První akce #ne_poslušnosti, o které jsem tu před časem psal, měla úžasnou odezvu – větší desítky tisíc zhlédnutí, rozhovor v DVTV, ale především ohlasy diváků (na místě přítomných i online sledujících), ze kterých jasně vyplývá, že nad tématem (ne)poslušností přemýšleli; to mě potěšilo nejvíc, jelikož primárním cílem není nikoho o ničem přesvědčovat, ale dát inspiraci k zamyšlení každému, kdo o to stojí. To mě povzbudilo k dalšímu vystoupení; jeho smyslem bylo poukazovat na (ne)svobodu projevu.
Jsou tomu bezmála čtyři roky od doby, co tu vyšel můj poslední text; a údivem mě naplnilo zjištění, že od toho úplně prvního uplynulo více než šestnáct let. Články už moc nepíšu; o to víc však přednáším, debatuji, točím videa, pracuji na další knize (většinu mám napsanou, příští rok snad vyjde), a navíc učím jako dobrovolník v sebeřízené soukromé škole Ježek bez klece v Brně, kde teoretické anarchistické myšlenky svobody mohu žít v praxi, což sice není tak úplně legální, zato rozhodně funkční – jak pro děcka, tak i pro dospěláky.