No….na tohle jsem fakt zvedavej.
A male povzdechnuti, ze pokud se tyka odbornych clanku pana domaciho, musim davat za 1 a dal bych jeste lepep, kdyby to slo…Ale ty „spolecenske“…Ach jo.
Vice takovychto, uz se tesim na pokracovani :-)
coolio
+1
joudamates
+1
shifty
Moje rec…
DAC
JO, když se drží svého kopyta, tak to jde. Když se snaží vrtat do něčeho jinýho, je to tragédie.
sergej
Tak zaseknul se mi plný plyn a tam ta příčina byla zcela jednoduše mechanická ale i tak to byla docela „prekérka. Kdysi jsem měl starého 130 rapiďáka a byl tam dvojitý karburátor a většinou jsem tam nedával plný nášup ale stalo se do táhlého kopce že se zasekli otevření klapky. To jsem zjistil po tom a tedy sotva jsem dobrzdil s překvapením ze situace za dojížděným autem a už jsem věděl že je zle. Vyřadit jsem si nedovolil kvůli zničení motoru a i tak jsem byl udiven že i na 5 to nešlo snadno vybrzdit a půl kiláku jsem brzdy týral a hned byli v autě cítit zadní brzdy spáleného obložení protože kotoučovky tam byli jen ve předu. A auto poskakovalo po silnici jako kozel při dobržďovámí protože motor to nechtěl vzdát až do cca. 30km/h. Dalším fórem bylo že jsem tam měl v kapse motorového prostoru plastový kanystřík na kterém byli „puchýře od letajícího hořícího obložení a dokonce tam byl už malý pramínek benzínu kolem rozpáleného vejfuku a že jsem to dobrzdil tedy dřív než tam asi udělala dírka, fakt to bylo asi o fous. Taky jsem mohl mít „expresní dusno. A vyděláno když i horší varianta by byla možná že jo. Je mi jasné že kdybych tam měl převodový stupeň do pomala tak jedině vyřadit a nechat přetočit motor do zničení a s brzdami bez nároku jimi zastavit. No, motor vyskočil když chcípal ze silenbloku a tak jsem chodil tak 20. mimut po lese než jsem našel vhodný klacek abych to napajzroval na místo aby to mohlo „kulturně odjet. A tedy jo stát se může ledacos a tohle tedy je svízelná situace a v jedoucí koloně by to byl takřka jistý karambol.
sergej
Samozřejmě že jsem zkusil vypnul zapalování ale pod plným knedlíkem na plný kotel šel asi na samozápal až do těch 30, na tu pětku. Jo, užil jsem si. brrr
corona
sergej:
„… jsem zkusil vypnul zapalování…“
– – –
A spojka nevypínala, bo co..?
:o))
martin_100
Psát neumíš. To se tedy bedivim, že ani čtení neovládáš ;-)
A spojka nevypínala, protože co..? Spojka nevypíbala, protože jsi to ocividně nepřečet důkladně, bo jsi jelito.
martin_100
*nedivim
Omlouvam se za překlep, bo mam velky prsty a šmatlafoun má malý „tlačítka“.
Forge
Vůbec se v tomhle případě neomlouvej.Tenhle chytrolín je inertní.Lid dal rčení: Jako když hrách na zeď házíš!
corona
Forge. Taky silně pod vlivem alkoholu…
:O))
corona
martin_100
30.12.2022 v 11:23
Psát neumíš. To se tedy bedivim, že ani čtení neovládáš ;-)
A spojka nevypínala, protože co..? Spojka nevypíbala, protože jsi to ocividně nepřečet důkladně, bo jsi jelito.
* * * * * *
Vypil jsi mnoho alkoholu…?
:O)
sergej
Chápeš vůbec že jsem nechtěl vysypat motor přetočením? Tenkrát nebylo o omezovačích otáček u motorů sériových aut ani šajnu. No to je mi polopatismus, teda. :-)
sergej
A předpokládám že bez spojky neodřadíš, tedy bez zničení převodovky, třeba ne ale takový „zkumák nejsem za drahý špás. Fakt.
A jasně jsem tam psal že jsem nevyřazoval. A nemel blbosti. Že vůbec reaguju, to jsem snad u řidičů trojkolek? :-)
sergej:
Tak určitě, chránils ten vzácnej a cennej motór před fším zlem, už běžel chudák na samozápaly…
A vymáčknout spojku jsi nemohl, to už tady potvrdil ten martin_stó, zkušenej kofr.
Ještě mi vyprávěj něco o vomezovačích votáček, se poučim, buhehé…
:OD
sergej
O joj čulibrku :-) starý škodovky to dělali běžně. V zimě i na sytič že jsi vypnul klíček a motor nedbal a drandil dál klidně s volnonoběhem, chytrolíne. A kdo z nich čarodějů napodobil motorovou pilu tak potom mazal i pěškobusem. Ale u vylágrovaných motorů což byli vesměs takřka všechny to tedy nehrozilo pokud si experimentoval a křápem Ězdce.
Sysop
Pekne. Castecne to brnka o moji praci, byt v jinem oboru. Taky resim senzoriku, taky resim nasledny prevod snimaneho signalu na nejaky vystup (otaceni motoru, cerpadla, otevreni ventilu,…) a mohu rict, ze ten soudruh ze Statlu – Vemola, je pekny blbec.
Prakticky do konce 80. let byly pocitace neco, co se udrzovalo v halach s definovanou teplotou a vlhkosti, chodilo se okolo toho v plastich, nesmely byt obleceni z umelych vlaken. Pak prisly prvni PC (personal computers), jeste pred standardem IBM a najednou se ukazalo, ze ono to vlastne muze byt i plastova krabicka bud s vlastnim monitorem, nebo pripojitelna k televizi. A najednou byly vlhkost, teplota a staticka elektrina tak nejak fuk. Nojo, kdyz to zatuhlo, tak se to holt restartlo a zivot sel dal.
Jenze… tohel vsechno podpovidalo nejakemu stupni integrace a nejak tloustce polovodicovych vrstev. Takze napriklad ESD odolnost (odolnost proti staticke elektrine) tehdy byla v radech tisicu voltu. Proste clovek musel sundat fakt hodne chlupatej svetr z umeliny a hrabnout na neco kovovyho na tom PC, aby to vedlo k resetu, zatuhnuti, nebo poskozeni.
Dneska, tricet let pote, je toto ESD napeti v radu desitek, ale spise jednotek voltu. Takze pro ‚sestreleni‘ procesoru celkem pohodlne staci treba ESD napeti 12 V. Je to moc? Malo? Asi takhle – u nas v laboratori mame pro ESD mereni specialni merak, ktery meri volne elektrostaticke napeti. Staci ho zapnout, nemit treba ESD obuv a i kdyz je v laboratori ESD podlaha, ESD stoly a vsechno perfektne uzemnene, moje telo ma zfleku naboj cca 400 VDC. A to jsem si zadnej svetr nesvlekl. Pokud si vezmu ESD boty, ESD oblek a ESD naramky, kterymi se spojim s ESD stolem, pak toto ESD volne napeti spadne na par voltu, cca 4-6 VDC.
Obvody, ktere se pouzivaji pro komunikacni linky (RS485, CAN,…) maji zpravidla automaticky itegrovanou ESD ochranu na 11 kV. Jenze… tyhle hodnoty byly nebezpecne tak pred dvaceti lety. Dnes jsme RADOVE nekde jinde.
Vyrobci elektroniky do aut to samozrejme vedi. Pridava se ESD ochrana, porizuji se obvody pro automotive (vetsi tepelny rozsah a lepsi ESD odolnost), elektronika je v plechove uzemnene krabici, pripadne jeste zalita specialni pryskyrici. Jenze… jsou vlivy, ktere vyrobce auta osefovat nemuze – treba montaz dodatecneho audiosystemu, DC/AC menice, kamery a dalsich kramu, ktere mohou nekde narusit velmi citlive nastavenou ESD odolnost. Pripadne se nekdo pohrabe v kabelovem svazku a prida k nemu neco, co generuje ESD ruseni. Bezne automobilove vodice maji izolacni odolnost 500 VDC. Proc taky by to melo byt vic, ze. Jenze kdyz si ridic nakladaku poridi peknej vestavenej kavovar od Ali a uvnitr bude pumpa, co fakt dava 10 bar aby kafe bylo kafe a jeji ESD vyzarovani je hluboce nad ESD odolnosti tech kabelu v aute, tak z toho ma ridic elektronika auta snadno zamotanou hlavu.
Takze, DF pise o senzoru pedalu a samozrejme vi (mozna to rozebere v dasim dile), ze samozrejme zblaznit se muze i ridici procesor, ackoli samotny senzor pedalu bude cajk.
My se s temito problemy setkavame, protoze delame zdravotnickou techniku a pokud je tam treba pumpa na dialyzu, ktera by proste presaltrovala rychlost, protoze pacos ma trencle z umeliny a furt se vrti, tak by z toho asi bylo poradny halo. Nebo kdyby pri spusteni defibrilatoru u jedne postele ve spitalu se u vedlejsi postele zastavil plicni ventilator. Dostavam na stul ruzne vzorky selhani z celeho sveta, u nas musime zjistit pricinu. Je to podobne, jako pise DF. Nejprve rozborka s dokumentaci jednotlivych kroku, pak zmereni vyrobnich toleranci opticky, nebo 3D ‚rentgenem‘, nasledne simulace v laboratori v danych tepelnych podminkach (delame od -40 °C po 140 °C), tlakovych podminkach a poctu cyklu. Bezne testujeme nektere ventily treba na milion cyklu, atd.
Co tim chci rict… ze ESD je fenomen, ktery je rok od roku horsi a horsi. Jeste pred ctyrmi lety byla ESD pricinou selhani elektroniky tak u jednoho z nekolika desitek tisic kusu. V soucasnosti se bavime o jednotkach procent. U lekarskych zarizeni. Takze neskutecne slozite ochrany a zabezpeceni, aby zarizeni nebylo citlive na nizke ESD napeti a proti tomu jdou vyrobci polovodicu, kteri delaji vrstvy stale tenci a tenci, jednak z duvodu uspory monokrystalickeho materialu a druhak z duvodu dosazeni vyssich frekvenci pri nizsim napeti. Za tohle se pak plati spolehlivosti.
Cim novejsi elektronicky kram, tim nizsi jeho spolehlivost. Tak to je a dlouho bude. Pan z Brna je blbec.
sinuhet
Nejsem z oboru, ale často se zamýšlím nad tím, jak to u těhle chytrých věcí funguje, aby zůstala správná funkce zachována v případě selhání jakéhokoli jedné součástky. V IT na to máme například mechanismus STONITH – shot the other node in the head, kdy existuje nějaké hlasovací kvorum, a pokud se nody dohodnou, mohou jiný node odstřelit (vypnout, restartovat). Existují na to specifické scénáře, kdy to nedopadne dobře – třeba split brain, kdy jsou nody dva, oba si myslí, že ten druhý nefunguje správně, a sestřelí se navzájem. Kdysi jsem dokonce stavěl cluster, kde byl „split brain kabel“, 0,5 metrů dlouhý UTP kabel, kterým spolu nody komunikovaly (heartbeat), a jakmile by někdo tento kabel narušil, okamžitě se navzájem sestřelí. Byla to akceptovaná vlastnost, v dokumentaci jsem na to výslovně upozornil, v tom usecase to bylo jedno. Jenže to je u věcí, kdy až tolik nevadí, že pár paketů nedorazí ve správném čase (nebo vůbec), a uživatel bude muset provést třeba reload stránky. Obecně nejhorší případy, a to určitě nebude platit jen pro IT, nastávají tehdy, když ta věc „nějak“ funguje, místo aby se kulturně vypla a nedělala bordel. Krásným příkladem je silent data corruption, kdy chybuje paměť, ale systém si toho nemá jak všimnout, a tak se pak na disky zapisují úplné sračky, a všechno se tváří OK. Už jsem se setkal i s procesorem, který dělal chyby v cache (AMD Opteron, měl na cache ECC, takže to dokázal reportovat, a většinou i opravit, jinak bych to nezjistil). Kdyby to šlo, mám ECC paměti i v mobilu.
U auta je to jiné, tam je daleko kritičtější, že to přestane fungovat. Pedál, který přestane byť na chvilku dávat signál, může člověka snadno zabít. Natož když si bude vymýšlet sračky. A je tam toho víc, dneska už i volant není přímo připojen s koly, zamykání dveří je řešeno elektronicky (jistě tak, aby se v případě výpadku odemklo), ale taky se může zbláznit řízení motoru a začít tam sázet nesmyslně paliva (to je už docela komplexní závada) a podobně. V tom oboru bych asi nemohl pracovat, pro mě je svým způsobem fascinující, že takové auto dokáže fungovat tisíce hodin, tedy miliony motorových cyklů, bez poruchy, přestože obsahuje hromadu různých senzorů, funguje ve velmi rozdílných podmínkách, a na světě jich jezdí miliarda nebo tak něco. A přesto i v další otáčce bude vstříknuto palivo do válce ve správném množství, a svíčka hodí jiskru ve správný čas. Ze všech těch pravděpodobností poruch a množství aut, které takhle jezdí, bych se asi dřív nebo později zbláznil. Možná naivně žiju v domnění, že všechny ty mikročipy pohání software napsaný tak robustně, aby počítal s vlastní chybou (např. vysokoenergetická částice flipne bit v registru), byť absolutně nemám představu, jak by to jako mělo být zajištěno.
Celý život bojuji s tím, je to jakási posedlost, že nic není absolutně spolehlivé, a tím pádem vlastně musím počítat se selháním jakékoli komponenty, a tak často přemýšlím, jak to udělat. Vím, že k dokonalosti to dotáhly vesmírné mise, kde se opravdu počítá se selháním kterékoli elektronické komponenty. I běžné servery umí třeba zrcadlit celý systém (typicky dvou a více procesorové systémy), a ve chvíli, kdy se jejich stav liší, to provede plánovanou akci (např. okamžité vypnutí). Nemám tušení, jak to funguje s chráněnými enklávami, generátory náhodných čísel, ani s tím nemám žádné zkušenosti. Ale vím, že tam ta možnost je. A pro zasmání, myslím, že to byl Debian, který házel do logu hlášku zhruba „uncorrectable ECC error, little confused, trying to continue“, což mě vyloženě rozesmálo :-) Třeba VMWare se v takovém případě okamžitě rebootuje, aby chyba nedostala možnost se rozvinout.
sinuhet
Paměti jsou vůbec z tohohle hlediska fascinující. V telefonu mám doslova desítky miliard paměťových buněk, kondenzátorů s malilinkatým nábojem, celé se to mnohokrát za vteřinu refreshuje, funguje to na napětí něco jako 1 V, běží to měsíce bez restartu (pokud nedělá tajné noční restarty), nemá to žádné kontrolní součty, a stejně to funguje v podstatě bezchybně. I když to člověk používá za bouřky, u trafostanic, plasmakoulí, v tramvaji, či co může být zdrojem nějakého elmag rušení.
A jak mám ještě podezřívavou povahu, tak zavedení povinného ECC u DDR5 ve mně vyvolalo dojem, že se tam už s chybami běžně počítá. MLC SSD by se prý bez kontrolních a opravných kódů neobešlo vůbec, dneska už tam bývají snad 4 nebo 5 bitů na buňku, a to, co z toho leze, se musí prohnat nějakou temnou magií, aby s vysokou pravděpodobností vyšla data v pořádku…
ECC zatím na telefonech nemáme a hádám, že ještě nějakou dobu mít nebudeme, i když tenhle konkrétní útok už dneska díky HTTPS asi nebude proveditelný.
chovám psy už přes 40 let
…nemůžu najít to video, které jsem měl původně na mysli. Někdo tohle zneužíval proti Google Now (nebo jak se jmenovala ta homepage na Androidu) a ukázalo se, že k tomu bit-flipu na telefonech dochází poměrně běžně.
si to uložím a až zas budeš chtít nákou prasóvný-stánciu, a vykládat neco vo tom, že ECC RAMěti sou zbytečnej luksus, tak to vytáhnu, jó? :D
nejlepčí dyž jako-že odporník správce začne vykládat, že prasóvný stáncia přece vůbec není synonymum pro ECC RAMěti, to nepotřebuješ, na co takový komplikace…
sinuhet
Obávám se, že tohle je dost zbytečné. Vím, co chci já, a taky vím, že můj požadavek je často zbytečný, protože na fejstjůbování ECC člověk nepotřebuje. U pracovních stanic je sice hezké mít alibisticky ECC na RAM, ale že většinu výpočtů proháním přes GPU, kde je ECC setsakra drahé, a tak zpravidla chybí, je takový nepodstatný detail.
Pro sebe si ECC pořídím. Ale ostatním ho nenutím, pokud ho nechtějí; je to jejich věc. A praxe ukazuje, že to ECC prostě opravdu nepotřebují. Je to vidět na těch mobilech :-)
,
jak dyby se debil vobčas nerestartoval nebo šmatlikacia nespadla, ne?
vo drtivou většinu chyb se stará to neustálý obnovování, a taky ty dlouhý pauzy, je tam veliká rezerva; už nějakej pátek ty RAMěti dýl na něco čekají, než jak dlouho reálně dělají užitečnej zápis/čtení
trabl nastává když to někdo žene do extrému, začne si při přetaktování hrát s frevencema a časováním, aniž by třeba dost zvedl napětí
x-f
Zrovna dneska ráno jsem jeden odpadlý node s chybou ECC řešil :)
Ono dokud máš severy někde pohromadě, tak split brain nenastane. Zpravidla máš vše propojené redundantně a zafunguje to jak má. Problém nastává, když chceš mít vysokou dostupnost zajištěnou i geograficky a chceš mít dvě datacentra v jiných lokalitách, aby se to chovalo jak cluster. Vždycky při modelování všech možných scenářů narazíš na to, že to nejde. Že je třeba mít quorum někde mimo tyto dvě lokality a z obou lokalit tam mít nezávisle konektivitu, aby i v případě překopnutí linek mezi datacentry bylo na základě čeho rozhodnout, kdo to převezme a kdo půjde dolů. Navíc je problém sladit rozhodovací mechanismy na úrovni storage, serverů a sítě.
Jinak bych poopravil tvojí definici, že se nody mezi sebou dohodnou, koho sestřelí. To není často technicky možné. Jde o hlasování, kdo zůstane aktivní.
Představ si situaci, kdy máš například 3 servery a dojde k nějaké závadě, kdy na sebe servery navzájem „nevidí“. Žádný ze serverů, které běží nemůže vědět, zda ty servery které „nevidí“ jsou nefunkční/vypnuté, nebo ty servery běží, ale z nějakého důvodu s nimi nemůže komunikovat. Pokud jsou nefunkční, tak je to OK, ale pokud s nimi nemůže komunikovat, tak je to horší varianta.
Jenže takový server či skupina serverů nemůže hlasovat o tom, zda „sestřelí“ nějaké jiné servery, protože je nemá jak sestřelit – nemá s nimi komunikaci.
Takový server či skupina serverů může na základě virtuálního hlasování jen rozhodnout, zda zůstanou aktivní, nebo se vypnou.
Prakticky úplně nezáleží na tom, zda ta část serverů, kterou „nevidí ta část o které se bavíme“ běží bez možnosti komunikace, nebo neběží vůbec – musíme předpokládat že běží a podle toho rozhodovat, protože jinak by došlo k nekonzistenci dat vlivem splitbrain scenaře.
Nefunguje to vždy stejně. Záleží na technologii.
Např. u diskových polí to funguje tak, že pokud mám např. dvě storage, které jedou spolu v režimu vysoké dostupnosti a přeruší se mezi nimi komunikace, pak zůstane aktivní ta storage, která má zachovanou komunikaci s quorem/witness. POkud nevidí quorum ani jedna, jdou dolů obě. Pokud vidí quorum obě, ale nevidí se navzájem, zůstane aktivní storage s vyšší prioritou.
U Hyper-V clusteru má obvykle hlasovací právo každý node + mohu přidat hlasy navíc – například za to že vidí nějaký disk, něco v cloudu venku atd. Pokud budu mít například 4 servery + quorum disk a mám dva servery, které se vidí navzájem, ale nevidí dva další členy, tak si „zahlasují“ a řeknou si „jsme dva ze 4, takže máme přesně půlku hlasů, ale nevidíme disk za který je jeden hlas navíc, takže to jsou jen 2 hlasy z 5“. Takové dva servery pak „vypnou“ sami sebe, nikoliv někoho jiného, protože se vychází z předpokladu, že ta druhá půlka běží.
Sysop
U nas resime o level az dva nizsi vrstvy, de facto piseme BIOS a uz tam se treba ukaze, ze procak na urcitem portu dela blbe I2C, zatimco na jinem je to cajk. A ta chyba se projevuje pouze u prenosove rychlosti 120-150 kbps. Normalne by to bylo prdel, no taxe nastavi 100 kbps a je to. Jenze… prijde clovek, pichne k tomu Winblows, do nich USB/I2C prevodnik a najednou ta rychlost nesedi, protoze Winblows nejsou cisty multitasking a uplne v klidu poslou jeden byte, pak pauzicka a pak druhy byte, pricemz melo byt poslano slovo…
A nebo vezmeme jinej procak, kterej pro zmenu obcas sahne, kam nema a prepise si treba kus pameti, kde ma nastavovaci parametry. Typicka ESD chyba. Muzu ho nechat jet hodiny v ESD zarusenym prostredi a on to neudela. Pak jednou otevru dvere klimatizovane komory a pic – on to udela, aniz bych na obvod sahl. To je pak parada hledat a ladit.
x-f
Ona se ta duchařina projevuje i v našem oboru. Člověk očekává za identických podmínek identické chování, když jsou to ty stroje a vono hovno.
Někdy prostě do procesu vstupuje tolik proměnných, že člověk nějakou vůbec nepředpokládá a celou dobu jí přehlíží a někdy na to ani nepříjde a poradí si jinak.
Programováním jsem se nikdy neživil, ale na tý nižší úrovni mě baví hrát si s arduinem. Občas mě to veme a strávím nějakou dobu na vývoji nějaký kraviny. Dělal jsem si například letový počítače do raket, který mě sbírají data letu z gyroskopu a barometru a odpalujou pyrotechniku padáků atd.
Teď naposled jsem se hecnu a začal si stavět počítač na airsoftovou zbraň co mě počítá výstřely, stav zásobníku atd.
V obou případech bylo třeba nasadit nějaký filtry na data, odstranit šum, vymyslet si nějaký detekční mechanismy a celý to optimalizovat na omezený možnosti arduina. Tohle mě celkem baví, když to má nakonec jen pár stovek řádků max. a vidím výsledek v praxi a není to žádný složitý programování.
Sysop
Arduino je pohoda. Takova stavebnicka, kde si clovek celkem rychle spichne, co potrebuje, pokud to nemusi byt extra spolehlivy. Na takove to ‚domaci zvykani‘ je to fajn vec. Dobra podpora, znamy hw, proc ne.
Sranda konci, pokud ovsem clovek potrebuje profesionalni zarizeni. Kdyz dam na Arduino nejakou jednoduchou komunikaci, ktera MODBUS po RS485, k tomu nejaky zpracovani SADC 16bitovych dat, k tomu nejakej jednoduchej digitalni filtr s polynomialni linearizaci, tak prask – mam 30 kB kompilatu, ani nevim odkud. A pokud se neco nekde bude chovat divne, pak, bohuzel, do toho uplne nevidim, protoze jsem to sfouknul v C-cku, coz je pohodlny a rychly, ale do kompilatu nevidim.
To samy se da udelat v assembleru ve 4 kB, kde mam vse pod kontrolou, velmi pravdepodobne to bude i rychleji fungovat. Jenze… kdo by se dneska sral s assemblerem, ze… dokud se nerozhodneme, ze to cele chceme dat do nejakeho procesoru a prodavat. Sakrys… my to mame v nejakem Microshitu, ktery jak na potvoru neni do ledna 2024 skladem a cele zapojeni bude stat 15€ v nakladech. A von svinak Cinan to v tom assembleru udelal, na svuj wch procak a jeho zapojeni stoji $4…
Na doma je to fuk. Taky jsem si takhle hraval, uplne na zacatku to byl Zilog osmdesatka. A tehda to dokonce fungovalo tak, ze pri kazdym zapnuti to delalo to samy.
No… doba se meni, zijeme lepe a radostneji.
qwerty
Jsem trochu z oboru. Myslím, že jde o malé nedorozumění. ESD (ElectroStatic Discharge) se řeší primárně ve výrobě elektroniky. Ne že by po uvedení do provozu toto nebezpečí neexistovalo. Neměl jsi na mysli EMC (ElectroMagnetic compatibility)? Tam se řeší odolnost proti vnějším vlivům (ESD je jenom jedním z mnoha).
misaka
Ještě než začne bitva posudků: měl ten řidič na nohou laple, nebo normální boty? Ví to někdo?
Během jízdy měl na nohou pantofle. Další osud pantoflové teorie bude v druhém dílu.
misaka
Jo, tak si to pamatuji dobře.
Forge
misaka: Jseš pěkně rozjetej a bujarej, doufám, žes to přehnal jen s kofejnem:-)
misaka
Proč? Jen mne to zajímá, maně si pamatuji, že na toto téma pan domácí v té domě narazil. Dokonce v té době tento termín použil – není můj, je jeho.
Hele – je to na díly, D-FENS Netlix, si počkáme a uvidíme.
sergej
Nastavovaný ho ho horororo, pardón že jsem „písal. :-)
fatdwi
Díky moc, super článek, jsem zvědav na další díly.
shifty
Jojo to ja taky…
dritchie
Takových Gábin máme i u nás tolik, že bychom je mohli exportovat. Školství je chrlí jako fabrika, jedoucí na 3 směny.
Zanedlouho budou pravděpodobně i u nás dohlížet nad tím, jestli si nemyslíme něco závadného.
Fialova vláda (ráda by na věčné časy a nikdy jinak) jim pošle na provoz „soukromé“ ideopolicie naše peníze a dá od toho ruce pryč:“My nic, my žádnou cenzuru neděláme…“. Chytře vymyšleno.
Občas mě napadne, co na to asi říkají rodiče těchto vypláchnutých dětí :-(. Já mít doma nebo v rodině podobné totalitní monstrum, byl bych hodně smutný.
——
Pokud chce někdo pochopit, jak vznikla hrůza čínské „kulturní revoluce“ nebo jak začalo to co se kdysi dělo v Kambodži, má možnost. Laboratoř má skoro vedle sebe…
dritchie
Pardón. To patří do jiné diskuse :-)
Matlafon, je prostě matlafon.
De_Bill
Ad znalci. Oni věc nerozebírají s objektivníma skutečnostma, třeba při nehodě na místě, nebo v kolaboraci s technikem. Prostě dostane vyšetřovací papíry od fízlů, načmárá nějaký plánek a šichta. U soudu jen předloží znalečné a nazdar. K zblití. Příklad: rozsvícená brzdová světla znamenají podle něj brždění. Jakou aplikovanou variabilní intenzitou v celém průběhu, nezájem. Že může být takzvaným odbržďováním do zastavení brzdná dráha delší, než podle jeho debilních tabulek, nezájem. Reakční dobu počítá podle věku, srát na to, že ji někdo může mít sportovní činností vytrénovanou líp. A tak dále a tak podobně.
Fakt nechtějte, ať na vás znalec dělá posudek. Prostě „dělá jen svou práci“.
corona
De_Bill:
„…znalci…“
– – –
Ti skutečně odborní a féroví již vymřeli. Jednoho pamatuju, učil na SŠ.
Jednou chtěli fízlové udusit spolužáka na nehodě. Obrátil se na svého bývalého vyučujícího a ten jakožto znalec s dosud platným štemplem se na věc podíval. Zjistil katastrofální pochybení moderního „znalce“. Dopadlo vše dobře, ale trvalo to skoro dva roky.
A bude jen hůř, bo neo-libero…
.
Sysop
Tak to ja pamatuju jednoho v Brne, koncem 80ek se stalo, ze fizlove jeli po Uvoze nahoru k Veveri, vlitli na cervenou do krizovatky (nemeli sirenu) a sejmuli typka, co jel na zelenou po Udolni. Po znalci pak chteli, aby tvrdil, ze to byla chyba semaforu a ze svitila zelena v obou smerech. Ten jim ale rekl, ze to je proste vylouceno primo tim zapojenim stykacu, takze tento stav nastat proste nemuze (jestli dneska v dobe polovodicu ano, to nevim). Policajti ho hodne dusili, nemel to jednoduchy. Bohuzel uz nevim, jak to tehdy dopadlo, jen jsem mluvil s tim znalcem, kterej z toho byl na sracky.
Forge
To se občas stává.Toho znalce je mi líto.Asi si dal hostinu beznaděje a marnosti.
Honza2130
Úplný CSI: Las Mamlas :) Chtěl jsem se vyjádřit přímo ke článku, pak jsem si to celkem rychle rozmyslel, a zase jsem nakonec změnil názor. Inu prostě „mlčeti zlato“ platí vždy a za všech okolností. Přes to nejede vlak.:) Přesto jsem se přece jen přihlásil a napíšu toto:
I když nás dýfenz oblaží svým fachidioctvím, nebo až určitým diletantsvím, poháněným tím, že realita nezapadá do jeho pokřiveného pohledu na svět, ještě nejméně 4x, nijak se to nebude týkat onoho konkrétního případu. Ono, když jste ve střední Evropě a uslyšíte dusot kopyt, tak možnost, že se jedná o zebry je poměrně dost malá :) Jistě, pořád je tu možnost, že utekly nějakému cirkusu, ale ta pravděpodobnost je oproti koním opravdu velmi, velmi malá. Nebudu se vyjadřovat ke kvalifikaci Vémoly, ani k jeho osobnosti, protože ho prostě osobně neznám. Nicméně ten důvod proč k „vyvracení“ příčiny lidského faktoru nebyli sezváni odborníci ze všech koutů světa a ze všech známých krajů, je prostý. Zná ho Vémola, znají ho právníci viníka, a zná ho především onen točvolant Blatňák, či Bahňák :) A to je celé. Celá tato „kauza Králík“. Tak jednoduché to je.
A podle vzoru Forresta Gumpa…..“to je asi tak všechno, co vám k tomu můžu říct“. A chci říct.
monday
Z nějakýho mně neznámýho důvodu, se gumový křusky za volantem těší zejména u kamioňáků mimořádné oblibě. Taky si myslím, že když už někdo řídí profesionálně x hodin denně, mohl by si na to kurva pořídit vhodnou obuv.
Nicméně dokážu si představit, že dotyčný mister Mámtovpiči v důsledku mizerných křusek bude hledat brzdu o 0,3 vteřiny déle, ale nějak mi uniká způsob, jak by díky křuskám omylem držel vozidlo pod plným plynem.
Bez ohledu na použitou obuv, by znalec měl odvést svou práci řádně, což nakonec může obsahovat i simulaci zašprcnuté křusky a pravděpodobnostní porovnání s jinými verzemi události.
sinuhet
Jop, na tohle jsem taky zvědavý.
Zkoušel jsem řídit bos, to je naprd, protože člověk má menší plochu chodidla, a blbě se dupe na brzdu. Ale je to docela zajímavá zkušenost.
Zkoušel jsem řídit v sandálích, to je naprd, protože to všude překáží. Ale je to lepší než řídit bos (když se člověku stane, že jinou obuv prostě u sebe nemá).
Ale nedokážu si představit, jak by měl pantofel zablokovat plynový pedál stlačený dole, a řidič s tím nedokázal nic udělat.
sergej
Tak u druhého mondea byl „dábelský posilovač brzd a jednou jsem auto mámě půjčil na naléhání na cestě k zahradě a je to tam samý výmol a bylo mojí chybou že mne nenapadlo ji na to upozornit a tak místo přibrzdění to zahamtla na místě a já se tedy naštěstí zapřel do palubovky, to byl tedy dojezd tak pár stovek metrů. Ona si naštěstí zapla pás zautomatizovaně, no taky jsme mohli opustit auto předním oknem. Nikdy bych nevěřil že je to auto tak schopný na takovém kousku zastavit. A když už ji držel pás tak už asi na povolení nohy na pedál nemyslela ale spíš byla vzpříčená co to šlo a to zastavení snad bylo i s géčkem do noh a u mne i do rukou.
corona
sergej:
… a u dobrovolných hasičů jsi byl…?
:OD
sergej
Kurva drát, další bosingostalkingový kádrovák, nebyl jsi na kurzu u brutopýra. :-)))
corona
sergej:
… a co u rybářů? Nebo u mysliveckýho sdružení…?
Velkej náklaďák jsem si vyzkoušel jen jednou.Na mým pozemku, když nás kamarád stěhoval.Kabina obrovská a všechno je jinak.Ovládání naboso tudíž chápu.Kór, když za tím volantem dělá turnus.Asi OT, ale borce, co uměj couvat s přívěsem uznávám.
Honza2130
Dobrá, tak ještě naposled. Vy všichni, všeobecně, máte stále tendenci vyvozovat závěry jen na základě svých dojmů a následně v hlavě vytvořené „osobní“ reality. To obsahuje následné zpětné „vkládání“ myšlenek do toho, co řekl ten, na koho reagujete. A co si onen dotyčný „myslí“ tak vlastně i „říká“. A kruh se uzavírá. Úplný uroboros :o) a omlouvám se za takové kostrbaté polopatické vysvětlení. Nikde, opravdu nikde, nezmiňuju, že příčinou toho co se stalo jsou primárně točvolantovy křusky. Stejně jako nikde nezmiňuju, že příčinou byl zaseklý pedál plynu.
Honza2130
Ano, mlčeti zlato. Zase se mi to vymstilo. Když jsem tu psal reakci, tak jsem spálil cibuli v hrnci, kde chystám zásmažku na květákovou polívku. Podruhé během hodiny. Poprvé jsem se „začetl“ do schématu „průtokového vohřívače Boš“ neboli karmy. Asi to bude ta moje karma:)
corona
Honza2130:
Blels zde nesmysly. Tvrdils, že vyhazovat kvalt nemá za žádných okolností u osobního vozu význam.
Jsi tedy hlupák…
:OD
Tomas Eybl
Včera jsem jel napodél naší republikou a párkrát jsem kvalt na neutrál vyhodil (například na D1 na Vysočině). Vzhledem k tomu, že jde o nanejvýš půlminutovou záležitost (a celkově cca 2 minuty během jízdy trvající 5h30min), bych této problematice nevěnoval příliš pozornosti. Takže jen krátce:
Hlavní motivací pro vyhazování kvaltu v dnešní době vstřikovacích plnění motoru není šetření paliva, nýbrž šetření spalovacího motoru a radost z účinnějšího využití setrvačného momentu vozidla.
1) Na dvouproudovce před dojezdem k obci či k prudké zatáčce po rovině či z mírného svahu.
2) Na dálnici z prudčích kopců či při dojezdu ke zpomalující koloně či ke známému zúžení – např. D3 před sjezdem Tábor – Měšice ve směru od Prahy.
Faktem je, že několik málo okolních točvolantů nechápe, proč nebrzdím z 90 na 50kmph až 50m před obcí, byť jede před námi v nepřehledném úseku kolona vozidel s tradičním lídrem – kamionem.
To vše samozřejmě s manuální převodovkou – zajímalo by mě, jestli někdo byť jen doporučuje vyhazování na neutrál u některého z automatů (hydroměnič X robopřevodovka X CVT).
Tomas Eybl
A ještě:
ad 1) dojezd k nepřehledné křižovatce z vedlejší silnice – idálně do kopce.
+
3) Ve městě dojezd k červené na semaforu – ale to je běžný úzus.
to už rači dojíždím na dvojku s mírným plynem a dyž mužu jet, tak jdu do plnýho a frčím pryč, zatímco ty budeš eště třeba furt hledat pedále a dalšé páke, né? :D
Tomas Eybl
Když na té červené již přede mnou stojí auta, tak frčeti pryč těžko přetěžko.
občas se urodí, že to nejsou kreténi, a dokonce jim donde, že na zelenou se JEDE :)
jistě, stává se to stálě vzácnější…
Forge
To se časem spraví.Hlavně neházej flintu do žita (předčas
ně).Dfens je přátelská platforma.Zdraví lidé jsou vítáni.
monday
Nechápu proč je tu spousta lidí tak nervózní, pokaždý když pod jejich příspěvkem je napsáno něco jiného než +1. Možná byl točvolant prostě taky jen magor, jeblo mu a ty haranty přejel schválně.
De_Bill
Tak hlavně, že ten důvod znáš ty. Mimochodem, jsou to především faktury v trestním spise. Hodně faktur za znalečné bez jistého, toho správného výsledku je jaxi nahovno. Taky by se mohlo ukázat, že ti znalci by měli odevzdat razítko.
No….na tohle jsem fakt zvedavej.
A male povzdechnuti, ze pokud se tyka odbornych clanku pana domaciho, musim davat za 1 a dal bych jeste lepep, kdyby to slo…Ale ty „spolecenske“…Ach jo.
Vice takovychto, uz se tesim na pokracovani :-)
+1
+1
Moje rec…
JO, když se drží svého kopyta, tak to jde. Když se snaží vrtat do něčeho jinýho, je to tragédie.
Tak zaseknul se mi plný plyn a tam ta příčina byla zcela jednoduše mechanická ale i tak to byla docela „prekérka. Kdysi jsem měl starého 130 rapiďáka a byl tam dvojitý karburátor a většinou jsem tam nedával plný nášup ale stalo se do táhlého kopce že se zasekli otevření klapky. To jsem zjistil po tom a tedy sotva jsem dobrzdil s překvapením ze situace za dojížděným autem a už jsem věděl že je zle. Vyřadit jsem si nedovolil kvůli zničení motoru a i tak jsem byl udiven že i na 5 to nešlo snadno vybrzdit a půl kiláku jsem brzdy týral a hned byli v autě cítit zadní brzdy spáleného obložení protože kotoučovky tam byli jen ve předu. A auto poskakovalo po silnici jako kozel při dobržďovámí protože motor to nechtěl vzdát až do cca. 30km/h. Dalším fórem bylo že jsem tam měl v kapse motorového prostoru plastový kanystřík na kterém byli „puchýře od letajícího hořícího obložení a dokonce tam byl už malý pramínek benzínu kolem rozpáleného vejfuku a že jsem to dobrzdil tedy dřív než tam asi udělala dírka, fakt to bylo asi o fous. Taky jsem mohl mít „expresní dusno. A vyděláno když i horší varianta by byla možná že jo. Je mi jasné že kdybych tam měl převodový stupeň do pomala tak jedině vyřadit a nechat přetočit motor do zničení a s brzdami bez nároku jimi zastavit. No, motor vyskočil když chcípal ze silenbloku a tak jsem chodil tak 20. mimut po lese než jsem našel vhodný klacek abych to napajzroval na místo aby to mohlo „kulturně odjet. A tedy jo stát se může ledacos a tohle tedy je svízelná situace a v jedoucí koloně by to byl takřka jistý karambol.
Samozřejmě že jsem zkusil vypnul zapalování ale pod plným knedlíkem na plný kotel šel asi na samozápal až do těch 30, na tu pětku. Jo, užil jsem si. brrr
sergej:
„… jsem zkusil vypnul zapalování…“
– – –
A spojka nevypínala, bo co..?
:o))
Psát neumíš. To se tedy bedivim, že ani čtení neovládáš ;-)
A spojka nevypínala, protože co..? Spojka nevypíbala, protože jsi to ocividně nepřečet důkladně, bo jsi jelito.
*nedivim
Omlouvam se za překlep, bo mam velky prsty a šmatlafoun má malý „tlačítka“.
Vůbec se v tomhle případě neomlouvej.Tenhle chytrolín je inertní.Lid dal rčení: Jako když hrách na zeď házíš!
Forge. Taky silně pod vlivem alkoholu…
:O))
martin_100
30.12.2022 v 11:23
Psát neumíš. To se tedy bedivim, že ani čtení neovládáš ;-)
A spojka nevypínala, protože co..? Spojka nevypíbala, protože jsi to ocividně nepřečet důkladně, bo jsi jelito.
* * * * * *
Vypil jsi mnoho alkoholu…?
:O)
Chápeš vůbec že jsem nechtěl vysypat motor přetočením? Tenkrát nebylo o omezovačích otáček u motorů sériových aut ani šajnu. No to je mi polopatismus, teda. :-)
A předpokládám že bez spojky neodřadíš, tedy bez zničení převodovky, třeba ne ale takový „zkumák nejsem za drahý špás. Fakt.
A jasně jsem tam psal že jsem nevyřazoval. A nemel blbosti. Že vůbec reaguju, to jsem snad u řidičů trojkolek? :-)
sergej:
… jó, alkohól…
http://imgway.cz/s/4O95
:O)
sergej:
Tak určitě, chránils ten vzácnej a cennej motór před fším zlem, už běžel chudák na samozápaly…
A vymáčknout spojku jsi nemohl, to už tady potvrdil ten martin_stó, zkušenej kofr.
Ještě mi vyprávěj něco o vomezovačích votáček, se poučim, buhehé…
:OD
O joj čulibrku :-) starý škodovky to dělali běžně. V zimě i na sytič že jsi vypnul klíček a motor nedbal a drandil dál klidně s volnonoběhem, chytrolíne. A kdo z nich čarodějů napodobil motorovou pilu tak potom mazal i pěškobusem. Ale u vylágrovaných motorů což byli vesměs takřka všechny to tedy nehrozilo pokud si experimentoval a křápem Ězdce.
Pekne. Castecne to brnka o moji praci, byt v jinem oboru. Taky resim senzoriku, taky resim nasledny prevod snimaneho signalu na nejaky vystup (otaceni motoru, cerpadla, otevreni ventilu,…) a mohu rict, ze ten soudruh ze Statlu – Vemola, je pekny blbec.
Prakticky do konce 80. let byly pocitace neco, co se udrzovalo v halach s definovanou teplotou a vlhkosti, chodilo se okolo toho v plastich, nesmely byt obleceni z umelych vlaken. Pak prisly prvni PC (personal computers), jeste pred standardem IBM a najednou se ukazalo, ze ono to vlastne muze byt i plastova krabicka bud s vlastnim monitorem, nebo pripojitelna k televizi. A najednou byly vlhkost, teplota a staticka elektrina tak nejak fuk. Nojo, kdyz to zatuhlo, tak se to holt restartlo a zivot sel dal.
Jenze… tohel vsechno podpovidalo nejakemu stupni integrace a nejak tloustce polovodicovych vrstev. Takze napriklad ESD odolnost (odolnost proti staticke elektrine) tehdy byla v radech tisicu voltu. Proste clovek musel sundat fakt hodne chlupatej svetr z umeliny a hrabnout na neco kovovyho na tom PC, aby to vedlo k resetu, zatuhnuti, nebo poskozeni.
Dneska, tricet let pote, je toto ESD napeti v radu desitek, ale spise jednotek voltu. Takze pro ‚sestreleni‘ procesoru celkem pohodlne staci treba ESD napeti 12 V. Je to moc? Malo? Asi takhle – u nas v laboratori mame pro ESD mereni specialni merak, ktery meri volne elektrostaticke napeti. Staci ho zapnout, nemit treba ESD obuv a i kdyz je v laboratori ESD podlaha, ESD stoly a vsechno perfektne uzemnene, moje telo ma zfleku naboj cca 400 VDC. A to jsem si zadnej svetr nesvlekl. Pokud si vezmu ESD boty, ESD oblek a ESD naramky, kterymi se spojim s ESD stolem, pak toto ESD volne napeti spadne na par voltu, cca 4-6 VDC.
Obvody, ktere se pouzivaji pro komunikacni linky (RS485, CAN,…) maji zpravidla automaticky itegrovanou ESD ochranu na 11 kV. Jenze… tyhle hodnoty byly nebezpecne tak pred dvaceti lety. Dnes jsme RADOVE nekde jinde.
Vyrobci elektroniky do aut to samozrejme vedi. Pridava se ESD ochrana, porizuji se obvody pro automotive (vetsi tepelny rozsah a lepsi ESD odolnost), elektronika je v plechove uzemnene krabici, pripadne jeste zalita specialni pryskyrici. Jenze… jsou vlivy, ktere vyrobce auta osefovat nemuze – treba montaz dodatecneho audiosystemu, DC/AC menice, kamery a dalsich kramu, ktere mohou nekde narusit velmi citlive nastavenou ESD odolnost. Pripadne se nekdo pohrabe v kabelovem svazku a prida k nemu neco, co generuje ESD ruseni. Bezne automobilove vodice maji izolacni odolnost 500 VDC. Proc taky by to melo byt vic, ze. Jenze kdyz si ridic nakladaku poridi peknej vestavenej kavovar od Ali a uvnitr bude pumpa, co fakt dava 10 bar aby kafe bylo kafe a jeji ESD vyzarovani je hluboce nad ESD odolnosti tech kabelu v aute, tak z toho ma ridic elektronika auta snadno zamotanou hlavu.
Takze, DF pise o senzoru pedalu a samozrejme vi (mozna to rozebere v dasim dile), ze samozrejme zblaznit se muze i ridici procesor, ackoli samotny senzor pedalu bude cajk.
My se s temito problemy setkavame, protoze delame zdravotnickou techniku a pokud je tam treba pumpa na dialyzu, ktera by proste presaltrovala rychlost, protoze pacos ma trencle z umeliny a furt se vrti, tak by z toho asi bylo poradny halo. Nebo kdyby pri spusteni defibrilatoru u jedne postele ve spitalu se u vedlejsi postele zastavil plicni ventilator. Dostavam na stul ruzne vzorky selhani z celeho sveta, u nas musime zjistit pricinu. Je to podobne, jako pise DF. Nejprve rozborka s dokumentaci jednotlivych kroku, pak zmereni vyrobnich toleranci opticky, nebo 3D ‚rentgenem‘, nasledne simulace v laboratori v danych tepelnych podminkach (delame od -40 °C po 140 °C), tlakovych podminkach a poctu cyklu. Bezne testujeme nektere ventily treba na milion cyklu, atd.
Co tim chci rict… ze ESD je fenomen, ktery je rok od roku horsi a horsi. Jeste pred ctyrmi lety byla ESD pricinou selhani elektroniky tak u jednoho z nekolika desitek tisic kusu. V soucasnosti se bavime o jednotkach procent. U lekarskych zarizeni. Takze neskutecne slozite ochrany a zabezpeceni, aby zarizeni nebylo citlive na nizke ESD napeti a proti tomu jdou vyrobci polovodicu, kteri delaji vrstvy stale tenci a tenci, jednak z duvodu uspory monokrystalickeho materialu a druhak z duvodu dosazeni vyssich frekvenci pri nizsim napeti. Za tohle se pak plati spolehlivosti.
Cim novejsi elektronicky kram, tim nizsi jeho spolehlivost. Tak to je a dlouho bude. Pan z Brna je blbec.
Nejsem z oboru, ale často se zamýšlím nad tím, jak to u těhle chytrých věcí funguje, aby zůstala správná funkce zachována v případě selhání jakéhokoli jedné součástky. V IT na to máme například mechanismus STONITH – shot the other node in the head, kdy existuje nějaké hlasovací kvorum, a pokud se nody dohodnou, mohou jiný node odstřelit (vypnout, restartovat). Existují na to specifické scénáře, kdy to nedopadne dobře – třeba split brain, kdy jsou nody dva, oba si myslí, že ten druhý nefunguje správně, a sestřelí se navzájem. Kdysi jsem dokonce stavěl cluster, kde byl „split brain kabel“, 0,5 metrů dlouhý UTP kabel, kterým spolu nody komunikovaly (heartbeat), a jakmile by někdo tento kabel narušil, okamžitě se navzájem sestřelí. Byla to akceptovaná vlastnost, v dokumentaci jsem na to výslovně upozornil, v tom usecase to bylo jedno. Jenže to je u věcí, kdy až tolik nevadí, že pár paketů nedorazí ve správném čase (nebo vůbec), a uživatel bude muset provést třeba reload stránky. Obecně nejhorší případy, a to určitě nebude platit jen pro IT, nastávají tehdy, když ta věc „nějak“ funguje, místo aby se kulturně vypla a nedělala bordel. Krásným příkladem je silent data corruption, kdy chybuje paměť, ale systém si toho nemá jak všimnout, a tak se pak na disky zapisují úplné sračky, a všechno se tváří OK. Už jsem se setkal i s procesorem, který dělal chyby v cache (AMD Opteron, měl na cache ECC, takže to dokázal reportovat, a většinou i opravit, jinak bych to nezjistil). Kdyby to šlo, mám ECC paměti i v mobilu.
U auta je to jiné, tam je daleko kritičtější, že to přestane fungovat. Pedál, který přestane byť na chvilku dávat signál, může člověka snadno zabít. Natož když si bude vymýšlet sračky. A je tam toho víc, dneska už i volant není přímo připojen s koly, zamykání dveří je řešeno elektronicky (jistě tak, aby se v případě výpadku odemklo), ale taky se může zbláznit řízení motoru a začít tam sázet nesmyslně paliva (to je už docela komplexní závada) a podobně. V tom oboru bych asi nemohl pracovat, pro mě je svým způsobem fascinující, že takové auto dokáže fungovat tisíce hodin, tedy miliony motorových cyklů, bez poruchy, přestože obsahuje hromadu různých senzorů, funguje ve velmi rozdílných podmínkách, a na světě jich jezdí miliarda nebo tak něco. A přesto i v další otáčce bude vstříknuto palivo do válce ve správném množství, a svíčka hodí jiskru ve správný čas. Ze všech těch pravděpodobností poruch a množství aut, které takhle jezdí, bych se asi dřív nebo později zbláznil. Možná naivně žiju v domnění, že všechny ty mikročipy pohání software napsaný tak robustně, aby počítal s vlastní chybou (např. vysokoenergetická částice flipne bit v registru), byť absolutně nemám představu, jak by to jako mělo být zajištěno.
Celý život bojuji s tím, je to jakási posedlost, že nic není absolutně spolehlivé, a tím pádem vlastně musím počítat se selháním jakékoli komponenty, a tak často přemýšlím, jak to udělat. Vím, že k dokonalosti to dotáhly vesmírné mise, kde se opravdu počítá se selháním kterékoli elektronické komponenty. I běžné servery umí třeba zrcadlit celý systém (typicky dvou a více procesorové systémy), a ve chvíli, kdy se jejich stav liší, to provede plánovanou akci (např. okamžité vypnutí). Nemám tušení, jak to funguje s chráněnými enklávami, generátory náhodných čísel, ani s tím nemám žádné zkušenosti. Ale vím, že tam ta možnost je. A pro zasmání, myslím, že to byl Debian, který házel do logu hlášku zhruba „uncorrectable ECC error, little confused, trying to continue“, což mě vyloženě rozesmálo :-) Třeba VMWare se v takovém případě okamžitě rebootuje, aby chyba nedostala možnost se rozvinout.
Paměti jsou vůbec z tohohle hlediska fascinující. V telefonu mám doslova desítky miliard paměťových buněk, kondenzátorů s malilinkatým nábojem, celé se to mnohokrát za vteřinu refreshuje, funguje to na napětí něco jako 1 V, běží to měsíce bez restartu (pokud nedělá tajné noční restarty), nemá to žádné kontrolní součty, a stejně to funguje v podstatě bezchybně. I když to člověk používá za bouřky, u trafostanic, plasmakoulí, v tramvaji, či co může být zdrojem nějakého elmag rušení.
A jak mám ještě podezřívavou povahu, tak zavedení povinného ECC u DDR5 ve mně vyvolalo dojem, že se tam už s chybami běžně počítá. MLC SSD by se prý bez kontrolních a opravných kódů neobešlo vůbec, dneska už tam bývají snad 4 nebo 5 bitů na buňku, a to, co z toho leze, se musí prohnat nějakou temnou magií, aby s vysokou pravděpodobností vyšla data v pořádku…
K mobilům – připomnělo mi to tuhle přednášku: https://www.youtube.com/watch?v=aT7mnSstKGs
ECC zatím na telefonech nemáme a hádám, že ještě nějakou dobu mít nebudeme, i když tenhle konkrétní útok už dneska díky HTTPS asi nebude proveditelný.
…nemůžu najít to video, které jsem měl původně na mysli. Někdo tohle zneužíval proti Google Now (nebo jak se jmenovala ta homepage na Androidu) a ukázalo se, že k tomu bit-flipu na telefonech dochází poměrně běžně.
si to uložím a až zas budeš chtít nákou prasóvný-stánciu, a vykládat neco vo tom, že ECC RAMěti sou zbytečnej luksus, tak to vytáhnu, jó? :D
nejlepčí dyž jako-že odporník správce začne vykládat, že prasóvný stáncia přece vůbec není synonymum pro ECC RAMěti, to nepotřebuješ, na co takový komplikace…
Obávám se, že tohle je dost zbytečné. Vím, co chci já, a taky vím, že můj požadavek je často zbytečný, protože na fejstjůbování ECC člověk nepotřebuje. U pracovních stanic je sice hezké mít alibisticky ECC na RAM, ale že většinu výpočtů proháním přes GPU, kde je ECC setsakra drahé, a tak zpravidla chybí, je takový nepodstatný detail.
Pro sebe si ECC pořídím. Ale ostatním ho nenutím, pokud ho nechtějí; je to jejich věc. A praxe ukazuje, že to ECC prostě opravdu nepotřebují. Je to vidět na těch mobilech :-)
,
jak dyby se debil vobčas nerestartoval nebo šmatlikacia nespadla, ne?
vo drtivou většinu chyb se stará to neustálý obnovování, a taky ty dlouhý pauzy, je tam veliká rezerva; už nějakej pátek ty RAMěti dýl na něco čekají, než jak dlouho reálně dělají užitečnej zápis/čtení
trabl nastává když to někdo žene do extrému, začne si při přetaktování hrát s frevencema a časováním, aniž by třeba dost zvedl napětí
Zrovna dneska ráno jsem jeden odpadlý node s chybou ECC řešil :)
Ono dokud máš severy někde pohromadě, tak split brain nenastane. Zpravidla máš vše propojené redundantně a zafunguje to jak má. Problém nastává, když chceš mít vysokou dostupnost zajištěnou i geograficky a chceš mít dvě datacentra v jiných lokalitách, aby se to chovalo jak cluster. Vždycky při modelování všech možných scenářů narazíš na to, že to nejde. Že je třeba mít quorum někde mimo tyto dvě lokality a z obou lokalit tam mít nezávisle konektivitu, aby i v případě překopnutí linek mezi datacentry bylo na základě čeho rozhodnout, kdo to převezme a kdo půjde dolů. Navíc je problém sladit rozhodovací mechanismy na úrovni storage, serverů a sítě.
Jinak bych poopravil tvojí definici, že se nody mezi sebou dohodnou, koho sestřelí. To není často technicky možné. Jde o hlasování, kdo zůstane aktivní.
Představ si situaci, kdy máš například 3 servery a dojde k nějaké závadě, kdy na sebe servery navzájem „nevidí“. Žádný ze serverů, které běží nemůže vědět, zda ty servery které „nevidí“ jsou nefunkční/vypnuté, nebo ty servery běží, ale z nějakého důvodu s nimi nemůže komunikovat. Pokud jsou nefunkční, tak je to OK, ale pokud s nimi nemůže komunikovat, tak je to horší varianta.
Jenže takový server či skupina serverů nemůže hlasovat o tom, zda „sestřelí“ nějaké jiné servery, protože je nemá jak sestřelit – nemá s nimi komunikaci.
Takový server či skupina serverů může na základě virtuálního hlasování jen rozhodnout, zda zůstanou aktivní, nebo se vypnou.
Prakticky úplně nezáleží na tom, zda ta část serverů, kterou „nevidí ta část o které se bavíme“ běží bez možnosti komunikace, nebo neběží vůbec – musíme předpokládat že běží a podle toho rozhodovat, protože jinak by došlo k nekonzistenci dat vlivem splitbrain scenaře.
Nefunguje to vždy stejně. Záleží na technologii.
Např. u diskových polí to funguje tak, že pokud mám např. dvě storage, které jedou spolu v režimu vysoké dostupnosti a přeruší se mezi nimi komunikace, pak zůstane aktivní ta storage, která má zachovanou komunikaci s quorem/witness. POkud nevidí quorum ani jedna, jdou dolů obě. Pokud vidí quorum obě, ale nevidí se navzájem, zůstane aktivní storage s vyšší prioritou.
U Hyper-V clusteru má obvykle hlasovací právo každý node + mohu přidat hlasy navíc – například za to že vidí nějaký disk, něco v cloudu venku atd. Pokud budu mít například 4 servery + quorum disk a mám dva servery, které se vidí navzájem, ale nevidí dva další členy, tak si „zahlasují“ a řeknou si „jsme dva ze 4, takže máme přesně půlku hlasů, ale nevidíme disk za který je jeden hlas navíc, takže to jsou jen 2 hlasy z 5“. Takové dva servery pak „vypnou“ sami sebe, nikoliv někoho jiného, protože se vychází z předpokladu, že ta druhá půlka běží.
U nas resime o level az dva nizsi vrstvy, de facto piseme BIOS a uz tam se treba ukaze, ze procak na urcitem portu dela blbe I2C, zatimco na jinem je to cajk. A ta chyba se projevuje pouze u prenosove rychlosti 120-150 kbps. Normalne by to bylo prdel, no taxe nastavi 100 kbps a je to. Jenze… prijde clovek, pichne k tomu Winblows, do nich USB/I2C prevodnik a najednou ta rychlost nesedi, protoze Winblows nejsou cisty multitasking a uplne v klidu poslou jeden byte, pak pauzicka a pak druhy byte, pricemz melo byt poslano slovo…
A nebo vezmeme jinej procak, kterej pro zmenu obcas sahne, kam nema a prepise si treba kus pameti, kde ma nastavovaci parametry. Typicka ESD chyba. Muzu ho nechat jet hodiny v ESD zarusenym prostredi a on to neudela. Pak jednou otevru dvere klimatizovane komory a pic – on to udela, aniz bych na obvod sahl. To je pak parada hledat a ladit.
Ona se ta duchařina projevuje i v našem oboru. Člověk očekává za identických podmínek identické chování, když jsou to ty stroje a vono hovno.
Někdy prostě do procesu vstupuje tolik proměnných, že člověk nějakou vůbec nepředpokládá a celou dobu jí přehlíží a někdy na to ani nepříjde a poradí si jinak.
Programováním jsem se nikdy neživil, ale na tý nižší úrovni mě baví hrát si s arduinem. Občas mě to veme a strávím nějakou dobu na vývoji nějaký kraviny. Dělal jsem si například letový počítače do raket, který mě sbírají data letu z gyroskopu a barometru a odpalujou pyrotechniku padáků atd.
Teď naposled jsem se hecnu a začal si stavět počítač na airsoftovou zbraň co mě počítá výstřely, stav zásobníku atd.
V obou případech bylo třeba nasadit nějaký filtry na data, odstranit šum, vymyslet si nějaký detekční mechanismy a celý to optimalizovat na omezený možnosti arduina. Tohle mě celkem baví, když to má nakonec jen pár stovek řádků max. a vidím výsledek v praxi a není to žádný složitý programování.
Arduino je pohoda. Takova stavebnicka, kde si clovek celkem rychle spichne, co potrebuje, pokud to nemusi byt extra spolehlivy. Na takove to ‚domaci zvykani‘ je to fajn vec. Dobra podpora, znamy hw, proc ne.
Sranda konci, pokud ovsem clovek potrebuje profesionalni zarizeni. Kdyz dam na Arduino nejakou jednoduchou komunikaci, ktera MODBUS po RS485, k tomu nejaky zpracovani SADC 16bitovych dat, k tomu nejakej jednoduchej digitalni filtr s polynomialni linearizaci, tak prask – mam 30 kB kompilatu, ani nevim odkud. A pokud se neco nekde bude chovat divne, pak, bohuzel, do toho uplne nevidim, protoze jsem to sfouknul v C-cku, coz je pohodlny a rychly, ale do kompilatu nevidim.
To samy se da udelat v assembleru ve 4 kB, kde mam vse pod kontrolou, velmi pravdepodobne to bude i rychleji fungovat. Jenze… kdo by se dneska sral s assemblerem, ze… dokud se nerozhodneme, ze to cele chceme dat do nejakeho procesoru a prodavat. Sakrys… my to mame v nejakem Microshitu, ktery jak na potvoru neni do ledna 2024 skladem a cele zapojeni bude stat 15€ v nakladech. A von svinak Cinan to v tom assembleru udelal, na svuj wch procak a jeho zapojeni stoji $4…
Na doma je to fuk. Taky jsem si takhle hraval, uplne na zacatku to byl Zilog osmdesatka. A tehda to dokonce fungovalo tak, ze pri kazdym zapnuti to delalo to samy.
No… doba se meni, zijeme lepe a radostneji.
Jsem trochu z oboru. Myslím, že jde o malé nedorozumění. ESD (ElectroStatic Discharge) se řeší primárně ve výrobě elektroniky. Ne že by po uvedení do provozu toto nebezpečí neexistovalo. Neměl jsi na mysli EMC (ElectroMagnetic compatibility)? Tam se řeší odolnost proti vnějším vlivům (ESD je jenom jedním z mnoha).
Ještě než začne bitva posudků: měl ten řidič na nohou laple, nebo normální boty? Ví to někdo?
Během jízdy měl na nohou pantofle. Další osud pantoflové teorie bude v druhém dílu.
Jo, tak si to pamatuji dobře.
misaka: Jseš pěkně rozjetej a bujarej, doufám, žes to přehnal jen s kofejnem:-)
Proč? Jen mne to zajímá, maně si pamatuji, že na toto téma pan domácí v té domě narazil. Dokonce v té době tento termín použil – není můj, je jeho.
Hele – je to na díly, D-FENS Netlix, si počkáme a uvidíme.
Nastavovaný ho ho horororo, pardón že jsem „písal. :-)
Díky moc, super článek, jsem zvědav na další díly.
Jojo to ja taky…
Takových Gábin máme i u nás tolik, že bychom je mohli exportovat. Školství je chrlí jako fabrika, jedoucí na 3 směny.
Zanedlouho budou pravděpodobně i u nás dohlížet nad tím, jestli si nemyslíme něco závadného.
Fialova vláda (ráda by na věčné časy a nikdy jinak) jim pošle na provoz „soukromé“ ideopolicie naše peníze a dá od toho ruce pryč:“My nic, my žádnou cenzuru neděláme…“. Chytře vymyšleno.
Občas mě napadne, co na to asi říkají rodiče těchto vypláchnutých dětí :-(. Já mít doma nebo v rodině podobné totalitní monstrum, byl bych hodně smutný.
——
Pokud chce někdo pochopit, jak vznikla hrůza čínské „kulturní revoluce“ nebo jak začalo to co se kdysi dělo v Kambodži, má možnost. Laboratoř má skoro vedle sebe…
Pardón. To patří do jiné diskuse :-)
Matlafon, je prostě matlafon.
Ad znalci. Oni věc nerozebírají s objektivníma skutečnostma, třeba při nehodě na místě, nebo v kolaboraci s technikem. Prostě dostane vyšetřovací papíry od fízlů, načmárá nějaký plánek a šichta. U soudu jen předloží znalečné a nazdar. K zblití. Příklad: rozsvícená brzdová světla znamenají podle něj brždění. Jakou aplikovanou variabilní intenzitou v celém průběhu, nezájem. Že může být takzvaným odbržďováním do zastavení brzdná dráha delší, než podle jeho debilních tabulek, nezájem. Reakční dobu počítá podle věku, srát na to, že ji někdo může mít sportovní činností vytrénovanou líp. A tak dále a tak podobně.
Fakt nechtějte, ať na vás znalec dělá posudek. Prostě „dělá jen svou práci“.
De_Bill:
„…znalci…“
– – –
Ti skutečně odborní a féroví již vymřeli. Jednoho pamatuju, učil na SŠ.
Jednou chtěli fízlové udusit spolužáka na nehodě. Obrátil se na svého bývalého vyučujícího a ten jakožto znalec s dosud platným štemplem se na věc podíval. Zjistil katastrofální pochybení moderního „znalce“. Dopadlo vše dobře, ale trvalo to skoro dva roky.
A bude jen hůř, bo neo-libero…
.
Tak to ja pamatuju jednoho v Brne, koncem 80ek se stalo, ze fizlove jeli po Uvoze nahoru k Veveri, vlitli na cervenou do krizovatky (nemeli sirenu) a sejmuli typka, co jel na zelenou po Udolni. Po znalci pak chteli, aby tvrdil, ze to byla chyba semaforu a ze svitila zelena v obou smerech. Ten jim ale rekl, ze to je proste vylouceno primo tim zapojenim stykacu, takze tento stav nastat proste nemuze (jestli dneska v dobe polovodicu ano, to nevim). Policajti ho hodne dusili, nemel to jednoduchy. Bohuzel uz nevim, jak to tehdy dopadlo, jen jsem mluvil s tim znalcem, kterej z toho byl na sracky.
To se občas stává.Toho znalce je mi líto.Asi si dal hostinu beznaděje a marnosti.
Úplný CSI: Las Mamlas :) Chtěl jsem se vyjádřit přímo ke článku, pak jsem si to celkem rychle rozmyslel, a zase jsem nakonec změnil názor. Inu prostě „mlčeti zlato“ platí vždy a za všech okolností. Přes to nejede vlak.:) Přesto jsem se přece jen přihlásil a napíšu toto:
I když nás dýfenz oblaží svým fachidioctvím, nebo až určitým diletantsvím, poháněným tím, že realita nezapadá do jeho pokřiveného pohledu na svět, ještě nejméně 4x, nijak se to nebude týkat onoho konkrétního případu. Ono, když jste ve střední Evropě a uslyšíte dusot kopyt, tak možnost, že se jedná o zebry je poměrně dost malá :) Jistě, pořád je tu možnost, že utekly nějakému cirkusu, ale ta pravděpodobnost je oproti koním opravdu velmi, velmi malá. Nebudu se vyjadřovat ke kvalifikaci Vémoly, ani k jeho osobnosti, protože ho prostě osobně neznám. Nicméně ten důvod proč k „vyvracení“ příčiny lidského faktoru nebyli sezváni odborníci ze všech koutů světa a ze všech známých krajů, je prostý. Zná ho Vémola, znají ho právníci viníka, a zná ho především onen točvolant Blatňák, či Bahňák :) A to je celé. Celá tato „kauza Králík“. Tak jednoduché to je.
A podle vzoru Forresta Gumpa…..“to je asi tak všechno, co vám k tomu můžu říct“. A chci říct.
Z nějakýho mně neznámýho důvodu, se gumový křusky za volantem těší zejména u kamioňáků mimořádné oblibě. Taky si myslím, že když už někdo řídí profesionálně x hodin denně, mohl by si na to kurva pořídit vhodnou obuv.
Nicméně dokážu si představit, že dotyčný mister Mámtovpiči v důsledku mizerných křusek bude hledat brzdu o 0,3 vteřiny déle, ale nějak mi uniká způsob, jak by díky křuskám omylem držel vozidlo pod plným plynem.
Bez ohledu na použitou obuv, by znalec měl odvést svou práci řádně, což nakonec může obsahovat i simulaci zašprcnuté křusky a pravděpodobnostní porovnání s jinými verzemi události.
Jop, na tohle jsem taky zvědavý.
Zkoušel jsem řídit bos, to je naprd, protože člověk má menší plochu chodidla, a blbě se dupe na brzdu. Ale je to docela zajímavá zkušenost.
Zkoušel jsem řídit v sandálích, to je naprd, protože to všude překáží. Ale je to lepší než řídit bos (když se člověku stane, že jinou obuv prostě u sebe nemá).
Ale nedokážu si představit, jak by měl pantofel zablokovat plynový pedál stlačený dole, a řidič s tím nedokázal nic udělat.
Tak u druhého mondea byl „dábelský posilovač brzd a jednou jsem auto mámě půjčil na naléhání na cestě k zahradě a je to tam samý výmol a bylo mojí chybou že mne nenapadlo ji na to upozornit a tak místo přibrzdění to zahamtla na místě a já se tedy naštěstí zapřel do palubovky, to byl tedy dojezd tak pár stovek metrů. Ona si naštěstí zapla pás zautomatizovaně, no taky jsme mohli opustit auto předním oknem. Nikdy bych nevěřil že je to auto tak schopný na takovém kousku zastavit. A když už ji držel pás tak už asi na povolení nohy na pedál nemyslela ale spíš byla vzpříčená co to šlo a to zastavení snad bylo i s géčkem do noh a u mne i do rukou.
sergej:
… a u dobrovolných hasičů jsi byl…?
:OD
Kurva drát, další bosingostalkingový kádrovák, nebyl jsi na kurzu u brutopýra. :-)))
sergej:
… a co u rybářů? Nebo u mysliveckýho sdružení…?
:OD
co za problém se sandálem tvl
Díra mezi chodidlem a podrážkou.
huh??
Velkej náklaďák jsem si vyzkoušel jen jednou.Na mým pozemku, když nás kamarád stěhoval.Kabina obrovská a všechno je jinak.Ovládání naboso tudíž chápu.Kór, když za tím volantem dělá turnus.Asi OT, ale borce, co uměj couvat s přívěsem uznávám.
Dobrá, tak ještě naposled. Vy všichni, všeobecně, máte stále tendenci vyvozovat závěry jen na základě svých dojmů a následně v hlavě vytvořené „osobní“ reality. To obsahuje následné zpětné „vkládání“ myšlenek do toho, co řekl ten, na koho reagujete. A co si onen dotyčný „myslí“ tak vlastně i „říká“. A kruh se uzavírá. Úplný uroboros :o) a omlouvám se za takové kostrbaté polopatické vysvětlení. Nikde, opravdu nikde, nezmiňuju, že příčinou toho co se stalo jsou primárně točvolantovy křusky. Stejně jako nikde nezmiňuju, že příčinou byl zaseklý pedál plynu.
Ano, mlčeti zlato. Zase se mi to vymstilo. Když jsem tu psal reakci, tak jsem spálil cibuli v hrnci, kde chystám zásmažku na květákovou polívku. Podruhé během hodiny. Poprvé jsem se „začetl“ do schématu „průtokového vohřívače Boš“ neboli karmy. Asi to bude ta moje karma:)
Honza2130:
Blels zde nesmysly. Tvrdils, že vyhazovat kvalt nemá za žádných okolností u osobního vozu význam.
Jsi tedy hlupák…
:OD
Včera jsem jel napodél naší republikou a párkrát jsem kvalt na neutrál vyhodil (například na D1 na Vysočině). Vzhledem k tomu, že jde o nanejvýš půlminutovou záležitost (a celkově cca 2 minuty během jízdy trvající 5h30min), bych této problematice nevěnoval příliš pozornosti. Takže jen krátce:
Hlavní motivací pro vyhazování kvaltu v dnešní době vstřikovacích plnění motoru není šetření paliva, nýbrž šetření spalovacího motoru a radost z účinnějšího využití setrvačného momentu vozidla.
1) Na dvouproudovce před dojezdem k obci či k prudké zatáčce po rovině či z mírného svahu.
2) Na dálnici z prudčích kopců či při dojezdu ke zpomalující koloně či ke známému zúžení – např. D3 před sjezdem Tábor – Měšice ve směru od Prahy.
Faktem je, že několik málo okolních točvolantů nechápe, proč nebrzdím z 90 na 50kmph až 50m před obcí, byť jede před námi v nepřehledném úseku kolona vozidel s tradičním lídrem – kamionem.
To vše samozřejmě s manuální převodovkou – zajímalo by mě, jestli někdo byť jen doporučuje vyhazování na neutrál u některého z automatů (hydroměnič X robopřevodovka X CVT).
A ještě:
ad 1) dojezd k nepřehledné křižovatce z vedlejší silnice – idálně do kopce.
+
3) Ve městě dojezd k červené na semaforu – ale to je běžný úzus.
Mozna proto, ze dyz chcu dobrzdovat, tak mnohem lip to jde prave se zarazenou rychlostou? :)
Však to tak většinou dělám. Jen ne vždy – při vhodném profilu trasy mi dobrzdí protikopec.
krám zasranej, do píče, se to zas neposlalo
to už rači dojíždím na dvojku s mírným plynem a dyž mužu jet, tak jdu do plnýho a frčím pryč, zatímco ty budeš eště třeba furt hledat pedále a dalšé páke, né? :D
Když na té červené již přede mnou stojí auta, tak frčeti pryč těžko přetěžko.
občas se urodí, že to nejsou kreténi, a dokonce jim donde, že na zelenou se JEDE :)
jistě, stává se to stálě vzácnější…
To se časem spraví.Hlavně neházej flintu do žita (předčas
ně).Dfens je přátelská platforma.Zdraví lidé jsou vítáni.
Nechápu proč je tu spousta lidí tak nervózní, pokaždý když pod jejich příspěvkem je napsáno něco jiného než +1. Možná byl točvolant prostě taky jen magor, jeblo mu a ty haranty přejel schválně.
Tak hlavně, že ten důvod znáš ty. Mimochodem, jsou to především faktury v trestním spise. Hodně faktur za znalečné bez jistého, toho správného výsledku je jaxi nahovno. Taky by se mohlo ukázat, že ti znalci by měli odevzdat razítko.
Mlčeti zlato Jene.