodá, bude tam dál růst dluh, polovina půjde za ní + náklady na jeho vymáhání), takže k soudu nedošlo.
Jeste dodatek – nekde samozrejme mam asi papir od soudu, ze jsem rozvedenej a druhej papir, kolik mam platit alimentu. Ale jsem bordelar, tak mozna ani nemam:-) Vse funguje na dobre slovo a neumim si predstavit, ze by to melo byt jinak….
cimz nerikam, ze to jinak byt nemuze, chapu, ze nekde je to desny, ale jen to davam jako priklad toho, ze to asi nebude az tak neobvykle, ze to v pohode funguje…
Bez papíru od soudu, že tehdy a tehdy mám právo mít děti u sebe, by nic nefungovalo. Taky bych řekl, že to není až tak neobvyklé mít soudní úpravu styku, protože s matkou jiná dohoda není možná (a jsou krávy, které do toho hází vidle i pak, třeba děti záhadně onemocní v pátek a záhadně se uzdraví v pondělí a nemocné je otci na víkend odmítne vydat).
Ono to fungovat může, v těch ojedinělých případech, kdy se rodiče rozejdou v klidu, ale kolik takových klidných rozchodů obecně je? Moc ne. Běžnější je, že někdo někoho opustí, zradí, podvede nebo druhému dělá že života peklo a ten prostě uteče. O nějakých dobrých vztazích expartnerů nemůže být řeč. Jo, možná když náhodou potkáš někoho, s kým jsi před 10 lety 2 roky chodil, třeba si sednete na kafe a báječně si pokecáte, ale to je tím časovým odstupem. Ve chvíli, kdy se rozvádíte, je to bitka, o majetek, o děti, o házení špíny, takže jak má jeden šanci druhému zatopit, tak to udělá. Opět, kdo má delší a kdo kratší konec provazu?
To těžko. Tomu státnímu sprosťáctví totiž nejde odolat. Jasně že má rozsudek. A pokud ho má, holí toho chudáka jako jiné fuchtle. Dokonce – pokud se chtěla rozvádět, tak jí nezbyde nic jiného než jít s dětmi k soudu. Ale dokáže se u toho tvářit státotvorně.
mjfox: samozřejmě že jsem byla na OSPOD, protože před rozvodem je to nutnost, to nemůžeš obejít, ale už před návštěvou na OSPOD jsme se dohodli, jak to bude. Rozsudek o svěření do péče také mám, protože bez toho rozvod nejde, ale na tom jsme se také dohodli. Otec je spokojený, co tam máš dál?
Jinou odpověď jsem ani nečekal.
Moussa: Řekla ženská, která tahala za delší konec provazu. Na dohodu musí být dva a ženský běžně zneužívají svého postavení, protože jsou všecky za opuštěnou chudinku samoživitelku, která nemá kde bydlet a nemá ani na vložky. Nikoho nezajímá, jak to bylo doopravdy, jaký má podíl viny na rozpadu manželství a rozvratu rodiny a nikoho nezajímá, že se přes děti otci mstí de-facto za vlastní chyby. A chlap je vždycky za hajzla, jak jinak.
to je nesmysl, nikdo netahá za delší konec provazu, prioritou je, dohodnout se na nějakém rozumném fungování kvůli dětem. Šolíchat si křivdičky, je k ničemu.
moussa> to je nesmysl, nikdo netahá za delší konec provazu…
Otec i matka mají po rozvodu úplně stejnou vyjednávací pozici? To jako fakt? Matky vždycky vycházejí otcům vstříc? Nebrání nikdy kontaktu mezi otcem a dítětem? A ty žaloby na úpravu styku podávají k soudu otcové nebo matky? Nikdo? Nebo je to půl na půl? Nebo v drtivé většině otcové?
Mousso, buďto jsi spadla z Měsíce nebo sama nemáš v tomto čisté svědomí a prostě lžeš.
Matka, která dělá problémy, tohle prostě nepřizná. I když matka brání otci jak může, podle ní je všechno v pořádku. A když si otec podá žádost/žalobu o úpravě styku, ještě je nasraná, co si to ten hajzl dovolil. S jednou takovou známou jsem mluvil osobně, plivala kolem sebe, protože otec se obrátil na soud, tak jsem jí řekl „čemu se divíš, když mu děti nechceš dávat?“, pak se zeptala mě, jak často mám děti, na to jsem řekl „jednou za 14 dní a víc nic“ a ona „tak co bys ještě chtěl?“ Na to jsem se otočil na patě, protože s takovou krávou nemá debata smysl. Později jsem se dozvěděl, že její ex u soudu uspěl.
„Tak co bys ještě chtěl?“
Ono to může být překvapení, protože z praxe „otec má možnost se občas podívat, jestli děti žijí“ justice skutečně přechází (někde pomalu, někde rychleji) k tomu, že styk má být víceméně rovnoměrný. To se projevuje různými „kompenzacemi“ kdy se tomu z rodičů, který nemá dítě svěřené, začíná více vycházet vstříc o prázdninách, atd. V praxi to pozoruji jako častější jev tak dva roky (před tím se o tom mluvilo, teď se k tomu soudci začínají přiklánět).
Rovněž změna (celkem radikální) je vidět u stěhování (Rodič se odstěhoval s dětmi do Tramtárie? Souhlasil s tím ten druhý? Ne? Tak náklady na cesty spojené se stykem, nebo přímo jejich realizici ponese ten, kdo se odstěhoval. Mohu jednoznačně říci, že toto jsem poprvé viděl brát v potaz tak před třemi, čtyřmi lety a dnes je to běžné.
Ovšem mezi lidmi (opravdu) běhá dále zažitá praxe: 1x za 14 dní a odstěhuj se daleko, ať nezvládá si pro ně jezdit, to je sichr. Hmm, už není (resp. může to ještě vyjít, ale nevychází).
Krom toho, není-li druhý z rodičů opravdu „závadová osoba“ tak nechápu přístup „dítě neuvidíš“. Když jsou děti pryč, mám co dělat každou hodinu. Naštěstí ve většině mnou řešených případů se to nakonec usoudí.
Tamten rozhovor proběhl tak před 5 lety, ta ženská mi nápadně připomínala mou exmanželku.
já už nevím, tak si zkus ujasnit, jestli Ti jde o děti nebo o zhrzenou lítost. Podle mého názoru jen zhrzená lítost prostituuje se státem. A čím víc prostituuje, tím hůř pro ni, ale je to samozřejmě jen Tvůj boj.
Moussa: Já taky nevím, několik lidí tu popsalo podobné zkušenosti s exmanželkami, tedy ty špatné a ty tu prohlásíš „nikdo netahá za kratší konec“.
Tvoje knížecí moudra (ani nechci říct rady) typu „hlavně do toho netahejte stát/úřady/soud, když se neumíte domluvit“, co k tomu dodat? Kdyby s každou rozvedenou matkou byla domluva, tak žádný soud potřeba není.
Opravuji v bodě 3 – je to pětinásobek ročního výživného (roční suma je přece jen příliš humánní a neochránila by dítě před lstivými úklady zlotřilého neplatiče), tj. platíte-li 5 tis. výživné, exekutor bude po vás vymáhat 5000x12x5=300 tis. Kč + 15% odměna + náhrada hotových výdajů a 21% DPH.
Mám pocit, že ve jménu placení výživného zbývá už jen oprášit zašlou slávu uranových dolů na Jáchymovsku. Musíme ty děti přece nějak ochránit.
https://www.idnes.cz/finance/financni-radce/vyzivne-exekuce-odmena-exekutorovi-zastaveni-exekuce.A201216_112858_viteze_frp
Exekuci tohoto typu měl pán řešit tak, že okamžitě po zahájení exekuce měl poslat exekutorovi návrh na zastavení exekuce s tím, že zákonné výživné již zaplatil. Exekutor v takovém případě nemá jinou možnost, než podat vše na soud a tam se to vleče – mezitímně by snad zpětně mohl rozhodnout i soud nižšího stupně o snížení – tím by exekuční titul pozbyl platnosti a odměnu exekutorovi by zaplatil hádejte kdo? Vychcaná matinka.
Hmm, chápu autorovo rozhořčení. Zásah do dětí je mnohem větší darda než zásah do peněz. Opatrovnické řízení je o obojím: stáváte se otrokem nenávistné fuchtle, která vám dělá naschvály a ještě vám je odebráno Vaše dítě a znemožněn vliv na jeho výchovu. Negativní hodnocení nechť autor bere tak, že se jedná o důsledek evoluce: muži k sobě nejsou loajální. Většina mužů – aniž si to uvědomuje – jsou jak hejno komářích samečků, kteří se srocují u prdele samičky a nadějí, že zapustí své kladélko a propagují svoje geny. Mají pocit, že neštěstí jiného samečka v kolizi se samičkou automaticky znamená jejich výhodu. Bohužel, jak se začne o tomto tématu, drtivá většina mužů (majoritních čtenářů tohoto webu) se autorovi začne posmívat – nechť to autor bere jako přirozenou lidskou reakci od neinformovaných – na ně s 30% pravděpodobností taky dojde.
Ve svých referencích by měl být ovšem přesnější.
1) Rozvodovost není 50%, nýbrž 70-75%, neboť rozvodovost je pravděpodobnost s jakou vydrží manželé spolu až do konce života. Není to počet rozvodů dělená počtem svateb. Vypočítá se z Coxovy regrese nebo Kaplan – Meierovy analýzy. Rozvodovost se také vyvíjí – dříve byla určitá „kritická období, po kterých následovala dlouhá relativní stabilita vztahu s občasnými výkyvy. Dnes se běžně rozvádějí lidi i po 30 letech. Situace je poměrně výrazně zkreslena i tím, že lidé dnes sňatky neuzavírají, neboť jejich benefit pro muže je dnes ryze záporný. Více než 50% mužů žije se svými protějšky „na psí knížku“. Česká republika má ovšem významný primát – muži, kteří se rozvedou, se u nás nejpravděpodobněji opět ožení. V tom jsme světový unikát.
2) Mužů, kteří mají problémy vidět své děti, nejsou statisíce. Obecně je asi 500 000 dětí, u kterých bylo rozhodnuto o jejich péči soudem do jejich dospělosti. Dalších cca 300 000 dětí mají jen jednoho rodiče ale nedošlo u nich k zásahu státu. U těch 300 000 dětí tedy dochází ke shodě mezi rodiči. I u dětí ze skupiny 500 000 dětí s rozhodnutím soudu je situace obdobná – asi u 60% z nich se rodiče víceméně dohodnou. Tedy asi u 200 000 dětí je situace nějak komplikovaná, buď přechodně nebo trvale, z čehož trvalé kalamitní vztahy jsou asi u 6 000 dětí, při situaci, kdy na 1 matku připadá cca 1,5 dítěte jde tedy 4 000 rodičů overall.
3) Asi 1600 mužů je kvůli neplacení alimentů ve vězení (§ 196 TrZ) – jde o osminásobek toho, co bylo ve vězení za podobný delikt za komunismu (§ 213 TrZ z roku 1961). Celkově je asi 23 000 vězňů (je to více než za komunismu). Neplacení alimentů je dle statistiky MSp třetím nejčastěji souzeným trestným činem, pravomocně odsouzeno je asi 7 000 mužů – je tedy pravděpodobnost asi 25%, že se minimálně 1x za neplacení alimentů dostanete před soud. Většinou jde o podmíněný trest nebo oblíbené odebírání řidičáků (to dnes převažuje).
4) s absolutní disparitou délky řízení v závislosti na druhu věci v opatrovnictví má autor celkem pravdu. Zahájení řízení trvá obvykle pár dní, ale nařízené jednání je řádově za měsíce a pokud protistrana důsledně používá procesní obranu, je to celkem obtížné – to mohl ovšem i autor. Že to neudělal není jeho plus ale přesně naopak.
Článku spíše vytýkám nepřesnosti a emocionální přístup.
Moment… je tedy 70-75% pravdepodobnost, ze manzele vydrzi, nebo ze nevydrzi do konce zivota? Paklize to prvni, pak na tom nejsme az tak spatne, ne?
Challenger: problém „solidarity chlapů“ je problém hierarchie vlčí smečky, kde je mnoho gama samečků, kteří o „šikovnou samoživitelku“ stojí a budou ji gentlemansky hájit, ale málo alfa, kteří je za to pokoušou. Prostě dle úsloví že každé zboží si svého kupce najde ..
Problém je v tom, že žádná jedna smečka není. Těch smeček jsou miliony a jakás takás solidarita funguje pouze v rámci jedné z nich. Není důvod proč být solidární s členy cizí smečky. Ojet samičku kamarádovi se považuje za podlé a nízké (a i tak se to děje), ojet zadanou samičku z cizí smečky a případně ji přetáhnout do své smečky je obecně akceptované.
No, třeba pro slimáky je to v jejich nájezdnické starověké logice dokonce hrozně super vítězství jak to nandat bezvěrcům a vůbec.
zatímco neslimák se akorát kroutí výčitkama svědomí když někomu přebere holku :)
:-DDDDDDDDDDDDDDDDDDDDD
Tak tomu se asi říká civilizace, lepší todle, než uřezaný hlavy po ulicích, ne?
Dachsmeister – se synem jezdíme i pod stan.
puf – seru na to. Po více než pěti letech střídavky teď už rok vídám syna jednou za 14 dní na 48 hodin, takže jsem se přesunul z role otce do role peněženky. U soudu to bude jen formální potvrzení faktického stavu. Bylo to přání syna a podle všeho mu to tak i vyhovuje. Naštěstí je zde i tak řešení, jak ukázal např. Jean Améry.
Odešel jsem (sám, ne za jinou) v roce 2014, střídavka fungovala od prvního dne, plus jsem manželce platil tu dvacku a navíc celou hypotéku na dům, ve kterém jsem už nebydlel. Jak jsem psal, jsem debil. Bral jsem to v podstatě, že si tím kupuju dobré vztahy, klid a bezproblémovou střídavku. Během rozvodu v roce 2018 jsem musel na manželku podat žalobu na zrušení SJM, protože odmítala to, abych jí hypotéku platit přestal, viz i ty špeky z protokolů, co jsem tady dával.
BTW na tom požadavku, ať vyúčtuju své dovolené se synem, je zábavná ještě jedna věc: rok poté, co jsme se rozešli, jela ex se svou kamarádkou a dětmi k moři. Já jsem pak jel se synem a s… (ex) tchyní, které jsem to celé zaplatil. Páč už měla přes 80 a bylo mi líto, že by se už jinak k moři nedostala. Když jsem to říkal soudkyni, vypadalo to, že začne z peněženky vytahovat fotky svých dcer :-) No a když jsem pak ex říkal, jestli jí náhodou nemrdlo, dělat taková svinstva, tak mi odpověděla „Ale to jsem po tobě nechtěla já, to chtěl můj advokát.“ Což byla mj. i jedna z hlavních příčin, proč jsem od ní odešel.
Během rozvodu jsem se malinko zhroutil, ale nemohl jsem si dovolit zhroutit se příliš, musel jsem fungovat v práci. Ex se podařilo totálně pokurvit dosud nadstandardně dobré vztahy – třeba ze služebek (teď jsem mrknul do logu, za svůj život jsem letěl 709x letadlem) jsem jí vozil různé pitominky atd. Dnes s ní v podstatě nekomunikuju a taky jsem se zcela odřízl od celé její rodiny.
No a jak jsem psal o tom, že jsem si penězi kupoval dobré vztahy a bezproblémovou střídavku, tak teď mi nějak uniká, za co ty peníze vlastně dávám.
salamio: Ženská je podivný tvor, čím víc jí dáváš, tím hůř se k tobě chová. Vedle toho některé týrané ženy zůstávají s chlapem, který je každý týden zbije. (To není návod, jen konstatování.)
Pokurvit dobré vztahy, to je taky přesné. Když jsme spolu krátce po rozvodu celkem rozumně vycházeli, raději to zahodila a začala dělat krávu.
Protože mají rády agresivní hovada s velkým pérem, který je budou šoustat do bezvědomí. To je jediná věc, na které záleží. Hodnýho blbečka chvíli využívaj a když je to přestane bavit nebo si ten dotyčnej uvědomí, že je za blbečka, tak ho odkopnou.
hele že ty si objevil porno?
Spíš red pill theory.
To je co?
Mimochodem pro salamio a mjfoxe – hele chlapi, moje máma mi naučila takovou hezkou básničku, jo no, mam holt kliku že mam takovou co je v pohodě. Tak já se s váma podělím jo?
Žena – to je plémě hadí! Kdo jí hladí, toho zradí! Kdo jí souží, po tom touží.
Já jen aby jste nečekali něco dramaticky jinýho.
„Všechny jsou to kurvy, jen maminka, to byla světice“
Třeba tohle:
https://therationalmale.com/2011/08/30/there-is-no-one/
Já znám taky jednu, ale nechci dráždit servisdoka, tak dám jinou – Ty vole, vole, Vónásků, výser se na lásků. Žéncký to sou svíně, drrrž se onánie a svýho vócásků. Žéncký to sou svíně, drrrž se onánie a svýho vócásků.
A to byla nedělní chvilka poezie.
salamio – rozumím, přesto si na to stání vem právníka, finančně Tě to bude bolet řádově méně než mně.
Před časem jsem viděl docela zajímavý dokument o šimpanzích. Samice byly docela vychcané a šukaly se samcema jak jen to šlo, Pokaždé s jiným, nejlépe tak, aby to ostatní samci neviděli. No a když se narodila malá opička, tak všichni ti samečkové, co zasunuli, si mysleli, že jsou fotrové. Docela geniální.
Mater semper certa pater incestrus
Matka je vždy jistá, otec je vždy nejistý
To nevymyslíš:
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/slovensko-benzinova-pumpa-zena-zdrzela-lupice-oralnim-sexem-bratislava.A210127_202009_zahranicni_kha
Tohle jsem kdysi viděl v jednom tématickym filmu ze sedmdesátých let, ale tam ho nakonec nechala jít.
Tady jasně vidíš, že život neni pornofilm a zároveň jaký jsou ženský a policajti svině. Vona ho normálně rozkouřila a nedodělala a policajti jí na to ani nic neřekli.