Musel jsem trochu rozdýchat listopadové oslavy, abych se z té všeobjímající demokracie a svobody neudusil. Tak bych se k tomu teď vrátil. Podíval se na justici a poukázal, proč se ani po třiceti letech nemůžeme z toho marasmu vyhrabat.
Slovní spojení „nezávislá justice“ je něco, co mě dokáže spolehlivě vytočit. Obdobně jako téměř jakákoliv reportáž Richarda Samka ze zpravodajství České televize, která se týká obvykle dopravy (cesta v létě na Jadran, blahodárné účinky úsekových měření rychlosti na snižování nehodovosti, reportáže o prospěšnosti práce dopravní policie apod.). Nic proti České televizi, považuji ji v oblasti zpravodajství v ČR za „jednookého mezi slepými“, ale zpravodajství komerčních televizní nesleduji vůbec, tak proto ta zmínka o ČT.
Toto téma jsem měl touhu dát na papír již delší dobu, ale znáte to, klídek, pohodička. Navíc máme profesionální media a profesionální redaktory, kteří přece nenechají podobná témata ležet.
Když jsem se dozvěděl, že byl zatčen soudce Vrchního soudu v Praze, zmocnilo se mě znepokojení. Soudce je podezřelý z toho, že si chtěl přilepšit ke svému stotisícovému platu tím, že bral úplatky od drogové mafie, za což odsouzeným v rámci odvolacího řízení u Vrchního soudu v Praze snižoval tresty a vracel jim peníze pocházející z trestné činnosti, které jim byly předtím zabaveny.