V tomto článku se podíváme do Prahe a popíšeme některé detaily projektu tzv. zklidňování magistrály. Budeme upřímní, vyhneme se pojmu zklidňování dopravy, budeme tomu říkat tak, jak to je. Je to omezování dopravy.
I. Omezovat se bude a vy do toho nemáte co mluvit
V minulých dnech totiž pokročilo do významné schvalovací fáze rozhodnutí, které umožní magistrátu hlavního města omezit počet vozidel projíždějících po magistrále v oblasti kolem Václavského náměstí. Oficiální název toho všeho je „Zklidnění SJM v prostoru u Národního muzea“. Záměr byl předložen ve variantách, zahrnujícícg tzv. povrchové řešení a dvě varianty představované vybudováním tunelu. Tento záměr nelze zaměňovat s jiným paralelně probíhajícím záměrem, a to sice plošným omezováním dopravy formou semaforů. To je něco jako pokus na lidech, který praktikuje magistrát, protože je pod vlivem nátlakových skupin a politiků a nahonem se hledá nějaké řešení.
Toto rozhodnutí se rodilo postupně a pozor, zcela nebo částečně bez účasti veřejnosti, a jeho základním principem bylo, že omezování provozu na magistrále je možné, ale teprvé poté, co bude dokončen vnější okruh Prahy. To je to, na co mají politici od veřejnosti mandát. Jenže toto rozhodnutí se v průběhu času působením různých nátlakových skupin změnilo. Na začátku stála studie, co do věrohodnosti maximálně sporná, při které dobrovolníci (AutoMat, Oživení) blíže neurčenými metodami určili, že většina provozu na magistrále není tranzitní. Stejný výsledek byl pak získán pomocí automatizovaného šetření, při kterém byly využito scanování registračních značek projíždějících automobilů. Kdybyste ale chtěli surová data z těchto „výzkumů“ a ne pouze výsledek, nenamáhajte se, nikdo vám je nedá. Pak docházelo k jednání MHMP s radnicemi městských částí, kde byla činěna různá rozhodnutí, a neproběhla žídná širší veřejná diskuse o tom, co občané vlastně chtějí. Termíny jednání nebyly veřejně vyhlašovány. Na celý dovací proces bylo přisáto sdružení AutoMat, které bylo aktivní a figurovalo tam jako zástupce veřejnosti. Celý rozhodovací proces vedoucí k tomuto kroku je maximálně netransparentní a také by se dalo říci, postdemokratický.
Chcete nějaká fakta o omezování dopravy na magistrále? Tohle nikde v novinách nenajdete. Pokud o tom někdo píše, tak neobjektivně, jako třeba kolaborant Fránek na Aktuálně, co zobe z ruky Auto*Matu.
Zvažovány jsou následující varianty:
B1 – nultá varianta (beze změn)
B2 – povrchová úprava, spočívající v převedení provozu ze současné ulice Mezibranské do druhého směru a tím zúžení magistrály, protože by se do prostoru, kterým v současné době projíždí jeden směr, by projížděly směry oba. To je samozřejmě provázeno poklesem kapacity z nynějších asi 100.000 vozidel za den na 69.000 vozidel za den.
B3 – krátký tunel. Tunel by nahrazoval zavřený úsek v ulici Mezibranské.
B4 – dlouhý tunel. Tunelem by byl veden celý jeden směr současné magistrály v delším úseku. V případě variant s tunely sice dochází k určitému poklesu kapacity, ale není příliš výrazný.
B5 – kombinace tunelů a povrchového omezování dopravy s výsledkem 104% původní kapacity.
V poslední době se odehrálo další důležité rozhodnutí, a to sice „upozadění“ obou tunelových variant a preference varianty povrchové, tedy B2. Řečeno slovy náměstka pro dopravu Noska (ODS):
„Hlavní město podporuje povrchovou úpravu severojižní magistrály. Z posouzení dopadů navrhovaných řešení tunelového vedení pod centrem města vyplývá, že tunelové varianty by ve svém důsledku mohly nalákat více tranzitních vozidel do této oblasti.“
Zní to orwellovsky. Podle pana náměstka asi mají komunikace auta spíše odpuzovat. Pokud je mezi čtenáři nějaký volič ODS z Prahy, v tomto místě přestane číst a dá si nyní sám sobě facku. Pro ostatní Pražany mám tady otázku: Ptal se vás někdo někdy na něco takového? Byli jste u nějakého referenda, viděli jste něco takového ve volebním programu strany, kterou jste volili? Hm?
Pokud se voliči ODS již vrálili k obrazovkám, budeme pokračovat k dalšímu tématu, a to sice
II. Hluk a emise
Budeme dále psát dále o variantě povrchové. Protože ta je nyní z politického hlediska jediná možná. Kvůli čemu se to dělá? No kvůli emisím. Auta jsou zlá a vypouštějí emise. Například oxidy dusíku:
Pokud uvažujeme nejhorší možný případ, budou průměrné emise při nulové variantě o celých 0,7% vyšší než při povrchové variantě. Jinak řečeno, emise NOX se nesníží. Co třeba saze?
Opět ten samý výsledek. Rozdíl mezi „nic nedělat“ a „povrchově omezovat“ je minimální. Pozor, zde vidíme, že varianty s tunely by přinesly snížení zatížení emisemi PM, dokonce poměrně významné (v nejlepším případě 11%), ale tunely se stavět nebudou. Kam by to přišlo, aby se lidé dopravovali přes město rychle, plynule, nehlučně a bez zbytečných komplikací, jako v nějakým podělaným Švýcarsku?
Například, pokud jde o zatížení obyvatelstva částicemi, vychází při ponechání současného stavu 2,496 ztraceného dne života za rok na jednoho obyvatele. Pokud tedy budete bydlet u magistrály deset let, umřete průměrně o 24.96 dnů dříve, než kdybyste žili někde jinde. V případě povrchového omezování to bude 24,87 dne, štastný obyvatel dopravně zklidněného území bude žít o celé dvě hodiny a devět minut déle. A to jak jistě uznáte, velmi stojí za to, aby nějakých 40-50 tisíc lidí denně ztratilo patnáct minut svého života čekáním v dopravních zácpách.
Co třeba hluk? Počet obyvatel zařazených do vyhodnocení vlivu hlukové zátěže je 7738. Celkový počet obyvatel v hodnoceném území je 85534. Dá se tedy říci, že počet aut, které projedou po magistrále za den, odpovídá počtu obyvatel, které ovlivní jejich hluk. Jaký vliv na zdraví obyvatel bude mít povrchová varianta?
V „ztracených letech života“ není ovšem nijak započten ztracený čas života pasažérů zhruba 30000 vozidel, které budou muset jet po nějaké objízdné trase, což jim patrně potrvá o něco déle. Počet úmrtí při dopravních nehodách na těchto trasách, které nejsou bezpečnostně způsobilé pro takový nápor vozidel, a také počet úmrtí těch nešťastníků, kteří se rozhodnou cestovat MHD a chytí tam nějakou nemoc, která ač sama o sobě třeba banální, v kombinaci s jinými zdravotními problémy přivodí moribundus. Ale co. Hlavní je zklidňovat a oni se tak vlastně zklidní.
Pokud jde o hluk a jeho následky, ty mohou být různé. Špatně spíte, obtěžuje vás to a nakonec vás mrdne. V případě nulté varianty bude hlukem obtěžováno 3513 obyvatel a při povrchovém omezování 3412, tedy o celých 101, o 2.87% méně. 1810 lidí špatně spinká při nulté variantě po dopravním zklidnění jich bude 1762, tedy o celých 48 méně. A pozor, hrozí také infarkt myokardu. Při zachování současného stavu utrpí srdeční mrtvici během desetiletého pobytu v okolí magistrály a v důsledku dopravy tam 21,71 občana, zatímco při povrchovém omezování 21,51 občana. Těch zhruba 40-50 tisíc řidičů, co se budou vztekat někde v zácpách nebo chytnou v MHD lepru, není započteno; každopádně přejeme 0,2 občanovi ze vzorku výše zmíněných 7738 občanů pevné zdraví.
Existuje také hluková stuide, kterou zpracovala v červnu 2012 Eva Nosková z firmy Pragoprojekt. Celé se to provedlo zhruba takto. Sestavil se numerický model a provedlo se jedno (!) měření (bude o něm řeč dále). Byl porovnán výsledek té simulace s výsledkem toho jednoho jediného reálného měření a tím bylo ověřeno, že model je validní. Už to je samo o sobě poměrně diskutabilní, ve světě vědy ani průmyslu by si nikdo takový postup nedovolil, protože je to nejisté. Paní Nosková uvádí nejistotu tohoto postupu, a to je 0,2 dB. Aby byla změna hlukového ukazatele vůbec člověkem hodnotitelná, musí být rozdíl před a po zavedení opatření 0,9 dB (existuje na to nějaký metodický pokyn). Jenže pozor, to ověřovací měření bylo provedeno s přesností ±2 dB, což se v úvahách paní Noskové nikde neprojevilo.
Paní Nosková vzala nemovitosti na různých místech v okolí magistrály – řádově desítky – a pro ně bylo spočtena hluková zátěž, a dokonce pro jednotlivá podlaží. Výsledkem byla velmi rozsáhlá několikastránková tabulka, obsahující celkem 355 „měření“, tedy míst, pro která byl hluk vypočten. Dal jsem si tu práci a převedl tabulku do Excelu, abych zjistil, že z celkem 355 lokalit pouze na 64 z nich (resp. na 63 v noci) došlo k poklesu hluku většímu většímu než uvedených 0,9 dB. K hodnotitelnému poklesu hlukového ukazatele dojde především v ulici Mezibranské. Pro nepražáky, Mezibranská je takový ten krátký kousek magistrály mezi Žitnou a Václavákem, navazující na jedné straně na Sokolskou a na druhé na Wilsonovu. Kontrolní otázka: Proč tam klesne hluk? Protože tato část magistrály přijde zaslepit. Tam bude bulvár, aby se občané mohli procházet. Jasný? A kdo se nebude procházet, toho si zapíšem.
Součástí materiálu k projektu omezování dopravy na magistrále je také protokol o měření hluku ze dne 8.12.2011, kdy firma Ekola provedla měření a zjistila, že ve dne je v místě měření (Legerova ulice) hluk ve dne 72 dB ± 2 dB (zákon požaduje 70 dB, takže s uvažováním nejistoty měření je hluk v daném místě ve dne v normě!) a v noci 67,3±2 dB (zákon požaduje 60 dB). Je to poměrně zajímavé, protože ve dne projíždělo po magistrále asi 3000 osobních aut za hodinu, zatímco v noci pouze 700 za hodinu. Pokles počtu vozidel o 80% měl tedy za následek pokles hluku o 2,7 dB. Pokud by tedy měl být zákonný limit dosažen, musela by zmizet veškerá doprava a také by se muselo vypnout celé město kolem, protože zákonný limit je naprosto mimo městskou realitu. Dále stojí za povšimnutí, že výsledek měření je uváděn s nejistotou ± 2 dB. Pokud tedy někde magistrát operuje s tím, že vlivem nějakých šikanistických opatření někde klesla hlučnost o 3 dB, tak je to v podstatě chyba měření.
Proč se tedy tato varianta preferuje a proč je zájem ji zavést? Pro nic, pro omezování samo. Nepřinese žádnou měřitelnou výhodu. Dokonce nepřinese nic ani obyvatelům Mezibranské, protože paralelně existuje záměr natáhnout jim tam tramvajové koleje, vynikající zdroj hluku.
III. Postdemokracie
K záměru „zklidnit magistrálu“, tedy omezovat dopravu na magistrále, se vyjadřovaly různé strany. Kromě různých více nebo méně konstruktivních připomínek městských částí a magistrátních odborů si přihřáli polívčičku i zástupci veřejnosti, a to sice:
Společnost pro trvale udržitelný život: parareligiózní organizace, čestné členstvo Fedor Gál, Táňa Fišerová, Jaroslav Hutka. Letmé prolétnutí jejich webu nasvědčuje, že se jedná o lokální filiálku
(Zatím nikdo nehlasoval)