Ty tuším do slovenskej politiky moc nevidíš. Fico je presne rovnaký oportunista ako Babiš, silné reči hubou k svojim voličom, ale v Bruseli podpíše všetko, čo mu strčia pod nos.
semancko
Ano a preto sa nejedna o ziadnu tragediu, poniektori moji PS pozitivni kamarati to uz pochopili a klesol im tlak.
Ko-za
Co je zajímavé, jakou šílenou hysterii spustili europoskoci u nás. Vypadalo to skoro jako kdyby se ty volby konaly tady. Ve vládních plátcích unisono jekot, že když vyhraje Fico, tak druhej den budou kozáci na Moravě. Že kdo volí někoho jiného než bruselské drony je negramotný vůl z Tater, co prcá ovce a ničemu nerozumí. Takovej zájem o osud voleb v dneska už cizí zemi, to naše propagandistická mediální klika nejevila nikdy předtím.
Sysop
Mozna to byl tlak na Slovaky, co ziji v Cesku, ale voli na Slovaci.
Ko-za
No vždyť pro mladé lepšolidi vypravili i zvláštní vlaky.
soda
grg cital ten isty clanok co ja? a docital ho grg do konca?
grg
„Na Slovensku bylo cílem zabránit tomu, aby se voliči obrátili k vlasteneckým a antiEU subjektům, které nebyly vůbec bez šance, a jak vidíme, tento cíl byl dosažen“
Toto mi stačí.
Tenzor
To je zase koňská dávka komoušské manipulace. Vzít si nějaké položky, které byly za rudých sviní nesmyslně dumpnuté… Spousta jiných položek z běžného spotřebního koše, kde by rudé svině nevyšly úplně skvěle se pomlčí, nebo bagatelizuje.
„Takže pro mne naprosto logicky. Nynější ceny naprosto neodpovídají realitě a nemůže za to běžný občan.“
Aneb, co je to odpovídat realitě? Logo ky? Teze ,že za to může běžný člověk, kterou si autor vymyslel a smyšlenku utloukl směšnými argumenty.
Prostě všechno špatně.
Tenzor
Špatný článek sorry…
semancko
Tak exodus umelcov uz udajne zacal, odisla Dorotka Nvotova co pre slovensku kulturu predstavuje nenahraditelnu stratu. Obavam sa len, aby nezakotvila u vas, mate tam toho od nas dost a mohla by sa tam dockat nejakej podpory. A dalsi bol Arpi Soltesz, novinar/zurnalista – kto sa v tom ma vyznat, taka zvlastna postavicka. Pani Vasaryova, ktora nazvala volicov SMERu spodinou zatial zostava, aspon ze o nu neprideme.
Darkside
Netreba sa bat, mame este Stankeho, Havrana, aj Hufnica zatial zostala XD
Jihočech Honza
Nebyl bych tak optimistický. Za těch padesát let „pokroku“ vyhráli konzervativci (či klasická levice) nejrůznější volby mnohokrát. A zatím „angbandské kovárny pracovaly“, média a školy vychovaly novou generaci uvědomělých mladých…
Integrale
Bohužel souhlas. Nikdo je tu nechce, a přesto tancujeme podle toho, jak pískají. Sice sem tam uděláme nějakou jednotlivou otočku na druhou stranu, ale kolečka točíme přesně podle nich. Tvrzení, že média nemají moc je zcela mimo realitu. Zkuste si představit, jakou asi podporu by mělo Progresívne Slovensko třeba před 20 lety, kdy se progresivistická angažovanost v novinařině teprve začínala formovat (viz. např. spacáková privatizace ČT).
Childeater
Celkem zajímavé, jak dopadly volby v Bavorsku a Hessensku.
V táboru Zelených a Sociální demokracie zavládla panika, jakožto i v Berlíně.
Teď jim totiž došlo, co se bude dít při volbách do EU parlamentu a Bundestagu.
A že párty pomalu končí a nastupuje slušná kocovina.
shifty
Kéž by kurva!
Integrale
Obávám se, že přání je v tomto případě otcem myšlenky. Očekávám, že se nyní v médiích najdou nezvratné důkazy o fašistických tendencích v AfD a většina voličů raději zvolí „menší, tedy pokrokářské zlo“. Němci neradi mění směr jízdy.
Viděli jsme to v Rakousku a taky to zbralo celkem bez problémů. A že někdo za 5 let prokáže, že to byl podvod? A co? Historie se neopakuje, historie se rýmuje.
gogan
Jak píše pan domácí, vyhrál proevropský levičák nad ultra proevropskými levičáky. De facto je Fico jen starší generace pokrokářů, nátura se moc neliší.
A jasně, je to hra na „menší zlo“, ale nutno podotknout že tady ten rozdíl v tempu směrem prdel byl markantní a fakt si nejsem jistý jestli bych nepodlehl panice a nehodil to pro sichr také tomu „menšímu zlu“ než s nejstotou, kterou si u nás klidně lajznu, některé nepreferované straně.
Integrale
Fico podle mého názoru vyhrál díky postojům k Ukrajině.
Od zavaděče Eura, které odstartovalo slovenský pád, asi nikdo na Slovensku žádné konzervativní postoje nikdy nečekal.
SatanOkkY
Áno, je pravda, že v Slovenskej republike došlo k zavedeniu eura 1.1.2009 t.j počas prvej vlády Róberta Fica a jeho kamarátov z mokrej štvrte, ale celé slovenské prijímanie Eura začalo v júli (červenci) 2003 (16.07.2003 – Vláda SR schválila Stratégiu prijatia eura v SR a spoločný postup vlády SR a Národnej banky Slovenska pri vstupe Slovenskej republiky do eurozóny) počas druhej vlády Mikuláša Dzurindu. A 8.07.2008 došlo k tejto udalosti: Rada Európskej únie na úrovni ministrov financií členských štátov Európskej únie (ECOFIN) stanovila neodvolateľný prepočítavací koeficient medzi eurom a slovenskou korunou (konverzný kurz) na úrovni 1 euro = 30,1260 Sk. Slovenská republika sa dňom 1. januára 2009 stane v poradí 16. krajinou eurozóny. Po tomto dátume už bežali aktivity ako zabezpečovanie euro-bankoviek, razba euro mincí so slovenskou tématikou, zásobovanie bánk a maloobchodov euro-hotovosťou atď. Pomedzi to od 24.08.2008 museli byť všetky ceny v obchodoch duálne t.j. v slovenských korunách aj Eurách.
Nech ma všetci čerti ochraňujú ak tento text vyznel ako ochrana toho arcizmrda Fica a jeho spoluzmrdov, ale prvá Ficová vláda mala zhruba 23 mesiacov (júl / červenec 2006 až jún / červen 2008) na to aby to zavedenie Eura zastavili. Ale to mali zmrdi a zmrdky z vtedajšej vlády iné veci na robotu………….
fatdwi
SatanOkkY: bylo vůbec možné to zastavit? Myslím, že kdyby tehdy Fico přišel s tím, že to zastaví, skončil by možná dřív, než by začal. Navíc si nemyslím, že Fico byl někdy z těch, kteří by to zastavit vůbec chtěli. Určitě byl ale rád, že nebyl tím, kdo to zavedl, protože se mohl vymlouvat na předchozí vlády, on nic, on muzikant.
SatanOkkY
Ono všeobecne sa dá urobiť takmer čokoľvek (nedá sa olízať si vlastný lakeť či buchnúť otáčacími dverami) takže podľa mňa to bolo možné po nástupe prvej Ficovej vlády zastaviť – naznačuje to aj postupnosť krokov pri prijímaná Eura od júla (července) 2006 kedy začala prvá Ficova vláda úradovať. Ale za prvé: vtedajšia vláda mala iné záujmy a za druhé: sa im to Euro aj hodilo (bola tam kauza vtedajšieho ministra Počiatka na jachte v Monaku kde sa už pred oficiálnym dátumom oznámenia konverzného kurzu 1Euro=30,126SK o tom bavil Počiatok so žralokmi z Penty či J&T). No a to známe Ficove: To nie my, to predchádzajúca vláda Radičovej (Dzurindu), fungovalo ešte aj v roku 2019.
fatdwi
SatanOkkY: tak že to „šlo“ ve smyslu „nebylo to nemožné“, to je jasný. Ale zaprvé nechtěl, za druhé i kdyby chtěl, jak by to dopadlo? EU by se jistě zlobila a kdo ví, jestli by to neskončilo předčasnými volbami nebo jinou „diverzí“. Nicméně to je zbytečné řešit, on to stejně zastavit nechtěl.
SatanOkkY
O čom sa tu bavíme? Dobre, koniec irónie.
Keďže obaja vlastne píšeme to isté, síce inou formou, tak už sa tu k tomu nebudem vyjadrovať.
Ale napíšem čo som zažil dnes pri obede. Došla nejak diskusia na rozširovanie EU v čase keď do EU vstupovali aj krajiny V4 a v tom sa ma jeden nemec (taký doktorský, mysliteľský typ) opýtal, že prečo Slovensko muselo pri vstupe do EU prijať EURO a Česká republika nie. Tak som plný informácií z dnešnej diskusie mohol veselo vysvetľovať. Nechápem, že ako sa stane taká náhoda – doobeda tu niečo rozoberám a na obed sa ma na to isté niekto opýta….
shifty
Lepší facku nemohla naše vláda dostat. Fico je rétoricky lépe vybavený Babiš. Ale rozhodně je to asi nejlepší možná varianta.
Jak to DF psával – čert sere na velkou hromadu.
grg
Ále prdlajs. Neviem, pre koho najlepšia varianta, pre Slovensko určite nie. Jediná výhoda je, že netlačia „kultúrne témy“ progresívnym smerom, ale plusmínus zachovávajú (s ohľadom na skladbu voličskej základne) status quo. Ale inak za predošlé obdobia dokázali akurát tak presrať časy konjunktúry a nič neurobiť (diaľnica Bratislava-Košice, Ficom sľúbená na r. 2010 síce už stojí, ale v Maďarsku), hlavne smerovať toky financií správnym „Smerom“ (len za peniaze odklonené v mýtnom tendri by sa dalo postaviť menšie mestečko). Občania dostali akurát tak odrobinky ako vlaky zadarmo pre študentov a dôchodcov.
Som zvedavý, čo budú robiť teraz, keď im predchádzajúca vláda nechala prázdnu špajzu. Ale i tak môžu stokrát ďakovať za to, že prehrali voľby v covidovom roku, takže teraz hrajú chrumkavých, ako že sa do pandemických manévrov nezapojili, ale byť vtedy vo vláde, robili by to isté, čo všetci…
Integrale
No jo, pane kolego, ale dálnice se za leta Ficovy vlády stavěly. Tedy na Slovensku.
U nás je představa, že za Pitharta, Klause a Zemana se v této zemi za rok postavilo 50–60 km dálnic už dnes nepředstavitelné sci-fi, takže to, že nějaká vláda nestaví dálnice je v Česku mimo. Tady se prostě dálnice nestaví a stavět už asi nikdy nebudou. To je proti Ficovi opravdu slabý argument.
Uh, momentálně je v ČR rozestavěno cca 180 km dálnic, to není zrovna málo. Typický úsek se staví tři sezóny, takže to těm 50-60 km ročně celkem odpovídá. Přehled najdete zde:
Zrovna Radek Mátl, současný šéf ŘSD, je člověk na svém místě a s přípravou i výstavbou zásadně pohnul. Mimo jiné tím, že se snaží vycházet vstříc potrefeným obcím a baví se s nimi, místo aby protlačoval ty stavby na sílu.
Lukas B.
s tou stavbou dálnic (dopravních staveb obecně) se u nás potýkáme s dvěma zásadními problémy:
1. kyvadlo překývnuté příliš. to, jakým způsobem se stavělo v osmdesátkách bylo příšerné, stačí třeba navštívit Turnov a podívat se, jak průtah městem malebně zapadl do židovského hřbitova (pomiňme tedy, že to není dálnice, ale průtah městem, torzo budoucí D35, která mezitím opustila tuto trasu a povede obchvatem jižně). v devadesátkách byla jedna z velkých společenských objednávek toto nadále nedopustit, a procesy schvalování natolik zesložitěly, že se staly jakousi hlavou 22 a příprava stavby trvá běžně přes deset let s tím, že kdykoli to může shodit pár excentriků/vyděračů (vyberte si) z druhého konce republiky.
2. veverky. posaďte se děti, ovčí babička vám bude vyprávět pohádku. bylo-nebylo v jednom městě dříve proslulém trhem s otroky jedno občanské sdružení, místní starousedlíci, matky s kočárky, pejskaři a studenti architektury bojující proti developerům a tak, a ti se nemohli dívat na to, jak v jisté městské části radnice hospodaří, a dosáhlo u místního pokojného obyvatelstva dobré pověsti. a v té době jistý napoleonek provozující bezpečnostní agenturu usoudil, že by bylo dobré se přisát na cecek městské části, a tak v dostatečném předstihu toto občanské sdružení nepřátelsky převzal (prostě napoleonek a jeho parta nenápadně vstoupili, přečíslili, přehlasovali). a jako kampaň do obecních voleb pojali úmysl kandidovat ve volbách parlamentních s cílem udělat pár procent a zviditelnit se – ale kampaň přepálili a získali těch procent skoro deset, a najednou nevěděli co s tím, to celé komicky zpestřeno tím, že v povolebním marasmu bylo koaliceschopní a nakonec to dopúadlo účastí ve vládě. napoleonkovi to stouplo do hlavy a původní plán modifikoval – stane se ministrem dopravy a všechny dopravní stavby bude hlídat jeho agentura. z několika firem ho zdvořile vyprovodili s tím, že jej rádi poptají na střežení konkrétního staveniště, což napoleonka rozlítilo a prakticky stopnul financování staveb a zrušil přípravu staveb dalších (a mezitím se mu vzbouřily krásné blondýnky a on už neměl čas vládnout a nakonec byl uchýlen do ústraní). a jakkoli se to nezdá, tanhle problém se vleče a vleče – díra v přípravě staveb se zaceluje dlouho.
montagna
JE to tak, jak ze to rikal? Vyhladoveni stavebnich firem? Zastaveni priprav cely proces protahlo o 10+ let. Zaplat pambu, ze do toho Matl a spol. zacali slapat. O to patrnejsi je ted kontrast se zeleznici.
Jinak ten Turnov je udesny, podobnych prikladu je vic, napr. zamek v Kralove Dvore u D5. Za me je dobre, ze se hledi na zajmy ochrany prirody a krajiny a je videt snaha hledat rozumna, setrnejsi reseni, protoze jakmile se ta dalnice jednou postavi, tak tam bude ve vice ci mene zmenene forme troufam si tvrdit stovky let. Ze to stoji o X penez vic, no co uz. Bohuzel to sklouzava do situace, kdy se v jinych, zdaleka ne tak cennych lokalitach, stavi nesmyslne tunely na rovine, protoze par lidi si postavilo barak na poli za Prahou a pak zjistili ze je vedle (uz X let) zanesena uzemni rezerva pro dalnici. Typicky prazske suburbie pri dostavbe Prazskeho okruhu. Dalsi vychytavky, jako ucast nedotcenych spolku ve stavebnim rizeni nebo moznost podavani bianco rozkladu s odkladnym ucinkem je tresnicka na dortu.
Lukas B.
v oboru výstavby dálnic je to tak, že aktuální ministr a ředitel ŘSD sklízejí plody práce předminulých a starších.
Mátl je tam od července 2019 a po takové době už začíná sklízet i vlastní práci. Ne třeba na úrovni prvních čar v mapě, ale na úrovni územních a stavebních povolení už ano.
Lukas B.
takový běžný průměrný úsek dálnice „na zelené louce“ se soutěží na úrovni získaného stavebního povolení a zajištění financování, a od inzerátu do otevírání obálek je to 3-6 měsíců (vždycky jsou nějaké dotazy a dodatečné informace a původní termín se posouvá, někdy i značně). zpravidla je od otevření obálek 4-10 měsíců do prvního kopnutí do země, a pak se 2-3 sezony staví. v sumě tedy od inzerátu ke střihání pásky 3-4 roky. no a před tím (a někdy současně s tím) zpravidla probíhá archeologický průzkum (1 sezona). a do toho různí obzvláštníci podávají blanketní rozklady, propadávají některé papíry, vzniká potřeba dalších*) a tak. prostě peklo.
*) jako amatérský právní kutil jsem se kdysi (mylně) domníval, že pro stavební právo platí některé bazální zásady od starých římanů, a že tedy pro stavbu platí předpisy aktuálně platné v okamžiku podání první žádosti. není tomu tak, respektive to není tak jednoduché.
LWG
Ta stavba po dobu 2-3 sezon je otázkou kapacit, nebo technologických lhůt? Šla by dálnice (úsek dálnice) postavit za jednu sezonu, kdyby bylo nasazeno dost prostředků, nebo je to nereálné z nějakého jiného důvodu?
Lukas B.
tak v principu jde samozřejmě (skoro) všechno *), ale máme tady trojúhelník rychlost výstavby, cena a kvalita, když něco akcentujeme, tak musíme z něčeho jiného slevit. nelze chytit všechny zajíce.
obecně 2-3 sezony je rozumný kompromis pro případ ne moc složitého terénu a ne moc složité geologie. jak je na dálničním úseku tunel nebo opravdu velký most, nebo se staví v polovičním profilu (protože se staví v koridoru stávající jedničky), tak se doba realizace prodlužuje. a pozor, první půlrok se zpravidla víceméně připravuje, překládají se sítě aby bylo kde hrabat. takových 110 kV nebo vysokotlak plynovod, o železnici nemluvě, se nepřeloží za odpoledne.
k Tvé otázce: v jednoduchém rovinatém terénu na totálně zelené louce bez sítí a s naprosto jednoduchou geologií to za jedinou stavební sezonu určitě lze (to by byly limitující „brejle“, čili mimoúrovňové křižovatky a malé „konfekční“ mosty/nadjezdy na nich). to je ovšem možné někde v utahu v poušti, ne u nás s naší hustotou a rozptýleností osídlení.
*) samozřejmě že když jeden dělník vykope studnu za dva měsíce a dva dělníci za měsíc neznamená, že že 60 dělníků vykope studnu za den. podobně to. že jedna žena odnosí dítě za 10 měsíců neznamená, že deset žen to zvládne za měsíc.
montagna
Jako ilustrace podobnych matematickych uloh o „spolecne praci“ me asi nejvic pobavil priklad s orchestrem: 30clenny symfonak zahraje Beethovenovu 9. za 60 min. Za jak dlouho to stihne 60clenny?
ygorek
LWG 10.10.2023 v 8:58
Dálnice se v tuzemsku připravují a staví po úsecích dlouhých cca 4 km, přičemž je možné stavět několik úseků najednou, ale ne navazujících na sebe stejnou etapou rozestavěnosti.
Uzavírky dotčených silnic, někdy železnic a někdy vodních toků pak jsou v rozsahu snesitelném pro obyvatelstvo – dovolím si jako příklad uvést aktuálně stavěnou/dostavovanou D7.
V tuzemsku je k dispozici omezený počet lidí schopných stavět dálnici a související stavby, v cizozemsku je tomu stejně. Stavět v jednom státě celou dálnici najednou by znamenalo vysát kapacity z jiným zemí, nejspíš přeplacením, takže při takovém systému by se v ČR nepostavilo nic.
Technologicky je limitující kapacita obaloven a betonáren. Teoreticky lze samozřejmě postavit neomezený počet betonáren, dopravit do nich potřebné množství cementu a kameniva, ale odhadnout nárust jednotkové ceny si netroufám.
Samozřejmě, jsem jen prostý vidlák, jistě se vyjádří i odborníci.
Lukas B.
kapacita betonárek a obaloven problém být může, ale nemusí, v urbanizované krajině poblíž velkého města to problém nebývá, bývá to problém v odlehlé řídce osídlené krajině, v extrémním případě lze betonárku/obalovnu postavit a následně odstěhovat zase jinam (ale to se nevybuduje jen tak za odpoledne, trvá to skoro rok). to se ovšem nevyplatí kvůli pár kilometrům dálnice, ale třeba pro aktuálně stavěnou D4 to smysl dává.
další obrovský problém je kapacita lomů. zkuste si dneska otevřít lom – to je běh na delší trať než postavit dálnici.
ygorek
Lukas B. 10.10.2023 v 11:05
Kapacita betonáren a obaloven problémem je. V řídce osídlené krajině menší, v urbanizované větší (MSK nebudou moci chodit na procházky, budou mít strach, naší obcí projede stokrát více nákladních automobilů!!!).
Pro stavěnou D4 to smysl dává, ale ona se staví zase po úsecích, ne?
Vaši námitku kapacity lomů jsem zahrnul do dopravit do nich potřebné množství cementu a kameniva – dlažba z Číny už je běžně k mání, ne?
Lukas B.
D4 dse aktuálně staví 5 úseků najednou (v režimu ppp), z MUK Háje do MUK Nová hospoda je to přes třicet kilometrů.
2 cm tlustá kamenná dlažba z číny je moc fajn, ale zkuste vozit z číny třeba 0-32 do konstrukčních vrstev vozovky.
Lukas B.
ještě k tomu kamenivu – doprava tuny materiálu lodí 20000 km (z protilehlého bodu na zeměkouli) bulkerem „stojí“ přibližně 15 kg mazutu, stejně, jako tuna materiálu na 1000 km po silnici (tam tedy nikoli mazutu, ale nafty). jestliže drť 0-32 stojí franko lom plusmínus 350 kč tuna, kolik by to muselo stát jenom na palivu z číny?
ygorek
Lukas B.
Třicet km je při dobře navržené betonárně/obalovně 2 x 15 km, 15 km je pro diskutovanou dopravu krátká vzdálenost.
Já dovoz 0-32 zkoušet nebudu určitě, ale moji potomci velmi pravděpodobně ano.
Jinak: Olomouc – Čínský dovoz ničí kamenické firmy z Olomouckého kraje. Navzdory velkým přepravním vzdálenostem je český kámen dvojnásobně dražší než asijská konkurence. Levný dovoz z Číny pociťuje například jesenická firma Slezský kámen, největší výrobce dlažebních kostek a kamenných dlažeb v Česku.
„Nikdy bych neřekl, že čínská konkurence pronikne i do kamenictví. Dnes je to ale realita. Dokonce k nám dovážejí i ty nejobyčejnější žulové kostky,“ uvedl ředitel Slezského kamene Jiří Pelc.
Kamene je podle něj v Číně hodně a má nízkou hodnotu. Levná je tam i pracovní síla. Číňanům se ale paradoxně vyplatí i doprava. „Kámen je totiž v podstatě závažím. Lodě přepravující lehké zboží jej převážejí, protože zaručí požadovaný ponor,“ uvedl Pelc. Slezský kámen nemůže podle něj čínskému dovozu konkurovat cenou. „Pro nás hovoří kvalita a schopnost rychle a pružně reagovat na požadavky zákazníků,“ řekl MfD Pelc.
Jenže u prodejců rozhoduje právě cena. „Setkal jsem se už s čínskými obrubníky. Stojí polovinu toho co české. Je o ně proto velký zájem, berou je dokonce i velké stavební firmy,“ uvedl Karel Dolák, který prodává dlažbu v Dolanech na Olomoucku. Sám výrobky z Číny dosud nenabízel, hodně ale o nich ví a nesouhlasí s tím, že by dlažba z dovozu byla méně kvalitní. „Je to přírodní kámen, na tom není co pokazit,“ řekl Dolák. https://www.archiweb.cz/en/n/home/cinsky-dovoz-nici-kamenicke-firmy-z-olomouckeho-kraje
montagna
U vyrobku typu dlazebni kostky, odseky, lomovy kamen atd. dela doprava vuci cene materialu podstatne vetsi podil nez u formatovane dlazby. Zrovna u kostek temer vzdy dava ekonomicky smysl kupovat z nejblizsiho lomu, podle pouzivanych dl. kostek lze ostatne vysledovat „regiony“ odpovidajici spadove oblasti nejblizsiho lomu. Situace s lomy je ale ted horsi, takze pocitam, ze ten pomer ceny dopravy zacne klesat, protoze zacne bude zdrazovat samotny material.
Lukas B.
a to kostky jsou proti drtcenému kamenivu docela luxusní materiál (přibližně desetinásobná cena za tunu).
mimochodem, používání „místně autentického“ kamene je velmi správná věc (i když pomineme ekonomiku); naježí se mi chlupy a může mě čert vzít, když vidím (například) v českém krasu novostavbu, kde evidentně prachy nebyly problém, a ono to má žulový plot, čedičovou dlažbu na dvorku a podlahu okolo krbových kamen z pískovcových desek. a vždycky se mi rozzáří očička když vidím, že někdo má kromě prachů i vkus, a kamenné prvky domu dlažbu na dvorku, podezdívku plotu, sokl baráku, případně ostění dveří a prahy) vyšvihne z místního materiálu. úplně stejně je to se dřevem – v jihočeské chalupě má být obklad stůl dubový, v krkonoších smrkový.
ygorek
montagna 10.10.2023 v 12:35
Dostal jste mě. Máte s Lukasem B. neprůstřelné argumenty podložené odbornými znalostmi a výpočty.
Jak ale praxe ukazuje, Číňané vaše argumenty neznají, nebo je neberou v potaz.
Z nedávné praxe: dovoz kamene z Asie začal tuším thajskými vápenci a tufy, tehdy jsem také nechápal, jak se to může vyplatit. Potom jsem si vzpomněl na kokosové palmy v Anglii…
Lukas B.
pane, já o koze a Vy o koze. nařezaný naformátovaný kámen a kamenické výrobky s přidanou hodnotou se samozřejmě přes půl planety vozí (štípané kosty začínají nekde na úrovni 3 tis za tunu, štípané nebo řezané desky můžou mít cenovku i o dva nebo dokonce někdy i tři řády výš). nevozí se drť – a pro stavbu dálnice fakt nerozhodují kostky a obrubníky, ale deseti/statisíce tun drti, zde nazývané obecně „nakupovaný materiál“, například konkrétně kód 17180 (otskp) uložení sypaniny do násypů z nakupovaných materiálů, 45152 podkladní a výplňové vrstvy z kameniva drceného a podobně.
ygorek
Lukas B. 11.10.2023 v 8:29
Vážený pane, netuším, na co konkrétně reagujete, protože zjevně berete v úvahu jen vybrané části diskusních příspěvků, takže nemohu odpovědět.
Zmínil jsem původně kostky, jako humorné odlehčení, a těch se držím.
Na „moje“ kostky reagoval montagna: „U vyrobku typu dlazebni kostky, odseky, lomovy kamen atd. dela doprava vuci cene materialu podstatne vetsi podil nez u formatovane dlazby. Zrovna u kostek temer vzdy dava ekonomicky smysl kupovat z nejblizsiho lomu…“
Tolik asi k vašim kozovozům.
O stavbě chodníků, silnic a dálnic něco málo vím a několik rozpočtů, případně kontrolních sestav nákladů, jsem již zhotovil, takže se v objemech a cenách zhruba orientuji.
Lukas B.
tedy pane, prosím, kde jsem zpochybnil dovoz opracovaných kamenických výrobků (kostek) z číny?
ygorek
Lukas B. 11.10.2023 v 12:27
Vážený pane, netuším, na který můj příspěvek, případně na kterou větu konkrétně reagujete.
Pro začátek byste mi mohl napovědět – ukázat, kde píši, že jste zpochybnil dovoz opracovaných kamenických výrobků (kostek) z Číny.
Vy jste mou zmínku o dostupnosti dlažebních kostek z Číny zpochybnil nepřímo nenápadným úkrokem k drti přes dlaždice: 2 cm tlustá kamenná dlažba z číny je moc fajn, ale zkuste vozit z číny třeba 0-32 do konstrukčních vrstev vozovky.
a výpočtem nákladů: ještě k tomu kamenivu – doprava tuny materiálu lodí 20000 km (z protilehlého bodu na zeměkouli) bulkerem „stojí“ přibližně 15 kg mazutu, stejně, jako tuna materiálu na 1000 km po silnici (tam tedy nikoli mazutu, ale nafty). jestliže drť 0-32 stojí franko lom plusmínus 350 kč tuna, kolik by to muselo stát jenom na palivu z číny?
Samozřejmě, na odpovědi netrvám, diskuse v předvedeném stylu postrádá smysl, nepřináší poučení a pobavení teprve ne.
Lukas B.
pane,
asi jste se samosprávně oslnil vlastní rozšafností, ale Vy jste si s irelevancí začal – teze „Vaši námitku kapacity lomů jsem zahrnul do dopravit do nich potřebné množství cementu a kameniva – dlažba z Číny už je běžně k mání, ne?“ je z hlediska stavby dálnic irelevantmní. nebo proč tam krucihimmel pletete tu dlažbu?
ygorek
Lukas B. 11.10.2023 v 20:20
Někde výše jsem důvod uvedl – pro odlehčení.
Něco jako: dnes kostky, zítra drť.
Jak praví stará lidová moudrost: dneska líbáš, zítra šukáš.
Lukas B.
tak to jo.
mimochodem, velmi úzkým profilem je železniční štěrk.
montagna
Jasne, ale ono zatim tolik tech strihani pasek neni, naopak ve vystavbe je toho ted celkem dost. Ale UR+SP kuprikladu zbyvajicich useku D35 je Matlova zasluha. D0 511 snad letos obdrzi SP. Na D6+D7 se taky celkem dari, D1 Rikovice-Prerov se rozbehla. Naopak stredoceska D3 a D52 nic.
Integrale
Ano, máte pravdu, opět slovíčko „postavilo“ mělo být zaměněno za slovíčko „uvedeno do provozu“. Omlouvám se.
„… za Pitharta, Klause a Zemana bylo v této zemi za rok uvedeno do provozu 50–60 km dálnic…“
Lepší?
Reagoval jsem spíš na tuhle: „Tady se prostě dálnice nestaví a stavět už asi nikdy nebudou.“
Očividně se stavějí, a to v docela solidním rozsahu (k dokončení základní sítě. Pokud nepřijde nějaký Bárta 2.0 a nenařídí opět zastavit všechny stavby, tak bych čekal, že ty rozestavěné úseky se budou také průběžně uvádět do provozu.
Plánovaná dálniční síť má mít cca 2100 km. Momentálně má 1363 km. Osobně bych ze stávajícího vývoje soudil, že kolem roku 2030 bychom mohli být na 1800 km.
Integrale
Kolem roku 2030 nebudeme žádné dálnice potřebovat.
Nebo nebudeme v EU.
SatanOkkY
Cesta umožňujúca dopravu plynulo, mimo obývaných častí a s dostatočnou kapacitou je zapotreby ako dnes tak bude zapotreby aj v roku 2030. A je jedno či Czechia bude v EU, alebo nie, alebo či bude EU vôbec existovať.
Sysop
No to napojeni na polskou dalnici u Turnova je supr… i kdyz… aha… no…. Dobre. Tak to napojeni na rakouskou dalnici u Dvoriste… aha?… Hmmm… no, tak nic…
Lukas B.
žebrák není točník a hořice nejsou hořovice.
zrusavpt
Nezapominejme na „Ficovu dalnici“ – rozsireni D1 mezi Bratislavou a Trnavou na tri pruhy. Seskrabalo se puvodni znaceni a misto dvou pruhu se namalovaly tri :)
Sysop
A vojdu sa tam? Vojdu!
SatanOkkY
Musí sa vojsť, svadba bola drahá.
SatanOkkY
Ak by sme počet kilometrov postavených diaľníc za jedno volebné obdobie brali ako hlavný ukazovateľ „kvality“ danej vlády v danom volebnom období tak to by sme boli na Slovensku pekne v piči. Máta ma predstava Mečiara a Fica ako hlavných „staviteľov“ nielen diaľníc ale aj tejto krajiny………………..
Tebe Integrale asi ušli také kauzy ako Váhostav, tunel Višňové, tunel Branisko, obchvat Bratislavy D4R7 a jeho pripojenie na D1.
quadra
Fico s Vaznym opakovali iba sluby isteho cukrara Prokopovica z Dzurindovej vlady, ze dialnica bude do KE hotova v 2010.. aspon presadil ci dokoncil R1 (TT-ZV), hoci to bolo dristov, ake je PPP drahe a nevyhodne (pokial viem, v Madarsku to bolo podobne, stat musel nakoniec odkupit dialnicne useky od skrachovaneho sukromnika).. ale ta dialnica stoji, na rozdiel od dristov farizejskeho eurosvatuskara Figela.
Dialnica do KE je nekonecny pribeh, ale nevsimol som si, ze by s nou vyrazne pohla minula vlada trnavskeho debila.. a po 20 rokoch demokratickeho SDKU tunela Branisko sa mozno dockame aj druhej rury.
Ak si myslis, ze ine strany pri valove nesmerovali toky financii spravnym smerom, tak si velmi naivny.
rory2k
Fico na Slovensku, Orbán v Maďarsku, Kaczynski v Polsku. Brzy se přidá AfD v Německu a FPÖ v Rakousku a zůstaneme posledním ostrůvkem vlezdobruselismu ve střední Evropě. Jako v 1989, kdy jsme přišli se sametem taky až bylo všude okolo hotovo.
Karman
My tady budeme mít nejpozději za 2 roky opět uslnitaného polodebila, který půjde Bruseli na ruku úplně ve všem. Jediný rozdíl bude v tom, že současní idioti se tím chlubí, estébák to bude doma zapírat.
Osobně si nedělám iluze, že je Fico podobný eurofil jako ti teplouši z PS, ale například u práva veta jim na ruku zkrátka nepůjde, zatímco Šimečko by šlo hned. Stejně jako náš arcikrypl na Hradě, který jim to téma sám podsouvá, místo toho, aby držel tu svou idiotskou hubu.
I na Slovensku je vidět politická bída, o které už léta mluví prezident Klaus – máme na výběr mezi tábory idiotů z Pětikolky nebo onoho slovenského zmrda. Copak není sto zdejší kotlina vyplodit lídra s racionálním programem, který by nebyl volen jako menší zlo? Kterého by volil s klidným srdce a čistým svědomím inženýr v Praze stejně jako bába na vsi?
Sysop
Mozna, ze ti slusni maji plno prace udrzet ve svych rodinach ekonomicky status quo a nemaji chut se jit zasrat do politicke zumpy.
alefzero
Do politiky (tj. chtít řídit a ovládat lidi) může jít dle mého názoru jen psychopat a morálně defektní jedinec. Možná proto máme dlouhodobě na výběr pouze z těchto individuí.
Jak ztohoven? Už by možná byla větší legrace založit stranu s generativní AI v čele.
Tohares
Abyste byl politik, musíte být volitelný.
Abyste byl volitelný, musíte mít kampaň.
Abyste měl kampaň, musíte mít sponzory.
Abyste měl sponzory, musíte být pro sponzory výnosný.
Karman:
„Copak není sto zdejší kotlina vyplodit lídra s racionálním programem, který by nebyl volen jako menší zlo?“
– – –
Pokud je 42% oprávněných voličů schopno vhodit hadrfouse, se obávám, už to nehrozí.
.
Integrale
Kdyby si to tady v 1989 komunisti sami nepoložili, tak ČST dodneška buduje rozvinutou socialistickou společnost (kterou nikde nikdy nikdo neviděl) a budeme se klanět Moskvě na věčné časy a nikdy jinak. Ti komouši už byli tak zoufalí, že si to museli vystrojit všechno sami. Lidi nebyli schopný nic udělat, dokud jim ČST neporučila.
A příště to bude úplně stejný.
Lukas B.
nejsem si jist, že odmítnutí nové levice (nebo progresivistů nebo jak jim kdo chce říkat) a hození lístku oportunistům zcela bez programu (kteří se stanou přesně tím, čo vytuší o náladě ve společnosti*) je něco, z čeho bych se měl radovat.
*) je snad jistá hranice mezi naslouchání voličům a čirým populismem.
Ty tuším do slovenskej politiky moc nevidíš. Fico je presne rovnaký oportunista ako Babiš, silné reči hubou k svojim voličom, ale v Bruseli podpíše všetko, čo mu strčia pod nos.
Ano a preto sa nejedna o ziadnu tragediu, poniektori moji PS pozitivni kamarati to uz pochopili a klesol im tlak.
Co je zajímavé, jakou šílenou hysterii spustili europoskoci u nás. Vypadalo to skoro jako kdyby se ty volby konaly tady. Ve vládních plátcích unisono jekot, že když vyhraje Fico, tak druhej den budou kozáci na Moravě. Že kdo volí někoho jiného než bruselské drony je negramotný vůl z Tater, co prcá ovce a ničemu nerozumí. Takovej zájem o osud voleb v dneska už cizí zemi, to naše propagandistická mediální klika nejevila nikdy předtím.
Mozna to byl tlak na Slovaky, co ziji v Cesku, ale voli na Slovaci.
No vždyť pro mladé lepšolidi vypravili i zvláštní vlaky.
grg cital ten isty clanok co ja? a docital ho grg do konca?
„Na Slovensku bylo cílem zabránit tomu, aby se voliči obrátili k vlasteneckým a antiEU subjektům, které nebyly vůbec bez šance, a jak vidíme, tento cíl byl dosažen“
Toto mi stačí.
To je zase koňská dávka komoušské manipulace. Vzít si nějaké položky, které byly za rudých sviní nesmyslně dumpnuté… Spousta jiných položek z běžného spotřebního koše, kde by rudé svině nevyšly úplně skvěle se pomlčí, nebo bagatelizuje.
„Takže pro mne naprosto logicky. Nynější ceny naprosto neodpovídají realitě a nemůže za to běžný občan.“
Aneb, co je to odpovídat realitě? Logo ky? Teze ,že za to může běžný člověk, kterou si autor vymyslel a smyšlenku utloukl směšnými argumenty.
Prostě všechno špatně.
Špatný článek sorry…
Tak exodus umelcov uz udajne zacal, odisla Dorotka Nvotova co pre slovensku kulturu predstavuje nenahraditelnu stratu. Obavam sa len, aby nezakotvila u vas, mate tam toho od nas dost a mohla by sa tam dockat nejakej podpory. A dalsi bol Arpi Soltesz, novinar/zurnalista – kto sa v tom ma vyznat, taka zvlastna postavicka. Pani Vasaryova, ktora nazvala volicov SMERu spodinou zatial zostava, aspon ze o nu neprideme.
Netreba sa bat, mame este Stankeho, Havrana, aj Hufnica zatial zostala XD
Nebyl bych tak optimistický. Za těch padesát let „pokroku“ vyhráli konzervativci (či klasická levice) nejrůznější volby mnohokrát. A zatím „angbandské kovárny pracovaly“, média a školy vychovaly novou generaci uvědomělých mladých…
Bohužel souhlas. Nikdo je tu nechce, a přesto tancujeme podle toho, jak pískají. Sice sem tam uděláme nějakou jednotlivou otočku na druhou stranu, ale kolečka točíme přesně podle nich. Tvrzení, že média nemají moc je zcela mimo realitu. Zkuste si představit, jakou asi podporu by mělo Progresívne Slovensko třeba před 20 lety, kdy se progresivistická angažovanost v novinařině teprve začínala formovat (viz. např. spacáková privatizace ČT).
Celkem zajímavé, jak dopadly volby v Bavorsku a Hessensku.
V táboru Zelených a Sociální demokracie zavládla panika, jakožto i v Berlíně.
Teď jim totiž došlo, co se bude dít při volbách do EU parlamentu a Bundestagu.
A že párty pomalu končí a nastupuje slušná kocovina.
Kéž by kurva!
Obávám se, že přání je v tomto případě otcem myšlenky. Očekávám, že se nyní v médiích najdou nezvratné důkazy o fašistických tendencích v AfD a většina voličů raději zvolí „menší, tedy pokrokářské zlo“. Němci neradi mění směr jízdy.
Viděli jsme to v Rakousku a taky to zbralo celkem bez problémů. A že někdo za 5 let prokáže, že to byl podvod? A co? Historie se neopakuje, historie se rýmuje.
Jak píše pan domácí, vyhrál proevropský levičák nad ultra proevropskými levičáky. De facto je Fico jen starší generace pokrokářů, nátura se moc neliší.
A jasně, je to hra na „menší zlo“, ale nutno podotknout že tady ten rozdíl v tempu směrem prdel byl markantní a fakt si nejsem jistý jestli bych nepodlehl panice a nehodil to pro sichr také tomu „menšímu zlu“ než s nejstotou, kterou si u nás klidně lajznu, některé nepreferované straně.
Fico podle mého názoru vyhrál díky postojům k Ukrajině.
Od zavaděče Eura, které odstartovalo slovenský pád, asi nikdo na Slovensku žádné konzervativní postoje nikdy nečekal.
Áno, je pravda, že v Slovenskej republike došlo k zavedeniu eura 1.1.2009 t.j počas prvej vlády Róberta Fica a jeho kamarátov z mokrej štvrte, ale celé slovenské prijímanie Eura začalo v júli (červenci) 2003 (16.07.2003 – Vláda SR schválila Stratégiu prijatia eura v SR a spoločný postup vlády SR a Národnej banky Slovenska pri vstupe Slovenskej republiky do eurozóny) počas druhej vlády Mikuláša Dzurindu. A 8.07.2008 došlo k tejto udalosti: Rada Európskej únie na úrovni ministrov financií členských štátov Európskej únie (ECOFIN) stanovila neodvolateľný prepočítavací koeficient medzi eurom a slovenskou korunou (konverzný kurz) na úrovni 1 euro = 30,1260 Sk. Slovenská republika sa dňom 1. januára 2009 stane v poradí 16. krajinou eurozóny. Po tomto dátume už bežali aktivity ako zabezpečovanie euro-bankoviek, razba euro mincí so slovenskou tématikou, zásobovanie bánk a maloobchodov euro-hotovosťou atď. Pomedzi to od 24.08.2008 museli byť všetky ceny v obchodoch duálne t.j. v slovenských korunách aj Eurách.
Nech ma všetci čerti ochraňujú ak tento text vyznel ako ochrana toho arcizmrda Fica a jeho spoluzmrdov, ale prvá Ficová vláda mala zhruba 23 mesiacov (júl / červenec 2006 až jún / červen 2008) na to aby to zavedenie Eura zastavili. Ale to mali zmrdi a zmrdky z vtedajšej vlády iné veci na robotu………….
SatanOkkY: bylo vůbec možné to zastavit? Myslím, že kdyby tehdy Fico přišel s tím, že to zastaví, skončil by možná dřív, než by začal. Navíc si nemyslím, že Fico byl někdy z těch, kteří by to zastavit vůbec chtěli. Určitě byl ale rád, že nebyl tím, kdo to zavedl, protože se mohl vymlouvat na předchozí vlády, on nic, on muzikant.
Ono všeobecne sa dá urobiť takmer čokoľvek (nedá sa olízať si vlastný lakeť či buchnúť otáčacími dverami) takže podľa mňa to bolo možné po nástupe prvej Ficovej vlády zastaviť – naznačuje to aj postupnosť krokov pri prijímaná Eura od júla (července) 2006 kedy začala prvá Ficova vláda úradovať. Ale za prvé: vtedajšia vláda mala iné záujmy a za druhé: sa im to Euro aj hodilo (bola tam kauza vtedajšieho ministra Počiatka na jachte v Monaku kde sa už pred oficiálnym dátumom oznámenia konverzného kurzu 1Euro=30,126SK o tom bavil Počiatok so žralokmi z Penty či J&T). No a to známe Ficove: To nie my, to predchádzajúca vláda Radičovej (Dzurindu), fungovalo ešte aj v roku 2019.
SatanOkkY: tak že to „šlo“ ve smyslu „nebylo to nemožné“, to je jasný. Ale zaprvé nechtěl, za druhé i kdyby chtěl, jak by to dopadlo? EU by se jistě zlobila a kdo ví, jestli by to neskončilo předčasnými volbami nebo jinou „diverzí“. Nicméně to je zbytečné řešit, on to stejně zastavit nechtěl.
O čom sa tu bavíme? Dobre, koniec irónie.
Keďže obaja vlastne píšeme to isté, síce inou formou, tak už sa tu k tomu nebudem vyjadrovať.
Ale napíšem čo som zažil dnes pri obede. Došla nejak diskusia na rozširovanie EU v čase keď do EU vstupovali aj krajiny V4 a v tom sa ma jeden nemec (taký doktorský, mysliteľský typ) opýtal, že prečo Slovensko muselo pri vstupe do EU prijať EURO a Česká republika nie. Tak som plný informácií z dnešnej diskusie mohol veselo vysvetľovať. Nechápem, že ako sa stane taká náhoda – doobeda tu niečo rozoberám a na obed sa ma na to isté niekto opýta….
Lepší facku nemohla naše vláda dostat. Fico je rétoricky lépe vybavený Babiš. Ale rozhodně je to asi nejlepší možná varianta.
Jak to DF psával – čert sere na velkou hromadu.
Ále prdlajs. Neviem, pre koho najlepšia varianta, pre Slovensko určite nie. Jediná výhoda je, že netlačia „kultúrne témy“ progresívnym smerom, ale plusmínus zachovávajú (s ohľadom na skladbu voličskej základne) status quo. Ale inak za predošlé obdobia dokázali akurát tak presrať časy konjunktúry a nič neurobiť (diaľnica Bratislava-Košice, Ficom sľúbená na r. 2010 síce už stojí, ale v Maďarsku), hlavne smerovať toky financií správnym „Smerom“ (len za peniaze odklonené v mýtnom tendri by sa dalo postaviť menšie mestečko). Občania dostali akurát tak odrobinky ako vlaky zadarmo pre študentov a dôchodcov.
Som zvedavý, čo budú robiť teraz, keď im predchádzajúca vláda nechala prázdnu špajzu. Ale i tak môžu stokrát ďakovať za to, že prehrali voľby v covidovom roku, takže teraz hrajú chrumkavých, ako že sa do pandemických manévrov nezapojili, ale byť vtedy vo vláde, robili by to isté, čo všetci…
No jo, pane kolego, ale dálnice se za leta Ficovy vlády stavěly. Tedy na Slovensku.
U nás je představa, že za Pitharta, Klause a Zemana se v této zemi za rok postavilo 50–60 km dálnic už dnes nepředstavitelné sci-fi, takže to, že nějaká vláda nestaví dálnice je v Česku mimo. Tady se prostě dálnice nestaví a stavět už asi nikdy nebudou. To je proti Ficovi opravdu slabý argument.
Uh, momentálně je v ČR rozestavěno cca 180 km dálnic, to není zrovna málo. Typický úsek se staví tři sezóny, takže to těm 50-60 km ročně celkem odpovídá. Přehled najdete zde:
https://www.ceskedalnice.cz/dalnicni-sit/ve-stavbe/, tabulky „Zprovoznění letos“, „Zprovoznění v roce 2024“ a „Zprovoznění v roce 2025“.
Zrovna Radek Mátl, současný šéf ŘSD, je člověk na svém místě a s přípravou i výstavbou zásadně pohnul. Mimo jiné tím, že se snaží vycházet vstříc potrefeným obcím a baví se s nimi, místo aby protlačoval ty stavby na sílu.
s tou stavbou dálnic (dopravních staveb obecně) se u nás potýkáme s dvěma zásadními problémy:
1. kyvadlo překývnuté příliš. to, jakým způsobem se stavělo v osmdesátkách bylo příšerné, stačí třeba navštívit Turnov a podívat se, jak průtah městem malebně zapadl do židovského hřbitova (pomiňme tedy, že to není dálnice, ale průtah městem, torzo budoucí D35, která mezitím opustila tuto trasu a povede obchvatem jižně). v devadesátkách byla jedna z velkých společenských objednávek toto nadále nedopustit, a procesy schvalování natolik zesložitěly, že se staly jakousi hlavou 22 a příprava stavby trvá běžně přes deset let s tím, že kdykoli to může shodit pár excentriků/vyděračů (vyberte si) z druhého konce republiky.
2. veverky. posaďte se děti, ovčí babička vám bude vyprávět pohádku. bylo-nebylo v jednom městě dříve proslulém trhem s otroky jedno občanské sdružení, místní starousedlíci, matky s kočárky, pejskaři a studenti architektury bojující proti developerům a tak, a ti se nemohli dívat na to, jak v jisté městské části radnice hospodaří, a dosáhlo u místního pokojného obyvatelstva dobré pověsti. a v té době jistý napoleonek provozující bezpečnostní agenturu usoudil, že by bylo dobré se přisát na cecek městské části, a tak v dostatečném předstihu toto občanské sdružení nepřátelsky převzal (prostě napoleonek a jeho parta nenápadně vstoupili, přečíslili, přehlasovali). a jako kampaň do obecních voleb pojali úmysl kandidovat ve volbách parlamentních s cílem udělat pár procent a zviditelnit se – ale kampaň přepálili a získali těch procent skoro deset, a najednou nevěděli co s tím, to celé komicky zpestřeno tím, že v povolebním marasmu bylo koaliceschopní a nakonec to dopúadlo účastí ve vládě. napoleonkovi to stouplo do hlavy a původní plán modifikoval – stane se ministrem dopravy a všechny dopravní stavby bude hlídat jeho agentura. z několika firem ho zdvořile vyprovodili s tím, že jej rádi poptají na střežení konkrétního staveniště, což napoleonka rozlítilo a prakticky stopnul financování staveb a zrušil přípravu staveb dalších (a mezitím se mu vzbouřily krásné blondýnky a on už neměl čas vládnout a nakonec byl uchýlen do ústraní). a jakkoli se to nezdá, tanhle problém se vleče a vleče – díra v přípravě staveb se zaceluje dlouho.
JE to tak, jak ze to rikal? Vyhladoveni stavebnich firem? Zastaveni priprav cely proces protahlo o 10+ let. Zaplat pambu, ze do toho Matl a spol. zacali slapat. O to patrnejsi je ted kontrast se zeleznici.
Jinak ten Turnov je udesny, podobnych prikladu je vic, napr. zamek v Kralove Dvore u D5. Za me je dobre, ze se hledi na zajmy ochrany prirody a krajiny a je videt snaha hledat rozumna, setrnejsi reseni, protoze jakmile se ta dalnice jednou postavi, tak tam bude ve vice ci mene zmenene forme troufam si tvrdit stovky let. Ze to stoji o X penez vic, no co uz. Bohuzel to sklouzava do situace, kdy se v jinych, zdaleka ne tak cennych lokalitach, stavi nesmyslne tunely na rovine, protoze par lidi si postavilo barak na poli za Prahou a pak zjistili ze je vedle (uz X let) zanesena uzemni rezerva pro dalnici. Typicky prazske suburbie pri dostavbe Prazskeho okruhu. Dalsi vychytavky, jako ucast nedotcenych spolku ve stavebnim rizeni nebo moznost podavani bianco rozkladu s odkladnym ucinkem je tresnicka na dortu.
v oboru výstavby dálnic je to tak, že aktuální ministr a ředitel ŘSD sklízejí plody práce předminulých a starších.
Mátl je tam od července 2019 a po takové době už začíná sklízet i vlastní práci. Ne třeba na úrovni prvních čar v mapě, ale na úrovni územních a stavebních povolení už ano.
takový běžný průměrný úsek dálnice „na zelené louce“ se soutěží na úrovni získaného stavebního povolení a zajištění financování, a od inzerátu do otevírání obálek je to 3-6 měsíců (vždycky jsou nějaké dotazy a dodatečné informace a původní termín se posouvá, někdy i značně). zpravidla je od otevření obálek 4-10 měsíců do prvního kopnutí do země, a pak se 2-3 sezony staví. v sumě tedy od inzerátu ke střihání pásky 3-4 roky. no a před tím (a někdy současně s tím) zpravidla probíhá archeologický průzkum (1 sezona). a do toho různí obzvláštníci podávají blanketní rozklady, propadávají některé papíry, vzniká potřeba dalších*) a tak. prostě peklo.
*) jako amatérský právní kutil jsem se kdysi (mylně) domníval, že pro stavební právo platí některé bazální zásady od starých římanů, a že tedy pro stavbu platí předpisy aktuálně platné v okamžiku podání první žádosti. není tomu tak, respektive to není tak jednoduché.
Ta stavba po dobu 2-3 sezon je otázkou kapacit, nebo technologických lhůt? Šla by dálnice (úsek dálnice) postavit za jednu sezonu, kdyby bylo nasazeno dost prostředků, nebo je to nereálné z nějakého jiného důvodu?
tak v principu jde samozřejmě (skoro) všechno *), ale máme tady trojúhelník rychlost výstavby, cena a kvalita, když něco akcentujeme, tak musíme z něčeho jiného slevit. nelze chytit všechny zajíce.
obecně 2-3 sezony je rozumný kompromis pro případ ne moc složitého terénu a ne moc složité geologie. jak je na dálničním úseku tunel nebo opravdu velký most, nebo se staví v polovičním profilu (protože se staví v koridoru stávající jedničky), tak se doba realizace prodlužuje. a pozor, první půlrok se zpravidla víceméně připravuje, překládají se sítě aby bylo kde hrabat. takových 110 kV nebo vysokotlak plynovod, o železnici nemluvě, se nepřeloží za odpoledne.
k Tvé otázce: v jednoduchém rovinatém terénu na totálně zelené louce bez sítí a s naprosto jednoduchou geologií to za jedinou stavební sezonu určitě lze (to by byly limitující „brejle“, čili mimoúrovňové křižovatky a malé „konfekční“ mosty/nadjezdy na nich). to je ovšem možné někde v utahu v poušti, ne u nás s naší hustotou a rozptýleností osídlení.
*) samozřejmě že když jeden dělník vykope studnu za dva měsíce a dva dělníci za měsíc neznamená, že že 60 dělníků vykope studnu za den. podobně to. že jedna žena odnosí dítě za 10 měsíců neznamená, že deset žen to zvládne za měsíc.
Jako ilustrace podobnych matematickych uloh o „spolecne praci“ me asi nejvic pobavil priklad s orchestrem: 30clenny symfonak zahraje Beethovenovu 9. za 60 min. Za jak dlouho to stihne 60clenny?
LWG 10.10.2023 v 8:58
Dálnice se v tuzemsku připravují a staví po úsecích dlouhých cca 4 km, přičemž je možné stavět několik úseků najednou, ale ne navazujících na sebe stejnou etapou rozestavěnosti.
Uzavírky dotčených silnic, někdy železnic a někdy vodních toků pak jsou v rozsahu snesitelném pro obyvatelstvo – dovolím si jako příklad uvést aktuálně stavěnou/dostavovanou D7.
V tuzemsku je k dispozici omezený počet lidí schopných stavět dálnici a související stavby, v cizozemsku je tomu stejně. Stavět v jednom státě celou dálnici najednou by znamenalo vysát kapacity z jiným zemí, nejspíš přeplacením, takže při takovém systému by se v ČR nepostavilo nic.
Technologicky je limitující kapacita obaloven a betonáren. Teoreticky lze samozřejmě postavit neomezený počet betonáren, dopravit do nich potřebné množství cementu a kameniva, ale odhadnout nárust jednotkové ceny si netroufám.
Samozřejmě, jsem jen prostý vidlák, jistě se vyjádří i odborníci.
kapacita betonárek a obaloven problém být může, ale nemusí, v urbanizované krajině poblíž velkého města to problém nebývá, bývá to problém v odlehlé řídce osídlené krajině, v extrémním případě lze betonárku/obalovnu postavit a následně odstěhovat zase jinam (ale to se nevybuduje jen tak za odpoledne, trvá to skoro rok). to se ovšem nevyplatí kvůli pár kilometrům dálnice, ale třeba pro aktuálně stavěnou D4 to smysl dává.
další obrovský problém je kapacita lomů. zkuste si dneska otevřít lom – to je běh na delší trať než postavit dálnici.
Lukas B. 10.10.2023 v 11:05
Kapacita betonáren a obaloven problémem je. V řídce osídlené krajině menší, v urbanizované větší (MSK nebudou moci chodit na procházky, budou mít strach, naší obcí projede stokrát více nákladních automobilů!!!).
Pro stavěnou D4 to smysl dává, ale ona se staví zase po úsecích, ne?
Vaši námitku kapacity lomů jsem zahrnul do dopravit do nich potřebné množství cementu a kameniva – dlažba z Číny už je běžně k mání, ne?
D4 dse aktuálně staví 5 úseků najednou (v režimu ppp), z MUK Háje do MUK Nová hospoda je to přes třicet kilometrů.
2 cm tlustá kamenná dlažba z číny je moc fajn, ale zkuste vozit z číny třeba 0-32 do konstrukčních vrstev vozovky.
ještě k tomu kamenivu – doprava tuny materiálu lodí 20000 km (z protilehlého bodu na zeměkouli) bulkerem „stojí“ přibližně 15 kg mazutu, stejně, jako tuna materiálu na 1000 km po silnici (tam tedy nikoli mazutu, ale nafty). jestliže drť 0-32 stojí franko lom plusmínus 350 kč tuna, kolik by to muselo stát jenom na palivu z číny?
Lukas B.
Třicet km je při dobře navržené betonárně/obalovně 2 x 15 km, 15 km je pro diskutovanou dopravu krátká vzdálenost.
Já dovoz 0-32 zkoušet nebudu určitě, ale moji potomci velmi pravděpodobně ano.
Jinak:
Olomouc – Čínský dovoz ničí kamenické firmy z Olomouckého kraje. Navzdory velkým přepravním vzdálenostem je český kámen dvojnásobně dražší než asijská konkurence. Levný dovoz z Číny pociťuje například jesenická firma Slezský kámen, největší výrobce dlažebních kostek a kamenných dlažeb v Česku.
„Nikdy bych neřekl, že čínská konkurence pronikne i do kamenictví. Dnes je to ale realita. Dokonce k nám dovážejí i ty nejobyčejnější žulové kostky,“ uvedl ředitel Slezského kamene Jiří Pelc.
Kamene je podle něj v Číně hodně a má nízkou hodnotu. Levná je tam i pracovní síla. Číňanům se ale paradoxně vyplatí i doprava. „Kámen je totiž v podstatě závažím. Lodě přepravující lehké zboží jej převážejí, protože zaručí požadovaný ponor,“ uvedl Pelc. Slezský kámen nemůže podle něj čínskému dovozu konkurovat cenou. „Pro nás hovoří kvalita a schopnost rychle a pružně reagovat na požadavky zákazníků,“ řekl MfD Pelc.
Jenže u prodejců rozhoduje právě cena. „Setkal jsem se už s čínskými obrubníky. Stojí polovinu toho co české. Je o ně proto velký zájem, berou je dokonce i velké stavební firmy,“ uvedl Karel Dolák, který prodává dlažbu v Dolanech na Olomoucku. Sám výrobky z Číny dosud nenabízel, hodně ale o nich ví a nesouhlasí s tím, že by dlažba z dovozu byla méně kvalitní. „Je to přírodní kámen, na tom není co pokazit,“ řekl Dolák.
https://www.archiweb.cz/en/n/home/cinsky-dovoz-nici-kamenicke-firmy-z-olomouckeho-kraje
U vyrobku typu dlazebni kostky, odseky, lomovy kamen atd. dela doprava vuci cene materialu podstatne vetsi podil nez u formatovane dlazby. Zrovna u kostek temer vzdy dava ekonomicky smysl kupovat z nejblizsiho lomu, podle pouzivanych dl. kostek lze ostatne vysledovat „regiony“ odpovidajici spadove oblasti nejblizsiho lomu. Situace s lomy je ale ted horsi, takze pocitam, ze ten pomer ceny dopravy zacne klesat, protoze zacne bude zdrazovat samotny material.
a to kostky jsou proti drtcenému kamenivu docela luxusní materiál (přibližně desetinásobná cena za tunu).
mimochodem, používání „místně autentického“ kamene je velmi správná věc (i když pomineme ekonomiku); naježí se mi chlupy a může mě čert vzít, když vidím (například) v českém krasu novostavbu, kde evidentně prachy nebyly problém, a ono to má žulový plot, čedičovou dlažbu na dvorku a podlahu okolo krbových kamen z pískovcových desek. a vždycky se mi rozzáří očička když vidím, že někdo má kromě prachů i vkus, a kamenné prvky domu dlažbu na dvorku, podezdívku plotu, sokl baráku, případně ostění dveří a prahy) vyšvihne z místního materiálu. úplně stejně je to se dřevem – v jihočeské chalupě má být obklad stůl dubový, v krkonoších smrkový.
montagna 10.10.2023 v 12:35
Dostal jste mě. Máte s Lukasem B. neprůstřelné argumenty podložené odbornými znalostmi a výpočty.
Jak ale praxe ukazuje, Číňané vaše argumenty neznají, nebo je neberou v potaz.
Z nedávné praxe: dovoz kamene z Asie začal tuším thajskými vápenci a tufy, tehdy jsem také nechápal, jak se to může vyplatit. Potom jsem si vzpomněl na kokosové palmy v Anglii…
pane, já o koze a Vy o koze. nařezaný naformátovaný kámen a kamenické výrobky s přidanou hodnotou se samozřejmě přes půl planety vozí (štípané kosty začínají nekde na úrovni 3 tis za tunu, štípané nebo řezané desky můžou mít cenovku i o dva nebo dokonce někdy i tři řády výš). nevozí se drť – a pro stavbu dálnice fakt nerozhodují kostky a obrubníky, ale deseti/statisíce tun drti, zde nazývané obecně „nakupovaný materiál“, například konkrétně kód 17180 (otskp) uložení sypaniny do násypů z nakupovaných materiálů, 45152 podkladní a výplňové vrstvy z kameniva drceného a podobně.
Lukas B. 11.10.2023 v 8:29
Vážený pane, netuším, na co konkrétně reagujete, protože zjevně berete v úvahu jen vybrané části diskusních příspěvků, takže nemohu odpovědět.
Zmínil jsem původně kostky, jako humorné odlehčení, a těch se držím.
Na „moje“ kostky reagoval montagna: „U vyrobku typu dlazebni kostky, odseky, lomovy kamen atd. dela doprava vuci cene materialu podstatne vetsi podil nez u formatovane dlazby. Zrovna u kostek temer vzdy dava ekonomicky smysl kupovat z nejblizsiho lomu…“
Tolik asi k vašim kozovozům.
O stavbě chodníků, silnic a dálnic něco málo vím a několik rozpočtů, případně kontrolních sestav nákladů, jsem již zhotovil, takže se v objemech a cenách zhruba orientuji.
tedy pane, prosím, kde jsem zpochybnil dovoz opracovaných kamenických výrobků (kostek) z číny?
Lukas B. 11.10.2023 v 12:27
Vážený pane, netuším, na který můj příspěvek, případně na kterou větu konkrétně reagujete.
Pro začátek byste mi mohl napovědět – ukázat, kde píši, že jste zpochybnil dovoz opracovaných kamenických výrobků (kostek) z Číny.
Vy jste mou zmínku o dostupnosti dlažebních kostek z Číny zpochybnil nepřímo nenápadným úkrokem k drti přes dlaždice: 2 cm tlustá kamenná dlažba z číny je moc fajn, ale zkuste vozit z číny třeba 0-32 do konstrukčních vrstev vozovky.
a výpočtem nákladů:
ještě k tomu kamenivu – doprava tuny materiálu lodí 20000 km (z protilehlého bodu na zeměkouli) bulkerem „stojí“ přibližně 15 kg mazutu, stejně, jako tuna materiálu na 1000 km po silnici (tam tedy nikoli mazutu, ale nafty). jestliže drť 0-32 stojí franko lom plusmínus 350 kč tuna, kolik by to muselo stát jenom na palivu z číny?
Samozřejmě, na odpovědi netrvám, diskuse v předvedeném stylu postrádá smysl, nepřináší poučení a pobavení teprve ne.
pane,
asi jste se samosprávně oslnil vlastní rozšafností, ale Vy jste si s irelevancí začal – teze „Vaši námitku kapacity lomů jsem zahrnul do dopravit do nich potřebné množství cementu a kameniva – dlažba z Číny už je běžně k mání, ne?“ je z hlediska stavby dálnic irelevantmní. nebo proč tam krucihimmel pletete tu dlažbu?
Lukas B. 11.10.2023 v 20:20
Někde výše jsem důvod uvedl – pro odlehčení.
Něco jako: dnes kostky, zítra drť.
Jak praví stará lidová moudrost: dneska líbáš, zítra šukáš.
tak to jo.
mimochodem, velmi úzkým profilem je železniční štěrk.
Jasne, ale ono zatim tolik tech strihani pasek neni, naopak ve vystavbe je toho ted celkem dost. Ale UR+SP kuprikladu zbyvajicich useku D35 je Matlova zasluha. D0 511 snad letos obdrzi SP. Na D6+D7 se taky celkem dari, D1 Rikovice-Prerov se rozbehla. Naopak stredoceska D3 a D52 nic.
Ano, máte pravdu, opět slovíčko „postavilo“ mělo být zaměněno za slovíčko „uvedeno do provozu“. Omlouvám se.
„… za Pitharta, Klause a Zemana bylo v této zemi za rok uvedeno do provozu 50–60 km dálnic…“
Lepší?
No, tahle věta byl ten menší problém.
Reagoval jsem spíš na tuhle: „Tady se prostě dálnice nestaví a stavět už asi nikdy nebudou.“
Očividně se stavějí, a to v docela solidním rozsahu (k dokončení základní sítě. Pokud nepřijde nějaký Bárta 2.0 a nenařídí opět zastavit všechny stavby, tak bych čekal, že ty rozestavěné úseky se budou také průběžně uvádět do provozu.
Plánovaná dálniční síť má mít cca 2100 km. Momentálně má 1363 km. Osobně bych ze stávajícího vývoje soudil, že kolem roku 2030 bychom mohli být na 1800 km.
Kolem roku 2030 nebudeme žádné dálnice potřebovat.
Nebo nebudeme v EU.
Cesta umožňujúca dopravu plynulo, mimo obývaných častí a s dostatočnou kapacitou je zapotreby ako dnes tak bude zapotreby aj v roku 2030. A je jedno či Czechia bude v EU, alebo nie, alebo či bude EU vôbec existovať.
No to napojeni na polskou dalnici u Turnova je supr… i kdyz… aha… no…. Dobre. Tak to napojeni na rakouskou dalnici u Dvoriste… aha?… Hmmm… no, tak nic…
žebrák není točník a hořice nejsou hořovice.
Nezapominejme na „Ficovu dalnici“ – rozsireni D1 mezi Bratislavou a Trnavou na tri pruhy. Seskrabalo se puvodni znaceni a misto dvou pruhu se namalovaly tri :)
A vojdu sa tam? Vojdu!
Musí sa vojsť, svadba bola drahá.
Ak by sme počet kilometrov postavených diaľníc za jedno volebné obdobie brali ako hlavný ukazovateľ „kvality“ danej vlády v danom volebnom období tak to by sme boli na Slovensku pekne v piči. Máta ma predstava Mečiara a Fica ako hlavných „staviteľov“ nielen diaľníc ale aj tejto krajiny………………..
Tebe Integrale asi ušli také kauzy ako Váhostav, tunel Višňové, tunel Branisko, obchvat Bratislavy D4R7 a jeho pripojenie na D1.
Fico s Vaznym opakovali iba sluby isteho cukrara Prokopovica z Dzurindovej vlady, ze dialnica bude do KE hotova v 2010.. aspon presadil ci dokoncil R1 (TT-ZV), hoci to bolo dristov, ake je PPP drahe a nevyhodne (pokial viem, v Madarsku to bolo podobne, stat musel nakoniec odkupit dialnicne useky od skrachovaneho sukromnika).. ale ta dialnica stoji, na rozdiel od dristov farizejskeho eurosvatuskara Figela.
Dialnica do KE je nekonecny pribeh, ale nevsimol som si, ze by s nou vyrazne pohla minula vlada trnavskeho debila.. a po 20 rokoch demokratickeho SDKU tunela Branisko sa mozno dockame aj druhej rury.
Ak si myslis, ze ine strany pri valove nesmerovali toky financii spravnym smerom, tak si velmi naivny.
Fico na Slovensku, Orbán v Maďarsku, Kaczynski v Polsku. Brzy se přidá AfD v Německu a FPÖ v Rakousku a zůstaneme posledním ostrůvkem vlezdobruselismu ve střední Evropě. Jako v 1989, kdy jsme přišli se sametem taky až bylo všude okolo hotovo.
My tady budeme mít nejpozději za 2 roky opět uslnitaného polodebila, který půjde Bruseli na ruku úplně ve všem. Jediný rozdíl bude v tom, že současní idioti se tím chlubí, estébák to bude doma zapírat.
Osobně si nedělám iluze, že je Fico podobný eurofil jako ti teplouši z PS, ale například u práva veta jim na ruku zkrátka nepůjde, zatímco Šimečko by šlo hned. Stejně jako náš arcikrypl na Hradě, který jim to téma sám podsouvá, místo toho, aby držel tu svou idiotskou hubu.
I na Slovensku je vidět politická bída, o které už léta mluví prezident Klaus – máme na výběr mezi tábory idiotů z Pětikolky nebo onoho slovenského zmrda. Copak není sto zdejší kotlina vyplodit lídra s racionálním programem, který by nebyl volen jako menší zlo? Kterého by volil s klidným srdce a čistým svědomím inženýr v Praze stejně jako bába na vsi?
Mozna, ze ti slusni maji plno prace udrzet ve svych rodinach ekonomicky status quo a nemaji chut se jit zasrat do politicke zumpy.
Do politiky (tj. chtít řídit a ovládat lidi) může jít dle mého názoru jen psychopat a morálně defektní jedinec. Možná proto máme dlouhodobě na výběr pouze z těchto individuí.
Jak ztohoven? Už by možná byla větší legrace založit stranu s generativní AI v čele.
Abyste byl politik, musíte být volitelný.
Abyste byl volitelný, musíte mít kampaň.
Abyste měl kampaň, musíte mít sponzory.
Abyste měl sponzory, musíte být pro sponzory výnosný.
Že v tomto procesu nefiguruje volič, je zřejmé, a už se to i obtěžovali prokázat https://www.cambridge.org/core/services/aop-cambridge-core/content/view/62327F513959D0A304D4893B382B992B/S1537592714001595a.pdf/testing_theories_of_american_politics_elites_interest_groups_and_average_citizens.pdf
Karman:
„Copak není sto zdejší kotlina vyplodit lídra s racionálním programem, který by nebyl volen jako menší zlo?“
– – –
Pokud je 42% oprávněných voličů schopno vhodit hadrfouse, se obávám, už to nehrozí.
.
Kdyby si to tady v 1989 komunisti sami nepoložili, tak ČST dodneška buduje rozvinutou socialistickou společnost (kterou nikde nikdy nikdo neviděl) a budeme se klanět Moskvě na věčné časy a nikdy jinak. Ti komouši už byli tak zoufalí, že si to museli vystrojit všechno sami. Lidi nebyli schopný nic udělat, dokud jim ČST neporučila.
A příště to bude úplně stejný.
nejsem si jist, že odmítnutí nové levice (nebo progresivistů nebo jak jim kdo chce říkat) a hození lístku oportunistům zcela bez programu (kteří se stanou přesně tím, čo vytuší o náladě ve společnosti*) je něco, z čeho bych se měl radovat.
*) je snad jistá hranice mezi naslouchání voličům a čirým populismem.