Jak se ne-staví OZERANEC - zpět na článek

Počet komentářů: 420

  1. Zatloukání pilot:
    To nešlo na ně přišroubovat vinkl nebo nějakej jinej kus železa a zatloukat je za něj? Pak by odpadla nutnost „opravy“ povrchu zinkovým sprejem…
    Jinak investora, EU, a tak vůbec je mi fakt strašně líto. Vo dotačního podvodníka míň, míň občasné neregulovatelné a draze zaplacené energie v síti, to nezní zas jako tak špatnej výsledek…

    1. Troufnu si tipnout, ze i kdyby se na to nasroubovalo cokoli, tak ve stycnem bodu/plose pujde pozink stejne srat.

  2. Spíše mě trápí myšlenka: Jsem Vidič. Půjdu tedy na jaderku. Mno jsem Kreslič, já tam fakt ty tolerance a postup na hřídeli vidím, půjdu na strojaře, fakt tu iteraci odhadnu a detaily odhadnu/dojedu… .
    Ale Franta, ten je blbej jak troky, kua a ten neřeší nic. A prochází… .

  3. Zapoměl jsem doplnit Vidíčovi myšlenky: Mno jaderku už nikdy nespustíme, novej motor nepostavíme.

    1. Ano. Dozajista ano. Tak tam ale musí být, pokud na tom záleží, dostatečně mocná dimenzace, abys to neznal do do opadávání nátěru. To ostatně byla achylova pata našich škodovek: plech byl tak nějak soudobej, očima to vidět nebylo, akorát ten nátěr, takovej nějakej tvrdej smalt, sluníčko, zima, to pracovalo..
      To většinou nebyl úplně tak špatnej matroš, akoráte ta barva. Tomu šplouchnutí do pozink barvy celá kastle, dořešíš licencí, jasně, ale tím co na povrch napatláš to pohřbíš.
      Ten origoš nebyl špatnej, akoráte barva. Z Detechs. A to je trick proč některé barvy rezly více než jiné.
      A gumoasvaltemb to natírej. Od začátku to, občas bylo vadný, ale vada nebyla v pozinku, ale v následným střikem barvou z Detechy. Která bývala kompromisem: Opticky se s časem mění, nebo barva obzvláště trvslá, akoráte mi to rezne jako sviň.
      Zakázali polychlorované bifenily (souhlasím nebylo to normální Akoráte továrna: a vyrábíme delor se nařízením mezi pětiletky zastavila, nebí v plánu A byli v piči. Ne spřilnavostí, jak si kdekdo myslí:
      To prostě šmirkl musíš na ruce, a jedu, jedu, ale pružnost tam nebyla.
      Takže základovka, v době kdy která, a nebo finálka, která.., .
      Pamatuješ Hamrlite: Bez základovky přímo na kov. Prostě bomba. …
      My měli jenom signální žluť protože každej jinej pigment se z toho utrhal.
      Jo a taky suřík, ten nezklame. Vysypeš pytel do bandy petroleje a dokud to tak trochu lepí bude cajk. No až to přestane lepit?! To znamená zopakovat nátěr, nebo včas to přejet nitrolakem, to se ta kombinace udrží déle. No sle pak novej suřík nechytíš, takže šmirkluj a dejchej.
      Za mě komačové až na vyjímky nebyli zlý, akorát blbí. Fakt si nanaroubovali do hlavi nevyhnutelnost nezadržitelného pokroku.
      Vlastní hrdostt jim nedá připustit že jsou blbí. A to jim NKVD, Gotvald se svou čepicí se faktsnažili ukázat : Jsme je spolek hajzlů, kamaráde, nám se obloukem vyhni.
      Moc piju.
      Jdu domů.

      1. To je toprý, škyt. :-)

      2. Surik se daval do fermeze. Natreny vrata pred 43 lety dodnes drzej.

        1. Suřík se taky smíchal s hliníkem a následné zážitky vydržej dýl jak 43 let.Kdo to nezvlád, má to na doživotí.

          1. No, hliníkem. S pyrohliníkem. Chce to ten prášek.

            1. Slovíčkáři!Stačilo zakoupit tzv. stříbřenku na kouřovody.Když pak později člověk získal přístup k hliníku ve formě tekutého prášku, tak ho samo míchal s KMnO4(hypermangan).To byly jiný grády.

              1. Nejspíš bych svoje děti poprvé opravdu seřezal, kdybych zjistil, že si s tím zahrávají… :-))

                1. Moc si nefandi!Naši rodiče o to nevěděli ani po tom, co jsme byli na chemický škole…

                  1. Já měl kdysi přes 100 kulomentejch nábojů, různý verze (barevnej proužek na střele a kolem kapsle). Když to táta podplukovník zjistil, co jsem si nasbíral, raději mi ukázal, jak je rozebrat (dvoje kombinačky) a vysypat „pušný prach,“ jak tomu říkal a prázdný nábojnice letěly na zahradě do ohně a práskaly. Máma lehce šílela, ale nikdy se mi nic nestalo a raketky jsme nakonec dělali s tátou. Za což jsem mu dodnes vděčnej. Hezké vzpomínky.

                2. Raději je pouč, jak s tím zacházet, aby si neublížili. Nevíš, jaká znalost se jim může v životě hodit.

                  1. Tomu se říká rada nad zlato!

                    1. Mam par semestru chemie v Pardubicich a nas profa nas vzal na vylete ven a ukazal nam vyrobu vsech moznych traskavin, trhavin a vybusinin. Jeho hesli bylo ‚abyste to nematlali doma v garazi, volove‘. A fakt byl, ze jak to ztratilo punc senzace, nikdo doma HMTD nebo PETN ci jine srandy nedelal. Koneckoncu, v okamziku, kdy jsem zacal pracovat s profi materialem, nikdy uz mne nenapadlo s tim delat picoviny. Ale jako mladej panchart, to jsem doma kvedlal od jododusiku po hlinik se surikem kdeco.

                      Podle mne je spravne to ukazat. A ukazat, jak se to dela SPRAVNE. Takze i ten blbej TATP ze se musi poradne proplachnout vodou a behem krystalizace chladit, atd…

                    2. PETN pár kámošu dělalo, pokud se pamatuju…… není to žádná věda. Nitroglycerín bych si nelajznul, kvůli naprosto nepředvídatelý (ne)stabilitě. Zkoušeli jsme ale střelnou bavlnu.

              2. Praskovy hlinik se dal jeste v 70kach normalne koupit v papirovy pixle. A v 90kach se dal sehnat jak hlinik, tak horcik i titan. Konkretne ten titanovej prasek s chloristanem draselnym byl taky fajn. Existuje to i jako profi ohnostrojarska kulovka 4′ pod puvodni recepturou jako ‚Titanium salute‘ a je to v podstate mega delobuch pro vystreleni z mozdire do 80 metru vysky. Bohuzel ale citlivej na koser skladovani.

                1. V 90kách už jsme si raketový motory kupovali.Než se s tím srát doma.Ale rány byly pořád lepší ty naše, než na trhu.
                  Ve Zlatnický se dalo koupit skoro všechno.Dneska už nekoupíš v drogerii ani blbej travex…

                  1. Co travex. Peroxid vodíku.

                    1. Nalejvaná 40cítka.To už dneska zní jak scifi.

                    2. V naší drogišce. Ještě tak do půlky devadesátek, dokud tam šéfoval původní vedoucí.
                      Ze stolitrového PE barelu rozlévaný 30%. Odbarvovací kadeřnická desítka, byla (spolu s HCl) na plošňáky slabá a zbytečně ředila leptací lázeň.
                      Třicítka ale byla tak na hraně. Tam zase docházelo k tomu, že když se třicítky dalo na začátek moc, roztok se rychlou reakcí s HCl a mědí moc zahřál, tak to chytilo takový švunk, až lítala nitrokombinační barva z fólie a bylo po desce.

                    3. servisdok
                      22.6.2023 v 21:56

                      naco je v tom peroxid?

                    4. Med je (skoro) uslachtily kov, ten sa v kyseline chlorovodikovej nerozpusti, potrebujes oxidacne cinidlo (peroxid), z rovnakeho dovodu sa v normalnej kyseline sirovej nerozpusti, iba vo vriacej koncentrovanej (a uvolnuje sa oxid siricity, nie vodik).

                      Alebo pouzijes osvedceny chlorid zelezity, ten nie je taky agresivny na pokrytie spojov (ci uz fotorezist alebo lak), alebo persiran sodny (ak si dobre pamatam, uz som veru dlho neleptal DPS).

                    5. quadra
                      23.6.2023 v 10:30

                      právě proto nechápu, co chce s peroxidem, dyk chlorid funguje perfektně

                    6. Behe:Nemám čas to celý číst, ale pokud se bavíte o leptání tišťáků, tak chlorid byl pomalej a špinavej.Peroxid s chlorovodicí byl komorní koncert.A ten proxid tam měl stejnou funkci jako dusičná v lučavce.Lidově bych to nazval nakopávačem.Tišťáky jsem leptal výhradně tímhle roztokem.

                    7. Forge
                      23.6.2023 v 23:04

                      stačí po chvíli pošťourat štětcem, teplejší to taky de rychlejš, a to nemuvim vo ultrazvuku :D

                    8. Co peroxid vodíku, ale 100% kyselina octová !
                      Stačilo mít flaštičku koncentrované kyseliny a rozředit si to 10:1 na ocet pro odvápňování a čištění. Takhle musím kupovat deset flašek octa, a ještě obarveného karamelem.

                      Ocet na čištění do domácnosti bez karamelu jsem neviděl ani nepamatuju, i tak byl v přepočtu 3x dražší a tahal jsem z obchodu zbytečnou vodu.

                      Octovka má totiš i mírně dezinfekční účinky. Stejně jako peroxid. A u něj je cena v naředěném stavu už zcela absurdní. (10x ?)

                      Oboje 100% odbouratelné v přírodní čistící a dezinfekční prostředky. Ale zakázané. Na rozdíl od chlorovaných a jiných chemických sraček škodlivých pro člověka i životní prostředí.

                      No řekněte, existuje lepší dezinfekce než peroxid co se odbourá na vodu a kyslík ?
                      To už i kuchyňská sůl je proti tomu chemikálie.

                      ps: v laboratořích chemie na školách už prý mají zakázáno dělat s něčím nebezpečnějším než je kuchyňská sůl, soda a cukr. Dokonalá deindustrializace už přímo v rámci školství.
                      Proč z dítěte nevychovat EKOSEXUÁLA ?
                      https://www.prozeny.cz/clanek/ekosexualita-jako-novy-trend-58373

                    9. Tady je tenhle MAŠÍBL popsaný ještě trefněji:
                      https://www.studenta.cz/life/millennials/ekosexualita-znasilnovani-nebohe-prirody-nebo-zpusob-jak-zac/r~1b4e6ca64bc011e9b5e8ac1f6b220ee8/
                      Pak se divme, že náctiletý, či čerstvě dospělý člověk se oddává naprosto dementní zábavě propichování pneumatik.

                    10. kaBrnak:
                      Ta ledová kys. octová se ale mám dojem vyrábí chemicky.To samé laboratorní NaCl.Takže je asi přirozenější opravdu kupovat kvasný ocet a těženou sůl…my teda kupujeme mořskou a ještě tu černou.Ta příchuť síry nemá chybu.

                    11. Nie vraj, ale je to tak na strednych skolach, dceru som musel brat do labaku, aby som jej ukazal nejake pokusy, o ktorych sa ucili iba na papieri (pripadne youtube).. takto eurosudruhovia nevybuduju tu uzasnu znalostnu hightech ekonomiku, o ktorej furt dristaju na zjazdoch!

                      Ked si spomeniem, co bolo chemikalii v labaku na strednej skole za komunistov..

                    12. kabrnak:

                      Ledova octovka se koupit da, akorat ji nesezenes v kazdym hobymarketu. Stejne tak treba 80% (tu pouzivaj vcelari) nebo 60% (sedesatka stoji shruba kilo za litr), prodava se i v desetilitrovejch kanystrech. Peroxid nad 10% nekoupis, ale nepamatuju se, ze by se dal driv koupit treba 30% v domacich potrebach.

                      Prakticka chemie na skolach je jak kde – na zakladce skoro nic, ale to ani za komancu nebylo buhvico (snad krome skol, kde meli rozsirenou vyuku MPP); na stredni toho delaji docela dost, ale jiny to bude na Kremencarne a jiny nekde na gymplu (tam zalezi vic na schopnostech vyucujiciho nez na cemkoliv jinym). Udelat treba dichromanovou sopku je dneska skoro nelegalni, ale ne ze by se udelat nedala (driv byl tusim dichroman amonnej ZNJ a stejne s nim moh delat jen kantor, to je furt stejny).

                    13. Chramostejl:
                      Asi i dneska na Křemencárně podepisuje adept glejt, že nebude dělat žádný pokusy jak doma, tak ve škole nad rámec výuky.Ale jestli je nynější generace zvídavá a neklidná jako my v osmdesátkách, tak tam musí být živo.Pamatuju výbuch v učebně.Ještě, že byla okna dokořán.Takže kromě vůně od Fleků a čerstvého vzduchu nikdo nic nepoznal.Všichni zalehlý uši, ale nikdo nic nepropích.Šlo o kys. pikrovou.Nevinná barvička preparátů.Na základce vedla souprava Mladý chemik.Dle přiložené brožury bezpečná, v rukách výrostků měla teroristický potenciál.
                      Nevím, jak dnes.Kluci šli jinou cestou a chemie je nezajímá.

                    14. Forge 23.6.2023 v 14:14

                      Tak my jsme na prumce nic takovyho nepodepisovali (nebo jsem to uz uspesne zapomnel :)) a pozdejs jsme s profesorem nad ramec vyuky experimentovali bez problemu (nikdy nezapomenu, jak pro nejakej experiment lovil kousky sodiku z oleje holou rukou, pro me jako ucho to byl tenkrat zazitek). Nejvetsi „prusvih“, co jsme meli, byl pitomec, kterej si nekdy v prvaku nasypal kapsu plaste plnou pecek NaOH a povesil ho pred obedem do satny. Nez sel domu, tak z toho plaste byla hromadka cernejch sracek :).

                    15. Chramostejl:
                      To je možný.Chemickejch škol bylo a je vícero.A jestli u vás největší průšvih byly pecičky v kapse, které si berou vodu ze vzduchu, tak co na to říct.Asi jiná škola.Nebo ročník.
                      V poho.Vzpomínky…

                    16. Junyj chimik mel dve verze, ta vetsi, s krivuli, poskytovala jeste vetsi fun factor. Kde jsou ty casy…

                      Dneska potomek prinesl vizo, jejich skola zavrela driv a protoze ma samy shora dolu, tak ze prej chce odblokovani Internetu ze dvou hodin denne aspon na tri… tvl, to jsou hodnoty :-(

                    17. Od „firmy“ Reachim :-) já měl 2 klasické verze. Sakra tohle by si dneska nedovolil prodávat nikdo. Pamatuju se na blbě přeloženej návod, bylo tam, že prostředkem proti pálení žáhy je pitná voda, její vzorec NaHCO3 :-)

                    18. Asi pamatuji víc, ale 30% peroxid byl kdysi běžně ke koupi. Mix se solnou leptá plošňáky rychleji než chlorid.

                    19. Jojo, 30% se normalne prodavala. Ta smes s chlorovkou bohuzel ale podleptavala, takze se s ni nedaly delat prilis tenke spoje. Chlorid je pomalejsi, ale hrany jsou kolme, nejsou podleptane. Na druhou stranu po chloridu byly zluty fleky, zatimco po chlorovce hnedy prozrany. Jeden si mohl aspon vybrat.

                    20. Od půl milimetru nahoru s tím (H202+HCl)nebyl problém, pokud se teda ten peroxid trefil „tak akorát“. Tenčí spoje stejně nešly barvou dělat, ostatně ani nebyl důvod. A kvůli jednomu kusu se nechtělo nikomu srát s fotocestou. Fotocestou se dělaly opakovaně úspěšné věci, od kterých existovaly filmy, nebo aspoň pauzák. Taky pěkná otrava, když se netrefila fotocitlivá vrstva, vývojka či jejich teploty, odmaštění atd., tak ta deska šla do háje taky.
                      V případech obou těch procesů, když se něco nepovedlo, tak se barva či vrstva umyla, vložilo se to do ostrého roztoku ke kompletnímu odleptání. Pak aspoň zbylo kus čistého, kvalitního sklolaminátu, co udrží 6kV/mm a netáhne vlhkost. Právě na zbytcích těchto nepovedených desek a zanýtovaných oboustranných očkách, jsme stavěli elektronkové konce s GU50 až do Ua=800V.

                    21. Ja jsem si fotocestu komplet delal sam, rozhodne lepsi, nez se srat s malovanim lakem. Ze stareho hlikoveho kulateho boxu na chleba jsem udelal odstredivku a od znameho jsem mel fotoemulzi na tiskove desky, ktera chlorid udrzela. Takze jsem si nalil, jak velkou desku jsem potreboval, osvitil (predloha film – strejda delal u reprodukcni kamery) a vyvolal. Proces byl negativni, dneska je to opacne.

                    22. čus
                      ten odzkoušený konec s Gu50 mně zaujal, nějakej odkaz by nebyl?

                    23. Ne, to se postavilo asi jen v 15-16 kusech, ještě v 80.letech a jsou jen analogové fotky, schémata na papíře a rozkreslená síťová trafa.
                      To vzniklo tak, že při tehdejším zoufalém nedostatku EL34 a jejich pozdější nekvalitě (z Třince) jsem z vojny poslal domů 3 kartony. Kluci, co už byli doma, na tom začali dělat a zjistili, že je to mnohem lepší, než EL34 a že ke dvěma párům těch GU50 skoro přesně pasuje výstupní trafo z AZK360, se kterým z toho valilo přesně 200W.
                      GU50 potřebuje specifické napětí na g2 (asi jen 230V, oproti 800V na anodě) a hlavně ho účinně stabilizovat, pak se v B-čku chová jako každá jiná 40W pravá pentoda.
                      GU50 má původ ve výkonové pentodě pro Wehrmacht Eigentum, typu LS50, se kterou je elektricky naprosto shodná, ale má jinou patici.

                    24. dík za info,,,,,,bo ono skoro každý dělal s GU 50,,,, ovšem jen perhuba, zkušenosti k předání žádný,

                    25. Otec používal FeCl3+HCl, na leptání.

                    26. Zvlastni kombinace. Chlorid se prave pouzival pro jeho kyselostni neutralitu. Takhle z toho mel kockopsa.

                    27. Jo ale fungovalo to, tech plošnejch spojů vyrobil stovky……

                    28. Je na ZŠ povolená aspoň modrá skalice? Pěstovali jsme z ní v chemickejch praktikách krásný krystaly…..

                  2. Travex koupis. Jen se nejmenuje Travex a nestoji kilo 8 Kcs…

                    1. Chlorečnan draselný je volně k mání?Kde?

                    2. Oprava: Sodný.Teď jsem si vzpomněl, že travex hořel oranžově:-)

                    3. Tak tak, sodny a jeste byl v Travexu rizly kuchynskou soli pro stabilizaci.

                      Pro oxidaci cukru chlorecnan staci, pro kovy je chloristan lepsi.

                    4. Otto:
                      DOBRDEN!

                    5. Forge:
                      Pro více zábavy doporučuji ještě kovy odtud.
                      https://www.kovyachemie.cz/

                    6. Otto
                      Hádám, že tohle bude asi pro spoustu zájemců z řad široké veřejnosti problém.
                      https://www.p-lab.cz/nakupujete-latky-zarazene-dle-noveho-narizeni-eu-jako-prekurzory-vybusnin

                    7. Pro většinu lidí patrně jo.

                    8. Měl jsem za to, že Travex byl ch. draselný ne sodný. Dneska se dá koupit všechno, já nakupuju v P-Labu, díky diplomu z VŠCHT si můžu koupit třeba pikslu KCN…..

                    9. Otto:
                      Ale jo, jenže my už máme jiný věci na práci.Tohle byla vzpomínková show.

                    10. Však já taky. Kupuju jen věci, co potřebuju pro svoje hobby, mineralogii a entomologii. Takže třeba HF na vyleptávání krystalů fluoritu, nitrobenzen na entomologii apod. KCN se používá na šetrné smrcení motýlů, ty už ale dneska nedělám vůbec.

                    11. Otto:
                      Ty humusáku!Smrtičku jsem zavrhl už v pubertě.To jsi nepochopil, že přírodní krásy se obdivují zvnějška a ne v zasklený krabici s naftalínem?To mě děsíš, entomologu.Drž se tý mineralogie, tam nebudeš škodit.

                    12. Hele nejseš ty ten ekosexuál? Já dělám Coleoptera Carabidae: Carabus, Calosoma, Cychrus systematicky přes 30 let, krabice zasklené používám minimálně. Naftalín je na prd, super byl starej Invet, na ochranu sbírky….

                    13. Otto:
                      Sbírka má význam pouze, pokud jí obohatíš stávající v NM.Vše navíc je úchylný.To si pindej, co libo.

                    14. Forge: tyhle rozumbrady mám fakt rád. Sbírka má význam vždycky, když ji po tobě časem někdo převezme a pozůstalí ji nevyhodí. Jsem členem entomosekce NM, dělám třeba mapování vybranejch druhů do Národní databáze ochrany přírody. To ti přijde úchylný? Připravujem s kolegama atlas. Atd. Pokud jde o NM, tak kdysi byl depozitář entomo v Kunraticích, tam se to ale akorát pomalu rozkrádalo.

                    15. Otto:
                      Jo, tak pokud spolupracuješ s NM, tak to má nějakou hodnotu.Ale co s tím doma?Sám jsi řekl, že domácí sbírky jsou pouze propriety.Nebudu se rozčilovat, hlavně teda veď potomky k tomu, aby ty skříňky nehodili do konťáku.Zdarec!

                    16. Hodnotu to má i bez spolupráce s NM. Kolega R.S. třeba popsal nové druhy střevlíků z hor 4000+ metrů v Číně. To bez dokladovejch kusů neuděláš, brouka musíš lehce rozpitvat, vytáhnout péro a vyfouknout aedagus, dneska se dělají i gen. analýzy pro potvrzení nového druhu. Že jsou domácí sbírky propriety jsem nikde nepsal, vkládáš mi do klávesnice něco, co se nestalo a ani nevím, co jsi tím myslel. Kdybych s entomologií chtěl skončit, pak máme dohodnutý s kolegou, že si to převezme komplet. Bez amatérské entomologie to vůbec nejde, „profesionálů“ jsou v ČR jednotky kusů. Každej jednotlivej brouk má 3 štítky, determinační, pak lokaliťák klasickej (kde, kdo a kdy našel) a nakonec s GPS nálezu. Ale nechci tě tím zatěžovat.

                      „Ještě vlka!“ žádala Žabka znova.
                      Kopčem odmítl: „Máš dva!“
                      „Nemám!“ odporovala Žabka.
                      „Máš! — Tu jeden, tu druhý, to jsou dva vlci.“
                      „Co žvaníš, dva vlci!“ bránila se dívka, jež se nikdy neučila
                      počítat.
                      „Tu jeden vlk a tu — také jeden vlk! Jeden a jeden! Nikde tu
                      přece nejsou dva vlci…“
                      Kopčem poklekl ke stěně a ukazoval nechápavé dívce názorně:
                      „Jeden vlk a ještě jeden vlk — jsou dva vlci!“

                      „Kluk hloupý! To jeden vlk!“ a plácla hrudou hlíny po prvním
                      vlčkovi, „a to zase jeden vlk!“ — a plácla hlínou po druhém.
                      „To jsou dva!“ stál na svém Kopčem.
                      „Nejsou a nejsou!“ zaječela Žabka a rukama plácala do hlíny
                      přichycené na stěně.
                      Kopčem klidně ukazoval na svých figurkách:
                      „Jeden sob a jeden sob jsou dva sobi, jeden medvěd a jeden
                      medvěd jsou dva-“
                      „Néee!“ ječela Žabka.
                      „Přestaň, to je na Žabku moc těžké!“ Zakryla si uši dlaněmi.

                    17. Otto:
                      Mně to nevysvětluj.Je mi známo, že hmyz si to hlavní odbývá ve stadiu, které ani nevidíme.Tzn. když chytnu Cikádu a napíchnu jí na špendlík, tak vím, že si užila sedmnáct pod zemí a teď je vlastně fousatá.To ale neznamená, že jí bezdůvodně zasklím.

                    18. Cikádám nerozumím, ale pokud jde o brouky, tam je to individuální. Larva roháče nebo tesaříka obrovského (chrněné, ale nevzácné druhy) žije ve dřevě x let (za špatných podmínek prý až 8), vylíhlé imago pak jen pár týdnů, zapíchá si, vyklade se a chcípne. U střevlíků je to naopak, larva (dravá) žije pár měsíců – kukla – a imago pak dle druhu až 5 let. Samozřejmě spíš v insektáriu, než v přírodě. Když vynecháme hmyz, pak třeba samice sklípkana, pokud není x krát naprcaná, dá taky cca 10 let.

                    19. Otto
                      23.6.2023 v 20:28

                      to sme to dopracovali, že už ekobuzny fakt existují i oficiálně…tvl…

                    20. Také jsem překvapen :(

                    21. Obecně tohle moralisování moc nechápu, je to v linii, že co entomolog, to maník s motýle a brouke v prosklenejch krabičkách na zdi, prostě: dědečku, babočka minerál (nebo jenerál) :-) Je to stejný, jako se sport. rybolovem a catch&release, lovím roky jen na mouchu a přívlač a občas nějakou rybku killnu. J. Y. Cousteau napsal, že lovit ryby jen pro zábavu je perversní a s tím souhlasím. Ono pustit candáta vytaženýho z hloubky 4-5 metrů je sice na oko záslužný, ale on stejně vždycky chcípne, protože bez „odvzdušnění (to se dá udělat jen tlustou injekční jehlou)“ nevyrovná tlak, akorát to dotyčnej nevidí. Tím se dostáváme oslím můstkem k ponorný rakvi Titan :-).

                    22. Otto
                      24.6.2023 v 1:32

                      jako že je vytaženej moc rychle? nebo chce zajet moc rychle zpátky do hloubky?

                    23. Vytaženej moc rychle a nedovede se pak ponořit bez vypuštění vzduchu z měchýře, musela se mu vrazit jehla cca 2 centimeru od prdelky a odvzdušnit jej, aby to dal Kdysi o tom byl článek v Rybářství, někdy před 30 lety…. takto ošetřené candoše dali do konve, ponořili metr dva a ryby to povětšinou daly. Takovej rybí trokar :-). Jinak se ponořit nedokázali a plácali se na hladině až padli. Vlastně Kesonová nemoc, v podstatě. Podobně citlivej je Síh severní maréna….. taky žije hlavně v hloubce, třeba na Lipně. Já to nezkoušel, většinu candátů jsem nachytal v létě pod jezem, kam byli vyjetí ta rybkama a kousky nad 50cm skončily na pekáči. Ideálně jsem cestou od Lužnice v lese nasbíral pár praváků a lišek a zapekl je s nima a s cibulí….. už je to dost let….

                    24. Koukám majestátní plurál, Vaše veličenstvo. Diagnosa?

              3. Jiny Grady byl hypermangan s peroxidem vodiku rika se tomu dzin v lahvi hlavne kdyz SE tam toho hypermanganu da Vic nez par zrnicek

                1. Tuhej peroxindl byl fajn s odbarvovacem. To byly panecku dymovnice. A toho smradu po sirovodiku… nadhera :-). Misto odbarvovace sel pouzit i disiricitan draselny.

                  1. Jako kluci jsme s kámošem zkoušeli leccos. Základ byl Travex, KMnO4, hořčík, hliníkovej prášek, síra, ledek draselný, peroxid, nehašené vápno, doplňkově pak oloupané prskavky, když jich byla plná litrová zavařovačka, to bylo něco :-) atd…. no a střelnej prach jsme měli z nábojů (převážně do kulometu) nasbíraných na tankodromu a střelnici ČSLA. Občas se našla i světlice nebo dýmovice, nepoužitá. Taky jsme občas nasbírali rozbušky, takové hliníkový nebo měděný válečky se dvěma drátama….. s tím byla taky zábava.

                    1. Jojo, oloupany prskavky… To se vzala vystrelena patrona 12ka z brokny, papirova. Hrebikem se vyrazila zapalka. Pak se to naplnilo nalamanyma prskavkama centak a pul pod okraj a nakonec zarazil korkovej spunt. Strcilo se to do zeme spuntem dolu, do diry po zapalce se dal kus prskavky a ten se zapalil. Paradni ohnostroj na pul minuty. Kdyz se prskavky poradne vysusily, frcelo to i ctyri metry vysoko.

                    2. No já to vytunil na 1dcl lahvičku od jitrocelového sirupu naplněnou prskavkovinou obohacenou o síru, manganistan + třeba nějakou sůl lithia nebo stroncia, zprivatizovanou z laborky na ZŠ, špunt s dírou, tam kus Al trubičky, do toho prskavka. Vše omotaný kobercovou páskou, pak tam bylo zpoždění a dalo se to hodit jako granát… třeba na Silvestra z 8. patra, kde jsem bydlel, na loučku před barákem. Kdo z vás to tehdá měl? :-)

                    3. My jsme michali Travex s cukrem 2:1, nasycenej roztok, takze tekl jao med. To se naplacalo na bunicitou vatu a ususilo. Vznikla z toho takova nekolikamilimetrova polotvrda hadra. Ta se nastrihala na centimetrovy ctverecky. Hromadka cca velikosti slepiciho vejce se dala na alobal, udelala z toho kulicka a fest obalila do dvou vrstev izolacky (tehda jeste byla textilni, pevnejsi, nez dnesni kobercovka). Pekne zavit pres pul vedlejsiho, muselo to byt poctive motany a dalsi vrstva se jela po otoceni o 1/4. Pak se do toho sidlem propichla dirka a vlozila zapalnice, ustrizena jako prouzek taky z te vaty. Zapalnice se nesmela nicim omotat, protoze misto pomaleho horeni by slehla.

                      Rany to delalo jako granat, ale nelitaly z toho zadny strepy.

                    4. Hele skoro to mám chuť ze sentimentu zkusit :-) poslední pokusy jsem dělal před 6 lety s dcerkou, chemie ji bavila, jenže ji měli děsně nezáživnou….. takže jsme dělali kouzla manganan vs. manganistan (zelená na fialovou), umělou krev z rodanidu draselnýho, taky jsem vzal soli barya, lithia, stroncia, něco, aby to hořelo. Líbila se jí i zapálená hořčíková páska, sodík ve vodě nebo bílej fosfor :-) Sociálka to vědět, by mě si zbavila rodičovskejch práv. Zas holka měla štít, rukavice, fakt ji to bavilo. Úplně jiná chemie, než ta nuda, co byla ve škole.

                      Jj ta stará komoušská páska byla fakt textil, omotávali jsme s ní hokejky a berany na Favoritech…. dneska je to aušus.

                    5. Taky ji bavil jododusík, neškodná třaskavina, akorát to dělalo žlutohnědý fleky, ale ten jód v teple rychle vysublimoval. Snažil jsem se ji vést k chemii, k přírodě obecně, nebála se vzít do ruky lesní myšku, ropuchu, ještěrku, užovku, netopejra, roháče, znala houby, kytky…. bavilo ji to, ale bohužel po rozvodu už jsem holku nikdy neviděl :( bude z ní kurva, jako její máma, teda „baletka,“ a „orientání tanečnice“ což je to samý. KGZ manželka se fakt vyplatila :-( Platil jsem holce hodiny jezdectví, chtěla závodit, parkur, platil jsem jí motokáry, to ji taky bavilo…… nu což, dosti sentimentu… It’s all over now, nothing left to say, just my tears and the orchestra play…. (song Last Waltz, Enge Humperdick).

                2. IS250-3GR-FSE:
                  To neznám.Ale znám to s glycerolem.(glycerín)Dobrý efekty se zpožděním, které se řídilo ředěním.Takže hromádka vzplanula třeba až za deset minut.Vděčná atrakce.

                  1. Kdysi na střední byl legendou student jménem Sekanina. Ten si glycerol rovnou nanitroval a bouchlo mu to ve škole na schodech, nějak fláknul s taškou, už se na to nepamatuju přesně. Nikomu se nic nestalo…

                3. Bezpečnější je směs KMno4 s bezvodým glycerinem. Obě dobře skladovatelné, stabilní a relativně bezpečné látky. Po smíchání se zpožděním cca 10 vteřin samovznícení nebo při utěsnění směsi celkem slušná pecka.

                  1. hellfire:
                    Teď jsem to dal k dobru.Akorát ty vteřiny se daly natáhnout na minuty.Když jsi glycerín správně naředil obyčejnou vodou.

        2. To jo, ale brousit kus železa s tímto sajrajtem leda v plynové masce.

  4. A víte vy vůbec co řekl básník Stanislav Kostka Neumann příteli a to se fakt stalo! – tuhle noc bych chtěl vidět ve dne. :-)
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Stanislav_Kostka_Neumann

  5. zdruv,
    co má společného být koníčkovým rybářem a fotovoltajikou a vrtulemi a biotamněco a odsávačů tepla , no , když totok fšechno jest oním koníčkem, pak to má význam, pokud to má být výdělkem, tak si přepočítejte cenu masa chycené ryby, tedá pokud tam správně započítate fšechno, třeba i amortizaci auta stojícího na břehu rybníka, nebo náklady na vykopáni žížaly, kde nezapomente na cenu vody, která vám upevní násadu v tom rýči, tak mi to vychází tak na třicet litrů za kilo kapra, no ale když ho chytnete, tak ho máte přece zadarmo, že jo ! No a stejně ta elektrika z těch hentych solárek.
    Mluvil jsem z několika provozovateli Fve, kteří potvrdili, že časová náročnost na obsluhu domácí Fve je tak v rozmezí 10 až 15 hod za měsíc, při ceně 250kč/hod práce to dělá tak 50 litrů kč za rok, ale argumentem proti tomu je , že vždyť to dělám pro sebe, checht,

  6. Co ozeranec, ale udržitelná města bez aut, bez elektromobilů a zřejmě nakonec i bez lidí:
    https://aeronet.news/svetove-ekonomicke-forum-klause-schwaba-uverejnilo-plan-na-snizeni-poctu-osobnich-aut-o-75-do-roku-2050-protoze-lide-uz-nebudou-osobni-auta-potrebovat/

    Cílem je vytvoření koncentráku, kdy lidé se nebudou smět nikam pohybovat a budou pod trvalou dohledovou kontrolou v místě pobytu.
    Přínosy zavedení sdílené, elektrické, propojené a automatizované (SEAM) městské mobility do roku 2050

    -Snížení počtu vozidel z potenciálních 2,1 miliardy na 0,5 miliardy
    -Snížit > 80% emisí CO2 z osobní dopravy
    -Uvolnění 75 % městského veřejného prostoru
    -Snížení měřených nákladů na mobilitu o 40%.
    -Úspora ~5 bilionů USD ročně

    V dokumentu se hovoří o zapojení soukromých korporací a městských správ do realizace bezemisních měst, kde bude povolený provoz pouze bezemisních prostředků hromadné a sdílené dopravy společně s cyklisty a koloběžkáři. Na straně 6 se přímo hovoří o tzv. multimodalitě dopravy těmito slovy: Navržení systému, kde je snadné použití mnoha různých druhů dopravy, bez nutnosti využívat soukromá vozidla.
    Přitom sám Schwab neudělá krok pěšky a v Davosu z jednoho hotelu do druhého jezdí fosilními limuzínami Mercedes třídy S.

    1. Nikdy nebylo v plánu ponechat lidem svobodu pohybu.

      Od začátku je plánem zbavit lidi soukromé osobní dopravy a dostat je pod digitální kontrolu pohybu hromadnými a sdílenými prostředky. Jízdenku si nakoupíte aplikací v telefonu, která zkontroluje váš sociální kredit a pokud jste řekli před pár hodinami nějaký rasistický výrok proti genderu nebo proti migrantům, aplikace vám zamítne provést platbu.

      A nemusíte čekat až do roku 2050, už se to dnes děje v USA. Společnost AMAZON zablokovala zaměstnanci Microsoftu na celý týden vstup do jeho vlastního domu [3], protože černošský doručovatel, který muži přinesl balíček, prý uslyšel z domovního intercomu rasistickou poznámku. Doručovatel to nahlásil Amazonu a ten suspendoval muži z Microsoftu účet ke službě Amazon Echo, která ovládá chytrou domácnost. Celý týden musel muž do svého domu chodit vypáčenými dveřmi přes garáž, protože chytrý dům měl korporací Amazon zamknutý a nedostupný.

      1. Globalisté chtějí dostat bílou civilizaci do koncentráku, do organizovaného lágru prostoupeného kamerami, digitálními systémy, bezhotovostními systémy bez existence hotovosti, kde všichni budou pod dozorem a kdo uhne z cesty, už si nenakoupí, nezaplatí a nic neprodá, nikam nedojede, nikam se nedostane, nikdo ho nesveze.
        Tím se vytvoří drezůra obyvatelstva k naprosté poslušnosti k pánům globalistům, ke korporacím, které jsou vlastněny a ovládány Komisí 300.

        Bez osobního auta se člověk nikam nedostane, ne bez dohledu přepravce, který bude mít zákonem nařízeno, jak musí pasažéry lustrovat, registrovat a identifikovat k přepravě. A když někdo opustí 15-minutový okres, zastaví ho emisní hlídka na hranici okresu a bude požadovat jízdní příkaz pro cestu do jiného sektoru.
        Jako v programovací filmové trilogii The Hunger Games.

        1. Většina lidí se bude pohybovat v rámci měst jen hromadnou dopravou, sdílenými taxíky a na kolech, koloběžkách a podobných odrážedlech. Proto je jasné, proč se nikde hromadně nestaví statisíce nabíječek na elektrická auta, a proč ani automobilky se o jejich budování nesnaží. Protože vědí, co se chystá. Uvolnění parkovacího prostoru ve městech o 75% a většina lidské populace přemístěná do měst.

          Na venkovech by hrozily revolty, pěstování potravin a chov toxického masa, toxických krav, prasat a drůbeže. Aby lidé nezůstali na venkově, zavedou globalisté zákaz chovu toxických zvířat určených ke konzumaci. Pod záminkou emisí CO2, NOx a metanu. Cílem je vytvořit 100% závislost všech lidí na potravinách z průmyslové produkce. Na vlastní půdě si nic už nevypěstujeme a neodchováme. Vznikne absolutní závislost na kupovaných potravinách od korporací.

          Obyvatelstvo a populace v rolích muklů, kteří se nesmí nikam sami pohybovat, nesmí si pěstovat ani vlastní potraviny a nesmí platit hotovostí, protože… všechny tyto 3 věci mají jedno společné, a to jsou svobody člověka. Svoboda pohybu – Svoboda obživy na vlastní půdě – Svoboda směny!

          1. Spolkni prášek!

            1. taky nechápu proč to ten hňup nemůže dat do jednoho příspěvku

              1. Třeba ví že to dlouhý nikdo nečte, natož aby věděl co tam je.
                Holt doba digitální demence realitou, …hejkalů. :-))

                Možná to bude pro někoho vhled, pozor není to šrocení v ikluzce formou básničky na tituly. :-)
                https://www.facebook.com/TVSALINGRAD/videos/643006961047647/
                +
                https://www.facebook.com/libor.maly.56/videos/618109863717165

            2. „Spolkni prášek!“

              Mi pripomenulo https://www.youtube.com/watch?v=eSKXDv7yvKI

              1. Dobrý, ale tohle bylo ze Sexmise.Účelově.

              2. Kdo si nevezme zavčas svoji pilulku „Joy“, ten se může stát „downerem“ , což je zavrženíhodný odpad společnosti:

                https://www.youtube.com/watch?v=48SOR-psOFM

                Je to něco jako dezolát, chcimír, či prorussský šváb, ale vše v jednom. Takové hezké slovíčko které zahrnující vše. Prostě starý dobrý MUKL.

                1. Normálně s digitální demencí nechápou souvislosti, že jo kabrňáku.

                  …dezolát, chcimír, či prorussský šváb, ale vše v jednom. Takové hezké slovíčko které zahrnující vše. Prostě starý dobrý MUKL.
                  Aha?
                  To už tu bylo a v euálu asi znovu na „koni.
                  https://www.ceskatelevize.cz/porady/12449683203-projekt-nacismu/220382566600005/

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2025