Skutečnou tragikomedií je, že Malorusové cedí krev proto, aby to měli taky. Myslí si, že vstoupí do západního Německa 80. let, a místo toho je čeká neoliberální Kuba.
Sysop
Kuba bude pro ne sen. Tam si Amici okupovali Guantanamo, ale zbytek zeme se jim rozkrast nepodarilo. UA se rozparceluje jak pole pro satelit.
RK
Na celé jsem si udělal svůj názor. Zda dobrý nebo špatný se ukáže. Ale položil jsem si u těchto produktů jednoduchou otázku. Proč všichni ti specialisté, poradci, burzovní makléři atd., kteří vám tak vehementně cpou tyto produkty, nevezmou svoje úspory (příp. si i nepůjčí) a nejsou z nich už dávno miliardáři…
A s penzijními fondy je potřeba počítat obdobně. Začíná se blížit doba (strom života), kdy začne převažovat podíl vybírajících nad přispívajícími. A už to slyším. To jste si špatně zvolil fond, jeho produkt…atd.
Dycky dyž nejakej ksindl votravuje po telefénu, tak se ho ptám. Nekeří vodpovídajou, že nainvestováno majou…jedna jediná solidní vodpověď na votázku, proč teda dělajou furt telebuzeranta byla, dyž jedna kočka na druhé straně řekla, že to tam celý vlastní, ale vobčas taky volá, aby si taky pokecala se zákazníkama a tak…jinak šeď, šeď, nuda, sračky, hovna.
BTW, što takóe Buznelor, jak to D-F zmiňuje?
Sysop
Bachelor je titul, ne? Aspon teda tady v Germanii ano, oznacen Bc.
Panek
Do baráku nainstalujou kamery, přivedou tam prý bohatého a pohledného chlapa. Tomu tam pak přivedou sebevědomé zlatokopky, které dost často mají zkušenost se simulovanou něhou (hráli v pornu) a on si postupnou eliminací uchazeček vybere tu pravou zlatokopku.
Alan.Cox
Bečelor je anglický název pro svobodného muže a nebo pro svobodnou holku.
Vychází to z latiny, kde to znamená „ověnčený vavřínem“. Francouzština to přejala jako pojem pro učně, adepta, kandidáta na něco atd.
Jinak je to pornografický pořad v televizi, který mohutně sledovaly ženské. Přišel chlap mezi skupinu žen. Každý den jednu vyřadil – a to podle toho, která se k němu nejméně měla. Utli to těsně předtím, než by došlo asi na soutěžení v souloži, jinak tam bylo snad všechno. Ženy veřejně ukazovaly, že jsou prostitutky a rádodajky.
Sysop
Takze takovy soft porno. A u toho se taky honi, nebo jen konzumujou reklamy?
Alan.Cox
To nevím, ale já musel doma ztropit scénu, že se na tu kokotinu dívat nebudu. Žena zase řvala, že se o tom baví všechny ženy v práci, a proto na to koukat bude.
Aha. No jeste, ze ta moje do prace nechodi. O duvod vic, proc ji nechat doma.
Alan.Cox
Manželka chtěla, aby tu kravinu sledoval večer v televizi.
Hafol ženských usilovala o jednoho chlapa. Chovaly se zcela přirozeně jako slepice nejhoršího zrna. Tak jak to přirozeně v těchto situacích dělají. Hádky, podrazy, lezení po chlapovi, pomluvy. Manželka a ženy v práci se rozčilovaly, že takto dělají ostudu. Když jsem prohlásil, že se chovala zcela normálně jako většina žen – tak jsem se stal načas nepřítelem.
Ve slepičích houfci byla jedna Ruska, zrzka, Maria Pavlova. To bych echt svině, ta dělala podrazy a komploty jako žádná jiná. Vydržela až skoro do konce, skončila druhá. Bylo zajímavé sledovat její akce, to byla asi tak jediné, proč se při Bacheloru nezastřelit a nespáchat sebevraždu. (https://www.csfd.cz/tvurce/66501-maria-pavlova/prehled/)
Jednou měla redakce Bacheloru chytrý nápad, že pozvali rodiče těch holek. Otec jedné z nich nastoupil na toho hlavního borce, a začal se ho ptát, jak to s jeho dcerou myslí. Zjistil, že otec je voják, drsný chlap. Podělal si gaťata, a ještě ten večet jeho dceru vyloučil ze seriálu.
Jinak kýbl nudy. České porno pro znuděné ženské.
Sysop
Neudelal jsem chybu, ze na bednu necumim. Zena sleduje jen ruzne kriminalky. Taky o nicem, ale aspon ne takovy brak.
LWG
Na jednu stranu, na to bych se asi nedíval. Viděl jsem tak před patnácti lety dva díly výměny manželek, tak nějak ze studijních důvodů, v té době mě docela zajímalo „co na tom čem lidi vlastně mají“ a stačilo.
Na druhou stranu – to se nemůžete dívat každý na něco jiného (nebo jeden dívat a druhý mít nějakou jinou zábavu)? Když si děti pustily soudkyni Barbaru, tak jsem jim vysvětlil, co je tam jinak než u soudu (ganc úplně fšechno) a odešel. Pustilo je to samo.
Alan.Cox
Já se nedíval, dělal jsem si své. Ty ženské věci jsou toho ražení, že když vidíš obrazovku půl minuty jednou za 20 minut, tak ti vůbec nic neuteče, a jsi dokonale v obraze.
Včera měla proslov o závislosti mladé generace na mobil, tak jsem jí předhodil, že její generace je závislá na televizi hůř než Zelenskij na kokainu.
Co jsem stihl pochopit, že dnešní televize je taková politrucká agitka, že proti nim byli komouši jen čajíček.
Ženský seriál Ulice je dokonalá progresivní vymývárna mozků podle nejnovějších woke a progresivních trendů.
Dětské pořady jsou lepší než večerní univerzita marxismu-bruselismu. Tam jednou tvrdou agitku proti opozičním politickým stranám (tedy neFialovským) už pro čtyřleté děti. Samozřejmě gender agitka.
Slecna Ling
To A Cox
Ale, ale :-) Tolik reci o tom, jak jsou dnesni zeny slipky a mate doma kur, co cumi na Bachelora. No tak to jo :-). Hlavne bejt konzistentni, ze. Dobre jste si vybral.
Hroch
Oblíbený ženský žánr – tzv. „vztahovka“…
Alan.Cox
Přesně tak. Vztahovky jsou totéž co akční filmy pro chlapy. Nic se tam neděje, jen se furt někdo s někým schází a rozchází. A hlavně se v těch filmech rozebírají prdy s kuličkou a dělají problémy zvíci půlky vesmíru z prdů. Ale ženské si u toho odpočinou.
Bahnak
Jestli jsem to podle ČSFD správně pochopil, tak celý je to „jako“? Je to nahraný? Ten Solfronk je najatej herec?
A ty ženský tomu věřej, nebo si myslej, že je to doopravdy? Nebo si myslej obojí najednou?
Alan.Cox
Ty ženské si myslí, že je to doopravdy. Plus tipuji, že jsou tam těžký prachy pro každou účastnici za každý den, kdy je ve hře.
Solfronk si dokonce vybral a dal snubní prstýnek. Problém je, že ta žena o něho už moc nestála na konci, ale hrála hru. A on sám si na tajňačku našel nějakou přítulkyni mezi šťábem namísto mezi těma, kde si měl vybírat. Problém to byl proto, že film se točil půl roku před jeho vysíláním. Solfronk pak půl roku předstíral, že randí s vítěznou ženou.
Bahnak
Předstíraná reality show.
Dobrá absurdita.
moravan
Bohatě mi stačil odkaz na CSFD a na tohle bych se nedíval, ani kdyby mi vysázela 10.000 Kč na dřevo.
Black Wolf
Bachelor je nějaký odpad z tv Zhowna, nedávno to řešili sle-pičky v háku, takže to bude nějaké zobání pro zrnozobky.
Jj, už sem dostal podrobný vysvětlení vejš. Myslim ale, že až zas budou nějaký čubky tady platnat ty jejich hovna, tak bude stačit následný 300příspěvkový diskuse smáznout odkazem na todleto :o)
takze nezavisle a emancipovane zeny si serial uzivaji ne proto, ze jsou stejne slepice jak ty ostatni, ale proto, ze jsou nezavisle a emancipovane
genderove role jsou pausalizujici … ale slepice se potupnych ukolu ucastni, prestoze je k tomu nikdo nenuti a nemusi se jich ucastnit
Alan.Cox
Proč by emancipované ženy nemohly pracovat jako hornice, zednice, dřevorubkyně, dlaždičky, výkopářky s krumpáčem, …?
LD
co se asi stane se starým a bohatým nevěřícím psem v chalifátu?
a) noví mladí Evropané věřící v Aláha o něj budou s láskou za jeho prachy pečovat (čert ví na jakou péči budou mít vlastně mentální kapacitu).
b) podřežou jej a prachy si vezmou jednorázově hned.
RK
Z těch běžných lidí nikdo bohatý nebude. A ti, co ostatní oškubali, budou mít svoje vlastní přísně střežené zóny.
LD
Moc bych si nefandil, bohatsví je relativní …
RK
Všechno je relativní. Ano, mohou vám vzít ty svetry Pekarové a Fialův deštník proti drahotě. :-)
Tenzor
Moral of the story je co? Že trhy mohou propadnout, jsou volatilni, že Evropa je f prdeli kvůli esg a jiným arcinesmyslům? A že se nevyplati na penzi kapitálově spořit?
Trochu bych ale nezapomínal korigovat to, že rejžáci šmírujou všechny a všude a strašně moc (a vlastní nejvíc), a majou toho vagóny prakticky zadarmo. Na tom se trénujou neuronky poměrně dobře, a nestojí je to skoro nic – to se pak vykazujou minimální výdaje jak prd :o) Ale ať je to jakkoli, jenom ať se buzeranti ze lžividie a dalších vykurvenců trochu vymáchajou držkama v bahně, mně jenom brambůky a dobrý pití.
Vagóny zadarmo našmírovaných osobních údajů pro digitální koncentrák už dávno má americké Google a Meta.
Ale těch se nikdo nebojí. Jen číny, která to teprve pozvolna rozjíždí.
Alan.Cox
NSA má ve svých archívech víc dat než sto Čín.
NSA rovnou šmíruje i provozy na páteřních kabelech internetu.
Můj názor je pořád stejný. Čím dříve padneme „na hubu“, tím lépe. Protože, až to bude za nějakým hraničním bodem (všechny stabilní zdroje energie odstaveny, zlikvidovány, průmysl na huntě, školství a úroveň žactva totálně v kélu atd., atd.), tak to už nedá dohromady ani pánbůh.
LD
Pak to odradí i Rusko :-)
RK
Pro Rusko (SSSR) to podle mne dávalo smysl v době, kdy se odsud exportovaly stroje, lokomotivy, tramvaje, textil, jeden čas uran atd. A teď co? Jedině, že každý povinně odevzdá ty čipy z pračky, televize a počítače. A tím přínos a nabídka ČR končí :-)
Sysop
S tema cipama uz to taky bude stat za prd, Rusaci zvladli 100% vyrobu dronu v ramci RF. Je mozny, ze ten cip ma 50 kg a dron zabiji kineticky, ale to nam muze byt fuk. Kazdopadne od nas Rusak nic nepotrebuje.
LD
Přijde o rady, jak má správně hodnotově žít. :-)
Bohužel o to více hodnotových sráčů do životů jiných zbude na nás.
Jantar
Čím dříve padneme na hubu, tím lépe ?
To může napsat jen zcela nesvéprávný idiot.
Je to naprosto totéž, jako se těšit na to až mě exekutor vyhodí na ulici a já budu moct jako houmlesák znovu začínat od nuly.
Ideálně na prahu šedesátky s již jen zrovna dobrým zdravím.
Ty továrny za biliony nám znovu postaví kdo ?
Levné suroviny nám místo rusa dodá kdo ?
Takovéhle píčoviny může napsat jen úplný bezmozek.
Sysop
V tom pripade jsem take bezmozek a idiot. Zcela racionalnim pohledem na situaci rikam, ze prestavba neni mozna. Lepsi to smest se stolu a zacit znova. Zasadni problem vidim v lidech a ti, dokud nepadnou drzkama na zem, nebudou chtit realitu videt a hlavne – nic s tim nebudou chtit delat. Jen nadavat a kecat. Takze reset, sorry jako.
Jantar
Ano, to je běžný názor z generace která stát nebudovala ale rozkrádala. Ti co ho budovali, mají většinově názor zcela opačný.
Ale už jsou z větší části po smrti, takže není kdo by těm mladším napravil hlavy.
Great Reset není o znovuvybudování společnosti, ale o jejím resetování do středověku, či doby železné. Podle okolností, jak se světovým elitám zadaří.
Ostatně nevidím tu byť jen nepatrnou snahu o obnovení nord streamu či jaderných elektráren. Spíš snahu opačnou, jak se zbavit civilizačních vymožeností.
Mimochodem, ve školách a školkách se díky ukrům šíří nejen svrab, ale další vymýcené choroby. Takže středověk se vším všudy.
V některých částech Ukrajiny si deindustrializované i kanalizací či vodovody, takže se šíří nebezpečné infekční nemoci.
Až se ukři houfně poženou k nám, tak to bude nebezpečná epidemiologická situace.
Kterou samozřejmě nikdo řešit nebude (na rozdíl od covidu).
Sysop
Kdyz se tento stat budoval, bylo to po predminule valce. Takze ano, pokud pres nase uzemi zase prejde nejaka valka, zadny reset nebude zapotrebi, s tim souhlasim.
A nemam na mysli GR, to je vlhky sen curaku WEF, to je zcela jiny koncept.
Co se UKcek tyce, k tomu se vyjadrovat nechci. Problem samozrejme neni v nich, ale v nas. Ze nenakopeme nasim curakum prdele.
Bahnak
Čím dřív to padne, tím z menší vejšky to bude padat.
Čím déle to potrvá, tím víc toho ti nahoře stačej posrat.
Zatím ještě máme lidi, kteří něco uměj, a pořád ještě funguje část rodin. To jsou krystalizační jádra, kolem kterých se to může začít zvedat.
Pokud tihle lidé umřou, kdo to zvedne zase nahoru?
RK
Plný souhlas.
A ZATÍM ještě nějaké lidi máme, co nejsou absolventi různých obskurních oborů.
qub1n
Taky souhlas.
RK
to Jantar a Jantar
Právě proto, že si práce předchozí generace vážím, tak vidím jako jedinou možnost to „musíme padnout na hubu“. A čím dříve, tím lépe.
Jaký je plán získávání el. energie po odstavení uhelných elektráren v r. 2030 (to je za 5let!)? Zatím jsem slyšel el. si koupíme jinde a budeme dostavovat JE (zatím je vše v jednání, kopnuto do země nebylo a nemyslím, že by to dokázala zrychlit např. níže uváděná 3D tiskárna). Akorát, že stejnou vizi (budeme nakupovat od ostatních) mají okolní státy a Německo v tom je na špici. A kdo ji tedy bude vyrábět, když všichni budeme jen nakupovat?
Tady dodám „Dokázali jsme to!“ napsal na sociální síti X prezident Rinkévičs. https://www.forum24.cz/pobaltske-staty-se-po-odpojeni-od-ruska-napojily-na-energetickou-sit-eu
Tak a když se podívate na statistiku výroby a spotřeby el. energie Estonsko/Litva/Lotyšsko (v r.2020), tak vidím převážnou většinu energie mají (více než 50%) ze spalování uhlí nebo plynu. A hlavně jejich spotřeba el. je výšší než vlastní výroba. Tak odkud tedy teď energie do těch pobaltských států půjde? Jak se to promítne do cen? A je na to připravena přenosová soustava?
A takto je to se vším. Slavná divirzifikace zdrojů (tak nakupujeme ten samý plyn nebo ropu), ale s demokratickým příplatkem. Co udělájí s domácnostmi a navázně pak s průmyslem ty slavné emeisní povolenky na vše atd. atd.
A hlavně někteří občané musí zjistit, že nepotřebujeme vagény politologů, sociální antropologů, různých odborníků na kde co, kteří umí jen žvanit, ale nikdy nic kloudného neudělali a neudělají. Ale potřebujeme ty „obyčejné“ řemeslníky, techniky, řidiče, popeláře, zdravotní sestry atd. atd.
LD: Tím vyvlastněním pozemku Wedosu jsem se dříve trochu prokousával. Došel jsem k názoru, že Wedos podělal co mohl, o nic se nestaral, choval se jako ignorant, a nereagoval na výzvy od úřadů a dění v okolí. Štěstíčku si šel naproti tak mohutně, že víc už udělat pro to nešlo.
Nemám rád úřady, byrokracii ani české právní prostředí. Ale nemám také rád ignoranty jako je Wedos, kteří si o všechno svým příastupem říkali.
není povolený stavět, ale přitom chcó kus ukrást na silnicu? no vlastně jo, ta se tam vteleportuje ze vzduchu, chňápu
Alan.Cox
Wedos nekoupil stavební pozemek. Koupil předražený pozemek, kde nebyla šance si cokoli postavit. Wedos koupil a dal to k ledu.
Po 15 letech se tam začala stavět silnici. Po PATNÁCTI LETECH!
Ještě něco?
Wedos si zde hraje na těžce ublíženého asi jako hysterická Němcová, když ji sprdli Rusové. Těžce si to pohnojili sami. Řvali, že na pozemku, kde nebylo povoleno nic soukromého postavit, a bylo to jasné už v době koupě – chtěli postavit datacentrum. Přitom to věděli od první chvíle, že si tam nikdy nepostaví ani kadibudku.
pyčo tímdle přístupem sme neměli ani vylejzat z jeskyně
Alan.Cox
Wedos si koupil pozemek na pěstování řepky a brambor. Nebyl podveden, protože od začátku věděl, že tam nepostaví nic. S tím to Wedos kupoval.
Wedos kalkuloval s tím, že to časem nějak zařídí, aby to byl stavební pozemek. Prostě vsadil do loterie, která mohla a nemusela vyjít. Nevyšla.
To je jako, kdybych koupil Václavák s tím, že celé náměstí zořu a budu tam pěstovat mrkev. Což mi samozřejmě zarazí ještě než tam přijede první bagr. Pak budu řvát, že v tomto státě je všechno na hovno, protože nemůžu Václavák zdemolovat a pěstovat tam mrkev. Uznej, že kůň na Václaváku obklopený mrkví by byl autentičtější, ale zasraný stát mi to zatrhl.
Wedos jen zneužívá toho, že stačí nadávat na stát – a všichni se přidají. Ale v tomto je Wedos pěkný křivák.
LD
neznám přesně jejich kauzu, ale v byrokratickém mordoru si dokážu představit, že si nepřečetli něco na nástěnce ve sklepě :-) … no úřední vši jen dělaly svoji práci.
Alan.Cox
Územní plán je veřejný. Ještě jsem neviděl vola kromě Wedosu, který by chtěl stavět, a nepodíval se do územního plánu.
Pirath
Spoření na důchod je podobný bullshit jako dotace z EU. I kdyby to fungovalo, tak peněz se nikdo nenažere. Ať uhnije pošle dělníky a materiál! Místo toho posílá bezcenné inflační peníze. Kdo spoří na důchod do fondů, hází svoje prachy do kanálu. Fondy za to nakupují státní dluhopisy nebo financují kriply v korporátech, vymýšlející ekosračky a podobné nesmysly. Jenom hovado si může myslet, že tímto způsobem se zajistí na stáří. Takhle blbí jsou snad jen voliči Fialy a Babiše.
Sysop
Takhle,… to sporeni smysl ma. Ale za dodrzeni urcitych pravidel a levidel:
– v zadnem pripade necpat prostredky do neceho, co mi plne nepatri a nemam plne pod kontrolou, v zadnem pripade nejake obskurni fondy, do kterych si stat sahne, kdy ho napadne
– stran nemovitosti byt opatrny, zoufale vlady budou zoufale zvedat zoufalym lidem dane z nemovitosti, kdyz uz, tak koupit neco mimo Evropu
Alan.Cox
Koupím si vládu USA. Konkrétně celý Pentagon.
Sysop
Tak to bys mel pospisit, protoze cert vi, kdo tam za par mesicu zbude.
Alan.Cox
Vyčkávám, protože podle zákulisních zpráv bude Pentagon zničen dánskou jadernou raketou jako odveta za pokus USA o anexi Grónska.
FretkaG
K tomu hmyzu. Do spousty žrádel se přidává košenila (E120) už roky. Vyrábí se z hmyzu.
Na druhou stranu cyklamát sodný (E952) je v EU povolený, ale USA zakázaný.
Vyrábí se synteticky přidáním hydroxidu sodného nebo vápenatého (louh) do cyklohexylaminu, který se používá jako přípravek proti hmyzu a korozi, nebo při výrobě plastů. Bylo zjištěno, že používání směsi cyklamátů se sacharinem, vyvolalo vyšší výskyt rakoviny močového měchýře.
Nedávnou jsem držel v ruce sirup, který měl právě cyklamátek se sacharinem. Odhaduji, že spousta lidí se cpe tady těmahle a dalšíma sračkama ze sirupů, col light, uzenin, salátů, atd… a přitom plačou nad tím, že někde povolili (prakticky další) hmyzí přísadu. Takže nechápu to poplakávání pana domácího.
nejlepčí šugrfrí srance mají sladidla všecky štyry z velké štverky (a do toho se začínají vobjevovat eště i další), není nic lepčího na rozpušení si mozku (esli dotyční vůbec eště nejakej měli)
možná proto místní lojza dozrál do takovýho kokot? von tydle šity chlast(áv)al po hektolitrech
cool
Už jen ten výčet Éček co by přísad v potravinařství je na „vesmír onoho kodexu alimentaris. To je téma k zblití – průmyslová „příroda. No a jenom vzpomenu patrně v 2 a 80sátém na vojně instruktora chemickobakteriologických válek školení polochemiků s chp 13 na jedy všeobecně jedovaté, zpuchýřující, látky vx a binární zbraně kdy říkal že atomovky jsou prskavky proti biologické válce a zmínil jedy na buněčné urovni a vlastně mluvil o spike proteinu? a aniž by vizionář tušil vlastně popsal agendu businessmanů „covid tours big pharmy, blééé. https://cz24.news/zlocinecka-who-potvrdila-ze-byla-aplikovano-565-miliardy-davek-mrna-coz-odpovida-cilum-elit-v-oblasti-depopulace-cilem-je-vsechny-vas-zabit/
Alan.Cox
On se med vyrábí z hmyzu.
Hedvábí je rovněž hmyzí produkt.
Ale to nic nemění na tom, že přidávání červů do potravin proti vůli lidí považuji za zločin, za kterém by mělao následovat elektrické křeslo nebo popravčí četa nebo šibenice pro všechno, kdo se jen slovíčkem o to zasloužili.
Bystro
To se rikalo i o separatu v burtech a pastikach,a sojovem masicku.A presto je to vse s nami.Zajimavy je i fakt,ze kdyz se u nas rekne 80% veproveho masa,je v tom pocitane i veprove sadlo napr. Coz pry v Nemecku nelze takhle slucovat.Nevim,nakolik to pravda je.
akorát že to je přesně vobráceně ty vole, máslosálokužemaťo všecko vypisovat extra a poměry hmotnostně; nácek napíše švajneflajš a sou v tom kuže a kdovíjakej šit, možná akorát sadlo je zvlášť
Alan.Cox
Co se říkalo o separátu v buřtech a paštikách? Že je to hmyzí produkt?
Bystro
Ne,ze je to zlocin.Ale prej to lidem chutna a chtej pry to tak.Specificka narodni chut.
Alan.Cox
Separát dává ekonomicky pro výrobce smysl. Snižuje náklady. I když je to hnus.
Přísada potemníků do pečiva ovšem prodražuje náklady, a to masivně. Není k tomu ani ekonomický ani jiný důvod.
Zřejmě na to budou muset být dotace jako na elektroauta.
Pořád přemýšlím, co je za tím. Jaký má být skutečný cíl toho boukaření Brusele.
Bystro
Mozna je cilem dat lidem neco jineho,o cem mluvit,nez o elektroautech a green dealu. A hle,dari se.
Takze odvadeni pozornosti? Libi se vam ten duvod?
Alan.Cox
Odvádět pozornost lze snadněji a méně kriticky.
Očekávám mnohem větší čertovinu.
Sysop
Tipuju snaha o prerozdeleni karet. Jeden k porizeni masokombinatu pouziva Buresovu metodu, jiny na to jde pres brouky. Tlak na plebs, ze kravy prdi a je potreba je omezit, se na druhe strane vyvazi nucenou nabidkou hmyzu, ktery se da vyrabet naprosto prumyslove, na odpadu a nekde v halach, aby se miliardarum z letadel nekazil vyhled loukama posranyma od skotu.
Alan.Cox
Hmyz se moc průmyslově na odpadu vyrábět nedá. Chování larev je ekonomicky drahé, náročné – na energie, prostor, žrádlo i hygienu.
Na stejné množství hmoty jako je z jedné krávy potřebujete mnohonásobně víc prostoru, energie a nákladů u brouků.
Potemníci si umějí poradit. Mají kanibalistické sklony. Pokud nedostanou dost prostoru a dost kvalitních proteinů, začnou se vzájemně zabíjet a požírat. Oni to dělají i tak.
Jakmile začnou žrát odpad, tak ten odpad samozřejmě bude i v těch larvách. Potraviny pak začnou být semeništěm nemocí.
Na rozdíl od krávy potřebují kontrolované prostředí. Vyšší vlhkost znamená, že potemníky napadnou parazité. Běžná teplota znamená, že vývojový cyklus je asi půlroční. Při vyšší teplotě se urychluje, ale poměrně rychle chcípnou když se zvýší moc.
***
Pořád si říkám, jaká čertovina je za těmi brouky v potravinách. Protože ekonomicky i jinak to smysl nedává.
Sysop
Protoze jsi do te ekonomiky zapomnel zapocitat dotace. A zdroj tech dotaci budou treba CO2 povolenky za chov dobytka. Ze hmyz generuje CO2 v prepoctu na kg bilkoviny jeste vice, o tom se nebude smet mluvit a psat, jako obvykle.
CzechDave
Jaká čertovina? Agenda 2030 od WEF. Krmivo pro plebs z brouků je jedním z cílů té agendy. Červi jsou plánovaní, to není jen tak nějaký výstřelek anonymního pomateného plánovače v EK.
Sysop
Prisaham, ze kdyby ke zkrmeni tem cervum byl predhozen Klaus Schwab, byl bych ochoten si osmazit a sezrat hrst tech cervu.
LD
Nedávno mi někdo dlouhodobě žijící a podnikající v GB, líčil jak tam „oldmoney“ pořizují na wc pro služebnictvo drsnější hajzlpapír i když je dražší, aby se mu ukázalo kam patří. S brouky ve žrádle to bude podobné.
Jantar
No přece genocida.
Zajistit podmínky aby lidi vymírali samovolně.
Napřed do nich naprat šmakulády od tfujzru aby jim klekla imunita a měli v těle permanentní neléčitelný zánět.
A pak jim vypínat topení, elektřinu, znepřístupnit zdravotnictví a nutit je žrát nestravitelný hmyz s chitinem a parazity a toxiny ve střevech.
Jiný důvod není, protože ekonomicky to smysl samozřejmě nedává žádný.
Stejně jako soláry a větrníky. Ty jsou potřeba když se budou deindustrializovat a vypínat velké jaderné elektrárny, rušit doly na uhlí apod.
Všechna současná ekonomická, hospodářská, sociální, ekologická, energetická, a zdravotnická opatření směřují jen k jednomu: k pozvolné ale masivní genocidě populace.
Alan.Cox
Také se přikláním k tomu, že důvod je spíše ála doktor Mengele a doktor Smrt.
Chitin nevadí. Chitin běžně jíme v houbách nebo mořských plodech. Jediný problém je, že je to alergen. Masivní jezení chitinu v každé potravině by znamenalo senzitizaci většiny populace. A vyvolání alergií.
Ale jinak spousta parazitů, odpadních látek, a jiného svinstva.
Bystro
To nemohu vyvratit,pac do Nemec nakupovat nejezdim.I proto jsem uvadel,ze nevim.
Sysop
Vysvetleni varovani je jednoduche – pro ty, kteri se zajimaji o to, co zerou, jeste pridat do seznamu brouky. Kosenilu ji jen blbec, kterej ma rad cerveny zradlo a je linej cist, napriklad.
Alan.Cox
Běžný člověk košenilu líbá na rtech ženských.
Také ji běžně sníte v klobáse, mase, salámu.
Mně je to jedno. Karmín je nejedovatý, nerakovinný. Na rozdíl od všech syntetických červených náhražek.
Sysop
Od ted si budu jahodu jeste dukladneji mejt.
Alan.Cox
Také ji musíš vyházet z šatníku červenější kousky. Často také bývají obarveny karmínem. Zvláště ty ezo- a bio- kusy z jihoamerických ručně vyráběných šatů, atd. Skoro všechna světová produkce karmínu pochází z Peru.
Půlka džemů je barvena karmínem.
Červené želé a bonbóny nebo cukrovinky, či gumoví medvídci – je absolutní jistota karmínu.
Karmín má krásnou chinonovou molekulu zakončenou glukózou. Ale přímý extrakt z brouků se nepoužívá. Smíchá se s hliníkem a vytváří se z něho lak. Tento produkt je pak stabilizován vápenatými ionty. Teprve až tímto se barví potraviny.
potraviny sou běžně barvený taky třeba červenou řepou, zas to nemusiš úplně přehánět
Alan.Cox
Jo jo, barvivo E162. Akorát že barvení červenou řepou je nestabilní, nevydrží dlouho. Pak je to mnohem dražší než karmín. A do třetice obsahuje dost dusičnanů, takže je zakázáno do potravin pro děti.
Většinou se výrobci marně snaží nějak udržet stabilitu přidáním E300 a dalších antioxidantů.
Reálně na to výrobci kašlou, protože jim E162 za to moc nestojí, pokud nemusejí.
Alan.Cox
Jinak pro šulíny, co cíleně vyhledávají, aby tam nebyl karmín alias košenila, jsou připraveny pasti zvané azobarviva. Ta jsou na rozdíl od karmínu rakovinotvorná a alergenní. Ale mají krásné živé barvy, no nádhera.
Sirupy a cokoli ovocného: E129 jsou nejen červené, ale mají i ovocnou chuť. Též moučníky, cukrářství, limonády.
E122 – azorubin, je zase odpovědný za hyperaktivitu a nedostatek pozornosti u dětí.
Nebo indol je skvělá látka. Indol dává charakteristický pach výkalům. Prostě je to ten základní smrad hoven. Když ovšem indol naředíš, voní po fialkách. Indol je jedna ze základní látek v kosmetice pro vůně.
Alan.Cox
Nebo aminokyselina cystein. Průmyslově se vyrábí (nejčastěji v Číně) z ostříhaných lidských vlasů, odraného drůbežího peří, nebo štětin, kopyt prasat či mrtvých krav. Holičství v Číně smetou ostříhané vlasy a je to zdroj pro cystein.
Ten se následně používá v péči o vlasy.
Také cystein jíte v pečivu, kam se přidává jako kypřící přísada do mouky. Cystein totiž tvoří disulfidické můstky s proteiny jako je lepek, takže i nekvalitní mouka pak udělá lepší, větší a nedýchanější chleba.
Panek
Mne u toho ale zaráží, že je to jen na 5 let. Proč? Není to náhodou, aby během těch pěti let nemohly rebelující státy odmítnou brát mouku, která byla kontaminována hmyzem už ve fázi zrna? Takhle se sračka prohlásí jako nezávadná, protože splňuje evropské limity a kdo jí odmítne brát, bude vlastně omezovat volný pohyb zboží.
Bystro
Mne investovani do fondu,pripadne primo akcii prislo jako hra,kterou bezny clovek nedokaze vyhrat.Vzdy jsem to videl tak,ze abych ja vydelal,nekdo jinej musi prodelat,vice mene ruleta,kde jedinej vyhravajici je dirigent fungujici na procenta z vkladu.Jako vyjimku bych videl konkretni drzene akcie a z nich plynouci dividendy,ale jakejkoliv fond,eeeee Lide to provozujici jsou specialiste,jak si prijit na svou libru masa,muzete se s nimi svezt,kdyz se jim to hodi,nebo vam nachomytne,ale s klidem vas nechaj financne prodelat,kdyz z toho kapne.
K Nvidii,asi rok a pul ci dva zpatky sem mel nejaky telefonni hovor,na druhem konci byl nekdo dobrej,pac sem ho hned neodpalkoval.Prej pokud budu chtit,nechaji si na mne kontakt v databazi a pokud se naskytne v dohledu nejaky vyhodny kseftik s akciemi typu nakup a ziskovej prodej,daji mi vedet.Taky se zajimal,zda bych v tomto pripade chtel investovat aspon 5 tisic.Slibem nezarmoutis,byl jsem trochu zvedavej,tak jsem rekl,proc ne.
Ozvali se,je to pul rok,mozna nakej mesic navic,mozna konec lonskejch prazdnin,ze je mozne uzasne ziskat na akciich Nvidie,az desitky procent,a kolik bych byl ochotnej v tom nechat penez. Celkem jednoduse sem rekl,ze jsem investoval do prestavby bytu a moje aktiva jsou vycerpana.Jestli si pry nechci pujcit,tohle je tutovka.Ehm…
No,takhle se delaji prachy,nekdo dopredu vi o akci,ktera cilene rozkolisa hodnotu konkretnich akcii,pripadne srazi dolu,spolu s peclive pripravenyma a koordinovanymi prohlasenimi v mediich dojde k masivnim prodejum vyplasenych drzitelu,ti trati,a pak uz jde jen o to,nakoupit v ten spravny cas,nez narazi na dno.
Vazne nechapu,jak nekdo muze nestoudne vyzyvat k investovani do akcii prostredky urcene pro prilepseni v duchodu. Za sebe rikam,vlastni bydleni,kus pozemku na brambory,a na zbytku idealne naskladnene kubiky dreva na otop.A naucit se vyjit s malem i v dobach dostatku(nerikam skrblit),aby jste po prichodu zlych casu vedeli,jak na to. Protoze jak se rika,a pravdive,aby Vam mohl nekdo(stat,obec) neco dat,musi nekomu sebrat(a to o dost vic).Plne chapu,ze to neni reseni pro vsechny.Jenze hrozne moc lidi veri tomu,ze se o ne nekdo postara.Mam za to,ze je lepsi se o sebe starat sam,dokud mohu,i kdyz…Verili by jste pred 20 roky tomu,ze se budou pokouset zbavit lidi mobility? Ze bude green deal?Mozna za 20 let bude nelegalni vlastnit domek nebo byt 3+1 a bydlet v nem sam,pekne ho zdanit,hamouna. A o to drevo se taky sabnem.Nicmene,predstavovat si dnes realitu za 20 let bude jiste neco uplne jineho,nez se toho dozit a zazit ji na vlastni kuzi.
RK
Souhlasím. nicméně již JDC to tak nějak prorokoval: Peněženku mi můžou vzít, kočár mi můžou vzít. Ale důl? Viděl jste někdy důl? Vždyť to je díra v zemi. Důl se může zasypat, zatopit, ale nikdo vám ho nemůže vzít!
A mám takové obavy, že i ta představa – bydlím ve svém, za své, ať mi všichni políbí…, může díky zmrdům v EU a ČR vzít také za své.
Bystro
Dul mu nevzali,ale znarodnili,a zacli vyuzivat jim zbudovanou infrastrukturu pro vlastni potreby (vsech).
RK
Byla to nadsázka. Nicméně s tím bydlením to podle mne dopadne, jak již několikrát prosáklo (tuším svého času Slovensko, pak u nás Piráti atd.). Daně budou takové, že prostě budete nucen prodat a budete rád, když dožijete „ve svém“, ale budete platit nájem.
Alan.Cox
Stačí podříznou prvního, kdo pro to zvedl ruku. Člověk pak zdarma dožije v kriminále.
martin_100
Zase když takhle tak ne jednoho ale co nejvíc ať v tom krimu má bejt člověk na co hrdej.
semancko
Na to pozor, pravidla kriminalu urcuju Ti o ktorych Ti ide, mozu nastat zmeny a nebude to ani zdarma ani teple a suchu.
Alan.Cox
Dobrá poznámka. I to se může stát.
qub1n
Důl vám mohou podle nového nařízení vyvlasnit pokud bude v chráněném území Natura 2000 (typicky ochrana ptactva).
Nedávno jsem se koukal na překryv obydlených oblastní a Natura 2000 a zatím se to týká okrajově Křivoklátska, okolí vojenských újezdů a skoro všech pohoří (Šumava atd..). Ale do budoucna se to chráněné území může vyhlásit leckde.
On ten pád akcii NVidea nebyl zas tak tragický, cena se vrátila někam na podzimní hodnotu, takže z toho pohledu běžná korekce srovnatelná s jinou akcií, kde se také hodnota vrací o pár měsíců zpět. Na diverzifikovaném portfoliu to člověk ani nepozná.
Už před mnoha lety jsem si zakázal investovat v ČR a v Evropě (z důvodů v článku a důvodu propojení politiky a byznysu) a udělal jsem velice dobře. Nikdy bych nedal pětník do Evropské akcie nebo jiného fondu.
SkReT
Borče já teda nevím, otevřu si svůj investiční portal patria a říkám si do čeho budu investovat, začnu klikant najednotlivé obchodovatelné firmy a drtivá většina je na špici.
intel s amdjdou setrvale ke dnu.
moderna jakož to výrobce injekci je taky na stavu horším jak před pandemií.
aktuálně není do čeho investovat, protože jsou trhy na třeba pěti a více letých maximech. Ale skoro jedna firma vedle druhé. Nějaké slabé výkyvy tam jsou ale to není pro konzervativnější způsob investování vhodné.
Takže podle mě jsme někde na stropu maximalizace zisku a čeká nás nějaká pohroma, nebo pád. Protože se nemáme kam posouvat. A co jsem zaznamenal v esvém zaměstnání, tak už začínají fungovat první komerční softwary pro nahrazení lidí AIčkem. A to jako ne jednotlivce, ale třeba skupinu deseti lid, kteří makají na něčem třeba 5-10let, tak zvládnou dneska pomocí AIčka za týden, bez lidí.
Takže ta změna je za dveřmi.
RK
Nechci být úplně skeptik. Ale AI vám dá pouze takové výsledky, které odpovídají vloženým datům. Je to stejné jako u člověka.
A AI vám zcela jistě nepostaví dům, neopraví, nevyrobí, co potřebujete atd.
A nevím, kam se pořád všichni chtějí posouvat. To je taková nějaká obskurní ekonomická teorie, že každý rok musí být růst min. 5-7%.
Bystro
Aby se mohly natisknout dalsi penize,kdyz si tak dobre vedeme? Stagnace je pry cesta do pekel,na druhou stranu vyrovnane ucty ma dati/dal jsou zase zadouci,ale je cloveci prirozenost,ze radeji bere nez dava,a kdyz uz teda dat musi,tak nazpatek chce jiste vic. V ramci rodiny uz jsem nekolikrat pujcoval penize,rekneme max. petimistne castky. A kdyz se chteji odvdecit,beru jako urok sluzbu,ci cin,ktery pro ne je spis investici casu,a trochu vlastni prace ruzneho druhu.Nikomu nepujcim podruhe,dokud nema splaceno,a doufam jsem dost tvrdej,abych tohle neporusil.Ucelny dar je neco jineho.Je treba zachovat si tvar.
To AI nepostavi dum,no,to je diskutabilni,pokud vim,jiz se testuji systemy automaticke vystavby na principu 3D tiskarny.Nevyrobi?Asi jde jen o definici,ale pokud vim,v ramci vesmirneho prohramu,treba ohledne Mesice,se uvazuje o vyrobe z mistnich zdroju za pomoci stroju,nikoliv lidi. A s postupem AI budou rust i jeji moznosti,zalezi na periferii,ktera ji bude poskytnuta.Oprava cehokoliv byla a je usudkova cinnost.Toho bude AI casem take schopna.Naopak u prumernych lidi tato schopnost upada. Vyrustal jsem v male vesnici,a jako dite jsem rozebral budik.Nedokazal jsem ho sestavit zpet.Mistni duchodce,byvaly hodinar,poslali mne za nim rodice,si se mnou sedl,a ukazoval mi,kam a jak co mam dat,klidne strcil a zase vydelal,at si to udelam sam,jedine co tem strcil bylo pero natahovaci.Dnes uz tohle tezko nejake dite zazije,dostalo by facku a slo by se pro novej budik.Neslo,objednal by se s donaskou,nebo dronem.Ani v Pionyrovi ci Babete se kluci v garazi vrtat nebudou.Veci jsou dnes slozitejsi na pochopeni,nikde se zadna kolecka netoci,prevody nechrasti,mazani se nekona…i to je jisty vliv na upadek sikovnosti.Jen dratky,plosne spoje,display a baterie. tezko si na tom pilovat nejakou mechanickou zrucnost,a pestovat zvidavost,jak veci funguji.Tkzv. cernych skrinek je kolem nas az prilis….vime,co udelat pro pozadovany efekt,a zpusob,jak k tomu dojde,je tezce pochopitelny.
tydlety tiskárně sou taky pěkná sračka tak akorát k hovnu tvl, zlatej klačenej plast do střikoformy
Bystro
Jako leckde,kvalita vystupu zavisi zejmena na kvalite vstupu,surovin a zdroju.Blbec ani sikovneho nic nenauci.3D tiskarny do bytu za par tisic jsou proste jen hracky…Coz neznamena,ze se na nich nemuze clovek vycvicit.Vem si prvni tiskarny ze 70/80 let,a za 20 30 let pote se uz na nich daly dost verne tisknout penize.Coz neni navod,jen ilustrace moznosti pokroku v technologii.
Alan.Cox
Kvalita výstupu také závisí na zvolené technologii zpracování a opracování, což se vám Behemot snaží sdělit.
Smysl to má leda tak na malý série kde není problém zaplatit fakt kvalitní mašinu, pže malosériová výroba forem by byla eště horší. Tesem se sral s takovou domácí pičovinou co nekdo zmatlal s jako že rantlem za kerej se zahákla hadra krycí šaltrpáku. Naprostá katastrofa, nulová soudržnost vrstev, rozpadá se to tvl na miliardu vláken, otřesnej šrot.
Alan.Cox
AI je tu dobrých 70 nebo 80 roků. Žádný velký pokrok neudělalo. Jediné, co se stalo je, že jsou k dispozici mnohonásobně větší soubory dat.
Takže AI vám najde naleziště. AI vám natěží raw suroviny. AI vám postaví továrnu na výrobu základních surovin pro průmysl. AI vám postaví továrny na výrobu stavebních materiálů z těch produktů. Namísto dělníků bude také všude AI.
Pak vám AI postaví továrnu na polovodiče a další součástky. Stejně jako AI postaví strojírenské továrny. Následně AI navrhne celou 3d tiskárnu na stavebnictví. AI tu tiskárnu sám bude vyrábět.
Následně AI postaví dům s tou AI tiskárnou.
Jo, zapomněl jsem – AI také postaví elektrárny na výrobu elektřiny.
Bystro
To A.C.
Kolonizacni vesmirny program v kostce.Nezapomente i na cloveci lihne,kdyz uz jste v tom.
Nemam sajn,jak a kam povede cesta s AI.Ale kdyz nebudu neco delat pro lepsi a svetlejsi zitrky,treba jen svoje,tak se jich nedoziju.Mam za to,ze je lepsi se trebas marne o neco snazit,nez z nedostatku lepsich napadu provadet destruktivni cinnost ve svem okoli,at slovni,ci fyzickou.
Alan.Cox
Jako bych viděl film Sexmise nebo Matrix s těmi líhněmi.
AI je buzzword. Prostě když si na kabelku nastříkáte Louis Vuton, je to hned 100 x lepší kabelka. Když si na bavorský dřeváky nastříkáte tři pruhy Adidas, najednou jde o kosmicky dokonalé dřeváky, ve kterých se padesátkrát lépe chodí.
Když si na web d-fense přivěsíte nápis „AI web technology“, tak to bude něco!
AI je druh heuristického algoritmu a zpracování dat. Nic víc. Trpí všemi neduhy, kterými trpí heuristické algoritmy. Trpí také tím, že pouze opakují to co je v datech. Nová situace = značný potenciál vymlácení si huby a karambol s AI.
Sysop
Uz ted jsou obory, kde AI bud rovnou funguje, nebo bude fungovat behem tohoto roku. Napriklad u nas v praci bylo asi dvacet skladniku, jeste pred deseti lety. Pred ctyrmi lety uz jich bylo osm, zbytek delaji roboti (sklad je plne roboticky a rozvoz skladovych polozek po firme take delaji roboti), takze skladnici delaji v podstate jen Papierkram. No a s nastupem AI se to vsechno smrskne na jednoho, ktery bude dohlizet na AI a ucit ji, kde jeste dela chyby.
Dale pak je tu SW pro kompilace dat z CAD pro CNC, doted na to bylo cele oddeleni, kde se opravovaly chyby, generovaly 3D modely pro dokundamentaci, atd. Predpoklad je redukce lidi o 70 % behem peti let.
No a minuly tyden jsme na porade resili kreslice, coz jsou lidi, co jednak kresli technicke vykresy a druhak vyplnuji datove listy produktu, meziproduktu, atd. Kuci z IT predvedli programek s podporou AI, ktery toto umi s 3% chybovosti. Takze cca 60 lidi z nejruznejsich oddeleni (odborne vzdelani) bude zbytecnych.
RomanL
Automatické sklady jsou tady už desítky let, a žádná zvláštní UI na ně fakt potřeba není. Kromě toho, co se týče těch chyb, taky to není až taková sláva, jak by se na první pohled mohlo stát. A místo těch skladníků ty chyby řeší většinou externí zaměstnanci, za které dá firma většinou tolik peněž, kolik je dřív stáli ti skladníci. Jenom se musí někdy déle čekat.
Ale jo, na vyplňování zbytečných papírů je to výborný pomocník, obzvlášť pokud ty papíry potom už stejně nikdo nikdy NEČTE, protože jsou od samého začátku K HOVNU. ;-)
Sysop
Bohuzel, realita je jina, nez bohulibe prani. Je to jako „ty cinsky sracky stojej tak za hovno, ze je stejne nikdo nebude kupovat“.
RomanL
No, nevím. Asi znám jiné sklady.
fatdwi
Sysop: žádnej strach, kresliči ani CAD/CAM zbyteční nebudou. Někdo bude muset vyplňovat hromady ESG reportů a pokud by to nestačilo, tak moudrá brusel zase něco přidá:-) Než namítneš, že ESG přece dokáže úplně stejně vyplnit AI jako člověk, tak žádný strach, to se vyřeší jedním nařízením, že to musí být psané rukou:-) Stejně je to agenda k hovnu, takže její špatná strojová čitelnost je fuk, důležité bude, že ty lidi nebudete moct vyhodit. Nějaká kolektivní smlouva už zajistí, že přes konstruktéra na (de fact) uklízečku bude nutný za stávající plat.
Sysop
Sracka ESG prezije i jadernou apokalypsu, to si nedelam iluze.
nák sem si nevšiml henté yntelygence, zkus to eště párkrát
Sysop
Eh? Slavna AI je jen sw pro prehrabovani databaze existujicich dat. Zatim. Treba se jednou zlepsi prognostika. Nicmene, pro vyplnovani formularu funguje dobre. Stran skladoveho hospodarstvi to zvlada primo bravurne a skladnik uz je dnes jen cvicena opice, co baliky od dodavatele nahazi na pas a odtrhne dodak, pripadne ho vylovi z krabice. Pak uz to frci automaticky.
U vyplnovani Stücklisten, Datenblätter a dalsich kravin funguje AI dobre, protoze kope do obsluhovace s tim, co ma jeste kde dovyplnit, zkontrolovat a nabizi mozna reseni. Tim padem to frci mnohem rychleji a jeden zvladne prace za tri.
Základní pravidlo je, že cokoli udělané poctivě (algoritmus) funguje lépe a radostněji, než AI. AI má své neostranitelné nectnosti, kterým se nejde z principu funkce nijak vyhnout.
Poctivě udělaný automatický skladovací systém (a že jich je!) bez AI bude fungovat lépe a deterministicky.
Sysop
Rozhodne ano. Ale u nas se fura parametru stale meni a je vyhodnejsi mit neco radeji drive a s chybama, nez pomalu, ale presne. Ty chyby se celkem rychle odhali. U nas je parta celkem schopnych ajtaku a toto tema se resi uz par mesicu, ostatne algoritmy neuronovek jsou stary – jen co ja pamatuju – ctyricet let.
Alan.Cox
To je to co píši jinde pod tímto článkem. Že to, co se označuje jako AI je kurevsky stará věc!
Kdybyste nekecal. Například analýza obrazu nebo videa je úplně někde jinde než v prastarých časech. Kvůli tomu je možné mít i autoritářské sračky typu kamer s rozeznáváním obličejů, komunikujících kamsi do centrály, že Švejk jde zrovna k Palivcovi na nějakou vlastizrádnou schůzku.
Co by za to StB dala, ale tehdy ta technologie prostě nebyla.
Alan.Cox
Analýza obrazu nebo videa je na tom plus mínus stejně. Jen tyje z toho, že dnes je rychlejší hardware, více paměti a větší datová úložiště. Plus více dat k natrénování.
Kolik diskutujících na D-Fensu by se dalo nahradit Claudem nebo DeepSeekem, aniž bys to na první dobrou poznal?
Arnold J Rimmer
@Martin Kechlibar
Zatim žádný, snad až na hypotetického Milouše Jakeše. Je to totiž otázka formy, nikoli obsahu.
RomanL
Přesně tak. Nafouknutá bublina, co brzo praskne, obzvlášť když DeepSeek vydal svoje zdrojáky pod GNU licencí pro všechny, kdo o ně má zájem.
RK
to Bystro
To, že poskytujete půjčky (doufám, že máte licenci), je vaše věc.
K té „technické“ stránce AI. Pokud nahlédnu do literatury začátku 20. století, již tehdy byly určité úvahy ohledně zavedení strojů a nahrazení většiny lidí. Teď se zeptejme, proč tomu tak dosud není. Důvodů je několik.
Co se týká výstavby, tak 3D jsem nezaznamenal. Co bylo prezentováno, byl „zdící robot“ https://www.youtube.com/watch?v=xuGexXaC2RE
Alan.Cox
RK: Stejně tak jsem slyšel už ve 20. století, že budeme běžně létat na mars, a budeme mít doma několik osobních humanoidních robotů.
Namísto toho máme fejsbůk, grýn dýl, přešívání dětí ve školkách a genderovou propagandu už od útlého dětství, naše životy řídí Lejenová, a zvyšuje se počet lejster či formulářů.
Je rok 2024, a stále není ani to, co mělo být už v roce 2000 běžné.
Já se těším na to, až veverky namísto sbírání oříšků a létání po stromech budou mít ajfoun s AI – a tím se jejich lopota na tomto světě skončí.
Bystro
RK
Kazde zacatku jsou tezke,zrovna jako lidska blbost je bez konce.Zdici robot je zacatek,byl zminen i ukazan v nejakem dokumentu,souvisejicim prave s touto problematikou vystavby.Z nejake stavebni/architekt VS to byla studie,kdy postavit model domu nebyl zasadni problem,potiz je v meritku. Takze mozna to jednou bude,a predchazet tomu bude panelovka.Prezentovano tak,ze tiskarna bude tisknout jednotlive dily domu na miste stavby a na miste se budou montovat.Uvidime,jestli dozijeme.
Ono k pokroku,pamatuji si casy,kdy jsme s tatikem sledovali rakouskou TV,ani jeden z nas neumel nemecky,a tatik rikal,bylo by uzasne,kdyby tomu dole bezely titulky k tomu,jak mluvi.dnes, na You Tube,bezna vec.No,nedozil toho.
Alan.Cox
Takovou zdící tiskárnu jsem viděl na sousedním paneláku, když jim dělaly balkóny. Balkón sestával ze dvou betonových částí, které odlila na míru nedaleká betonárka. Hotové panely se přivezly a namontovaly. Ta montáž byla rychlá a ještě se u toho flákali.
Stejně tak jsem netušil, že komunistická koncepce paneláků z železobetonových panelů je vlastně zdící robotika.
Nechci být oportunista a hádat se. Dovedu si představit 3d tisk domu. Akorát že vlastnosti toho domu byly na pendrek. Ono každé zjednodušení a zrychlenní výrobu se někde projeví.
Viděl jsem dva menší výbuchy lithiových baterek. Jeden v kůlně postavené z cihel, druhý v nějaké místnosti z ytongů. Řekněme, že síla výbuchu byla srovnatelná. Cihly vydržely, ytong se rozlámal.
RomanL
Naprostá současná většina lidstva jsou techničtí analfabeti, kterým nalžete jakoukoliv kravinu, i když je to absolutní technický nesmysl. A takové úvahy jakože MOŽNÁ, NĚKDY v budoucnu, po překonání ZÁKLADNÍCH potíží – jsou absolutně na HOVNO. A to, že vám dnes něco překládá titulky, fakt není takový zázrak, jak si asi představujete.
Vy jste, RomaneL, takový klasický hospodský plivač.
Všechno, co ještě neexistuje, je lež a nahovno.
Všechno, co už existuje, je banalita a žádný zázrak.
Nevím, co jste dokázal vy, ale z těch lidí v mém okolí, kteří tímhle způsobem rádi shazují cizí práci, bylo 100 % zaflusaných pivařů bez jakéhokoliv nadání nebo pracovitosti.
Alan.Cox
Ale on nic takového, co mu vkládáte do pera, nenapsal. To vy ho jen pérujete za něco, co v jeho textu není.
princdrson
typická libtardí nemoc, domýšlení se a zneužívání slova
corona
Marian Kechlibar 12.2.2025 v 12:56
– – –
Ne, RomanL není klasický hospodský plivač.
Co neexistuje, může být lež a nahovno.
Co už existuje je výsledek činnosti, zázraky neexistují.
Marian Kechlibar má často naivní představy, vyplývající z jeho neznalosti.
*
Připomenu naši debatu o tzv. „autonomním řízení“ – nejsem proti pokroku, ale nutno být realista. Argumenty jsem onehdy předložil. Je potřeba rozlišit pokrok a pseudopokrok…
Já jsem taky předložil své argumenty, a skončili jsme u hádky kolem nějaké hypotetické roury trčící z rozpárané plachty náklaďáku.
Nemám v úmyslu to absolvovat znovu, mluvili jsme zcela mimo sebe.
Trend je celkem jednoznačný – přibývá jurisdikcí, které to autonomní řízení akceptují, jakož i vozidel, které mají nějakou formu téhož. Nevím, kdy čekáte, že nastane ten Velký Obrat, po kterém to všichni začnou naopak opouštět a rušit. Zatím ta křivka celkem připomíná křivku šíření jiných technologií.
corona
Marian Kechlibar 13.2.2025 v 10:38
– – –
Ta trčící roura není tolik moc hypotetická. Kdo má naježděno, ten ví.
Ano, skutečně bohužel přibývá jurisdikcí, které akceptují. Na vině jsou hloupí arogantní lidé, jako Jurečka či bambula Kolovratník.
Vozidel přibývá leda tak s různými formami tzv. „asistentů“, nikoli s formou autonomního řízení. I ty pokusy ve Phoenixu dohlíží dispečer, bez jeho dohledu by to rychle skončilo.
Co se týká křivek, ty hypotetické jsou.
A ano, mluvili jsme mimo sebe – realista kontra fantasta, jinak to ani být nemůže. Jeden bere do rukou různá zařízení, přístroje, měřidla a pohybuje se mezi těžkými předměty. Ten druhý má před sebou virtuál…
„Vozidel přibývá leda tak s různými formami tzv. „asistentů“, nikoli s formou autonomního řízení.“
Tak tomu se v angličtině říká „splitting hairs“, nebo-li hledat hnidy.
Tenhle vývoj neprobíhá jako zrození bohyně Athény, která prý dospělá a krásná vyskočila Diovi přímo z čela. Probíhá tak, že se pomaličku automatizují jednotlivé úkony řidiče a každý rok to o nějaké procento popoleze. Na tom není nic hypotetického, srovnejte rozsah schopnosti těch asistentů roku 2010 nebo 2000 vs. dnes.
Taky se těm robotům pomaličku přizpůsobuje infrastruktura, samozřejmě to nějakou dobu trvá, ale ona se přizpůsobí. Úplně stejně, jako kdysi bylo nutno zpevnit povrchy formanských cest, aby unesly těžší vozidla.
corona
Marian Kechlibar 13.2.2025 v 10:55
„..se pomaličku automatizují jednotlivé úkony řidiče a každý rok to o nějaké procento popoleze.“
„.. se těm robotům pomaličku přizpůsobuje infrastruktura, samozřejmě to nějakou dobu trvá, ale ona se přizpůsobí…“
– – –
1.
Ovšem některé „úkony“ automatizovat NELZE. Např. právě tu reakci na jisté formy mimořádných situací – tam člověka nelze nahradit.
2.
Infrastruktura se ovšem nikdy nepřizpůsobí dostatečně natolik, aby bylo možné tzv. „autonomní řízení“ využít stylem „sednu, navolím cíl a automat se postará“. A dokonce ani na vyhrazených komunikacích tomu tak nikdy nebude. Roli hraje příliš vysoká cena…
Lukas B.
ale jo, budoucnost bude podobná jak na metru bez mašinfíry. na lince to jezdí na autopilota, a na posunu do toho leze člověk.
corona
Lukas B. 13.2.2025 v 13:07
„… podobná jak na metru bez mašinfíry. na lince to jezdí na autopilota,…“
– – –
Na silnicích to však nebude. Nelze zajistit vedení ve stopě. A to není jen tento problém…
Lukas B.
není nic jednoduššího, než zakázat na silnici s provozem autonomních vozidel živé řidiče nebo aspoň neprofesionální dopravu a všechna vozidla dát pod kontrolu tlačítek stop a generální stop na pultu dispečera (živého nebo elektronického).
Cerny Mor
Lukas B:
možná tohle píšete jako ironii, ale na fórech zastánců elektromobility a autonomního řízení přesně tohle skutečně zní – bylo by třeba zakázat živé řidiče.
Přitom celá autonomní mobilita je funční nesmysl: stačí trocha chaosu, nečekaná překážka, značky zalepené sněhem, složité povětrnostní podmínky, díra v silnici, blbě viditelné značení, problém se semaforem – a autonomní mobilita je v čudu. Na takové situace nejde aplikovat vzorce. Ještě několik desetiletí tohle bude platit.
corona
Cerny Mor 13.2.2025 v 13:34
„Ještě několik desetiletí tohle bude platit.“
– – –
Spíš mnohem déle…
Lukas B.
no a ta autonomní mobilita naráží na jeden problém, a to odpovědnost a trestní odpovědnost. to první se dá řešit snadno, to druhé dost blbě, protože chybný softvér není a nemůže být vyšší moc. takže stejně tam bude „někde“ dispečer s prstem na tlačítku generální stop obklopenej obrazovkama.
corona
Lukas B. 13.2.2025 v 13:57
„… dispečer s prstem na tlačítku generální stop obklopenej obrazovkama…“
– – –
… nepříliš schopný vždy včas jednat…
Lukas B.
to je úplně jedno že bude k ničemu. ale půjde to na něj hodit. je přece v pohodě nějakého Houmra z velína, který 99% času žere brambůrky a nudí se, odměnit dvouletou podmínkou a desetiletým zákazem činnosti, než zavřít do kriminálu softvér.
corona
Lukas B.- 13.2.2025 v 13:24
„…není nic jednoduššího, než zakázat…“
– – –
Ano, přičemž zůstává velice složité a nákladné vůbec takovou silnici realizovat…
Až to udělá nejakej velkej průser, aby to nasralo veřejnost a ta vytáhla na papaláše s vidlema a molotovama, pak to pude ráz na ráz. Zatím sou storky, jak to zmateně kličku ze strany na stranu a v protisměru vokolo práce na silnici (kde naštěstí tou dobou nikdo není), že prej „zmatení značením“ spíš k pousmání, nicméně přesně todle lidi tvrdili vod začátku, že ten tupej bordel nebude zvládat, a přesně to se děje. Až výsledkem toho bude hromadná nehoda s X mrtvejma, tak to pude ze dne na den.
Betonová tiskárna byla taky ukázaná před X rokama a hovno z teho, samozřejmě. Matlat na sebe vrstvy je hezký, soudržnost už tak hezká není, jak sem ostatně demonstroval s tím lemem manžety šaltrpáky. To už je mnohem praktičtější udělat rozebíratelný plastový formy do kterejch se z betonu ten skelet vyleje najednou, na malý přízemní domečky není ani nejak zásadně potřeba to armovat, sériová stavba totožnejch domků velice rychle a levně. Kde nic, tu nic, akorát spousta hytlernadšenejch dementů, co v životě vlastníma rukama nepostavila ani hajzlboudu, ale už plánujou – jakmile dostanou bambilion cizích peněz ze stártapu – jak budou v nejakejch žebrákostánech stavět levný baráky (tehdá se mluvilo vo asi 200k za hrubou) s tiskáreňama a podobnejma kundovinama. Už tehdá taky lidi celkem jasně v diskusi řikali, že s pár známejma/kamarádama si malej přízemní domeček stejné velikosti lidi postavijou svépomocí z cihel za víkend taky za takovejch 200k hrubou, a to pár století osvědčenou technologiou, co se nerozsype na sračku po projití prvním mrazem.
RomanL
Přesně!
Sysop
Ale no jasne, hrubka (pokud pod ni neni pohrbeny mega sklepeni) jde vystrelit rychle, porad pomerne levne a rozhodne nabizi i clenitejsi struktury. Navic tyhle kulaty zdi, to musi pak bejt radost to nejak tradicne zateplovat. Nejlepe na to jeste striknout tak pet cisel jadrovky, aby se to vubec nejak vyrovnalo. To je jak stavet z kamene.
To už lepčejš vypadal jinej koncept, kerej sem viděl taky leta letoucí zpátky, ale praxa nejak hovno – vystavět bednění z plystreňu a do něj vylejt betóne. Máš hotovo raz dva ai se zateplením. Akorát že je tam napyču to, že typicky zrovna nechceš plystreň zevnitř, abys tam zhnil, a taky co sítě žejo.
Cerny Mor
Behemot:
proč tak složitě? Dům Šumperák původně z šedesátých let byl naprojektován tak, aby jeden zedník a dva pomocný dělníci (takže třeba majitel se synem) stavbu postavili svépomocí za dva měsíce. No a krásná dřevostavba se i dnes dá koupit za 3 mega bez základovky, a je hotovo hrubá stavba za den, střecha další den a pak jen detaily vnitřku – pár týdnů.
Šumperák je dodnes super:
„Pro první realizaci upravených plánů si projektant Josef Vaněk, který upravil původní plány architekta Vladimíra Kalivody, u stavebního úřadu vyhlídl manžele Kocúrkovy, které přemluvil, že jejich projekt je špatný a nabídl jim svůj jako lepší. Se stavbou potom sám pomáhal a díky získaným zkušenostem svůj plán upravoval. Další pak vznikl v také v Rapotíně, jako první dům tohoto typu. Třetí si postavil lékař v Šumperku, kdy si ho všimla širší veřejnost.[9]
Vaněk prodával plány lidem za 842 korun s tím, že je stavba natolik snadná, že ji postaví jeden zedník a dva pomocní dělníci za dva měsíce. Zájemců bylo tolik, že mu s množením pomáhali členové rodiny. Vydal i třicetistránkovou propagační brožuru s adresou a telefonním číslem.[3] Po získání popularity šumperáku se dokonce původní architekt chtěl s Vaňkem soudit, ale nakonec od toho upustil.“
dřevák má poměrně dost nevýhod, cihlu ani jiný betóny ti nezežere houba ani brouk, požadavky na elektroinštalacu jsou úplně jinde, a tak
Sysop
Drevak je super, kdyz bydlis nekde u lesa. To mas pak k te prirode tak nejak bliz. Kuna se ladne prokouse do podkrovni izolace, v podlahach mravenci, je to takove prirodni.
Sysop:
no dřevák od Haas Fertigbau nebo Rýmařov, co znam, se staví na betonové základovce, takže ty mravenci nevim nevim. Kuna prokouše leccos, ale hlavně potřebuje díru, a na to stačej pletiva spod. – užil jsem si to na půdě na chalupě, boj s kunou. Desku dřevostavby by neprohryzala ani náhodou. Ona se zabylí i v izolaci – ale potřebuje díru, jak se tam dostat.
Sysop
Brablenci zvladnou jakoukoli sqiru mezi betonem a drevem. A kunda skalni ano, resim ji, co jsem na svete a jednu takovou diru mi vyrobili tesari v krovu na rohu, spatne spasovano, nebylo to videt, dirka snad 4×4 a uplne to stacilo. Bejt barak drevenej kopozit, jsou prochcany i steny.
Lukas B.
kuně zacpat cestu je jednoduché, na to stačí nějaké odřezky, kladivo a hřebíky, nebo zmuchlané králičí pletivo. ale taková myš domácí, to je. pane, šikulka, ta je jednak mrňavá, a druhak umí hryzat a prožere se skrz vším kromě kovu, kamene a zvonivek.
no ty 3d tiskárny a stavebnictví; to naráží na to, že aby „směs“ ze které se to „tiskne“, je tísněna dvěma zásadními okrajovými podmínkami, které zatím*) nemají pro běžnou výstavbu průnik. a to 1. cena směsi, a 2. konzistence směsi (měla by být jaksi tixotropní**).
a pak jsou tady podmínky takové běžné provozní, že tisknout zeď a tu pak po klasicku zateplovat je takové pitomně polovičaté (tedy moje fantazie nedává, že to bude tisknout rovnou něco jako voštinovou strukturu vylehčených tepelně izolačních cihel), že ten robůtek aby tiskl barák bude mít nějaké rozměry (dejmetomu srovnatelné s čerpadlem na beton) a tu potvoru je nutno na stavbu dostat, tu potvoru je potřeba nějak kontinuálně zásobovat***)
*) slovo zatím píšu alibisticky a spíš jaksi z důvodu předběžné opatrnosti abych se úplně neblamoval, jakkoli jsem přesvědčen, že nebudou mít podstatný průnik nikdy. dokud se budou rodit jakžtakž zdraví kluci co mají sílu a fortel, nejsou pitomí a na studium se nehodí, tak se bude zdít nebo montovat z panelů.
**) vzhledem k rozměrům, tedy tloušťce zdiva a nějaké přiměřené rychlosti výstavby to určitě nepůjde tisknout „tavením“, neboť bychom to neuchladili, úplně stejně i reakce vytvrzení zdiva bude muset být buď velmi pomalá, nebo na ní budou dramatické požadavky velmi nízké exotermicity/endotermicity. takže to bude muset být umíchatelné, v hadicích tekuté a po opuštění „hlavy“ nestékavé v extrémně velké/tlusté „housence“. to se dá rozumně udělat jen pořádnou dávkou cementu (nebo podobného pojiva) a plnivem s extrémně přesně vyladěnou křivkou zrnitosti, krmené to nebude jen tak něčím, čili pytlovaná směs. tohle zatím cenově nemůže konkurovat autoklávovanému pórobetonu a rozdím bude minimálně řád. a úplně pomíjím, že by bylo fajn, aby se tisklo z něčeho tepelně izolačního.
***) strojně stříkaný beton je technologie docela „stará“ a etablovaná. ale furt kurva drahá.
Sysop
Copa s takovym cerstve vytistenym barakem udela napriklad necekana letni bourka? Nevim, jen se ptam…
Ono se ruzne sermuje s tim, jak to bude uuuzasne levny, protoze neni potreba mit tolik UKcek, ale nikde jsem se nedocetl, ze usetri investor. Procpak asi? Tipuju, ze stavba samotna vyjde draz, protoze investice do masin, voe, ale investor ma usetrit tim, ze to dostane driv.
Lukas B.
klimatické podmínky obecně. zdění na pěnu*) se dá provozovat v podstatě za jakéhokoli počasí (snad kromě vrstvy ledu sněhu na zdi od včerejška), zdění na tenkovrstvé stavební lepidlo na bázi cementu funguje nad bodem mrazu, co na tom, že to pak tuhne/tvrdne déle. všechny ty „chytré“ technologie potřebují víceméně laboratorní podmínky.
*) pěně se různí ti umísťovači řemeslníků na pranýř statečně vysmívají, ale na správně prováděném zdění broušených cihel na zdící pěnu není nic špatného.
Arnold J Rimmer
A ví se taky co tam ta pěna ve zdivu udělá po sto třiceti letech? U malty se to ví. Z cihel po odstřelených dolech z doby císaře pána skoro nešla oklepat.
Lukas B.
ta pěna je tam ve vrstvě desetiny milimetru a víceméně vyrovnává kontaktní napětí. samozřejmě mluvím o přesném zdění z broušených tvárnic, ne o tom, jak nějaké prase zdí na pěnu plné cihly z bouračky, každou jinou.
Arnold J Rimmer
OK, chápu, přesto mám u těchle novot jistý odpor pramenící z neprověřenosti staletími. Na druhou stranu – k technologii hliněných vepříků se vracet nechci.
Lukas B.
já jsem taky z toho nejdřív skřípal zuby. ale když je zedník šikovnej a umí s nivelákem nebo hadicovou rovnováhou a umí použít provázek (ergo založí spodní řadu skutečně rovně), tak to není nic špatného.
dyž je zedník šikovnej, tak to může zrovna tak slepit tenkou vrstvou cementovýho lepidla, který vydrží půl věčnosti, místo sraček, ze kterejch má negdo desetkrát větší vejvar (a ty na tom stejně neušetříš ani hovno), páč srovnal kolik stojí tuba pěny a pytel lepidla – prakticky stejně, akorát že ten pytel je tak 100× objemnější, takže vejvar pro fabriku je zřejmej
Lukas B.
kartuše se napíchne a jede se a aplikuje se rovnou pistolí, žádná zubatá stěrka a zednická lžíce. lepidlo se musí nejdřív namíchat a jeden nesmí bejt blbej a dělat z něj tepelné mosty. produktivita práce (v soustružnickém, nikoli národohospodářském smyslu slova) je při zdění na pěnu výrazně vyšší.
no a cena: z dozy 750 ml se teoreticky udělá 50 litrů materiálu, reálně něco přijde vniveč. z 25 kg lepidla je 15 litrů namíchané srágory, když se nanáší správnou zubaticí, tak vyplníme 30 litrů, ale dáváme toho víc než pěny, protože se to nestlačí na nulu. takže i cenově je to víceméně prašť jako uhoď.
No co, rozpadne se na prach. UVčko sežere nechráněnej polyuretan už za měsíce, kdo nekdy koukal na 10-20 let proleželý PUR matrace, ví, že to vypadá dost podobně. Klasická maltová omítka (sádrová tuplem) je propustná, nevěřím ani vomylem, že to vydrží století bez celkem výrazné degradace. Takže to bude držet vlastní vahou a vomítkou, takle existuje „pár“ bytovek, kde nebylo za socanismu moc cementu, tak jsou z prakticky vápenno-pískové malty, čili po půl století taky drží vlastní vahou a vomítkama, a je velký mrzení, co s tím, pže hodně silná bouřka taky může celou bytofku sfouknout jak domeček z karet.
Lukas B.
pěna se samozřejmě rozpadne velmi svižně na prach v případě, že je vystavena uv záření. omítka je docela slušná uv ochrana, no né?
Jak moc slušná? Na 10 let? Na 100 let? Na 1000 let? Poudej, přeháněj.
Lukas B.
pěna okolo zednicky slušně zapucovaných oken montovaných do pěny ze začátku devadesátek se při demolicích jeví zcela bez degradace (a je-li degradace, tak horních pár milimetrů, a ta pravděpodobně vznikla prodlevou mezi montáží a zapucováním a dále nepostupovala). mimochodem upozorňuji, že montážní pěna není zdicí pěna, sice se s ní pracuje dost podobně, i ta chemická báze je podobná, ale jsou akcentovány úplně jiné vlastnosti.
Lukas B.
no a kdybyste chtěl vědět něco o průstupu UV záření různými materiály, tak doporučuju začít třeba u wikipedie.
Budou tam nejaký další plniva, samozřejmě, nicméně nosným médiem je pořád polyuretan, a pokud ten se rozpadne, tak na zbytku nezáleží. Já rači pořád zůstanu aspoň u toho cementovýho lepidla…
Sysop
Tak ja zatim muzu potvrdit PUR po 18 letech. Zrovna ted instaluju umyvadlo v miste, kde jsem ho pred 18 lety naprojektoval, ale nikdy neudelal. Odklepl jsem omitku, abych se dostal k zatkam a ta PUR vypada, jakobych ji tam spritznul vcera. Byla ve zdi, ve sklepe.
bych rád aspoň pade, když se bavíme vo stavbách na století+
Lukas B.
tak si vykuchejte lednici po babičce (nějakou calexku z 60.-70. let). tam bude čistá pur pěna bez jakýchkoli přísad. stačí?
Arnold J Rimmer
Řikam že nešla oklepat, měl sem jí sfouknout, no člověk se furt učí. Holt pro příště.
Taky nevim proč to stříleli, když to drželo prakticky vlastní vahou a čekalo to jenom až do toho Behemot kopne. To je tak když se k tomu nevemou odborníci.
Začni u sebe ty magore, píšu celkem zřetelně ty pyčo že pěna určitě nevydrží několik století jak tvrdá cementová malta, a ty mi tady začneš blábolit neco vo tom, že tvrdou cementovou maltu nende ani vomlátit. Tvl, tě na starý kolena povýšili na kapitána zjevnýho, co?
Arnold J Rimmer
Zkus si to po sobě přečíst, teda jestli to dokážeš. Já nemůžu za to že máš písemnej projev a myšlenkový pochody jako průměrnej mongol, fakt ne.
ó Vy renesanční tvore; Vy víte i o degradaci v čase polyuretanu nevystaveného UV záření? obdivuhodné! podělíte se, prosím, s námi, obyčejnými smrtelníky, o nějaké odzdrojování tohoto smělého tvrzení?
jojo, důkaz úporným tvrzením a „už jsem to říkal, dohledej si to“. starej a blbej diskusní trik blábolila v koutě.
umíte něco? cokoli? z jakéhokoli oboru?
žrádlo ti taky musí nejaká asištětka předkousávat ty kokote?
Lukas B.
no a zdící roboti; ti fungují perfektně, na první pohled nahradí partu šikovných namakaných zedníků, ale ta parta šikovných namakaných zedníků musí jednak tu potvoru zásobovat (minimálně tomu vozit pod nos po základové desce pumpíkem palety tvárnic, stihat pásy, sundávat folie a odnášet prázdné palety, druhak musí vyřešit všechny detaily (dořezávky cihel, překlady, atd.). takhle když chcete postavit rovnou nekonečnou zeď bez stavebních otvorů, na to je robot ďas, ale na rodinném domku s velkou plochou oken je k ničemu.
Lukas B.
jo a ještě: stavby se algoritmizují dost blbě, každá je jiná. snadnější by byla robotizace pneuservisů, protože to je furt stejné (ne tedy oprava defektů, ale výměna celých kol nebo pneumatik a vyvažování kol) – a tam světýlko na konci tunelu zatím nevidět.
jasně, něco dělá stroj, třeba podbíjení kolejí na na přesnou geometrickou polohu nebo snad i grejdrování a pokládky finálních vrstev vozovek, ale furt se dělají i novostavby dálnic s lankodráhama.
ygorek
Lukas B. 13.2.2025 v 11:10
Zdicí robot funguje perfektně v kombinaci se zásobováním JIT. Na kamionu jsou naloženy tvárnice podle kladečského schématu z realizační dokumentace. Zdicí robot si je bere v pořadí podle kladečáku, nikde žádný paleťák. Základním úkolem namakaných zedníků je připravit staveniště tak, aby se robot zapatkoval v projektem definované poloze a kamion(y) s tvárnicemi dtto.
S dořezáváním cihel se nepočítá.
Překlady jsou připraveny podle kladečáku.
To, co popisujete vy, je hybridní model, který požadované úspory nepřinese.
Lukas B.
jasně. robot má tedy smysl pro katalogový rodinný dům. nebo na dům, kde je zpracován nějaký model s kladečákem (čili takový BIM do úrovně tvárnice). mimo jiné to tedy znamená výškově držet přesně modul (zpravidla skladebných 250), a mít všechny rozměry všeho zaokrouhlené na modul cihly. tedy výhradně novostavba a výhradně na vodorovné zelené louce. a JIT zásobovatelné. nějaké pole u neratovic třeba.
Lukas B.
a pravé úhly samozřejmě. já mám pravé úhly a vodorovné roviny docela rád, ale uznávám, že občas je efektivní použít úhel nepravý (a zrovna katalogové domky rády použijí nějaký obecný úhel v uzlu chodba/vstup/komora/wc). ne tedy že bych byl úplným znalcem zdicích systéů, ale tvárnice „vějířovky“ jsem ještě neviděl (což může tedy být moje neinformovanost).
ygorek
Lukas B. 14.2.2025 v 8:01
Ale o tom se celou dobu bavíme.
Představa, že na stavbu přijde robot Emil, nastaví Tencerův rám, popadne zednickou lžíci a hurá, hurá do práce, jak říkával Gustav Kliment, je na úrovni šedesátých let.
Pokud mluvíme o robotizaci stavebnictví, tak se jedná o celé stavebnictví, tedy včetně výroby a včetně těžby surovin.
Přece jen jsme o půl století dál.
to miv
Díky. No tak nemůžu znát všechno.:-) a všechna videa z youtube opravdu neznám.
Nejsem stavař, ale chybí mi tam nějaká výztuha. Jako na zahradní domek možná ano. A pak ale stejně tam přeci budou nějaké vnitřní instalace atak… Nebo ne?
miv
To RK: U nás to zkoušela např.i Skanska při stavbě někde v Praze. Výztuž není problém, používá se rozptýlená (sklo, plast, uhlík). Pevnostně je to prakticky stejné jako kari sítě. A pevnost obecně pro běžné stavby přestává být problém díky UHPC (zkratka pro Ultra high power concrete). Materiál bude sice dražší, jenže se zase ušetří na pracovnících. Není to samo sebou všespasitelné, ale leckdy to může hodně pomoci.
Sysop
Na pracovnicich usetri stavebni firma, ale ne investor.
netlife
tak ja jsem odkojenej klasickyma sci-fi a moc by se mi libilo bydlet v necem, co vidavam v tech filmech na ruznych planetach v ruzne budoucnosti. Takze urcite jsem pro vyvoj novych technologii i postupu. Nakonec dnes uz taky neresime slamene strechy a ze zanikla schopnost je vyrabet, stejne jako mnoho jinych schopnosti, ktere zanikly, protoze jsme je nahradili necim lepsim.
Co vidim jako nevhodne, ze se do toho montuje spousta dalsich vlivu, jako jsou dotace, aktivismus, politici i amateri jako zrovna Kechlibar. Nikdo z nich tomu nerozumi, ale chovaji se jako stado, ted je to moderni, tak to urcite je jedina cesta vpred. Kdyby se temto vecem nechal volny prubeh, trh, zkusenosti a penize by zjistili, ktera technologie je na co nejlepsi.
Alan.Cox
Nakonec skončíme u papundeklových baráků jako v USA.
netlife
hele, dvakrat jsem v zivote delal rekonstrukci, bejt to papundeklovej barak, mel bych to mnohem rychleji a levneji. Ale mas vzdycky na vyber, i v tech USA si muzes postavit zdenej nebo betonovej barak, kdyz budes chtit. A samozrejme to bude mnohem drazsi, to je logicke.
Alan.Cox
netlife: Problém v USA je, že už ten papundeklovej barák je tam strašně drahej. Za cenu obyčejného zděného baráku v USA bys možná postavil u nás několikapatrovou luxusní vilu na Václavském náměstí.
netlife
jasne, jenze to resis jinej problem. Cenova hladina tam a tady je proste z ruznych duvodu jina. Ale papundeklovej barak bude vzdycky nasobne levnejsi nez zdenej. A jakakoli rekonstrukce nebo predelavka taky, je jednodussi zrusit papundeklovou pricku nez vybourat zed, nemluve o hluku a bordelu.
RK
to miv
Osobně jsem vždycky pro nahradit jednotvárnou monotónní práci.
Ale opravdu s efektem. Postrádá smysl, když zautomatizuji a místo 5 dělníků tam běhá 6 programátorů + dalších x-lidí.
A ten dotaz jako Sysop mám také. A ty vnitřní sítě…vč. podlah atd.
„Postrádá smysl, když zautomatizuji a místo 5 dělníků tam běhá 6 programátorů + dalších x-lidí.“
Tak se na to podívejme:
a. Software se vylepšuje, aspoň ten, u kterého na výkonnosti záleží. Těch 6 programátorů postupně odchytává nějaké chyby, zlepšuje výkon, dodává nové schopnosti. Toto není bloatware, který by se živil reklamami. Podívejte se třeba na výkonnost a schopnosti Linuxového kernelu, jednoznačně šly během těch 30 let jeho existence nahoru.
b. Software škáluje. Jedno vylepšení snadno nasadíte na tisíci místech naráz, když pushnete update. To je s dělníky řádově obtížnější. I pokud mají ochotu se něco nového učit, musí je učit živý člověk a třeba to taky nezvládnou.
Zatím se nikdy, v žádném průmyslovém odvětví, nestalo, že by se postupem času od-automatizovávalo. Jediné, co se liší, je tempo té automatizace a množství slepých uliček, často politicky daných. (Například americké přístavy stále ještě zpracovávají hodně kontejnerů ručně, protože si to tam prosadily odbory.)
Nevím, odkud berou zdejší diskutéři svůj dojem, že zrovna u autonomního řízení, AI a stavitelství to bude naopak. Možná je to jenom morousovitost stáří, které hledí na každou novotu jako na podezřelou blbost, protože v mládí to nebylo.
jojo typyčo to pušování sme viděli mnohokrát, jak třeba srakčwast nainstaloval lidem do kompů trojany, pak třeba jak čuráci z ubikbíky pravidelně rozmrdajou miliony zařízení po světě, dtto mrkvo$oft…bomba tvl :D
a už zas Í-Á, aneb oslí kniha života, to tady kurva dlouho nebylo…
netlife
srovnavat software s barakem, no potes koste. Jestli maji programatori takovehle predstavy o stavebnictvi, tak to nas ceka krusna budoucnost. Jakoze se upgradne a beton bude tuhnout dvakrat rychleji nebo tak neco. OMG
Jistě, že se přitom občas něco posere, Behemote. Ostatně dokonalou a bezchybnou práci, která by nikdy nikomu nezkomplikovala život, neumíte odvést ani vy. To je podstata lidství.
Ale zamlčujete, že na jeden takový podělaný update bývá několik set bezproblémových. To je poměr, který jsou lidé kvůli zjednodušení života ochotni akceptovat.
Jo, akceptuju to tak, že nejaký enteviruse a podobný sračky už ani neinstaluju, a cokoli nad sedmičky mi nesmí přes práh (a na serverech Debian). Tím, že eště nevodvírám zjevný sračky a mám i minoritní prohlížeče, tak jsem principiálně pro mainstreamový škodlivý kódy naprosto nezajímavej (a ty starý se dávno nešíří, pže korporáty to aktivně potlačujou), páč unikátní skladba zařízení, pro který se nikomu nevyplatí psát kód, páč jich je pár (set) na světě. Tím sem mj. vod všech tady tech slavnejch pušovanejch aktuál-lýzacý zcela oddělenej, a všecko funguje k naprosté spokojenosti. Dlouhý roky žádná infekce a dokonce ani blbej spyware/adware nic. Ani routovací krabičky se stařičkejma FW nejsou problém, pže mají tak zoufalý HW, že se do nich nedá nic narvat, i kdyby tam nakrásně byly díry :D Navíc opět, jejich penetrace, pže sou obsolete, je blízká nule.
Dyž to srovnám s politikama hlavně pyčo musíme mit neco saportovanýho protože proto a taky antyvýruse a kdesicosi, a kolik voni řeší sraček, kterejm já se můžu jenom smát, protože jsou pro mne naprosto nemožný…checht tvl.
h72
My, co se živíme rukama, a zároveň desítky let víme a vidíme, jak postupuje digitalizace a jak funguje užití počítačů v praxi, jen lomíme rukama a chce se nám utíkat. Já su bývalý programátor, s nejvyšším vzděláním. Dávno se toho odmítám účastnit, je to slepá ulička. Nefunguje to vůbec a nikde. Díky lidské psychologii. Vše se zhoršilo a to značně.
Jak to včerá správně řikal dědek, nejvíc prachů dneska hrabou ti co sedijou na tvůrcích zábavy, ani zbrojaři nemajou tolik. A co je dneska hlavní zábava? Už batolatům tlačit blikací šmrdlací kokotiny, aby se na tom stali závislí, nedokázali udržet pozornost, nic. Je to vidět, jak je generaca na tom vyrostlá v prdeli, nevzdělaná (a skoro nevzdělatelná, proto taky rozumnější země i na tom slavným západu komplet VŠECKY tydle sračky zakazujou a vrací se pěkně zpátky k tužce, papíru a tabuli s křídama, resp. možná bílé s fixama).
Tvl, každé má v kapse (aspoň papírově) prkno s výkonem co eště nedávno neměla spousta stolních kompů. Potenciál jako prase. Co z toho využívajou? Dělá na tom nekdo nejakou užitečnou prácu? Naprostý hovno, možná 5 %.
RK
to Marian Kechlibar
12.2.2025 v 13:06
a) Už jsem zažil „vylepšení“, kdy přestalo vše fungovat. Programátoři nezlepšují výkon, nedodávají nové schopnosti. Pouze uvedou zařízení do funkčního předem projektovaného stavu (ano někdy se vyskytnou vylepšení). Nic víc, nic míň. Poprosím bavme se i o aplikacích, které se použivají (resp. jste nuceni je používat). Linux může být perspektivní, ovšem… a teď sem dejte konkrétně. Siemens a Linux? Když firmy chtějí Siemens… a Win to bude min. z pohledu sběru dat o efektivnosti výrobní linky.
b) nakonec to bude o předání o informace tomu „poslednímu dělníkovi“. Je pěkné, že támhle někde něco v software upravíte, ale musí to dojít (a z logiky věci) i k Máně z byťáku (pokud se jí to týká). Vy netušíte jak funguje fungující firma?
ad „od-automatizovávalo“ viděl jsem již několikrát. Neboť dané zařízení bylo nespolehlivé, nedokázalo nahradit „dělníka“ atd. (ano chyba v technickém řešení, programování, nereálných požadavků zákazníka…).
„Automatizuje“ se od cca začátku 20.století. Tak a stejně nemáme „zautomatizováno“. Ty důvody jsou relativně jasné, proč ne.
„ad „od-automatizovávalo“ viděl jsem již několikrát. Neboť dané zařízení bylo nespolehlivé, nedokázalo nahradit „dělníka“ atd. (ano chyba v technickém řešení, programování, nereálných požadavků zákazníka…).
To si teda celkem zásadně nerozumíme. Já jsem psal o automatizaci či de-automatizaci celých odvětví, vy píšete o nějakém jednom konkrétním stroji, který se neosvědčil. No jistě, že jsou horší výrobky nebo že může nastat „mismatch“ mezi požadavkem a řešením. Ale to jsou maličké zoubky ve velkém trendu.
„„Automatizuje“ se od cca začátku 20.století. Tak a stejně nemáme „zautomatizováno“. Ty důvody jsou relativně jasné, proč ne.“
Jistě, že v různých oborech to postupuje různě rychle. Ale ten proces taky ještě není u konce. Některé obory k tomu byly vhodnější než jiné, tak se zautomatizovaly dřív. E-mail se svým automatickým doručením kompletně vymazal ručně doručované telegramy.
Chyba, které se dopouštějí někteří zdejší diskutující, je ta, že mají dojem, že ten proces už skončil a že rozhodně nemůže zasáhnout bílé límečky.
Sysop
Ted mi skoncila dvouhodinova konfera, jdu se nazrat a delat neco uzitecnyho, bo mam HO. Predmetem debaty bylo, ze zakaznik si vyvinul novej mejnboard do jedny masiny, utekl mu uz treti programator firmware a od nas chtel, jestli bychom mu s tim nepomohli, protoze nam FW jede a v branzi se to vi. Kdyz jsem videl, jak je to dohromady smatlany z jakych takych khihohoven a uz dvakrat vymenovan procesor, protoze porad mala pazmet (ladne bych se vesel do pulky te puvodni na zacatku), taxme zakaznikovi rekli, ze bud mu dodame celou desku, nebo nic. Dohady, ze ‚tamto uz prece bylo hotovy‘ a ‚todle se prece melo jen trosku upravit, tak proc to trva mesic‘ by nas posunuly do role spoluviniku nejakeho sileneho bastlu asi tak na urovni F-35, kde to, mimo jine, presne z techto duvodu dodnes poradne nefunguje.
Ti mladi neumi ani hovno, na kazdou picovinu hned tahaji matlafoun s AI a nechavaji si rutiny slepit jak vlastovci hnizdo. Takze pokud barak, tak jedine snadno nahraditelny delnasy a tradicni, zvladnutou, technologii.
Z jineho soudku. Vcera jsem byl v praci a prisel za mnou nestastnej elektrikar, ze opravuje jeden vstrikolis, protoze nejede touchscreen. Takovej docela velkej sklenenej panel, tlouska snad centak, na nem nejaky cudle a hejblata plus LEDky, vetsina plochy ale kapacitni snidac, protoze za toto cely prijde LCD monitor. Vysral se tam nejakej cudl, kterej sel celkem snadno vymenit, ale elektrikar pri sundavani tohoto panelu urval jeden konektor. Tak zavolal Fachmanna od vyrobce te masiny a to, co se delo, jsem slysel naposled nekdy pred triceti lety jako for. A ona to realita.
Prijel typek v navonenejch modrakach s firemnim logem, jeste nebyl videt a uz byla citit jeho vonavka. Prisel k masine, cteckou olizl kod na tom touchpadu, zalovil ve svym PC a prohlasil, ze neni problem, maji skladem, cena 8650€. Az se nas elektrikar probral z mrakot, suse se zeptal, jestli by neslo uvnitr jen vymenit ten urvanej konektor. Na to mu Fachmann rekl, ze co je uvnitr, nikdy v zivote nevidel, ze meni panel za panel…
No, tak mi to pristalo na stole, elektrikar bilej jak stena, ze pruser a tak. Jestli s tim neco neudelam. Cumim na to, na centimetrovym skle naparovany vodivy drahy a v jednom miste vyrvanej flek, kde byl SMT konektor. Plus okolo nejaky voslintany, ten nestastnik zkousel pajkou to jako letovat, takze na hrot pajky nabalil jeste par drah okolo, aby to dokurvil dokonale. Na zabiti.
No nic, cumel jsem do toho jak kocce do riti, podarilo se mi pochopit, co ten konektor mel delat a kam vedlo co a naletoval jsem velmi ofafrne (samozrejme olovenou) pajkou draty primo na nohy brouku, kam to puvodne vedlo, zalil jsem to pryskyrici a na konec tech dratu priletoval ten konektor.
Davam mu to z5 a povidam, at si zadeklovani udela sam, na to nemam ani chut, ani cas a primo jsem mu rekl, ze puvodni tavku musi odstranit plastovou spachtli po predchozim nahrati toho skla tak na 80 °C a az to vystydne, tak vzit kryci dekl, na ten dat tavku a rychle priplacnout na sklo.
Po obede jsem se sel podivat primo k masine, koukam, na skle naslintana tavka a u toho udivenej elektrikar, ze to sklo mu to chladi a nikdy ten dekl na to nepridela…
A tohle prosim dela tak za tri a pul hrubese mesicne.
Mysli si snad nekdo, ze mladi programatori na tom jsou vyrazne lip? Ti, co ano, budou delat na kurva dobre placenejch projektech.
„Takze pokud barak, tak jedine snadno nahraditelny delnasy a tradicni, zvladnutou, technologii.“
vs.
„Mysli si snad nekdo, ze mladi programatori na tom jsou vyrazne lip?“
No a máte dojem, že u dělňasů je tomu líp? Kolik jste potkal zedníků pod 30 let věku? Kolik řidičů nákladních vozidel? (Když už se vedle bavíme o tom autonomním řízení.) Tenhle trend samozřejmě zasáhl i ostatní profese.
Tady někdo uváděl jako argument proti 3D tisku budov, že si sežene dva kámoše a postaví tu stavbu svépomocí. Jak dlouho to ještě bude platit? Troufnu si odhadnout, že někdy roku 2050 bude lidí schopných udělat takovou věc se dvěma kámoši naprosté minimum, asi jako lučištníků nebo kovářů.
Sysop
Ano, ale porad najdu vic fachmanu do zedniciny, nez programatoru. Samozrejme, ze mlady zednik je sci-fi uz treba proto, ze mladi chteji na gymnasia a ne na ucnak. To je mi jasny.
Ale pokud pujde z tlustejch do tenkejch, porad si umim predstavit, ze parta kamosu koupi becku, sezene jednoho fachmana a vlitnou na to.
Takove kladivo je jeden z nejstarsich nastroju vubec a pouzivat ho umi prakticky kazdy. Jde jen o to, jaka je mira narocnosti bezneho zdeni. Vyse uvedene lepeni brousenych cihel by zvladla i omladina, pokud na YT uvidi, jak na to.
Tak to jste zase pro změnu větší optimista než já…
„Takove kladivo je jeden z nejstarsich nastroju vubec“
No contest here.
„pouzivat ho umi prakticky kazdy.“
O tom už bych se hádal. Úroveň manuální zručnosti, kterou jsme ještě v 90kách považovali za samozřejmou i u pohybově nenadaných lidí, je dnes nadstandard. I na medicínách si stěžují, že studenti chirurgie nemají jemnou motoriku potřebnou k zašití běžné povrchové rány, natož něco jemnějšího, a že to dřív nebývalo. Příliš mnoho digitální zábavy, příliš málo zábavy v reálném světě.
Kladivem můžete do něčeho praštit. To asi může každý. Ale trefit se tam, kam chcete, už tak samozřejmé není. Ani vyvinout tu správnou sílu, ani moc, ani málo.
Borcům v kožešinách kdysi přišlo samozřejmé, jak se používá valoun k odštěpení těch správných kusů pazourku, protože to viděli odmala. Ve skutečnosti to tak samozřejmé není a chtějí-li je napodobit moderní archeologové, musejí se to delší dobu učit.
Vůbec je zajímavé si občas počíst o experimentální archeologii. Doslova nejstarší technologie světa, která kdysi fungovala ve zcela přírodních podmínkách, je dnes pro moderního člověka krapet těžko uchopitelná. Zmizel celý kontext.
Sysop
Mam doma pubose, takze vidim online, tak to s tim online funguje a take jsem do znacne miry utahl srouby s tim, ze ‚jednou mi podekujete‘, coz jsem od svych rodicu slychaval take, myslel si o tom to same, co oni ted a dekuju za to dnes tak, jak treba jednou oni budou.
Jiste, lide jsou lini, je to zakladni vlastnost a tech, co neco delaji manualne bez prinuceni, je urcite mensina.
Stan ale gro te puvodni debaty si myslim, ze pokud ta roboticka saskarna nedosahne podobneho podrazu, jako treba e-silenstvi, diky nejake dotaci ‚ten robot ma mensi uhlikovou slepej, nez parta zedniku s limonadama s CO2‘, tak si jiste najde svoje uplatneni, ale neverim tomu, ze v budoucnosti, ktere se jeste doziju, uplne vytlaci puvodni remeslo.
Pokud puvodni remeslo vymre, tak to nebude diky robotum, ale roboti budou reakce na ten stav. To je muj nazor. Co se stane, nikdo nevi.
Řemeslo určitě jen tak nevymizí, ale ti roboti přece jenom budou postupně vytlačovat některé lidské práce.
U nás máme tu pekelnou „výhodu“, že naše stavební řízení je děsivé, takže se zas tak moc nestaví. Tím pádem řemeslníky většinou seženete. Ale tam, kde to jde volněji (Polsko), narážejí na nedostatek lidí už teď.
Pomineme-li tedy chujoviny a la uhlíková stopa, roboti mají vesměs výhodu větší konzistence výsledku (člověk může být skvělý, ale i příšerný, robot je obvykle konzistentně někde mezi oběma extrémy) a hypotetické možnosti stavět 24/7. Samozřejmě to je spíš teorie, ale v nouzi ten robot dokáže dělat třeba i v pátek v noci, což dneska už lidi moc dělat nechtějí.
Hodně výrazné je to u infrastrukturních staveb, taková modernizace železniční trati se dnes může dělat skoro bez lidí:
Pšonci nemusijou mít žádnej strach, většina tzv. tahounů KoZa jde do prdele tak, že ekonomika jim nestojí, už se zmenšuje. V rajchu se už teď nebude stavět nic, takže všici ti co jim tam zdrhli teď potáhnou dom jak zpráskaní psi. Budou mít řemeslníků na rozdávání.
Mašina rozhodně v pátek v noci dělat nebude, dyž jí zdrhnou všici vostatní, co ju vobskakujou. Navopak typicky po nocách musijou kmitat ti, co tydle kurvárny udržujou při životě, pže ve dne to přece vypnout nende, to by bylo moc drahý žejo.
Řemeslo určitě jen tak nevymizí, ale ti roboti přece jenom budou postupně vytlačovat některé lidské práce.
U nás máme tu pekelnou „výhodu“, že naše stavební řízení je děsivé, takže se zas tak moc nestaví. Tím pádem řemeslníky většinou seženete. Ale tam, kde to jde volněji (Polsko), narážejí na nedostatek lidí už teď.
Pomineme-li tedy chujoviny a la uhlíková stopa, roboti mají vesměs výhodu větší konzistence výsledku (člověk může být skvělý, ale i příšerný, robot je obvykle konzistentně někde mezi oběma extrémy) a hypotetické možnosti stavět 24/7. Samozřejmě to je spíš teorie, ale v nouzi ten robot dokáže dělat třeba i v pátek v noci, což dneska už lidi moc dělat nechtějí.
Hodně výrazné je to u infrastrukturních staveb, taková modernizace železniční trati se dnes může dělat skoro bez lidí:
Jistě jsou tam pořád potřeba nějací lidé, ale proti roku 1990 podstatně méně lidí.
corona
Marian Kechlibar 13.2.2025 v 12:37
Řemeslo určitě jen tak nevymizí, ale ti roboti přece jenom budou postupně vytlačovat některé lidské práce…
… Swietelsky, se nasazuje už od roku 2006… proti roku 1990 podstatně méně lidí.
– – –
Jistěže na tuhle dřinu je správné nasazovat stroje. Ovšem ke strojům, jako jsou podbíječky, čističky šterkových loží, pokladače kolejiva aj., je stále potřeba značné množství kvalifikovaných lidí už jen kvůli jejich údržbě a opravám.
A ti lidé musí umět brát kov do rukou, umět měřit, znát technologické postupy. Každý nedostatek v tomto směru se těžce vymstí…
Tyhle lidi je třeba cvičit, udržovat jejich schopnosti a znalosti.
Tihle lidé nesmí krnět – chápeš, co chci nyní naznačit…?
Naše stavební řízení je děsivé, takže se zas tak moc nestaví?
Kudy se do vašeho vesmíru leze?
Účastnil jsem se loni několika stavebních řízení, stavění, předávání staveb a kolaudačních řízení. Děsivé bylo jen použití Bartošova orákula, což dnes lze bohudík obejít.
Modernizace železniční trati jsem se na vidlácké pozici také sem tam účastnil, takže váš zběžný dojem je mi upřímně řečeno k smíchu.
Mechanizaci, kterou odkazujete, jsem prvně viděl v provozu před čtyřiceti lety. Byl reálný socializmus, stroje vypadaly pestřeji, pracovní vlak byl sestaven z výrobků různých cizokrajných firem. Cestou ze školy jsme hodili aktovky pod keř a hodiny čučeli na ten koncert…
tak třeba proti takovýmu Mariupolu (resp. RF jako celku, se stačí podívat na časosběrný videa z kdejakýho milionovýho města nekde na dálným východě, vo kerým dnešní produkty školství ani netuší, že to existuje, jak tam vypadá výstavba) se tady staví asi tak, jak dyby zamrzl čas
Lukas B.
nojo. ono se to nezdá, ale bylo by velkou chybou opouštět ruční psaní. je úplně jedno jestli tužkou, propiskou nebo plnícím perem a je úplně jedno jestli písmo spojité nebo nespojité. to dá docela pěkný základ. jakož i loupání brambor, používání příboru a podobné činnosti.
a i úplné lemro dítě se za týden naučí ovládat sekyrku tak, že se opakovaně trefí do téhož místa klacku a tedy po delším úsilí ten klacek sekyrkou přehlodá. takže nějaký skautský tábor dá hodně.
Řidičů je spousta, a případně ai řidiče. Lidí s malou kvalifikací a malou invencí, aby je sezení za kulatou lopatou nenudilo, bylo je a bude spousta.
Na to zdění hrubky stačí jeden člověk s mozkem, zbývající dva už můžou byt jenom pomahači. Přičemž to je taková věc, že není nutný ani koukat nekde na videjo, jak se to dělá, je to tak triviální, že stačí alespoň průměrná inteligence (a čím vyšší, tím to jde rychlejš), aby se tadle balšája ťéchnika vymyslela na místě. Klidně mel neco vo vobjevování kola znova, ale jo, prostě to takhle je. Dokonce pak existujou ai vopchotníci a prodavači, keří pak v krámě dokážou poradit s těma věcma a materiálama, kerý nejsou až tak triviální, že by to bylo jasný na první pohled – mají tech věcí plnej krám, a chcou je prodat.
I proto si spousta lidí tydle věci pořád dělá svépomocí, pže radši si to udělajou pomalejš, ale s rozmyslem a pečlivě, a dost pravděpodobně to dopadne minimálně stejně, jak zkoušet nejaký rychlokvašky co všecko valijou stylem honem honem ať zejtra kasírujem jinde. Finanční úspora je už spíš třešnička na dortu toho, že nebude potřeba vopravovat nejakej průser.
Telegram stále existuje, páč e-majl rozhodně není dostupnej vždycky a všude, zato síť zrovna počtě v nejakým blízkým městečku obvykle funguje, a dojet ten kus mimo civilizacu už počťák autem bo mopedem může dycky.
Lukas B.
česká pošta pohřbila službu „telegram“ někdy před necelými deseti lety, a to pro naprostý nezájem. jestli někde na světě ještě toho dinosaura drží – pohybuji.
Jinak mohu konstatovat, že poslední papírový telegram jsem osobně viděl roku 1995.
Alan.Cox
ad a) „Software se vylepšuje“ je příliš drzé tvrzení.
Naopak, software je rok od roku v čím dál dezolátnějším stavu. Programují ho čím dál větší neumětelové.
Byly doby, kdy si firma neodvážila prodávat neotestovaný software. Dnes už se prodávají natvrdo alfaverze a neustálé nedodělky. A jakmile přišly automatické aktualizace, tak nefunguje nikde pořádně nic.
Není vůbec výjimkou, že software nefunguje ani v základní funkci. Protože si nikdo z manažerů neudělal ani 5 minut pokus, zda se to co budou prodávat, dá vůbec používat a zda to funguje.
Ačkoli dnešní software je v dezolátním stavu, pomyslný vrchol je software pro grafiky, a pak hry. To, co si od softwarových firem nechají líbit grafici, to je sadomaso.
Ten software, na kterém záleží stabilita infrastruktury, je o hodně lepší než dříve. Dokonce i ty blbé Windows jsou o hodně lepší než v časech WinXP, a musíte se celkem snažit, abyste viděl modrou obrazovku. Linuxové jádro je úplně někde jinde než v devadesátkách.
Extrémně silné a stabilní jsou virtualizační nástroje, proto dokáží desítky různých kontejnerů běžet vedle sebe na jednom fyzickém stroji a podle potřeby během chvilky nabootujete další instanci pro výpomoc, když náhle zesílí provoz. Tím je konečně možné efektivně využít procesorovou sílu serverů.
Interpretované jazyky jako PHP a Python jsou z hlediska stability a šíře funkcí úplně někde jinde než na svých začátcích. Chválabohu se konečně opouští C, které bylo zdrojem „footguns“ i pro zkušené programátory. Nové projekty už se typicky začínají v jazycích, kde není možno lehkomyslně exponovat paměť.
Databázové mašiny, včetně těch zadarmo, se ve 21. století taky dost posunuly.
Alan.Cox
Ty vaše dezolátní dojmy, Mariane Kechlibare…
***
1) Vývoj linuxového jádra je přesně způsob, jak to nedělat. Kdyby byly poměry (náklady [tedy finance a čas] na vývoj / výsledek) tak špatné jako jsou u linuxového jádra – tak by všichni zkrachovali. Linuxové jádro je příklad, jak extrémně draze vyrpodukovat relativně jednoduchou věc, jako je jádro operačního systému.
Kdyby firmy programovaly software tak astronomicky neefektivně, jakoto dělá linux kernel – zkrachovaly by do jedné. Tolik uvalených prachů a času do tak malého kousku software – to i EU s Bruselem je proti linuxovému projektu virtuózně efektivní.
Navíc gratuluji. Linuxu se podařilo po více než 50 letech odladit unixový systém 50 let starého principu, který vzal i s chlupama. To není příliš dobrá vizitka. Není tam nic pořádného na vylepšení: Není mikrojádro, není unicode, není dokonale zvládnutý multithreading, atd. atd. atd.
***
2) Windows se vnitřně nijak nezlepšil. Jen začal být zlejší na výrobce hardwarových ovladačů. Zavedl certifikaci. Naprogramoval většinu generických ovladačů. A izoloval ovladače na izolační úroveň 1, tudíž jejich pád umí odchytit bez pádu systému. Jinak pod tím je stejně kvalitní / nekvalitní (nehodící se škrtněte) kód jako předtím.
Jen pro jistotu: x86/x64 procesor (to je ten v PC) má čtyři úrovně oprávnění. Nejvyšší oprávnění 0 je ve Windows pro jádro operačního systému. Dříve byly ovladače na stejné úrovni, čímž zbuchly celý systém v případě problémů. Teď jsou ovladače na nižší úrovni oprávnění 1. Dále je nevyužitá úroveň oprávnění 2. Programy běží na nejnižší úrovni oprávnění 3.
***
3) To, že nic nevíte o C/C++, ani o PHP – to už více dát najevo nemůžete.
Alan.Cox
Databázové mašiny se posunuly kam? Já nějak výrazný posun nevidím. Jsou plus mínus pořád stejné.
Ano, už nešetří DBMS (tedy databázový server) každým bajtem paměti, ale pěkně papá paměť jak Otesánek. Mnoho algoritmů můžete snadno zrychlit, když nemusíte šetřit pamětí. To ale zařídil spíše vývoj elektorniky než software.
Alan.Cox
MK: „Interpretované jazyky jako PHP a Python jsou z hlediska stability a šíře funkcí úplně někde jinde než na svých začátcích. Chválabohu se konečně opouští C, které bylo zdrojem „footguns“ i pro zkušené programátory. Nové projekty už se typicky začínají v jazycích, kde není možno lehkomyslně exponovat paměť.“
Což typicky končí zbuchnutím programu na nedostatek paměti, pokud takový program běží delší dobu. A nebo brutální pomalostí. Protože PC má pouhých 64 GB RAM, a místo pro swap na disku má jen pár TB, a to přestává takovému programu stačit.
Je to krásně vidět na webovém prohlížeči Firefoxu, který přepsali z C/C++ do Rustu. Už předtím byl paměťově žravý, ale Rust tomu dal raketovou akceleraci. Zabraná paměť stále roste s časem od spuštění Firefoxu, až začne počítač swapovat pro nedostatek paměti.
A to nemluvím o tom, že se jádra jader operačních systémů píší v asembleru, kde je všechno jen na vás. Tam můžete lehkomyslně exponovat úplně všechno, zdaleka nejenom paměť. Zvlášť v jádře os toho můžete posrat tolik, že to až není hezké.
Když programátor neumí programovat, což je případ 99,99 % dnešních moderních programátorů, nepomůže mu programovací jazyk ani od pánaboha.
quadra
Obavam sa, ze kernel OS sa uz davno nepise v asm (to bolo tak za cias Windows 3.x/9x), od cias Windows NT (co plati az po dnesne Windows 11) je kernel portovatelny a pisany v C(++), rovnako je na tom aj Mach/Darwin (MacOS X) v C/Objective C, Linux kernel je ciste C (ano, su pokusy s Rustom, ale kernel vyvojari na cele s Linusom ich posielaju do prdele a maju pre to dobre dovody).
Ono aj v C sa da vela veci sparst, ked programator pri tom nerozmysla a lepi kod z kadecoho.. bohuzial, AI tomu len napomaha.
Co sa tyka stability – stabilne boli uz prve verzie Windows NT, videl som NT 3.51 PC (riadi nejaku vyrobnu linku), ktore bezi 30 rokov na povodnom hw (ano, zdroj a HDD sa menili), ziadny internet ani TCP/IP, iba NetBEUI SMB po sieti (kvoli kopirovaniu suborov).. ziadne BSOD, robi co ma.
Alan.Cox
quadra:
Napsal jsem, že „jádro jádra operačního systému“ se píše v assembleru. To platí bez výjimky dodnes.
Jestli napíšete celý operační systém bez potřeby použít asm / stroják, tak jste dokázal něco, co zatím nikdo před vámi.
Programovací jazyk Rust je sprasený jazyk každý pes jiná ves. Důvod, proč se používá je, že se z něho stala více náboženská sekta fanatiků spíše než použitelný programovací jazyk. (Podobná sekta fanatiků kdysi vznikla kolem Javy, a hlavně později kolem Ruby, kde to tedy bylo fest.) Já bych na místě Linuse vykopal Rust z linuxového jádra také. Protože hlavní důvod, proč Rusťáci chtějí tahat Rust do jádra je „Rusk Akbar, Salam Alajkum“, nic jiného. Je to jako stavba mešity uprostřed linuxového území.
Prasit se dá všude. Marná sláva, každý programátor musí něco umět, znát nějaké základy a mít trochu zkušeností – jinak jemu ani jím produkovanému software nepomůže ani svěcená voda.
***
Tvrdím, že Windows NT řady jsou velmi stabilní. Stabilnější než Linux. Dřív jim to kazily nestabilní ovladače třetích stran, ale to už si začínají hlídat.
Linux je programován nestabilně už od designu. Je tam všechno špatně. Od monilitického jádra, přes obrovskou velikost jádra, přes mnoho dalších věcí.
Stabilita Linuxu byla dosáhnutá tím, že vývoj linuxového kernelu stojí tisíckrát (a to jsem ještě spíše podcenil) více času a peněz, než vývoj jakéhokoli jiného software. Naprosto plýtvavý projekt, který sežere víc peněz než celý green deal. Dva, tři takové softwarové projekty s tak obludnými náklady a mizernou efektivitou vývoje jako je linuxové jádra – a ekonomika celé zeměkoule by se položila do krachu.
Jantar
Mě tedy připadá, že Linux a Windows jen přišli na rozdílné metody dokurvení operačního systému. Linux má jádro blob, do kterého je nacpané kdeco, ale Windows ikdyž má mikrokernel, tak je co do systémových prostředků několikrát žravější.
Takže stroje kde nejede ani hodně ořezaný Windows, fungují svižně pod Linuxem.
Není prostě to monolitické jádro daň za univerzálnost a všestrannost Linuxu ?
Pravda, cpát to na telefony, to je solidní prasárna, ale i tak to funguje kupodivu slušně.
Má dnes nějaký smysl si kompilovat jádro jen s ovladači které potřebuju ?
Nebo to nijak výrazně nezvýší rychlost a nárok na systémové prostředky, v dnešní době?
Alan.Cox
Jantar:
1) Srovnáváte Linux a Windows nastavený odborníky na Linux a na Windows? Tedy srovnáváte srovnatelné? Jádra operačních systémů žravá většinou nejsou, nejvíc žere to co si nad tím spustíte.
2) Hlavní důvod mikrokernelu je stejný jako důvod, proč se nekompiluje jádro se všemi ovladači a moduly. Bezpečnost, stabilita. Mikrokernel je stabilnější a bezpečnější než monolitický obludný kernel.
Proto letadla a vše důležité co nesmí selhat řídí mikrokernelové operační systémy (a pokud ne, je to hazard s lidmi, co v letadle sedí). Proto monolitický Linux nikdy nebude řídit nic důležitého, co by zabíjelo lidi při selhání (i když při dnešní nekompetenci Bruselu a manažerů jeden nikdy neví).
***
Laici vidí jen výkon, odborníci pak spolehlivost.
Například laik se ptá, jak rychle zapisuje disk data. Rozumný člověk se ptá, jestli ta zapsaná data se dají přečíst za týden, měsíc, rok.
Jantar
Mě spíš připadá, že srovnáváte Linux s jakýmsi neexistujícím ideálním OS s mikrokernelem.
Ne s reálnými Windows, které bastlí nějací Nedotknutelní které sebrali na skládce předměstí Dillí.
Od doby co jsem před 20 lety opustil Windows, se jen tiše směju, co Microsoft dělá se svými pokusnými králíky – zákazníky.
Pamatuju si, jak byl Linux krásně stabilní za dob jádra 2.6, o jádru 2.4 ani nemluvě.
A fungoval svižně, s poloviční RAM než Windows.
A i na starém šrotu, když člověk zvolil nějaký extra úsporný grafický WM.
Pamatuju časy miniaturního Puppy Linuxu co se načítal z RAM a vešel se na miniCD či DSL Linux, co se vešel na CD-vizitku. To byla vážně legrace.
Tehdy dokázali grafické prostředí optimalizovat tak že vše potřebné běželo na ploše (DSL).
V přímém protikladů ke šmrdlacím zhovadilostem jako Windows 8.1 či Android, kde se furt něčím proklikáváte abyste zjistil jednu triviální informací.
Optimalizace naprosto nulová.
Skoro mám až pocit že si tu z lidí děláte legraci.
Že si tu hrajete na protipól linuxových woke komunistů, tedy mlamojů 25-35 co makají v IT kolbenkách.
A vůbec, tohle je typický dfensovské kontroverzní téma co by si od vás zasloužilo samostatný článek.
Nejlépe sérii článků. Stejně se tu leckomu už ty auta zajídají a nakouknout do IT-zmrdologie, by bylo osvěžující.
Alan.Cox
Jantar, 21:01:
1) Hlavní určení operačního systému je, aby o něm člověk vůbec nevěděl. Počítač se používá proto, aby pracoval s programy.
2) Pracoval jsem asi s desítkou koncepčně různých operačních systémů. Pro většinu z nich jsem i programoval. Můj první program v C byl pro VAX. Zažil jsem OS/2, Novell Netware, předtím různé operační systém sálových počítačů. Plus řada dalších. MS-DOS a předtím CP/M nepovažuji za operační systémy, spíše jen takové hračky pro děti.
Na unixu jsem vyrostl, a znám ho jako vlastní boty. Proto jsem si plně vědom plusů a mínusů toho konceptu.
3) Problém Linuxu je trojí:
a) Žádný pokrok, je to zastaralý koncept jádra unixu ze 70. let 20. století, na kterém se nic principiálně nezlepšilo (ačkoli jiné unixy udělaly značný pokrok, a leccos na sobě významně vylepšily). Linux je prostě echt princip toho nejstaršího co kdy v unixech bylo vymyšlelo. Něco jako kopie pazourku, zatímco se ignoruje, že už bylo známo, kde koncept unixu dře, a kde je naopak silný.
b) Linux se stal náboženskou sektou, a woke aktivismem v technice. Vůbec není důležité, jestli je dobrý / špatný, je to prostě nám milovaný progresivistický koncept, a uděláme demonstrace a revoluce. Linuxová komunita v době technického rozvoje Linuxu neustále pořádala nenávistné výpady vůči všemu možnému a všem. Nenáviděla Windows, nenávidí MP3, nenávidí GIF, atd. (Podobný fanatismus je kolem open source programů, což jsou často strašné klumpy a špatně fungující věci, ne všechny, ale to náboženství kolem toho, to je jak fanatická sekta.)
c) Koncept unixového jádra byl ten, že má malé jádro (řádově několik desítek tisíc řádků zdrojového kódu v C). Tak malé jádro se dá fakticky odladit do bezchybnosti. Může být proto monolitické. A všechno ostatní už běží v uživatelském prostoru, kde chyba neznamená pád systému.
Naproti tomu Linux to zprasil. Má monolitické jádro o velikosti miliónů řádek zdrojového kódu, které nutně z důvodu rozsáhlosti vždy chybné. Aby se to uchodilo, byla spotřebována na vývoji tohoto obludária neuvěřitelně obrovská masa člověkoroků a peněz – protože se šlo silou proti zdi a přirozenému počínání.
Jiné unixy, především komerční, které musely vývoj tvrdě platit, pochopili, kde je cesta. Proto měli jádra menší, často mikrojádrové. Tím vytvořili unix za zlomečíček nákladů vývoje, přitom stejně dobrý nebo lepší.
Alan.Cox
Jantar, 21:01:
4) Když mluvíte o efektivitě, já si pamatuji třeba Smalltalk. Kompletní operační systém s multitaskingem, který se vešel na jednu 3,5″ disketu (1,44 MB). Běžel na 286 s několika MB paměti naprosto svižně. Dokonalé a plné grafické prostředí.
Nebo QNX, který je unix s mikrojádrem, a používá se pro kritické aplikace. Nároky jsou zlomeček Linuxu.
5) Nebo jsem si pro ARMy napsal vlastní real-timový multitaskový operační systém. Protože to bylo rychlejší. ARMy, na kterých dělám elektronické věci mají obvykle 32 KB RAM a 512 MB ROM. Na tom Linux nerozchodíte, ani kdybyste se modlil a moc chtěl. Na tom mi dnes běží všechna elektronika na ARMu, co jsem udělal.
Ono totiž napsat operační systém je strašně jednoduché. Nic na tom není. V době, kdy jsem studoval se úkol „napiš operační systém“ dávaly jako zápočtové práce. Pokud nemusíte prgat grafické ovladače, tak žádná vysoká složitost.
Operační systém si napíšete na míru hardware. Kolik máte paměti, disku, to, ono.
A znovu, důležité je, co chcete dělat. Operační systém je jen nástroj, o kterém byste při práci neměli vědět. Není to předmět náboženského uctívání, ani sakrální předmět, ani svaté tele.
Jantar
A dokážete napsat OS který se dá napasovat po úpravě na jakékoliv ARM zařízení jakéhokoliv výrobce, tak jako Android s linuxovým jádrem ?
Když je to všechno tak snadné a efektivní optimalizovat na efektivnost a jednoduchost, proč všichni bastlí JavaScript, od android aplikací až po web ?
To nemá moc logiku proč světoví výrobci mobilů za 50 tisíc co to sekají v megatovárnách pomalu po milionech, nevytvoří vlastní efektivní OS kam by pak dali nějakou nástavbu pro spouštění aplikací ?
Nějak vám v tom hapruje základní logika.
Výrobce co vyrobí za stejnou cenu zařízení které má 2xefektivnější OS, musí přece převálcovat ty co používají linux-javascriptový blob Android ?
Proč se vlastně neprosadil mnohem efektivnější Symbian ?
Alan.Cox
Jantar, 23:09:
1) Ano, dokáži napsat OS, který se dá napasovat na jakékoli zařízení. Protože to hlavní, co je tam variabilní, jsou ovladače. Jádro operačního systému je téměř vždy stejné. Ale to už jsem psal, kde je zakopaný pes.
2) Já jsem nikde nepsal, že je snadné něco optimalizovat na efektivnost a jednoduchost. To jste ode mě nikdy nečetl. Ony jsou věci jednoduché, když je umíte, a máte v nich praxi, že ano. Ale kolik takových lidí je?
3) Lidi bastlí to, za co dostanou zaplaceno v zaměstnání. A to v čem se bude bastlit, rozhodnou manažeři neumějící daný obor podle reklamy. Jako by to někde v masových věcech bylo jiné!
Momentálně má obrovskou reklamu JavaScript, tak se v tom vytváří spousta software. Jak jednoduché, Watsone.
4) Odkdy výrobce má tržby podle toho, jak má kvalitní a efektivní výrobky? Vy jste se pomátl! Spadl jste z marsu?
5) Protože jakýsi Stephen Elop nasazený Microsoftem do firmy Nokia rozhodl o tom, že se končí všechno, co neudělal Microsoft. Tedy i Symbian. Namísto toho nasadil všude Windows Mobile. Také podle toho Nokia dopadla.
Stephen Elop byl skvělý CEO Nokie. Když přebíral Nokii, měla tato firma 33 % podíl na trhu mobilů. Když končil, měla Nokia 3% podíl na trhu mobilů. Následně si nechal vyplatit zlatý padák. Pak ještě pohádkově vydělal na akciích Nokie, protože sázel na jejich stastický pokles. A krátce poté Nokii koupil ve zuboženém stavu Microsoft.
Znovu jen musím odkázat na ad 4), zejména na poslední větu.
Kdysi jsem zkoušel nějaký jednodisketový OS s grafikou pro x86. Jen jméno si už nepamatuju.
Spíš by mě zajímalo, na jakém proprietárním OS běžely ty první Kindle čtečky, kde dokonce byl i obstojně fungující „experimentální“ webový prohlížeč.
Ještě před nějakými 8 lety bylo možné prohlížet weby dokonce na textovém prohlížeči. Dnes zhola nemožné.
Kam se to celý obor dostal ?
A fakt nevěřím tomu, že za to můžou nějací woke bastliči kódu.
To je stejný nesmysl jak tvrditnže za green deal může Gréta.
Zaměnění symptomu za příčinu.
ygorek
miv 10.2.2025 v 20:33
Zajímavé, že až teď. O výztuži betonu stříží skelných neb karbonových vláken jsme se učili ve vlastivědě před plyšákem, ovšem jako o materiálech ve stadiu výzkumu, prakticky se používal drátkobeton.
K čemu by byl na běžné stavbě nutný beton třídy C110/120 nemám nejmenší tušení. A že by takový beton na běžné stavbě umožnil ušetřit pracovní sílu? Tomu nevěřím ani za mák.
Z praxe: v poslední době navrhují projektanti betonové konstrukce elegantně tenké a bohatě vyztužené. Na přímý dotaz jsem obdržel odpověď: „Aby se ušetřil beton.“ Doprava betonu do bednění při mezeře mezi železy pod 80 mm a následné hutnění, zejména u pohledových betonů, začíná být na běžných stavbách oříškem. Se speciálními stavbami jako prostý vidlák zkušenost samozřejmě nemám.
Lukas B.
tyhle HSC/HPC betony samozřejmě nepatří na rodinný domek. ony tedy nepatří skoro nikam, ale najdou se výjimečně aplikace, kde se to hodí. ne tedy ta samotná pevnost v tlaku*), ta je spíš takový bonus navíc, spíš se hodí velmi kompaktní struktura betonu a tedy odolnost vlivům prostředí. čistě pevnost se využije snad jen u štíhlých sloupů s kombinací tlaku a ohybu nebo u ztraceného bednění na takové to blbé rozpětí, kdy už nefunguje cementotřísková deska a ještě nemá smysl použít filigrán, tedy tenkou desku se ztužující příhradinou nahoře, a samozřejmě u prefabrikace, kdy nás ovšem nezajímá ani tak konečná pevnost, jako pevnost krátkodobá pro obrátkovost formy. u obyčejného ohýbaného prvku bez extrémního stlačení výšky (zatím**) nemá smysl využívat vysokou pevnost betonu.
*) válcová či krychelná pevnost zkoušená na vzorku v lisu není pevnost v tlaku, namáhání je výrazně složitější, ale to je asi jedno a bylo by na dlouhá povídání.
**) co já vím co si ti grýndýláci vymyslí a jak zatíží které materiály odpustky a ještě se budeme divit, z čeho budeme stavět
miv
UHPC se používá poměrně běžně. Například ta nová pražská lávka je z něj postavena. A hojně se používá na konstrukce moderních obráběcích strojů místo litiny, protože ještě lépe tlumí vibrace.
Ta rozptýlená výztuž z plastových vláken se používá docela běžně. Koupit se dá ve stavebninách v pytlíku za pár korun. Já osobně to (amatérsky) používám do tenčích betonových desek, protože to je lacinější, než kari síť. To ale tehdy, když si ten beton míchám sám, protože běžné betonárky to ještě nedělají.
Sysop
A japa se do teho pak delaji silnejsi svisly inzenyrsky site, jako napriklad odpadni trubky? Kamarad se pta…
miv
To Sysop:
Já jsem viděl zatím pouze nějaké ukázky. Nicméně svislé věci nevidím jako problém. Při zalévání klasickým způsobem to je také potřeba řešit. Zde to bude podobné. Ale jestli se to ujme nebo ne, to je jako u každé nové věci ve hvězdách. Co se týká izolací, nemyslím, že by se na to hodil klasický systém. Zde by muselo být něco stříkaného. To platí i pro finální povrchy. Jak říkám, musel by vzniknout ucelený zdící systém.
Klasickým způsobem se fakt trubky nezalejvajou, jednak se lijou bytofky kvůli únosnosti (jejich horní dvě patra se pak už stavijou normálně z tvrdýho porothermu, resp. třeba předposlední z tvrdýho a poslední ze standardního) a ty jaksi už kvůli vícepatrovosti majou z logiky věci stópačky žejo. U běžnejch domků se obvykle leje tak akorát základová deska, případně patro, u nekterejch šílenejch konstrukcí pak třeba eště garáž, vopěrná zeď a tak. Rozhodně né skelet.
miv
O zalévání trubek ale nikdo nemluví. To jsem se asi nepříliš jasně vyjádřil.
Podkroví je pořád velice minoritní věc a ve sklepě obvykle vedou rozvody přímo po povrchu/na stropě. Dělal sem už neco i v různejch vilkách, v životě sem neco takovýho neviděl. (Což neznamená, že to není vůbec, ale výskyt zcela minimální.)
ygorek
Behemot 13.2.2025 v 17:47
Stoupačka je trubka, která vede svisle a jsou z ní vyvedena „vodorovná“ připojovací potrubí.
Stoupačka může být vedena po povrchu zdi, v obezdívce, předstěně, ve zdi.
Může být vedena i v instalační šachtě, což máte patrně na mysli.
Vedení stoupaček v instalační šachtě je u RD opravdu vzácné, souhlasím.
Tak jako asi u všech lidí, co sem kdy v životě potkal, se stoupačkama myslí právě a výhradně ta dedikovaná šachta (a nic jinýho by nikoho z nich nenapadlo), asi budou z nejakýho zvláštního kraje. Lepenka?
ygorek
Behemot 13.2.2025 v 18:14
Jistě.
Staříček se mě ptali, zda mě také zlobí v autě ten PDF.
Až dosud jsem předpokládal, že zde diskutuji minimálně s poučeným laikem.
Byl to omyl, inu, stane se.
Zajimavy. Libi se mi na tom snimku, jak je ta vnitrni zed do oblouku, to musi byt jiste parada a super levny reseni pak tam delat treba delsi kuchynskou linku.
netlife
zpatecniku, na co kuchynskou linku. Budes konzumovat jenom potravinove balicky vydavane certifikovanym uradem, podle tve vahy a povolenych aktivit, smes mletych brouku a zelenych listu.
Sysop
Prijede neco jako FamilyFrost, na ulici tadydadyda, sebehnou se lidi do fronty, kazdej otevre chrtan, bude mu natroubeno hadici podle cipu v hlave a zase muze jit. Dalsi session druhej den.
LWG
Tak bydlení pro každého a levně zvyšuje spotřebu a zatěžuje přírodu. Takže zdi kuchyní budou dle nařízení vlnité, aby cena kuchyní zvedla cenu domů!
Sysop
Jeden starej zednik mi rikal, ze rohy se pri tahani jadrovky delaly flaskou od piva jednak proto, ze se nemusel honit rovnej roh, ale hlavne, ze fura pavouku ma problem v tom kulatym udelat pavucinu.
Mozna, ze duvod, proc jsou ty zdi jak tobogan bude boj se clenovci.
Lukas B.
fabionek (roh flaškou od piva) především výborně skryje nerovnost omítky stropu a zdi.
Sysop
Jasne, vsak pisu ‚ze se nemusel honit rovnej roh‘, protoze i par milimetru nerovnost v tom rohu vystreli.
Arnold J Rimmer
Milimetrů? Dej si někdy ke starý zdi na vsi lať.
LWG
Natož v novostavbě :-)
Sysop
Chlapi, kua,… ‚i par milimetru‘ znamena, ze tim to zacina. Videl jsem zed, co na 2 m lati letela o 6 cm.
Lukas B.
fobionek hravě schová dva centimetry. když se mu přidá ještě řimsička pod fabionek tak i pět centimetrů.
Sysop
Rimsicka uz pavoucka udela happy.
Lukas B.
pavouky udělá happy především příznivý vlhkostní režim a zdroj potravy. nemají-li co žrát, tak se odstěhují.
shifty
Když mají co žrát, tak je zase fajn je mít, protože je rozhodně větší opruz mít doma potravu pro pavouky, než pavouky samotné :o)
Tvl ti nevim, vono to asi žije ze vzduchu nebo co. Je to schopný třeba na skladě za pár tejdnů udělat závoje jak ve filmech, a přitom v tech sítích je tak akorát prach, žádný stopy po něčem k žradlu.
Sysop
Covece, ja kolikrat ziram, kde najdu pavouka, kdyz vim, ze tam roky (!) nebyla moucha. Pry jsou schopni kanibalismu. Jako jo, tuhle jsem vyklepal pavouka z bandasky na slunecnici (vzduchotesna 50 l), kterou jsem zavrel pred peti lety. Ten pavouk jeste zil. Asi jsem ho tehda prehledl, necumim do prazdnejch bandasek.
ygorek
Sysop 13.2.2025 v 19:05
Tam nemusela být moucha nikdy.
Pavouci se živí například i rybenkami nebo stejnonožci na jedná straně, roztoči na straně druhé.
Mladé rybenky dokáží v typických místech výskytu (kloset, koupelna) vylovit spolehlivě.
roztočema možná po vylíhnutí, ty jejich „kusadla“ mají v dospělosti už nejakou velikost a do nečeho, co pomalu není vidět, asi těžko milimetrovým tentononc budou vpravovat trávicí enzymy
miv
Já mám hromadu pavouků v ČOVce. A tam mouchy nejsou, zato je tam halda komárů. A ti pavouci vypadají opravdu dobře živení.
Lukas B.
voni ti členovci mají ve srovnání s náma, dvounohýma opicema, velmi efektivní metabolismus a nízké „fixní náklady“ (po ekonomicku řečeno), co se kalorií i vody týká. a nejen členovci, studenokrevní obecně. prý takový mexický jeskynní mlok, když se pořádně nažere, tak vydrží se spokojeně válet potmě ve studené čisté vodě a trávit patnáct let.
Alan.Cox
Lukas B. Vydrží se válet spokojeně ve studené vodě tak dlouho, dokud se nerozloží a neuhnije. Pochybuji, že to bude trvat celých 15 roků.
Lukas B.
někde jsem to četl, jasně si pamatuji, že to bylo takhle na stránce vlevo dole :)
meritum ovšem je, že za teplokrevnost zatraceně platíme mnohem větší spotřebou.
ygorek
Lukas B. 14.2.2025 v 8:30
Přesně.
Pamatuji si dodnes přednášku o stavbě velkokapacitního kravína, kde pan architekt poukázal na základní rozpor: buď dopřejeme krávě topení pšenicí, což jsou jenom provozní náklady, nebo zateplíme kravín, což je nákladná investice…
Lukas B.
jsem v zemědělství laikem, ale vždy jsem žil v představě, že dobytek „topí“ docela fest, a u vazného ustájení skotu není niky problém zima, ale přílišné teplo, a je mnohem lepší těch pár dní skutečné zimy ročně víc krmit než mít po zbytek roku problém s tím, že teplo jde ven příliš pomalu. ostatně, kravíny, okolo kterých pravidelně jezdím, mají drtivou většinu času vrata a okna dokořán, aby se ta hovádka neupekla.
Lukas B.
no slyšel jsem, že a u roštového halového chovu prasat je standardním opatřením dopřát v létě zviřátku dle potřeby sprchu za účelem ochlazení.
jestliže je bazální metabolismus krávy či prasete a tedy produkce odpadního tepla podobný, jako mají dvounohé opice, tak kráva topí plusmínus kilowattem. pět krav ve stáji teda odpovídá imrvére topení v nějakém menším bubínku nebo petrách. dvě stovky krav v kravíně by dokázaly vytopit pořádný panelák nebo spádovou základní školu.
ygorek
Lukas B. 14.2.2025 v 9:28
V letních vedrech se sprchují přednostně sprašné svině. Teda s tím má, coby zootechnička, letité zkušenosti.
Dvě stě krav je půl standardní oplechované haly z osmdesátých let („čtyřstovka“) nebo dva zděné kravíny (hlavně „devadesátky“) z let šedesátých.
Pěknou perličku dávali staří zootechnici k lepšímu: hliníkový plech původní čtyřstovky dokázaly některé trpělivé dojnice prolízat skrz.
Jinak je pravda, že zejména krávy snesou zimu, část krmiva ovšem použijí k lepšímu osrstění, ale zásadně špatně snášejí vlhkost – přesně jak je připomenuto v příspěvcích výše.
Sysop
Jsem absolutni laik stran zemedelskych staveb. Nicmene jsem vypozoroval, ze na veprovym chlivku, kterej vlastnim a bude brzy slavit 100 let polozeni zakladniho kamene do kopriv, jsou pod okenky zazdene coulove trubky a take jsou ve dvou rozich stoupacky o prumeru cca 10 cm az pod krov. Podobne to mam v chlivku pro dve kravy a dve kozy, kterej je pod domem a tam take udelane tyto stoupacky. Z toho usuzuju, ze ono ‚zpocenej jak dvere vod chliva‘ ma realny zaklad v prilisne vlhkosti. Kombinace vysoke teploty a vlhkosti (cim teplejsi vzduch, tim vic vody v nem) zrejme vede k nemocem, zejmena pak dychacich cest. Plus samozrejme odvetrani cpavku, metanu, atd.
h72
Je to tak nějak jak píšeš. My doma máme zkušenosti s našimi koňmi, kteří byli desítky let chovaní venku, vždy. A párkrát za život, díky různým karambolům a překážkám, jsme byli nuceni je na čas svěřit do placeného ustájení. Koně se vždy stali dušní, občas to zavánělo nevratnými změnami. Obecně koním v ustájení vždy hrozí – nuda (s důsledkem vzniku zlozvyků v chování, s důsledkem autodestrukce zvířete), dušnost (s nevratnými důsledky pro celkovou kondici koně), schvácení kopyt a kloubní změny (kvůlivá špatné stravě, povrchu ustájení a nedostatku pohybu po normální terénu). Obecně se to týká skoro všech malých i velkých zvířat zavřených v omezeném prostoru s mizerným vzduchem a nedostakem podnětů a sociálních vazeb.
Lukas B.
na víkenhausu jsem měl takovou historickou technickou zajímavost vzniklou při předchozí rekonstrukci, tj. v roce 1925. chlív měl dva stropy, spodní z válcovaných I profilů s hurdiskama (tenkrát to byla supermoderní technologie a že to někdo vláčel na krkonošskou chalupu je dost zvláštní), horní strop (= podlaha světnice v patře, dalo by se říci světničky, ale ona má 25 čtverců plochy) je dřevěný, trámy a fošny (trámy 20×30 dlouhé 10 metrů a do nich na rybinu chycené pozednice, docela by mě zajímalo, jak tam tenkrát ty půltunový hovada dostali) a mezi stropy je vzduchová mezera. a ve spodním stropě byla dvířka 30×30, a zřejmě přes zimu pouštěli teplo od dobytka do meziprostoru a tak vytvářeli cosi jako bio podlahové topení podkroví s tím, že to pak pod zbytek roku zavřeli a tím to vyschlo. jak moc to bylo efektivní a jak moc to podkroví temperovalo, to netuším.
Alan.Cox
Lukas B., 8:30
Za teplokrevnost platíme několikrát větší spotřebou, to ano. Ovšem ten poměr kolikrát větší spotřebou je dán velikostí jedince. Čím větší jedinec, tím je energetické navýšení spotřeby menší proti studenokrevnosti.
Řada zvířat umí prodloužit dobu přežití bez potravy pomocí nějaké hibernace nebo drastickým snížením metabolismu. Ale pořád musí základní věci chodit a spotřebovává to energii.
Mám přes rok pavouka v poštovní schránce venku u branky. Má domeček dole v rohu, ale čím se tam, Bůh ví. Letáky z Lidlu okousaný nejsou.
Hupert
živí
Alan.Cox
Pavouk vždycky sežere pošťáka, to mu stačí na dlouho.
Alan.Cox
Nafouknutá bublina.
Sysop
Jojo, u nas v praci uz se kreslici dozvedeli, ze do peti let budou nahrazeni AI, protoze zde uz SW prakticky existuje. Na druhou stranu, jsem zvedav, kdo pak po AI bude opravovat chyby. Nedivil bych se, kdyby to byla ta stejna skupina lidi. Jen, zrejme, za jiny penize.
princdrson
ale prdlajs, nikde nevidím nic nového užitečného, co by to před AI už nebylo. Buzík prodává jen naleštěné prdy, stejně jako jeho zaměstnavatel Microsoft, a bude se s tím muset nechat vystřelit na měsíc.
Karkulka
To že to nevidíte neznamená, že to není. Pro AI experta je AI kladivo, takže každý problém je hřebík. Na druhou stranu občas problém skutečně je hřebík, a AI se dá použít. Na spoustu otročiny (odstraňování nevhodných) ho grafici používají v pohodě. Leccos dokáže poměrně pěkně vygenerovat, i když třeba u lidí je problém s tím, že jsme poněkud háklivější na množství rukou, nohou, prstů, úhly prstů, a obecně nápisy to negeneruje správně. Jenže to jsou „drobnosti“, a ten zbytek práce je poměrně dobrý.
Za mě je třeba extrémní úspora, pokud potřebuji zjistit jak řešit nějaký problém v našem právním bordelu. To co z toho vyleze není 100 %, ale už jen tohle ti ušetří mrtě hledání.
Forge
Karkulka:
Praktické využití to má a samo u toho zůstane.Kdo si dnes vzpomene na atomové domácí grily a auta na jaderný pohon z padesátek?
Jsem optimista.
RK
to Karkulka
12.2.2025 v 20:20
Zrovna v oblasti práva bych byl velice opatrný. Ano, v oblasti související judikatury (odkazů) mohou být nějaké výsledky. Bohužel pak zjistíte, že záleží na citaci, slovesledu atd.
Alan.Cox
Problém AI je tento:
1) Činnosti snadno nahraditelné AI nebo i ne-AI algoritmy budou čelit tomu; že byrokrati vymyslí náležité zesložitění, aby nepřišli o práci a postavení; aby nepřišli o chleba.
2) Činnosti kreativní nelze nahradit AI, aniž by to nešlo do hajzlu.
***
Jinak připomínám, že pro „odhadoací“ a „halabala“ algoritmy existuje mnohem více možností než je AI.
Všechny heuristické a nederministické algoritmy jsou vždy z nouze ctnost. Lze jimi udělat rychlý nalepovák, ale při serióznějším použití zjišťujeme, že pokud to někdo udělá pořádně a bez těchto hnusů – dostane kvalitnější výsledek.
RomanL
UI v průměru posere všechno úplně stejně, jako každej vobyčejnej člověk. Není žádný důvod, ani zdroj, proč si myslet cokoliv jiného. ;-)
Sysop
Co jsem mel moznost videt v praci u nas, tak pracuje mnohem rychleji a seka mene chyb. Pak vstupuji do hry faktory, jako nemocenska, materska, odvody soczdr, neresi se zaucovani mladych a pokles vykonu starych,… je to o tom, jak se nastavi cena produktu.
RK
to Sysop
Záleží co děláte a v čem tu AI/UI vlastně využíváte. Dokáži si představit spoustu činností. Kdy ano, jednotvárné opakující se věci v rámci výpočtů, generování přehledů atd.
Sysop
Jo, tak je to mysleno, ke kazdemu dilu jsou krome technickeho vykresu dva papiry – Datenblatt a Stückliste. Die Stückliste definuje, z jakych dalsich dilu se tento sklada, s okazem na jejich cisla, nazvy, atd. a Datenblatt ma tabulku parametru daneho dilu, tedy material, teplotni parametry, elektricke parametry, atd.
V podstate Papierkram, kterej jde do znacne miry zautomatizovat prave pres AI. Jenze… tato prace je cca 70 % prace kreslice. Ne konstruktera, to je neco jineho. A u nas na jednoho konstruktera je jeden kreslic.
Čili v podstatě řešíte neco, co by bez umělýho vyrobení vůbec nemuselo existovat, ne? Jenže rajch žejo.
Eště chápu součástkovej rozpad páč BoM je potřeba na objednávky/sklad, ale ten zbytek? Má to nejaký praktický použití?
Sysop
Jo, ma, je tam kompletni specifikace dilu/vyrobku, takze pak nemuze dojit k nejake zamene a obracene, kdyz se zakaznik pta na nejake vlastnosti, nebo ted quliva ESG, vsechno se v tom da hned najit.A je to i v doku forme, takze vytisteny v sanonech. I kdyby se posrala cela sit a servery, na papirech to bude.
Alan.Cox
Takže vám schází obyčejná databáze?
Sysop
Ne, neschazi. Ty formulare jsou vystup. Ale zatim o tom, ktery parametr kam prijde, rozhoduje kreslic. A to bude nahrazeno automatem.
Alan.Cox
Jakýkoli kvalitní algoritmus (i bez umělé inteligence) nebo stroj udělá věci lépe než člověk. Právě proto jsme začali jako opice používat nástroje, a to z nás udělalo pány tvorstva.
Bagr udělá výkop snadněji, lépe a rychleji než lidi.
Program na výpočet namáhání strojových prvků to udělá rychleji a přesněji než člověk s tužkou, gumou, a Valouchovými tabulky logaritmů.
Člověk s tkacím strojem ve středověku utkal látku rychleji než člověk bez něho.
RomanL
Je to jenom lepší nástroj, nic jiného…
Sysop
Ano, jedno auto sebere praci nekolika oslum.
Alan.Cox
Zato každý jeden úředník zaměstná dalších 50 lidí, kteří se tím pídem uživí a mají na chléb.
Marty...
Zato každý jeden úředník zaměstná dalších 50 lidí, kteří se tím pídem uživí a mají na chléb.
Vzhledem k tomu, že třeba zpracuje pro ČR čerpání dotačních peněz z EU, tak tomu bohužel tak je.
Alan.Cox
AI je samozřejmě nafouknutá bublina. Mohutně ji přifukuje právě nvidia, protože bez ní má zlomečkovou hodnotu. A protože kapitalismus first, a profit first – tak je třeba bublinám, virtuální realitě pomoci. To je ostatně hlavní zdroj všech green dealů, progresivismů, obnovitelných zdrojů, umělé inteligence a jiných podvodů. I takový Osram a Philips proloboval zákaz žárovek, když čekal vejvar.
Zdrojem progresivismu je kapitalismus. Kapitalismus first, profit first. Píši dokola, že progresivismus je pravicový směr prosazovaný korporacemi a firmami. Protože profit!
Líbí se mi, že Číňané jedou stylem „zákazník chce, zákazník dostane“.
1) Když Osram + Philips zakázali žárovky – Číňan vrhl na trh obrovksé množství LED světelných zdrojů. Osram a Philips se mohli jít klouzat, protože prosazovali sračkovité zářivky.
2) Když EU prosazuje elektromobily – Číňan jim vyrobil elektromobily za půlku nebo třetinovou cenu. Tady bych hledal původ zlosti Donalda Trumpa a Elona Muska, a snahu zavést cla Číně.
3) Když nvidia práskala do kočáru skrze umělou inteligenci – Číňan vyhodil DeepSeek.
Kapitalismus a trh, pánové!
cool
Že by floskule – Kapitalismus a trh, pánové!
???
Bez nesmírné píle činorodých a jistě nasměrovaných pracovitých je to iluze a přání vizí kapitálových žraloků ..parazitace přefouknutého finančního světa bubliňáku kdy je udržován akciemi a dluhopisy virtuálů přání? Asi je to pro většinu dlouhé a vyumělkované ale o tom „oběti věřící jsou, hip hip hurá „výchova obětí inkluzek? Au
RomanL
Ti zasraní čínští komouši se tomu „západnímu vyspělému kapitalismu“ prostě nepokrytě VYSMÍVAJÍ, kurvy jedny šikmooké. ;-)
Marty...
1) Když Osram + Philips zakázali žárovky – Číňan vrhl na trh obrovksé množství LED světelných zdrojů. Osram a Philips se mohli jít klouzat, protože prosazovali sračkovité zářivky.
2) Když EU prosazuje elektromobily
Prostě německý obchodní model…
LD
Vzhledem k tomu, že jim byl kdysi vnucen nákup opia dělovými čluny, tak se nelze divit, že nám nyní skrz degeneráty z Brusele vnutili jiná svinstva, prostě rafinovaná asiatská pomsta.
Skutečnou tragikomedií je, že Malorusové cedí krev proto, aby to měli taky. Myslí si, že vstoupí do západního Německa 80. let, a místo toho je čeká neoliberální Kuba.
Kuba bude pro ne sen. Tam si Amici okupovali Guantanamo, ale zbytek zeme se jim rozkrast nepodarilo. UA se rozparceluje jak pole pro satelit.
Na celé jsem si udělal svůj názor. Zda dobrý nebo špatný se ukáže. Ale položil jsem si u těchto produktů jednoduchou otázku. Proč všichni ti specialisté, poradci, burzovní makléři atd., kteří vám tak vehementně cpou tyto produkty, nevezmou svoje úspory (příp. si i nepůjčí) a nejsou z nich už dávno miliardáři…
A s penzijními fondy je potřeba počítat obdobně. Začíná se blížit doba (strom života), kdy začne převažovat podíl vybírajících nad přispívajícími. A už to slyším. To jste si špatně zvolil fond, jeho produkt…atd.
Dycky dyž nejakej ksindl votravuje po telefénu, tak se ho ptám. Nekeří vodpovídajou, že nainvestováno majou…jedna jediná solidní vodpověď na votázku, proč teda dělajou furt telebuzeranta byla, dyž jedna kočka na druhé straně řekla, že to tam celý vlastní, ale vobčas taky volá, aby si taky pokecala se zákazníkama a tak…jinak šeď, šeď, nuda, sračky, hovna.
BTW, što takóe Buznelor, jak to D-F zmiňuje?
Bachelor je titul, ne? Aspon teda tady v Germanii ano, oznacen Bc.
Do baráku nainstalujou kamery, přivedou tam prý bohatého a pohledného chlapa. Tomu tam pak přivedou sebevědomé zlatokopky, které dost často mají zkušenost se simulovanou něhou (hráli v pornu) a on si postupnou eliminací uchazeček vybere tu pravou zlatokopku.
Bečelor je anglický název pro svobodného muže a nebo pro svobodnou holku.
Vychází to z latiny, kde to znamená „ověnčený vavřínem“. Francouzština to přejala jako pojem pro učně, adepta, kandidáta na něco atd.
Jinak je to pornografický pořad v televizi, který mohutně sledovaly ženské. Přišel chlap mezi skupinu žen. Každý den jednu vyřadil – a to podle toho, která se k němu nejméně měla. Utli to těsně předtím, než by došlo asi na soutěžení v souloži, jinak tam bylo snad všechno. Ženy veřejně ukazovaly, že jsou prostitutky a rádodajky.
Takze takovy soft porno. A u toho se taky honi, nebo jen konzumujou reklamy?
To nevím, ale já musel doma ztropit scénu, že se na tu kokotinu dívat nebudu. Žena zase řvala, že se o tom baví všechny ženy v práci, a proto na to koukat bude.
(https://www.csfd.cz/film/1554375-bachelor-cesko/galerie/)
Aha. No jeste, ze ta moje do prace nechodi. O duvod vic, proc ji nechat doma.
Manželka chtěla, aby tu kravinu sledoval večer v televizi.
Hafol ženských usilovala o jednoho chlapa. Chovaly se zcela přirozeně jako slepice nejhoršího zrna. Tak jak to přirozeně v těchto situacích dělají. Hádky, podrazy, lezení po chlapovi, pomluvy. Manželka a ženy v práci se rozčilovaly, že takto dělají ostudu. Když jsem prohlásil, že se chovala zcela normálně jako většina žen – tak jsem se stal načas nepřítelem.
Ve slepičích houfci byla jedna Ruska, zrzka, Maria Pavlova. To bych echt svině, ta dělala podrazy a komploty jako žádná jiná. Vydržela až skoro do konce, skončila druhá. Bylo zajímavé sledovat její akce, to byla asi tak jediné, proč se při Bacheloru nezastřelit a nespáchat sebevraždu. (https://www.csfd.cz/tvurce/66501-maria-pavlova/prehled/)
Jednou měla redakce Bacheloru chytrý nápad, že pozvali rodiče těch holek. Otec jedné z nich nastoupil na toho hlavního borce, a začal se ho ptát, jak to s jeho dcerou myslí. Zjistil, že otec je voják, drsný chlap. Podělal si gaťata, a ještě ten večet jeho dceru vyloučil ze seriálu.
Jinak kýbl nudy. České porno pro znuděné ženské.
Neudelal jsem chybu, ze na bednu necumim. Zena sleduje jen ruzne kriminalky. Taky o nicem, ale aspon ne takovy brak.
Na jednu stranu, na to bych se asi nedíval. Viděl jsem tak před patnácti lety dva díly výměny manželek, tak nějak ze studijních důvodů, v té době mě docela zajímalo „co na tom čem lidi vlastně mají“ a stačilo.
Na druhou stranu – to se nemůžete dívat každý na něco jiného (nebo jeden dívat a druhý mít nějakou jinou zábavu)? Když si děti pustily soudkyni Barbaru, tak jsem jim vysvětlil, co je tam jinak než u soudu (ganc úplně fšechno) a odešel. Pustilo je to samo.
Já se nedíval, dělal jsem si své. Ty ženské věci jsou toho ražení, že když vidíš obrazovku půl minuty jednou za 20 minut, tak ti vůbec nic neuteče, a jsi dokonale v obraze.
Včera měla proslov o závislosti mladé generace na mobil, tak jsem jí předhodil, že její generace je závislá na televizi hůř než Zelenskij na kokainu.
Co jsem stihl pochopit, že dnešní televize je taková politrucká agitka, že proti nim byli komouši jen čajíček.
Ženský seriál Ulice je dokonalá progresivní vymývárna mozků podle nejnovějších woke a progresivních trendů.
Dětské pořady jsou lepší než večerní univerzita marxismu-bruselismu. Tam jednou tvrdou agitku proti opozičním politickým stranám (tedy neFialovským) už pro čtyřleté děti. Samozřejmě gender agitka.
To A Cox
Ale, ale :-) Tolik reci o tom, jak jsou dnesni zeny slipky a mate doma kur, co cumi na Bachelora. No tak to jo :-). Hlavne bejt konzistentni, ze. Dobre jste si vybral.
Oblíbený ženský žánr – tzv. „vztahovka“…
Přesně tak. Vztahovky jsou totéž co akční filmy pro chlapy. Nic se tam neděje, jen se furt někdo s někým schází a rozchází. A hlavně se v těch filmech rozebírají prdy s kuličkou a dělají problémy zvíci půlky vesmíru z prdů. Ale ženské si u toho odpočinou.
Jestli jsem to podle ČSFD správně pochopil, tak celý je to „jako“? Je to nahraný? Ten Solfronk je najatej herec?
A ty ženský tomu věřej, nebo si myslej, že je to doopravdy? Nebo si myslej obojí najednou?
Ty ženské si myslí, že je to doopravdy. Plus tipuji, že jsou tam těžký prachy pro každou účastnici za každý den, kdy je ve hře.
Solfronk si dokonce vybral a dal snubní prstýnek. Problém je, že ta žena o něho už moc nestála na konci, ale hrála hru. A on sám si na tajňačku našel nějakou přítulkyni mezi šťábem namísto mezi těma, kde si měl vybírat. Problém to byl proto, že film se točil půl roku před jeho vysíláním. Solfronk pak půl roku předstíral, že randí s vítěznou ženou.
Předstíraná reality show.
Dobrá absurdita.
Bohatě mi stačil odkaz na CSFD a na tohle bych se nedíval, ani kdyby mi vysázela 10.000 Kč na dřevo.
Bachelor je nějaký odpad z tv Zhowna, nedávno to řešili sle-pičky v háku, takže to bude nějaké zobání pro zrnozobky.
Jj, už sem dostal podrobný vysvětlení vejš. Myslim ale, že až zas budou nějaký čubky tady platnat ty jejich hovna, tak bude stačit následný 300příspěvkový diskuse smáznout odkazem na todleto :o)
Behe:
https://www.heroine.cz/kultura/mame-se-stydet-za-to-ze-milujeme-bachelora-proc-je-zbytecne-odsuzovat-televizni-show-o-lasce
OMG
takze nezavisle a emancipovane zeny si serial uzivaji ne proto, ze jsou stejne slepice jak ty ostatni, ale proto, ze jsou nezavisle a emancipovane
genderove role jsou pausalizujici … ale slepice se potupnych ukolu ucastni, prestoze je k tomu nikdo nenuti a nemusi se jich ucastnit
Proč by emancipované ženy nemohly pracovat jako hornice, zednice, dřevorubkyně, dlaždičky, výkopářky s krumpáčem, …?
co se asi stane se starým a bohatým nevěřícím psem v chalifátu?
a) noví mladí Evropané věřící v Aláha o něj budou s láskou za jeho prachy pečovat (čert ví na jakou péči budou mít vlastně mentální kapacitu).
b) podřežou jej a prachy si vezmou jednorázově hned.
Z těch běžných lidí nikdo bohatý nebude. A ti, co ostatní oškubali, budou mít svoje vlastní přísně střežené zóny.
Moc bych si nefandil, bohatsví je relativní …
Všechno je relativní. Ano, mohou vám vzít ty svetry Pekarové a Fialův deštník proti drahotě. :-)
Moral of the story je co? Že trhy mohou propadnout, jsou volatilni, že Evropa je f prdeli kvůli esg a jiným arcinesmyslům? A že se nevyplati na penzi kapitálově spořit?
Tak.
Trochu bych ale nezapomínal korigovat to, že rejžáci šmírujou všechny a všude a strašně moc (a vlastní nejvíc), a majou toho vagóny prakticky zadarmo. Na tom se trénujou neuronky poměrně dobře, a nestojí je to skoro nic – to se pak vykazujou minimální výdaje jak prd :o) Ale ať je to jakkoli, jenom ať se buzeranti ze lžividie a dalších vykurvenců trochu vymáchajou držkama v bahně, mně jenom brambůky a dobrý pití.
https://www.youtube.com/watch?v=2cPtyj0RPf4
Vagóny zadarmo našmírovaných osobních údajů pro digitální koncentrák už dávno má americké Google a Meta.
Ale těch se nikdo nebojí. Jen číny, která to teprve pozvolna rozjíždí.
NSA má ve svých archívech víc dat než sto Čín.
NSA rovnou šmíruje i provozy na páteřních kabelech internetu.
1) Vyspělé technologie nejsou pro protektorát téma, už odsud mizí i „cestáři“ internetu viz https://www.lupa.cz/clanky/nechci-se-budit-s-predstavou-ze-nas-nekdo-vyvlastni-rika-sef-wedosu-stehujici-z-ceska-jeden-z-nejvetsich-hostingu/
2) problémy zeleného šílenství vyřeší více zeleného šílenství … teď někde zase blábolili o tom, jak více baterií zachrání rozmrdanou energetiku.
Můj názor je pořád stejný. Čím dříve padneme „na hubu“, tím lépe. Protože, až to bude za nějakým hraničním bodem (všechny stabilní zdroje energie odstaveny, zlikvidovány, průmysl na huntě, školství a úroveň žactva totálně v kélu atd., atd.), tak to už nedá dohromady ani pánbůh.
Pak to odradí i Rusko :-)
Pro Rusko (SSSR) to podle mne dávalo smysl v době, kdy se odsud exportovaly stroje, lokomotivy, tramvaje, textil, jeden čas uran atd. A teď co? Jedině, že každý povinně odevzdá ty čipy z pračky, televize a počítače. A tím přínos a nabídka ČR končí :-)
S tema cipama uz to taky bude stat za prd, Rusaci zvladli 100% vyrobu dronu v ramci RF. Je mozny, ze ten cip ma 50 kg a dron zabiji kineticky, ale to nam muze byt fuk. Kazdopadne od nas Rusak nic nepotrebuje.
Přijde o rady, jak má správně hodnotově žít. :-)
Bohužel o to více hodnotových sráčů do životů jiných zbude na nás.
Čím dříve padneme na hubu, tím lépe ?
To může napsat jen zcela nesvéprávný idiot.
Je to naprosto totéž, jako se těšit na to až mě exekutor vyhodí na ulici a já budu moct jako houmlesák znovu začínat od nuly.
Ideálně na prahu šedesátky s již jen zrovna dobrým zdravím.
Ty továrny za biliony nám znovu postaví kdo ?
Levné suroviny nám místo rusa dodá kdo ?
Takovéhle píčoviny může napsat jen úplný bezmozek.
V tom pripade jsem take bezmozek a idiot. Zcela racionalnim pohledem na situaci rikam, ze prestavba neni mozna. Lepsi to smest se stolu a zacit znova. Zasadni problem vidim v lidech a ti, dokud nepadnou drzkama na zem, nebudou chtit realitu videt a hlavne – nic s tim nebudou chtit delat. Jen nadavat a kecat. Takze reset, sorry jako.
Ano, to je běžný názor z generace která stát nebudovala ale rozkrádala. Ti co ho budovali, mají většinově názor zcela opačný.
Ale už jsou z větší části po smrti, takže není kdo by těm mladším napravil hlavy.
Great Reset není o znovuvybudování společnosti, ale o jejím resetování do středověku, či doby železné. Podle okolností, jak se světovým elitám zadaří.
Ostatně nevidím tu byť jen nepatrnou snahu o obnovení nord streamu či jaderných elektráren. Spíš snahu opačnou, jak se zbavit civilizačních vymožeností.
Mimochodem, ve školách a školkách se díky ukrům šíří nejen svrab, ale další vymýcené choroby. Takže středověk se vším všudy.
V některých částech Ukrajiny si deindustrializované i kanalizací či vodovody, takže se šíří nebezpečné infekční nemoci.
Až se ukři houfně poženou k nám, tak to bude nebezpečná epidemiologická situace.
Kterou samozřejmě nikdo řešit nebude (na rozdíl od covidu).
Kdyz se tento stat budoval, bylo to po predminule valce. Takze ano, pokud pres nase uzemi zase prejde nejaka valka, zadny reset nebude zapotrebi, s tim souhlasim.
A nemam na mysli GR, to je vlhky sen curaku WEF, to je zcela jiny koncept.
Co se UKcek tyce, k tomu se vyjadrovat nechci. Problem samozrejme neni v nich, ale v nas. Ze nenakopeme nasim curakum prdele.
Čím dřív to padne, tím z menší vejšky to bude padat.
Čím déle to potrvá, tím víc toho ti nahoře stačej posrat.
Zatím ještě máme lidi, kteří něco uměj, a pořád ještě funguje část rodin. To jsou krystalizační jádra, kolem kterých se to může začít zvedat.
Pokud tihle lidé umřou, kdo to zvedne zase nahoru?
Plný souhlas.
A ZATÍM ještě nějaké lidi máme, co nejsou absolventi různých obskurních oborů.
Taky souhlas.
to Jantar a Jantar
Právě proto, že si práce předchozí generace vážím, tak vidím jako jedinou možnost to „musíme padnout na hubu“. A čím dříve, tím lépe.
Jaký je plán získávání el. energie po odstavení uhelných elektráren v r. 2030 (to je za 5let!)? Zatím jsem slyšel el. si koupíme jinde a budeme dostavovat JE (zatím je vše v jednání, kopnuto do země nebylo a nemyslím, že by to dokázala zrychlit např. níže uváděná 3D tiskárna). Akorát, že stejnou vizi (budeme nakupovat od ostatních) mají okolní státy a Německo v tom je na špici. A kdo ji tedy bude vyrábět, když všichni budeme jen nakupovat?
Tady dodám „Dokázali jsme to!“ napsal na sociální síti X prezident Rinkévičs. https://www.forum24.cz/pobaltske-staty-se-po-odpojeni-od-ruska-napojily-na-energetickou-sit-eu
Tak a když se podívate na statistiku výroby a spotřeby el. energie Estonsko/Litva/Lotyšsko (v r.2020), tak vidím převážnou většinu energie mají (více než 50%) ze spalování uhlí nebo plynu. A hlavně jejich spotřeba el. je výšší než vlastní výroba. Tak odkud tedy teď energie do těch pobaltských států půjde? Jak se to promítne do cen? A je na to připravena přenosová soustava?
A takto je to se vším. Slavná divirzifikace zdrojů (tak nakupujeme ten samý plyn nebo ropu), ale s demokratickým příplatkem. Co udělájí s domácnostmi a navázně pak s průmyslem ty slavné emeisní povolenky na vše atd. atd.
A hlavně někteří občané musí zjistit, že nepotřebujeme vagény politologů, sociální antropologů, různých odborníků na kde co, kteří umí jen žvanit, ale nikdy nic kloudného neudělali a neudělají. Ale potřebujeme ty „obyčejné“ řemeslníky, techniky, řidiče, popeláře, zdravotní sestry atd. atd.
hezký, další příživníci v síti tvl
LD: Tím vyvlastněním pozemku Wedosu jsem se dříve trochu prokousával. Došel jsem k názoru, že Wedos podělal co mohl, o nic se nestaral, choval se jako ignorant, a nereagoval na výzvy od úřadů a dění v okolí. Štěstíčku si šel naproti tak mohutně, že víc už udělat pro to nešlo.
Nemám rád úřady, byrokracii ani české právní prostředí. Ale nemám také rád ignoranty jako je Wedos, kteří si o všechno svým příastupem říkali.
Tak samozřejmě, člověk nemá nic lepčího na prácu, než se furt zdržovat s nejakejma oruadnickejma buzerantama, žejo.
Když si někdo koupí zemědělský pozemek, v místě, kde je v územním plánu nepovoleno stavět, a chce na něm stavět – tak se zřejmě nechce ničím zdržovat.
Ale jo. To je blbý, to budou všichni za Wedosem stát v jednom šiku.
není povolený stavět, ale přitom chcó kus ukrást na silnicu? no vlastně jo, ta se tam vteleportuje ze vzduchu, chňápu
Wedos nekoupil stavební pozemek. Koupil předražený pozemek, kde nebyla šance si cokoli postavit. Wedos koupil a dal to k ledu.
Po 15 letech se tam začala stavět silnici. Po PATNÁCTI LETECH!
Ještě něco?
Wedos si zde hraje na těžce ublíženého asi jako hysterická Němcová, když ji sprdli Rusové. Těžce si to pohnojili sami. Řvali, že na pozemku, kde nebylo povoleno nic soukromého postavit, a bylo to jasné už v době koupě – chtěli postavit datacentrum. Přitom to věděli od první chvíle, že si tam nikdy nepostaví ani kadibudku.
Kdybys měl ještě nějaké otázky, rád je zodpovím.
pyčo tímdle přístupem sme neměli ani vylejzat z jeskyně
Wedos si koupil pozemek na pěstování řepky a brambor. Nebyl podveden, protože od začátku věděl, že tam nepostaví nic. S tím to Wedos kupoval.
Wedos kalkuloval s tím, že to časem nějak zařídí, aby to byl stavební pozemek. Prostě vsadil do loterie, která mohla a nemusela vyjít. Nevyšla.
To je jako, kdybych koupil Václavák s tím, že celé náměstí zořu a budu tam pěstovat mrkev. Což mi samozřejmě zarazí ještě než tam přijede první bagr. Pak budu řvát, že v tomto státě je všechno na hovno, protože nemůžu Václavák zdemolovat a pěstovat tam mrkev. Uznej, že kůň na Václaváku obklopený mrkví by byl autentičtější, ale zasraný stát mi to zatrhl.
Wedos jen zneužívá toho, že stačí nadávat na stát – a všichni se přidají. Ale v tomto je Wedos pěkný křivák.
neznám přesně jejich kauzu, ale v byrokratickém mordoru si dokážu představit, že si nepřečetli něco na nástěnce ve sklepě :-) … no úřední vši jen dělaly svoji práci.
Územní plán je veřejný. Ještě jsem neviděl vola kromě Wedosu, který by chtěl stavět, a nepodíval se do územního plánu.
Spoření na důchod je podobný bullshit jako dotace z EU. I kdyby to fungovalo, tak peněz se nikdo nenažere. Ať uhnije pošle dělníky a materiál! Místo toho posílá bezcenné inflační peníze. Kdo spoří na důchod do fondů, hází svoje prachy do kanálu. Fondy za to nakupují státní dluhopisy nebo financují kriply v korporátech, vymýšlející ekosračky a podobné nesmysly. Jenom hovado si může myslet, že tímto způsobem se zajistí na stáří. Takhle blbí jsou snad jen voliči Fialy a Babiše.
Takhle,… to sporeni smysl ma. Ale za dodrzeni urcitych pravidel a levidel:
– v zadnem pripade necpat prostredky do neceho, co mi plne nepatri a nemam plne pod kontrolou, v zadnem pripade nejake obskurni fondy, do kterych si stat sahne, kdy ho napadne
– stran nemovitosti byt opatrny, zoufale vlady budou zoufale zvedat zoufalym lidem dane z nemovitosti, kdyz uz, tak koupit neco mimo Evropu
Koupím si vládu USA. Konkrétně celý Pentagon.
Tak to bys mel pospisit, protoze cert vi, kdo tam za par mesicu zbude.
Vyčkávám, protože podle zákulisních zpráv bude Pentagon zničen dánskou jadernou raketou jako odveta za pokus USA o anexi Grónska.
K tomu hmyzu. Do spousty žrádel se přidává košenila (E120) už roky. Vyrábí se z hmyzu.
Na druhou stranu cyklamát sodný (E952) je v EU povolený, ale USA zakázaný.
Vyrábí se synteticky přidáním hydroxidu sodného nebo vápenatého (louh) do cyklohexylaminu, který se používá jako přípravek proti hmyzu a korozi, nebo při výrobě plastů. Bylo zjištěno, že používání směsi cyklamátů se sacharinem, vyvolalo vyšší výskyt rakoviny močového měchýře.
Nedávnou jsem držel v ruce sirup, který měl právě cyklamátek se sacharinem. Odhaduji, že spousta lidí se cpe tady těmahle a dalšíma sračkama ze sirupů, col light, uzenin, salátů, atd… a přitom plačou nad tím, že někde povolili (prakticky další) hmyzí přísadu. Takže nechápu to poplakávání pana domácího.
nejlepčí šugrfrí srance mají sladidla všecky štyry z velké štverky (a do toho se začínají vobjevovat eště i další), není nic lepčího na rozpušení si mozku (esli dotyční vůbec eště nejakej měli)
možná proto místní lojza dozrál do takovýho kokot? von tydle šity chlast(áv)al po hektolitrech
Už jen ten výčet Éček co by přísad v potravinařství je na „vesmír onoho kodexu alimentaris. To je téma k zblití – průmyslová „příroda. No a jenom vzpomenu patrně v 2 a 80sátém na vojně instruktora chemickobakteriologických válek školení polochemiků s chp 13 na jedy všeobecně jedovaté, zpuchýřující, látky vx a binární zbraně kdy říkal že atomovky jsou prskavky proti biologické válce a zmínil jedy na buněčné urovni a vlastně mluvil o spike proteinu? a aniž by vizionář tušil vlastně popsal agendu businessmanů „covid tours big pharmy, blééé.
https://cz24.news/zlocinecka-who-potvrdila-ze-byla-aplikovano-565-miliardy-davek-mrna-coz-odpovida-cilum-elit-v-oblasti-depopulace-cilem-je-vsechny-vas-zabit/
On se med vyrábí z hmyzu.
Hedvábí je rovněž hmyzí produkt.
Ale to nic nemění na tom, že přidávání červů do potravin proti vůli lidí považuji za zločin, za kterém by mělao následovat elektrické křeslo nebo popravčí četa nebo šibenice pro všechno, kdo se jen slovíčkem o to zasloužili.
To se rikalo i o separatu v burtech a pastikach,a sojovem masicku.A presto je to vse s nami.Zajimavy je i fakt,ze kdyz se u nas rekne 80% veproveho masa,je v tom pocitane i veprove sadlo napr. Coz pry v Nemecku nelze takhle slucovat.Nevim,nakolik to pravda je.
akorát že to je přesně vobráceně ty vole, máslosálokužemaťo všecko vypisovat extra a poměry hmotnostně; nácek napíše švajneflajš a sou v tom kuže a kdovíjakej šit, možná akorát sadlo je zvlášť
Co se říkalo o separátu v buřtech a paštikách? Že je to hmyzí produkt?
Ne,ze je to zlocin.Ale prej to lidem chutna a chtej pry to tak.Specificka narodni chut.
Separát dává ekonomicky pro výrobce smysl. Snižuje náklady. I když je to hnus.
Přísada potemníků do pečiva ovšem prodražuje náklady, a to masivně. Není k tomu ani ekonomický ani jiný důvod.
Zřejmě na to budou muset být dotace jako na elektroauta.
Pořád přemýšlím, co je za tím. Jaký má být skutečný cíl toho boukaření Brusele.
Mozna je cilem dat lidem neco jineho,o cem mluvit,nez o elektroautech a green dealu. A hle,dari se.
Takze odvadeni pozornosti? Libi se vam ten duvod?
Odvádět pozornost lze snadněji a méně kriticky.
Očekávám mnohem větší čertovinu.
Tipuju snaha o prerozdeleni karet. Jeden k porizeni masokombinatu pouziva Buresovu metodu, jiny na to jde pres brouky. Tlak na plebs, ze kravy prdi a je potreba je omezit, se na druhe strane vyvazi nucenou nabidkou hmyzu, ktery se da vyrabet naprosto prumyslove, na odpadu a nekde v halach, aby se miliardarum z letadel nekazil vyhled loukama posranyma od skotu.
Hmyz se moc průmyslově na odpadu vyrábět nedá. Chování larev je ekonomicky drahé, náročné – na energie, prostor, žrádlo i hygienu.
Na stejné množství hmoty jako je z jedné krávy potřebujete mnohonásobně víc prostoru, energie a nákladů u brouků.
Potemníci si umějí poradit. Mají kanibalistické sklony. Pokud nedostanou dost prostoru a dost kvalitních proteinů, začnou se vzájemně zabíjet a požírat. Oni to dělají i tak.
Jakmile začnou žrát odpad, tak ten odpad samozřejmě bude i v těch larvách. Potraviny pak začnou být semeništěm nemocí.
Na rozdíl od krávy potřebují kontrolované prostředí. Vyšší vlhkost znamená, že potemníky napadnou parazité. Běžná teplota znamená, že vývojový cyklus je asi půlroční. Při vyšší teplotě se urychluje, ale poměrně rychle chcípnou když se zvýší moc.
***
Pořád si říkám, jaká čertovina je za těmi brouky v potravinách. Protože ekonomicky i jinak to smysl nedává.
Protoze jsi do te ekonomiky zapomnel zapocitat dotace. A zdroj tech dotaci budou treba CO2 povolenky za chov dobytka. Ze hmyz generuje CO2 v prepoctu na kg bilkoviny jeste vice, o tom se nebude smet mluvit a psat, jako obvykle.
Jaká čertovina? Agenda 2030 od WEF. Krmivo pro plebs z brouků je jedním z cílů té agendy. Červi jsou plánovaní, to není jen tak nějaký výstřelek anonymního pomateného plánovače v EK.
Prisaham, ze kdyby ke zkrmeni tem cervum byl predhozen Klaus Schwab, byl bych ochoten si osmazit a sezrat hrst tech cervu.
Nedávno mi někdo dlouhodobě žijící a podnikající v GB, líčil jak tam „oldmoney“ pořizují na wc pro služebnictvo drsnější hajzlpapír i když je dražší, aby se mu ukázalo kam patří. S brouky ve žrádle to bude podobné.
No přece genocida.
Zajistit podmínky aby lidi vymírali samovolně.
Napřed do nich naprat šmakulády od tfujzru aby jim klekla imunita a měli v těle permanentní neléčitelný zánět.
A pak jim vypínat topení, elektřinu, znepřístupnit zdravotnictví a nutit je žrát nestravitelný hmyz s chitinem a parazity a toxiny ve střevech.
Jiný důvod není, protože ekonomicky to smysl samozřejmě nedává žádný.
Stejně jako soláry a větrníky. Ty jsou potřeba když se budou deindustrializovat a vypínat velké jaderné elektrárny, rušit doly na uhlí apod.
Všechna současná ekonomická, hospodářská, sociální, ekologická, energetická, a zdravotnická opatření směřují jen k jednomu: k pozvolné ale masivní genocidě populace.
Také se přikláním k tomu, že důvod je spíše ála doktor Mengele a doktor Smrt.
Chitin nevadí. Chitin běžně jíme v houbách nebo mořských plodech. Jediný problém je, že je to alergen. Masivní jezení chitinu v každé potravině by znamenalo senzitizaci většiny populace. A vyvolání alergií.
Ale jinak spousta parazitů, odpadních látek, a jiného svinstva.
To nemohu vyvratit,pac do Nemec nakupovat nejezdim.I proto jsem uvadel,ze nevim.
Vysvetleni varovani je jednoduche – pro ty, kteri se zajimaji o to, co zerou, jeste pridat do seznamu brouky. Kosenilu ji jen blbec, kterej ma rad cerveny zradlo a je linej cist, napriklad.
Běžný člověk košenilu líbá na rtech ženských.
Také ji běžně sníte v klobáse, mase, salámu.
Mně je to jedno. Karmín je nejedovatý, nerakovinný. Na rozdíl od všech syntetických červených náhražek.
Od ted si budu jahodu jeste dukladneji mejt.
Také ji musíš vyházet z šatníku červenější kousky. Často také bývají obarveny karmínem. Zvláště ty ezo- a bio- kusy z jihoamerických ručně vyráběných šatů, atd. Skoro všechna světová produkce karmínu pochází z Peru.
Půlka džemů je barvena karmínem.
Červené želé a bonbóny nebo cukrovinky, či gumoví medvídci – je absolutní jistota karmínu.
Karmín má krásnou chinonovou molekulu zakončenou glukózou. Ale přímý extrakt z brouků se nepoužívá. Smíchá se s hliníkem a vytváří se z něho lak. Tento produkt je pak stabilizován vápenatými ionty. Teprve až tímto se barví potraviny.
potraviny sou běžně barvený taky třeba červenou řepou, zas to nemusiš úplně přehánět
Jo jo, barvivo E162. Akorát že barvení červenou řepou je nestabilní, nevydrží dlouho. Pak je to mnohem dražší než karmín. A do třetice obsahuje dost dusičnanů, takže je zakázáno do potravin pro děti.
Většinou se výrobci marně snaží nějak udržet stabilitu přidáním E300 a dalších antioxidantů.
Reálně na to výrobci kašlou, protože jim E162 za to moc nestojí, pokud nemusejí.
Jinak pro šulíny, co cíleně vyhledávají, aby tam nebyl karmín alias košenila, jsou připraveny pasti zvané azobarviva. Ta jsou na rozdíl od karmínu rakovinotvorná a alergenní. Ale mají krásné živé barvy, no nádhera.
Sirupy a cokoli ovocného: E129 jsou nejen červené, ale mají i ovocnou chuť. Též moučníky, cukrářství, limonády.
E122 – azorubin, je zase odpovědný za hyperaktivitu a nedostatek pozornosti u dětí.
ten je ale snad taky z nákéch bróků, ne?
To je čistá syntetika. Uhlí, ropa.
Nedělá se kosmetika ze zdechlejch krav a prasat? Takhle nám to říkal náš chemikář. O hmyzu tam nebylo ani slovo… ;-)
RomanL: Mám pro tebe dobrou radu. Neptej se, co je v kosmetice. Bude to tak lepší…
Kolagen je bílkovina, která je v kosmetice proti vráskám (to znamená prakticky ve všech pleťových krémech), stejně jako v různých věcech na vlasy.
Je v podstatě jedno, z čeho ten kolagen získáš. Jestli z mrtvé krávy či prasat, nebo z mrtvoly zastřeleného zloděje. Kdžy chceš udělat propagandu, lze to i využít: (https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti-zajimavosti/35863/kosmetika-z-mrtvol-veznu.html)
***
Nebo indol je skvělá látka. Indol dává charakteristický pach výkalům. Prostě je to ten základní smrad hoven. Když ovšem indol naředíš, voní po fialkách. Indol je jedna ze základní látek v kosmetice pro vůně.
Nebo aminokyselina cystein. Průmyslově se vyrábí (nejčastěji v Číně) z ostříhaných lidských vlasů, odraného drůbežího peří, nebo štětin, kopyt prasat či mrtvých krav. Holičství v Číně smetou ostříhané vlasy a je to zdroj pro cystein.
Ten se následně používá v péči o vlasy.
Také cystein jíte v pečivu, kam se přidává jako kypřící přísada do mouky. Cystein totiž tvoří disulfidické můstky s proteiny jako je lepek, takže i nekvalitní mouka pak udělá lepší, větší a nedýchanější chleba.
Mne u toho ale zaráží, že je to jen na 5 let. Proč? Není to náhodou, aby během těch pěti let nemohly rebelující státy odmítnou brát mouku, která byla kontaminována hmyzem už ve fázi zrna? Takhle se sračka prohlásí jako nezávadná, protože splňuje evropské limity a kdo jí odmítne brát, bude vlastně omezovat volný pohyb zboží.
Mne investovani do fondu,pripadne primo akcii prislo jako hra,kterou bezny clovek nedokaze vyhrat.Vzdy jsem to videl tak,ze abych ja vydelal,nekdo jinej musi prodelat,vice mene ruleta,kde jedinej vyhravajici je dirigent fungujici na procenta z vkladu.Jako vyjimku bych videl konkretni drzene akcie a z nich plynouci dividendy,ale jakejkoliv fond,eeeee Lide to provozujici jsou specialiste,jak si prijit na svou libru masa,muzete se s nimi svezt,kdyz se jim to hodi,nebo vam nachomytne,ale s klidem vas nechaj financne prodelat,kdyz z toho kapne.
K Nvidii,asi rok a pul ci dva zpatky sem mel nejaky telefonni hovor,na druhem konci byl nekdo dobrej,pac sem ho hned neodpalkoval.Prej pokud budu chtit,nechaji si na mne kontakt v databazi a pokud se naskytne v dohledu nejaky vyhodny kseftik s akciemi typu nakup a ziskovej prodej,daji mi vedet.Taky se zajimal,zda bych v tomto pripade chtel investovat aspon 5 tisic.Slibem nezarmoutis,byl jsem trochu zvedavej,tak jsem rekl,proc ne.
Ozvali se,je to pul rok,mozna nakej mesic navic,mozna konec lonskejch prazdnin,ze je mozne uzasne ziskat na akciich Nvidie,az desitky procent,a kolik bych byl ochotnej v tom nechat penez. Celkem jednoduse sem rekl,ze jsem investoval do prestavby bytu a moje aktiva jsou vycerpana.Jestli si pry nechci pujcit,tohle je tutovka.Ehm…
No,takhle se delaji prachy,nekdo dopredu vi o akci,ktera cilene rozkolisa hodnotu konkretnich akcii,pripadne srazi dolu,spolu s peclive pripravenyma a koordinovanymi prohlasenimi v mediich dojde k masivnim prodejum vyplasenych drzitelu,ti trati,a pak uz jde jen o to,nakoupit v ten spravny cas,nez narazi na dno.
Vazne nechapu,jak nekdo muze nestoudne vyzyvat k investovani do akcii prostredky urcene pro prilepseni v duchodu. Za sebe rikam,vlastni bydleni,kus pozemku na brambory,a na zbytku idealne naskladnene kubiky dreva na otop.A naucit se vyjit s malem i v dobach dostatku(nerikam skrblit),aby jste po prichodu zlych casu vedeli,jak na to. Protoze jak se rika,a pravdive,aby Vam mohl nekdo(stat,obec) neco dat,musi nekomu sebrat(a to o dost vic).Plne chapu,ze to neni reseni pro vsechny.Jenze hrozne moc lidi veri tomu,ze se o ne nekdo postara.Mam za to,ze je lepsi se o sebe starat sam,dokud mohu,i kdyz…Verili by jste pred 20 roky tomu,ze se budou pokouset zbavit lidi mobility? Ze bude green deal?Mozna za 20 let bude nelegalni vlastnit domek nebo byt 3+1 a bydlet v nem sam,pekne ho zdanit,hamouna. A o to drevo se taky sabnem.Nicmene,predstavovat si dnes realitu za 20 let bude jiste neco uplne jineho,nez se toho dozit a zazit ji na vlastni kuzi.
Souhlasím. nicméně již JDC to tak nějak prorokoval: Peněženku mi můžou vzít, kočár mi můžou vzít. Ale důl? Viděl jste někdy důl? Vždyť to je díra v zemi. Důl se může zasypat, zatopit, ale nikdo vám ho nemůže vzít!
A mám takové obavy, že i ta představa – bydlím ve svém, za své, ať mi všichni políbí…, může díky zmrdům v EU a ČR vzít také za své.
Dul mu nevzali,ale znarodnili,a zacli vyuzivat jim zbudovanou infrastrukturu pro vlastni potreby (vsech).
Byla to nadsázka. Nicméně s tím bydlením to podle mne dopadne, jak již několikrát prosáklo (tuším svého času Slovensko, pak u nás Piráti atd.). Daně budou takové, že prostě budete nucen prodat a budete rád, když dožijete „ve svém“, ale budete platit nájem.
Stačí podříznou prvního, kdo pro to zvedl ruku. Člověk pak zdarma dožije v kriminále.
Zase když takhle tak ne jednoho ale co nejvíc ať v tom krimu má bejt člověk na co hrdej.
Na to pozor, pravidla kriminalu urcuju Ti o ktorych Ti ide, mozu nastat zmeny a nebude to ani zdarma ani teple a suchu.
Dobrá poznámka. I to se může stát.
Důl vám mohou podle nového nařízení vyvlasnit pokud bude v chráněném území Natura 2000 (typicky ochrana ptactva).
Nedávno jsem se koukal na překryv obydlených oblastní a Natura 2000 a zatím se to týká okrajově Křivoklátska, okolí vojenských újezdů a skoro všech pohoří (Šumava atd..). Ale do budoucna se to chráněné území může vyhlásit leckde.
https://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-82-2003/lesnicka-prace-c-10-03/natura-2000-a-novela-zakona-c-114-1992-sb
https://www.echo24.cz/a/SWYxV/zpravy-zahranici-nizozemsko-chce-vykoupit-farmy-znecisteni-ovzdusi-dusik-kravy-protest
https://natura2000.eea.europa.eu/
On ten pád akcii NVidea nebyl zas tak tragický, cena se vrátila někam na podzimní hodnotu, takže z toho pohledu běžná korekce srovnatelná s jinou akcií, kde se také hodnota vrací o pár měsíců zpět. Na diverzifikovaném portfoliu to člověk ani nepozná.
Už před mnoha lety jsem si zakázal investovat v ČR a v Evropě (z důvodů v článku a důvodu propojení politiky a byznysu) a udělal jsem velice dobře. Nikdy bych nedal pětník do Evropské akcie nebo jiného fondu.
Borče já teda nevím, otevřu si svůj investiční portal patria a říkám si do čeho budu investovat, začnu klikant najednotlivé obchodovatelné firmy a drtivá většina je na špici.
intel s amdjdou setrvale ke dnu.
moderna jakož to výrobce injekci je taky na stavu horším jak před pandemií.
aktuálně není do čeho investovat, protože jsou trhy na třeba pěti a více letých maximech. Ale skoro jedna firma vedle druhé. Nějaké slabé výkyvy tam jsou ale to není pro konzervativnější způsob investování vhodné.
Takže podle mě jsme někde na stropu maximalizace zisku a čeká nás nějaká pohroma, nebo pád. Protože se nemáme kam posouvat. A co jsem zaznamenal v esvém zaměstnání, tak už začínají fungovat první komerční softwary pro nahrazení lidí AIčkem. A to jako ne jednotlivce, ale třeba skupinu deseti lid, kteří makají na něčem třeba 5-10let, tak zvládnou dneska pomocí AIčka za týden, bez lidí.
Takže ta změna je za dveřmi.
Nechci být úplně skeptik. Ale AI vám dá pouze takové výsledky, které odpovídají vloženým datům. Je to stejné jako u člověka.
A AI vám zcela jistě nepostaví dům, neopraví, nevyrobí, co potřebujete atd.
A nevím, kam se pořád všichni chtějí posouvat. To je taková nějaká obskurní ekonomická teorie, že každý rok musí být růst min. 5-7%.
Aby se mohly natisknout dalsi penize,kdyz si tak dobre vedeme? Stagnace je pry cesta do pekel,na druhou stranu vyrovnane ucty ma dati/dal jsou zase zadouci,ale je cloveci prirozenost,ze radeji bere nez dava,a kdyz uz teda dat musi,tak nazpatek chce jiste vic. V ramci rodiny uz jsem nekolikrat pujcoval penize,rekneme max. petimistne castky. A kdyz se chteji odvdecit,beru jako urok sluzbu,ci cin,ktery pro ne je spis investici casu,a trochu vlastni prace ruzneho druhu.Nikomu nepujcim podruhe,dokud nema splaceno,a doufam jsem dost tvrdej,abych tohle neporusil.Ucelny dar je neco jineho.Je treba zachovat si tvar.
To AI nepostavi dum,no,to je diskutabilni,pokud vim,jiz se testuji systemy automaticke vystavby na principu 3D tiskarny.Nevyrobi?Asi jde jen o definici,ale pokud vim,v ramci vesmirneho prohramu,treba ohledne Mesice,se uvazuje o vyrobe z mistnich zdroju za pomoci stroju,nikoliv lidi. A s postupem AI budou rust i jeji moznosti,zalezi na periferii,ktera ji bude poskytnuta.Oprava cehokoliv byla a je usudkova cinnost.Toho bude AI casem take schopna.Naopak u prumernych lidi tato schopnost upada. Vyrustal jsem v male vesnici,a jako dite jsem rozebral budik.Nedokazal jsem ho sestavit zpet.Mistni duchodce,byvaly hodinar,poslali mne za nim rodice,si se mnou sedl,a ukazoval mi,kam a jak co mam dat,klidne strcil a zase vydelal,at si to udelam sam,jedine co tem strcil bylo pero natahovaci.Dnes uz tohle tezko nejake dite zazije,dostalo by facku a slo by se pro novej budik.Neslo,objednal by se s donaskou,nebo dronem.Ani v Pionyrovi ci Babete se kluci v garazi vrtat nebudou.Veci jsou dnes slozitejsi na pochopeni,nikde se zadna kolecka netoci,prevody nechrasti,mazani se nekona…i to je jisty vliv na upadek sikovnosti.Jen dratky,plosne spoje,display a baterie. tezko si na tom pilovat nejakou mechanickou zrucnost,a pestovat zvidavost,jak veci funguji.Tkzv. cernych skrinek je kolem nas az prilis….vime,co udelat pro pozadovany efekt,a zpusob,jak k tomu dojde,je tezce pochopitelny.
tydlety tiskárně sou taky pěkná sračka tak akorát k hovnu tvl, zlatej klačenej plast do střikoformy
Jako leckde,kvalita vystupu zavisi zejmena na kvalite vstupu,surovin a zdroju.Blbec ani sikovneho nic nenauci.3D tiskarny do bytu za par tisic jsou proste jen hracky…Coz neznamena,ze se na nich nemuze clovek vycvicit.Vem si prvni tiskarny ze 70/80 let,a za 20 30 let pote se uz na nich daly dost verne tisknout penize.Coz neni navod,jen ilustrace moznosti pokroku v technologii.
Kvalita výstupu také závisí na zvolené technologii zpracování a opracování, což se vám Behemot snaží sdělit.
Smysl to má leda tak na malý série kde není problém zaplatit fakt kvalitní mašinu, pže malosériová výroba forem by byla eště horší. Tesem se sral s takovou domácí pičovinou co nekdo zmatlal s jako že rantlem za kerej se zahákla hadra krycí šaltrpáku. Naprostá katastrofa, nulová soudržnost vrstev, rozpadá se to tvl na miliardu vláken, otřesnej šrot.
AI je tu dobrých 70 nebo 80 roků. Žádný velký pokrok neudělalo. Jediné, co se stalo je, že jsou k dispozici mnohonásobně větší soubory dat.
Takže AI vám najde naleziště. AI vám natěží raw suroviny. AI vám postaví továrnu na výrobu základních surovin pro průmysl. AI vám postaví továrny na výrobu stavebních materiálů z těch produktů. Namísto dělníků bude také všude AI.
Pak vám AI postaví továrnu na polovodiče a další součástky. Stejně jako AI postaví strojírenské továrny. Následně AI navrhne celou 3d tiskárnu na stavebnictví. AI tu tiskárnu sám bude vyrábět.
Následně AI postaví dům s tou AI tiskárnou.
Jo, zapomněl jsem – AI také postaví elektrárny na výrobu elektřiny.
To A.C.
Kolonizacni vesmirny program v kostce.Nezapomente i na cloveci lihne,kdyz uz jste v tom.
Nemam sajn,jak a kam povede cesta s AI.Ale kdyz nebudu neco delat pro lepsi a svetlejsi zitrky,treba jen svoje,tak se jich nedoziju.Mam za to,ze je lepsi se trebas marne o neco snazit,nez z nedostatku lepsich napadu provadet destruktivni cinnost ve svem okoli,at slovni,ci fyzickou.
Jako bych viděl film Sexmise nebo Matrix s těmi líhněmi.
AI je buzzword. Prostě když si na kabelku nastříkáte Louis Vuton, je to hned 100 x lepší kabelka. Když si na bavorský dřeváky nastříkáte tři pruhy Adidas, najednou jde o kosmicky dokonalé dřeváky, ve kterých se padesátkrát lépe chodí.
Když si na web d-fense přivěsíte nápis „AI web technology“, tak to bude něco!
AI je druh heuristického algoritmu a zpracování dat. Nic víc. Trpí všemi neduhy, kterými trpí heuristické algoritmy. Trpí také tím, že pouze opakují to co je v datech. Nová situace = značný potenciál vymlácení si huby a karambol s AI.
Uz ted jsou obory, kde AI bud rovnou funguje, nebo bude fungovat behem tohoto roku. Napriklad u nas v praci bylo asi dvacet skladniku, jeste pred deseti lety. Pred ctyrmi lety uz jich bylo osm, zbytek delaji roboti (sklad je plne roboticky a rozvoz skladovych polozek po firme take delaji roboti), takze skladnici delaji v podstate jen Papierkram. No a s nastupem AI se to vsechno smrskne na jednoho, ktery bude dohlizet na AI a ucit ji, kde jeste dela chyby.
Dale pak je tu SW pro kompilace dat z CAD pro CNC, doted na to bylo cele oddeleni, kde se opravovaly chyby, generovaly 3D modely pro dokundamentaci, atd. Predpoklad je redukce lidi o 70 % behem peti let.
No a minuly tyden jsme na porade resili kreslice, coz jsou lidi, co jednak kresli technicke vykresy a druhak vyplnuji datove listy produktu, meziproduktu, atd. Kuci z IT predvedli programek s podporou AI, ktery toto umi s 3% chybovosti. Takze cca 60 lidi z nejruznejsich oddeleni (odborne vzdelani) bude zbytecnych.
Automatické sklady jsou tady už desítky let, a žádná zvláštní UI na ně fakt potřeba není. Kromě toho, co se týče těch chyb, taky to není až taková sláva, jak by se na první pohled mohlo stát. A místo těch skladníků ty chyby řeší většinou externí zaměstnanci, za které dá firma většinou tolik peněž, kolik je dřív stáli ti skladníci. Jenom se musí někdy déle čekat.
Ale jo, na vyplňování zbytečných papírů je to výborný pomocník, obzvlášť pokud ty papíry potom už stejně nikdo nikdy NEČTE, protože jsou od samého začátku K HOVNU. ;-)
Bohuzel, realita je jina, nez bohulibe prani. Je to jako „ty cinsky sracky stojej tak za hovno, ze je stejne nikdo nebude kupovat“.
No, nevím. Asi znám jiné sklady.
Sysop: žádnej strach, kresliči ani CAD/CAM zbyteční nebudou. Někdo bude muset vyplňovat hromady ESG reportů a pokud by to nestačilo, tak moudrá brusel zase něco přidá:-) Než namítneš, že ESG přece dokáže úplně stejně vyplnit AI jako člověk, tak žádný strach, to se vyřeší jedním nařízením, že to musí být psané rukou:-) Stejně je to agenda k hovnu, takže její špatná strojová čitelnost je fuk, důležité bude, že ty lidi nebudete moct vyhodit. Nějaká kolektivní smlouva už zajistí, že přes konstruktéra na (de fact) uklízečku bude nutný za stávající plat.
Sracka ESG prezije i jadernou apokalypsu, to si nedelam iluze.
nák sem si nevšiml henté yntelygence, zkus to eště párkrát
Eh? Slavna AI je jen sw pro prehrabovani databaze existujicich dat. Zatim. Treba se jednou zlepsi prognostika. Nicmene, pro vyplnovani formularu funguje dobre. Stran skladoveho hospodarstvi to zvlada primo bravurne a skladnik uz je dnes jen cvicena opice, co baliky od dodavatele nahazi na pas a odtrhne dodak, pripadne ho vylovi z krabice. Pak uz to frci automaticky.
U vyplnovani Stücklisten, Datenblätter a dalsich kravin funguje AI dobre, protoze kope do obsluhovace s tim, co ma jeste kde dovyplnit, zkontrolovat a nabizi mozna reseni. Tim padem to frci mnohem rychleji a jeden zvladne prace za tri.
Atd.
a ta yntelygenca??
Jak říkám, žádná UI. ;-)
Sysop, 6:10:
Základní pravidlo je, že cokoli udělané poctivě (algoritmus) funguje lépe a radostněji, než AI. AI má své neostranitelné nectnosti, kterým se nejde z principu funkce nijak vyhnout.
Poctivě udělaný automatický skladovací systém (a že jich je!) bez AI bude fungovat lépe a deterministicky.
Rozhodne ano. Ale u nas se fura parametru stale meni a je vyhodnejsi mit neco radeji drive a s chybama, nez pomalu, ale presne. Ty chyby se celkem rychle odhali. U nas je parta celkem schopnych ajtaku a toto tema se resi uz par mesicu, ostatne algoritmy neuronovek jsou stary – jen co ja pamatuju – ctyricet let.
To je to co píši jinde pod tímto článkem. Že to, co se označuje jako AI je kurevsky stará věc!
Kdybyste nekecal. Například analýza obrazu nebo videa je úplně někde jinde než v prastarých časech. Kvůli tomu je možné mít i autoritářské sračky typu kamer s rozeznáváním obličejů, komunikujících kamsi do centrály, že Švejk jde zrovna k Palivcovi na nějakou vlastizrádnou schůzku.
Co by za to StB dala, ale tehdy ta technologie prostě nebyla.
Analýza obrazu nebo videa je na tom plus mínus stejně. Jen tyje z toho, že dnes je rychlejší hardware, více paměti a větší datová úložiště. Plus více dat k natrénování.
eště se furt nevymáčkl, gde je v tech komparativních neuronkách henta yntelygenca? :o)
No jo, a kde je v lidech, Behemote?
Kolik diskutujících na D-Fensu by se dalo nahradit Claudem nebo DeepSeekem, aniž bys to na první dobrou poznal?
@Martin Kechlibar
Zatim žádný, snad až na hypotetického Milouše Jakeše. Je to totiž otázka formy, nikoli obsahu.
Přesně tak. Nafouknutá bublina, co brzo praskne, obzvlášť když DeepSeek vydal svoje zdrojáky pod GNU licencí pro všechny, kdo o ně má zájem.
to Bystro
To, že poskytujete půjčky (doufám, že máte licenci), je vaše věc.
K té „technické“ stránce AI. Pokud nahlédnu do literatury začátku 20. století, již tehdy byly určité úvahy ohledně zavedení strojů a nahrazení většiny lidí. Teď se zeptejme, proč tomu tak dosud není. Důvodů je několik.
Co se týká výstavby, tak 3D jsem nezaznamenal. Co bylo prezentováno, byl „zdící robot“ https://www.youtube.com/watch?v=xuGexXaC2RE
RK: Stejně tak jsem slyšel už ve 20. století, že budeme běžně létat na mars, a budeme mít doma několik osobních humanoidních robotů.
Namísto toho máme fejsbůk, grýn dýl, přešívání dětí ve školkách a genderovou propagandu už od útlého dětství, naše životy řídí Lejenová, a zvyšuje se počet lejster či formulářů.
Je rok 2024, a stále není ani to, co mělo být už v roce 2000 běžné.
Já se těším na to, až veverky namísto sbírání oříšků a létání po stromech budou mít ajfoun s AI – a tím se jejich lopota na tomto světě skončí.
RK
Kazde zacatku jsou tezke,zrovna jako lidska blbost je bez konce.Zdici robot je zacatek,byl zminen i ukazan v nejakem dokumentu,souvisejicim prave s touto problematikou vystavby.Z nejake stavebni/architekt VS to byla studie,kdy postavit model domu nebyl zasadni problem,potiz je v meritku. Takze mozna to jednou bude,a predchazet tomu bude panelovka.Prezentovano tak,ze tiskarna bude tisknout jednotlive dily domu na miste stavby a na miste se budou montovat.Uvidime,jestli dozijeme.
Ono k pokroku,pamatuji si casy,kdy jsme s tatikem sledovali rakouskou TV,ani jeden z nas neumel nemecky,a tatik rikal,bylo by uzasne,kdyby tomu dole bezely titulky k tomu,jak mluvi.dnes, na You Tube,bezna vec.No,nedozil toho.
Takovou zdící tiskárnu jsem viděl na sousedním paneláku, když jim dělaly balkóny. Balkón sestával ze dvou betonových částí, které odlila na míru nedaleká betonárka. Hotové panely se přivezly a namontovaly. Ta montáž byla rychlá a ještě se u toho flákali.
Stejně tak jsem netušil, že komunistická koncepce paneláků z železobetonových panelů je vlastně zdící robotika.
Nechci být oportunista a hádat se. Dovedu si představit 3d tisk domu. Akorát že vlastnosti toho domu byly na pendrek. Ono každé zjednodušení a zrychlenní výrobu se někde projeví.
Viděl jsem dva menší výbuchy lithiových baterek. Jeden v kůlně postavené z cihel, druhý v nějaké místnosti z ytongů. Řekněme, že síla výbuchu byla srovnatelná. Cihly vydržely, ytong se rozlámal.
Naprostá současná většina lidstva jsou techničtí analfabeti, kterým nalžete jakoukoliv kravinu, i když je to absolutní technický nesmysl. A takové úvahy jakože MOŽNÁ, NĚKDY v budoucnu, po překonání ZÁKLADNÍCH potíží – jsou absolutně na HOVNO. A to, že vám dnes něco překládá titulky, fakt není takový zázrak, jak si asi představujete.
Vy jste, RomaneL, takový klasický hospodský plivač.
Všechno, co ještě neexistuje, je lež a nahovno.
Všechno, co už existuje, je banalita a žádný zázrak.
Nevím, co jste dokázal vy, ale z těch lidí v mém okolí, kteří tímhle způsobem rádi shazují cizí práci, bylo 100 % zaflusaných pivařů bez jakéhokoliv nadání nebo pracovitosti.
Ale on nic takového, co mu vkládáte do pera, nenapsal. To vy ho jen pérujete za něco, co v jeho textu není.
typická libtardí nemoc, domýšlení se a zneužívání slova
Marian Kechlibar 12.2.2025 v 12:56
– – –
Ne, RomanL není klasický hospodský plivač.
Co neexistuje, může být lež a nahovno.
Co už existuje je výsledek činnosti, zázraky neexistují.
Marian Kechlibar má často naivní představy, vyplývající z jeho neznalosti.
*
Připomenu naši debatu o tzv. „autonomním řízení“ – nejsem proti pokroku, ale nutno být realista. Argumenty jsem onehdy předložil. Je potřeba rozlišit pokrok a pseudopokrok…
Já jsem taky předložil své argumenty, a skončili jsme u hádky kolem nějaké hypotetické roury trčící z rozpárané plachty náklaďáku.
Nemám v úmyslu to absolvovat znovu, mluvili jsme zcela mimo sebe.
Trend je celkem jednoznačný – přibývá jurisdikcí, které to autonomní řízení akceptují, jakož i vozidel, které mají nějakou formu téhož. Nevím, kdy čekáte, že nastane ten Velký Obrat, po kterém to všichni začnou naopak opouštět a rušit. Zatím ta křivka celkem připomíná křivku šíření jiných technologií.
Marian Kechlibar 13.2.2025 v 10:38
– – –
Ta trčící roura není tolik moc hypotetická. Kdo má naježděno, ten ví.
Ano, skutečně bohužel přibývá jurisdikcí, které akceptují. Na vině jsou hloupí arogantní lidé, jako Jurečka či bambula Kolovratník.
Vozidel přibývá leda tak s různými formami tzv. „asistentů“, nikoli s formou autonomního řízení. I ty pokusy ve Phoenixu dohlíží dispečer, bez jeho dohledu by to rychle skončilo.
Co se týká křivek, ty hypotetické jsou.
A ano, mluvili jsme mimo sebe – realista kontra fantasta, jinak to ani být nemůže. Jeden bere do rukou různá zařízení, přístroje, měřidla a pohybuje se mezi těžkými předměty. Ten druhý má před sebou virtuál…
„Vozidel přibývá leda tak s různými formami tzv. „asistentů“, nikoli s formou autonomního řízení.“
Tak tomu se v angličtině říká „splitting hairs“, nebo-li hledat hnidy.
Tenhle vývoj neprobíhá jako zrození bohyně Athény, která prý dospělá a krásná vyskočila Diovi přímo z čela. Probíhá tak, že se pomaličku automatizují jednotlivé úkony řidiče a každý rok to o nějaké procento popoleze. Na tom není nic hypotetického, srovnejte rozsah schopnosti těch asistentů roku 2010 nebo 2000 vs. dnes.
Taky se těm robotům pomaličku přizpůsobuje infrastruktura, samozřejmě to nějakou dobu trvá, ale ona se přizpůsobí. Úplně stejně, jako kdysi bylo nutno zpevnit povrchy formanských cest, aby unesly těžší vozidla.
Marian Kechlibar 13.2.2025 v 10:55
„..se pomaličku automatizují jednotlivé úkony řidiče a každý rok to o nějaké procento popoleze.“
„.. se těm robotům pomaličku přizpůsobuje infrastruktura, samozřejmě to nějakou dobu trvá, ale ona se přizpůsobí…“
– – –
1.
Ovšem některé „úkony“ automatizovat NELZE. Např. právě tu reakci na jisté formy mimořádných situací – tam člověka nelze nahradit.
2.
Infrastruktura se ovšem nikdy nepřizpůsobí dostatečně natolik, aby bylo možné tzv. „autonomní řízení“ využít stylem „sednu, navolím cíl a automat se postará“. A dokonce ani na vyhrazených komunikacích tomu tak nikdy nebude. Roli hraje příliš vysoká cena…
ale jo, budoucnost bude podobná jak na metru bez mašinfíry. na lince to jezdí na autopilota, a na posunu do toho leze člověk.
Lukas B. 13.2.2025 v 13:07
„… podobná jak na metru bez mašinfíry. na lince to jezdí na autopilota,…“
– – –
Na silnicích to však nebude. Nelze zajistit vedení ve stopě. A to není jen tento problém…
není nic jednoduššího, než zakázat na silnici s provozem autonomních vozidel živé řidiče nebo aspoň neprofesionální dopravu a všechna vozidla dát pod kontrolu tlačítek stop a generální stop na pultu dispečera (živého nebo elektronického).
Lukas B:
možná tohle píšete jako ironii, ale na fórech zastánců elektromobility a autonomního řízení přesně tohle skutečně zní – bylo by třeba zakázat živé řidiče.
Přitom celá autonomní mobilita je funční nesmysl: stačí trocha chaosu, nečekaná překážka, značky zalepené sněhem, složité povětrnostní podmínky, díra v silnici, blbě viditelné značení, problém se semaforem – a autonomní mobilita je v čudu. Na takové situace nejde aplikovat vzorce. Ještě několik desetiletí tohle bude platit.
Cerny Mor 13.2.2025 v 13:34
„Ještě několik desetiletí tohle bude platit.“
– – –
Spíš mnohem déle…
no a ta autonomní mobilita naráží na jeden problém, a to odpovědnost a trestní odpovědnost. to první se dá řešit snadno, to druhé dost blbě, protože chybný softvér není a nemůže být vyšší moc. takže stejně tam bude „někde“ dispečer s prstem na tlačítku generální stop obklopenej obrazovkama.
Lukas B. 13.2.2025 v 13:57
„… dispečer s prstem na tlačítku generální stop obklopenej obrazovkama…“
– – –
… nepříliš schopný vždy včas jednat…
to je úplně jedno že bude k ničemu. ale půjde to na něj hodit. je přece v pohodě nějakého Houmra z velína, který 99% času žere brambůrky a nudí se, odměnit dvouletou podmínkou a desetiletým zákazem činnosti, než zavřít do kriminálu softvér.
Lukas B.- 13.2.2025 v 13:24
„…není nic jednoduššího, než zakázat…“
– – –
Ano, přičemž zůstává velice složité a nákladné vůbec takovou silnici realizovat…
Marian Kechlibar
13.2.2025 v 10:38
Až to udělá nejakej velkej průser, aby to nasralo veřejnost a ta vytáhla na papaláše s vidlema a molotovama, pak to pude ráz na ráz. Zatím sou storky, jak to zmateně kličku ze strany na stranu a v protisměru vokolo práce na silnici (kde naštěstí tou dobou nikdo není), že prej „zmatení značením“ spíš k pousmání, nicméně přesně todle lidi tvrdili vod začátku, že ten tupej bordel nebude zvládat, a přesně to se děje. Až výsledkem toho bude hromadná nehoda s X mrtvejma, tak to pude ze dne na den.
Betonová tiskárna byla taky ukázaná před X rokama a hovno z teho, samozřejmě. Matlat na sebe vrstvy je hezký, soudržnost už tak hezká není, jak sem ostatně demonstroval s tím lemem manžety šaltrpáky. To už je mnohem praktičtější udělat rozebíratelný plastový formy do kterejch se z betonu ten skelet vyleje najednou, na malý přízemní domečky není ani nejak zásadně potřeba to armovat, sériová stavba totožnejch domků velice rychle a levně. Kde nic, tu nic, akorát spousta hytlernadšenejch dementů, co v životě vlastníma rukama nepostavila ani hajzlboudu, ale už plánujou – jakmile dostanou bambilion cizích peněz ze stártapu – jak budou v nejakejch žebrákostánech stavět levný baráky (tehdá se mluvilo vo asi 200k za hrubou) s tiskáreňama a podobnejma kundovinama. Už tehdá taky lidi celkem jasně v diskusi řikali, že s pár známejma/kamarádama si malej přízemní domeček stejné velikosti lidi postavijou svépomocí z cihel za víkend taky za takovejch 200k hrubou, a to pár století osvědčenou technologiou, co se nerozsype na sračku po projití prvním mrazem.
Přesně!
Ale no jasne, hrubka (pokud pod ni neni pohrbeny mega sklepeni) jde vystrelit rychle, porad pomerne levne a rozhodne nabizi i clenitejsi struktury. Navic tyhle kulaty zdi, to musi pak bejt radost to nejak tradicne zateplovat. Nejlepe na to jeste striknout tak pet cisel jadrovky, aby se to vubec nejak vyrovnalo. To je jak stavet z kamene.
To už lepčejš vypadal jinej koncept, kerej sem viděl taky leta letoucí zpátky, ale praxa nejak hovno – vystavět bednění z plystreňu a do něj vylejt betóne. Máš hotovo raz dva ai se zateplením. Akorát že je tam napyču to, že typicky zrovna nechceš plystreň zevnitř, abys tam zhnil, a taky co sítě žejo.
Behemot:
proč tak složitě? Dům Šumperák původně z šedesátých let byl naprojektován tak, aby jeden zedník a dva pomocný dělníci (takže třeba majitel se synem) stavbu postavili svépomocí za dva měsíce. No a krásná dřevostavba se i dnes dá koupit za 3 mega bez základovky, a je hotovo hrubá stavba za den, střecha další den a pak jen detaily vnitřku – pár týdnů.
Šumperák je dodnes super:
„Pro první realizaci upravených plánů si projektant Josef Vaněk, který upravil původní plány architekta Vladimíra Kalivody, u stavebního úřadu vyhlídl manžele Kocúrkovy, které přemluvil, že jejich projekt je špatný a nabídl jim svůj jako lepší. Se stavbou potom sám pomáhal a díky získaným zkušenostem svůj plán upravoval. Další pak vznikl v také v Rapotíně, jako první dům tohoto typu. Třetí si postavil lékař v Šumperku, kdy si ho všimla širší veřejnost.[9]
Vaněk prodával plány lidem za 842 korun s tím, že je stavba natolik snadná, že ji postaví jeden zedník a dva pomocní dělníci za dva měsíce. Zájemců bylo tolik, že mu s množením pomáhali členové rodiny. Vydal i třicetistránkovou propagační brožuru s adresou a telefonním číslem.[3] Po získání popularity šumperáku se dokonce původní architekt chtěl s Vaňkem soudit, ale nakonec od toho upustil.“
dřevák má poměrně dost nevýhod, cihlu ani jiný betóny ti nezežere houba ani brouk, požadavky na elektroinštalacu jsou úplně jinde, a tak
Drevak je super, kdyz bydlis nekde u lesa. To mas pak k te prirode tak nejak bliz. Kuna se ladne prokouse do podkrovni izolace, v podlahach mravenci, je to takove prirodni.
Sysop
12.2.2025 v 12:35
prostě samý jystoti a socyjálný pozytýva
Sysop:
no dřevák od Haas Fertigbau nebo Rýmařov, co znam, se staví na betonové základovce, takže ty mravenci nevim nevim. Kuna prokouše leccos, ale hlavně potřebuje díru, a na to stačej pletiva spod. – užil jsem si to na půdě na chalupě, boj s kunou. Desku dřevostavby by neprohryzala ani náhodou. Ona se zabylí i v izolaci – ale potřebuje díru, jak se tam dostat.
Brablenci zvladnou jakoukoli sqiru mezi betonem a drevem. A kunda skalni ano, resim ji, co jsem na svete a jednu takovou diru mi vyrobili tesari v krovu na rohu, spatne spasovano, nebylo to videt, dirka snad 4×4 a uplne to stacilo. Bejt barak drevenej kopozit, jsou prochcany i steny.
kuně zacpat cestu je jednoduché, na to stačí nějaké odřezky, kladivo a hřebíky, nebo zmuchlané králičí pletivo. ale taková myš domácí, to je. pane, šikulka, ta je jednak mrňavá, a druhak umí hryzat a prožere se skrz vším kromě kovu, kamene a zvonivek.
no ty 3d tiskárny a stavebnictví; to naráží na to, že aby „směs“ ze které se to „tiskne“, je tísněna dvěma zásadními okrajovými podmínkami, které zatím*) nemají pro běžnou výstavbu průnik. a to 1. cena směsi, a 2. konzistence směsi (měla by být jaksi tixotropní**).
a pak jsou tady podmínky takové běžné provozní, že tisknout zeď a tu pak po klasicku zateplovat je takové pitomně polovičaté (tedy moje fantazie nedává, že to bude tisknout rovnou něco jako voštinovou strukturu vylehčených tepelně izolačních cihel), že ten robůtek aby tiskl barák bude mít nějaké rozměry (dejmetomu srovnatelné s čerpadlem na beton) a tu potvoru je nutno na stavbu dostat, tu potvoru je potřeba nějak kontinuálně zásobovat***)
*) slovo zatím píšu alibisticky a spíš jaksi z důvodu předběžné opatrnosti abych se úplně neblamoval, jakkoli jsem přesvědčen, že nebudou mít podstatný průnik nikdy. dokud se budou rodit jakžtakž zdraví kluci co mají sílu a fortel, nejsou pitomí a na studium se nehodí, tak se bude zdít nebo montovat z panelů.
**) vzhledem k rozměrům, tedy tloušťce zdiva a nějaké přiměřené rychlosti výstavby to určitě nepůjde tisknout „tavením“, neboť bychom to neuchladili, úplně stejně i reakce vytvrzení zdiva bude muset být buď velmi pomalá, nebo na ní budou dramatické požadavky velmi nízké exotermicity/endotermicity. takže to bude muset být umíchatelné, v hadicích tekuté a po opuštění „hlavy“ nestékavé v extrémně velké/tlusté „housence“. to se dá rozumně udělat jen pořádnou dávkou cementu (nebo podobného pojiva) a plnivem s extrémně přesně vyladěnou křivkou zrnitosti, krmené to nebude jen tak něčím, čili pytlovaná směs. tohle zatím cenově nemůže konkurovat autoklávovanému pórobetonu a rozdím bude minimálně řád. a úplně pomíjím, že by bylo fajn, aby se tisklo z něčeho tepelně izolačního.
***) strojně stříkaný beton je technologie docela „stará“ a etablovaná. ale furt kurva drahá.
Copa s takovym cerstve vytistenym barakem udela napriklad necekana letni bourka? Nevim, jen se ptam…
Ono se ruzne sermuje s tim, jak to bude uuuzasne levny, protoze neni potreba mit tolik UKcek, ale nikde jsem se nedocetl, ze usetri investor. Procpak asi? Tipuju, ze stavba samotna vyjde draz, protoze investice do masin, voe, ale investor ma usetrit tim, ze to dostane driv.
klimatické podmínky obecně. zdění na pěnu*) se dá provozovat v podstatě za jakéhokoli počasí (snad kromě vrstvy ledu sněhu na zdi od včerejška), zdění na tenkovrstvé stavební lepidlo na bázi cementu funguje nad bodem mrazu, co na tom, že to pak tuhne/tvrdne déle. všechny ty „chytré“ technologie potřebují víceméně laboratorní podmínky.
*) pěně se různí ti umísťovači řemeslníků na pranýř statečně vysmívají, ale na správně prováděném zdění broušených cihel na zdící pěnu není nic špatného.
A ví se taky co tam ta pěna ve zdivu udělá po sto třiceti letech? U malty se to ví. Z cihel po odstřelených dolech z doby císaře pána skoro nešla oklepat.
ta pěna je tam ve vrstvě desetiny milimetru a víceméně vyrovnává kontaktní napětí. samozřejmě mluvím o přesném zdění z broušených tvárnic, ne o tom, jak nějaké prase zdí na pěnu plné cihly z bouračky, každou jinou.
OK, chápu, přesto mám u těchle novot jistý odpor pramenící z neprověřenosti staletími. Na druhou stranu – k technologii hliněných vepříků se vracet nechci.
já jsem taky z toho nejdřív skřípal zuby. ale když je zedník šikovnej a umí s nivelákem nebo hadicovou rovnováhou a umí použít provázek (ergo založí spodní řadu skutečně rovně), tak to není nic špatného.
Lukas B.
13.2.2025 v 11:22
dyž je zedník šikovnej, tak to může zrovna tak slepit tenkou vrstvou cementovýho lepidla, který vydrží půl věčnosti, místo sraček, ze kterejch má negdo desetkrát větší vejvar (a ty na tom stejně neušetříš ani hovno), páč srovnal kolik stojí tuba pěny a pytel lepidla – prakticky stejně, akorát že ten pytel je tak 100× objemnější, takže vejvar pro fabriku je zřejmej
kartuše se napíchne a jede se a aplikuje se rovnou pistolí, žádná zubatá stěrka a zednická lžíce. lepidlo se musí nejdřív namíchat a jeden nesmí bejt blbej a dělat z něj tepelné mosty. produktivita práce (v soustružnickém, nikoli národohospodářském smyslu slova) je při zdění na pěnu výrazně vyšší.
no a cena: z dozy 750 ml se teoreticky udělá 50 litrů materiálu, reálně něco přijde vniveč. z 25 kg lepidla je 15 litrů namíchané srágory, když se nanáší správnou zubaticí, tak vyplníme 30 litrů, ale dáváme toho víc než pěny, protože se to nestlačí na nulu. takže i cenově je to víceméně prašť jako uhoď.
Arnold J Rimmer
13.2.2025 v 11:03
No co, rozpadne se na prach. UVčko sežere nechráněnej polyuretan už za měsíce, kdo nekdy koukal na 10-20 let proleželý PUR matrace, ví, že to vypadá dost podobně. Klasická maltová omítka (sádrová tuplem) je propustná, nevěřím ani vomylem, že to vydrží století bez celkem výrazné degradace. Takže to bude držet vlastní vahou a vomítkou, takle existuje „pár“ bytovek, kde nebylo za socanismu moc cementu, tak jsou z prakticky vápenno-pískové malty, čili po půl století taky drží vlastní vahou a vomítkama, a je velký mrzení, co s tím, pže hodně silná bouřka taky může celou bytofku sfouknout jak domeček z karet.
pěna se samozřejmě rozpadne velmi svižně na prach v případě, že je vystavena uv záření. omítka je docela slušná uv ochrana, no né?
Lukas B.
13.2.2025 v 14:12
Jak moc slušná? Na 10 let? Na 100 let? Na 1000 let? Poudej, přeháněj.
pěna okolo zednicky slušně zapucovaných oken montovaných do pěny ze začátku devadesátek se při demolicích jeví zcela bez degradace (a je-li degradace, tak horních pár milimetrů, a ta pravděpodobně vznikla prodlevou mezi montáží a zapucováním a dále nepostupovala). mimochodem upozorňuji, že montážní pěna není zdicí pěna, sice se s ní pracuje dost podobně, i ta chemická báze je podobná, ale jsou akcentovány úplně jiné vlastnosti.
no a kdybyste chtěl vědět něco o průstupu UV záření různými materiály, tak doporučuju začít třeba u wikipedie.
Lukas B.
13.2.2025 v 14:50
Budou tam nejaký další plniva, samozřejmě, nicméně nosným médiem je pořád polyuretan, a pokud ten se rozpadne, tak na zbytku nezáleží. Já rači pořád zůstanu aspoň u toho cementovýho lepidla…
Tak ja zatim muzu potvrdit PUR po 18 letech. Zrovna ted instaluju umyvadlo v miste, kde jsem ho pred 18 lety naprojektoval, ale nikdy neudelal. Odklepl jsem omitku, abych se dostal k zatkam a ta PUR vypada, jakobych ji tam spritznul vcera. Byla ve zdi, ve sklepe.
Sysop
14.2.2025 v 11:48
bych rád aspoň pade, když se bavíme vo stavbách na století+
tak si vykuchejte lednici po babičce (nějakou calexku z 60.-70. let). tam bude čistá pur pěna bez jakýchkoli přísad. stačí?
Řikam že nešla oklepat, měl sem jí sfouknout, no člověk se furt učí. Holt pro příště.
Taky nevim proč to stříleli, když to drželo prakticky vlastní vahou a čekalo to jenom až do toho Behemot kopne. To je tak když se k tomu nevemou odborníci.
Arnold J Rimmer
13.2.2025 v 14:28
to tam už za císařpána matlali PUR pěnu? nebo co to zas meleš ty pako?
Moje chyba, věděl sem že se s tebou nemá cenu bavit. Vysaď to svinstvo.
Arnold J Rimmer
13.2.2025 v 14:55
Začni u sebe ty magore, píšu celkem zřetelně ty pyčo že pěna určitě nevydrží několik století jak tvrdá cementová malta, a ty mi tady začneš blábolit neco vo tom, že tvrdou cementovou maltu nende ani vomlátit. Tvl, tě na starý kolena povýšili na kapitána zjevnýho, co?
Zkus si to po sobě přečíst, teda jestli to dokážeš. Já nemůžu za to že máš písemnej projev a myšlenkový pochody jako průměrnej mongol, fakt ne.
Arnold J Rimmer
13.2.2025 v 15:04
jak seš starej, tak seš blbej
ó Vy renesanční tvore; Vy víte i o degradaci v čase polyuretanu nevystaveného UV záření? obdivuhodné! podělíte se, prosím, s námi, obyčejnými smrtelníky, o nějaké odzdrojování tohoto smělého tvrzení?
Lukas B.
13.2.2025 v 15:07
usem to psal tvl, hledej šmudlo
jojo, důkaz úporným tvrzením a „už jsem to říkal, dohledej si to“. starej a blbej diskusní trik blábolila v koutě.
umíte něco? cokoli? z jakéhokoli oboru?
Lukas B.
13.2.2025 v 15:11
žrádlo ti taky musí nejaká asištětka předkousávat ty kokote?
no a zdící roboti; ti fungují perfektně, na první pohled nahradí partu šikovných namakaných zedníků, ale ta parta šikovných namakaných zedníků musí jednak tu potvoru zásobovat (minimálně tomu vozit pod nos po základové desce pumpíkem palety tvárnic, stihat pásy, sundávat folie a odnášet prázdné palety, druhak musí vyřešit všechny detaily (dořezávky cihel, překlady, atd.). takhle když chcete postavit rovnou nekonečnou zeď bez stavebních otvorů, na to je robot ďas, ale na rodinném domku s velkou plochou oken je k ničemu.
jo a ještě: stavby se algoritmizují dost blbě, každá je jiná. snadnější by byla robotizace pneuservisů, protože to je furt stejné (ne tedy oprava defektů, ale výměna celých kol nebo pneumatik a vyvažování kol) – a tam světýlko na konci tunelu zatím nevidět.
jasně, něco dělá stroj, třeba podbíjení kolejí na na přesnou geometrickou polohu nebo snad i grejdrování a pokládky finálních vrstev vozovek, ale furt se dělají i novostavby dálnic s lankodráhama.
Lukas B. 13.2.2025 v 11:10
Zdicí robot funguje perfektně v kombinaci se zásobováním JIT. Na kamionu jsou naloženy tvárnice podle kladečského schématu z realizační dokumentace. Zdicí robot si je bere v pořadí podle kladečáku, nikde žádný paleťák. Základním úkolem namakaných zedníků je připravit staveniště tak, aby se robot zapatkoval v projektem definované poloze a kamion(y) s tvárnicemi dtto.
S dořezáváním cihel se nepočítá.
Překlady jsou připraveny podle kladečáku.
To, co popisujete vy, je hybridní model, který požadované úspory nepřinese.
jasně. robot má tedy smysl pro katalogový rodinný dům. nebo na dům, kde je zpracován nějaký model s kladečákem (čili takový BIM do úrovně tvárnice). mimo jiné to tedy znamená výškově držet přesně modul (zpravidla skladebných 250), a mít všechny rozměry všeho zaokrouhlené na modul cihly. tedy výhradně novostavba a výhradně na vodorovné zelené louce. a JIT zásobovatelné. nějaké pole u neratovic třeba.
a pravé úhly samozřejmě. já mám pravé úhly a vodorovné roviny docela rád, ale uznávám, že občas je efektivní použít úhel nepravý (a zrovna katalogové domky rády použijí nějaký obecný úhel v uzlu chodba/vstup/komora/wc). ne tedy že bych byl úplným znalcem zdicích systéů, ale tvárnice „vějířovky“ jsem ještě neviděl (což může tedy být moje neinformovanost).
Lukas B. 14.2.2025 v 8:01
Ale o tom se celou dobu bavíme.
Představa, že na stavbu přijde robot Emil, nastaví Tencerův rám, popadne zednickou lžíci a hurá, hurá do práce, jak říkával Gustav Kliment, je na úrovni šedesátých let.
Pokud mluvíme o robotizaci stavebnictví, tak se jedná o celé stavebnictví, tedy včetně výroby a včetně těžby surovin.
Přece jen jsme o půl století dál.
To RK:
To jste se jen špatně díval. Viz https://www.youtube.com/results?search_query=3d+tisk+betonu
to miv
Díky. No tak nemůžu znát všechno.:-) a všechna videa z youtube opravdu neznám.
Nejsem stavař, ale chybí mi tam nějaká výztuha. Jako na zahradní domek možná ano. A pak ale stejně tam přeci budou nějaké vnitřní instalace atak… Nebo ne?
To RK: U nás to zkoušela např.i Skanska při stavbě někde v Praze. Výztuž není problém, používá se rozptýlená (sklo, plast, uhlík). Pevnostně je to prakticky stejné jako kari sítě. A pevnost obecně pro běžné stavby přestává být problém díky UHPC (zkratka pro Ultra high power concrete). Materiál bude sice dražší, jenže se zase ušetří na pracovnících. Není to samo sebou všespasitelné, ale leckdy to může hodně pomoci.
Na pracovnicich usetri stavebni firma, ale ne investor.
tak ja jsem odkojenej klasickyma sci-fi a moc by se mi libilo bydlet v necem, co vidavam v tech filmech na ruznych planetach v ruzne budoucnosti. Takze urcite jsem pro vyvoj novych technologii i postupu. Nakonec dnes uz taky neresime slamene strechy a ze zanikla schopnost je vyrabet, stejne jako mnoho jinych schopnosti, ktere zanikly, protoze jsme je nahradili necim lepsim.
Co vidim jako nevhodne, ze se do toho montuje spousta dalsich vlivu, jako jsou dotace, aktivismus, politici i amateri jako zrovna Kechlibar. Nikdo z nich tomu nerozumi, ale chovaji se jako stado, ted je to moderni, tak to urcite je jedina cesta vpred. Kdyby se temto vecem nechal volny prubeh, trh, zkusenosti a penize by zjistili, ktera technologie je na co nejlepsi.
Nakonec skončíme u papundeklových baráků jako v USA.
hele, dvakrat jsem v zivote delal rekonstrukci, bejt to papundeklovej barak, mel bych to mnohem rychleji a levneji. Ale mas vzdycky na vyber, i v tech USA si muzes postavit zdenej nebo betonovej barak, kdyz budes chtit. A samozrejme to bude mnohem drazsi, to je logicke.
netlife: Problém v USA je, že už ten papundeklovej barák je tam strašně drahej. Za cenu obyčejného zděného baráku v USA bys možná postavil u nás několikapatrovou luxusní vilu na Václavském náměstí.
jasne, jenze to resis jinej problem. Cenova hladina tam a tady je proste z ruznych duvodu jina. Ale papundeklovej barak bude vzdycky nasobne levnejsi nez zdenej. A jakakoli rekonstrukce nebo predelavka taky, je jednodussi zrusit papundeklovou pricku nez vybourat zed, nemluve o hluku a bordelu.
to miv
Osobně jsem vždycky pro nahradit jednotvárnou monotónní práci.
Ale opravdu s efektem. Postrádá smysl, když zautomatizuji a místo 5 dělníků tam běhá 6 programátorů + dalších x-lidí.
A ten dotaz jako Sysop mám také. A ty vnitřní sítě…vč. podlah atd.
„Postrádá smysl, když zautomatizuji a místo 5 dělníků tam běhá 6 programátorů + dalších x-lidí.“
Tak se na to podívejme:
a. Software se vylepšuje, aspoň ten, u kterého na výkonnosti záleží. Těch 6 programátorů postupně odchytává nějaké chyby, zlepšuje výkon, dodává nové schopnosti. Toto není bloatware, který by se živil reklamami. Podívejte se třeba na výkonnost a schopnosti Linuxového kernelu, jednoznačně šly během těch 30 let jeho existence nahoru.
b. Software škáluje. Jedno vylepšení snadno nasadíte na tisíci místech naráz, když pushnete update. To je s dělníky řádově obtížnější. I pokud mají ochotu se něco nového učit, musí je učit živý člověk a třeba to taky nezvládnou.
Zatím se nikdy, v žádném průmyslovém odvětví, nestalo, že by se postupem času od-automatizovávalo. Jediné, co se liší, je tempo té automatizace a množství slepých uliček, často politicky daných. (Například americké přístavy stále ještě zpracovávají hodně kontejnerů ručně, protože si to tam prosadily odbory.)
Nevím, odkud berou zdejší diskutéři svůj dojem, že zrovna u autonomního řízení, AI a stavitelství to bude naopak. Možná je to jenom morousovitost stáří, které hledí na každou novotu jako na podezřelou blbost, protože v mládí to nebylo.
jojo typyčo to pušování sme viděli mnohokrát, jak třeba srakčwast nainstaloval lidem do kompů trojany, pak třeba jak čuráci z ubikbíky pravidelně rozmrdajou miliony zařízení po světě, dtto mrkvo$oft…bomba tvl :D
a už zas Í-Á, aneb oslí kniha života, to tady kurva dlouho nebylo…
srovnavat software s barakem, no potes koste. Jestli maji programatori takovehle predstavy o stavebnictvi, tak to nas ceka krusna budoucnost. Jakoze se upgradne a beton bude tuhnout dvakrat rychleji nebo tak neco. OMG
Nevím, jestli ze sebe děláte blba úmyslně, nebo je to váš přirozený projev.
Samozřejmě jsem myslel spíš odchycené a opravené chyby.
Jistě, že se přitom občas něco posere, Behemote. Ostatně dokonalou a bezchybnou práci, která by nikdy nikomu nezkomplikovala život, neumíte odvést ani vy. To je podstata lidství.
Ale zamlčujete, že na jeden takový podělaný update bývá několik set bezproblémových. To je poměr, který jsou lidé kvůli zjednodušení života ochotni akceptovat.
Marian Kechlibar
13.2.2025 v 10:34
Jo, akceptuju to tak, že nejaký enteviruse a podobný sračky už ani neinstaluju, a cokoli nad sedmičky mi nesmí přes práh (a na serverech Debian). Tím, že eště nevodvírám zjevný sračky a mám i minoritní prohlížeče, tak jsem principiálně pro mainstreamový škodlivý kódy naprosto nezajímavej (a ty starý se dávno nešíří, pže korporáty to aktivně potlačujou), páč unikátní skladba zařízení, pro který se nikomu nevyplatí psát kód, páč jich je pár (set) na světě. Tím sem mj. vod všech tady tech slavnejch pušovanejch aktuál-lýzacý zcela oddělenej, a všecko funguje k naprosté spokojenosti. Dlouhý roky žádná infekce a dokonce ani blbej spyware/adware nic. Ani routovací krabičky se stařičkejma FW nejsou problém, pže mají tak zoufalý HW, že se do nich nedá nic narvat, i kdyby tam nakrásně byly díry :D Navíc opět, jejich penetrace, pže sou obsolete, je blízká nule.
Dyž to srovnám s politikama hlavně pyčo musíme mit neco saportovanýho protože proto a taky antyvýruse a kdesicosi, a kolik voni řeší sraček, kterejm já se můžu jenom smát, protože jsou pro mne naprosto nemožný…checht tvl.
My, co se živíme rukama, a zároveň desítky let víme a vidíme, jak postupuje digitalizace a jak funguje užití počítačů v praxi, jen lomíme rukama a chce se nám utíkat. Já su bývalý programátor, s nejvyšším vzděláním. Dávno se toho odmítám účastnit, je to slepá ulička. Nefunguje to vůbec a nikde. Díky lidské psychologii. Vše se zhoršilo a to značně.
Jak to včerá správně řikal dědek, nejvíc prachů dneska hrabou ti co sedijou na tvůrcích zábavy, ani zbrojaři nemajou tolik. A co je dneska hlavní zábava? Už batolatům tlačit blikací šmrdlací kokotiny, aby se na tom stali závislí, nedokázali udržet pozornost, nic. Je to vidět, jak je generaca na tom vyrostlá v prdeli, nevzdělaná (a skoro nevzdělatelná, proto taky rozumnější země i na tom slavným západu komplet VŠECKY tydle sračky zakazujou a vrací se pěkně zpátky k tužce, papíru a tabuli s křídama, resp. možná bílé s fixama).
Tvl, každé má v kapse (aspoň papírově) prkno s výkonem co eště nedávno neměla spousta stolních kompů. Potenciál jako prase. Co z toho využívajou? Dělá na tom nekdo nejakou užitečnou prácu? Naprostý hovno, možná 5 %.
to Marian Kechlibar
12.2.2025 v 13:06
a) Už jsem zažil „vylepšení“, kdy přestalo vše fungovat. Programátoři nezlepšují výkon, nedodávají nové schopnosti. Pouze uvedou zařízení do funkčního předem projektovaného stavu (ano někdy se vyskytnou vylepšení). Nic víc, nic míň. Poprosím bavme se i o aplikacích, které se použivají (resp. jste nuceni je používat). Linux může být perspektivní, ovšem… a teď sem dejte konkrétně. Siemens a Linux? Když firmy chtějí Siemens… a Win to bude min. z pohledu sběru dat o efektivnosti výrobní linky.
b) nakonec to bude o předání o informace tomu „poslednímu dělníkovi“. Je pěkné, že támhle někde něco v software upravíte, ale musí to dojít (a z logiky věci) i k Máně z byťáku (pokud se jí to týká). Vy netušíte jak funguje fungující firma?
ad „od-automatizovávalo“ viděl jsem již několikrát. Neboť dané zařízení bylo nespolehlivé, nedokázalo nahradit „dělníka“ atd. (ano chyba v technickém řešení, programování, nereálných požadavků zákazníka…).
„Automatizuje“ se od cca začátku 20.století. Tak a stejně nemáme „zautomatizováno“. Ty důvody jsou relativně jasné, proč ne.
„ad „od-automatizovávalo“ viděl jsem již několikrát. Neboť dané zařízení bylo nespolehlivé, nedokázalo nahradit „dělníka“ atd. (ano chyba v technickém řešení, programování, nereálných požadavků zákazníka…).
To si teda celkem zásadně nerozumíme. Já jsem psal o automatizaci či de-automatizaci celých odvětví, vy píšete o nějakém jednom konkrétním stroji, který se neosvědčil. No jistě, že jsou horší výrobky nebo že může nastat „mismatch“ mezi požadavkem a řešením. Ale to jsou maličké zoubky ve velkém trendu.
„„Automatizuje“ se od cca začátku 20.století. Tak a stejně nemáme „zautomatizováno“. Ty důvody jsou relativně jasné, proč ne.“
Jistě, že v různých oborech to postupuje různě rychle. Ale ten proces taky ještě není u konce. Některé obory k tomu byly vhodnější než jiné, tak se zautomatizovaly dřív. E-mail se svým automatickým doručením kompletně vymazal ručně doručované telegramy.
Chyba, které se dopouštějí někteří zdejší diskutující, je ta, že mají dojem, že ten proces už skončil a že rozhodně nemůže zasáhnout bílé límečky.
Ted mi skoncila dvouhodinova konfera, jdu se nazrat a delat neco uzitecnyho, bo mam HO. Predmetem debaty bylo, ze zakaznik si vyvinul novej mejnboard do jedny masiny, utekl mu uz treti programator firmware a od nas chtel, jestli bychom mu s tim nepomohli, protoze nam FW jede a v branzi se to vi. Kdyz jsem videl, jak je to dohromady smatlany z jakych takych khihohoven a uz dvakrat vymenovan procesor, protoze porad mala pazmet (ladne bych se vesel do pulky te puvodni na zacatku), taxme zakaznikovi rekli, ze bud mu dodame celou desku, nebo nic. Dohady, ze ‚tamto uz prece bylo hotovy‘ a ‚todle se prece melo jen trosku upravit, tak proc to trva mesic‘ by nas posunuly do role spoluviniku nejakeho sileneho bastlu asi tak na urovni F-35, kde to, mimo jine, presne z techto duvodu dodnes poradne nefunguje.
Ti mladi neumi ani hovno, na kazdou picovinu hned tahaji matlafoun s AI a nechavaji si rutiny slepit jak vlastovci hnizdo. Takze pokud barak, tak jedine snadno nahraditelny delnasy a tradicni, zvladnutou, technologii.
Z jineho soudku. Vcera jsem byl v praci a prisel za mnou nestastnej elektrikar, ze opravuje jeden vstrikolis, protoze nejede touchscreen. Takovej docela velkej sklenenej panel, tlouska snad centak, na nem nejaky cudle a hejblata plus LEDky, vetsina plochy ale kapacitni snidac, protoze za toto cely prijde LCD monitor. Vysral se tam nejakej cudl, kterej sel celkem snadno vymenit, ale elektrikar pri sundavani tohoto panelu urval jeden konektor. Tak zavolal Fachmanna od vyrobce te masiny a to, co se delo, jsem slysel naposled nekdy pred triceti lety jako for. A ona to realita.
Prijel typek v navonenejch modrakach s firemnim logem, jeste nebyl videt a uz byla citit jeho vonavka. Prisel k masine, cteckou olizl kod na tom touchpadu, zalovil ve svym PC a prohlasil, ze neni problem, maji skladem, cena 8650€. Az se nas elektrikar probral z mrakot, suse se zeptal, jestli by neslo uvnitr jen vymenit ten urvanej konektor. Na to mu Fachmann rekl, ze co je uvnitr, nikdy v zivote nevidel, ze meni panel za panel…
No, tak mi to pristalo na stole, elektrikar bilej jak stena, ze pruser a tak. Jestli s tim neco neudelam. Cumim na to, na centimetrovym skle naparovany vodivy drahy a v jednom miste vyrvanej flek, kde byl SMT konektor. Plus okolo nejaky voslintany, ten nestastnik zkousel pajkou to jako letovat, takze na hrot pajky nabalil jeste par drah okolo, aby to dokurvil dokonale. Na zabiti.
No nic, cumel jsem do toho jak kocce do riti, podarilo se mi pochopit, co ten konektor mel delat a kam vedlo co a naletoval jsem velmi ofafrne (samozrejme olovenou) pajkou draty primo na nohy brouku, kam to puvodne vedlo, zalil jsem to pryskyrici a na konec tech dratu priletoval ten konektor.
Davam mu to z5 a povidam, at si zadeklovani udela sam, na to nemam ani chut, ani cas a primo jsem mu rekl, ze puvodni tavku musi odstranit plastovou spachtli po predchozim nahrati toho skla tak na 80 °C a az to vystydne, tak vzit kryci dekl, na ten dat tavku a rychle priplacnout na sklo.
Po obede jsem se sel podivat primo k masine, koukam, na skle naslintana tavka a u toho udivenej elektrikar, ze to sklo mu to chladi a nikdy ten dekl na to nepridela…
A tohle prosim dela tak za tri a pul hrubese mesicne.
Mysli si snad nekdo, ze mladi programatori na tom jsou vyrazne lip? Ti, co ano, budou delat na kurva dobre placenejch projektech.
„Takze pokud barak, tak jedine snadno nahraditelny delnasy a tradicni, zvladnutou, technologii.“
vs.
„Mysli si snad nekdo, ze mladi programatori na tom jsou vyrazne lip?“
No a máte dojem, že u dělňasů je tomu líp? Kolik jste potkal zedníků pod 30 let věku? Kolik řidičů nákladních vozidel? (Když už se vedle bavíme o tom autonomním řízení.) Tenhle trend samozřejmě zasáhl i ostatní profese.
Tady někdo uváděl jako argument proti 3D tisku budov, že si sežene dva kámoše a postaví tu stavbu svépomocí. Jak dlouho to ještě bude platit? Troufnu si odhadnout, že někdy roku 2050 bude lidí schopných udělat takovou věc se dvěma kámoši naprosté minimum, asi jako lučištníků nebo kovářů.
Ano, ale porad najdu vic fachmanu do zedniciny, nez programatoru. Samozrejme, ze mlady zednik je sci-fi uz treba proto, ze mladi chteji na gymnasia a ne na ucnak. To je mi jasny.
Ale pokud pujde z tlustejch do tenkejch, porad si umim predstavit, ze parta kamosu koupi becku, sezene jednoho fachmana a vlitnou na to.
Takove kladivo je jeden z nejstarsich nastroju vubec a pouzivat ho umi prakticky kazdy. Jde jen o to, jaka je mira narocnosti bezneho zdeni. Vyse uvedene lepeni brousenych cihel by zvladla i omladina, pokud na YT uvidi, jak na to.
Tak to jste zase pro změnu větší optimista než já…
„Takove kladivo je jeden z nejstarsich nastroju vubec“
No contest here.
„pouzivat ho umi prakticky kazdy.“
O tom už bych se hádal. Úroveň manuální zručnosti, kterou jsme ještě v 90kách považovali za samozřejmou i u pohybově nenadaných lidí, je dnes nadstandard. I na medicínách si stěžují, že studenti chirurgie nemají jemnou motoriku potřebnou k zašití běžné povrchové rány, natož něco jemnějšího, a že to dřív nebývalo. Příliš mnoho digitální zábavy, příliš málo zábavy v reálném světě.
Kladivem můžete do něčeho praštit. To asi může každý. Ale trefit se tam, kam chcete, už tak samozřejmé není. Ani vyvinout tu správnou sílu, ani moc, ani málo.
Borcům v kožešinách kdysi přišlo samozřejmé, jak se používá valoun k odštěpení těch správných kusů pazourku, protože to viděli odmala. Ve skutečnosti to tak samozřejmé není a chtějí-li je napodobit moderní archeologové, musejí se to delší dobu učit.
Vůbec je zajímavé si občas počíst o experimentální archeologii. Doslova nejstarší technologie světa, která kdysi fungovala ve zcela přírodních podmínkách, je dnes pro moderního člověka krapet těžko uchopitelná. Zmizel celý kontext.
Mam doma pubose, takze vidim online, tak to s tim online funguje a take jsem do znacne miry utahl srouby s tim, ze ‚jednou mi podekujete‘, coz jsem od svych rodicu slychaval take, myslel si o tom to same, co oni ted a dekuju za to dnes tak, jak treba jednou oni budou.
Jiste, lide jsou lini, je to zakladni vlastnost a tech, co neco delaji manualne bez prinuceni, je urcite mensina.
Stan ale gro te puvodni debaty si myslim, ze pokud ta roboticka saskarna nedosahne podobneho podrazu, jako treba e-silenstvi, diky nejake dotaci ‚ten robot ma mensi uhlikovou slepej, nez parta zedniku s limonadama s CO2‘, tak si jiste najde svoje uplatneni, ale neverim tomu, ze v budoucnosti, ktere se jeste doziju, uplne vytlaci puvodni remeslo.
Pokud puvodni remeslo vymre, tak to nebude diky robotum, ale roboti budou reakce na ten stav. To je muj nazor. Co se stane, nikdo nevi.
Řemeslo určitě jen tak nevymizí, ale ti roboti přece jenom budou postupně vytlačovat některé lidské práce.
U nás máme tu pekelnou „výhodu“, že naše stavební řízení je děsivé, takže se zas tak moc nestaví. Tím pádem řemeslníky většinou seženete. Ale tam, kde to jde volněji (Polsko), narážejí na nedostatek lidí už teď.
Pomineme-li tedy chujoviny a la uhlíková stopa, roboti mají vesměs výhodu větší konzistence výsledku (člověk může být skvělý, ale i příšerný, robot je obvykle konzistentně někde mezi oběma extrémy) a hypotetické možnosti stavět 24/7. Samozřejmě to je spíš teorie, ale v nouzi ten robot dokáže dělat třeba i v pátek v noci, což dneska už lidi moc dělat nechtějí.
Hodně výrazné je to u infrastrukturních staveb, taková modernizace železniční trati se dnes může dělat skoro bez lidí:
https://www.youtube.com/watch?v=tMXfU8blPMM&t=7s
Nemýlím-li se, tak podobná mašina, Swietelsky, se nasazuje už od roku 2006 a používala se i při modernizaci našich koridorů.
https://www.youtube.com/watch?v=mVU-KODDxoE
Jistě jsou tam pořád potřeba nějací lidé, ale proti roku 1990 podstatně méně lidí.
Marian Kechlibar
13.2.2025 v 12:37
Ses nák rozdvojil tvl, nelemtáš samohonku?
Pšonci nemusijou mít žádnej strach, většina tzv. tahounů KoZa jde do prdele tak, že ekonomika jim nestojí, už se zmenšuje. V rajchu se už teď nebude stavět nic, takže všici ti co jim tam zdrhli teď potáhnou dom jak zpráskaní psi. Budou mít řemeslníků na rozdávání.
Mašina rozhodně v pátek v noci dělat nebude, dyž jí zdrhnou všici vostatní, co ju vobskakujou. Navopak typicky po nocách musijou kmitat ti, co tydle kurvárny udržujou při životě, pže ve dne to přece vypnout nende, to by bylo moc drahý žejo.
Řemeslo určitě jen tak nevymizí, ale ti roboti přece jenom budou postupně vytlačovat některé lidské práce.
U nás máme tu pekelnou „výhodu“, že naše stavební řízení je děsivé, takže se zas tak moc nestaví. Tím pádem řemeslníky většinou seženete. Ale tam, kde to jde volněji (Polsko), narážejí na nedostatek lidí už teď.
Pomineme-li tedy chujoviny a la uhlíková stopa, roboti mají vesměs výhodu větší konzistence výsledku (člověk může být skvělý, ale i příšerný, robot je obvykle konzistentně někde mezi oběma extrémy) a hypotetické možnosti stavět 24/7. Samozřejmě to je spíš teorie, ale v nouzi ten robot dokáže dělat třeba i v pátek v noci, což dneska už lidi moc dělat nechtějí.
Hodně výrazné je to u infrastrukturních staveb, taková modernizace železniční trati se dnes může dělat skoro bez lidí:
https://www.youtube.com/watch?v=tMXfU8blPMM&t=7s
Nemýlím-li se, tak podobná mašina, Swietelsky, se nasazuje už od roku 2006 a používala se i při modernizaci našich koridorů.
https://www.youtube.com/watch?v=mVU-KODDxoE
Jistě jsou tam pořád potřeba nějací lidé, ale proti roku 1990 podstatně méně lidí.
Marian Kechlibar 13.2.2025 v 12:37
Řemeslo určitě jen tak nevymizí, ale ti roboti přece jenom budou postupně vytlačovat některé lidské práce…
… Swietelsky, se nasazuje už od roku 2006… proti roku 1990 podstatně méně lidí.
– – –
Jistěže na tuhle dřinu je správné nasazovat stroje. Ovšem ke strojům, jako jsou podbíječky, čističky šterkových loží, pokladače kolejiva aj., je stále potřeba značné množství kvalifikovaných lidí už jen kvůli jejich údržbě a opravám.
A ti lidé musí umět brát kov do rukou, umět měřit, znát technologické postupy. Každý nedostatek v tomto směru se těžce vymstí…
Tyhle lidi je třeba cvičit, udržovat jejich schopnosti a znalosti.
Tihle lidé nesmí krnět – chápeš, co chci nyní naznačit…?
Jo, s tím souhlasím.
Marian Kechlibar 13.2.2025 v 12:37
Naše stavební řízení je děsivé, takže se zas tak moc nestaví?
Kudy se do vašeho vesmíru leze?
Účastnil jsem se loni několika stavebních řízení, stavění, předávání staveb a kolaudačních řízení. Děsivé bylo jen použití Bartošova orákula, což dnes lze bohudík obejít.
Modernizace železniční trati jsem se na vidlácké pozici také sem tam účastnil, takže váš zběžný dojem je mi upřímně řečeno k smíchu.
Mechanizaci, kterou odkazujete, jsem prvně viděl v provozu před čtyřiceti lety. Byl reálný socializmus, stroje vypadaly pestřeji, pracovní vlak byl sestaven z výrobků různých cizokrajných firem. Cestou ze školy jsme hodili aktovky pod keř a hodiny čučeli na ten koncert…
tak třeba proti takovýmu Mariupolu (resp. RF jako celku, se stačí podívat na časosběrný videa z kdejakýho milionovýho města nekde na dálným východě, vo kerým dnešní produkty školství ani netuší, že to existuje, jak tam vypadá výstavba) se tady staví asi tak, jak dyby zamrzl čas
nojo. ono se to nezdá, ale bylo by velkou chybou opouštět ruční psaní. je úplně jedno jestli tužkou, propiskou nebo plnícím perem a je úplně jedno jestli písmo spojité nebo nespojité. to dá docela pěkný základ. jakož i loupání brambor, používání příboru a podobné činnosti.
a i úplné lemro dítě se za týden naučí ovládat sekyrku tak, že se opakovaně trefí do téhož místa klacku a tedy po delším úsilí ten klacek sekyrkou přehlodá. takže nějaký skautský tábor dá hodně.
Marian Kechlibar
13.2.2025 v 11:11
Řidičů je spousta, a případně ai řidiče. Lidí s malou kvalifikací a malou invencí, aby je sezení za kulatou lopatou nenudilo, bylo je a bude spousta.
Na to zdění hrubky stačí jeden člověk s mozkem, zbývající dva už můžou byt jenom pomahači. Přičemž to je taková věc, že není nutný ani koukat nekde na videjo, jak se to dělá, je to tak triviální, že stačí alespoň průměrná inteligence (a čím vyšší, tím to jde rychlejš), aby se tadle balšája ťéchnika vymyslela na místě. Klidně mel neco vo vobjevování kola znova, ale jo, prostě to takhle je. Dokonce pak existujou ai vopchotníci a prodavači, keří pak v krámě dokážou poradit s těma věcma a materiálama, kerý nejsou až tak triviální, že by to bylo jasný na první pohled – mají tech věcí plnej krám, a chcou je prodat.
I proto si spousta lidí tydle věci pořád dělá svépomocí, pže radši si to udělajou pomalejš, ale s rozmyslem a pečlivě, a dost pravděpodobně to dopadne minimálně stejně, jak zkoušet nejaký rychlokvašky co všecko valijou stylem honem honem ať zejtra kasírujem jinde. Finanční úspora je už spíš třešnička na dortu toho, že nebude potřeba vopravovat nejakej průser.
Sysop
13.2.2025 v 11:04
Neco takovýho bych řešil silikonem, místo tavky, právě pže tavka dycky vystydne. Silikon dycky můžeš vodříznout kudlou (nebo strunou)…
Marian Kechlibar
13.2.2025 v 10:31
Telegram stále existuje, páč e-majl rozhodně není dostupnej vždycky a všude, zato síť zrovna počtě v nejakým blízkým městečku obvykle funguje, a dojet ten kus mimo civilizacu už počťák autem bo mopedem může dycky.
česká pošta pohřbila službu „telegram“ někdy před necelými deseti lety, a to pro naprostý nezájem. jestli někde na světě ještě toho dinosaura drží – pohybuji.
Lukas B.
13.2.2025 v 14:15
a místo toho majou jiný služby, co fungujou z 95 % stejně, čuč na to tvl
To Lukas B.
A to zas ne, my v USA jsme nostalgici, od nas telegram jeste poslete :-).
Aktuální stav podpory telegramových služeb: https://en.wikipedia.org/wiki/Worldwide_use_of_telegrams_by_country
Většina Evropy už je nemá.
Jinak mohu konstatovat, že poslední papírový telegram jsem osobně viděl roku 1995.
ad a) „Software se vylepšuje“ je příliš drzé tvrzení.
Naopak, software je rok od roku v čím dál dezolátnějším stavu. Programují ho čím dál větší neumětelové.
Byly doby, kdy si firma neodvážila prodávat neotestovaný software. Dnes už se prodávají natvrdo alfaverze a neustálé nedodělky. A jakmile přišly automatické aktualizace, tak nefunguje nikde pořádně nic.
Není vůbec výjimkou, že software nefunguje ani v základní funkci. Protože si nikdo z manažerů neudělal ani 5 minut pokus, zda se to co budou prodávat, dá vůbec používat a zda to funguje.
Ačkoli dnešní software je v dezolátním stavu, pomyslný vrchol je software pro grafiky, a pak hry. To, co si od softwarových firem nechají líbit grafici, to je sadomaso.
Ty vaše dezolátní dojmy, Alane …
Ten software, na kterém záleží stabilita infrastruktury, je o hodně lepší než dříve. Dokonce i ty blbé Windows jsou o hodně lepší než v časech WinXP, a musíte se celkem snažit, abyste viděl modrou obrazovku. Linuxové jádro je úplně někde jinde než v devadesátkách.
Extrémně silné a stabilní jsou virtualizační nástroje, proto dokáží desítky různých kontejnerů běžet vedle sebe na jednom fyzickém stroji a podle potřeby během chvilky nabootujete další instanci pro výpomoc, když náhle zesílí provoz. Tím je konečně možné efektivně využít procesorovou sílu serverů.
Interpretované jazyky jako PHP a Python jsou z hlediska stability a šíře funkcí úplně někde jinde než na svých začátcích. Chválabohu se konečně opouští C, které bylo zdrojem „footguns“ i pro zkušené programátory. Nové projekty už se typicky začínají v jazycích, kde není možno lehkomyslně exponovat paměť.
Databázové mašiny, včetně těch zadarmo, se ve 21. století taky dost posunuly.
Ty vaše dezolátní dojmy, Mariane Kechlibare…
***
1) Vývoj linuxového jádra je přesně způsob, jak to nedělat. Kdyby byly poměry (náklady [tedy finance a čas] na vývoj / výsledek) tak špatné jako jsou u linuxového jádra – tak by všichni zkrachovali. Linuxové jádro je příklad, jak extrémně draze vyrpodukovat relativně jednoduchou věc, jako je jádro operačního systému.
Kdyby firmy programovaly software tak astronomicky neefektivně, jakoto dělá linux kernel – zkrachovaly by do jedné. Tolik uvalených prachů a času do tak malého kousku software – to i EU s Bruselem je proti linuxovému projektu virtuózně efektivní.
Navíc gratuluji. Linuxu se podařilo po více než 50 letech odladit unixový systém 50 let starého principu, který vzal i s chlupama. To není příliš dobrá vizitka. Není tam nic pořádného na vylepšení: Není mikrojádro, není unicode, není dokonale zvládnutý multithreading, atd. atd. atd.
***
2) Windows se vnitřně nijak nezlepšil. Jen začal být zlejší na výrobce hardwarových ovladačů. Zavedl certifikaci. Naprogramoval většinu generických ovladačů. A izoloval ovladače na izolační úroveň 1, tudíž jejich pád umí odchytit bez pádu systému. Jinak pod tím je stejně kvalitní / nekvalitní (nehodící se škrtněte) kód jako předtím.
Jen pro jistotu: x86/x64 procesor (to je ten v PC) má čtyři úrovně oprávnění. Nejvyšší oprávnění 0 je ve Windows pro jádro operačního systému. Dříve byly ovladače na stejné úrovni, čímž zbuchly celý systém v případě problémů. Teď jsou ovladače na nižší úrovni oprávnění 1. Dále je nevyužitá úroveň oprávnění 2. Programy běží na nejnižší úrovni oprávnění 3.
***
3) To, že nic nevíte o C/C++, ani o PHP – to už více dát najevo nemůžete.
Databázové mašiny se posunuly kam? Já nějak výrazný posun nevidím. Jsou plus mínus pořád stejné.
Ano, už nešetří DBMS (tedy databázový server) každým bajtem paměti, ale pěkně papá paměť jak Otesánek. Mnoho algoritmů můžete snadno zrychlit, když nemusíte šetřit pamětí. To ale zařídil spíše vývoj elektorniky než software.
MK: „Interpretované jazyky jako PHP a Python jsou z hlediska stability a šíře funkcí úplně někde jinde než na svých začátcích. Chválabohu se konečně opouští C, které bylo zdrojem „footguns“ i pro zkušené programátory. Nové projekty už se typicky začínají v jazycích, kde není možno lehkomyslně exponovat paměť.“
Což typicky končí zbuchnutím programu na nedostatek paměti, pokud takový program běží delší dobu. A nebo brutální pomalostí. Protože PC má pouhých 64 GB RAM, a místo pro swap na disku má jen pár TB, a to přestává takovému programu stačit.
Je to krásně vidět na webovém prohlížeči Firefoxu, který přepsali z C/C++ do Rustu. Už předtím byl paměťově žravý, ale Rust tomu dal raketovou akceleraci. Zabraná paměť stále roste s časem od spuštění Firefoxu, až začne počítač swapovat pro nedostatek paměti.
A to nemluvím o tom, že se jádra jader operačních systémů píší v asembleru, kde je všechno jen na vás. Tam můžete lehkomyslně exponovat úplně všechno, zdaleka nejenom paměť. Zvlášť v jádře os toho můžete posrat tolik, že to až není hezké.
Když programátor neumí programovat, což je případ 99,99 % dnešních moderních programátorů, nepomůže mu programovací jazyk ani od pánaboha.
Obavam sa, ze kernel OS sa uz davno nepise v asm (to bolo tak za cias Windows 3.x/9x), od cias Windows NT (co plati az po dnesne Windows 11) je kernel portovatelny a pisany v C(++), rovnako je na tom aj Mach/Darwin (MacOS X) v C/Objective C, Linux kernel je ciste C (ano, su pokusy s Rustom, ale kernel vyvojari na cele s Linusom ich posielaju do prdele a maju pre to dobre dovody).
Ono aj v C sa da vela veci sparst, ked programator pri tom nerozmysla a lepi kod z kadecoho.. bohuzial, AI tomu len napomaha.
Co sa tyka stability – stabilne boli uz prve verzie Windows NT, videl som NT 3.51 PC (riadi nejaku vyrobnu linku), ktore bezi 30 rokov na povodnom hw (ano, zdroj a HDD sa menili), ziadny internet ani TCP/IP, iba NetBEUI SMB po sieti (kvoli kopirovaniu suborov).. ziadne BSOD, robi co ma.
quadra:
Napsal jsem, že „jádro jádra operačního systému“ se píše v assembleru. To platí bez výjimky dodnes.
Jestli napíšete celý operační systém bez potřeby použít asm / stroják, tak jste dokázal něco, co zatím nikdo před vámi.
Programovací jazyk Rust je sprasený jazyk každý pes jiná ves. Důvod, proč se používá je, že se z něho stala více náboženská sekta fanatiků spíše než použitelný programovací jazyk. (Podobná sekta fanatiků kdysi vznikla kolem Javy, a hlavně později kolem Ruby, kde to tedy bylo fest.) Já bych na místě Linuse vykopal Rust z linuxového jádra také. Protože hlavní důvod, proč Rusťáci chtějí tahat Rust do jádra je „Rusk Akbar, Salam Alajkum“, nic jiného. Je to jako stavba mešity uprostřed linuxového území.
Prasit se dá všude. Marná sláva, každý programátor musí něco umět, znát nějaké základy a mít trochu zkušeností – jinak jemu ani jím produkovanému software nepomůže ani svěcená voda.
***
Tvrdím, že Windows NT řady jsou velmi stabilní. Stabilnější než Linux. Dřív jim to kazily nestabilní ovladače třetích stran, ale to už si začínají hlídat.
Navíc ve Windows se dají odchytit a ošetřit i věci, které by Linux neustál, když se programátor snaží. Jádro elegantně hlásí programu i věci, se kterými se nedá v Linuxu nic dělat a padne to na hubu. (https://en.wikipedia.org/wiki/Microsoft-specific_exception_handling_mechanisms#SEH)
Linux je programován nestabilně už od designu. Je tam všechno špatně. Od monilitického jádra, přes obrovskou velikost jádra, přes mnoho dalších věcí.
Stabilita Linuxu byla dosáhnutá tím, že vývoj linuxového kernelu stojí tisíckrát (a to jsem ještě spíše podcenil) více času a peněz, než vývoj jakéhokoli jiného software. Naprosto plýtvavý projekt, který sežere víc peněz než celý green deal. Dva, tři takové softwarové projekty s tak obludnými náklady a mizernou efektivitou vývoje jako je linuxové jádra – a ekonomika celé zeměkoule by se položila do krachu.
Mě tedy připadá, že Linux a Windows jen přišli na rozdílné metody dokurvení operačního systému. Linux má jádro blob, do kterého je nacpané kdeco, ale Windows ikdyž má mikrokernel, tak je co do systémových prostředků několikrát žravější.
Takže stroje kde nejede ani hodně ořezaný Windows, fungují svižně pod Linuxem.
Není prostě to monolitické jádro daň za univerzálnost a všestrannost Linuxu ?
Pravda, cpát to na telefony, to je solidní prasárna, ale i tak to funguje kupodivu slušně.
Má dnes nějaký smysl si kompilovat jádro jen s ovladači které potřebuju ?
Nebo to nijak výrazně nezvýší rychlost a nárok na systémové prostředky, v dnešní době?
Jantar:
1) Srovnáváte Linux a Windows nastavený odborníky na Linux a na Windows? Tedy srovnáváte srovnatelné? Jádra operačních systémů žravá většinou nejsou, nejvíc žere to co si nad tím spustíte.
2) Hlavní důvod mikrokernelu je stejný jako důvod, proč se nekompiluje jádro se všemi ovladači a moduly. Bezpečnost, stabilita. Mikrokernel je stabilnější a bezpečnější než monolitický obludný kernel.
Proto letadla a vše důležité co nesmí selhat řídí mikrokernelové operační systémy (a pokud ne, je to hazard s lidmi, co v letadle sedí). Proto monolitický Linux nikdy nebude řídit nic důležitého, co by zabíjelo lidi při selhání (i když při dnešní nekompetenci Bruselu a manažerů jeden nikdy neví).
***
Laici vidí jen výkon, odborníci pak spolehlivost.
Například laik se ptá, jak rychle zapisuje disk data. Rozumný člověk se ptá, jestli ta zapsaná data se dají přečíst za týden, měsíc, rok.
Mě spíš připadá, že srovnáváte Linux s jakýmsi neexistujícím ideálním OS s mikrokernelem.
Ne s reálnými Windows, které bastlí nějací Nedotknutelní které sebrali na skládce předměstí Dillí.
Od doby co jsem před 20 lety opustil Windows, se jen tiše směju, co Microsoft dělá se svými pokusnými králíky – zákazníky.
Pamatuju si, jak byl Linux krásně stabilní za dob jádra 2.6, o jádru 2.4 ani nemluvě.
A fungoval svižně, s poloviční RAM než Windows.
A i na starém šrotu, když člověk zvolil nějaký extra úsporný grafický WM.
Pamatuju časy miniaturního Puppy Linuxu co se načítal z RAM a vešel se na miniCD či DSL Linux, co se vešel na CD-vizitku. To byla vážně legrace.
Tehdy dokázali grafické prostředí optimalizovat tak že vše potřebné běželo na ploše (DSL).
V přímém protikladů ke šmrdlacím zhovadilostem jako Windows 8.1 či Android, kde se furt něčím proklikáváte abyste zjistil jednu triviální informací.
Optimalizace naprosto nulová.
Skoro mám až pocit že si tu z lidí děláte legraci.
Že si tu hrajete na protipól linuxových woke komunistů, tedy mlamojů 25-35 co makají v IT kolbenkách.
A vůbec, tohle je typický dfensovské kontroverzní téma co by si od vás zasloužilo samostatný článek.
Nejlépe sérii článků. Stejně se tu leckomu už ty auta zajídají a nakouknout do IT-zmrdologie, by bylo osvěžující.
Jantar, 21:01:
1) Hlavní určení operačního systému je, aby o něm člověk vůbec nevěděl. Počítač se používá proto, aby pracoval s programy.
2) Pracoval jsem asi s desítkou koncepčně různých operačních systémů. Pro většinu z nich jsem i programoval. Můj první program v C byl pro VAX. Zažil jsem OS/2, Novell Netware, předtím různé operační systém sálových počítačů. Plus řada dalších. MS-DOS a předtím CP/M nepovažuji za operační systémy, spíše jen takové hračky pro děti.
Na unixu jsem vyrostl, a znám ho jako vlastní boty. Proto jsem si plně vědom plusů a mínusů toho konceptu.
3) Problém Linuxu je trojí:
a) Žádný pokrok, je to zastaralý koncept jádra unixu ze 70. let 20. století, na kterém se nic principiálně nezlepšilo (ačkoli jiné unixy udělaly značný pokrok, a leccos na sobě významně vylepšily). Linux je prostě echt princip toho nejstaršího co kdy v unixech bylo vymyšlelo. Něco jako kopie pazourku, zatímco se ignoruje, že už bylo známo, kde koncept unixu dře, a kde je naopak silný.
b) Linux se stal náboženskou sektou, a woke aktivismem v technice. Vůbec není důležité, jestli je dobrý / špatný, je to prostě nám milovaný progresivistický koncept, a uděláme demonstrace a revoluce. Linuxová komunita v době technického rozvoje Linuxu neustále pořádala nenávistné výpady vůči všemu možnému a všem. Nenáviděla Windows, nenávidí MP3, nenávidí GIF, atd. (Podobný fanatismus je kolem open source programů, což jsou často strašné klumpy a špatně fungující věci, ne všechny, ale to náboženství kolem toho, to je jak fanatická sekta.)
c) Koncept unixového jádra byl ten, že má malé jádro (řádově několik desítek tisíc řádků zdrojového kódu v C). Tak malé jádro se dá fakticky odladit do bezchybnosti. Může být proto monolitické. A všechno ostatní už běží v uživatelském prostoru, kde chyba neznamená pád systému.
Naproti tomu Linux to zprasil. Má monolitické jádro o velikosti miliónů řádek zdrojového kódu, které nutně z důvodu rozsáhlosti vždy chybné. Aby se to uchodilo, byla spotřebována na vývoji tohoto obludária neuvěřitelně obrovská masa člověkoroků a peněz – protože se šlo silou proti zdi a přirozenému počínání.
Jiné unixy, především komerční, které musely vývoj tvrdě platit, pochopili, kde je cesta. Proto měli jádra menší, často mikrojádrové. Tím vytvořili unix za zlomečíček nákladů vývoje, přitom stejně dobrý nebo lepší.
Jantar, 21:01:
4) Když mluvíte o efektivitě, já si pamatuji třeba Smalltalk. Kompletní operační systém s multitaskingem, který se vešel na jednu 3,5″ disketu (1,44 MB). Běžel na 286 s několika MB paměti naprosto svižně. Dokonalé a plné grafické prostředí.
Nebo QNX, který je unix s mikrojádrem, a používá se pro kritické aplikace. Nároky jsou zlomeček Linuxu.
5) Nebo jsem si pro ARMy napsal vlastní real-timový multitaskový operační systém. Protože to bylo rychlejší. ARMy, na kterých dělám elektronické věci mají obvykle 32 KB RAM a 512 MB ROM. Na tom Linux nerozchodíte, ani kdybyste se modlil a moc chtěl. Na tom mi dnes běží všechna elektronika na ARMu, co jsem udělal.
Ono totiž napsat operační systém je strašně jednoduché. Nic na tom není. V době, kdy jsem studoval se úkol „napiš operační systém“ dávaly jako zápočtové práce. Pokud nemusíte prgat grafické ovladače, tak žádná vysoká složitost.
Operační systém si napíšete na míru hardware. Kolik máte paměti, disku, to, ono.
A znovu, důležité je, co chcete dělat. Operační systém je jen nástroj, o kterém byste při práci neměli vědět. Není to předmět náboženského uctívání, ani sakrální předmět, ani svaté tele.
A dokážete napsat OS který se dá napasovat po úpravě na jakékoliv ARM zařízení jakéhokoliv výrobce, tak jako Android s linuxovým jádrem ?
Když je to všechno tak snadné a efektivní optimalizovat na efektivnost a jednoduchost, proč všichni bastlí JavaScript, od android aplikací až po web ?
To nemá moc logiku proč světoví výrobci mobilů za 50 tisíc co to sekají v megatovárnách pomalu po milionech, nevytvoří vlastní efektivní OS kam by pak dali nějakou nástavbu pro spouštění aplikací ?
Nějak vám v tom hapruje základní logika.
Výrobce co vyrobí za stejnou cenu zařízení které má 2xefektivnější OS, musí přece převálcovat ty co používají linux-javascriptový blob Android ?
Proč se vlastně neprosadil mnohem efektivnější Symbian ?
Jantar, 23:09:
1) Ano, dokáži napsat OS, který se dá napasovat na jakékoli zařízení. Protože to hlavní, co je tam variabilní, jsou ovladače. Jádro operačního systému je téměř vždy stejné. Ale to už jsem psal, kde je zakopaný pes.
2) Já jsem nikde nepsal, že je snadné něco optimalizovat na efektivnost a jednoduchost. To jste ode mě nikdy nečetl. Ony jsou věci jednoduché, když je umíte, a máte v nich praxi, že ano. Ale kolik takových lidí je?
3) Lidi bastlí to, za co dostanou zaplaceno v zaměstnání. A to v čem se bude bastlit, rozhodnou manažeři neumějící daný obor podle reklamy. Jako by to někde v masových věcech bylo jiné!
Momentálně má obrovskou reklamu JavaScript, tak se v tom vytváří spousta software. Jak jednoduché, Watsone.
4) Odkdy výrobce má tržby podle toho, jak má kvalitní a efektivní výrobky? Vy jste se pomátl! Spadl jste z marsu?
5) Protože jakýsi Stephen Elop nasazený Microsoftem do firmy Nokia rozhodl o tom, že se končí všechno, co neudělal Microsoft. Tedy i Symbian. Namísto toho nasadil všude Windows Mobile. Také podle toho Nokia dopadla.
Stephen Elop byl skvělý CEO Nokie. Když přebíral Nokii, měla tato firma 33 % podíl na trhu mobilů. Když končil, měla Nokia 3% podíl na trhu mobilů. Následně si nechal vyplatit zlatý padák. Pak ještě pohádkově vydělal na akciích Nokie, protože sázel na jejich stastický pokles. A krátce poté Nokii koupil ve zuboženém stavu Microsoft.
Znovu jen musím odkázat na ad 4), zejména na poslední větu.
Jantar, 21:01:
Toto jste zkoušel?: (https://blackberry.qnx.com/en/products/safety-certified/qnx-os-for-safety)
Kdysi jsem zkoušel nějaký jednodisketový OS s grafikou pro x86. Jen jméno si už nepamatuju.
Spíš by mě zajímalo, na jakém proprietárním OS běžely ty první Kindle čtečky, kde dokonce byl i obstojně fungující „experimentální“ webový prohlížeč.
Ještě před nějakými 8 lety bylo možné prohlížet weby dokonce na textovém prohlížeči. Dnes zhola nemožné.
Kam se to celý obor dostal ?
A fakt nevěřím tomu, že za to můžou nějací woke bastliči kódu.
To je stejný nesmysl jak tvrditnže za green deal může Gréta.
Zaměnění symptomu za příčinu.
miv 10.2.2025 v 20:33
Zajímavé, že až teď. O výztuži betonu stříží skelných neb karbonových vláken jsme se učili ve vlastivědě před plyšákem, ovšem jako o materiálech ve stadiu výzkumu, prakticky se používal drátkobeton.
K čemu by byl na běžné stavbě nutný beton třídy C110/120 nemám nejmenší tušení. A že by takový beton na běžné stavbě umožnil ušetřit pracovní sílu? Tomu nevěřím ani za mák.
Z praxe: v poslední době navrhují projektanti betonové konstrukce elegantně tenké a bohatě vyztužené. Na přímý dotaz jsem obdržel odpověď: „Aby se ušetřil beton.“ Doprava betonu do bednění při mezeře mezi železy pod 80 mm a následné hutnění, zejména u pohledových betonů, začíná být na běžných stavbách oříškem. Se speciálními stavbami jako prostý vidlák zkušenost samozřejmě nemám.
tyhle HSC/HPC betony samozřejmě nepatří na rodinný domek. ony tedy nepatří skoro nikam, ale najdou se výjimečně aplikace, kde se to hodí. ne tedy ta samotná pevnost v tlaku*), ta je spíš takový bonus navíc, spíš se hodí velmi kompaktní struktura betonu a tedy odolnost vlivům prostředí. čistě pevnost se využije snad jen u štíhlých sloupů s kombinací tlaku a ohybu nebo u ztraceného bednění na takové to blbé rozpětí, kdy už nefunguje cementotřísková deska a ještě nemá smysl použít filigrán, tedy tenkou desku se ztužující příhradinou nahoře, a samozřejmě u prefabrikace, kdy nás ovšem nezajímá ani tak konečná pevnost, jako pevnost krátkodobá pro obrátkovost formy. u obyčejného ohýbaného prvku bez extrémního stlačení výšky (zatím**) nemá smysl využívat vysokou pevnost betonu.
*) válcová či krychelná pevnost zkoušená na vzorku v lisu není pevnost v tlaku, namáhání je výrazně složitější, ale to je asi jedno a bylo by na dlouhá povídání.
**) co já vím co si ti grýndýláci vymyslí a jak zatíží které materiály odpustky a ještě se budeme divit, z čeho budeme stavět
UHPC se používá poměrně běžně. Například ta nová pražská lávka je z něj postavena. A hojně se používá na konstrukce moderních obráběcích strojů místo litiny, protože ještě lépe tlumí vibrace.
Ta rozptýlená výztuž z plastových vláken se používá docela běžně. Koupit se dá ve stavebninách v pytlíku za pár korun. Já osobně to (amatérsky) používám do tenčích betonových desek, protože to je lacinější, než kari síť. To ale tehdy, když si ten beton míchám sám, protože běžné betonárky to ještě nedělají.
A japa se do teho pak delaji silnejsi svisly inzenyrsky site, jako napriklad odpadni trubky? Kamarad se pta…
To Sysop:
Já jsem viděl zatím pouze nějaké ukázky. Nicméně svislé věci nevidím jako problém. Při zalévání klasickým způsobem to je také potřeba řešit. Zde to bude podobné. Ale jestli se to ujme nebo ne, to je jako u každé nové věci ve hvězdách. Co se týká izolací, nemyslím, že by se na to hodil klasický systém. Zde by muselo být něco stříkaného. To platí i pro finální povrchy. Jak říkám, musel by vzniknout ucelený zdící systém.
Klasickým způsobem se fakt trubky nezalejvajou, jednak se lijou bytofky kvůli únosnosti (jejich horní dvě patra se pak už stavijou normálně z tvrdýho porothermu, resp. třeba předposlední z tvrdýho a poslední ze standardního) a ty jaksi už kvůli vícepatrovosti majou z logiky věci stópačky žejo. U běžnejch domků se obvykle leje tak akorát základová deska, případně patro, u nekterejch šílenejch konstrukcí pak třeba eště garáž, vopěrná zeď a tak. Rozhodně né skelet.
O zalévání trubek ale nikdo nemluví. To jsem se asi nepříliš jasně vyjádřil.
a vo čem teda? v normálním cihlovým 2patrovým baráku jsou trubky typicky zasekaný DO ZDI, k čemu by RD měl stoupačky??
Behemot 13.2.2025 v 17:30
Když má sklep, dvě nadzemní podlaží a podkroví?
Montoval jsem i stoupačku ve zdi obývacího pokoje zákazníkova, právě když zobytňoval podkroví.
ygorek
13.2.2025 v 17:36
Podkroví je pořád velice minoritní věc a ve sklepě obvykle vedou rozvody přímo po povrchu/na stropě. Dělal sem už neco i v různejch vilkách, v životě sem neco takovýho neviděl. (Což neznamená, že to není vůbec, ale výskyt zcela minimální.)
Behemot 13.2.2025 v 17:47
Stoupačka je trubka, která vede svisle a jsou z ní vyvedena „vodorovná“ připojovací potrubí.
Stoupačka může být vedena po povrchu zdi, v obezdívce, předstěně, ve zdi.
Může být vedena i v instalační šachtě, což máte patrně na mysli.
Vedení stoupaček v instalační šachtě je u RD opravdu vzácné, souhlasím.
ygorek
13.2.2025 v 18:12
Tak jako asi u všech lidí, co sem kdy v životě potkal, se stoupačkama myslí právě a výhradně ta dedikovaná šachta (a nic jinýho by nikoho z nich nenapadlo), asi budou z nejakýho zvláštního kraje. Lepenka?
Behemot 13.2.2025 v 18:14
Jistě.
Staříček se mě ptali, zda mě také zlobí v autě ten PDF.
Až dosud jsem předpokládal, že zde diskutuji minimálně s poučeným laikem.
Byl to omyl, inu, stane se.
ygorek:
Máš můj obdiv…
Mrkni na tohle:
https://www.atlasceska.cz/kalendar-akci/orchestr-jezkovy-stopy-a-milon-cepelka-2025-melnik-136632
Byli jsme tam v úterý a perfektoš!
To Sysop:
K tomu 3D tisku budov je zde hezký článek:
https://neviditelnypes.lidovky.cz/veda/vystavba-bydleni-z-tiskarny.A250211_170745_p_veda_nef
Zajimavy. Libi se mi na tom snimku, jak je ta vnitrni zed do oblouku, to musi byt jiste parada a super levny reseni pak tam delat treba delsi kuchynskou linku.
zpatecniku, na co kuchynskou linku. Budes konzumovat jenom potravinove balicky vydavane certifikovanym uradem, podle tve vahy a povolenych aktivit, smes mletych brouku a zelenych listu.
Prijede neco jako FamilyFrost, na ulici tadydadyda, sebehnou se lidi do fronty, kazdej otevre chrtan, bude mu natroubeno hadici podle cipu v hlave a zase muze jit. Dalsi session druhej den.
Tak bydlení pro každého a levně zvyšuje spotřebu a zatěžuje přírodu. Takže zdi kuchyní budou dle nařízení vlnité, aby cena kuchyní zvedla cenu domů!
Jeden starej zednik mi rikal, ze rohy se pri tahani jadrovky delaly flaskou od piva jednak proto, ze se nemusel honit rovnej roh, ale hlavne, ze fura pavouku ma problem v tom kulatym udelat pavucinu.
Mozna, ze duvod, proc jsou ty zdi jak tobogan bude boj se clenovci.
fabionek (roh flaškou od piva) především výborně skryje nerovnost omítky stropu a zdi.
Jasne, vsak pisu ‚ze se nemusel honit rovnej roh‘, protoze i par milimetru nerovnost v tom rohu vystreli.
Milimetrů? Dej si někdy ke starý zdi na vsi lať.
Natož v novostavbě :-)
Chlapi, kua,… ‚i par milimetru‘ znamena, ze tim to zacina. Videl jsem zed, co na 2 m lati letela o 6 cm.
fobionek hravě schová dva centimetry. když se mu přidá ještě řimsička pod fabionek tak i pět centimetrů.
Rimsicka uz pavoucka udela happy.
pavouky udělá happy především příznivý vlhkostní režim a zdroj potravy. nemají-li co žrát, tak se odstěhují.
Když mají co žrát, tak je zase fajn je mít, protože je rozhodně větší opruz mít doma potravu pro pavouky, než pavouky samotné :o)
Lukas B.
13.2.2025 v 12:02
Tvl ti nevim, vono to asi žije ze vzduchu nebo co. Je to schopný třeba na skladě za pár tejdnů udělat závoje jak ve filmech, a přitom v tech sítích je tak akorát prach, žádný stopy po něčem k žradlu.
Covece, ja kolikrat ziram, kde najdu pavouka, kdyz vim, ze tam roky (!) nebyla moucha. Pry jsou schopni kanibalismu. Jako jo, tuhle jsem vyklepal pavouka z bandasky na slunecnici (vzduchotesna 50 l), kterou jsem zavrel pred peti lety. Ten pavouk jeste zil. Asi jsem ho tehda prehledl, necumim do prazdnejch bandasek.
Sysop 13.2.2025 v 19:05
Tam nemusela být moucha nikdy.
Pavouci se živí například i rybenkami nebo stejnonožci na jedná straně, roztoči na straně druhé.
Mladé rybenky dokáží v typických místech výskytu (kloset, koupelna) vylovit spolehlivě.
ygorek
13.2.2025 v 21:08
roztočema možná po vylíhnutí, ty jejich „kusadla“ mají v dospělosti už nejakou velikost a do nečeho, co pomalu není vidět, asi těžko milimetrovým tentononc budou vpravovat trávicí enzymy
Já mám hromadu pavouků v ČOVce. A tam mouchy nejsou, zato je tam halda komárů. A ti pavouci vypadají opravdu dobře živení.
voni ti členovci mají ve srovnání s náma, dvounohýma opicema, velmi efektivní metabolismus a nízké „fixní náklady“ (po ekonomicku řečeno), co se kalorií i vody týká. a nejen členovci, studenokrevní obecně. prý takový mexický jeskynní mlok, když se pořádně nažere, tak vydrží se spokojeně válet potmě ve studené čisté vodě a trávit patnáct let.
Lukas B. Vydrží se válet spokojeně ve studené vodě tak dlouho, dokud se nerozloží a neuhnije. Pochybuji, že to bude trvat celých 15 roků.
někde jsem to četl, jasně si pamatuji, že to bylo takhle na stránce vlevo dole :)
meritum ovšem je, že za teplokrevnost zatraceně platíme mnohem větší spotřebou.
Lukas B. 14.2.2025 v 8:30
Přesně.
Pamatuji si dodnes přednášku o stavbě velkokapacitního kravína, kde pan architekt poukázal na základní rozpor: buď dopřejeme krávě topení pšenicí, což jsou jenom provozní náklady, nebo zateplíme kravín, což je nákladná investice…
jsem v zemědělství laikem, ale vždy jsem žil v představě, že dobytek „topí“ docela fest, a u vazného ustájení skotu není niky problém zima, ale přílišné teplo, a je mnohem lepší těch pár dní skutečné zimy ročně víc krmit než mít po zbytek roku problém s tím, že teplo jde ven příliš pomalu. ostatně, kravíny, okolo kterých pravidelně jezdím, mají drtivou většinu času vrata a okna dokořán, aby se ta hovádka neupekla.
no slyšel jsem, že a u roštového halového chovu prasat je standardním opatřením dopřát v létě zviřátku dle potřeby sprchu za účelem ochlazení.
jestliže je bazální metabolismus krávy či prasete a tedy produkce odpadního tepla podobný, jako mají dvounohé opice, tak kráva topí plusmínus kilowattem. pět krav ve stáji teda odpovídá imrvére topení v nějakém menším bubínku nebo petrách. dvě stovky krav v kravíně by dokázaly vytopit pořádný panelák nebo spádovou základní školu.
Lukas B. 14.2.2025 v 9:28
V letních vedrech se sprchují přednostně sprašné svině. Teda s tím má, coby zootechnička, letité zkušenosti.
Dvě stě krav je půl standardní oplechované haly z osmdesátých let („čtyřstovka“) nebo dva zděné kravíny (hlavně „devadesátky“) z let šedesátých.
Pěknou perličku dávali staří zootechnici k lepšímu: hliníkový plech původní čtyřstovky dokázaly některé trpělivé dojnice prolízat skrz.
Jinak je pravda, že zejména krávy snesou zimu, část krmiva ovšem použijí k lepšímu osrstění, ale zásadně špatně snášejí vlhkost – přesně jak je připomenuto v příspěvcích výše.
Jsem absolutni laik stran zemedelskych staveb. Nicmene jsem vypozoroval, ze na veprovym chlivku, kterej vlastnim a bude brzy slavit 100 let polozeni zakladniho kamene do kopriv, jsou pod okenky zazdene coulove trubky a take jsou ve dvou rozich stoupacky o prumeru cca 10 cm az pod krov. Podobne to mam v chlivku pro dve kravy a dve kozy, kterej je pod domem a tam take udelane tyto stoupacky. Z toho usuzuju, ze ono ‚zpocenej jak dvere vod chliva‘ ma realny zaklad v prilisne vlhkosti. Kombinace vysoke teploty a vlhkosti (cim teplejsi vzduch, tim vic vody v nem) zrejme vede k nemocem, zejmena pak dychacich cest. Plus samozrejme odvetrani cpavku, metanu, atd.
Je to tak nějak jak píšeš. My doma máme zkušenosti s našimi koňmi, kteří byli desítky let chovaní venku, vždy. A párkrát za život, díky různým karambolům a překážkám, jsme byli nuceni je na čas svěřit do placeného ustájení. Koně se vždy stali dušní, občas to zavánělo nevratnými změnami. Obecně koním v ustájení vždy hrozí – nuda (s důsledkem vzniku zlozvyků v chování, s důsledkem autodestrukce zvířete), dušnost (s nevratnými důsledky pro celkovou kondici koně), schvácení kopyt a kloubní změny (kvůlivá špatné stravě, povrchu ustájení a nedostatku pohybu po normální terénu). Obecně se to týká skoro všech malých i velkých zvířat zavřených v omezeném prostoru s mizerným vzduchem a nedostakem podnětů a sociálních vazeb.
na víkenhausu jsem měl takovou historickou technickou zajímavost vzniklou při předchozí rekonstrukci, tj. v roce 1925. chlív měl dva stropy, spodní z válcovaných I profilů s hurdiskama (tenkrát to byla supermoderní technologie a že to někdo vláčel na krkonošskou chalupu je dost zvláštní), horní strop (= podlaha světnice v patře, dalo by se říci světničky, ale ona má 25 čtverců plochy) je dřevěný, trámy a fošny (trámy 20×30 dlouhé 10 metrů a do nich na rybinu chycené pozednice, docela by mě zajímalo, jak tam tenkrát ty půltunový hovada dostali) a mezi stropy je vzduchová mezera. a ve spodním stropě byla dvířka 30×30, a zřejmě přes zimu pouštěli teplo od dobytka do meziprostoru a tak vytvářeli cosi jako bio podlahové topení podkroví s tím, že to pak pod zbytek roku zavřeli a tím to vyschlo. jak moc to bylo efektivní a jak moc to podkroví temperovalo, to netuším.
Lukas B., 8:30
Za teplokrevnost platíme několikrát větší spotřebou, to ano. Ovšem ten poměr kolikrát větší spotřebou je dán velikostí jedince. Čím větší jedinec, tím je energetické navýšení spotřeby menší proti studenokrevnosti.
Řada zvířat umí prodloužit dobu přežití bez potravy pomocí nějaké hibernace nebo drastickým snížením metabolismu. Ale pořád musí základní věci chodit a spotřebovává to energii.
15 let ani omylem.
(https://www.stoplusjednicka.cz/rekordmani-pustu-kdo-vydrzi-bez-jidla-nejdele)
Mám přes rok pavouka v poštovní schránce venku u branky. Má domeček dole v rohu, ale čím se tam, Bůh ví. Letáky z Lidlu okousaný nejsou.
živí
Pavouk vždycky sežere pošťáka, to mu stačí na dlouho.
Nafouknutá bublina.
Jojo, u nas v praci uz se kreslici dozvedeli, ze do peti let budou nahrazeni AI, protoze zde uz SW prakticky existuje. Na druhou stranu, jsem zvedav, kdo pak po AI bude opravovat chyby. Nedivil bych se, kdyby to byla ta stejna skupina lidi. Jen, zrejme, za jiny penize.
ale prdlajs, nikde nevidím nic nového užitečného, co by to před AI už nebylo. Buzík prodává jen naleštěné prdy, stejně jako jeho zaměstnavatel Microsoft, a bude se s tím muset nechat vystřelit na měsíc.
To že to nevidíte neznamená, že to není. Pro AI experta je AI kladivo, takže každý problém je hřebík. Na druhou stranu občas problém skutečně je hřebík, a AI se dá použít. Na spoustu otročiny (odstraňování nevhodných) ho grafici používají v pohodě. Leccos dokáže poměrně pěkně vygenerovat, i když třeba u lidí je problém s tím, že jsme poněkud háklivější na množství rukou, nohou, prstů, úhly prstů, a obecně nápisy to negeneruje správně. Jenže to jsou „drobnosti“, a ten zbytek práce je poměrně dobrý.
Za mě je třeba extrémní úspora, pokud potřebuji zjistit jak řešit nějaký problém v našem právním bordelu. To co z toho vyleze není 100 %, ale už jen tohle ti ušetří mrtě hledání.
Karkulka:
Praktické využití to má a samo u toho zůstane.Kdo si dnes vzpomene na atomové domácí grily a auta na jaderný pohon z padesátek?
Jsem optimista.
to Karkulka
12.2.2025 v 20:20
Zrovna v oblasti práva bych byl velice opatrný. Ano, v oblasti související judikatury (odkazů) mohou být nějaké výsledky. Bohužel pak zjistíte, že záleží na citaci, slovesledu atd.
Problém AI je tento:
1) Činnosti snadno nahraditelné AI nebo i ne-AI algoritmy budou čelit tomu; že byrokrati vymyslí náležité zesložitění, aby nepřišli o práci a postavení; aby nepřišli o chleba.
2) Činnosti kreativní nelze nahradit AI, aniž by to nešlo do hajzlu.
***
Jinak připomínám, že pro „odhadoací“ a „halabala“ algoritmy existuje mnohem více možností než je AI.
a) Existují třeba i evoluční / genetické algoritmy: (https://cs.wikipedia.org/wiki/Genetick%C3%BD_algoritmus);
b) nebo algoritmy rojové inteligence (https://en.wikipedia.org/wiki/Swarm_intelligence);
c) různé decentralizované systémy (https://cs.wikipedia.org/wiki/Multiagentn%C3%AD_syst%C3%A9m);
d) mravenčí inteligence (https://en.wikipedia.org/wiki/Ant_colony_optimization_algorithms);
e) hejnová inteligence (https://cs.wikipedia.org/wiki/Optimalizace_hejnem_%C4%8D%C3%A1stic);
f) bla bla bla, atd. atd. atd. (https://en.wikipedia.org/wiki/Self-propelled_particles).
***
Všechny heuristické a nederministické algoritmy jsou vždy z nouze ctnost. Lze jimi udělat rychlý nalepovák, ale při serióznějším použití zjišťujeme, že pokud to někdo udělá pořádně a bez těchto hnusů – dostane kvalitnější výsledek.
UI v průměru posere všechno úplně stejně, jako každej vobyčejnej člověk. Není žádný důvod, ani zdroj, proč si myslet cokoliv jiného. ;-)
Co jsem mel moznost videt v praci u nas, tak pracuje mnohem rychleji a seka mene chyb. Pak vstupuji do hry faktory, jako nemocenska, materska, odvody soczdr, neresi se zaucovani mladych a pokles vykonu starych,… je to o tom, jak se nastavi cena produktu.
to Sysop
Záleží co děláte a v čem tu AI/UI vlastně využíváte. Dokáži si představit spoustu činností. Kdy ano, jednotvárné opakující se věci v rámci výpočtů, generování přehledů atd.
Jo, tak je to mysleno, ke kazdemu dilu jsou krome technickeho vykresu dva papiry – Datenblatt a Stückliste. Die Stückliste definuje, z jakych dalsich dilu se tento sklada, s okazem na jejich cisla, nazvy, atd. a Datenblatt ma tabulku parametru daneho dilu, tedy material, teplotni parametry, elektricke parametry, atd.
V podstate Papierkram, kterej jde do znacne miry zautomatizovat prave pres AI. Jenze… tato prace je cca 70 % prace kreslice. Ne konstruktera, to je neco jineho. A u nas na jednoho konstruktera je jeden kreslic.
Čili v podstatě řešíte neco, co by bez umělýho vyrobení vůbec nemuselo existovat, ne? Jenže rajch žejo.
Eště chápu součástkovej rozpad páč BoM je potřeba na objednávky/sklad, ale ten zbytek? Má to nejaký praktický použití?
Jo, ma, je tam kompletni specifikace dilu/vyrobku, takze pak nemuze dojit k nejake zamene a obracene, kdyz se zakaznik pta na nejake vlastnosti, nebo ted quliva ESG, vsechno se v tom da hned najit.A je to i v doku forme, takze vytisteny v sanonech. I kdyby se posrala cela sit a servery, na papirech to bude.
Takže vám schází obyčejná databáze?
Ne, neschazi. Ty formulare jsou vystup. Ale zatim o tom, ktery parametr kam prijde, rozhoduje kreslic. A to bude nahrazeno automatem.
Jakýkoli kvalitní algoritmus (i bez umělé inteligence) nebo stroj udělá věci lépe než člověk. Právě proto jsme začali jako opice používat nástroje, a to z nás udělalo pány tvorstva.
Bagr udělá výkop snadněji, lépe a rychleji než lidi.
Program na výpočet namáhání strojových prvků to udělá rychleji a přesněji než člověk s tužkou, gumou, a Valouchovými tabulky logaritmů.
Člověk s tkacím strojem ve středověku utkal látku rychleji než člověk bez něho.
Je to jenom lepší nástroj, nic jiného…
Ano, jedno auto sebere praci nekolika oslum.
Zato každý jeden úředník zaměstná dalších 50 lidí, kteří se tím pídem uživí a mají na chléb.
Zato každý jeden úředník zaměstná dalších 50 lidí, kteří se tím pídem uživí a mají na chléb.
Vzhledem k tomu, že třeba zpracuje pro ČR čerpání dotačních peněz z EU, tak tomu bohužel tak je.
AI je samozřejmě nafouknutá bublina. Mohutně ji přifukuje právě nvidia, protože bez ní má zlomečkovou hodnotu. A protože kapitalismus first, a profit first – tak je třeba bublinám, virtuální realitě pomoci. To je ostatně hlavní zdroj všech green dealů, progresivismů, obnovitelných zdrojů, umělé inteligence a jiných podvodů. I takový Osram a Philips proloboval zákaz žárovek, když čekal vejvar.
Zdrojem progresivismu je kapitalismus. Kapitalismus first, profit first. Píši dokola, že progresivismus je pravicový směr prosazovaný korporacemi a firmami. Protože profit!
Líbí se mi, že Číňané jedou stylem „zákazník chce, zákazník dostane“.
1) Když Osram + Philips zakázali žárovky – Číňan vrhl na trh obrovksé množství LED světelných zdrojů. Osram a Philips se mohli jít klouzat, protože prosazovali sračkovité zářivky.
2) Když EU prosazuje elektromobily – Číňan jim vyrobil elektromobily za půlku nebo třetinovou cenu. Tady bych hledal původ zlosti Donalda Trumpa a Elona Muska, a snahu zavést cla Číně.
3) Když nvidia práskala do kočáru skrze umělou inteligenci – Číňan vyhodil DeepSeek.
Kapitalismus a trh, pánové!
Že by floskule – Kapitalismus a trh, pánové!
???
Bez nesmírné píle činorodých a jistě nasměrovaných pracovitých je to iluze a přání vizí kapitálových žraloků ..parazitace přefouknutého finančního světa bubliňáku kdy je udržován akciemi a dluhopisy virtuálů přání? Asi je to pro většinu dlouhé a vyumělkované ale o tom „oběti věřící jsou, hip hip hurá „výchova obětí inkluzek? Au
Ti zasraní čínští komouši se tomu „západnímu vyspělému kapitalismu“ prostě nepokrytě VYSMÍVAJÍ, kurvy jedny šikmooké. ;-)
1) Když Osram + Philips zakázali žárovky – Číňan vrhl na trh obrovksé množství LED světelných zdrojů. Osram a Philips se mohli jít klouzat, protože prosazovali sračkovité zářivky.
2) Když EU prosazuje elektromobily
Prostě německý obchodní model…
Vzhledem k tomu, že jim byl kdysi vnucen nákup opia dělovými čluny, tak se nelze divit, že nám nyní skrz degeneráty z Brusele vnutili jiná svinstva, prostě rafinovaná asiatská pomsta.