Pamatuji trockistické hnutí ODA, tehdy vedené lžidoktorem Kalvodou. Proslavilo se nepříliš početnou členskou základnou a gigantickými dluhy…samozřejmě také neexistujícím akademickým titulem svého tehdejšího předsedy. Čili banda feťáků mě ponechává chladným.
Lukas B.
jen tak mimochodem, to adjektivum „trockistické“ jste prosím použil proč?
mike_fish
Tak nejvyšší čas, aby pan Domácí konečně založil stranu, bo už jen počet čtenářů zdejšího webu, proměnivšího se ve voliče, by jistě značně převýšil počet Pirátů. Ale na rovinu říkám, že já už nikdy nikomu dobrovolně mandát kurvit můj život nedám. Sorry jako.
willy50
Můj hlas by dostal, jeho názory se mnohem více shodují s mými, než u kterékoliv jiné politické strany.
A raději se nechám ovládat d-fensem, než těmi zmrdy co tady vládnou poslednich několik let.
Několik=mnoho.
Lukas B.
no já bych se toho dost obával. představa, že šikovný soustružník dokáže řídit fabriku, byla již jednou testována na poměrně velkém vzorku a výsledek je poměrně jednoznačný.
willy50
Jak tomu mám rozumět?
Jako, že teď řídí stát někdo kdo to umí?
Ha!
Lukas B.
myslete si co chcete, ale v porovnání s tím, jak truhlář a následně kameník dosáhli během pár let státního bankrotu a pak ti různí krejčí co je neměli pouštět k sakům a Rsdři a dálkoví Judři zvyšovali náskok (těch ostatních) je to mnohem lepší.
víte, pan domácí je asi poměrně šikovný technik, možná nebude špatný mikromanažer a správně právní kutil, ale jak se pustí za hranice své odbornosti, tak je to děs běs i na obrazovce. ale nelámu nad ním hůl, předpokládám u něj nějakou bazální soudnost, která mu nebrání blogovat (tam o nic nejde a nic nepokazí a než vrtění hlavou a pozdvihnutí obočí nesklidí), ale brání kozlu zahradničit.
willy50
Každý člověk ve vedoucí funkci by měl mít jisté morálně volní vlastnosti a ty by mu právě měly zabránit aby kurvil to čeho je vedoucí, ať už je ředitelem fabriky nebo premiér. Nemusí rozumět všemu co řídí, ale měl by se obklopit odborníky kteří rozumí oboru pro který je vedoucí najal.
Že to tak u nás nechodí to je dnes už jasné snad úplně všem. I když, vlastně neni :-(
A tak, co budeme dělat když v politice je kumšt najít slušného člověka?
Lukas B.
no, já tomu rozumím, taky jsem v postpubertálním období měl očekávání, že kousek od mladé vožice pukne kopec a z něj se vyhrnou rozespalé neúplatní schopní odborníci a státníci a ty jako zvolíme a zavládne ráj v kotlince, vítr bude čechrat vlasy a krajinou bude zvonit dětský smích. přiznávám, jsem asi starej, už jsem z té představy vyrostl. čili, jak se praví v mariáši, nemudruj co by kdyby a hraj s tím co máš.
willy50
:-)
SatanOkkY
V roku 2021 mala Slovenská republika vládu v zložení: OĽaNO, SaS, Sme Rodina a Za ľudí. A podľa oficiálnych údajov mali tieto strany následovné počty členov:
Sme Rodina – 1829 členov
Za ľudí – 759 členov
SaS – 239 členov
OĽaNO – 45 členov.
A to OĽaNO v roku 2019 vyhralo voľby a predseda OĽaNO bol slovenským premiérom. A tri koaličné strany nemali ani toľko členov čo vaši Piráti.
dj-bobr
Hele, toto je těžký. Několik let jsem byl členem Pirátů a měl jsem spoustu věcí „z první ruky“ prakticky realtime, mám za sebou i pár kandidatur (MHMP, PSPČR) a zpětně su tuze rád, že jsem se nikam nedostal.
Ono totiž to zdravé jádro dávných pirátských „core“ myšlenek z nezanedbatelné části odletělo ke konkurenci, leckdy i dost ideově vzdálené. Leckteří expiráti jsou dnes myšlenkami (nebo i členstvím) u Svobodných, Trikolory a v extrému i u ODS či ANO.
Před deseti lety jsem byl na stranu hrdý, pomáhal jsem s kampaněmi, ideologie se mnou souznila, měl jsem rád ty lidi a chodil s nima na pivo. A nevybavuju si, že by tehdy někdo ze strany chtěl cokoli omezovat (ani IAD), idea byla „svoboda“ – jak jednotlivce v realitě, tak v on-line světě. Cítil jsem se tam jako doma.
Jenže po prvním významnějším úspěchu (volby do PSP 2017) začalo do strany lozit plno nových entit (teď si to snad nevezme nikdo osobně) typu baba na mateřské, bakalářka z gender studies, ultra eko ideály, anti-CO2 fanatička, kreativní osobnost, mooooře času vymýšlet (IMHO) kraviny a realizovat se v nich.
A jelikož strana byla zrovna v přerodu ze strany pro svobodu internetu na stranu, která musí mít širokospektrální program, začala se do toho montovat různá duhová a klimatická témata a postupně to infiltrovalo celostranické smýšlení. Tou dobou strana z mého pohledu pozbyla svůj středo-lehce-pravý směr, který mi navýsost vyhovoval, a začala tíhnout doleva.
Plno lidí, kteří ze strany vystoupili (nebo jim vyexpirovalo členství bo zapomněli zaplatit dvě stovky na další rok) se shodlo, že kdyby chtěli opět vstoupit, tak by neprošli vstupní „grilovačkou“, protože už ideologicky nezapadají do aktuálního stavu.
V takovém případě jste se stali terčem nepřátelského převzetí zevnitř, asi podobně jako americké univerzity. Dlouhý pochod institucemi je něco, co progresivcům jde velmi dobře.
Ultralevice byla v Pirátech přítomna vždy, a to i na vyšší úrovni, např. Jana Michailidu, což je celkem nerekonstruovaná komunistka, zastávala místopředsednický post už roku 2014. Někdo ji tam zvolil, že.
Ale byli tam i ti, pracovně řečeno, matfyzáci, a ti byli vzhledem ke své naivitě prostě vytěsněni. Možná částečně i tím, že programátoři apod. vydělávají dobře v soukromém sektoru a nemají na aktivní členství v politické straně čas, kdežto aktivisti z povolání v tom vidí jednoznačný příslib zabezpečené budoucnosti.
Bobson
Tak nejenom Michailidu. Fotka Bartoše s vlajkou extremistické levicové bojůvky, případně jeho veřejné názory na muslimskou imigraci, celkem hovoří za vše.
Lukas B.
zajímavé.
před deseti lety jsem vnímal piráty jako „jsme mladí, neuplátní, chceme svobodu stahovat filmy, umíme matlat na telefonech a tak rozumíme všemu“. teď umí matlat na telefonech každý (tedy kromě mě, žánop) a svoboda se vytratila.
mimochodem, to je normální vývoj nové strany, snad kromě agrofertu, který má specifické postavení (podobně veverky, ale ti zvorali co mohli, respektive se jim vzbouřily blondýnky). nejdříve je to maličká to opoziční strana (téměř stolní společnost), která chytne nejdříve vrtkavé intelektuály, pak se na to nalepí poctiví troubové (jakkoli inteligentní a v nějakém oboru úspěšní), následují věční kerulanti a exoti, a někdy v té fázi víceméně omylem strana získá nějaké ty mandáty v nějakých volbách, a pak se rozhádá a zaslouženě směřuje na smetiště dějin. zůstává tady konzervativní pravice (s notným přimhouřením očí ODS), konzervativní levice (dříve čssd nyní agrofert), moravská švagrovsko-sousedská mafie (kdu-čsl), její obdoba pro nemoravu (stan), městská progresivní kavárna (topka) a progresivní mladá levice (teď piráti, předtím zelení)
JASAN
Není to nic důležitého, ale napadlo mě, jestli v těch 545 pirátech může být někdo zároveň i holubář? Holubářům pomalu odzvoňuje. Bylo by fajn, kdyby tuhle kratochvíli konečně objevili hipstři, jinak to půjde z kopce.
Malej Jarda
Po pětadvaceti járech české politické reality je udivující, že se ještě vynachází naivní idealisté, kteří by chtěli odvozovat mandát a politický potenciál vzájemně kooperujících psychopatických, chorobně ambiciózních a chamtivých partiček od početnosti členské základny, potažmo podpůrných hlasů obalamucených tydýtů neschopných jakéhokoliv, natož kritického a analytického myšlení.
Jen a pouze o kapustičku slimákům kráčí.
Politici k ní mají přístup po svrchní straně listů, aby na sebe přitáhli pozornost, a čeká se nějaké sociální dekórum: nemlaskat, nepřežírat se až do bezvědomí, nezvracet na veřejnosti, neprdět hlasitě, nemočit a nesrat přímo pod sebe. Skrytý přístup po spodní straně si uzurpovali ti skutečně mocní, jejichž asociální ničivá obludná žravost má (musí) být z důvodů udržitelné pozice a existence veřejnosti skryta.
Kapustičky je stále docela dost, páč velké části společnosti, které se ekluje nebo není shůry dáno proniknout mezi vyválené, je ordinováno s lekárnickou pečlivostí hákovat do bezvědomí a stále tvořit reálné hodnoty, aby se vůbec uživili, aby přežili, aby si mohli dopřát životní standard obsahující alespoň něco málo z vymožeností současné civilizace, něco málo radosti a uspokolení. Při tom se nebrání a nechají škubat jak ovce, kdy tři čtvrtiny fyzického produktu jim je odejmuto nejrůznějšími názvy opatřenými daněmi, které jsou rafinovaně řetězeny:
Daň z příjmu – DPH – spotřební daň – mediální poplatky – poplatky autorským a dalším gomorám-sodomám (při koupi telfonu, PC, tiskárny i papíru) – důchodové „pojištění“ – sociální „pojištění“ – nemocenské „pojištění“ – zdravotní „pojištění“ – daň z nemovitosti pořízené za několikrát zdaněné finance – daň (pokuta) za ideologicky a iracionálně orazítkované vozidlo, nemovitost, energie, suroviny – silniční (dálniční) poplatky – emisní povolenky (za vypouštěný metan) – parkovné za použití veřejného prostoru (před vlastní nemovitostí, stálým bydlištěm) – zákaz (znemožnění) parkování před vlastní nemovitostí a následný výběr výpalného – stovky (možná už tisíce) zákonů, nařízení, vyhlášek, předpisů, které omezují užívání veřejného prostoru i zcela legálním a obecné prospěšným způsobem, s následným výběrem výpalného – doplň si každý sám, co jsem zapomněl.
Asi jedna čtvrtina prostředků vydřených pomocí státního násilí je vrácena jeho tvůrcům ve formě nezbytné sociální regulace, sociálních funkcí, zajištění bezpečnosti, veřejné infrastruktury.
Další čtvrtinu stejných služeb spotřebují paraziti, kteří sami ovšem nepřináší ani za korunu obecného prospěchu. Každý ekonomicky produktivní občan totiž živí jednoho důchodce, což je košér, páč jednou taky bude. Pak ale živí dva státní zaměstnance, z nichž je svým výkonem obecně prospěšný sotva jeden (IZS, zdravotnictví, sociální služby, školství, bezpečnost a spravedlnost, údržba a výstavba infrastruktury, veřejná správa společnosti, obcí, území…) Ten druhý je politický či příbuzenský trafikant, zpravidla jak sociálně, odborně, tak mentálně a morálně kompetenčně limitovaný, až nekompetentní. Ti, namísto aby společenský produkt tvořili, jen zcela neužitečně, a mnohdy přímo škodlivě či nebezpečně, spotřebovávají.
Celou polovinu vydřeného vývaru různými kanály, vývody a cecky akumulují vyválené jelity, které téměr postrádají jakékoliv civilizované humální kompetence, zato mají takový nadbytek těch asociálních, že vrchol není v dohledu. Jejich imperativem bez alternativy je co největší ovládaný kapitál, prostřednictvím jehož síly a moci korumpují společnost tak, aby ho mohli stále zvyšovat. Jako zkušení investoři vědí, že k hromadění a růstu je potřeba nejdřív šikovně investovat a tak investují – do řízení (ovládání) společnosti. Ale jejich záměry a cíle jsou pro drtivou většinu populace natolik škodlivé, nebezpečné a morálně nepřijatelné, že je musí skrývat a k jejich realizaci používat bílé koně. Jejich ekonomická (finanční) síla již v druhé půlce 20. století dospěla do fáze, že mohou, a také korumpují, celé státní aparáty, potažmo zejména tu méně veřejně viditelnou část aparátu, Jednotky procent, spíše zlomky procent populace, několik jedinců (rozumněj rodinných klanů) dnes takto znásilňuje celý Svět.
Politici jsou množinou s průnikem dvou dalších množin: parazitů ve státních službách a množinou vyválených jelit. Průnik mezi parazity je násobně větší, než mezi jelity.
Jelity si do politiky přivádí vlastní dlouhodobě placený tým, existenčně na nich závislý, který se jim osvědčil v dosavadní (spolu)práci. Transparentní, víme, kdo je kdo, za koho kope, co udělá.
Pak jsou tady ti ostatní politici, u kterých z podstaty dosažené pozice nelze věřit ani datum narození, a ty si korumpují konkurenční(?) jelity, které (z dobrých důvodů) zůstávají za oponou. Nikdy nebudou budovat (korumpovat) silný politický subjekt, páč by se jim mohl v ledasčem protivit či dokonce vymknout. Investice by byla zmařena. Potřebují několik slabých partiček, které dokáží sami urejdovat (rozděl a panuj), každá složená z užitečných idiotů pod účinnou kontrolou jednoho až několika inteligentních, (všeho)schopných psychopatických chamtivých ultrazmrdů, případně submisivního troubu, hlupáka bez jakýchkoliv praktických zkušeností a kompetencí, který se nechá za mrzký peníz tahat na vařené nudli a hájit cizí zájmy i na šibenici.
Těm se předhazují různá zástupná témata k hašteření, aby byla henta politická multipolarita a volič zmatený jak jarní fčela měl o čem dumat, ale v zásadních otázkách musí táhnout za jeden provaz (za ty zpřístupněné prachy a majtek). Ke zmatení voliče slouží i část politiků, sloužících jinému kapitálu (jiným cílům) a část tolerovaných naivů, kteří by snad opravdu byli v žumpě ochotni obhajovat veřejné blaho, nikoliv stav svého konta a počet záznamů na listech a rejstřících vlastnictví.
Rozstříštěné politické spektrum tradičně se spoustou různých subjektů, vznikajících, zanikajících, porůznu kloakizujících a kolaborujících, je v Evropě dáno decentralizací moci a rozpadem velkých územních celků ovládaných aristokraty (přes jisté demokratické prvky) začátkem 20. století. Říše, císařství, multinárodní spojené (příbuzensky) monarchie. Mnohospřeží se po uvolnění opratí rozutekla po veřejném prostoru a snažila se získat a udržet svůj vliv prostřednictvím pohádek (programů) jak dovést všechny k blahobytu nové lepší budoucnosti. Samozřejmě takové budoucnosti, ve které bude co největší (rozhodující) moc (přístup ke kapustičce) v jejich rukách.
Jiný vývoj byl v Britském impériu, na zbytku Evropy víceméně nezávislém, které si aristoktatickou centralizaci zachovávalo díky zásadní ekonomické závislosti na centru. Tam byl jediný možný vývoj daný dávnou historickou existencí jen dvou významných politických subjektů, které však nebyly antagonistické, jen se lišili cestami, po kterých chtěli dojít k totožnému výsledku: udržování a posilování tehdejší globální dominance Britského impéria. Změna ekonomické výkonnosti a síla následně akumulovaného kapitálu v USA, podepřená extrémním ekonomickým profitem ze dvou světových válek mimo vlastní území USA, spojená s růstem vojenské síly, spolu s větší pružností při řešení hospodářských krizí, byly podmínkami pro přirozený přenos britské globální imperiální dominance i dvouhlavého politického modelu na bývalou britskou kolonii a nyní novou globální imperiální velmoc USA.
Tam je dvouhlavý většinový systém, vítěz bere na volebí období vše. Mechanismus práce skutečných (ekonomických a finančních) vládců je stejný, jen lehce modifikovaný. Namísto samostatných politických subjektů jsou uvnitř partají různé spolupracující skupiny, frakce, které jsou ke svým společným aktivitám motivováni jednak vlastními zájmy a jednak zájmově spřízněnými donátory. Také se různě spolčují nebo soupeří k oblbnutí veřejnosti a voličů a oficiální partaj je vlastně jakási (pěti)koalice. Soupeření dvou partají je soupeřením dvou koalic. Najdi pět rozdílů.
Nechme teď stranou dočasné režimy, vzniklé sice demokratickou cestou, ale následně absolutně ovládnuvší celý stát a podřízení obyvatelstva. To není dlouhodobá evoluce a jsou (dosud vždy byly) historicky krátkodobě dočasné, chválabohu.
Vytvoření jednolité centrálně spravované skutečně demokratické politické síly, schopné nadpolovičně zvítězit u voličů a efektivně úspěšně vést společnost v Evropě je naivní iluze. Nevyhovuje těm, kteří ovládají a vlastní většinu kapitálu, čili kteří drží v ruce prostřednictvím korupce politiků skutečnou společenskou moc. Je-li politická scéna rozdrobená, je snazší a levnější ji korumpovat a ovládat. Je i snazší být za vzniklým politickým hašteřením skrytý, ba přímo neviditelný.
Problém není marginalita Pirátů kontra jejich vliv. Jsou snadno nahraditelní jiným politickým konstruktem k uchvácení koryt, moci, vlivu, ke zbohatnutí z peněz vytvořených produktivní částí společnosti.
Problém jsou voliči neschopní dohlédnout k podstatě problému, kteří se nechají vtáhnout jako užiteční idioti mediálními PyjÁr manipulacemi do této hry, čímž jí poskytují legální krytí.
Aby bylo takto vláčných voličů co nejvíce, je nejprve předepsán akademický titul i na pozici managera veřejných záchodků nebo vysavače psích hoven. V přechodném období, vícekrát prodlouženém, je stlačována průměrná kvalita veřejného školství a nároky na jejich absolventy tak nízko, aby potřebných 50% a více populace na nějaký ten titul dosáhlo. Za tím účelem jsou také konstruovány zcela nové sociální obory, o které dosud nebyla společenská poptávka, nikdo to neřešil, protože na to stačila elementární logika, zkušenost předků a prostý zdravý rozum. Absolventy nečeká žádné společensky užitečné zaměstnání v oboru, žádný neexistuje, jsou v praktickém životě zcela neupotřebitelní. Školy (studijní obory) k hovnu stejně jako jejich akademicky otitulovaní absolventi. Za normálního stavu by šoféři jezdili s hovnocucem a byli společensky užiteční o devět let dřív a ještě by nebyly rozmrdány finance, které jejich „vzdělávání“ stálo.
Jejich útočištěm mohou být jedině neziskovky, financované a řízené ze stejných, výše uvedených, zdrojů a pohnutek a se stejnými cíli: rozmrdej, zotroč a panuj,…
Naštěstí gaussovské rozložení přirozené inteligence v populaci žádné politické znásilňování, podobné poroučení větrům a dešťům, změnit nemůže.
Nejde o otitulované hňupy, čert je vzal. Ani o nás, ten šedý průměr, ten si svoje ve školách i v životě vždycky našel a zase najde.
Jde o to, že ti přírodou obdaření (s hůry dáno) vyšší mentální či talentovou kvalitou stále ještě mají šanci získat v ČR kvalitní vzdělání v seriózních oborech se společenskou poptávkou i doplnit či rozšířit edukaci v prestižních zahraničních ústavech. Ti jediní totiž táhnou civilizaci vpřed, ač jejich úspěchy vydávejí za svoje často hňupové s funkcí. Bohužel mnozí odchází odevzdat svoji přidanou hodnotu do zahraničí, namísto splátky za vzdělání doma, protože na pozicích pro ně vhodných jsou zakopáni různí političtí a klientelističtí nominanti (indoktrinovaní hňupové, absolventi genderových studií dálkově po zaměstnání), kteří spolu drží basu. Komise výběrových konkursů dobře vědí, koho tam chce šéf, že.
Jak jinak si vysvětlit, že v současné vládě a mezi politickými náměstky i poradci není ani jeden skutečně kompetentní, zkušený a odbornými komunitami uznávaný odborník. Někteří jsou doslova směšní šaškové, bohužel dělající mnohdy nenávratné mezinárodní škody i ostudu českým voličům.
A samozřejmě hovno padá svrchu dolů, takže žádný z těchto korytářů pod sebou nenechá rozvíjet osobnost, která by jeho pozici mohla v budoucnu ohrozit. Navíc zná dost takových, kteří by mu mohli být užiteční a když jim nahraje pohodlnou židli v luxusní kanceláři s PC a šmatlafounem, někdy i autem, bez fyzické námahy, bez osobní zodpovědnosti, bez termínů výsledků takové či onaké osobně provedené práce, s 13ti nadprůměrnými výplatami,… No nekup to, za ty prachy, k čertu s kompetentností, kvalifikací, odborností!
Vítejte, Svět s ČR 2023.
sergej
Transhumanizace feudalizace „šwábismem a jste doma.
To je aktivní obrana proti rozvoji progresivní grafomanie.
Už takhle mě ta samonasírací politická, potažmo ekonomická a existenční realita stojí spoustu času….
DF
..tvl, tase chvalozpevy na zmrda..
„Jak vlastně Cream začínal a kde vzal peníze na počáteční investice? V rozhovoru pro SZ Byznys na to odpovídal zakladatel Petr Tankó: „Začínali jsme v 90. letech tím, že jsme kupovali pohledávky u firem, které se dostaly do potíží. Firmy jsme většinou restrukturalizovali a pak prodali. Brownfield Baťovy továrny jsme získali stejným způsobem.“
Jenže problém není v existenci několika stovek soudruhů Pirátů.
Problém je v množství lidí, kteří jsou tomuto ochotni ve volbách dát hlas.
Příčinu hledejme hlavně v dnešním školství. Právě jeho aktuální produkty tvoří většinu z jejich voličské základny. A je to sakra stabilních zatím 10%. Zatím… Pokud to časem stoupne někam k dvaceti, bude vymalováno a na dlohou dobu to tu nebude k žití.
Máte-li děti na základní nebo střední škole, zajímejte se prosím, co jim tam za vašimi zády lijí do hlav. A těm dětem se věnujte. Nikdo jiný to za vás neudělá.
Pamatuji trockistické hnutí ODA, tehdy vedené lžidoktorem Kalvodou. Proslavilo se nepříliš početnou členskou základnou a gigantickými dluhy…samozřejmě také neexistujícím akademickým titulem svého tehdejšího předsedy. Čili banda feťáků mě ponechává chladným.
jen tak mimochodem, to adjektivum „trockistické“ jste prosím použil proč?
Tak nejvyšší čas, aby pan Domácí konečně založil stranu, bo už jen počet čtenářů zdejšího webu, proměnivšího se ve voliče, by jistě značně převýšil počet Pirátů. Ale na rovinu říkám, že já už nikdy nikomu dobrovolně mandát kurvit můj život nedám. Sorry jako.
Můj hlas by dostal, jeho názory se mnohem více shodují s mými, než u kterékoliv jiné politické strany.
A raději se nechám ovládat d-fensem, než těmi zmrdy co tady vládnou poslednich několik let.
Několik=mnoho.
no já bych se toho dost obával. představa, že šikovný soustružník dokáže řídit fabriku, byla již jednou testována na poměrně velkém vzorku a výsledek je poměrně jednoznačný.
Jak tomu mám rozumět?
Jako, že teď řídí stát někdo kdo to umí?
Ha!
myslete si co chcete, ale v porovnání s tím, jak truhlář a následně kameník dosáhli během pár let státního bankrotu a pak ti různí krejčí co je neměli pouštět k sakům a Rsdři a dálkoví Judři zvyšovali náskok (těch ostatních) je to mnohem lepší.
víte, pan domácí je asi poměrně šikovný technik, možná nebude špatný mikromanažer a správně právní kutil, ale jak se pustí za hranice své odbornosti, tak je to děs běs i na obrazovce. ale nelámu nad ním hůl, předpokládám u něj nějakou bazální soudnost, která mu nebrání blogovat (tam o nic nejde a nic nepokazí a než vrtění hlavou a pozdvihnutí obočí nesklidí), ale brání kozlu zahradničit.
Každý člověk ve vedoucí funkci by měl mít jisté morálně volní vlastnosti a ty by mu právě měly zabránit aby kurvil to čeho je vedoucí, ať už je ředitelem fabriky nebo premiér. Nemusí rozumět všemu co řídí, ale měl by se obklopit odborníky kteří rozumí oboru pro který je vedoucí najal.
Že to tak u nás nechodí to je dnes už jasné snad úplně všem. I když, vlastně neni :-(
A tak, co budeme dělat když v politice je kumšt najít slušného člověka?
no, já tomu rozumím, taky jsem v postpubertálním období měl očekávání, že kousek od mladé vožice pukne kopec a z něj se vyhrnou rozespalé neúplatní schopní odborníci a státníci a ty jako zvolíme a zavládne ráj v kotlince, vítr bude čechrat vlasy a krajinou bude zvonit dětský smích. přiznávám, jsem asi starej, už jsem z té představy vyrostl. čili, jak se praví v mariáši, nemudruj co by kdyby a hraj s tím co máš.
:-)
V roku 2021 mala Slovenská republika vládu v zložení: OĽaNO, SaS, Sme Rodina a Za ľudí. A podľa oficiálnych údajov mali tieto strany následovné počty členov:
Sme Rodina – 1829 členov
Za ľudí – 759 členov
SaS – 239 členov
OĽaNO – 45 členov.
A to OĽaNO v roku 2019 vyhralo voľby a predseda OĽaNO bol slovenským premiérom. A tri koaličné strany nemali ani toľko členov čo vaši Piráti.
Hele, toto je těžký. Několik let jsem byl členem Pirátů a měl jsem spoustu věcí „z první ruky“ prakticky realtime, mám za sebou i pár kandidatur (MHMP, PSPČR) a zpětně su tuze rád, že jsem se nikam nedostal.
Ono totiž to zdravé jádro dávných pirátských „core“ myšlenek z nezanedbatelné části odletělo ke konkurenci, leckdy i dost ideově vzdálené. Leckteří expiráti jsou dnes myšlenkami (nebo i členstvím) u Svobodných, Trikolory a v extrému i u ODS či ANO.
Před deseti lety jsem byl na stranu hrdý, pomáhal jsem s kampaněmi, ideologie se mnou souznila, měl jsem rád ty lidi a chodil s nima na pivo. A nevybavuju si, že by tehdy někdo ze strany chtěl cokoli omezovat (ani IAD), idea byla „svoboda“ – jak jednotlivce v realitě, tak v on-line světě. Cítil jsem se tam jako doma.
Jenže po prvním významnějším úspěchu (volby do PSP 2017) začalo do strany lozit plno nových entit (teď si to snad nevezme nikdo osobně) typu baba na mateřské, bakalářka z gender studies, ultra eko ideály, anti-CO2 fanatička, kreativní osobnost, mooooře času vymýšlet (IMHO) kraviny a realizovat se v nich.
A jelikož strana byla zrovna v přerodu ze strany pro svobodu internetu na stranu, která musí mít širokospektrální program, začala se do toho montovat různá duhová a klimatická témata a postupně to infiltrovalo celostranické smýšlení. Tou dobou strana z mého pohledu pozbyla svůj středo-lehce-pravý směr, který mi navýsost vyhovoval, a začala tíhnout doleva.
Plno lidí, kteří ze strany vystoupili (nebo jim vyexpirovalo členství bo zapomněli zaplatit dvě stovky na další rok) se shodlo, že kdyby chtěli opět vstoupit, tak by neprošli vstupní „grilovačkou“, protože už ideologicky nezapadají do aktuálního stavu.
Chybí mi ta stará Pirátská strana..
V takovém případě jste se stali terčem nepřátelského převzetí zevnitř, asi podobně jako americké univerzity. Dlouhý pochod institucemi je něco, co progresivcům jde velmi dobře.
Ultralevice byla v Pirátech přítomna vždy, a to i na vyšší úrovni, např. Jana Michailidu, což je celkem nerekonstruovaná komunistka, zastávala místopředsednický post už roku 2014. Někdo ji tam zvolil, že.
Ale byli tam i ti, pracovně řečeno, matfyzáci, a ti byli vzhledem ke své naivitě prostě vytěsněni. Možná částečně i tím, že programátoři apod. vydělávají dobře v soukromém sektoru a nemají na aktivní členství v politické straně čas, kdežto aktivisti z povolání v tom vidí jednoznačný příslib zabezpečené budoucnosti.
Tak nejenom Michailidu. Fotka Bartoše s vlajkou extremistické levicové bojůvky, případně jeho veřejné názory na muslimskou imigraci, celkem hovoří za vše.
zajímavé.
před deseti lety jsem vnímal piráty jako „jsme mladí, neuplátní, chceme svobodu stahovat filmy, umíme matlat na telefonech a tak rozumíme všemu“. teď umí matlat na telefonech každý (tedy kromě mě, žánop) a svoboda se vytratila.
mimochodem, to je normální vývoj nové strany, snad kromě agrofertu, který má specifické postavení (podobně veverky, ale ti zvorali co mohli, respektive se jim vzbouřily blondýnky). nejdříve je to maličká to opoziční strana (téměř stolní společnost), která chytne nejdříve vrtkavé intelektuály, pak se na to nalepí poctiví troubové (jakkoli inteligentní a v nějakém oboru úspěšní), následují věční kerulanti a exoti, a někdy v té fázi víceméně omylem strana získá nějaké ty mandáty v nějakých volbách, a pak se rozhádá a zaslouženě směřuje na smetiště dějin. zůstává tady konzervativní pravice (s notným přimhouřením očí ODS), konzervativní levice (dříve čssd nyní agrofert), moravská švagrovsko-sousedská mafie (kdu-čsl), její obdoba pro nemoravu (stan), městská progresivní kavárna (topka) a progresivní mladá levice (teď piráti, předtím zelení)
Není to nic důležitého, ale napadlo mě, jestli v těch 545 pirátech může být někdo zároveň i holubář? Holubářům pomalu odzvoňuje. Bylo by fajn, kdyby tuhle kratochvíli konečně objevili hipstři, jinak to půjde z kopce.
Po pětadvaceti járech české politické reality je udivující, že se ještě vynachází naivní idealisté, kteří by chtěli odvozovat mandát a politický potenciál vzájemně kooperujících psychopatických, chorobně ambiciózních a chamtivých partiček od početnosti členské základny, potažmo podpůrných hlasů obalamucených tydýtů neschopných jakéhokoliv, natož kritického a analytického myšlení.
Jen a pouze o kapustičku slimákům kráčí.
Politici k ní mají přístup po svrchní straně listů, aby na sebe přitáhli pozornost, a čeká se nějaké sociální dekórum: nemlaskat, nepřežírat se až do bezvědomí, nezvracet na veřejnosti, neprdět hlasitě, nemočit a nesrat přímo pod sebe. Skrytý přístup po spodní straně si uzurpovali ti skutečně mocní, jejichž asociální ničivá obludná žravost má (musí) být z důvodů udržitelné pozice a existence veřejnosti skryta.
Kapustičky je stále docela dost, páč velké části společnosti, které se ekluje nebo není shůry dáno proniknout mezi vyválené, je ordinováno s lekárnickou pečlivostí hákovat do bezvědomí a stále tvořit reálné hodnoty, aby se vůbec uživili, aby přežili, aby si mohli dopřát životní standard obsahující alespoň něco málo z vymožeností současné civilizace, něco málo radosti a uspokolení. Při tom se nebrání a nechají škubat jak ovce, kdy tři čtvrtiny fyzického produktu jim je odejmuto nejrůznějšími názvy opatřenými daněmi, které jsou rafinovaně řetězeny:
Daň z příjmu – DPH – spotřební daň – mediální poplatky – poplatky autorským a dalším gomorám-sodomám (při koupi telfonu, PC, tiskárny i papíru) – důchodové „pojištění“ – sociální „pojištění“ – nemocenské „pojištění“ – zdravotní „pojištění“ – daň z nemovitosti pořízené za několikrát zdaněné finance – daň (pokuta) za ideologicky a iracionálně orazítkované vozidlo, nemovitost, energie, suroviny – silniční (dálniční) poplatky – emisní povolenky (za vypouštěný metan) – parkovné za použití veřejného prostoru (před vlastní nemovitostí, stálým bydlištěm) – zákaz (znemožnění) parkování před vlastní nemovitostí a následný výběr výpalného – stovky (možná už tisíce) zákonů, nařízení, vyhlášek, předpisů, které omezují užívání veřejného prostoru i zcela legálním a obecné prospěšným způsobem, s následným výběrem výpalného – doplň si každý sám, co jsem zapomněl.
Asi jedna čtvrtina prostředků vydřených pomocí státního násilí je vrácena jeho tvůrcům ve formě nezbytné sociální regulace, sociálních funkcí, zajištění bezpečnosti, veřejné infrastruktury.
Další čtvrtinu stejných služeb spotřebují paraziti, kteří sami ovšem nepřináší ani za korunu obecného prospěchu. Každý ekonomicky produktivní občan totiž živí jednoho důchodce, což je košér, páč jednou taky bude. Pak ale živí dva státní zaměstnance, z nichž je svým výkonem obecně prospěšný sotva jeden (IZS, zdravotnictví, sociální služby, školství, bezpečnost a spravedlnost, údržba a výstavba infrastruktury, veřejná správa společnosti, obcí, území…) Ten druhý je politický či příbuzenský trafikant, zpravidla jak sociálně, odborně, tak mentálně a morálně kompetenčně limitovaný, až nekompetentní. Ti, namísto aby společenský produkt tvořili, jen zcela neužitečně, a mnohdy přímo škodlivě či nebezpečně, spotřebovávají.
Celou polovinu vydřeného vývaru různými kanály, vývody a cecky akumulují vyválené jelity, které téměr postrádají jakékoliv civilizované humální kompetence, zato mají takový nadbytek těch asociálních, že vrchol není v dohledu. Jejich imperativem bez alternativy je co největší ovládaný kapitál, prostřednictvím jehož síly a moci korumpují společnost tak, aby ho mohli stále zvyšovat. Jako zkušení investoři vědí, že k hromadění a růstu je potřeba nejdřív šikovně investovat a tak investují – do řízení (ovládání) společnosti. Ale jejich záměry a cíle jsou pro drtivou většinu populace natolik škodlivé, nebezpečné a morálně nepřijatelné, že je musí skrývat a k jejich realizaci používat bílé koně. Jejich ekonomická (finanční) síla již v druhé půlce 20. století dospěla do fáze, že mohou, a také korumpují, celé státní aparáty, potažmo zejména tu méně veřejně viditelnou část aparátu, Jednotky procent, spíše zlomky procent populace, několik jedinců (rozumněj rodinných klanů) dnes takto znásilňuje celý Svět.
Politici jsou množinou s průnikem dvou dalších množin: parazitů ve státních službách a množinou vyválených jelit. Průnik mezi parazity je násobně větší, než mezi jelity.
Jelity si do politiky přivádí vlastní dlouhodobě placený tým, existenčně na nich závislý, který se jim osvědčil v dosavadní (spolu)práci. Transparentní, víme, kdo je kdo, za koho kope, co udělá.
Pak jsou tady ti ostatní politici, u kterých z podstaty dosažené pozice nelze věřit ani datum narození, a ty si korumpují konkurenční(?) jelity, které (z dobrých důvodů) zůstávají za oponou. Nikdy nebudou budovat (korumpovat) silný politický subjekt, páč by se jim mohl v ledasčem protivit či dokonce vymknout. Investice by byla zmařena. Potřebují několik slabých partiček, které dokáží sami urejdovat (rozděl a panuj), každá složená z užitečných idiotů pod účinnou kontrolou jednoho až několika inteligentních, (všeho)schopných psychopatických chamtivých ultrazmrdů, případně submisivního troubu, hlupáka bez jakýchkoliv praktických zkušeností a kompetencí, který se nechá za mrzký peníz tahat na vařené nudli a hájit cizí zájmy i na šibenici.
Těm se předhazují různá zástupná témata k hašteření, aby byla henta politická multipolarita a volič zmatený jak jarní fčela měl o čem dumat, ale v zásadních otázkách musí táhnout za jeden provaz (za ty zpřístupněné prachy a majtek). Ke zmatení voliče slouží i část politiků, sloužících jinému kapitálu (jiným cílům) a část tolerovaných naivů, kteří by snad opravdu byli v žumpě ochotni obhajovat veřejné blaho, nikoliv stav svého konta a počet záznamů na listech a rejstřících vlastnictví.
Rozstříštěné politické spektrum tradičně se spoustou různých subjektů, vznikajících, zanikajících, porůznu kloakizujících a kolaborujících, je v Evropě dáno decentralizací moci a rozpadem velkých územních celků ovládaných aristokraty (přes jisté demokratické prvky) začátkem 20. století. Říše, císařství, multinárodní spojené (příbuzensky) monarchie. Mnohospřeží se po uvolnění opratí rozutekla po veřejném prostoru a snažila se získat a udržet svůj vliv prostřednictvím pohádek (programů) jak dovést všechny k blahobytu nové lepší budoucnosti. Samozřejmě takové budoucnosti, ve které bude co největší (rozhodující) moc (přístup ke kapustičce) v jejich rukách.
Jiný vývoj byl v Britském impériu, na zbytku Evropy víceméně nezávislém, které si aristoktatickou centralizaci zachovávalo díky zásadní ekonomické závislosti na centru. Tam byl jediný možný vývoj daný dávnou historickou existencí jen dvou významných politických subjektů, které však nebyly antagonistické, jen se lišili cestami, po kterých chtěli dojít k totožnému výsledku: udržování a posilování tehdejší globální dominance Britského impéria. Změna ekonomické výkonnosti a síla následně akumulovaného kapitálu v USA, podepřená extrémním ekonomickým profitem ze dvou světových válek mimo vlastní území USA, spojená s růstem vojenské síly, spolu s větší pružností při řešení hospodářských krizí, byly podmínkami pro přirozený přenos britské globální imperiální dominance i dvouhlavého politického modelu na bývalou britskou kolonii a nyní novou globální imperiální velmoc USA.
Tam je dvouhlavý většinový systém, vítěz bere na volebí období vše. Mechanismus práce skutečných (ekonomických a finančních) vládců je stejný, jen lehce modifikovaný. Namísto samostatných politických subjektů jsou uvnitř partají různé spolupracující skupiny, frakce, které jsou ke svým společným aktivitám motivováni jednak vlastními zájmy a jednak zájmově spřízněnými donátory. Také se různě spolčují nebo soupeří k oblbnutí veřejnosti a voličů a oficiální partaj je vlastně jakási (pěti)koalice. Soupeření dvou partají je soupeřením dvou koalic. Najdi pět rozdílů.
Nechme teď stranou dočasné režimy, vzniklé sice demokratickou cestou, ale následně absolutně ovládnuvší celý stát a podřízení obyvatelstva. To není dlouhodobá evoluce a jsou (dosud vždy byly) historicky krátkodobě dočasné, chválabohu.
Vytvoření jednolité centrálně spravované skutečně demokratické politické síly, schopné nadpolovičně zvítězit u voličů a efektivně úspěšně vést společnost v Evropě je naivní iluze. Nevyhovuje těm, kteří ovládají a vlastní většinu kapitálu, čili kteří drží v ruce prostřednictvím korupce politiků skutečnou společenskou moc. Je-li politická scéna rozdrobená, je snazší a levnější ji korumpovat a ovládat. Je i snazší být za vzniklým politickým hašteřením skrytý, ba přímo neviditelný.
Problém není marginalita Pirátů kontra jejich vliv. Jsou snadno nahraditelní jiným politickým konstruktem k uchvácení koryt, moci, vlivu, ke zbohatnutí z peněz vytvořených produktivní částí společnosti.
Problém jsou voliči neschopní dohlédnout k podstatě problému, kteří se nechají vtáhnout jako užiteční idioti mediálními PyjÁr manipulacemi do této hry, čímž jí poskytují legální krytí.
Aby bylo takto vláčných voličů co nejvíce, je nejprve předepsán akademický titul i na pozici managera veřejných záchodků nebo vysavače psích hoven. V přechodném období, vícekrát prodlouženém, je stlačována průměrná kvalita veřejného školství a nároky na jejich absolventy tak nízko, aby potřebných 50% a více populace na nějaký ten titul dosáhlo. Za tím účelem jsou také konstruovány zcela nové sociální obory, o které dosud nebyla společenská poptávka, nikdo to neřešil, protože na to stačila elementární logika, zkušenost předků a prostý zdravý rozum. Absolventy nečeká žádné společensky užitečné zaměstnání v oboru, žádný neexistuje, jsou v praktickém životě zcela neupotřebitelní. Školy (studijní obory) k hovnu stejně jako jejich akademicky otitulovaní absolventi. Za normálního stavu by šoféři jezdili s hovnocucem a byli společensky užiteční o devět let dřív a ještě by nebyly rozmrdány finance, které jejich „vzdělávání“ stálo.
Jejich útočištěm mohou být jedině neziskovky, financované a řízené ze stejných, výše uvedených, zdrojů a pohnutek a se stejnými cíli: rozmrdej, zotroč a panuj,…
Naštěstí gaussovské rozložení přirozené inteligence v populaci žádné politické znásilňování, podobné poroučení větrům a dešťům, změnit nemůže.
Nejde o otitulované hňupy, čert je vzal. Ani o nás, ten šedý průměr, ten si svoje ve školách i v životě vždycky našel a zase najde.
Jde o to, že ti přírodou obdaření (s hůry dáno) vyšší mentální či talentovou kvalitou stále ještě mají šanci získat v ČR kvalitní vzdělání v seriózních oborech se společenskou poptávkou i doplnit či rozšířit edukaci v prestižních zahraničních ústavech. Ti jediní totiž táhnou civilizaci vpřed, ač jejich úspěchy vydávejí za svoje často hňupové s funkcí. Bohužel mnozí odchází odevzdat svoji přidanou hodnotu do zahraničí, namísto splátky za vzdělání doma, protože na pozicích pro ně vhodných jsou zakopáni různí političtí a klientelističtí nominanti (indoktrinovaní hňupové, absolventi genderových studií dálkově po zaměstnání), kteří spolu drží basu. Komise výběrových konkursů dobře vědí, koho tam chce šéf, že.
Jak jinak si vysvětlit, že v současné vládě a mezi politickými náměstky i poradci není ani jeden skutečně kompetentní, zkušený a odbornými komunitami uznávaný odborník. Někteří jsou doslova směšní šaškové, bohužel dělající mnohdy nenávratné mezinárodní škody i ostudu českým voličům.
A samozřejmě hovno padá svrchu dolů, takže žádný z těchto korytářů pod sebou nenechá rozvíjet osobnost, která by jeho pozici mohla v budoucnu ohrozit. Navíc zná dost takových, kteří by mu mohli být užiteční a když jim nahraje pohodlnou židli v luxusní kanceláři s PC a šmatlafounem, někdy i autem, bez fyzické námahy, bez osobní zodpovědnosti, bez termínů výsledků takové či onaké osobně provedené práce, s 13ti nadprůměrnými výplatami,… No nekup to, za ty prachy, k čertu s kompetentností, kvalifikací, odborností!
Vítejte, Svět s ČR 2023.
Transhumanizace feudalizace „šwábismem a jste doma.
tvl, proč to nevydáš jak článek?
To je aktivní obrana proti rozvoji progresivní grafomanie.
Už takhle mě ta samonasírací politická, potažmo ekonomická a existenční realita stojí spoustu času….
..tvl, tase chvalozpevy na zmrda..
„Jak vlastně Cream začínal a kde vzal peníze na počáteční investice? V rozhovoru pro SZ Byznys na to odpovídal zakladatel Petr Tankó: „Začínali jsme v 90. letech tím, že jsme kupovali pohledávky u firem, které se dostaly do potíží. Firmy jsme většinou restrukturalizovali a pak prodali. Brownfield Baťovy továrny jsme získali stejným způsobem.“
https://1url.cz/5uq0H
a co je na tom konkretne spatne?
@netlife: Prijed se podivat do Zlina..
DF: já tam byl. Můžete odpovědět na otázku?
Pětidemolice si rozjede volební kampaň rovnou za peníze daňových poplatníků.
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-vnitro-rozjede-velkou-vladni-plakatovou-kampan-za-40-milionu-potrva-cely-rok-az-do-voleb-40444362
Jenže problém není v existenci několika stovek soudruhů Pirátů.
Problém je v množství lidí, kteří jsou tomuto ochotni ve volbách dát hlas.
Příčinu hledejme hlavně v dnešním školství. Právě jeho aktuální produkty tvoří většinu z jejich voličské základny. A je to sakra stabilních zatím 10%. Zatím… Pokud to časem stoupne někam k dvaceti, bude vymalováno a na dlohou dobu to tu nebude k žití.
Máte-li děti na základní nebo střední škole, zajímejte se prosím, co jim tam za vašimi zády lijí do hlav. A těm dětem se věnujte. Nikdo jiný to za vás neudělá.