Past na naše řidičáky

Vedle pohádkových bytostí jako jsou obři, víly, draci, karkulky a podobně existuje ještě jedna, a té se říká „díra v zákoně“. Díry v zákonech jsou nám předkládány jako zlo, které identifikují a zneužívají zlí čarodějové, kterým se říká advokáti. Těm je třeba zatnout tipec a tyto mystické díry v zákonech odstranit, nejlépe tak, že se zaplní zase jiným regulacemi, příkazy a zákazy, které ovšem zase způsobují díry někde jinde.

Většinou jsou nám prezentovány ty díry v zákonech, které jsou výhodné pro pachatele něčeho ošklivého. Ty jsou totiž také výhodné pro systém, protože se systému hodí do krámu v jeho kontinuálním úsilí o zpřísňování zákonů. My se podíváme na jednu, která je nevýhodná pro řidiče. Uvíznout v ní může každý, kdo má řidičský průkaz a popíšu to tak, aby to bylo srozumitelné i naprostým laikům, takže striktní výklad práva trochu utrpí.

Kdo má řidičský průkaz, ten bude dobře znát institut jeho zadržení podle § 118b zákona o provozu na pozemních komunikacích. Kdo ho nezná, tomu ho doporučuji nastudovat.

K paragrafu se váže příběh. Kdysi, ve svobodných devadesátkách, ovládl zákonodárce názor, se kterým se zcela ztotožňuji dodnes. Totiž že právo řídit vozidlo není jen o dopravě, ale má velký přesah do oblasti pracovní, rodinné, sociální a kdoví jaké ještě. Jinak řečeno, když někomu seberete řidičák, připravíte ho o možnost jezdit do práce a vydělávat peníze, přivézt si nákup z obchodu, dopravit se za rodinou a podobně. Jakýkoli zásah do tohoto práva musí být proto odůvodněný a přiměřený účelu, pro který je nutné do tohoto práva zasáhnout. Podle mého názoru toto může udělat pouze soud, nikoli policie. A většinové mínění ve společnosti bylo skutečně takové a policie o oprávnění zadržovat řidičáky tehdy přišla. Bylo to tak zcela správné.

V trochu širším pohledu, já zásadně nesouhlasím s těmi moralistními kecy, že „driving is a privilege not a law“. Je to právo, které získá každý, kdo splní zákonné podmínky, a komu se to nezdá, ať jde do prdele. Šíření těchto hesel však napomohlo k tomu, aby nějaký stupidní policajt s taktickým plnovousem každého z nás na základě pouhého podezření bez možnosti opravných prostředků zbavil práva řídit. a to je pro mě nepřijatelné.

Jenže na mém názoru tolik nesejde. Policie měla jiný názor a začala stimulovat veřejné mínění, aby mohla zase zadržovat řidičáky. Že jde o bezpečnost. Potřebujeme bič na piráty silnic. Medializovala různé případy, kdy řidič jeden den způsobil vážnou dopravní nehodu a druhý den ho viděli zase jezdit, protože příslušné přestupkové nebo trestní řízení se ještě ani nerozběhlo. Že je třeba mít nějaké okamžité opatření, které zabrání nebezpečným řidičům řídit do doby, než se spravedlivě nerozhodne o věci samé.

Já vím, že hrozně odbočuji, ale kolikrát už silové složky přišly že chtějí bič na tohle a bič na tamto a bič na úplně všechno, dostaly ho a jaký byl výsledek? Že po čase přišly a chtěly zase další bič. Policie miluje zadržovat řidičáky, protože skrze to lze na řidiče vyvíjet tlak. Každá pravomoc, která je vykonatelná na místě bez možnosti nějakého opravného prostředku, je pro policii něco jako lízátko pro mlsné dítě.

Začalo to nehodami (§ 118b odst. 1 pís. e)). Když někdo způsobí vážnou dopravní nehodu, tak bude asi odůvodnitelné a přiměřené, když mu policie zadrží řidičák, protože v ten moment je důvodná pochybnost o tom, zda je schopen bezpečně řídit vozidlo. Jedná se proto o okamžité opatření, jak zamezit takovému člověku v řízení vozidla. OK, check, proti tomu se asi nikdo bouřit nebude.

Samozřejmě řízení bez příslušné skupiny řidičského průkazu (§ 118b odst. 1 pís. b)). Myslím, že tohle rozšíření vzniklo v důsledku nehody autobusu na Nažidlech u Kaplice. Tady to taky měli snadné. V praxi se tohle nejčastěji používá v případě, že někoho nachytají s přívěsným vozíkem, který je otypovaný nad 750 kg, ale řidič nemá ŘP skupiny BE, bez ohledu na to, kolik vozík skutečně váží. Může být klidně zcela prázdný. To je taky díra v zákoně, ale je proti vozíkovým pirátům je třeba bojovat všemi prostředky.

Další pokračování bylo o chlastu a drogách. Začalo to odmítnutím zkoušky (§ 118b odst. 1 pís. b)). Taky nikdo neprotestoval, takový řidič je přece potenciální opilec. Nikoho v tu chvíli nenapadlo, že řidič zkoušku nemusí odmítnout, že ho lze do odmítnutí vmanévrovat, a často se to děje. Check.

Samozřejmě chlast (§ 118b odst. 1 pís. b)). Když je někomu zjištěn alkohol, je taky odůvodnitelné a přiměřené, když mu policie zadrží řidičák, protože je přece opilý a nemůže dál řídit. Zde se už ozvaly varovné hlasy. Ano, určitě je špatné, když auta řídí opilí lidé, ale je člověk, u kterého obskurní detektor Dräger 7×10 zjistí něco jako alkohol v dechu nebo ještě obskurnější orientační tester Drugwipe drogy, skutečně opilý a zdrogovaný? Nicméně hlasy byly příliš slabé, veřejné mínění je převálcovalo. Nyní se jako na běžícím pásu množí případy, kdy je někomu zjištěn alkohol dechovým testem, on se k tomu nemá, zcela správně požaduje krevní test, ten je negativní, ale než se to všechno zúřaduje a řidičák je vrácen, uplyne mnoho týdnů.

Docela nedávno to v duchu salámové taktiky pokračovalo dále a seznam deliktů, za které je možné zadržet řidičský průkaz, se rozrostl navíc ještě o překročení rychlosti o 40 km/h a více v obci, nebo o 50 km/h a více mimo obec (§ 118b odst. 1 pís. d)).

Hlas protestujících byl opět velmi slabý. Všichni si řekli, o 40 km/h v obci, Carmageddon, to je celých 90 km/h, matky zemřou, děti zemřou a kočárky taky zemřou. Mně se to nebude týkat, to se bude týkat jen uličních závodníků a tuningářů. Koho se to týká v praxi? Různých nešťastníků, kteří přehlédli dočasnou značku 30 km/h na rovném přehledném úseku na nějakém městském okruhu a jeli tam 70 km/h tak, jak byli zvyklí. Nebo lidoveckého poslance zmr. Výborného, který si to prasil po nějaké liduprázdné moravské vesnici o víkendu a až teď zjistil, co to vlastně odhlasoval za zprasek.

Nepochybuji, že pokud se něco nestane na ministerstvu dopravy nebo v parlamentu, seznam skutkových podstat, za které bude moci policie zadržet řidičák, bude stále delší a delší. S příští novelou zákona si policie vzpomene, že by ráda zase na někoho bič, třeba za řízení vozidla v mikině s kapucou. Potřebujeme přece bič na feťáky a feťáci nosí mikinu s kapucou, to dá rozum, něco takového přece nikdo normální při řízení nenosí.

Důležité je v tuto chvíli si uvědomit, že v momentě, kdy policie zadrží řidičák, není pravomocně rozhodnuto o přestupku. Existuje jen nějaké podezření, a všichni víme, jak s těmi policejními podezřeními je. Typickou situací je například pozitivní dechový test šmejdským detektorem Dräger, který není fyzikálně vůbec schopen dodat spolehlivé výsledky. Řidič s výsledkem orientačního testu nesouhlasí, vymůže si lékařské vyšetření, policii se toto lékařské vyšetření nepodaří zmanipulovat, lékařské vyšetření vyjde negativní, ale výsledky jsou k dispozici až po několika dnech nebo dokonce týdnech, pokud jde o drogy, a mezitím se spustí popsaný proces.

Ale někdo by si mohl říci, dobře, máme tady nějaké podezření, nechť se řidič zadržení řidičského průkazu brání ve správním řízení a pokud ho získá zpátky, protože byl zadržen nezákonně, tak mu ho zase vrátí a dokonce za nějakých okolností může požadovat náhradu nákladů od státu.

Jenže ono to tak není a tady je právě ta díra v zákoně.

Je s podivem, kolik lidí si myslí, že když jim policie zadrží řidičák, tak že dojdou na úřad, tam jim ho vrátí, protože přece to okamžité opatření už není zapotřebí, přestupkové řízení běží, v něm se rozhodne, tak o co jde. Tomuto vnímání napomáhá i dikce § 118 zákona.

Jenže když se na to podíváme blíže, zjistíme následující. Policie má sice za povinnost poslat bezodkladně zadržený řidičák místně příslušnému úřadu, ale existuje jen velmi vágní výklad toho, co je to „bezodkladně“. Většinou to trvá tak 1-2 týdny. Pak má úřad zahájit řízení o zadržení řidičského průkazu. Na to zákon stanoví lhůtu 5 dnů. Soudy se zabývaly charakterem této lhůty a došly k závěru, že se jedná jen o pořádkovou lhůtu, která není spojena s žádným právním účinkem. Úřady klidně mohou na vašem řidičáku svačit celé týdny. A tak se taky v praxi děje.

Takže zhruba měsíc poté, co policie řidiči zabavila řidičák, ho nějaký úředník v pantoflích vezme do ruky a začne se zabývat tím, proč ho policie vůbec řidiči sebrala.

Pak se stane něco, co není zcela intuitivní. S řidičem, který pořád není nic jiného, než podezřelý, jak vágní a nepodložená tato podezření někdy mohou být, se rozeběhnou dvě řízení za tentýž skutek. Jedno z nich je o zadržení řidičského průkazu a druhé o věci samé, tedy o přestupku. Že se vám to nějak nezdá z ústavního hlediska? Tak jděte na záchod a podívejte se do mísy, možná tam najdete plavat Ústavu, se kterou si poslanci i úřady vytírají prdel.

Logiku v tom nehledejte. Otázka vazby mezi oběma řízeními je zajímavou právní otázkou. Někdo může třeba namítnout, co bude následovat, když se v řízení o zadržení řidičského průkazu pravomocně rozhodne o jeho zadržení a v následujícím řízení o samotném přestupku se ukáže, že se žádný přestupek nestal, chybějí důkazy a podobně.

Správním řízením o přestupku se zabývat nebudeme. Je to řízení jako všechny ostatní. Zajímavé je to řízení o zadržení řidičského průkazu. Je to takové osekané správní řízení, kde nejde o nějakou meritorní argumentaci, zda se přestupek stal nebo nestal a naplnil všechny skutkové a pojmové znaky, ale jen o to, zda zadržení řidičáku proběhlo v souladu se zákonem. Prakticky to probíhá tak, že správní orgán, který jsme zatím opustili právě v momentě, kdy úředník dosvačil na něčím řidičáku, vydá rozhodnutí, kterým zadrží řidičský průkaz. Teď jsme zpravidla jeden až dva měsíce vzdálení od doby, kdy se stal domnělý přestupek, a náš modelový řidič je stále bez řidičáku a tím i bez oprávnění řídit.

Zde je ovšem jeden chyták, ke kterému vydláždil cestu nynější europoslanec Ondřej Dostál (10 As 174/2017). Správní orgán je povinen odůvodnit, proč se rozhodl řidičák zadržet, protože zadržet řidičák není jeho povinnost, ale pouze možnost podléhající správnímu uvážení. Zde doporučuji nezaměňovat sankci zákazu řízení, která může být řidiči udělena v rámci přestupkového řízení ve věci samé s tímto zadržením řidičáku, zde jsme pořád na úrovni toho „okamžitého opatření“, které ovšem několik týdnů poté už není tak docela okamžité. A je na správním orgánu, aby v rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu řádně odůvodnil, proč by měl řidič, který domněle něco spáchal, zůstat bez řidičáku do doby, než se rozhodne ve věci samé. Takových důvodů jistě nebude mnoho.

Úřady sahají k prvotřídní demagogii, aby nějak vysvětlily, proč je třeba nějakému chudákovi sebrat papíry. Dochází k argumentačním perlám, jako že „je třeba zadržet řidičský průkaz, protože jel v obci 90 km/h, a to je důvodem k zadržení řidičského průkazu“. Nicméně stane se, a navíc poměrně často, že se řidič proti rozhodnutí o zadržení ŘP odvolá a odvolá se úspěšně, tedy odvolací správní orgán rozhodnutí zruší.

Řekli byste, že v takovém případě musí úřad zadržený řidičák vrátit, protože neexistuje právní titul, na základě kterého by bylo možné řidičák dále zadržovat. Jenže chyba. Nyní nastupuje ta díra v zákoně.

Podíváme se na znění § 118c odst. 3 ZPPK:

(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vrátí zadržený řidičský průkaz bez zbytečného odkladu jeho držiteli, jestliže

a) řízení podle odstavce 1 nebylo zahájeno nebo bylo zastaveno,

Tohle nastane, když policie sice řidičák na místě zadrží, ale úřad poté nazná, že k tomu nebyl zákonný důvod. Sem spadne část případů s testováním alkoholu detektorem pralinek, které je následně popřeno krevním testem. Ale ne všechny, protože úřady někdy prostě jedou dál, drží se toho, že jak odborné vyšetření, tak nezpůsobilý detektor pralinek jsou pro ně rovnocenné důkazy. Takové řízení má pak tendenci táhnout se mnoho měsíců.

b) v pravomocně skončeném řízení o skutku, pro který byl řidičský průkaz zadržen, nebyl uložen trest nebo správní trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, nebo

Tohle je taky celkem jasné.

c) nebylo pravomocně skončeno řízení o skutku, pro který byl řidičský průkaz zadržen, a ode dne zadržení řidičského průkazu uplynula doba, na kterou

1. byl rozhodnutím vydaným v prvním stupni řízení o tomto skutku uložen trest nebo správní trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, nebo

Ani zde to není komplikované. Předpokládá se, že vzniklo prvostupňové rozhodnutí ve věci samé, které dokonce může být i zrušené, a v něm byla uložena sankce zákazu řízení v nějakém trvání, a řidič si ji vlastně „odkroutil“, i když toto řízení třeba ještě není skončeno, protože se odvolal. Vlastně je to odraz zákazu reformatio in peius. Tohle ustanovení úřady rády zneužívají k tomu, aby řidič neuplatňoval svá procesní práva během řízení o přestupku, protože se tím oddaluje vydání rozhodnutí, kterým je aplikovatelnost tohoto ustanovení podmíněna. Mám ho proto za ustanovení zákeřné.

2. lze uložit trest nebo správní trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel za tento skutek.

Podobně jako výše, i zde se pracuje s tím, že ŘP byl zadržen stejně dlouho, jako by činila eventuální výměra trestu, o kterém však ještě nebylo rozhodnuto.

Jak však vidíte, s alternativou, že rozhodnutí v řízení o zadržení řidičského průkazu bylo zrušeno, ale řízení o zadržení ŘP jako takové dál pokračuje, vůbec zákonodárce nepočítal. Řidičák nelze vrátit, protože k tomu úřadu chybí zákonný základ. Úřady mohou dělat jen to, co jim zákony umožňují a v tomto případě jim neumožňují vrátit řidičák, i kdyby chtěly, a oni tedy většinou nechtějí.

Jak se s tím vypořádávají úřady? Úřady dělají to, co každý úředník miluje. Nečinnost. Pokud jim rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu odvolací správní orgán zruší, protože ho například nedokázali dostatečně odůvodnit, nechají řízení o zadržení ŘP dále běžet, ale jsou v něm nečinní a nevydají opravné rozhodnutí. Tak tomu je, dokud nenastane situace podle odst. 3 pís. c) bodu 2., tedy od zadržení ŘP uplyne třeba 6 měsíců, nebo není vydáno rozhodnutí ve věci samé. Prostě počítají s tím, že řidič bude svůj řidičák potřebovat a že si pro něj stejně po čase přijde, a pak už ho nějaké právní detaily moc zajímat nebudou.

Na konci tedy máme řidiče, který je de iure nevinnej, a šest měsíců mu úřad zadržuje řidičák, přičemž nebyl s to vydat pravomocné rozhodnutí o zadržení řidičáku ani rozhodnout ve věci přestupku. Prima, ne.

Říkáte si, no a co. Spáchal přestupek, za který mu hrozí zákaz řízení, stejně by mu řidičák sebrali, tak to má aspoň odbytý. Jenže to je právě ono. Zatím se neví, že spáchal přestupek. Řízení ve věci samé ještě běží, probíhá dokazování a může se ukázat, že se přestupek třeba vůbec nestal, nebo že chybí způsobilé důkazy, protože detektor pralinek Dräger měl zrovna špatný den.

Není tohle díra v zákoně?

Řešení je dvojí. V obou případech jde o změnu zákona.

První bych nazval návratem do devadesátek. Nelze najít žádné důkazy pro to, že rozrůstající se praxe zadržování řidičáků má nějaký pozitivní dopad na bezpečnost silničního provozu. Naopak je zdrojem korupce, jak ukázala například tato nedávná kauza, coby jedna z mnoha. Jsem velkým příznivcem toho, aby policii byla odebrána pravomoc zadržovat řidičské průkazy, a to právě proto, že právo řídit má výrazný přesah mimo dopravní sféru a o tom, zda občan bude nebo nebude mít právo řídit, nesmí rozhodovat pouze policajt. Pokud je to skutečně tak, že bezpečnost silničního provozu v nějakých, pravděpodobně velmi rarittních případech vyžaduje, aby byl někomu řidičák zadržen, mělo by se tak stát u soudu.

Druhé řešení je méně radikální. Výše zmíněnou lhůtu 5 dnů, o které soud dovodil, že je lhůtou toliko pořádkovou, změnit na lhůtu propadnou, a současně upravit zákon v tom smyslu, že důvodem k vrácení ŘP je také zrušení rozhodnutí o jeho zadržení. Jinak řečeno, buď je správní orgán schopen ve lhůtě 5 dnů rozhodnout o tom, proč je třeba řidičák zadržet, nebo ho musí vrátit. A v případě, že jeho rozhodnutí neustojí přezkum v druhém stupni, musí ho vrátit též.

Byl bych rád, kdyby tento text někdo rozporoval a přišel na to, že nemám pravdu…

20.12.2025 D-FENS

Související články: