Musím poděkovat kolegovi, co tu nedávno recenzoval S-cross. Tak nějak ve mě rostla potřeba se na něj jít podívat, když se Suzuki vrátilo hydroměničový automaty od Aisinu. No, tu potřebu už nemám, dík za ušetřený čas! Tak se v mých autíčkářských recenzích dostáváme k poslednímu kousku, sňatku z rozumu, kompromisu od předu dozadu, káře se kterou chci přežít zelenej komunismus z Brusele.
Velmi často slýchám nebo čtu v médiích a rovněž v místních diskusích o jakémsi období neomezené nadvlády obchodních či výrobních organizací (někdy nesprávně označovaných „technologické“, ale v češtině slovo „technologie“ znamená výrobní postup), které ovládají veškerou politiku a moc ve státě, Evropské unii, USA nebo dokonce v celém světě. Často je tento fenomén nadvlády kapitálu nad státní mocí označován slovem „fašismus“ nebo „korporativismus“.
Milé děti, povím vám romantickou reportáž z letošních prázdnin, o zrodu velkého přátelství. Psanou tak trochu ve stínu oprátky. Zázrak čistého citu vznikl mezi mým kámošem, říkejme mu František, a dokonale hovořivou krabičkovou inteligencí, říkejme jí Míša9000Deep. Míša mluví mužským hlasem v ženském rodě.
Všichni známe takové to hýkání politických oslů, že „patříme na Západ“, a proto musíme podporovat Ukrajinu, která se geograficky nachází na východě a nachází se tam i sociálně, například kvůli korupci orientálních rozměrů.
Je úžasné, jak někteří autoři knih dokážou předvídat. Takové ponorky, roboty, rakety a atomovky bychom asi postupem času vymysleli, ale když má člověk cíl, ke kterému směřuje, je to tak nějak lepší a snazší. Novou techniku předvídají knihy už celá století.
Před více než pěti lety byl zveřejněn můj článek Zelená dohoda pro Evropu – bližší pohled. Byl výsledkem mých obav z vnímání sílících trendů uvádění zelené klimatické politiky v život. V té době společností toto téma příliš nerezonovalo, nyní se z toho již stal mainstream.
Na počátku byla výzva: „Myslíte, že válka na Ukrajině je podvod? Přijďte na konkurz a staňte se hrdiny nového filmu“.
Protiruské sankce mnoho Čechů podporuje, protože se domnívají, že s někým, kdo anektoval cizí území a nevyprovokovaně vojensky napadl cizí, nezávislý a demokratický stát, se prostě nemluví.
V podstatě systém bojuje na všech frontách a občan si neustále myslí, že se tu bojuje za hodnoty a za ochranu demokracie a slušnost. Na základě mého prvního článku jste se dozvěděli, že tu demokracie není a je to dáno tak, že obyvatelstvo je neinformované a na základě toho pomocí voleb jsou neustále dosazované strany, které prosazují principy elitářské plutokracie, nikoliv principy demokracie, tedy kde zájmy generuje informovaná, široká veřejnost diskuzí.
V 90. letech byl významným společenským komentátorem Jan Čulík. Jeho Britské listy přinášely neotřelé pohledy na věci, které se v novinách a v televizi neobjevovaly. Četlo je hodně lidí. Já taky. Ale pak jednoho dne Čulík otočil o 180°. Začala ho totiž platit slavná Madeleine Albrightová.
Poslední komentáře