Já znám dva Ferdinandy. Jednoho, ten dělá v korporátu managera lidských zdrojů, jednou za čas si užije na sněhu při teambuildingu a pak neví co činí, a potom Ferdinanda Poseroutku, kterej je nezaměstnatelnej. On ten Poseroutka sedí u počítače od rána do noci a komentuje články na interfernetu.
Stařík sedí na lavičce a hovoří. O tom, jak bylo zamlada. Jak krásně hřálo slunce. A zurčel potůček! Ale hlavně mluví o poměrech. Jak to bylo mezi lidmi.
Tento článek má popsat důvody, proč bychom se neměli spoléhat na to, že by válka na Ukrajině mohla být někdy ukončena. Naopak, měli bychom pokračování této války brát jako trvalý stav, a to min. po desítky let. Je třeba, abychom se s tímto stavem naučili žít.
Dovolte mi moji osobní vzpomínku na 17. listopad 1989. Tou dobou jsem si kroutil rok povinného kriminálu se značkou Základní vojenská služba na jihu republiky, zatímco svou novou rodinu jsem měl na severu. Šestnáctého jsem dostal krátkou dovolenou, kdy jsem se směl vzdálit od posádky a podívat se na svou čtyřměsíční dceru. Že jsem ten víkend neřešil politiku, je snad jasné.
Letos budeme slavit 36. výročí získání svobody. Ta po oněch letech nějak zeslábla natolik, že je nutné ji chránit a zaštiťovat. Chrabří bojovníci za svobodu přispěchali zcela nezištně ji podepřít. Proto je náš život tak veselý a radostný. Kdo nejásá nad naší svobodou, odhaluje své proruské ledví.
Ačkoli obvykle je v rámci konfliktu v Palestině Izrael prezentován jako drtivě silný a Palestinci naopak jako trpící bezmocní chudáci, v mediálně politické rovině platí pravý opak. Izrael je v defenzívě a důsledky jsou potenciálně smrtící. Jak to vypadá v praxi? Navzdory obecnému povědomí, v rovině médií a propagandy Izrael čelí mocnému soupeři zosobněného aliancí islámu a „pokroku“ (blíže viz zde) a nachází se v dlouhodobé defenzívě. Dokonce ani mimořádně rozsáhlý a brutální útok ze 7. října 2023 tento stav nezměnil a již krátkou dobu poté opět pohoršení, varování a odsouzení většinově plynula obvyklým směrem, tj. proti Izraeli. Přirozeně by bylo možné nad tím mávnout rukou a uchýlit […]
V každé dobré společnosti jsou pravidla psaná a nepsaná. Formálně jsou psaná pravidla nadřazena těm nepsaným a mají sloužit pro blaho lidu. Realita je odlišná. Pravidla moštárny jsou rozsáhlá, nikdo je nečte a nikdo se jimi neřídí.
Došlé zprávy o rozmanité živoucí společnosti v pokrokovém Německu zaznamenaly, že schovanka vychovávaná příkladně sebevědomou politicky správně myslící osobností se nějak drobátko zradikalizovala. Za pomoci nože se jala vysvětlovat své adoptivní matce, jak moc se cítí být utlačována rasistickou společností. Inu Německo v kostce.
Uplynuli 3 roky, čo som kúpil a prevzal kľúče od svojho v poradí 4. štvorkolesového tátoša. Voľba vozidla vzhľadom na finančné možnosti, potreby a skúsenosti bola daná nasledovne: cena do 25000 €, pohon 4×4 a vyšší podvozok kvôli ceste na chatu, pohon na benzín (doteraz som vlastnil len dízle, ale odmietam okrem paliva tankovať aj predražené Babišovo hnojivo a trápiť sa s DPF filtrom), manuálna prevodovka, len nový kus, a istá samozrejmá forma výbavy (vyhrievané sedačky, klíma, tempomat).
Programové prohlášení vznikající vlády koalice ANO, SPD a Motoristé sobě se stará o velké emoce, zejména v progresivně liberálních médiích. Pročetl jsem si ho, jsou tam dobré věci, jsou tam také špatné věci, ale my se budeme soustředit na kapitolu číslo 8. Doprava a předesílám, že ta je skvělá!
Poslední komentáře