Ještě před 20 lety by většina lidí po přečtení zmíněného Linkedln příspěvku jeho autora nejspíš politovala. Dnes si tím tak úplně jistý nejsem.
Pirath
LinkedIn je něco jako server NejŘemeslníci. Každé neschopné vemeno tam musí samo sebe nabízet. Všechno umím. A skutek utek.
Otto
Však jsem si takto jednoho všeumělce kdysi objednal na něco v bytě, byl jsem po totál kolapsu po návratu z nemocnice, jinak bych si to udělal sám… zbyl mi po něm pytlík trávy a rozvrtané, či spíše dokurvené vestavěné skříně.
SkReT
#######################################################################
Vážený senilní Dfensi, s politováním Vám musím oznámit, že jste totálně mimo. Síť LinkedIn je ZKURVENĚ ZAMRDANÁ ZPIČENÁ SRAČKA, která Vás jen sleduje, všude kde kliknete a hned se vám vtírá do života. Je to dva roky, co jsem něco hledal a klikl jsem na přihlásit pomocí účtu google, protože jsem si myslel, že to je bezvýznamná stránka. NO TO JO pičo, dodnes se toho nemůžu zbavit, dodnes mi furt chodí maily, že mě někdo našel a napsal mi zprávu, že se mám přihlásit. Když dáš smazat celý účet tak ti furt chodí maily. Když se příhlásíš přes google tak nemáš heslo, tak se musíš celej přeregistrovat, aby jsi dostal heslo, aby jsi to mohl smazat, třicetkrát se tě to zeptá, jestli to chceš fakt smazat a nakonec ti to napíše, že to bude ještě měsíc aktivní, kdyby tě náhodou někdo hledal, tak aby ti mohli dát vědět. PIČO, když ale vlezeš na jakékoliv stránky, kde to mají nainstalovalný takový to malinkatý logo někde na kraji webovky, okamžitě se to přihlásí a okamžitě ti to zase účet obnoví. Pičo já z té aplikace šílím!!!
Milionkrát jsem ty maily strkal a nastavoval aby to chodilo do spamu, on to samozřejmě z toho koše vyhrabe a udělá ti z toho regulerní mail, který ti příjde, navzdory všem pravidlům co máš zadaný. Je to virus, posranej zkurvenej virus, kterýho se nedá zbavit, mrdka jedna posraná zechcaná, nenávidím LinkedIn, jsou to vydrbaní čůraci a nechápu proč tam lidi lezou a píšou něco o sobě. Beztak tam chodí jen největší ubožáci z headhuntrů, na co takovou síť pičo? Pak nejsi headhunter, ale jen otravná filcka co prochází profily ubožáků, člověk co něco umí se LinkedIn vyhýbá jak čert kříži.
TAKŽE LOGICKY největší čůráci co nic neumí budou mít linkedin vyšperkovanej aby si ho tam headhunteři všimli.
Jó kopywrajtři, pár takovejch rádoby vohrndírů mně taky párkrát votravoval, že esli bych jim jako nezveřejňoval články, mám totiž HWI na .com adrese žejo :), i když mám pocit, že valná většina z nich byli zkurvenej SPAM, co se akorát trapně pokoušel propagovat svoje vlastní sračky. Na prvních pár sem zkoušel vodpovídat ve smyslu že mám jistý standardy a nepotřebuju zveřejňovat plky bez jakékoli informační hodnoty (to tam radši nebudu mít nic), typicky měli problém pochopit už to, že se tam ty kecy úplně nehodí v prvé řadě zaměřením. Pak se to vopakovalo jedno jak druhý a bylo jasný, že to je akorát další sračka.
Každopádně je udivující, čím vším se kdejakej debilní parazit dneska dokáže uživit, holt asi ta vyspělá západní společnost no. Akorát nás za chvílu nebudou přejíždět jenom rejžáci, ale kdejakej bangladéšan a podobný čmoudi, kde eště nedávno žili za hrstku rejže denně v chatrčích bez eletriky. Se máme na co těšit, jedna z mála pozitivních věcí na tom všem je, že tidle zmrdi pudou do prdele jako jedni z prvních. Bohužel ostatní je budem následovat zanedlouho no.
Sysop
Chyba neni v tom, ze oni to nabizeji a zkouseji.
Chyba je v tom, ze neco takoveho je schopne nekomu prinaset profit. Dokud je poptavka, bude i nabidka.
Ti zmrdi budou prvni, kteri se v novych podminkach zorientuji, uvidis.
Jihočech Honza
Úplně si vybavuju, jak babička v hodně raných devadesátkách vysvětlovala jedné navrátivší se emigrantce, že člověk nemusel nic umět, stačilo „mlátit hubou“ a měl se dobře. A máme to zpátky.
Sysop
LinkedIn se vyhybam a jsem rad, ze na nem, stejna jako na FB, IG a jinde, moje stopa neni. Obracene, kdyz mi nekdo udela Bewerbung a hlasi se na oddeleni, nectu LinkedIn, ani nelistuju v seznamu jeho certifikatu. Vubec mne to nezajima. U pohovoru vybalim nejake zadani a zajima mne, jak to vyresi. A je mi fuk, jestli se na misto projektanta vysokotlakych ventilu hlasi cukrar bez madurydy. Pokud rozumi a umi to, co ja potrebuju, tak ho beru.
Childeater
…navoněnou bídu poznáš u pohovoru rychle.
Problém jsem měl, když jsem kdysi přijímal chemika; sám o chemii vím jen minimum a nezbylo, než dát na první dojem. Měl jsem šťastnou ruku, trefil jsem to.
Uf.
Sysop
Chapu. Ja mam kliku, ze ve svem tymu mam nejvetsi praxi ja a svoje lidi dal ucim. Takze i kdyz jsou speky, ktere uz proste nesleduju (napr. nejnovejsi modelovaci a testovaci sw), porad umim pro pohovor rozumne sestavit test.
Kdybych mel prijimat nekoho, o jehoz praci lautr nic nevim, byl by to asi problem jak pri pohovoru, tak i nasledne po nem. Nechci sefovat lidem stylem MBA ‚vim o tom hovno, ale jsem studovanej sef‘. To se muze vymstit. Ne, ze bych to neprenesl pres ego, ale nemel bych to pod kontrolou. V baraku mame chemicku, casto jeji sluzby (pracovni) vyuzivam, ale ona je na jinem oddeleni. To mi naprosto vyhovuje, ze ji vyuzivam on-demand. Jsou veci, ve kterych se v chemii orientuju, ale ona je ne o parnik, ale o celej Hafen nekde jinde.
Ano, v nouzi bych u pohovoru asi testoval jiny vlastnosti, nez odbornost a doufal bych na propojenost.
Marty...
Nechci sefovat lidem stylem MBA ‚vim o tom hovno, ale jsem studovanej sef‘. To se muze vymstit.
Znáte ten moderní názor, že problému rozumět, jenom komplikuje řízení, ne?:-)))))))
Sysop
Dneska jsme meli trihodinovy debilni skoleni pro Führungskräfte, jakym zpusobem se ma delat prijimaci pohovor z pohledu zamestnavatele. Bylo to bohuzel povinny (nejakej zkurvenej nemeckej Vorschrift), takze jsem tam hnil a u toho delal nejakej Papierkram na PC, aby ten zabitej cas byl k necemu dobrej.
Asi jsem tim lehce sral lektora, takze ten po hodine zasunul kulturni vlozku, ze mame kazdej z nas simulovat pohovor s adeptem na pracovni misto – Produktdesigner. On byl ten adept. A hned mne vytahl jako prvniho. Pripravil si stusek s CV, nejaky certifikaty co jako ze vsechno absolvoval a tak. Ja jsem pohovor s nim zahajil nezajmem o stusek a rovnou dotazem, jestli fandi Bayernu Mnichov. Dal jsem tasil A4, kde jsem propiskou nacrtnul vyvojovej diagram stanoveni terminu pri vyvoji produktu a ze at mi tam najde chybu. A ve finale jsem ho dorazil prohlasenim, ze at se nezlobi, ale je chlap, ne zenska, takze by si s logickym problemem mel umet poradit. To uz nerozdejchal a dalsich pul hodiny mlel cosi o genderove rovnosti behem toho, co ja jsem spokojene pokracoval v excelovskych tabulkach. Zadnej dalsi dotaz, nebo demo na mne nemel.
Otto
Childeater: najít dobrého chemika je terno, ono obecně chemiků moc není. Sám jsem akademickou kariéru dávno ukončil, ale mít k disposici laborku, troufnu si pořád syntetizovat různé sračky, polymery pro optoelektroniku apod, polysilany, polyimidy třeba… to mi kdysi šlo.
tenton
A perníček ještě umíme?
Otto
To není žádný problém :-) ale nikdy jsem to nedělal. Ale např. Piracetam ano.
Marty...
Childeater: najít dobrého chemika je terno, ono obecně chemiků moc není.
Je jich přesně tolik, kolik trh potřebuje…..
Otto
To je otázka. Chemikem myslím VŠ absolventa chemické technologie, biochemie, chemického inženýrství apod. Ne SŠ chemika. Hodně absolventů „chemáren“ zůstává na AVČR v rámci studia PhD a poté dále do momentu, než musí řešit rodinu a finance. Dost jich odchází mimo ČR. Ale už jsem dost let z oboru tak nevím, jaká je současná poptávka na trhu práce.
Alan.Cox
Chemii je v podstatě elektronika.
Otto
To nevím, jak to myslíte. Nicméně mým posledním oborem byly polymery pro optoelektronické aplikace, zjednodušeně polymery s čistě Si-řetězcem, na kterém byly navěšeny různé sračky. Zjednodušeně třeba molekulární diody a switche….
Alan.Cox
Hezké!
Myslím to tak, že drtivá většina chemie je o chování elektronů. O tomtéž je elektronika.
Otto
Však ano, ostatně na AVČR jsem dělal na ÚMCH – Oddělení elektronových jevů. Ty přesahy do pure chemie byly v tom, že jsem si musel stuff, na kterém jsem pak prováděl měření, navařit klasicky v laborce.
Marty...
Chemikem myslím VŠ absolventa chemické technologie, biochemie, chemického inženýrství apod.
Ano, to vidíme stejně.
Ale už jsem dost let z oboru tak nevím, jaká je současná poptávka na trhu práce.
Reálně toho trh v ČR moc nepotřebuje. Spíše je zájemců přebytek. Nabízené mzdy jsou dost nekonkureční, navíc, když přidáte obtížnost studia.
Sysop
Jeste se da zasit do nejake ztratovky a tam psat o vyhodach ESG a pozitivnich dopadech na zivotni prostredi. Od biochemika to prece jen vypada lip…
Marty...
Jeste se da zasit do nejake ztratovky a tam psat o vyhodach ESG a pozitivnich dopadech na zivotni prostredi. Od biochemika to prece jen vypada lip…
Spíš je to o tom, že někdo obhajuje existenci svého teplého místečka na VŠ výrobou studentů/absolventů, které trh nebude potřebovat…..
Alan.Cox
Český trh reálně potřebuje především skladníky, zedníky, pracovníky na pásu a genderové odborníky.
Všechno intelektuálnější už ČR zasklilo a dorazilo, nyní s mohutnou pomocí vlády Petra Fialy.
Všem radím, zejména pokud jste mladí a němco umíte – emigrujte z České republiky. Nemá to tu absolutně žádnou budoucnost.
ModrýKlokan
Alan
Já to radím každýmu, i nemladým. Pokud můžeš, zdrhej co nejdál!
leon
Pryč z EU. Určitě si nepomůžete emigrací do Německa, Francie, Anglie – i když ta už v EU není, ale poblázněná je stejně.
Alan.Cox
troufnu si pořád syntetizovat různé sračky, třeba polytyky nebo polycajty.
Otto
Však jo, monomery -> polymery, monocajti -> polycajti
Hupert
Já doma zpolymeroval cé. Trochu jsem to zkrátil a mám z toho ve špajzu polyce.
Alan.Cox
Ten, kdo polymerizuje je polytolog.
ModrýKlokan
Ten kdo dekarbonizuje planetu je kargeolog.
ModrýKlokan
Hupert
Máš tam překlep. Máš z toho poluce.
Hupert
MK: Nemám. Poluci mám až při vrcholném uspokojení z té povedené polyce. Když nemám cé dubové, ale jen smrkové, tak z police.
Alan.Cox
Takže to je trojnásobná polymeraci. Dřevo coby polymer zvaný celulóza (s nějakým tím polyligninem navíc coby výplní). Nadto polymer polyce. A dokončeno polucí.
Hupert
To už radši podruhé číst nebudu, nebo se z toho udělám – zcela zmateným.
Alan.Cox
Musel bys vyhledat polykliniku na tvůj polytováníhodný stav, a polykat prášky.
Protože si liliputánky plete s nějakým druhem slepic.
Hupert
Asi s tím z Uralu, liliputinkami.
Alan.Cox
Otázka je, co / kdo je chemik.
Anorganická chemie už dávno přešla na fyziku – chemii pevných látek, kvantové věci. Tam už jde o chemii jen zbytkově, jinak je to velice drsná fyzika.
Organická chemie je spíše souborem pouček, kde jde spíše o paměť a našprtání se.
Otto
Ano, jenže ten stuff, na kterém se dělá fyzika, někdo musí navařit.
Alan.Cox
Ono se spíše zdá, že chemie je čím dál více pohlcovaná fyzikou. Což je proces, který bude pokračovat a sílit. Vlastnosti látek jsou dané jejich vnitřní prostorovou a jinou strukturou, a jsou čím dál více vypočítatelné. A naopak, bez té fyziky je chemie čím dál více v háji.
Část té přeměny na fyziky se skrývá pod čím dál složitějším a košatějším oborem „fyzikální chemie“, ale to už asi dlouho nevydrží.
Mnohé vlastnosti chemických látek jsou silně závislé na jejich uspořádání, třeba v povrchových vrstvách, nebo různých příměsích. Občas je těžké až uvěřit, že je to jedna a ta stejná látka.
Prý zatím odolávají organická chemie a biochemie, coby klasické chemické obory. Ale zbytek už je spíše pohlcen fyzikou.
Navíc do biochemie občas fušuji. Už to dávno není klasická chemie. Navíc z biochemie se odštěpují různé další štěpy, jako kdysi třeba molekulární chemie, která je de facto o DNA, RNA a podboných zmetcích. Nebo proteinová věda, protože protein je de facto na atom a strukturu přesný složitý polymer s nějakými vlastnostmi, často spočítatelnými, navíc prudce použitelnými obchodně i vědecky.
Chramostejl
Nam kdysi rikali, ze chemie je fyzika hmoty zjednodusena tak, abysme to my, blbouni, chapali.
Lukas B.
já jsem se setkal s podobným: chemie se má k fyzice stejně jako newtonovská fyzika k fyzice, tj. přípustné zjednodušení pro selské okrajové podmínky.
Alan.Cox
Tak nějak to bude. Jen s tím rozdílem, že už to zjednodušení chemických pouček začíná drhnout, asi tak jako Newton drhne vůči relativitě.
Látka v jednomolekulární vrstvě se chová úplně jinak než ta samá klasická látka někde na hromadě v chemické kádince.
Extrémně čistá látka se chová jinak než látka běžné čistoty.
Látka s přesnou příměsí se chová zvláštně, což využívá polovodičová technika.
Látka za nízkých teplot se chová jinak.
Látky za vysokých tlaků a / nebo teplot se chovají jinak – například v jádře Jupitera je kovový vodík.
Nebo látka pod polem mikrovlnných rádiových vln má jiné chování – snižuje se její permitivita (třeba u vody), což prudce mění vlastnosti látek.
Chemie jednoduše čím dál víc ustupuje fyzice, protože nedokáže vysvětlit mnohá – v průmyslu čím dál běžnější – chování látek.
Chramostejl
AC: Ale prdlajs, malinko tu demagogicky michas jabka a hrusky. Jasne, se znalostma chemie na urovni 8. tridy se napr. chemicky chovani grafenu vysvetluje blbe, ale jinak na nem neni nic zvlastniho a „drhnouciho“.
„Látka v jednomolekulární vrstvě se chová úplně jinak než ta samá klasická látka někde na hromadě v chemické kádince.“ – fyzikalne jiste, chemicky jiste ne.
„Extrémně čistá látka se chová jinak než látka běžné čistoty.“ – fyzikalne jiste, chemicky jiste ne (kyslik bude bude furt kyslik a reagovat bude taky furt stejne bez ohledu na to, jestli je 6N nebo 1:1 s argonem).
„Látka s přesnou příměsí se chová zvláštně, což využívá polovodičová technika.“ – fyzika, chemicky se budou vsechny komponenty chovat porad stejne, jako by byly cisty
„Látka za nízkých teplot se chová jinak.“ – fyzika, chemicky je to furt ta sama latka
„Látky za vysokých tlaků a / nebo teplot se chovají jinak – například v jádře Jupitera je kovový vodík.“ – fyzika, chemicky je to furt vodik
„Nebo látka pod polem mikrovlnných rádiových vln má jiné chování – snižuje se její permitivita (třeba u vody), což prudce mění vlastnosti látek.“ – fyzika, furt je to voda
„Chemie jednoduše čím dál víc ustupuje fyzice, protože nedokáže vysvětlit mnohá – v průmyslu čím dál běžnější – chování látek.“ – chemie nemuze ustupovat odnekud, kde nikdy nebyla.
Mozna si trochu srovnej v hlave, co to vlastne chemie je…
Alan.Cox
Chramostejl: Co jsem podle vás napsal chybně?
Možná si trochu srovnej, co je „fyzikální“ a „chemické“ chování. Není mezi tím žádný rozdíl.
Chemické chování třeba kyslíku je dáno fyzikou rozložení zejména elektronů v atomu.
Fyzikální / chemické chování je dáno pouze a jedině fyzikou. Ničím jiným.
Mimochodem, víte, že jdou prvky, i ten kyslík, měnit na jiné prvky? Opět je to jen dané fyzikou. Když změníte počet protonů v jádře, je to najednou jiný prvek a jiná látka.
***
To, že se rozděluje „fyzikální“ a „chemické“ je dané spíše z historických důvodů. A také je to idiotské dělení, naprosto pitomé, které neustále naráží na problémy. Každý takový problém „chemického přístupu“ byl vždy vyřešen fyzikou.
První takový problém bylo, když chemický přístup (dané doby) neuměl rozluštit ani syntetizovat organické látky. Klasická chemie té doby selhávala na celé čáře. Chemici proto zavedlu duchařinu ála dnešní ezoterika: Organické látky umí vytvořit jen živé organismy, a potřebují k tomu speciální duchovní fluidum, kterým slují pouze živé organismy. Až postupně se zjistilo, že organické látky jsou prostorově složitější než je přístupné „chemickému modelu“ té doby.
Chemický přístup neustále – každou chvíli – naráží ne neřešitelné problémy. V mnoha odvětvích chemie už rezignovali a převzali prostě fyziku coby hlavní směr.
Pravdu mají ti, co píší výše: Chemie je heuristický postup = zjednodušené zákony fyziky. Jak jde technologie dále a dále, tak je to víc a víc čistě fyzikální.
Chramostejl
AC: A o tom to presne je, o definici pojmu, a ta plati porad stejne. Chemie se da chapat jako takovej HAL nad fyzikou (v tom se shodneme), ale pouzitelnej jen na nektery kombinace elektron+proton+neutron (aka periodicka tabulka prvku). Muzes zkusit popsat syntezu DDT z brambor matematicky na urovni fyzikalnich teorii, ale dost pochybuju, ze se ti to podari. Popsat to chemickejma rovnicema neni problem.
V tomhle: „Pravdu mají ti, co píší výše: Chemie je heuristický postup = zjednodušené zákony fyziky.“ se v podstate shodneme, ale tohle:“Jak jde technologie dále a dále, tak je to víc a víc čistě fyzikální.“ je podle me kravina (viz napr. to DDT), tohle: „V mnoha odvětvích chemie už rezignovali a převzali prostě fyziku coby hlavní směr.“ dtto. A u kazdyho tvyho prikladu jsem napsal proc si to myslim.
Mimochodem, tenhle tvuj styl odpovedi ala chatbot (spousta omacky kolem jadra) mi nekoho silne pripomina, jen si vzpomenout koho…
ModrýKlokan
@ Otto
Chemiků jako lidí s kvalifikací musí být ještě hafo. I když vyššího věku. Otec nedávno umřel a byl chemik RNDr., tak něco málo o tom vím. Z osobní zkušenosti na vejšce kombinované studium, ještě před deseti lety, byla chemie předimenzovaná. Důvod byl jednoduchý, stále příliš mnoho kvalifikovaných chemiků-učitelů.
Průser je obecně v oboru-průmyslovém sektoru. EU utlumila český chemický průmysl, aby nekonkuroval skopčáckému (naši úhlavní přátelé). To že někde nemůžeš najít specializovanýho chemika není v lidech ani v chemicích. Je to v průmyslové politice a taky v tom, že ten obor je cíleně deformován desítky let.
A taky ti co by to ještě dali, už ví kde je mapa a nechtějí dělat kašpárky kdejakému debilnímu rádobypodnikateli a mají to už v prdeli.
Ve Spolaně byli někteří z nás ve čtvrťáku na praxi. Já jsem byl na praxi v Silonu Planá nad Lužnicí. Taky dávno skončil. A aktuálně u nás skončil skomírající Kovosvit MAS.
Chramostejl
MK: Ale prd EU, chemickej prumysl v cely EU, nejen u nas, tahne ke dnu kotva jmenem Asie. Chemicky polotovary z Evropy jsou (az na vyjimky) ve svete nekonkurenceschopny, vsechno valcuje Cina, pripadne Indie. Z Asie dovazime uplne vsechno, medialne proprany ATB jsou jen vlocka na spicce ledovce…
Jihočech Honza
A proč tomu tak je? Čína už dávno není levná země, kde dělníci prcují za misku rejže.
Lukas B.
jojo, v číně mají dovolenou, zdravotní a sociální pojištění, fasujou ochranné pomůcky, ve fabrikách se hlídá zdravé pracovní prostředí, ve městech je vidět slunce, z průzračných řek pod městem se dá pít…. z toho, že je čína velká a nemá horních deset tisíc ale horních deset milionů co se mají fakt dobře a další 50 milionů co se mají velmi slušně se o běžném číňanovi moc vyvozovat nedá.
no tak určitě, je to přece ten komoušismus, pracující třída nade vše né? :o)
Childeater
Lukas B
ochranné prostředky, nikoli pomůcky – pan profesor mě za to vždycky peskoval, omlouvám se.
Jinak, Čínu jsem zažil jako bordel nad kterým se ofrňuješ, ale tak před 15 lety.
Čínští dělníci jsou teď dosti drazí a čínští inženýři už dražší než ti čeští. Ve fabrikách se začalo hlídat zdravé pracovní prostředí, slunce už je normálně vidět (i v Xi’anu, tam jsem na to čekal fakt dlouho). Řeky jsou pořád žlutý a vypadaj hnusně, jedu v nich ale údajně ubylo.
Číňan padá na držku tak možná někde v prdeli na vesnici, ale ve městech chce mladá generace žít a je kurevsky rozmazlená.
Taky je to generace jedináčků.
Rozhodně nemakaj za misku rejže jako jejich dědové, mají auta, byty a životy.
Lukas B.
prostředky a ne pomůcky. jasně.
kolik z té mladé generace je těch co nereje držkou v zemi a chce žít a je vidět na ulicích? desetina? pětina? kdo ví…
Childeater
Na ulicích vidět moc nejsou, jsou v práci.
Od mládí jsou ve vysoce konkurenčním prostředí, kdy musí mezi přetlakem mužů přemluvit dívku a začít s kolotočem hypoték a půjček na auto. Makaj, ale taky už ne za almužnu.
Je jich většina. Ale viděno perspektivou toho, co mi oni sami řekli a toho, co jsem napozoroval v sociální bublině automotive (UAES)
Childeater
Podle mýho je to prostředí v Číně pro lidi motivující, rozhodně pro nejaký konstruktéry nebo vývojáře. Esi neco vymyslí, tak se mu to vyplatí, a vyméšlat može co ho baví.
Navopak v Evropě musí konstruktér prva načíst bichlu regulací, aby věďél, gde jako može vyméšlet a na co se nesmí ani křivo podívat. Motivaca veškerá žádná nigde. Vlastně takové pokrok v mezích zákona.
tak ty řeky ale byly žlutý vodjakživa, se podle toho jedna i menuje žejo :DDD
Lukas B.
naše řeky se taky tak jmenují. jenomže v jazyce, kterým se tady už půldruha tisíciletí nemluví. ostatně, z mostu v Davli lze za vhodných podmínek sledovat soutok borové řeky a dravé vody, borová řeka je hnědá a dravá voda je černá. no a soutok bílé řeky s dravou vodou, na něj se moc pěkně kouká od zámku, dravá voda je temná a bílá řeka je nažloutlá.
Karkulka
Ono si to taky chce vytáhnout hlavu ze zadku a uvědomit si, že čeští (ani evropští) inženýři nejsou pupek světa. Realisticky čím déle budeme mít hlavu zaraženou v řiti a v teplíčku si říkat, že my jsme někdo, tím déle bude trvat si pak uvědomit si, že takové ty „pravdy“ z 20. století jsou dávno pryč. Koukat s despektem na Číňana je cesta do pekel. Nejde o to že umí vyrobit kvanta věcí levně, jde o to že umí vyrobit kvanta věcí, které nikdo jiný nevyrobí. A hlavně ty věci pořád dělají, takže ty technologie v mnoha ohledech dávno posouvají oni.
Sysop
Pred chvili jsem u obeda kecal s „nasim“ Cinanem (Außendienstler in China) a ten nevychazel z uzasu, ze u nas michame neschopny deti se schopnyma v jedne tride.
Lukas B.
jak kdo. chápu, že někde, kde každej večer přesně v půl deváté přijde liška popřát dobrou noc a pro cestu do civilizace je potřeba sekyra a jídlo na tři dny je co jen to jde vytáhnout děti z inkluze a šoupnout je někam, kde to není jen hlídání zadarmo, značný logistický oříšek. mizerné vzdělání je holt ta odvrácená strana venkova, ve městech je tohle snadnější.
Sysop
Re: Lukas B. 14.1.2025 v 13:52
No, nevim, cast pribuzenstva mi zustala ve dvou velkomestech a nadavaji na to unisono taky, protoze prej mamataxi v ranni zacpe neni uplne vonco, pokud by potomka chteli dat na lepsi skolu. Takze trpi ve skole, do ktere dojde pesky/dojede dopravnou hromadou.
Nevim, ja jsem z mesta vypadl jeste jako bezdetnej, takze asi – jak kdo, pravda. I v tom meste nekteri ten problem maji.
Lukas B.
no jasně, velkoměsto jsou třeba blátivé prdelákovy v polích bez chodníků podél úzkého asfaltu s výtluky, ksde každé ráno poskakuje kolona esůvéček, ale zato mají bungalov a okolo tůje. to už snad je lepší žít někde v pustých hvozdech a cestou na latrínu odhánět hladové vlky lyžařskou hůlkou. třeba Dubeč, Pitkovice nebo Horoměřice, to musí bejt žůžo, jenom se doprošovat aby na tu jedinou základku pěšky dostupnou to robátko vůbec přijali. to jsem ovšem neměl na mysli. měl jsem na mysli něco v pěší vzdálenosti od tramvaje, kde je v dosahu 15 minut chůze pět a 30 minut (chůze, čekání na tramvaj, jízda tramvají a zase chůze) třicet základních škol (z toho tři velmi slušné s výběrovou třídou od třetí třídy) a pět víceletých gymnázií.
samozřejmě někdo vybírá bydlení ve městě podle ceny (chce víc čtverců bytu za méně peněz), někdo podle lesíku v okolí, výhledu na řeku, bezproblémového parkování, bezpečného sousedství – a někdo vybírá dle možnosti vzdělání dostupného pro děti bez nutnosti mamataxikování do zletilosti..
Hupert
Sysop: Inkluze ve školství je průser. Ještě že se s následky umějí alespoň některé firmy důstojně vypořádat. Třeba moje bývalá firma. Generalita rozdávala každý rok medaile. Já ji dostal za to, že už jdu konečně do důchodu a Číňan z filiálky, co stál vedle mě, za to, že ve firmě zůstane.
Hupert
Firma tedy nebyla moje, ale to tak člověk někdy po letech sžívání se s takovým organismem, ne zas moc odlišným od Forgeho statku, řekne.
Sysop
Pruser to je, protoze co tak sleduju, nadavaji na to skoro uplne vsichni. Ucitele, rodice chytrych zaku a i rodice blbych zaku. Jedinej, kdo nenadava, jsou zadaci, kteri jsou stastni, ze sehnali teplej flek s minimem narocne prace.
Hupert
Mám dvě neteře, obě už přes 50, co dělají těm nešťastným dětem (tedy ty děti samé nešťastné nejsou, jen ty ostatní kolem) asistentky a co líčí o průběhu výuky, hrůza. Pokud je nevyvedou na procházku mimo třídu, výuka zkolabuje.
leon
Chceš-li ovládnout nějaký národ a zkurvit ho, je třeba začít dětmi a zdebilnit je, aby byli nemyslící a tím pádem poslušní.
Energie za třetinu a všecky potřebný suroviny tak nejak podobně.
Alan.Cox
Ale zato jim chybí evropské hodnoty. A jejich energie nejsou molekuly svobody, ale agresivní ruské suroviny přinášející zmar a zkázu planetě i demokracii.
Otto
Tak nám krachla i Mišelinka (Mitas), kam od nás taky chodili na praxi……
Sysop
Pred chvili jsem cetl oslavnej clanek, jak v Brne probiha demolice OD Prior Tesco za nadrazim a pamatuju si, jak tam tehda nebyl ani ten a kdyz jsem kouknul na mapu okolo, tak uz tam z tech fabrik nezbylo nic. Puvodne to tam vsechno patrilo nemeckym (Zidovskym) tovarnikum, pak to ukradli komari a dneska bud prazdny baraky, nebo samy nakupni centra. V tomhle state se za chvili nebude vyrabet lautr nic. Ale kramy budou plny, to jo.
Jj, nápukáky, bytofky a kanceláre. Debilům nejak nigdo nevysvětlil, že přerovnáváním papírů fakt bohatství nevznikne a přemejšlím kdy si ráčí všimnout, že jim nemá gdo vodservisovat auto nebo udělat třeba neco s nábytkem, pže v tech zkurvenéch bytofkách fakt žádný auto- a jiný dílny nejsou (a nebudou). A jediný náhrady co vznikají sou dyž nadnárodní korporáty (třeba kontinentál že) si za rance začnou stavět nový haly. Málokterej nynější autoservis, kterýmu zbourají nájemní dílny, si to ale bude moct dovolit, zvlášť dyž za ty nájmy dával takový nebetyčný zlodějny, že fakt moc nebylo z čeho investovat (a taky jak, dyž zmrdi sežrali za pět let pomalu polovinu hodnoty prachů).
Sysop
Vsak taky nemas co vopravovat, mas kupovat novy. Udrzitelnost v libtardim provedeni. Ne, ze budes mit lednici na 30 let. Jaxe posere, bez pro novou. Atd.
Kde mas prachy brat, to se nedozvis. Ale jak je utracet, to ti budou tlacit do palice od rana do vecera.
Jedine, ze by v teto zemi bylo 10 mega politiku. To by prachu bylo dost, vcetne kazdorocniho navyseni mezd.
No, nák se to zadrhává sem slyšel. Prej už u vás v rajchu vofiko klesly v prooomyslu koncem roku meziměsíčně zakázky vo 4 %, což vyvolalo pozdvižení, jak ste na tom u vás?
Otto
Na brněnský Prior mám dvě vzpomínky. Jako malýmu klukovi mi tam máti koupila moje první stavebnice dvou plastikovejch modelů od Kovozávodů Prostějov: Avia B21 a Avia B35. No a v roce 1993 tam na eskalátoru máti kdosi ukradl peněženku. Bylo to poté, co mi za maturitu koupila hodinky za cca 8 litrů, takže tam naštěstí skoro žádné prachy nebyly.
Tydlety firmy se dlouhodobě potácely na hraně. Nicméně se vůbec nebudu divit, až padne barumka. A jakpak sou na tom pivováry, který posledních pět let ukrutně snižujou kvalitu, aby nemusely tolik zdražovat? Jakmile jim to přestanou lemtat v zahraničí a přejdou na domácí produkci, která se sice pomaličku, ale zlepšuje, tak to bude taky divení, kolik jich padne na držku.
Alan.Cox
Karbonizujte koksohydráty! Termujte nukleáty! Akcelerujte moderáty! Ohřejte mi párek!
ModrýKlokan
@ Alan
Tak mi ho teda vyndej…
Slava Koksohydrátej
Otto
Du do postele nechat si vohřát párek :-) dobrou.
ygorek
Alan.Cox 14.1.2025 v 0:23
K službám!
CzechDave
Ale to není správný DEI a ESG přístup, pane kolego :).
Já profil na LinkedLn mám, spíš proto, abych měl CV na jednom místě a mohl na něj snadno odkazovat. Že by mi ale nějak pomohl, to říci nemohu. Všechny zajímavé a kvalitní pracovní pozice, které jsem kdy zastával, jsem získal v naprosté většině díky osobnímu doporučení někoho z mých přátel nebo bývalých kolegů. Ten zbytek jsem si našel sám mimo LinkedLn, ale to byly stejně spíše jen štěky.
Sysop
Ja jsem asi paranoidni, ale cim min toho o sobe na Netu vybleju, tim lip. A opacne to jako zdroj serioznich informaci neberu a nazor na kohokoli si vzdy delam az pri osobnim setkani. Nemci z toho na pocatku meli velky halo a kdyz jsem ted pred vanocema mluvil s vedouci PR, ze chapu jejich inovace a stemplovat dal nebudu, tak mi zrovna rekla, ze nektere moje metody pri naboru prevzali jako standard. Radeji jsem se neptal, kolik formularu, postupu a doporuceni na to vzgenerovali.
Alan.Cox
Kdo říká, že je nutné na netu psát o sobě pravdu?
Falešná data jsou pro nepřítele horší než žádná nebo minimální data. Píši to opakovaně.
Sysop
To jo, v diskusich ano, ale tvorit se s nejakym fejkovym profilem… na to jsem ultralinej.
Alan.Cox
To je otázka 10 minut. A té srandy co se potom užije!
Nikdo nemá povinnnost o sobě psát na facebooku, twitteru, instagramu, linkedinu a jinde pravdu. Je to každého věc, jestli tam bude lhát. A jestli firmy používají údaje odtud a vybírají podle nich – jejich blbost.
Lidem to dokonce doporučuji využívat. Prostě se vybásnit na sociálních sítích a přidat si tak desítky báječných neexistujících projektů. Zvláště v době AI to má říz.
Lidé firmě přinášejí (měli by) pravdivé CV, a informace u pohovorů. Zbytek je pitomost HR oddělení, že se řídí drby a pavlačovými štěky někde na socsítích.
Stejně tak informace pro okolí, a jiné.
Otto
Sysop: já mám jen FB dlouhé roky, na zbytek seru. FB z velmi osobních důvodů, kde výhody převažují. No a už tam dlouho nedávám žádné politické komentáře, jen mého oblíbence zpěváka Engelberta Humperdincka, se kterým jsem před lety trošku spolupracoval a fotky koťátek, brouků a především minerálů ze své sbírky….
Sranda je, že čas od času dostanu FB info, že mi smázli nějaký post starý třeba 8 let proto, že porušuje pravidla komunity.
Sysop
Ale jo, pokud nejaky nastroj nekomu prinasi poteseni, nebo nejakou pracovni vyohdu, jeho vec. Potomstvu jsem to ale uz pred lety zatrhl. Dneska uz jsou dost velci a chapou, proc. Takze take nic osobniho na Net nedavaji.
„za předpokladu stejného počtu kostek pro všechny týmy vyhrál ten, kdo postavil takovou věž, která byla těsně před sesypáním“
Je taková slavná inženýrská hláška, že každý blbec umí postavit most, který stojí, ale jenom profesionál dokáže postavit most, který taktak stojí. Není až tak absurdní, jak se zdá. Předmoderní mosty byly většinou stavěné stylem „overkill“, zhruba takto:
(i když časem s větší elegancí). Moderní mosty jsou většinou – s použitím matematiky, která tehdy neexistovala – postaveny tak, aby se na ně spotřebovalo minimální nezbytné množství drahého materiálu.
Je to problém? No, nepochybně, ale na druhou stranu taky nevyhnutelný důsledek toho, že daňový poplatník chce vidět co nejlevnější stavby. Trojský most vyšel na něco přes miliardu Kč a pamatuju si, jak se z toho leckterý veřejně činný jedinec mohl podělat. Neumím si představit, jak by titíž jedinci reagovali na předimenzovanou, leč hypoteticky velmi solidní podobu, která by stála ty miliardy tři – tj. ve stylu, v jakém stavěli ti antičtí stavitelé.
To by možná i D-Fens napsal něco o zlodějských zmrdech, a že ho nezajímá, jestli ten most bude stát ještě za 2000 let.
Arnold J Rimmer
No nevim. Video jak padal Morandiho most bylo docela působivý.
N == 1, dálničních mostů je ve vyspělejší části světa habakuk. Asi není reálné požadovat spolehlivost 100.00 %.
Arnold J Rimmer
Ono jich taky nenulové množství spadlo, například do Mississippi a tak podobně. Efekt je vždy téměř bez výjimky dramatický.
Vcelku jsem smířen že doba Isambarda Kingdoma Brunela je želbohu fuč a jako poplatník nemám problém když návrh mostu naddimenzovaný. Problém začnu mít v momentě kdy most spadne anebo se na zakázce různě přikrádá.
Za mne je na místě rozhodně podobný přístup, jako byl donedávna k civilnímu letectví.
Zklamu vás, ale měl. Samouk to nebyl, vystudoval i VŠ.
Arnold J Rimmer
Rád si to přečtu.
Jihočech Honza
Co nejlevnější stavby nechce vidět poplatník, ale zákon. A novináři žhaví po skandálech a senzacích.
Ono to ale není nic nového. Když Gerstner stavěl koňku, tak ho taky obvinili, že je to moc drahé. Jiný inžinýr „osekal“ náklady snad o třetinu. Ale když se pak měnila trakce na páru, museli to draze přestavovat, protože lokomotivy neutáhly stoupání.
„Co nejlevnější stavby nechce vidět poplatník, ale zákon.“
To není XOR. Vezměte si jakoukoliv diskusi o jakémkoliv dražším záměru, a bude tam festovně nazvraceno od lidí, pro které levně = dobře. To je jeden z důvodů, proč u nás mj. máme tak mizerné potraviny, extrémní preference ceny.
Pokud bychom byli drsňáci, můžeme zkusit vypustit na D-Fensu třeba článek o vysokorychlostních tratích. Vsadil bych se, že pod ním tak patnáct lidí začne rozebírat, jak strašný a nehorázný luxus to pro ubohou Českou republiku je.
Sysop
Nemec je jeste vetsi drzgresle, nez Cech. Rozdil je jen v tom, ze Cech se moc nechlubi, ze to, ci ono poridil extra vyhodne. Nemec jo, ten to bere jako predmet k chlubeni.
„Jen by to nesmel byt kreten, volit porad ty same partaje a pak se zase znovu divit“
Musím říci, že to mě přesně napadlo, když jsem četl nedávný sloupek od Terezy Matějčkové, popisující tiché stížnosti německých důchodců na zhoršování poměrů v Německu.
Právě ti důchodci jsou zdaleka nejvěrnější voliči CDU/CSU a SPD, dají jim tak 85% svých hlasů a mnohý z nich nezměnil svoji volbu třeba už padesát let, věrný černý atd.
No, a to má následky…
Sysop
Ano, presne tak to je. Bezni Nemci jsou prilis konzervativni a ti ve vedoucich funkcich zase prehnane liberalni.
Childeater
Pozor, to co se může jevit jako přehnaně liberální je obvykle dost podivná hra.
Ergo, pokud by němečtí vedoucí narazili na někoho, kdo by laut der Vorschriften tak liberální nebyl, velmi militantně zakročí. Teď přišla doba přemotivovaných německých singles (žen) ve vedoucích pozicích, začínají zakládat různé feministické spolky a vůbec maj pifku na chlapy.
Jsou tam dosazeny poté, co přišly cíle na počet žen ve vedoucích pozicích. Tyhle sufražetky jsou opravdu liberální, ale jen pokud s nimi kejveš. Jinak Tě smáznou jak zpocený okno, protože jsme otevřený, diverzifikovaný a inkluzivní (bereme cokoli, kromě bílých chlapů). A kdo si jen v náznaku myslí něco jinýho, patří na kříž a předtím vláčet bahnem.
Sysop
Potkavam par takovejch u nas v praci a prdel to moc neni. Mam na ne celkem metodu, ale bezni Nemci se jim vyhejbaj jak cikan praci. Coz naprosto chapu.
Němec je lakomej tak nějak ze sportu. Čech na dražší prostě nemá…..
Sysop
Lakotu bych nezamenoval za sporivost. Co mam kolegy okolo sebe, tak lakomi zcela urcite nejsou. To spis Cesi, na ktere ruzne narazim. Nemec nema problem neco nekomu jen tak dat, nebo prinest neco do prace „do placu“. Naopak v Cesku spis kazdej koukal, co by si z prace mohl vzit domu.
Marty...
Lakotu bych nezamenoval za sporivost. Co mam kolegy okolo sebe, tak lakomi zcela urcite nejsou. To spis Cesi, na ktere ruzne narazim. Nemec nema problem neco nekomu jen tak dat, nebo prinest neco do prace „do placu“. Naopak v Cesku spis kazdej koukal, co by si z prace mohl vzit domu.
Mohu potvrdit. Také mi to přišlo jako velmi důsledné spoření.
RomanL
Čech to má DRAŽŠÍ a s HORŠÍ kvalitou.
Sysop
Vysokorychlostni trati samozrejme smysl maji. To pak Helmut z Drazdan na nakupy do Vidne nemusi jet pres Bavorsko. Tudle taky jeden stavel dalnici z Vidne do Varsavy a i pres elan dobre placenych Cechu se to nestihlo.
Abychom byli přesní, stavba dálnic v protektorátu byla pozastavena už roku 1942 kvůli šetření materiálu ve válečných podmínkách, a to rozhodnutí padlo z Německa. Jinak by se patrně stihlo leccos.
Sysop
Klasika. Nemci jsou experti na planovani, ale debilove na predvidavost stran zdroju.
Jihočech Honza
MK: ovšem taky existuje úsloví „nejsme tak bohatí, abychom mohli nakupovat levně“.
Kverulanti jsou všude. Jde o to, kdo převládne. Dobrý projekt by měl oponenturu ustát.
Myslím, že se to pomalu lepší. Ale je to glaciální pohyb.
Bedrich77
Ono s těma rychlodráhama je to všelijak – pro obyvatele větších měst bezva, tam to vždycky bude stavět a doveze je to do jiných velkých měst. Pro zbytek plebsu je to vcelku na hovno.
Lukas B.
nebude to na hovno. nebudou jim nad hlavou lítat letadla do drážďan, vídně a mnichova a svezou se na vlně prosperity země (přijde-li, a tomu mají véertéčka šanci výrazně napomoci). no a pár nymbíkům to bude rachotit hned za chalupou. holt měli před koupí pozemku věnovat chvilku studiu územně plánovací dokumentaci.
dyž je to takový terno, tak by snad mohl z rukávu sypat vagón stůdií jak všude gde do toho ty bambiliardy dali šli raketově nahoru právě a jenom díky tomu předraženýmu paskvilu, niet? ale to vono asi pekný hovno, co? a taky k čemu to bude tady, dyž tady je jedno město rejžácko-vokresního významu (1 Mio, páč provinční město tam má 10 Mio), s čím ho jako chceš tvl spojovat???
fatdwi
Marian Kechlibar: já si taky myslím, že je to pro ČR zbytečné. V čem spatřují zasvěcené strany profit, tomu rozumím, miliardy bych bral taky. Ale v čem ten přínos vidíte Vy?
Mimochodem, úplně stejně se dívám na Japonce a jejich projekt maglevu, kterým chtějí doplnit-nahradit šinkanseny. Do Nagoji se prý dostanete pod hodinu, dnes šílených 95 minut…
a. Stávající kapacita hlavních železničních tahů je nedostatečná. Nejezdí ani zdaleka tolik vlaků, kolik by vůči poptávce mělo, protože se tam prostě nevejdou. Důsledkem jsou ranní spoje narvané jak sardinky, častá zpoždění, provoz nákladů v noci atd.
b. To znamená nutnost postavit nějaké nové koleje a oddělit rychlou dopravu od zastávkové, víceméně „železniční dálnici“ ke stávajícím „železničním silnicím“.
c. A když už stavíte nové koleje, je jednodušší a patrně i levnější je postavit na zelené louce a podle současného světového standardu, než snažit se prorvat skrz existující železniční uzly s trasováním z doby císaře pána, kde byste musel bořit hodně domů, dělat rozsáhlé výluky (neboť práce těsně vedle stávající trati jsou bezpečnostně o hubu, i při rekonstrukci koridorů jsme měli pár vlaků rozpáraných buldozerem) a ve výsledku mít za velké peníze jen mírné zlepšení stavu.
Tomu poslednímu bodu lidi nevěří a zuřivě argumentují, že třetí kolej na 200 km/h u stávající trati přece musí být výrazně levnější než dvě koleje na 350 km/h. Jenomže +- nikdo mimo železničních šotoušů si neuvědomuje, jak strašný voser je za provozu překonfigurovávat existující stanice, kterých je na té stávající trati strašně moc, a které jsou často těsně obklopené zástavbou.
Novostavba, ze které je co 50 km sjezd do existující uzlové stanice, je o hodně logisticky jednodušší.
leon
Ona by ta kapacita byla dostatečná, kdyby vlaky měly víc vozů a ne pět včetně jídelňáku. Kdysi se vlak stěží vešel celý na perón.
Jenže někdo dostal nápad, že vlak má mít intervaly jako metro. Takže z Prahy na Olomouc vyjíždí vlaky po čtvrthodině.
Hupert
fatdwi: Že vstupuji do debaty, i když o maglevu moc nevím, jen mě napadá, že by u něj mohla být snadněji ošetřena dilatace segmentů dráhy. Nebo ne?
LD
Ale to nejlevnější řešení není nikdy zadarmo, většinou se kurevsky prodraží …
Lukas B.
nojo, to tak prostě je, všichni chtějí Karlův most nebo Negrelliho viadukt, ale nedochází jim, jak ty dnešní stavby s životností 100 let*) jsou nesmírně efektivní. že jenom na tom negrelláku pracovaly po čtyři roky tři tisícovky dělníků (sic!) jenom na stavbě, kolik jich lámalo kámen, vozilo kámen na vorech po vltavě, pálilo v Podolí a Braníku pražské vápno atakdále lze jen odhadovat. stálo to 1,5 milionu zlatých, přepočet na dnešní měnu je problematický, těžko říci, jestli to převádět na kilogramy chleba, půllitry piva, nebo asi nejlépe na průměrný roční výdělek kvalifikovaného řemeslníka nebo poměr k HDP českých zemí. když to rychle pro orientaci kupecky přepočítáme na dnešní mzdové náklady jenom těch dělníků na stavbě, tak by jen ty mzdové náklady 4*3000*půl milionu = 6 miliard. to znamená při délce 1120 a šířce necelých 8 metrů skoro 700 tisíc na metr čtverečný mostu (sic! tedy ovšem máte-li tucha o aktuálních měrných cenách mostů)
*) návrhová životnost je ošemetné číslo a nikdo vlastně pořádně netuší, co to znamená. jaká asi byla návrhová životnost Karlova mostu, kde po staletí most postupně z jednoho konce na druhý udržovala či spíše obměňovala kamenická huť, který několikrát vzala povodeň a kde byly pilíře na konci 19. století podchyceny kesony.
Marty...
*) návrhová životnost je ošemetné číslo a nikdo vlastně pořádně netuší, co to znamená
Myslím, že to hezky ukázal Libeňský most…:-)
Lukas B.
Libeňský most ukázal kdeco a dá se uchopit naprosto různě s naprosto libovolným výsledkem. Libeňský most je problém mnohem složitější a komplexnější než by se laikovi bez betonářské odbornosti, znalosti historie a aktuálních politických žabomyšáren a nadbíhání nimby voličstvu zdálo. omezím se proto na objektivní a do jisté míry smířlivé konstatování, že některé degradující mechanismy působící laicky řečeno „dlouhodobý, postupný a nevratný rozpad betonu“ nebyly v okamžiku návrhu a realizace mostu známy (zejména proto, že beton byl materiálem dosud něčím novým), nebo spíš odborný konsensus včetně nestora české betonařiny Stanislava Bechyně (mylně) předpokládal, že u tuzemských surovin nejsou aktuální téma a že se to týká nějakých protinožců co mají tři nohy a skákají pomocí uší.
Marty...
Libeňský most je problém mnohem složitější a komplexnější než by se laikovi bez betonářské odbornosti, znalosti historie a aktuálních politických žabomyšáren a nadbíhání nimby voličstvu zdálo.
Pouze jsem narážel na to, že konstrukce skoro přesně splnila životnost 100 let…
Lukas B.
nojo, samozřejmě libeňák s všemi poruchami způsobené „potrháním“ betonu chemickým rozpínáním jeho (jak se postupem času ukázalo) nevhodných složek byl postaven vlastně výborně a jeho sto let by mohlo být slavnostně korunováno třeba kolapsem polí přes vltavu přesně ve výročí sta let od střihání pásky. v kontextu předpjatých konstrukcí dálničních mostů z přelomu sedmdesátek a osmdesátek (kde se prasilo děsně a technologická nekázeň dosáhla vpravdě sovětských rozměrů a konstrukce musí být kompletně měněny po 30-40 letech) je to, i se zohledněním nepříliš šťastného detailu šikmého vrcholového kloubu vlastně konstrukce velmi povedená. ale už je to ve stavu nezachranitelném, a to nejen kvůli nepříliš pečlivé údržbě, ale z podstaty.
Marty...
už je to ve stavu nezachranitelném, a to nejen kvůli nepříliš pečlivé údržbě, ale z podstaty.
Tak ten konec jsem chápal hlavně tak, že šlo hlavně o politickou kariéru tehdy dlouhovlasého budoucího politika.
předpjatých konstrukcí dálničních mostů z přelomu sedmdesátek a osmdesátek
Jak jsou na to vlastně konstrukce na I/73,R43,D43? Má to ještě nějaké využití nebo to půjde všechno pryč?
Lukas B.
kus od kusu. samozřejmě by bylo jednoduché vše paušálně uznat za špatné a totálně vybombardovat a postavit znovu (což by bylo sice fantasticky bezpečné, ale poněkud nákladné), ale zároveň je vhodné zbytkouvou životnost využít pokud možno do mrtě (samozřejmě s nějakou rozumnou bezpečností), páč životnost nové konstrukce bude ubývat od okamžiku, kdy se to za novou konstrukci vymění. na první pohled paradoxně (ale vlastně logicky) záleží, jestli je konstrukce monolitická nebo (částečně) prefabrikovaná a na konkrétní výrobně, odkud prefabrikáty pochází a který konkrétní rok to bylo produkováno, respektive která (státní) firma to realizovala a jak moc u ní bylo zvykem prasit.
Marty...
kus od kusu. samozřejmě by bylo jednoduché vše paušálně uznat za špatné a totálně vybombardovat a postavit znovu (což by bylo sice fantasticky bezpečné, ale poněkud nákladné), ale zároveň je vhodné zbytkouvou životnost využít pokud možno do mrtě (samozřejmě s nějakou rozumnou bezpečností), páč životnost nové konstrukce bude ubývat od okamžiku, kdy se to za novou konstrukci vymění. na první pohled paradoxně (ale vlastně logicky) záleží, jestli je konstrukce monolitická nebo (částečně) prefabrikovaná a na konkrétní výrobně, odkud prefabrikáty pochází a který konkrétní rok to bylo produkováno, respektive která (státní) firma to realizovala a jak moc u ní bylo zvykem prasit
No, uvidíme. Tady jim to vyjde taky skoro na 100 let:-) Aspoň je fajn, že ustoupili od toho 2+1 a bude tam 2+2.
Tyy joo!
Jeden by myslel, že ten most zná každý…
Osobně mám za to, že problém je v provizorním mostu, kterým má být převáděn provoz z poloviny dálnice po dobu rekonstrukce.
a šak to sou dvě nezávislý mostovky, ať to do psí prdele jezdí vobousměrně druhé půlkó né?!?
ygorek
Behemot 13.1.2025 v 22:30
Jak praxe ukazuje, tak né.
Lukas B.
jó šmejkalka. jsem nepochopil že ty pruhy maj bejt na vozovce, já jsem hledal nějakej nadjezd zespodu počmáranej a na tom jsem se mentálně zasekl:).
jedná se o dvě samostatné konstrukce, každá pro jeden jízdní pás, železobetonový oblouk, stojky a mostovka s vloženými poli. hlavní problém je provizorní stav během rekonstrukce, aby to mohlo jezdit 2+2 v jednom jízdním pásu. první problém je, že se na stávající jeden jízdní pás 2+2 nevejde, páč je moc úzký. jelikož je v současné době (tuším) na mostě jednak zákaz kamionů v levém pruhu a povinný odstup kamionů jedoucích za sebou, tak logicky není možné ani potkávání kamionů na jednom jízdním pásu. nejslabším článkem jsou vložené pole mostovky, válečný železobetonový oblouk je ve velmi slušné kondici. takže už desítky let je jasné, že se mostovka a stojky na oblouku zdemolují a na stávající oblouk se postaví nové (lehčí, tudíž s větším podílem oceli než betonu) a na mostovku se vejde 2+2 do jednoho jízdního pásu a zatížitelnost mostu splní stávající předpisy.
ovšem co s tím provizorním stavem. poslat kamiony ve směru na brno přes benešov a vlašim by způsobilo totální kolaps hned první den. taky se mohlo s rekonstrukcí počkat, až bude hotová R35 (což tak nějak podezírám všechny vlády všech barev za posledních dvacet let že tak nějak taktizovaly), což furt hotová není a ze svitav na brno to také tragédie. takže je tedy potřeba provizorní most aspoň jednopruhový pro kamiony, a ten se musí někam nacpat. D1 byla stavěná v hlubokém socíku když se na majetková práva sralo a když se to navrátilo k normálu (no, ehmmm, to by bylo na samostatnou dlouhou rozepři jestli k normálu, ale dejmetomu máme funkční katastry), tak se dodatečně vykoupily pozemky v naprosto v minimálním rozsahu (třeba pozemky pod mosty jsou původních vlastníků a česká republika vlastní pouze půdorys pilířů v úrovni terénu) a za žebráckou cenu, což staré šlechtické a selské rody (právem) berou jako další křivdu v řadě křivd na nich státem spáchaných a zatvrdily se proti dálnici, takže projednat cokoli okolo dálnice je velmi problematické.
takže tak nějak.
Marty...
D1 byla stavěná v hlubokém socíku
Tohle se stavělo za války a dostavělo těsně po ní….
Lukas B.
ono se na právo pozemkové začalo srát v roce 1921, a ve válce se to všechno zostřilo a urychlilo (holt když se válčí tak se může šlapat po záhoncích) a po válce nenastal návrat k normálnímu stavu (aspoň k tomu prvorepublikovému, pozemkovou reformu 1921 vzal čert), dokonce se o budoucím návratu k normálnímu stavu přestalo kompletně mluvit a npřestalo se s ním počítat.
Spousta řečí, ale voda teče a „havarijní stav“ (na kterej každej sere, jezdí tam 130 a kamijouny ve štrooodlu) trvá deset let. Tak na co se čeká, až to s velkou parádou spadne? Nebo to zas tak havarjní není, dyž dekáda žádná míra?
Lukas B.
to máte stejný jako kdekoli jinde, třeba jako s domácím porodem. domorodka to považuje za bezva nápad (všechny kámošky si to pochvalují) a většinou i v pohodě porodí zdravé dítě a sama to přečká ve zdraví. lékař porodník se v hrůze chytá za hlavu, protože v jednotkách procent případů to skončí velkým průserem a dítě se uškrtí a rodička vykrvácí, pro něj je to opovážlivé spoléhání na milost boží a ruská ruleta.
úplně stejně je to s mostem nebo barákem v havarijním stavu. osoba nepoučená a moc nad tím nekoumající po tom statečně přejede naloženou tatrou nebo v tom klidně usíná, a zatím to visí na vlásku a nevydrží to statický výpočet a nikdo příčetný se pod to nepodepíše. co na tom, že ta pravděpodobnost že to ausgerechnet dneska spadne je jen zlomek procenta.
jo mimochodem, to hodnocení stavu mostů na sedmistupňové škále (1 – bezvadný stav, 2 – velmi dobrý stav, 3 – dobrý stav, 4 – uspokojivý stav, 5 – špatný stav, 6 – velmi špatný stav, 7 – havarijní stav) je laikovi srozumitelné, ale proti obecnému jazyku je význam poněkud posunutý, je to terminus technicus a havarijní stav neznamená, že to s pravděpodobností hraničící s jistotou spadne, ale že je situaci nutno řešit docela bezodkladně, a to třeba i jen zostřeným sledováním nebo provizorním opatřením.
jj a doba trvání provizorního vopatření je jeden furt :o)
Lukas B.
nojo, to nejsme ve při, zvlášť, když máme volební období čtyřleté a obyvatelstvo nadané volebním právem těžce nese kolonu na dálnici a zohlední to u urny.
Lukas B.
ostatně, když kvůlivá odkládání nepopulárního rozhodnutí spadne jeden pitomej most na dálnici tak se to „nějak“ vyřeší, bude to něco stát, ale s tím se stát nějak srovná, to jsou velké prachy pro jednotlivce, ale v poměru k HDP jsou to drobný. průser je to, že všichni už desítky let vědí, že bude nutná nějaká penzijní reforma, ale vždycky je to shozeno ze stolu kvůliva volbám. a pokaždé nějaké jsou, není snad rok, aby nebyly nějaké volby. a volič je blbec – pamatujete, jak krajské volby tuhle rozhodl regulační poplatek při návštěvě doktora, který nikdy neměl s kraji pranic společného?
LD
Tady https://youtu.be/UxuKz77Mw-o?t=1892 popisuje jak se dostal s pěkným životopisem do 3M, ale chtěli po něm nějakou reálnou práci v provozu, kde nepracují dementi, tak to neklaplo.
Pirath
Kdybych byl personalistou v normální firmě (trochu oxymoron), rozhodoval bych se podle LinkedIn: Ze všech uchazečů bych vzal toho, kdo tam vůbec nemá profil. Ten jediný má potenciál, že bude nějak užitečný.
Alan.Cox
A najdete negramotného Deža Lakatoše z osady Luník.
Pirath
No hele, jestli se cikán bude hlásit do práce, vezmu ho!
ModrýKlokan
@ Pirath
Tohle byla vod tebe podpásovka :-D))))
Alan.Cox
Nebyla. Pirath píše v podmiňovacím čase. Kdyby skutečně vybíral zaměstnance, bude jednat jinak.
ModrýKlokan
@ Alan
Zapoměl jsi číst mezi řádky? O tom co se nemůže stát (za nevyřčených standardních podmínek) můžeš prohlásit cokoli… Žádné dilema prostě nevznikne…
Tenzor
K tomu školení: cvičení s věžemi mi přijde docela užitečné. A pokud to vedlo k tomu, že se zadavatel s dodavatelem musí dohodnout na rozumných KPI, které vystihují žádané vlastnosti výstupu projektu, tak školení smysl mělo. Proč se zadání jmenuje stavět věž(e), když maximalizace kpi vede k náhodně rozházeným bungalovům.
Lidi jsou obecně málo schopní formulovat přesně. Konvervegentní myšlení pak zásadně ulehčuje profesní život.
Pár podobných školení jsem absolvoval, ale něco se z toho odnést dá. Třeba jedna holka z Hippu (jak dělají dětské výživy) měla dost obstojné kozy a mazlila by se… :-D
No ono tam drobné Rumfummeln bylo. Ale jako tehdy čerstvý otec druhého dítěte jsem frapantně vyměkl. Školení bylo v hotelu, kde jako mimomnichovská bydlela. 30 m na pokoj z hotelového baru.
Nadával jsem si celou cestu domů. Nevsítit do otevřené brány s brankářkou, která chce puk v bráně.
No nic. Dilema jestli jsem se zachoval čestně, nebo naopak jako debil a loser se přikláním po letech k tomu druhému. Ale co už. Se svými selháními jsem se naučil žít.
Dachsmeister
@Tenzor
ale tak aspoň jste si to představil a nezapomněl. ;-)
Třeba byste celou noc nevydržel a ona by byla zklamaná nebo byste se zamiloval, rozvedl a rajda by Vás po roce odkopla, atd.,atp.
shifty
tak tak, všecko zlý…
grg
Spätný pocit z tejto dilemy by IMHO (aspoň pre mňa) asi silno závisel od toho, ako by sa v priebehu tých rokov zachovala tá, kvôli ktorej by som si takú príležitosť nechal ujsť.
Na druhej strane, človek ktorý stavia vysoko cnosť „integrity“, by mal (nezávisle na pocitoch) mať v tomto jasno od počiatku. Pevné zásady sa prejavujú nielen v tom, ako sa človek správa medzi inými ľuďmi, ale predovšetkým vtedy, keď ho nikto nevidí.
no esli se domácí ukázala po pár měsících/letech jako děsná svině co shrábla nadpoloviční většinu majetků a odtáhla ždímat nekoho jinýho i s děckama, asi jo, ale málogdo má koule, tamty, křišťálový…
Ono je to s linkedinem ještě horší. Je tam nějaká logika, podle které se bláboly zobrazují, něco jako na googlu. To dalo vzniknout lidem, kteří to firmy školí za nějaký příznivý obolus. Naše firma naznala, že potřebuje tuto prezentaci. Zakoupila si tedy tohoto školitele, který nám dával rady. Pravidelně psát něco. To je úplně jedno co. Prostě něco. A jak to vyjde, musíte se zkoorinovat a všichni si to do hodiny ve firmě navzájem nalajkovat, protože jen během první hodiny… atd atd. Úspěch. Další kokotiny jsem si nezapamatoval, ale bylo jich dost, no linkedin žvanil-specialist už ze mne nebude. Ale jak stálo v článku, je jedno co píšete. Musíte často. I když nemáte co říci. Prostě cokoli. A to rychle nalajkovat, a odkazovat se na to zpětně a co já vím co ještě. I managementu se to pozdávalo jako správná cesta. Do práce přeci chodíme proto, abychom psali o tom, jak pracujeme, a lajkovali kolegovi úvahu o tom, jak pracuje. To je snad jasné.
V tomto kontextu bych rád vzpoměl na „kolegu“ J. J. (ať nepomlouvám), který na linkedin napsal kratší pojednání, jak ‚na sebe‘ pracuje na kompu z pláže, a volný čas mezi prací vyplňuje sběrem borových šišek. Tato činnost jej odreagovává, a získává tak cenné dřevo na otop v zimních měsících. Tím jsem s jakoukoli aktivitou linkedinem skončil. Pokud bych chtěl ukázat, že jsem třeba dobrý svářeč, samozřejmě je nejlepší cesta ukázat, že ve volném čase, či i místo práce, propaluju pingpongáče žvárem. Dává to smysl.
Megaselia
…protože používá směs slovenštiny, češtiny, angličtiny a vulagrismů…
Ještě před 20 lety by většina lidí po přečtení zmíněného Linkedln příspěvku jeho autora nejspíš politovala. Dnes si tím tak úplně jistý nejsem.
LinkedIn je něco jako server NejŘemeslníci. Každé neschopné vemeno tam musí samo sebe nabízet. Všechno umím. A skutek utek.
Však jsem si takto jednoho všeumělce kdysi objednal na něco v bytě, byl jsem po totál kolapsu po návratu z nemocnice, jinak bych si to udělal sám… zbyl mi po něm pytlík trávy a rozvrtané, či spíše dokurvené vestavěné skříně.
#######################################################################
Vážený senilní Dfensi, s politováním Vám musím oznámit, že jste totálně mimo. Síť LinkedIn je ZKURVENĚ ZAMRDANÁ ZPIČENÁ SRAČKA, která Vás jen sleduje, všude kde kliknete a hned se vám vtírá do života. Je to dva roky, co jsem něco hledal a klikl jsem na přihlásit pomocí účtu google, protože jsem si myslel, že to je bezvýznamná stránka. NO TO JO pičo, dodnes se toho nemůžu zbavit, dodnes mi furt chodí maily, že mě někdo našel a napsal mi zprávu, že se mám přihlásit. Když dáš smazat celý účet tak ti furt chodí maily. Když se příhlásíš přes google tak nemáš heslo, tak se musíš celej přeregistrovat, aby jsi dostal heslo, aby jsi to mohl smazat, třicetkrát se tě to zeptá, jestli to chceš fakt smazat a nakonec ti to napíše, že to bude ještě měsíc aktivní, kdyby tě náhodou někdo hledal, tak aby ti mohli dát vědět. PIČO, když ale vlezeš na jakékoliv stránky, kde to mají nainstalovalný takový to malinkatý logo někde na kraji webovky, okamžitě se to přihlásí a okamžitě ti to zase účet obnoví. Pičo já z té aplikace šílím!!!
Milionkrát jsem ty maily strkal a nastavoval aby to chodilo do spamu, on to samozřejmě z toho koše vyhrabe a udělá ti z toho regulerní mail, který ti příjde, navzdory všem pravidlům co máš zadaný. Je to virus, posranej zkurvenej virus, kterýho se nedá zbavit, mrdka jedna posraná zechcaná, nenávidím LinkedIn, jsou to vydrbaní čůraci a nechápu proč tam lidi lezou a píšou něco o sobě. Beztak tam chodí jen největší ubožáci z headhuntrů, na co takovou síť pičo? Pak nejsi headhunter, ale jen otravná filcka co prochází profily ubožáků, člověk co něco umí se LinkedIn vyhýbá jak čert kříži.
TAKŽE LOGICKY největší čůráci co nic neumí budou mít linkedin vyšperkovanej aby si ho tam headhunteři všimli.
ČAU
#######################################################################
Jó kopywrajtři, pár takovejch rádoby vohrndírů mně taky párkrát votravoval, že esli bych jim jako nezveřejňoval články, mám totiž HWI na .com adrese žejo :), i když mám pocit, že valná většina z nich byli zkurvenej SPAM, co se akorát trapně pokoušel propagovat svoje vlastní sračky. Na prvních pár sem zkoušel vodpovídat ve smyslu že mám jistý standardy a nepotřebuju zveřejňovat plky bez jakékoli informační hodnoty (to tam radši nebudu mít nic), typicky měli problém pochopit už to, že se tam ty kecy úplně nehodí v prvé řadě zaměřením. Pak se to vopakovalo jedno jak druhý a bylo jasný, že to je akorát další sračka.
Každopádně je udivující, čím vším se kdejakej debilní parazit dneska dokáže uživit, holt asi ta vyspělá západní společnost no. Akorát nás za chvílu nebudou přejíždět jenom rejžáci, ale kdejakej bangladéšan a podobný čmoudi, kde eště nedávno žili za hrstku rejže denně v chatrčích bez eletriky. Se máme na co těšit, jedna z mála pozitivních věcí na tom všem je, že tidle zmrdi pudou do prdele jako jedni z prvních. Bohužel ostatní je budem následovat zanedlouho no.
Chyba neni v tom, ze oni to nabizeji a zkouseji.
Chyba je v tom, ze neco takoveho je schopne nekomu prinaset profit. Dokud je poptavka, bude i nabidka.
Ti zmrdi budou prvni, kteri se v novych podminkach zorientuji, uvidis.
Úplně si vybavuju, jak babička v hodně raných devadesátkách vysvětlovala jedné navrátivší se emigrantce, že člověk nemusel nic umět, stačilo „mlátit hubou“ a měl se dobře. A máme to zpátky.
LinkedIn se vyhybam a jsem rad, ze na nem, stejna jako na FB, IG a jinde, moje stopa neni. Obracene, kdyz mi nekdo udela Bewerbung a hlasi se na oddeleni, nectu LinkedIn, ani nelistuju v seznamu jeho certifikatu. Vubec mne to nezajima. U pohovoru vybalim nejake zadani a zajima mne, jak to vyresi. A je mi fuk, jestli se na misto projektanta vysokotlakych ventilu hlasi cukrar bez madurydy. Pokud rozumi a umi to, co ja potrebuju, tak ho beru.
…navoněnou bídu poznáš u pohovoru rychle.
Problém jsem měl, když jsem kdysi přijímal chemika; sám o chemii vím jen minimum a nezbylo, než dát na první dojem. Měl jsem šťastnou ruku, trefil jsem to.
Uf.
Chapu. Ja mam kliku, ze ve svem tymu mam nejvetsi praxi ja a svoje lidi dal ucim. Takze i kdyz jsou speky, ktere uz proste nesleduju (napr. nejnovejsi modelovaci a testovaci sw), porad umim pro pohovor rozumne sestavit test.
Kdybych mel prijimat nekoho, o jehoz praci lautr nic nevim, byl by to asi problem jak pri pohovoru, tak i nasledne po nem. Nechci sefovat lidem stylem MBA ‚vim o tom hovno, ale jsem studovanej sef‘. To se muze vymstit. Ne, ze bych to neprenesl pres ego, ale nemel bych to pod kontrolou. V baraku mame chemicku, casto jeji sluzby (pracovni) vyuzivam, ale ona je na jinem oddeleni. To mi naprosto vyhovuje, ze ji vyuzivam on-demand. Jsou veci, ve kterych se v chemii orientuju, ale ona je ne o parnik, ale o celej Hafen nekde jinde.
Ano, v nouzi bych u pohovoru asi testoval jiny vlastnosti, nez odbornost a doufal bych na propojenost.
Nechci sefovat lidem stylem MBA ‚vim o tom hovno, ale jsem studovanej sef‘. To se muze vymstit.
Znáte ten moderní názor, že problému rozumět, jenom komplikuje řízení, ne?:-)))))))
Dneska jsme meli trihodinovy debilni skoleni pro Führungskräfte, jakym zpusobem se ma delat prijimaci pohovor z pohledu zamestnavatele. Bylo to bohuzel povinny (nejakej zkurvenej nemeckej Vorschrift), takze jsem tam hnil a u toho delal nejakej Papierkram na PC, aby ten zabitej cas byl k necemu dobrej.
Asi jsem tim lehce sral lektora, takze ten po hodine zasunul kulturni vlozku, ze mame kazdej z nas simulovat pohovor s adeptem na pracovni misto – Produktdesigner. On byl ten adept. A hned mne vytahl jako prvniho. Pripravil si stusek s CV, nejaky certifikaty co jako ze vsechno absolvoval a tak. Ja jsem pohovor s nim zahajil nezajmem o stusek a rovnou dotazem, jestli fandi Bayernu Mnichov. Dal jsem tasil A4, kde jsem propiskou nacrtnul vyvojovej diagram stanoveni terminu pri vyvoji produktu a ze at mi tam najde chybu. A ve finale jsem ho dorazil prohlasenim, ze at se nezlobi, ale je chlap, ne zenska, takze by si s logickym problemem mel umet poradit. To uz nerozdejchal a dalsich pul hodiny mlel cosi o genderove rovnosti behem toho, co ja jsem spokojene pokracoval v excelovskych tabulkach. Zadnej dalsi dotaz, nebo demo na mne nemel.
Childeater: najít dobrého chemika je terno, ono obecně chemiků moc není. Sám jsem akademickou kariéru dávno ukončil, ale mít k disposici laborku, troufnu si pořád syntetizovat různé sračky, polymery pro optoelektroniku apod, polysilany, polyimidy třeba… to mi kdysi šlo.
A perníček ještě umíme?
To není žádný problém :-) ale nikdy jsem to nedělal. Ale např. Piracetam ano.
Childeater: najít dobrého chemika je terno, ono obecně chemiků moc není.
Je jich přesně tolik, kolik trh potřebuje…..
To je otázka. Chemikem myslím VŠ absolventa chemické technologie, biochemie, chemického inženýrství apod. Ne SŠ chemika. Hodně absolventů „chemáren“ zůstává na AVČR v rámci studia PhD a poté dále do momentu, než musí řešit rodinu a finance. Dost jich odchází mimo ČR. Ale už jsem dost let z oboru tak nevím, jaká je současná poptávka na trhu práce.
Chemii je v podstatě elektronika.
To nevím, jak to myslíte. Nicméně mým posledním oborem byly polymery pro optoelektronické aplikace, zjednodušeně polymery s čistě Si-řetězcem, na kterém byly navěšeny různé sračky. Zjednodušeně třeba molekulární diody a switche….
Hezké!
Myslím to tak, že drtivá většina chemie je o chování elektronů. O tomtéž je elektronika.
Však ano, ostatně na AVČR jsem dělal na ÚMCH – Oddělení elektronových jevů. Ty přesahy do pure chemie byly v tom, že jsem si musel stuff, na kterém jsem pak prováděl měření, navařit klasicky v laborce.
Chemikem myslím VŠ absolventa chemické technologie, biochemie, chemického inženýrství apod.
Ano, to vidíme stejně.
Ale už jsem dost let z oboru tak nevím, jaká je současná poptávka na trhu práce.
Reálně toho trh v ČR moc nepotřebuje. Spíše je zájemců přebytek. Nabízené mzdy jsou dost nekonkureční, navíc, když přidáte obtížnost studia.
Jeste se da zasit do nejake ztratovky a tam psat o vyhodach ESG a pozitivnich dopadech na zivotni prostredi. Od biochemika to prece jen vypada lip…
Jeste se da zasit do nejake ztratovky a tam psat o vyhodach ESG a pozitivnich dopadech na zivotni prostredi. Od biochemika to prece jen vypada lip…
Spíš je to o tom, že někdo obhajuje existenci svého teplého místečka na VŠ výrobou studentů/absolventů, které trh nebude potřebovat…..
Český trh reálně potřebuje především skladníky, zedníky, pracovníky na pásu a genderové odborníky.
Všechno intelektuálnější už ČR zasklilo a dorazilo, nyní s mohutnou pomocí vlády Petra Fialy.
Všem radím, zejména pokud jste mladí a němco umíte – emigrujte z České republiky. Nemá to tu absolutně žádnou budoucnost.
Alan
Já to radím každýmu, i nemladým. Pokud můžeš, zdrhej co nejdál!
Pryč z EU. Určitě si nepomůžete emigrací do Německa, Francie, Anglie – i když ta už v EU není, ale poblázněná je stejně.
troufnu si pořád syntetizovat různé sračky, třeba polytyky nebo polycajty.
Však jo, monomery -> polymery, monocajti -> polycajti
Já doma zpolymeroval cé. Trochu jsem to zkrátil a mám z toho ve špajzu polyce.
Ten, kdo polymerizuje je polytolog.
Ten kdo dekarbonizuje planetu je kargeolog.
Hupert
Máš tam překlep. Máš z toho poluce.
MK: Nemám. Poluci mám až při vrcholném uspokojení z té povedené polyce. Když nemám cé dubové, ale jen smrkové, tak z police.
Takže to je trojnásobná polymeraci. Dřevo coby polymer zvaný celulóza (s nějakým tím polyligninem navíc coby výplní). Nadto polymer polyce. A dokončeno polucí.
To už radši podruhé číst nebudu, nebo se z toho udělám – zcela zmateným.
Musel bys vyhledat polykliniku na tvůj polytováníhodný stav, a polykat prášky.
Jj dle vzorce semi = polo. Semigrafika, semyš = polomyš :)
Koukám, žes semimyši amputoval půl břicha.
Nebo seminář.
Semita je také poloviční cosi.
Semita je žena liliput.
A antisemita je člověk, který nemá rád malé ženy.
Protože si liliputánky plete s nějakým druhem slepic.
Asi s tím z Uralu, liliputinkami.
Otázka je, co / kdo je chemik.
Anorganická chemie už dávno přešla na fyziku – chemii pevných látek, kvantové věci. Tam už jde o chemii jen zbytkově, jinak je to velice drsná fyzika.
Organická chemie je spíše souborem pouček, kde jde spíše o paměť a našprtání se.
Ano, jenže ten stuff, na kterém se dělá fyzika, někdo musí navařit.
Ono se spíše zdá, že chemie je čím dál více pohlcovaná fyzikou. Což je proces, který bude pokračovat a sílit. Vlastnosti látek jsou dané jejich vnitřní prostorovou a jinou strukturou, a jsou čím dál více vypočítatelné. A naopak, bez té fyziky je chemie čím dál více v háji.
Část té přeměny na fyziky se skrývá pod čím dál složitějším a košatějším oborem „fyzikální chemie“, ale to už asi dlouho nevydrží.
Mnohé vlastnosti chemických látek jsou silně závislé na jejich uspořádání, třeba v povrchových vrstvách, nebo různých příměsích. Občas je těžké až uvěřit, že je to jedna a ta stejná látka.
Prý zatím odolávají organická chemie a biochemie, coby klasické chemické obory. Ale zbytek už je spíše pohlcen fyzikou.
Navíc do biochemie občas fušuji. Už to dávno není klasická chemie. Navíc z biochemie se odštěpují různé další štěpy, jako kdysi třeba molekulární chemie, která je de facto o DNA, RNA a podboných zmetcích. Nebo proteinová věda, protože protein je de facto na atom a strukturu přesný složitý polymer s nějakými vlastnostmi, často spočítatelnými, navíc prudce použitelnými obchodně i vědecky.
Nam kdysi rikali, ze chemie je fyzika hmoty zjednodusena tak, abysme to my, blbouni, chapali.
já jsem se setkal s podobným: chemie se má k fyzice stejně jako newtonovská fyzika k fyzice, tj. přípustné zjednodušení pro selské okrajové podmínky.
Tak nějak to bude. Jen s tím rozdílem, že už to zjednodušení chemických pouček začíná drhnout, asi tak jako Newton drhne vůči relativitě.
Látka v jednomolekulární vrstvě se chová úplně jinak než ta samá klasická látka někde na hromadě v chemické kádince.
Extrémně čistá látka se chová jinak než látka běžné čistoty.
Látka s přesnou příměsí se chová zvláštně, což využívá polovodičová technika.
Látka za nízkých teplot se chová jinak.
Látky za vysokých tlaků a / nebo teplot se chovají jinak – například v jádře Jupitera je kovový vodík.
Nebo látka pod polem mikrovlnných rádiových vln má jiné chování – snižuje se její permitivita (třeba u vody), což prudce mění vlastnosti látek.
Chemie jednoduše čím dál víc ustupuje fyzice, protože nedokáže vysvětlit mnohá – v průmyslu čím dál běžnější – chování látek.
AC: Ale prdlajs, malinko tu demagogicky michas jabka a hrusky. Jasne, se znalostma chemie na urovni 8. tridy se napr. chemicky chovani grafenu vysvetluje blbe, ale jinak na nem neni nic zvlastniho a „drhnouciho“.
„Látka v jednomolekulární vrstvě se chová úplně jinak než ta samá klasická látka někde na hromadě v chemické kádince.“ – fyzikalne jiste, chemicky jiste ne.
„Extrémně čistá látka se chová jinak než látka běžné čistoty.“ – fyzikalne jiste, chemicky jiste ne (kyslik bude bude furt kyslik a reagovat bude taky furt stejne bez ohledu na to, jestli je 6N nebo 1:1 s argonem).
„Látka s přesnou příměsí se chová zvláštně, což využívá polovodičová technika.“ – fyzika, chemicky se budou vsechny komponenty chovat porad stejne, jako by byly cisty
„Látka za nízkých teplot se chová jinak.“ – fyzika, chemicky je to furt ta sama latka
„Látky za vysokých tlaků a / nebo teplot se chovají jinak – například v jádře Jupitera je kovový vodík.“ – fyzika, chemicky je to furt vodik
„Nebo látka pod polem mikrovlnných rádiových vln má jiné chování – snižuje se její permitivita (třeba u vody), což prudce mění vlastnosti látek.“ – fyzika, furt je to voda
„Chemie jednoduše čím dál víc ustupuje fyzice, protože nedokáže vysvětlit mnohá – v průmyslu čím dál běžnější – chování látek.“ – chemie nemuze ustupovat odnekud, kde nikdy nebyla.
Mozna si trochu srovnej v hlave, co to vlastne chemie je…
Chramostejl: Co jsem podle vás napsal chybně?
Možná si trochu srovnej, co je „fyzikální“ a „chemické“ chování. Není mezi tím žádný rozdíl.
Chemické chování třeba kyslíku je dáno fyzikou rozložení zejména elektronů v atomu.
Fyzikální / chemické chování je dáno pouze a jedině fyzikou. Ničím jiným.
Mimochodem, víte, že jdou prvky, i ten kyslík, měnit na jiné prvky? Opět je to jen dané fyzikou. Když změníte počet protonů v jádře, je to najednou jiný prvek a jiná látka.
***
To, že se rozděluje „fyzikální“ a „chemické“ je dané spíše z historických důvodů. A také je to idiotské dělení, naprosto pitomé, které neustále naráží na problémy. Každý takový problém „chemického přístupu“ byl vždy vyřešen fyzikou.
První takový problém bylo, když chemický přístup (dané doby) neuměl rozluštit ani syntetizovat organické látky. Klasická chemie té doby selhávala na celé čáře. Chemici proto zavedlu duchařinu ála dnešní ezoterika: Organické látky umí vytvořit jen živé organismy, a potřebují k tomu speciální duchovní fluidum, kterým slují pouze živé organismy. Až postupně se zjistilo, že organické látky jsou prostorově složitější než je přístupné „chemickému modelu“ té doby.
Chemický přístup neustále – každou chvíli – naráží ne neřešitelné problémy. V mnoha odvětvích chemie už rezignovali a převzali prostě fyziku coby hlavní směr.
Pravdu mají ti, co píší výše: Chemie je heuristický postup = zjednodušené zákony fyziky. Jak jde technologie dále a dále, tak je to víc a víc čistě fyzikální.
AC: A o tom to presne je, o definici pojmu, a ta plati porad stejne. Chemie se da chapat jako takovej HAL nad fyzikou (v tom se shodneme), ale pouzitelnej jen na nektery kombinace elektron+proton+neutron (aka periodicka tabulka prvku). Muzes zkusit popsat syntezu DDT z brambor matematicky na urovni fyzikalnich teorii, ale dost pochybuju, ze se ti to podari. Popsat to chemickejma rovnicema neni problem.
V tomhle: „Pravdu mají ti, co píší výše: Chemie je heuristický postup = zjednodušené zákony fyziky.“ se v podstate shodneme, ale tohle:“Jak jde technologie dále a dále, tak je to víc a víc čistě fyzikální.“ je podle me kravina (viz napr. to DDT), tohle: „V mnoha odvětvích chemie už rezignovali a převzali prostě fyziku coby hlavní směr.“ dtto. A u kazdyho tvyho prikladu jsem napsal proc si to myslim.
Mimochodem, tenhle tvuj styl odpovedi ala chatbot (spousta omacky kolem jadra) mi nekoho silne pripomina, jen si vzpomenout koho…
@ Otto
Chemiků jako lidí s kvalifikací musí být ještě hafo. I když vyššího věku. Otec nedávno umřel a byl chemik RNDr., tak něco málo o tom vím. Z osobní zkušenosti na vejšce kombinované studium, ještě před deseti lety, byla chemie předimenzovaná. Důvod byl jednoduchý, stále příliš mnoho kvalifikovaných chemiků-učitelů.
Průser je obecně v oboru-průmyslovém sektoru. EU utlumila český chemický průmysl, aby nekonkuroval skopčáckému (naši úhlavní přátelé). To že někde nemůžeš najít specializovanýho chemika není v lidech ani v chemicích. Je to v průmyslové politice a taky v tom, že ten obor je cíleně deformován desítky let.
A taky ti co by to ještě dali, už ví kde je mapa a nechtějí dělat kašpárky kdejakému debilnímu rádobypodnikateli a mají to už v prdeli.
Njn včera jsem četl, že finálně krachla Spolana Neratovice, vyrazili ca 500 lidí (https://www.idnes.cz/ekonomika/podniky/spolana-propousteni-vyroba.A250113_125148_ekoakcie_ven) a ti, co zůstali, se snad budou věnovat – „po dokončení restrukturalizace“ – „novým projektům v rámci průmyslové dekarbonizace.“ Takže žádná karbonizace koksohydrátů nebude.
Ve Spolaně byli někteří z nás ve čtvrťáku na praxi. Já jsem byl na praxi v Silonu Planá nad Lužnicí. Taky dávno skončil. A aktuálně u nás skončil skomírající Kovosvit MAS.
MK: Ale prd EU, chemickej prumysl v cely EU, nejen u nas, tahne ke dnu kotva jmenem Asie. Chemicky polotovary z Evropy jsou (az na vyjimky) ve svete nekonkurenceschopny, vsechno valcuje Cina, pripadne Indie. Z Asie dovazime uplne vsechno, medialne proprany ATB jsou jen vlocka na spicce ledovce…
A proč tomu tak je? Čína už dávno není levná země, kde dělníci prcují za misku rejže.
jojo, v číně mají dovolenou, zdravotní a sociální pojištění, fasujou ochranné pomůcky, ve fabrikách se hlídá zdravé pracovní prostředí, ve městech je vidět slunce, z průzračných řek pod městem se dá pít…. z toho, že je čína velká a nemá horních deset tisíc ale horních deset milionů co se mají fakt dobře a další 50 milionů co se mají velmi slušně se o běžném číňanovi moc vyvozovat nedá.
Lukas B.
14.1.2025 v 10:38
no tak určitě, je to přece ten komoušismus, pracující třída nade vše né? :o)
Lukas B
ochranné prostředky, nikoli pomůcky – pan profesor mě za to vždycky peskoval, omlouvám se.
Jinak, Čínu jsem zažil jako bordel nad kterým se ofrňuješ, ale tak před 15 lety.
Čínští dělníci jsou teď dosti drazí a čínští inženýři už dražší než ti čeští. Ve fabrikách se začalo hlídat zdravé pracovní prostředí, slunce už je normálně vidět (i v Xi’anu, tam jsem na to čekal fakt dlouho). Řeky jsou pořád žlutý a vypadaj hnusně, jedu v nich ale údajně ubylo.
Číňan padá na držku tak možná někde v prdeli na vesnici, ale ve městech chce mladá generace žít a je kurevsky rozmazlená.
Taky je to generace jedináčků.
Rozhodně nemakaj za misku rejže jako jejich dědové, mají auta, byty a životy.
prostředky a ne pomůcky. jasně.
kolik z té mladé generace je těch co nereje držkou v zemi a chce žít a je vidět na ulicích? desetina? pětina? kdo ví…
Na ulicích vidět moc nejsou, jsou v práci.
Od mládí jsou ve vysoce konkurenčním prostředí, kdy musí mezi přetlakem mužů přemluvit dívku a začít s kolotočem hypoték a půjček na auto. Makaj, ale taky už ne za almužnu.
Je jich většina. Ale viděno perspektivou toho, co mi oni sami řekli a toho, co jsem napozoroval v sociální bublině automotive (UAES)
Childeater
Podle mýho je to prostředí v Číně pro lidi motivující, rozhodně pro nejaký konstruktéry nebo vývojáře. Esi neco vymyslí, tak se mu to vyplatí, a vyméšlat može co ho baví.
Navopak v Evropě musí konstruktér prva načíst bichlu regulací, aby věďél, gde jako može vyméšlet a na co se nesmí ani křivo podívat. Motivaca veškerá žádná nigde. Vlastně takové pokrok v mezích zákona.
tak ty řeky ale byly žlutý vodjakživa, se podle toho jedna i menuje žejo :DDD
naše řeky se taky tak jmenují. jenomže v jazyce, kterým se tady už půldruha tisíciletí nemluví. ostatně, z mostu v Davli lze za vhodných podmínek sledovat soutok borové řeky a dravé vody, borová řeka je hnědá a dravá voda je černá. no a soutok bílé řeky s dravou vodou, na něj se moc pěkně kouká od zámku, dravá voda je temná a bílá řeka je nažloutlá.
Ono si to taky chce vytáhnout hlavu ze zadku a uvědomit si, že čeští (ani evropští) inženýři nejsou pupek světa. Realisticky čím déle budeme mít hlavu zaraženou v řiti a v teplíčku si říkat, že my jsme někdo, tím déle bude trvat si pak uvědomit si, že takové ty „pravdy“ z 20. století jsou dávno pryč. Koukat s despektem na Číňana je cesta do pekel. Nejde o to že umí vyrobit kvanta věcí levně, jde o to že umí vyrobit kvanta věcí, které nikdo jiný nevyrobí. A hlavně ty věci pořád dělají, takže ty technologie v mnoha ohledech dávno posouvají oni.
Pred chvili jsem u obeda kecal s „nasim“ Cinanem (Außendienstler in China) a ten nevychazel z uzasu, ze u nas michame neschopny deti se schopnyma v jedne tride.
jak kdo. chápu, že někde, kde každej večer přesně v půl deváté přijde liška popřát dobrou noc a pro cestu do civilizace je potřeba sekyra a jídlo na tři dny je co jen to jde vytáhnout děti z inkluze a šoupnout je někam, kde to není jen hlídání zadarmo, značný logistický oříšek. mizerné vzdělání je holt ta odvrácená strana venkova, ve městech je tohle snadnější.
Re: Lukas B. 14.1.2025 v 13:52
No, nevim, cast pribuzenstva mi zustala ve dvou velkomestech a nadavaji na to unisono taky, protoze prej mamataxi v ranni zacpe neni uplne vonco, pokud by potomka chteli dat na lepsi skolu. Takze trpi ve skole, do ktere dojde pesky/dojede dopravnou hromadou.
Nevim, ja jsem z mesta vypadl jeste jako bezdetnej, takze asi – jak kdo, pravda. I v tom meste nekteri ten problem maji.
no jasně, velkoměsto jsou třeba blátivé prdelákovy v polích bez chodníků podél úzkého asfaltu s výtluky, ksde každé ráno poskakuje kolona esůvéček, ale zato mají bungalov a okolo tůje. to už snad je lepší žít někde v pustých hvozdech a cestou na latrínu odhánět hladové vlky lyžařskou hůlkou. třeba Dubeč, Pitkovice nebo Horoměřice, to musí bejt žůžo, jenom se doprošovat aby na tu jedinou základku pěšky dostupnou to robátko vůbec přijali. to jsem ovšem neměl na mysli. měl jsem na mysli něco v pěší vzdálenosti od tramvaje, kde je v dosahu 15 minut chůze pět a 30 minut (chůze, čekání na tramvaj, jízda tramvají a zase chůze) třicet základních škol (z toho tři velmi slušné s výběrovou třídou od třetí třídy) a pět víceletých gymnázií.
samozřejmě někdo vybírá bydlení ve městě podle ceny (chce víc čtverců bytu za méně peněz), někdo podle lesíku v okolí, výhledu na řeku, bezproblémového parkování, bezpečného sousedství – a někdo vybírá dle možnosti vzdělání dostupného pro děti bez nutnosti mamataxikování do zletilosti..
Sysop: Inkluze ve školství je průser. Ještě že se s následky umějí alespoň některé firmy důstojně vypořádat. Třeba moje bývalá firma. Generalita rozdávala každý rok medaile. Já ji dostal za to, že už jdu konečně do důchodu a Číňan z filiálky, co stál vedle mě, za to, že ve firmě zůstane.
Firma tedy nebyla moje, ale to tak člověk někdy po letech sžívání se s takovým organismem, ne zas moc odlišným od Forgeho statku, řekne.
Pruser to je, protoze co tak sleduju, nadavaji na to skoro uplne vsichni. Ucitele, rodice chytrych zaku a i rodice blbych zaku. Jedinej, kdo nenadava, jsou zadaci, kteri jsou stastni, ze sehnali teplej flek s minimem narocne prace.
Mám dvě neteře, obě už přes 50, co dělají těm nešťastným dětem (tedy ty děti samé nešťastné nejsou, jen ty ostatní kolem) asistentky a co líčí o průběhu výuky, hrůza. Pokud je nevyvedou na procházku mimo třídu, výuka zkolabuje.
Chceš-li ovládnout nějaký národ a zkurvit ho, je třeba začít dětmi a zdebilnit je, aby byli nemyslící a tím pádem poslušní.
Energie za třetinu a všecky potřebný suroviny tak nejak podobně.
Ale zato jim chybí evropské hodnoty. A jejich energie nejsou molekuly svobody, ale agresivní ruské suroviny přinášející zmar a zkázu planetě i demokracii.
Tak nám krachla i Mišelinka (Mitas), kam od nás taky chodili na praxi……
Pred chvili jsem cetl oslavnej clanek, jak v Brne probiha demolice
OD PriorTesco za nadrazim a pamatuju si, jak tam tehda nebyl ani ten a kdyz jsem kouknul na mapu okolo, tak uz tam z tech fabrik nezbylo nic. Puvodne to tam vsechno patrilo nemeckym (Zidovskym) tovarnikum, pak to ukradli komari a dneska bud prazdny baraky, nebo samy nakupni centra. V tomhle state se za chvili nebude vyrabet lautr nic. Ale kramy budou plny, to jo.Sysop
17.1.2025 v 15:10
Jj, nápukáky, bytofky a kanceláre. Debilům nejak nigdo nevysvětlil, že přerovnáváním papírů fakt bohatství nevznikne a přemejšlím kdy si ráčí všimnout, že jim nemá gdo vodservisovat auto nebo udělat třeba neco s nábytkem, pže v tech zkurvenéch bytofkách fakt žádný auto- a jiný dílny nejsou (a nebudou). A jediný náhrady co vznikají sou dyž nadnárodní korporáty (třeba kontinentál že) si za rance začnou stavět nový haly. Málokterej nynější autoservis, kterýmu zbourají nájemní dílny, si to ale bude moct dovolit, zvlášť dyž za ty nájmy dával takový nebetyčný zlodějny, že fakt moc nebylo z čeho investovat (a taky jak, dyž zmrdi sežrali za pět let pomalu polovinu hodnoty prachů).
Vsak taky nemas co vopravovat, mas kupovat novy. Udrzitelnost v libtardim provedeni. Ne, ze budes mit lednici na 30 let. Jaxe posere, bez pro novou. Atd.
Kde mas prachy brat, to se nedozvis. Ale jak je utracet, to ti budou tlacit do palice od rana do vecera.
Jedine, ze by v teto zemi bylo 10 mega politiku. To by prachu bylo dost, vcetne kazdorocniho navyseni mezd.
No, nák se to zadrhává sem slyšel. Prej už u vás v rajchu vofiko klesly v prooomyslu koncem roku meziměsíčně zakázky vo 4 %, což vyvolalo pozdvižení, jak ste na tom u vás?
Na brněnský Prior mám dvě vzpomínky. Jako malýmu klukovi mi tam máti koupila moje první stavebnice dvou plastikovejch modelů od Kovozávodů Prostějov: Avia B21 a Avia B35. No a v roce 1993 tam na eskalátoru máti kdosi ukradl peněženku. Bylo to poté, co mi za maturitu koupila hodinky za cca 8 litrů, takže tam naštěstí skoro žádné prachy nebyly.
Tydlety firmy se dlouhodobě potácely na hraně. Nicméně se vůbec nebudu divit, až padne barumka. A jakpak sou na tom pivováry, který posledních pět let ukrutně snižujou kvalitu, aby nemusely tolik zdražovat? Jakmile jim to přestanou lemtat v zahraničí a přejdou na domácí produkci, která se sice pomaličku, ale zlepšuje, tak to bude taky divení, kolik jich padne na držku.
Karbonizujte koksohydráty! Termujte nukleáty! Akcelerujte moderáty! Ohřejte mi párek!
@ Alan
Tak mi ho teda vyndej…
Slava Koksohydrátej
Du do postele nechat si vohřát párek :-) dobrou.
Alan.Cox 14.1.2025 v 0:23
K službám!
Ale to není správný DEI a ESG přístup, pane kolego :).
Já profil na LinkedLn mám, spíš proto, abych měl CV na jednom místě a mohl na něj snadno odkazovat. Že by mi ale nějak pomohl, to říci nemohu. Všechny zajímavé a kvalitní pracovní pozice, které jsem kdy zastával, jsem získal v naprosté většině díky osobnímu doporučení někoho z mých přátel nebo bývalých kolegů. Ten zbytek jsem si našel sám mimo LinkedLn, ale to byly stejně spíše jen štěky.
Ja jsem asi paranoidni, ale cim min toho o sobe na Netu vybleju, tim lip. A opacne to jako zdroj serioznich informaci neberu a nazor na kohokoli si vzdy delam az pri osobnim setkani. Nemci z toho na pocatku meli velky halo a kdyz jsem ted pred vanocema mluvil s vedouci PR, ze chapu jejich inovace a stemplovat dal nebudu, tak mi zrovna rekla, ze nektere moje metody pri naboru prevzali jako standard. Radeji jsem se neptal, kolik formularu, postupu a doporuceni na to vzgenerovali.
Kdo říká, že je nutné na netu psát o sobě pravdu?
Falešná data jsou pro nepřítele horší než žádná nebo minimální data. Píši to opakovaně.
To jo, v diskusich ano, ale tvorit se s nejakym fejkovym profilem… na to jsem ultralinej.
To je otázka 10 minut. A té srandy co se potom užije!
Nikdo nemá povinnnost o sobě psát na facebooku, twitteru, instagramu, linkedinu a jinde pravdu. Je to každého věc, jestli tam bude lhát. A jestli firmy používají údaje odtud a vybírají podle nich – jejich blbost.
Lidem to dokonce doporučuji využívat. Prostě se vybásnit na sociálních sítích a přidat si tak desítky báječných neexistujících projektů. Zvláště v době AI to má říz.
Lidé firmě přinášejí (měli by) pravdivé CV, a informace u pohovorů. Zbytek je pitomost HR oddělení, že se řídí drby a pavlačovými štěky někde na socsítích.
Stejně tak informace pro okolí, a jiné.
Sysop: já mám jen FB dlouhé roky, na zbytek seru. FB z velmi osobních důvodů, kde výhody převažují. No a už tam dlouho nedávám žádné politické komentáře, jen mého oblíbence zpěváka Engelberta Humperdincka, se kterým jsem před lety trošku spolupracoval a fotky koťátek, brouků a především minerálů ze své sbírky….
Sranda je, že čas od času dostanu FB info, že mi smázli nějaký post starý třeba 8 let proto, že porušuje pravidla komunity.
Ale jo, pokud nejaky nastroj nekomu prinasi poteseni, nebo nejakou pracovni vyohdu, jeho vec. Potomstvu jsem to ale uz pred lety zatrhl. Dneska uz jsou dost velci a chapou, proc. Takze take nic osobniho na Net nedavaji.
„za předpokladu stejného počtu kostek pro všechny týmy vyhrál ten, kdo postavil takovou věž, která byla těsně před sesypáním“
Je taková slavná inženýrská hláška, že každý blbec umí postavit most, který stojí, ale jenom profesionál dokáže postavit most, který taktak stojí. Není až tak absurdní, jak se zdá. Předmoderní mosty byly většinou stavěné stylem „overkill“, zhruba takto:
https://en.wikipedia.org/wiki/Arkadiko_Bridge
(i když časem s větší elegancí). Moderní mosty jsou většinou – s použitím matematiky, která tehdy neexistovala – postaveny tak, aby se na ně spotřebovalo minimální nezbytné množství drahého materiálu.
Je to problém? No, nepochybně, ale na druhou stranu taky nevyhnutelný důsledek toho, že daňový poplatník chce vidět co nejlevnější stavby. Trojský most vyšel na něco přes miliardu Kč a pamatuju si, jak se z toho leckterý veřejně činný jedinec mohl podělat. Neumím si představit, jak by titíž jedinci reagovali na předimenzovanou, leč hypoteticky velmi solidní podobu, která by stála ty miliardy tři – tj. ve stylu, v jakém stavěli ti antičtí stavitelé.
To by možná i D-Fens napsal něco o zlodějských zmrdech, a že ho nezajímá, jestli ten most bude stát ještě za 2000 let.
No nevim. Video jak padal Morandiho most bylo docela působivý.
N == 1, dálničních mostů je ve vyspělejší části světa habakuk. Asi není reálné požadovat spolehlivost 100.00 %.
Ono jich taky nenulové množství spadlo, například do Mississippi a tak podobně. Efekt je vždy téměř bez výjimky dramatický.
Vcelku jsem smířen že doba Isambarda Kingdoma Brunela je želbohu fuč a jako poplatník nemám problém když návrh mostu naddimenzovaný. Problém začnu mít v momentě kdy most spadne anebo se na zakázce různě přikrádá.
Za mne je na místě rozhodně podobný přístup, jako byl donedávna k civilnímu letectví.
„doba Isambarda Kingdoma Brunela je želbohu fuč“
Ejhle, o tom pánovi chci něco napsat do ZP8. Byla to nevídaná osobnost.
Dejte se do toho, ovšem s patřičnou úctou! Byl to jednoduše bombarďák, jinak to říct nejde.
Co se úcty týče, patří u mě do nejvyšší možné kategorie. Pan Inženýr.
Měl aspoň maturitu?
Zklamu vás, ale měl. Samouk to nebyl, vystudoval i VŠ.
Rád si to přečtu.
Co nejlevnější stavby nechce vidět poplatník, ale zákon. A novináři žhaví po skandálech a senzacích.
Ono to ale není nic nového. Když Gerstner stavěl koňku, tak ho taky obvinili, že je to moc drahé. Jiný inžinýr „osekal“ náklady snad o třetinu. Ale když se pak měnila trakce na páru, museli to draze přestavovat, protože lokomotivy neutáhly stoupání.
„Co nejlevnější stavby nechce vidět poplatník, ale zákon.“
To není XOR. Vezměte si jakoukoliv diskusi o jakémkoliv dražším záměru, a bude tam festovně nazvraceno od lidí, pro které levně = dobře. To je jeden z důvodů, proč u nás mj. máme tak mizerné potraviny, extrémní preference ceny.
Pokud bychom byli drsňáci, můžeme zkusit vypustit na D-Fensu třeba článek o vysokorychlostních tratích. Vsadil bych se, že pod ním tak patnáct lidí začne rozebírat, jak strašný a nehorázný luxus to pro ubohou Českou republiku je.
Nemec je jeste vetsi drzgresle, nez Cech. Rozdil je jen v tom, ze Cech se moc nechlubi, ze to, ci ono poridil extra vyhodne. Nemec jo, ten to bere jako predmet k chlubeni.
No, v tomhle mají velkou slepou zelenou skvrnu, protože ta jejich slavná Energiewende byl hodně drahý luxus.
Coz ovsem bezny Nemec vidi uplne stejne. Jen by to nesmel byt kreten, volit porad ty same partaje a pak se zase znovu divit.
Verim tomu, ze ty unorove volby vyhrajou lidovci, udelaji koalu s nejakym pricmrdkem a zase to tam dal pujde do… jo presne tam.
„Jen by to nesmel byt kreten, volit porad ty same partaje a pak se zase znovu divit“
Musím říci, že to mě přesně napadlo, když jsem četl nedávný sloupek od Terezy Matějčkové, popisující tiché stížnosti německých důchodců na zhoršování poměrů v Německu.
Právě ti důchodci jsou zdaleka nejvěrnější voliči CDU/CSU a SPD, dají jim tak 85% svých hlasů a mnohý z nich nezměnil svoji volbu třeba už padesát let, věrný černý atd.
No, a to má následky…
Ano, presne tak to je. Bezni Nemci jsou prilis konzervativni a ti ve vedoucich funkcich zase prehnane liberalni.
Pozor, to co se může jevit jako přehnaně liberální je obvykle dost podivná hra.
Ergo, pokud by němečtí vedoucí narazili na někoho, kdo by laut der Vorschriften tak liberální nebyl, velmi militantně zakročí. Teď přišla doba přemotivovaných německých singles (žen) ve vedoucích pozicích, začínají zakládat různé feministické spolky a vůbec maj pifku na chlapy.
Jsou tam dosazeny poté, co přišly cíle na počet žen ve vedoucích pozicích. Tyhle sufražetky jsou opravdu liberální, ale jen pokud s nimi kejveš. Jinak Tě smáznou jak zpocený okno, protože jsme otevřený, diverzifikovaný a inkluzivní (bereme cokoli, kromě bílých chlapů). A kdo si jen v náznaku myslí něco jinýho, patří na kříž a předtím vláčet bahnem.
Potkavam par takovejch u nas v praci a prdel to moc neni. Mam na ne celkem metodu, ale bezni Nemci se jim vyhejbaj jak cikan praci. Coz naprosto chapu.
Technická, autorkou byla jistě Tereza Šimůnková. Tereza Metějíčková píše o nespokojených filosofech. https://www.echo24.cz/a/HRuvN/komentar-tereza-simunkova-jak-mi-nemci-zplihli
Němec je lakomej tak nějak ze sportu. Čech na dražší prostě nemá…..
Lakotu bych nezamenoval za sporivost. Co mam kolegy okolo sebe, tak lakomi zcela urcite nejsou. To spis Cesi, na ktere ruzne narazim. Nemec nema problem neco nekomu jen tak dat, nebo prinest neco do prace „do placu“. Naopak v Cesku spis kazdej koukal, co by si z prace mohl vzit domu.
Lakotu bych nezamenoval za sporivost. Co mam kolegy okolo sebe, tak lakomi zcela urcite nejsou. To spis Cesi, na ktere ruzne narazim. Nemec nema problem neco nekomu jen tak dat, nebo prinest neco do prace „do placu“. Naopak v Cesku spis kazdej koukal, co by si z prace mohl vzit domu.
Mohu potvrdit. Také mi to přišlo jako velmi důsledné spoření.
Čech to má DRAŽŠÍ a s HORŠÍ kvalitou.
Vysokorychlostni trati samozrejme smysl maji. To pak Helmut z Drazdan na nakupy do Vidne nemusi jet pres Bavorsko. Tudle taky jeden stavel dalnici z Vidne do Varsavy a i pres elan dobre placenych Cechu se to nestihlo.
Abychom byli přesní, stavba dálnic v protektorátu byla pozastavena už roku 1942 kvůli šetření materiálu ve válečných podmínkách, a to rozhodnutí padlo z Německa. Jinak by se patrně stihlo leccos.
Klasika. Nemci jsou experti na planovani, ale debilove na predvidavost stran zdroju.
MK: ovšem taky existuje úsloví „nejsme tak bohatí, abychom mohli nakupovat levně“.
Kverulanti jsou všude. Jde o to, kdo převládne. Dobrý projekt by měl oponenturu ustát.
Myslím, že se to pomalu lepší. Ale je to glaciální pohyb.
Ono s těma rychlodráhama je to všelijak – pro obyvatele větších měst bezva, tam to vždycky bude stavět a doveze je to do jiných velkých měst. Pro zbytek plebsu je to vcelku na hovno.
nebude to na hovno. nebudou jim nad hlavou lítat letadla do drážďan, vídně a mnichova a svezou se na vlně prosperity země (přijde-li, a tomu mají véertéčka šanci výrazně napomoci). no a pár nymbíkům to bude rachotit hned za chalupou. holt měli před koupí pozemku věnovat chvilku studiu územně plánovací dokumentaci.
dyž je to takový terno, tak by snad mohl z rukávu sypat vagón stůdií jak všude gde do toho ty bambiliardy dali šli raketově nahoru právě a jenom díky tomu předraženýmu paskvilu, niet? ale to vono asi pekný hovno, co? a taky k čemu to bude tady, dyž tady je jedno město rejžácko-vokresního významu (1 Mio, páč provinční město tam má 10 Mio), s čím ho jako chceš tvl spojovat???
Marian Kechlibar: já si taky myslím, že je to pro ČR zbytečné. V čem spatřují zasvěcené strany profit, tomu rozumím, miliardy bych bral taky. Ale v čem ten přínos vidíte Vy?
Mimochodem, úplně stejně se dívám na Japonce a jejich projekt maglevu, kterým chtějí doplnit-nahradit šinkanseny. Do Nagoji se prý dostanete pod hodinu, dnes šílených 95 minut…
Když to vezmu velmi stručně:
a. Stávající kapacita hlavních železničních tahů je nedostatečná. Nejezdí ani zdaleka tolik vlaků, kolik by vůči poptávce mělo, protože se tam prostě nevejdou. Důsledkem jsou ranní spoje narvané jak sardinky, častá zpoždění, provoz nákladů v noci atd.
b. To znamená nutnost postavit nějaké nové koleje a oddělit rychlou dopravu od zastávkové, víceméně „železniční dálnici“ ke stávajícím „železničním silnicím“.
c. A když už stavíte nové koleje, je jednodušší a patrně i levnější je postavit na zelené louce a podle současného světového standardu, než snažit se prorvat skrz existující železniční uzly s trasováním z doby císaře pána, kde byste musel bořit hodně domů, dělat rozsáhlé výluky (neboť práce těsně vedle stávající trati jsou bezpečnostně o hubu, i při rekonstrukci koridorů jsme měli pár vlaků rozpáraných buldozerem) a ve výsledku mít za velké peníze jen mírné zlepšení stavu.
Tomu poslednímu bodu lidi nevěří a zuřivě argumentují, že třetí kolej na 200 km/h u stávající trati přece musí být výrazně levnější než dvě koleje na 350 km/h. Jenomže +- nikdo mimo železničních šotoušů si neuvědomuje, jak strašný voser je za provozu překonfigurovávat existující stanice, kterých je na té stávající trati strašně moc, a které jsou často těsně obklopené zástavbou.
Novostavba, ze které je co 50 km sjezd do existující uzlové stanice, je o hodně logisticky jednodušší.
Ona by ta kapacita byla dostatečná, kdyby vlaky měly víc vozů a ne pět včetně jídelňáku. Kdysi se vlak stěží vešel celý na perón.
Jenže někdo dostal nápad, že vlak má mít intervaly jako metro. Takže z Prahy na Olomouc vyjíždí vlaky po čtvrthodině.
fatdwi: Že vstupuji do debaty, i když o maglevu moc nevím, jen mě napadá, že by u něj mohla být snadněji ošetřena dilatace segmentů dráhy. Nebo ne?
Ale to nejlevnější řešení není nikdy zadarmo, většinou se kurevsky prodraží …
nojo, to tak prostě je, všichni chtějí Karlův most nebo Negrelliho viadukt, ale nedochází jim, jak ty dnešní stavby s životností 100 let*) jsou nesmírně efektivní. že jenom na tom negrelláku pracovaly po čtyři roky tři tisícovky dělníků (sic!) jenom na stavbě, kolik jich lámalo kámen, vozilo kámen na vorech po vltavě, pálilo v Podolí a Braníku pražské vápno atakdále lze jen odhadovat. stálo to 1,5 milionu zlatých, přepočet na dnešní měnu je problematický, těžko říci, jestli to převádět na kilogramy chleba, půllitry piva, nebo asi nejlépe na průměrný roční výdělek kvalifikovaného řemeslníka nebo poměr k HDP českých zemí. když to rychle pro orientaci kupecky přepočítáme na dnešní mzdové náklady jenom těch dělníků na stavbě, tak by jen ty mzdové náklady 4*3000*půl milionu = 6 miliard. to znamená při délce 1120 a šířce necelých 8 metrů skoro 700 tisíc na metr čtverečný mostu (sic! tedy ovšem máte-li tucha o aktuálních měrných cenách mostů)
*) návrhová životnost je ošemetné číslo a nikdo vlastně pořádně netuší, co to znamená. jaká asi byla návrhová životnost Karlova mostu, kde po staletí most postupně z jednoho konce na druhý udržovala či spíše obměňovala kamenická huť, který několikrát vzala povodeň a kde byly pilíře na konci 19. století podchyceny kesony.
*) návrhová životnost je ošemetné číslo a nikdo vlastně pořádně netuší, co to znamená
Myslím, že to hezky ukázal Libeňský most…:-)
Libeňský most ukázal kdeco a dá se uchopit naprosto různě s naprosto libovolným výsledkem. Libeňský most je problém mnohem složitější a komplexnější než by se laikovi bez betonářské odbornosti, znalosti historie a aktuálních politických žabomyšáren a nadbíhání nimby voličstvu zdálo. omezím se proto na objektivní a do jisté míry smířlivé konstatování, že některé degradující mechanismy působící laicky řečeno „dlouhodobý, postupný a nevratný rozpad betonu“ nebyly v okamžiku návrhu a realizace mostu známy (zejména proto, že beton byl materiálem dosud něčím novým), nebo spíš odborný konsensus včetně nestora české betonařiny Stanislava Bechyně (mylně) předpokládal, že u tuzemských surovin nejsou aktuální téma a že se to týká nějakých protinožců co mají tři nohy a skákají pomocí uší.
Libeňský most je problém mnohem složitější a komplexnější než by se laikovi bez betonářské odbornosti, znalosti historie a aktuálních politických žabomyšáren a nadbíhání nimby voličstvu zdálo.
Pouze jsem narážel na to, že konstrukce skoro přesně splnila životnost 100 let…
nojo, samozřejmě libeňák s všemi poruchami způsobené „potrháním“ betonu chemickým rozpínáním jeho (jak se postupem času ukázalo) nevhodných složek byl postaven vlastně výborně a jeho sto let by mohlo být slavnostně korunováno třeba kolapsem polí přes vltavu přesně ve výročí sta let od střihání pásky. v kontextu předpjatých konstrukcí dálničních mostů z přelomu sedmdesátek a osmdesátek (kde se prasilo děsně a technologická nekázeň dosáhla vpravdě sovětských rozměrů a konstrukce musí být kompletně měněny po 30-40 letech) je to, i se zohledněním nepříliš šťastného detailu šikmého vrcholového kloubu vlastně konstrukce velmi povedená. ale už je to ve stavu nezachranitelném, a to nejen kvůli nepříliš pečlivé údržbě, ale z podstaty.
už je to ve stavu nezachranitelném, a to nejen kvůli nepříliš pečlivé údržbě, ale z podstaty.
Tak ten konec jsem chápal hlavně tak, že šlo hlavně o politickou kariéru tehdy dlouhovlasého budoucího politika.
předpjatých konstrukcí dálničních mostů z přelomu sedmdesátek a osmdesátek
Jak jsou na to vlastně konstrukce na I/73,R43,D43? Má to ještě nějaké využití nebo to půjde všechno pryč?
kus od kusu. samozřejmě by bylo jednoduché vše paušálně uznat za špatné a totálně vybombardovat a postavit znovu (což by bylo sice fantasticky bezpečné, ale poněkud nákladné), ale zároveň je vhodné zbytkouvou životnost využít pokud možno do mrtě (samozřejmě s nějakou rozumnou bezpečností), páč životnost nové konstrukce bude ubývat od okamžiku, kdy se to za novou konstrukci vymění. na první pohled paradoxně (ale vlastně logicky) záleží, jestli je konstrukce monolitická nebo (částečně) prefabrikovaná a na konkrétní výrobně, odkud prefabrikáty pochází a který konkrétní rok to bylo produkováno, respektive která (státní) firma to realizovala a jak moc u ní bylo zvykem prasit.
kus od kusu. samozřejmě by bylo jednoduché vše paušálně uznat za špatné a totálně vybombardovat a postavit znovu (což by bylo sice fantasticky bezpečné, ale poněkud nákladné), ale zároveň je vhodné zbytkouvou životnost využít pokud možno do mrtě (samozřejmě s nějakou rozumnou bezpečností), páč životnost nové konstrukce bude ubývat od okamžiku, kdy se to za novou konstrukci vymění. na první pohled paradoxně (ale vlastně logicky) záleží, jestli je konstrukce monolitická nebo (částečně) prefabrikovaná a na konkrétní výrobně, odkud prefabrikáty pochází a který konkrétní rok to bylo produkováno, respektive která (státní) firma to realizovala a jak moc u ní bylo zvykem prasit
No, uvidíme. Tady jim to vyjde taky skoro na 100 let:-) Aspoň je fajn, že ustoupili od toho 2+1 a bude tam 2+2.
to je třeba ten mostek kósek za Mirošovicema co je to už asi tak 10 let akorát žlutopočmáraný a jinak se na to sere jak na placaté šutr?
pokud bude nějaká bližší specifikace, třeba tečka v mapě, tak bych se mohl pokusit to nějak (dle svých slabých sil) okomentovat.
mám za to že todle https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/most-u-hvezdonic-je-v-havarijnim-stavu-na-d1-se-omezi-rychlost-341512
nák akorát chudáci neřekli kerým kurva jaře to hodlají spravit, tak už je to takle teprve deset járů…čemu se tady divit…
mám za to že todle https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/most-u-hvezdonic-je-v-havarijnim-stavu-na-d1-se-omezi-rychlost-341512
nák akorát chudáci neřekli kerým kurva jaře to hodlají spravit, tak už je to takle teprve deset járů…čemu se tady divit
Tohle je opravené.
Nemyslíte Šmejkalku? – https://mapy.cz/zakladni?pid=98341132&newest=1&yaw=2.651&fov=1.257&pitch=-0.041&x=14.7391538&y=49.9008973&z=15&ovl=8
Lukas B. 13.1.2025 v 19:31
Tyy joo!
Jeden by myslel, že ten most zná každý…
Osobně mám za to, že problém je v provizorním mostu, kterým má být převáděn provoz z poloviny dálnice po dobu rekonstrukce.
ygorek
13.1.2025 v 22:08
a šak to sou dvě nezávislý mostovky, ať to do psí prdele jezdí vobousměrně druhé půlkó né?!?
Behemot 13.1.2025 v 22:30
Jak praxe ukazuje, tak né.
jó šmejkalka. jsem nepochopil že ty pruhy maj bejt na vozovce, já jsem hledal nějakej nadjezd zespodu počmáranej a na tom jsem se mentálně zasekl:).
jedná se o dvě samostatné konstrukce, každá pro jeden jízdní pás, železobetonový oblouk, stojky a mostovka s vloženými poli. hlavní problém je provizorní stav během rekonstrukce, aby to mohlo jezdit 2+2 v jednom jízdním pásu. první problém je, že se na stávající jeden jízdní pás 2+2 nevejde, páč je moc úzký. jelikož je v současné době (tuším) na mostě jednak zákaz kamionů v levém pruhu a povinný odstup kamionů jedoucích za sebou, tak logicky není možné ani potkávání kamionů na jednom jízdním pásu. nejslabším článkem jsou vložené pole mostovky, válečný železobetonový oblouk je ve velmi slušné kondici. takže už desítky let je jasné, že se mostovka a stojky na oblouku zdemolují a na stávající oblouk se postaví nové (lehčí, tudíž s větším podílem oceli než betonu) a na mostovku se vejde 2+2 do jednoho jízdního pásu a zatížitelnost mostu splní stávající předpisy.
ovšem co s tím provizorním stavem. poslat kamiony ve směru na brno přes benešov a vlašim by způsobilo totální kolaps hned první den. taky se mohlo s rekonstrukcí počkat, až bude hotová R35 (což tak nějak podezírám všechny vlády všech barev za posledních dvacet let že tak nějak taktizovaly), což furt hotová není a ze svitav na brno to také tragédie. takže je tedy potřeba provizorní most aspoň jednopruhový pro kamiony, a ten se musí někam nacpat. D1 byla stavěná v hlubokém socíku když se na majetková práva sralo a když se to navrátilo k normálu (no, ehmmm, to by bylo na samostatnou dlouhou rozepři jestli k normálu, ale dejmetomu máme funkční katastry), tak se dodatečně vykoupily pozemky v naprosto v minimálním rozsahu (třeba pozemky pod mosty jsou původních vlastníků a česká republika vlastní pouze půdorys pilířů v úrovni terénu) a za žebráckou cenu, což staré šlechtické a selské rody (právem) berou jako další křivdu v řadě křivd na nich státem spáchaných a zatvrdily se proti dálnici, takže projednat cokoli okolo dálnice je velmi problematické.
takže tak nějak.
D1 byla stavěná v hlubokém socíku
Tohle se stavělo za války a dostavělo těsně po ní….
ono se na právo pozemkové začalo srát v roce 1921, a ve válce se to všechno zostřilo a urychlilo (holt když se válčí tak se může šlapat po záhoncích) a po válce nenastal návrat k normálnímu stavu (aspoň k tomu prvorepublikovému, pozemkovou reformu 1921 vzal čert), dokonce se o budoucím návratu k normálnímu stavu přestalo kompletně mluvit a npřestalo se s ním počítat.
Lukas B.
14.1.2025 v 8:58
Spousta řečí, ale voda teče a „havarijní stav“ (na kterej každej sere, jezdí tam 130 a kamijouny ve štrooodlu) trvá deset let. Tak na co se čeká, až to s velkou parádou spadne? Nebo to zas tak havarjní není, dyž dekáda žádná míra?
to máte stejný jako kdekoli jinde, třeba jako s domácím porodem. domorodka to považuje za bezva nápad (všechny kámošky si to pochvalují) a většinou i v pohodě porodí zdravé dítě a sama to přečká ve zdraví. lékař porodník se v hrůze chytá za hlavu, protože v jednotkách procent případů to skončí velkým průserem a dítě se uškrtí a rodička vykrvácí, pro něj je to opovážlivé spoléhání na milost boží a ruská ruleta.
úplně stejně je to s mostem nebo barákem v havarijním stavu. osoba nepoučená a moc nad tím nekoumající po tom statečně přejede naloženou tatrou nebo v tom klidně usíná, a zatím to visí na vlásku a nevydrží to statický výpočet a nikdo příčetný se pod to nepodepíše. co na tom, že ta pravděpodobnost že to ausgerechnet dneska spadne je jen zlomek procenta.
jo mimochodem, to hodnocení stavu mostů na sedmistupňové škále (1 – bezvadný stav, 2 – velmi dobrý stav, 3 – dobrý stav, 4 – uspokojivý stav, 5 – špatný stav, 6 – velmi špatný stav, 7 – havarijní stav) je laikovi srozumitelné, ale proti obecnému jazyku je význam poněkud posunutý, je to terminus technicus a havarijní stav neznamená, že to s pravděpodobností hraničící s jistotou spadne, ale že je situaci nutno řešit docela bezodkladně, a to třeba i jen zostřeným sledováním nebo provizorním opatřením.
jj a doba trvání provizorního vopatření je jeden furt :o)
nojo, to nejsme ve při, zvlášť, když máme volební období čtyřleté a obyvatelstvo nadané volebním právem těžce nese kolonu na dálnici a zohlední to u urny.
ostatně, když kvůlivá odkládání nepopulárního rozhodnutí spadne jeden pitomej most na dálnici tak se to „nějak“ vyřeší, bude to něco stát, ale s tím se stát nějak srovná, to jsou velké prachy pro jednotlivce, ale v poměru k HDP jsou to drobný. průser je to, že všichni už desítky let vědí, že bude nutná nějaká penzijní reforma, ale vždycky je to shozeno ze stolu kvůliva volbám. a pokaždé nějaké jsou, není snad rok, aby nebyly nějaké volby. a volič je blbec – pamatujete, jak krajské volby tuhle rozhodl regulační poplatek při návštěvě doktora, který nikdy neměl s kraji pranic společného?
Tady https://youtu.be/UxuKz77Mw-o?t=1892 popisuje jak se dostal s pěkným životopisem do 3M, ale chtěli po něm nějakou reálnou práci v provozu, kde nepracují dementi, tak to neklaplo.
Kdybych byl personalistou v normální firmě (trochu oxymoron), rozhodoval bych se podle LinkedIn: Ze všech uchazečů bych vzal toho, kdo tam vůbec nemá profil. Ten jediný má potenciál, že bude nějak užitečný.
A najdete negramotného Deža Lakatoše z osady Luník.
No hele, jestli se cikán bude hlásit do práce, vezmu ho!
@ Pirath
Tohle byla vod tebe podpásovka :-D))))
Nebyla. Pirath píše v podmiňovacím čase. Kdyby skutečně vybíral zaměstnance, bude jednat jinak.
@ Alan
Zapoměl jsi číst mezi řádky? O tom co se nemůže stát (za nevyřčených standardních podmínek) můžeš prohlásit cokoli… Žádné dilema prostě nevznikne…
K tomu školení: cvičení s věžemi mi přijde docela užitečné. A pokud to vedlo k tomu, že se zadavatel s dodavatelem musí dohodnout na rozumných KPI, které vystihují žádané vlastnosti výstupu projektu, tak školení smysl mělo. Proč se zadání jmenuje stavět věž(e), když maximalizace kpi vede k náhodně rozházeným bungalovům.
Lidi jsou obecně málo schopní formulovat přesně. Konvervegentní myšlení pak zásadně ulehčuje profesní život.
Pár podobných školení jsem absolvoval, ale něco se z toho odnést dá. Třeba jedna holka z Hippu (jak dělají dětské výživy) měla dost obstojné kozy a mazlila by se… :-D
mazlila BY se…co mi tam jenom nehraje…?
No ono tam drobné Rumfummeln bylo. Ale jako tehdy čerstvý otec druhého dítěte jsem frapantně vyměkl. Školení bylo v hotelu, kde jako mimomnichovská bydlela. 30 m na pokoj z hotelového baru.
Nadával jsem si celou cestu domů. Nevsítit do otevřené brány s brankářkou, která chce puk v bráně.
No nic. Dilema jestli jsem se zachoval čestně, nebo naopak jako debil a loser se přikláním po letech k tomu druhému. Ale co už. Se svými selháními jsem se naučil žít.
@Tenzor
ale tak aspoň jste si to představil a nezapomněl. ;-)
Třeba byste celou noc nevydržel a ona by byla zklamaná nebo byste se zamiloval, rozvedl a rajda by Vás po roce odkopla, atd.,atp.
tak tak, všecko zlý…
Spätný pocit z tejto dilemy by IMHO (aspoň pre mňa) asi silno závisel od toho, ako by sa v priebehu tých rokov zachovala tá, kvôli ktorej by som si takú príležitosť nechal ujsť.
Na druhej strane, človek ktorý stavia vysoko cnosť „integrity“, by mal (nezávisle na pocitoch) mať v tomto jasno od počiatku. Pevné zásady sa prejavujú nielen v tom, ako sa človek správa medzi inými ľuďmi, ale predovšetkým vtedy, keď ho nikto nevidí.
no esli se domácí ukázala po pár měsících/letech jako děsná svině co shrábla nadpoloviční většinu majetků a odtáhla ždímat nekoho jinýho i s děckama, asi jo, ale málogdo má koule, tamty, křišťálový…
jináč asi cajk, ne?
Ako vyzerá podpolovičná väčšina majetku?
celej barák žádná hypotéka třeba
Ono je to s linkedinem ještě horší. Je tam nějaká logika, podle které se bláboly zobrazují, něco jako na googlu. To dalo vzniknout lidem, kteří to firmy školí za nějaký příznivý obolus. Naše firma naznala, že potřebuje tuto prezentaci. Zakoupila si tedy tohoto školitele, který nám dával rady. Pravidelně psát něco. To je úplně jedno co. Prostě něco. A jak to vyjde, musíte se zkoorinovat a všichni si to do hodiny ve firmě navzájem nalajkovat, protože jen během první hodiny… atd atd. Úspěch. Další kokotiny jsem si nezapamatoval, ale bylo jich dost, no linkedin žvanil-specialist už ze mne nebude. Ale jak stálo v článku, je jedno co píšete. Musíte často. I když nemáte co říci. Prostě cokoli. A to rychle nalajkovat, a odkazovat se na to zpětně a co já vím co ještě. I managementu se to pozdávalo jako správná cesta. Do práce přeci chodíme proto, abychom psali o tom, jak pracujeme, a lajkovali kolegovi úvahu o tom, jak pracuje. To je snad jasné.
V tomto kontextu bych rád vzpoměl na „kolegu“ J. J. (ať nepomlouvám), který na linkedin napsal kratší pojednání, jak ‚na sebe‘ pracuje na kompu z pláže, a volný čas mezi prací vyplňuje sběrem borových šišek. Tato činnost jej odreagovává, a získává tak cenné dřevo na otop v zimních měsících. Tím jsem s jakoukoli aktivitou linkedinem skončil. Pokud bych chtěl ukázat, že jsem třeba dobrý svářeč, samozřejmě je nejlepší cesta ukázat, že ve volném čase, či i místo práce, propaluju pingpongáče žvárem. Dává to smysl.
…protože používá směs slovenštiny, češtiny, angličtiny a vulagrismů…
Toto je voči nicku „cool“ dosť netaktné.
Taktyktlovština