Další krám na baterky do baráku. To určitě. Nemám zájem. Tím to ale bohužel nekončí. Zajímalo by mě, jak by asi teď trh s elektro auty vypadal, kdyby se do toho pořád nes.. vlády. Asi by to nebylo tak slavné, kdyby si milovníci elektromobilů (nic proti nim samozřejmě) museli náklady na vývoj a infrastrukturu platit sami, místo toho, abych jim to platil já. A aby se kvůli nesmyslům v automobilkách plýtvalo R&D zdroji
Iv té blbé Číně rychle pochopili, že pro praktické denní použití stojí elektro auta za vyliž a proto je v Číně stejná úleva i na hybridy (které mají asi tak o +1000% větší praktický smysl). V Shanghai jezdí pár variant Tesly (číňani to měli ze začátku jako iPhone, pro image.. než zjistili, že to není žádný zázrak). Jinak nic.
A když už jsem nakousl to jablko, to si snad s těmi Airpody dělají srandu. Další sráč na baterky místo bezůdržbových sluchátek. Jediné, co mě drží ještě u nich je to, že se zuby nehty bráním přejít na Android OS. Bohužel Apple je rok od roku větší peklo. A až mi umře můj SE6 (asi jediný iPhone, co ujde) a ten totálně zpackanej iPe7+, asi přestanu vlastnit smartphone..
fatdwi
PolarBear: ad „jak by vypadal trh“ – pravděpodobně by vůbec neexistoval, protože bez 570M USD dotace, které dostal Musk by nejspíš žádná Tesla nevznikla a tím pádem by nebylo na čem stavět církev a všechny návazné nesmysly.
Čína má problém v energii, navzdory kecům o ekologii není Číňan tak hloupý, aby si neuvědomoval, že masivní rozvoj elektra za současné situace nemá čím krmit.
kundohlav smrduty
to: předřečníci
K té nabíjecí infrastruktuře mě ještě napadlo se podělit:
Věřte nebo ne, už jsem Teslu i krátce pilotoval. Bratanec mojej ženy z Blavy, si asi pred rokom v požičovni za težké penizace vypožičal Teslu, lebo ju chcel vyskúšať. On je pre každú novinku, ba aj každú chujovinu …
No, a jel s tím krámem z Bratislavy na rodinnou slezinu k Mikulovu (prodloužený víkend v nájemním domě se sklípkem: víno, ženy, podotýkámže naše vlastní, zpěv a tak dále). Jezdilo se i na výlety po okolí, a tak jsem to krátce pilotoval i já. Jede to hezky, má to zátah „vocpodu“, ale to je asi tak všechno. Místo palubní desky to má debilní tablet, místo šaltrpáky to má něco ještě příšernějšího, než je volič automatické převodovky. Představa, že sedíme na lithiových baterkách, které nám můžou kdykoliv zahořet pod prdelí, mi taky zrovna dobře nedělala …
Tak jsme s Teslou sjezdili Dolní Věstonice, Pasohlávky a celé to profláknuté okolí Novohradských nádrží vůbec. Přiblížil se konec víkendu a Bohuš začal řešit zpáteční cestu. Podle tabletu zjistil, že na dojetí z Mikulova do Blavy už nemá dost šťávy a že to musí nabít. Ukázalo se, že v našem domečku na jednu fázi se ten krám zvyjebaný bude nabíjet asi dva dny a jednu noc. Notipičo. Naštěstí tam byli rozumní sousedi, kteří mu za nějakou tu flašku nasdíleli přes plot třífázový prodlužovací kábl; jinak by z tama neodjel snad dodnes.
Mně osobně na seznámení s technologií stačilo :)
PolarBear
Oni na tom hlavně potřebují vydělat, takže tu elektro církev vehementně podporují kde můžou. Z baterií budou mít pořádnej příjem.
fatdwi
PolarBear: no to ano, ale doma už zas tolik ne. Vypatlaná Evropa plně elektromobilní znamená, že Číňan na nás vydělá a sám může vesele jezdit levným benzínem, protože ho ještě ke všemu zbude víc. Vlastně zelení kreténi jsou jen pátou kolonou čínského imperialismu:-)
Mr Fox s knírem
Čína má problém v energii, navzdory kecům o ekologii není Číňan tak hloupý, aby si neuvědomoval, že masivní rozvoj elektra za současné situace nemá čím krmit.
Taky staví jaderné elektrárny tempem, že otevírají asi dvě ročně.
Těžký kalibr: „malé elektromobily rozhodně nepřispívají ke snížení skleníkových emisí a elektromobily s dojezdem 500 kilometrů situaci ještě zhoršují. To tvrdí prof. Ing, Jan Macek, DrSc., z ČVUT v rozhovoru pro OPS Kverulant.org.“
To je podobné jako rádobyekologické bezobalové prodejny. Zkuste bezobalově uspokojit to množství lidí, co nakupuje normálně. Tedy řešení není v eliminaci obalů, ale v racionálním zpracování odpadů…
fatdwi
Pavelpaja: to jsem takhle jednou celkem nedávno narazil v Globusu na sekci „eko bio bez obalu“. Vedle regál jak prase plný plastových flašek, aby to „bezobalové ekologické zboží“ bylo v čem nakoupit. Jako smál jsem se fakt slušně, tohle prostě nevymyslíte.
Elektromobilista sedí hoďku na benzince a tankuje ekologické uhlí, jiný (a možná často i ten stejný) ekopošuk si z hyper-super veze petku a v ní ekobio bezobalový výrobek. Planeta musí chrochtat blahem.
kundohlav smrduty
to Pavelpaja
Ano, tohle mi připomnělo stáčené mycí a prací prostředky, které kupuje občas v záchvatu moje žencká. Jako bonus ještě ke všemu nemyjí a neperou :)
SatanOkkY
Čo na tom, že to neumýva a neperie – ide o ten pocit………
To už je na každým soudruhovi; já třeba většinu prázdnejch obalů využiju beze zbytku. I kdyby sáčky měly jít na odpadky a kartonový krabice spálit v kamnech, tak ale druhotný využití mají. Vostatní si chodí kupovat rule igelitovejch pytlů a někteří pošuci ai kupujou banánofky.
Je fakt, že co si nainstalovali drtiče do všech potravin, tak sou sice hrozně bioeko že to slisujou do kubíkovýho hranolu, ale lidi kurva nemají kde sourcovat krabice, tak se to těžce vyplatilo no.
itchy355
Tak tohle zrovna je řešitelný, akorát by to potřebovalo nějakou injekci a podporu jako elektroauta (i když násobně menší). Stačí už jen dementní obaly na elektroniku (pět baterek v půltuně plastu kterej jako bonus nejde ani otevřít). Navíc jsem četl i pár zkušeností lidí kteří si prací a mycí prostředky vyrábí doma ze základních věcí jako glycerin atp. S tím bych taky neměl problém.. vono jako důkaz stačí i kyselina citronová která celou koupelnu umyje jako nic, je skoro zadarmo atd…
Pavelpaja
itchy355: Já neříkám, že to není technicky řešitelné na individuální úrovni, ale pochybuji o praktickém uchopení tohoto problému. Jde mi o to obrovské množství lidí, které je třeba uspokojit, a to s ohledem na sociální strukturu, schopnosti atd… Rozhlédněte se po běžném supermarketu a představte si většinu těchto lidí, jak se zabývají nějakou domácí chemií… :-) :-)
Ne, to se musí udělat přesně z opačného konce, odpady efektivně třídit a dále zpracovávat/spalovat, ideálně ještě s energetickým ziskem.
No jasně, proto se všichni výrobci akumulátorů apod. sice naparujou jak sou bioeko, ale drží se jak hovno košile prodeje nejlíp po jednom za patřičnej ranec, zatímco bulkovej prodej po krabicích omezujou a šlapou po něm jak to de.
Protože i přes ta kvanta vodpadků k hovnu mají na kusech mnohem větší zisky, to je chucpe, co? Ale prachy sou samozřejmě nejdůležitější, no né.
Mr Fox s knírem
Tak jsem si pročetl článek, a pak i diskuzi, jestli to teda ve zdejší komunitě inženýrů a lidí co prokoukli bullshit někdo zmíní a ono ne. Všichni se tu opájí tím, jaké jsou elektromobily sračka, že mají ztráty hrozných ~21% na nabíjecí a přenosový cyklus.
Taktně se přitom opomíjí, že pokud nejezdíte autem s plynovou turbínou, tak spalovací motory mají účinnost jen asi 25-35% (u většiny normálních aut spíš nižší hranice), oproti tomu u Tesly je účinnost motoru momentálně 90% a starší modely 80%. Tedy většina (~70%) toho co se do fosilními palivy poháněného auta naleje je spotřebována na odpadní teplo, které pravda v zimě může sloužit k vytápění.
A když už započítáváme ztráty při přelévání benzínu (oněch zábavných 0.25%), tak by asi bylo fajn započítat jak je to s rafinací ropy a NÁKLADY na převoz od chvíle kdy se vytěží do chvíle kdy se doveze k benzínce. Autor hezky započítává ztráty při přelévání benzínu, ale jaksi opomněl započítat náklady na transport, které rozhodně nebudou nulové (například to vozí cisterna, která musí ujet stovky kilometrů, ropovody taky netečou z kopce, rafinerie fungují na elektřinu). Celé je to účelově napsaná manipulace, která schválně porovnává nepodstatnou část poslední míle, místo aby řešila celý řetězec od výroby po konečnou účinnost motoru.
Pojďme se podívat na moderní elektroauta celkově; 21% ztráty na přenos, 10% ztráty účinnosti motoru, to máme pořád nějakých ~71% účinnost (odečíst ~10% z ~79%). Kdyby se ta ropa co se leje do auta spálila v turbíně elektrárny (účinnost něco jako 50%), tak by to pořád vycházelo stejně (35%) nebo líp, než je pálit v motoru přímo. To samozřejmě ignoruje, že elektřina se dá vyrábět různě a úplně čistě (jaderně, nebo obnovitelně) a že třeba plynové turbíny mají účinnost ještě vyšší, například Siemens měl už v roce 2017 účinnost ~63%, GE +- to samé.
Mimochodem vím že je tady moderní hejtovat obnovitelné zdroje, ale zaznamenali jste že minulý rok padla poprvé cena pod fosilní zdroje? Momentálně jsou ceny pro výstavbu obnovitelných zdrojů za kilowattu výkonu nižší, než za výstavbu obdobných fosilních zdrojů energie. V absolutních číslech jsou sice pořád vyšší, ale vzhledem k tomu že do nich pak není třeba pumpovat fosílie, tak ve výsledku jsou levnější.
Já nejsem žádný slepý zastánce elektroaut a sám řídím fosilní auto, se kterým nemám žádný problém, ale nelíbí se mi tyhle účelové manipulace, kde si autor jen dokazuje svůj předem očekávaný závěr, místo aby se podíval na věc tak jak skutečně je a funguje.
mjfox
Mr Fox s knírem> …elektřina se dá vyrábět různě a úplně čistě (jaderně, nebo obnovitelně)…
Tohle je zas oblíbený argument elektromobilistů, že se přece dá dobíjet z OZE… jo, z těch 3% solárů, 1% větrníků a 3% vodních elektráren v ČR… v Norsku by to byl dobrý argument, to zas jo.
Mr Fox s knírem
Naposledy, když jsem se díval, tak jsme pořád byli součástí Evropy, a elektřina se na dlouhé vzdálenosti přenáší běžně už dneska. Prakticky všechny státy v EU co mají moře staví offshore větrné farmy tak rychle, jak to jen jde, protože to je doslova zlatý důl (a ne, dotace za to jen rozjely, ale minulý rok se to zlomilo a jede to i bez nich, viz třeba Wallstreet journal).
Tohle je zas oblíbený argument elektromobilistů, že se přece dá dobíjet z OZE… jo, z těch 3% solárů, 1% větrníků a 3% vodních elektráren v ČR… v Norsku by to byl dobrý argument, to zas jo.
To jsou čísla někdy z 2014, ne? Čísla* pro ČR, konec 2019, jsou; 19.3% jaderné, 9.3% fotovoltaické, 5% vodní a 1.5% větrné (zbytek fosilní). Tedy 35% „čisté“ energie, s tím že to dál roste a za 2020 se to nejspíš taky posunulo.
*Cituji:
K 31. 12. 2019 dosáhl instalovaný výkon elektráren v České republice hodnoty 21 965,8 MW. Nejvyšší podíl na instalovaném výkonu měly parní elektrárny, a to 48,8 %, 19,3 % připadalo na jaderné elektrárny, 9,3 % na fotovoltaické elektrárny, 6,2 % na paroplynové, 5,0 % na vodní, 4,3 % na plynové a spalovací a 1,5 % na větrné elektrárny.
Jan Mrcasik
Chyba se skrývá ve slově „instalovaný výkon“. „Instalovaný výkon“ totiž znamená maximální teoreticky možný výkon za 100% dokonale ideálních podmínek – což, slovy klasického matfyzáckého vtipu, platí pouze pro ideální kouli ve vakuu.
Prakticky to znamená maximální výkon, který by solární parky dokázaly vytáhnout kdyby slunce svítilo ve dne i v noci, nikdy nebylo pod mrakem, mlha ani námraza, celý rok bylo léto (zejména co do úhlu slunce ku elektrárně) atd. Pro větrníky platí totéž.
V ČR OZE zpravidla dodávají <<10% "instalovaného" výkonu, v řadě případů pod 5%. Na deklarovaný "instalovaný výkon" dokonce nejsou dimenzovány ani transformátory solárních parků, protože nikdo nikdy nepočítá, že by reálný výkon OZE odpovídal instalovanému!
"Instalovaný výkon" je tedy prakticky PR podvod a vějička na neinformované.
Mr Fox s knírem
Pravda, kaji se. Nicméně:
V České republice bylo v roce 2019 vyrobeno celkem 86 964,0 GWh elektrické energie. Největší část energie, a to 47,6 %, byla vyrobena v parních elektrárnách. V jaderných elektrárnách bylo vyrobeno 34,8 % energie, 6,3 % připadlo na paroplynové a 4,2 % na plynové a spalovací elektrárny. Ve fotovoltaických elektrárnách bylo vyrobeno 2,6 % energie, na vodní elektrárny připadlo 2,3 % a na větrné 0,8 % vyrobené elektřiny.
Tedy to dělá 40%, ne 35%. Táhnou to jaderné elektrárny.
SatanOkkY
Takže mjfox mal vo svojom príspevku z 21.1.2021 v 10:06 pravdu – dokonca tie percenta nadhodnotil. Verím, že sa mu ospravedlníš.
Jeb na to – ak by bolo v „zelených elektrárňach“ nainštalované aj 200% ročnej spotreby Českej republiky aj tak by si potreboval 100% zálohu vo forme „zlých elektrárni“ aby si vyplnil výpadky dodávok od „zelených elektrárni“ resp. musel by si tú elektrickú energiu v dobe prebytku veľmi efektívne skladovať – a to nevieme a nebudem to vedieť ani zajtra, ani budúci týždeň, ani o rok a ani v roku 2035 či 2050. Tie baterkové úložiska čo sú vyvíjané za brutálne dotácie (teda za to čo ukradne štát a superštát z môjho či tvojho vrecka) sú nepoužiteľné pre globálne zabezpečovanie elektrickej energie v rámci štátu.
Mr Fox s knírem
Již jsem psal, že se kaji, což je asi ospravedlnění. Nicméně to nic nemění na tom, že do toho nezapočítal jádro, přestože reaguje přímo na můj příspěvek, kde o něm mluvím.
SatanOkkY
Kajal si sa Mrcasík-ovy a nie mjfox-ovi – tak aby to neprehliadol.
Ale jadro nieje zaradené v obnoviteľných zdrojoch a navyše pre 99,9999% eko-pošuk-teroristov je absolútne neprijateľné (strach z niečoho čo nevidia a nevedia ovplyvniť). A pri tom je to „rozumný“ kompromis medzi spaľovaním fosílii a nestabilitou „zelených elektrárni“. Samozrejme tak ako má jadro výhody má aj nevýhody ale ak nebude výroba elektrickej energie do budúcna zabezpečená z rôznych zdrojov (diverzifikácia výrobných kapacít) tak pôjde celé do prdele skôr ako by si povedal „black-out“.
mjfox
Mr Fox s knírem: Já jsem vypíchnul jen ty obnovitelné zdroje, protože to ty propagátoři elektroaut rádi používají jako protiargument ke komínu v Tušimicích. Typicky:
„Tesla má nulové emise, tedy žádný CO2!“
„Ale Tesla přece jede na elektřinu, která se vyrábí převážně z uhlí!“
„Ale můžete přece nabíjet OZE!“
Ohledně jaderné energie, vlastně není jasné, jak ji do těch úvah o ekologii a uhlíkové stopě zahrnout. Neprodukuje CO2, ale čistá taky není. Rakušáci proti ní bojují (ale současně ji od nás nakupují), Němci se rozhodli svoje jaderky pozavírat (po havárii ve Fukušimě, přesně podle logiky oblékat si v ČSSR kabát, když v Moskvě sněží), takže jim zbyde převážně uhlí a větrníky.
Do OZE nebo obecně „zelené energie“ tu jadernou žádný „ekolog“ nezapočítává.
Mr Fox s knírem
Chápu. Já osobně teda CO2 neřeším vůbec, řešil jsem efektivitu převodu energie na pohyb a ztráty s tím spojené, což je tak nějak to co řeší autor v článku.
SatanOkkY
Akonáhle ta zlá „jadrová“ elektrická energia prekročí rakúsku hranicu je všetko OK. A rakúsky dodávateľ elektrickej energie ti napíše, že 100% Ökostrom aus Österreich a hotovo.
mjfox
Koupíš si AtomStop a můžeš si pískat. Bude to modře svítit a v návodu píšou, že ti to ze zásuvky odfiltruje atom.
SatanOkkY
Ja ten AtomStop nepotrebujem. Nie som e-veriaci ani anti-atomovkár a ani eko-terorista.
mjfox
SatanOkkY: To nebylo na tebe, to byl takový obrat, jako „když jsi rakušák, koupíš si AtomStop…“
SatanOkkY
mjfox 21.1.2021 v 16:46
Vďaka za vysvetlenie. A ak kúpim AtomStop, vodný vysávač Rainbow a sadu tých super hrncov naraz v rámci jednej prezentácie tak dostanem nejakú dobrú zľavu?
mjfox
Mr Fox s knírem> Naposledy, když jsem se díval, tak jsme pořád byli součástí Evropy, a elektřina se na dlouhé vzdálenosti přenáší běžně už dneska…
Jako že bysme tady ty elektroauta nabíjeli z té norské vodní elektrárny? Tak určitě. ČR víc elektřiny vyváží než dováží, takže z těch norských přehrad nebo německých větrníků máme prd. Jinak z přenosem německé elektřiny přes naši soustavu, když to začne řádně foukat, jsou spíš problémy.
To byla čísla z roku 2018. A neporovnávej instalovaný výkon, ale vyrobenou energii, je to v tom tvém odkazu taky (a povtrzuje, co jsem už napsal):
„V České republice bylo v roce 2019 vyrobeno celkem 86 964,0 GWh elektrické energie. Největší část energie, a to 47,6 %, byla vyrobena v parních elektrárnách. V jaderných elektrárnách bylo vyrobeno 34,8 % energie, 6,3 % připadlo na paroplynové a 4,2 % na plynové a spalovací elektrárny. Ve fotovoltaických elektrárnách bylo vyrobeno 2,6 % energie, na vodní elektrárny připadlo 2,3 % a na větrné 0,8 % vyrobené elektřiny.“
Jo, můžeme tvrdit, že elektroauto vlastně spotřebuje na 100km kromě kyblíku uhlí taky pár gramů uranu, takže z jeho „výfuku“ kromě CO2 vychází ještě radioaktivní odpad.
Mr Fox s knírem
Mluvil jsem o offshore větrných elektrárnách, které třeba náš soused Německo staví docela masivně.
Že jsou s tím problémy je pravda, ale je to řešitelný problém nedostatečné soustavy. Je to asi jako kdybych ti v roce 1920 řekl, že auta jsou nahovno, protože nemáme dobré silnice a benzínky. Pravda, nicméně technicky fakt nic nebrání tomu posílit vedení (což se třeba u nás už historicky několikrát dělalo, například se stavbou Temelína).
Co se týče toho instalovaného vs vyrobeného výkonu, tak ano, viz výše, tam jsem to adresoval.
Jo, můžeme tvrdit, že elektroauto vlastně spotřebuje na 100km kromě kyblíku uhlí taky pár gramů uranu, takže z jeho „výfuku“ kromě CO2 vychází ještě radioaktivní odpad.
Tak určitě.
mjfox
Mr Fox s knírem> Mluvil jsem o offshore větrných elektrárnách, které třeba náš soused Německo staví docela masivně.
Což nemění nic na tom, že bilance ČR export-import vychází výrazně pro export, tzn. je vlastně k ničemu, když k nám doteče větrná energie z Německa a pak pošleme zpět (nebo ji pošleme jinam, to je vlastně jedno) výrazně víc té naší uhelno-jaderné.
Mr Fox s knírem
To je současná situace, která imho nepočítá s tím, že během pár let (i když reálně to už jde vidět teď, jak zmiňuješ) se situace v (nejen) německu změní. Předpokládám, že potom se změní i poměry nákupu/vývozu u nás. Například pokud se němci dostanou s cenou na konkureční úroveň, tak asi nebude mít úplně smysl v tu chvíli (minimálně ve špičkách) pálit uhlí, ale prostě to koupit od nich.
Tak jak to popisuješ ty, tak je to nějaký statický pohled (jsme blbci, protože nakupujem a prodáváme, když bysme to mohli syslit u nás). Přitom je to o tom, že během dne se bude přizpůsobuješ situaci na trhu tak, aby se primárně brala energie z obnovitelných zdrojů, a když zrovna není dostupná, tak prodáváš energii z fosilních a jaderných. Je to příležitost, ne nevýhoda. Osatatně to není nic nového.
Osobně nemám rád, když lidi neustále ukazují na současnou situaci, jak kdyby byla vytesaná do kamene. „Ale na to nemáme rozvody“, „Ale větrníky / solárníky mají špičky“. A tak dál. To jsou všechno technicky řešitelné problémy, ne nějaký doom a zkáza. Mimo jiné se teď třeba ukazuje, že velká bateriová úložiště umí velmi rychle vrátit vstupní investice.
mjfox
Mr Fox s knírem: Současný stav je odrazový můstek pro diskuzi. Když tu máme 75% elektřiny z jádra a uhlí, asi 5% ze skutečných OZE (voda-vítr-slunce), přenosovou soustavu, která dostává pohulit od německých větrníků, tak co z toho plyne? Že Tesla jezdí na zelenou energii max z 5%.
Ano, všechno se dá technicky vyřešit (jen na to někde vzít a mrsknout sebou, aby ta elektro-infrastruktura nerostla pomalejc než počet elektroaut v provozu), snad jen ty blbý baterky, ty mají nějaký limit a to fyzikální.
Mr Fox s knírem
Mr Fox s knírem: Současný stav je odrazový můstek pro diskuzi. Když tu máme 75% elektřiny z jádra a uhlí, asi 5% ze skutečných OZE (voda-vítr-slunce), přenosovou soustavu, která dostává pohulit od německých větrníků, tak co z toho plyne? Že Tesla jezdí na zelenou energii max z 5%.
Jako jo, ale já vůbec neříkal nic o tom že jezdí na zelenou energii, zmiňoval jsem že jezdí z 40% na nefosilní.
Ano, všechno se dá technicky vyřešit (jen na to někde vzít a mrsknout sebou, aby ta elektro-infrastruktura nerostla pomalejc než počet elektroaut v provozu), snad jen ty blbý baterky, ty mají nějaký limit a to fyzikální.
Od něj jsme ale imho pořád daleko.
mjfox
Mr Fox s knírem> Od něj jsme ale imho pořád daleko.
Mně to spíš připadá, že z té současné technologie (Lithium) už se moc vyždímat nedá. Stále je to o kapacita/váha/cena…
fatdwi
Mr Fox s knírem: když je to všechno tak super řešitelné, můžete se nějak rozepsat o řešení nedostatku větru? Obrovské baterky, do kterých se to uloží? Nějaká jiná zázračná technologie? Nebo oblíbený elektroargument „to se vyřeší brzy“ (dojezd, kapacita, rozvody, váha, funkčnost v mrazu-vedru atd.).
Mr Fox s knírem
Ono se zas tak často nestává, že by nefoukalo nikde a tudíž se ti to v průměru vyrovná. Ideálně tedy chceš propojit celou evropu do jedné dynamické sítě. Jen to klade velké nároky na přenosovou soustavu, vůbec netvrdím že ne, ani že současná k tomu stačí, jen nevidím jako nějaký hrozný problém jí upgradovat.
U solárníků zase dopředu víš, kdy a jak bude slunce svítit, takže se na to dobře plánuje a proto taky zažívají boom plynové turbíny.
Bateriová úložiště nemusí být úplně mimo, například poslední dobou se hodně mluví o https://en.wikipedia.org/wiki/Molten-salt_battery, které podle všeho dobře škálují, nejsou drahé a mají lepší účinnost než přečerpávačky. Ale to ukáže čas a sám jsem spíš skeptik.
SatanOkkY
Teba kto pri všetkých čertoch platí? Nemci, grinpís, veterníkova lobby, soroš, reptiliáni či Aštar Šeran????????
Dynamická európska prenosová sieť – samozrejme s velínom v Berlíne (tento vlhký sen som už niekde počul – ale vyblval ho nejaký nemecký zmrd). Kurva a kto to zacvaká? A kto na tom bude najviac profitovať (samozrejme, že krajiny s prebytkami)? A ako rýchlo sa to postaví? A koľko bude stáť jedna kWh niekedy v januári či februári (keď to málo svieti a ani vody bars nieto)?
V rámci predpovede aktuálnej výroby z veterníkov vieš konský kokot a u solárnikov kokot. Stačí že sa zamračí a účinnosť tej fotovoltaiky je v prdeli.
A o tých nových super-hyper-turbo prevratných baterkách čo zmenia svet sa poslednou dobou ozaj hodně mluví – teda ak za poslednú dobu považujeme 20 rockov, a ak nevadí, že to je furt len nejaká variácia staršej technológie a hlavne ak nám nevadí, že tá „nová“ batéria zožrala toľko dotácii (moje. tvoje, jeho dane), že stým štósom peňazí by sa dala umlátiť aj veľryba.
semancko
Opravim Ta, centrum ma byt v Mnichove. A ten vlhky sen o Energetickej unii Nemci pomerne vytrvalo a tvrdo razia aby stihli zabranit CR a PL instalovat a prevadzkovat vykonove transformatory, pretoze tie by poslali DE do blackoutu vo chvili, keby sa zodvihol na ich veternikovej farme na severe poriadny vietor. A to by znamenalo predcasne precitnutie nemeckeho obcana do reality Energiewende ci ako sa ta somarina pise. Nemci pekne ako pani Europy radi vyuziju infrastrukturu suseda aby nemuseli priznat ze to vobec nemaju vyriesene, mozno Sysop by vedel z pocutia informovat ako su na tom s troma vysokonapatovymi vedeniami ktore sa snazia uz viac ako 10rokov postavit a zaboha to nedokazu. Takze plan B, zderieme dobreho a poslusneho suseda, CR. Vytieraju si tu s nami rite a my im za to este pekne v predklone dakujeme.
Sysop
Bohuzel fundovane informace z Rise stredu nemam. Koleguv bratr dela projektanta pro mistni rozvodnu, navrhuje VN a VVN. Udajne rika, ze s tema autama musi nastat pruser, protoze jeste nevidel zadnej projekt, kterej by se v danem okrese alespon chystal a pritom vsude v novinach cte, ze by se mela auta nabijet pomalu u kazde lampy. To ale vsichni vime. Co se deje nekde vejs, bohuzel netusim. Hodne Germanum je to u prdele, protoze malou FVE tam ma kdejaka stodola s tim, ze maji povetsinou alespon 3x vetsi vykon, nez spotrebu ve dne, cili jediny, co je trapi, je akumulace. To se da doma vyresit relativne rychleji, nez budovani FVE.
SatanOkkY
Tak ešte by bolo aj napísať ako sa ktoré elektrárne podieľajú percentuálne na celkovej produkcii elektrickej energie dajme tomu za jeden rok (lepšie by boli ale kratšie úseky). Lebo je rozdiel medzi inštalovaným výkonom a reálne produkovaným výkonom. A to ešte nebudeme zabiehať do detailov ako momentálny produkovaný výkon a priemerný produkovaný výkon (za nejakú jednotku času – nehovoriac o tom že by sme si tieto časové úseky nedali tak bohorovne, že na celý rok ale by sme to rozsekali na týždňové úseky) či pomery týchto výkonov k inštalovaným výkonom jednotlivých elektrárni.
Ono je to síce paráda, že budú okolo celej Európy na mori „offshore veterné farmy“ len by bolo ešte nejako vysvetliť ako tú vyrobenú energiu prenesieš z farmy až ku mne domov keď žijem v strede Európy. Už teraz robia bordel v európskej sieti tie nemecké veterníky a fotovoltaiky čo majú postavené na severe a spotrebu majú na juhu v Bavorsku a tú elektrickú energiu posielajú kade tade cez energetické rozvodné siete susedných krajín. A máme tu ešte jeden z problémov – produkovaný hluk a vibrácie od veterných turbín. Bol si niekdy pod takou veternou turbínou – hluk od lopatiek rotora, všade ceduľky, že v zime k tomu nemáš liezť bližšie ako 200 metrov aby si nedostal zásah odletujúcim ľadom či snehom a ešte to spôsobuje vibrácie (nízkofrekvenčné) v okolí (je nejaký predpis, že v okruhu dosť veľa kilometrov od meteorologických staníc sa nemajú stavať veterné elektrárne lebo tie vibrácie od nich spôsobujú rušenie meteorologických prístrojov) a napríklad tie vibrácie dosť vadia zvieratám. Nehovoriac o tom ako „esteticky“ vylepšia vzhľad tie „offshore veterné farmy“ celé morské pobrežia. To, že občas taká veterná turbína pomelie nejakého vtáka či rogalistu je jav veľmi veľmi zriedkavý tak sa nám nebudem zaťažovať.
Jo a celkom je zábava keď horí ta veterná elektráreň – de-facto všetky potrebné elementy sú hore v hlave rotora a to je bez problémov v 80 metrovej výške.
A o recyklácii vyradených rotorových listov sa nikto nechce ani len teoreticky baviť. Sú tak odolné, že ich nejakou bežnou drtičkou ani nedokážeš „pomlieť či posekať nadrobno“.
Mr Fox s knírem
Ono je to síce paráda, že budú okolo celej Európy na mori „offshore veterné farmy“ len by bolo ešte nejako vysvetliť ako tú vyrobenú energiu prenesieš z farmy až ku mne domov keď žijem v strede Európy.
Najdi si na youtube videa ohledně „Tennet offshore“, tam to máš vysvětlené a ukázané na konkrétních implementacích. Celkově mě fascinuje, jak lidi vždycky řeší sto let vymyšlenou technologii vysokonapěťového přenosu kusem drátu, jak kdyby to byla nějaká magie, kterou nejde jen tak implementovat. Když si vzpomenu, že před padesáti lety jsme jako čechoslováci zvládli vyrobit vlastní jadernou elektrárnu, rozšířit kvůli tomu celý průmysl a vyškolit desítky tisíc nových lidí a problém to nebyl. A dneska jde doslova o to postavit trafa a natahat pár vedení a všichni to v diskuzích berou jak let na měsíc.
A máme tu ešte jeden z problémov – produkovaný hluk a vibrácie od veterných turbín. Bol si niekdy pod takou veternou turbínou – hluk od lopatiek rotora, všade ceduľky, že v zime k tomu nemáš liezť bližšie ako 200 metrov aby si nedostal zásah odletujúcim ľadom či snehom a ešte to spôsobuje vibrácie (nízkofrekvenčné) v okolí (je nejaký predpis, že v okruhu dosť veľa kilometrov od meteorologických staníc sa nemajú stavať veterné elektrárne lebo tie vibrácie od nich spôsobujú rušenie meteorologických prístrojov) a napríklad tie vibrácie dosť vadia zvieratám. Nehovoriac o tom ako „esteticky“ vylepšia vzhľad tie „offshore veterné farmy“ celé morské pobrežia. To, že občas taká veterná turbína pomelie nejakého vtáka či rogalistu je jav veľmi veľmi zriedkavý tak sa nám nebudem zaťažovať.
Byl jsem u toho několikrát a vůbec bych neměl problém to mít třeba za domem. Ten hrozný hluk z toho je asi jako šumění větru v korunách stromů, jen víc periodické. Původně jsem na základě diskuzí z internetu čekal bůh ví co to nebude, a pak jsem byl zklamán, že padesát metrů od toho neslyším vůbec nic.
Jo a celkom je zábava keď horí ta veterná elektráreň – de-facto všetky potrebné elementy sú hore v hlave rotora a to je bez problémov v 80 metrovej výške.
A to se stává nějak relevantně často, nebo narážíš na ty dvacet let staré videa z internetu? Uznávám, že to asi není žádná prdel.
Nevím úplně proč tady mám teď nějak obhajovat větrné elektrárny, když jsem řešil efektivitu a ztráty auta, ale whatever. Psal jsem o tom co se reálně děje, tedy že ceny za intalovaný kw výkonu padají dolu, a celé je to čím dál výhodnější pro investory, proto se to všude možně staví, především offshore, protože tam je větru po kokot a nikoho to neprudí. Nepsal jsem o tom žádný vlastní názor, jestli je to dobře, nebo špatně, to bylo prostě pozorování, že se to děje.
A o recyklácii vyradených rotorových listov sa nikto nechce ani len teoreticky baviť. Sú tak odolné, že ich nejakou bežnou drtičkou ani nedokážeš „pomlieť či posekať nadrobno“.
Mno, tak hlavně že recyklaci ostatních produktů z ropy lidi hodně řeší. Asi úplně stejně, jako ty listy, prostě to zabagruješ. Což mi teda příjde docela škoda, protože si umím představit spoustu dalšího využití, kdyby se to rozřezalo na pláty.
quadra
Tak prave deutsche Genosse maju velky problem postavit uz 25 rokov nosne VVN vedenie zo severu (kde maju veterniky) na juh krajiny (kde su velki spotrebitelia).. pretoze nikto z uvedomelych obyvatelov nechce mat stlpy VVN za domom/zahradou/etc, takze radsej budu zasierat prenosove sustavy susednych statov, potom sa velmi cuduju, ze na hraniciach im zapoja susedia regulacne transformatory!
servisdok
Je tady někdo přímo z vvn energetiky?
Zajímalo by mě, jak přesně funguje ten fázový posuv na okamžité výkonové hladině řekněme stovek MW, který se musel kvůli Němcům u nás instalovat.
Phase shift transformers tomu říkají, chtěl bych vědět, jak přesně to funguje.
No asi začneme nie?
Hodil som tvoj „Tennet offshore“ do duckduck-u a vyhodil mi to nádherný obrázok – obrovská žltá kocka (zrejme velín a prípojný bod do elektrickej siete) a za ním nádherné pozadie tyrkysovo modrej hladiny mora a na nej pokokot vrtuliek. Presne taký blivajz ako veterné farmy v rakúsku.
Prenos elektrickej energie a jej výrobu som študoval na strednej škole a dokonca aj na výške takže aj keď v danom segmente silnoprúdu nepracujem tak mi niečo utkvelo v pamäti. A ozaj si spomínam na nejaké dráty či transformátory. Ale ešte si spomínam aj na vysoké stožiare a izolátory na ktorých tie kusy drátu visia, ochranné pásma okolo týchto rozvodov, na rozvodne kde sa stretávajú či rozbiehajú jednotlivé napäťové linky, na straty prenosom a dokonca aj na náš primitívny návrh 4 kilometrového vedenia VN-ky (kreslilo sa to na 4 metrový milimetrový papier ručne a robili sa k tomu výpočty a „technická“ správa) a na náš výkres VN-rozvodne s kobkami, odpínačmi atď. A ani nevieš koľko pravdy si mal v tej vete o lete na mesiac – prisámbohu je v dnešnej zvrátenej eko-dobe jednoduchšie poslať súkromníkom vlastný raketoplán na orbit a legálne naprojektovať, nechať schváliť, postaviť a skolaudovať vedenie VN-ky. Všade samé obmedzenia, ochranári, ľudia to nechcú okolo svojich domov….
No ja som stál pod takou veternou elektrárňou čo mala stred rotora vo výške asi 80 metrov a priemer rotora 70 metrov a teda toto by som nechcel mať ani 10 kilometrov od domu nieto ešte niekde za domom.
Nedávno pred asi 15-timi mesiacmi sa chytila v rakúsku jedna veterná elektráreň – https://www.vienna.at/video-windrad-fing-im-burgenland-feuer/6374217 . Alebo koncom roka 2018 niečo v DDR+BRD: https://www.youtube.com/watch?v=VNmSFGiz0qU
Ty si tu prvý spomenul offshore veterné farmy tak som rozviedol diskusiu – tak sa nezavzdušňuj keď ich nechceš obhajovať.
Tak napríklad také ropné produkty ozaj dobre horia – uhľovodíkové paliva, plastové fľaše či tašky atď. Takže za vhodných spaľovacích podmienok z nich môžeme v elektrárňach vyrábať elektrickú energiu keď im skončí životnosť.
Tak človeče ak prídeš s technológiou ako tie vyradené vrtule rezať na použiteľné pláty tak máš nábeh nato aby si bol ozaj milionár. Ti eko-teroristi budú hádam aj nohy bozkávať. A čo by si chcel stými plátmi potom ďalej robiť – daj zopár ideí (keďže si vieš predstaviť spoustu dalšího využití).
Mr Fox s knírem
Hodil som tvoj „Tennet offshore“ do duckduck-u a vyhodil mi to nádherný obrázok – obrovská žltá kocka (zrejme velín a prípojný bod do elektrickej siete) a za ním nádherné pozadie tyrkysovo modrej hladiny mora a na nej pokokot vrtuliek. Presne taký blivajz ako veterné farmy v rakúsku.
Psal jsem ti ať ho hodíš do youtube, ne duckduckgo. Je tam asi půlhodinový dokument, který mi přišel technicky zajímavý a odpovídá na otázky ohledně konkrétního řešení.
Prenos elektrickej energie a jej výrobu som študoval na strednej škole a dokonca aj na výške takže aj keď v danom segmente silnoprúdu nepracujem tak mi niečo utkvelo v pamäti.
To jsme dva, taky mám elektroprůmku, kde byl i silnoproud + VŠ sice IT, ale stále s elektrem (i když teda hlavně robotika, číslicovka a návrhy čipů).
Ale ešte si spomínam aj na vysoké stožiare a izolátory na ktorých tie kusy drátu visia, ochranné pásma okolo týchto rozvodov, na rozvodne kde sa stretávajú či rozbiehajú jednotlivé napäťové linky, na straty prenosom a dokonca aj na náš primitívny návrh 4 kilometrového vedenia VN-ky (kreslilo sa to na 4 metrový milimetrový papier ručne a robili sa k tomu výpočty a „technická“ správa) a na náš výkres VN-rozvodne s kobkami, odpínačmi atď. A ani nevieš koľko pravdy si mal v tej vete o lete na mesiac – prisámbohu je v dnešnej zvrátenej eko-dobe jednoduchšie poslať súkromníkom vlastný raketoplán na orbit a legálne naprojektovať, nechať schváliť, postaviť a skolaudovať vedenie VN-ky. Všade samé obmedzenia, ochranári, ľudia to nechcú okolo svojich domov….
Vidíš, oni to přitom táhnou pod zemí a problém to pro ně očividně není (netriviální část už je hotová).
Ty si tu prvý spomenul offshore veterné farmy tak som rozviedol diskusiu – tak sa nezavzdušňuj keď ich nechceš obhajovať.
Řešil jsem tu především to, že ekonomická situace ohledně nákladů se minulý rok změnila a spousta lidí to zatím nezaznamenala. Přišlo mi relevantní to zmíňit. Osobně jsem teda spíš atom-head.
Tak napríklad také ropné produkty ozaj dobre horia – uhľovodíkové paliva, plastové fľaše či tašky atď. Takže za vhodných spaľovacích podmienok z nich môžeme v elektrárňach vyrábať elektrickú energiu keď im skončí životnosť.
To je sice pravda, ale co se z toho uvolňuje za sračky je imho netriviální odfiltrovat, proto se to moc nedělá.
Tak človeče ak prídeš s technológiou ako tie vyradené vrtule rezať na použiteľné pláty tak máš nábeh nato aby si bol ozaj milionár. Ti eko-teroristi budú hádam aj nohy bozkávať. A čo by si chcel stými plátmi potom ďalej robiť – daj zopár ideí (keďže si vieš predstaviť spoustu dalšího využití).
Například si nemám problém si představit použít to na střešní materiál různých kůlen a tak podobně. Je to chemicky stabilní, pevné a klidně bych si to na (hypotetickou) zahradu koupil, pokud by to bylo levnější než alternativy, stavěli jsme i z horších věcí. Nicméně nic nenamítám ani proti zabagrování, jen mi to osobně přišlo škoda.
SatanOkkY
Na youtube teraz nemôžem a ani nemám čas. Len som si to obzrel ako to vyzerá. Tak samozrejme, že to môže byť technicky zaujímave veď je to niečo „nové“ neokukané.
Tak jasne, že z toho mora na pobrežie je to najrozumnejšie položiť káblom pod vodou, ale to je ten menší problém. Už sa tu mnoho krát skloňovalo DDR+BRD a ich neschopnosť / nechuť spojiť sever (výroba) a juh (spotreba) krajiny poriadnym VVN vedením – finančná, ekologická či aktivistická problematika. Jasne, že nejaký fotovoltaický barón sa nebude skladať finančne na nové linky VN či VVN keď potrebuje ryžovať na predraženej elektrike. Ono postaviť klasické visuté vedenie VVN je kurva drahé,ale zakopať ho do zeme je sa mi zdá nemožné (neviem či jesto kábel na nejakých 100 000 V – učili sme sa len o ANKTOP22 a ten bol na 22 000V). A DDR+BRD Übermensch zatiaľ posiela prebytky elektrickej energie pekne cez okolité štáty.
Vďaka čomu sa zmenila ekonomická situácia ohľadne nákladov (otázka je o akých nákladoch sa bavíme). Lebo si viem predstaviť jeden dôvod resp. dva – ďalšie zdanenie zlej elektriky alebo ďalšia dotácie tej dobrej.
Jak netriviálne odfiltrovať – neviem kto tu v diskusii obhajoval výrobu elektrickej energie tým, že v tých komínoch elektrárni sa dá všetko zlé odchytiť.
Videl si jeden taký rotorový list naživo? Tak že si pri ňom stál? Ja som videl polku a toto by som teda kurva odmietol niekam zahrabávať.
Mr Fox s knírem
Tak samozrejme, že to môže byť technicky zaujímave veď je to niečo „nové“ neokukané.
Já obecně rád koukám na různé „hard tech“ dokumenty / videa, asi právě kvůli té elektroprůmce. Například ty transformátory co tam používají jsou něco co fakt stojí za to vidět, i když jen v dokumentu.
Tak jasne, že z toho mora na pobrežie je to najrozumnejšie položiť káblom pod vodou, ale to je ten menší problém.
Nemyslel jsem pod vodou, táhli to pod zemí i na pevnině. Pokud mi paměť slouží, i když je možné, že tady se teda pletu a byl to jiný projekt, tak část z toho táhli korytem řek.
Vďaka čomu sa zmenila ekonomická situácia ohľadne nákladov (otázka je o akých nákladoch sa bavíme). Lebo si viem predstaviť jeden dôvod resp. dva – ďalšie zdanenie zlej elektriky alebo ďalšia dotácie tej dobrej.
Převážně co jsem tak pochopil za to může ekonomika škálování. Dřív se to stavělo jako kusovky, dneska to jede na výrobní lince jedno za druhým a v těch objemech prostě jde cena dolu.
Jak netriviálne odfiltrovať – neviem kto tu v diskusii obhajoval výrobu elektrickej energie tým, že v tých komínoch elektrárni sa dá všetko zlé odchytiť.
Já jsem si to kdysi dohledával a i třeba i uhelné elektrárny nechytají všechno, ale třeba jen 96%. Když v nich budeš pálit plasty, tak si myslím že se to bude filtrovat/katalyzovat podstatně blběji, než siřičité oxidy a prach :)
Videl si jeden taký rotorový list naživo? Tak že si pri ňom stál? Ja som videl polku a toto by som teda kurva odmietol niekam zahrabávať.
Viděl. Nedávno šly netem články že v USA jich zahrabali pár stovek někde v poušti a žádná velká tragédie to nebyla.
SatanOkkY
Aaaaa – tak už aj ta púšť je nám na niečo dobrá. A vieš prečo ich zahrabali?
semancko
Len tak premyslam, ze ten sklolaminat bude komplikovany na spalenie, pojivo ti z toho povedzme vyhori, aby si s toho negeneroval vela svinstva tak asi pri vysokej teplote v nejakej super hitech peci ale to sklo v tom moze byt oriesok, co si matne pamatam z nejakej knihy o optike tak roztavene sklo je pekne agresivne. Mam tusak, ze to bude narocnejsie ako tu zivicu vyrobit z ropy…
FirkaJ
Jedna věc je že víme + – jak na to a druhá z úplně jiného vesmíru je to realizovat. Chvilku jsem byl v projekci liniových staveb – železnice. Přečetl jsem si jen zprávu nějakého odevzdaného projektu pro tehdy SŽDC, dnes SŽ. Situace: Malá stanice na přetížené jednokolejné trati. V té stanici se jen přidaly dvě vyhýbky a 200m kolejí aby zatím co jeden vlak stojí a lidi nastupují/vystupují molhy projíždět vlaky. Protože se to jede v hardcore požadavsích na projekt, tak tam nechyběla pasáž s názvem návratnost investice. Byla krátká celkem. Jedna věta. Hádejte jak zněla.. A vůbec, hádejte co stojí dvě vyhýbky a 200m kolejí…, teda + nové nástupiště ve stanici bez jakékoliv obsluhy… mezi horními a dolními Kotěhůlkami..
Vedení elektriky je liniová stavba.. jako dálnice, nebo železnice… Ty tisíce tun železa, betonu a dalších nezbytných HW jsou docela prda, realizace taky není záležitosí charity, ale to není nic ve srovnání s pozemkovými, právními ekologystickými a dalšími ňamkami, které je nutno vypořádat před tím než se zabetonuje jediná patka pro stožár, nebo vykácí, atd. šlic pro trasu.
Zjistěte si pane ke kolika benzínkám vede roura z rafinérie a ke kolika jezdí cisterny a zkuste si jen tak trošičku popřemýšlet… fakt miluji takové borce co maj fšecko zmáknutý lusknutím prstu.. beztak na to je ňáká appka pro ajfóun, né vo.e..
Já u žádného větrníku sice na očuchání nebyl ač to mám na svém seznamu přání, jen jsem cestou z Chomutova na Klínovec měl kdysi opakovaně opravdu zajímavý zážitek kdy jsem měl velmi silný dojem že buď jedu přímo do středu větrníku, který se přibližoval a čekal jsem kdy mě pomele, nebo že se ta vrtule urvala a letí přímo středem na mě a udělá totéž jak v nějakým svatodřevím filmu kategorie B.
Jak je to s těmi NF efekty nevím. Nemám zkušenost. Pravdou ale je že co se jeví při návštěvě jako fpoho či nezajímavé, tak v okamžiku trvalého bydlení a žití už se tak jevit nemusí.. Každopádně klidně si to nechte postavit třeba do obýváku mezi sedačku a TV, za mne „no problema“. Jen já si tu čest nechám raději ujít a chci aby to tak zůstalo.
Výhodnost pro investory je dosti sporná, když vezmeme v potaz tu drobnost, že elektřina produkovaná z těchto preferovaných zdrojů je z peněz daňových polatníků, kteří ji ještě platí podruhé. Všech, nejen těch kteří si myslí že je to tak správné. Koukněte prosím do svého vyúčtování za elektřinu a podívejte se na řádky platba za odebranou elektřinu a platba za OZE. Vy jste pro, tedy pro Vás OK. Já nejsem pro a pro mne je to tedy lumpárna, mírně řečeno. Přeji si abych tam ten řádek neměl, nebo alespoň byla na jeho konci 0. Jistě to rád zatáhne někdo kdo souhlasí, kdž stát to není, soukromý kapitál též ne.. jo, takže Vy? Jak moc tedy souhlasíte? Pošlu kopie svých účtů, součet těch řádků s OZE a číslo účtu, když mi ty peníze za OZE které jsem si opravdu nikde neobjednal pošlete. Berete? Domluveno? Myslím tím i pro budoucno, pochopitelně. Jsem pro dlouhodobé vztahy..
Zajímalo by mne jak by vypadal hypotetický stav kdy by OZE bylo naroveň standardní energetiky a financováno jen ze soukromých zdrojů. Tedy nějakých firem/kapitálu a peněz lidí co souhlasí jako Vy. (mám rád SCI-Fi..)
Ano, jako například recyklaci FV panelů.. nejde jen o vrtulky..
Karkulka
Ono to má pár ale:
* instalovaný výkon není reálně využitý výkon = ono je krásné že máme hodně instalovaného výkonu větrných a solárních elektráren, ale když nesvítí/nefouká… tak je z nich 0
* v síti potřebujete stabilní napětí a frekvenci. Pokud připojíte solární/větrnou elektrárnu s nějakým instalovaným výkonem, musíte mít pořád v záloze „něco“, co bude vyrábět když nebude svítit a foukat. Chcete-li mít 50 % instalovaného výkonu ze solárních a větrných, musíte těch 50 % instalovaného výkonu být schopen pokrýt takže budujete dvakrát. Jednou čistou OZE, a k ní uhelnou/paroplynovou která pojede když nesvítí a nefouká. Protože i ta uhelná potřebuje roztopenou pec aby vyráběla, v extrémních případech ta uhelná pálí pořád, a v okamžiku kdy zasvítí tak se odpojí od sítě… a je jen neeko.
* oni o tom energetici moc rádi mluví. Že naše historicky extra stabilní síť začíná potřebovat víc a víc akutních zásahů. My tady na blackouty nejsme zvyklí, ale přijdou, nebojte se. Mám v plánu přečíst si https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/blackout-5185934
Ono se stačí podívat na takové Německo. Ano, oni mají hodně elektřiny z OZE, a ještě zvládají vyvážet. Teoreticky. Problém je, že je to přesně jak s tím továrníkem co sní dvě kuřata, a dělník nic – ale v průměru jsou oba najezení. Ono totiž nejde jen o celkovou energetickou bilanci, ale o tom jak to vypadá reálně. Když svítí a fouká, tak jsou vývozci. Když nesvítí a nefouká, nakupují. Ve výsledku sice na *waty víc vyvezou než dovezou, ale finančně byli, aspoň v době kdy jsem se díval, v mínusu. Protože když svítí a fouká, mají přebytky i ostatní, takže se prodává za pár šušňů. Kdežto když nesvítí a nefouká, mají nedostatek stejně jako ostatní – a nakupují draze. A bez toho nakupování by byli v prdeli, jakkoli mají přebytky.
Je to bohužel podobné jako třeba s výrobou – dneska si všichni hrají na to že Evropa je eko, green a nevím co. Jenže realita je taková, že u nás se dělá „to čisté“, a to „špinavé“ holt dělají Číňani. No a s akumulátory (nejen) do té Tesly to máte zrovna tak. Máte čisté auto – ale kobalt atd. vám do něj dolují v Kongu občas i šestileté děti. Sem tam se nějaké zabije, sem tam zmrzačí, sem tam se poumírá na rakoviny. Ale my jsme tady čistí, a děláme si OZE. Nechtějte někdy vidět, jak vypadá jáma pro větrnou elektrárnu která se vylívá betonem. Jasně, pod panelákem ten beton máte taky, ale tam tak nějak tušíte že to moc eko nebude. U té elektrárny to přece jen trochu bije do očí.
fatdwi
Mr Fox s knírem: nikdo nic neopomíjí, účinnost motoru je zcela irelevantní, resp. díky ní to žere 12 kg uhlí a ne třeba 25, ale spotřeba je výsledkem účinnosti. Tj. spalovák má nějakou účinnost a tak žere 7 litrů (a ne 20 nebo 2), elektro má nějakou účinnost a tak žere 20 kWh (a ne 50 nebo 5).
Ztráty s přeléváním benzínu jsou neměřitelné, se skladováním jsou 0.25. Opět je zcela irelevantní výroba, protože tu jste jaksi „zapomněl“ zmínit Vy u výroby elektřiny (tepelná elektrárna má účinnost cca 75%, takže je taky hromada dalšího uhlí, které se spálí nad rámec toho, co se spotřebuje při distribuci a provozu). Nicméně toto předmětem článku nebylo.
Článek o provozu zcela účelově porovnává provoz a nikoliv něco jiného (podobně zjistíte, že článek o stěhovavých ptácích nepíše zpravidla o rychlosti růstu rýže). To není nic špatného, ač se to tak snažíte stavět. Naopak ta Vaše „účinnost“ je jen berlička elektromobilistů, kteří se tím prsí a ono to na faktu, že spalují 12 kg uhlí na 100 nemění vůbec nic. Kdyby byla účinnost elektromobilu 30% a žralo to 3 kg uhlí na 100 tak byste taky psal, že je benzín lepší, protože má lepší účinnost, ač žere víc? Asi ne, co?
Mr Fox s knírem
Mr Fox s knírem: nikdo nic neopomíjí, účinnost motoru je zcela irelevantní, resp. díky ní to žere 12 kg uhlí a ne třeba 25, ale spotřeba je výsledkem účinnosti. Tj. spalovák má nějakou účinnost a tak žere 7 litrů (a ne 20 nebo 2), elektro má nějakou účinnost a tak žere 20 kWh (a ne 50 nebo 5).
Výš máš výpočet, že kdybys stejné množství ropy spálil v turbíně elektrárny, tak tě účinnost elektrických aut vyjde stejně, nebo líp, než když je pálíš přímo ve „fosilních“ autech. To není nějaká extra výhoda elektromobilů, jen neefektivita spalovacích motorů.
Nevím co je s tou obsesí uhlím, které v ČR dosahuje asi ~49% instalovaného výkonu, s tím že projekce a politické tlaky do budoucna to tlačí dolu a zavírají se doly. Tak jak bude narůstat poptávka, postupně budou přibývat nové zdroje. Trendy ohledně procent výkonu do budoucna jsou docela jasné, stačí se podívat na to kolik výkonu čeho se momentálně staví.
Ztráty s přeléváním benzínu jsou neměřitelné, se skladováním jsou 0.25. Opět je zcela irelevantní výroba, protože tu jste jaksi „zapomněl“ zmínit Vy u výroby elektřiny (tepelná elektrárna má účinnost cca 75%, takže je taky hromada dalšího uhlí, které se spálí nad rámec toho, co se spotřebuje při distribuci a provozu). Nicméně toto předmětem článku nebylo.
Neopomněl, doslova jsem uváděl turbíny s účinností asi 50%. 71% z 50% účinnosti elektrárny je pořád podobná/lepší (vychází to na 35.5%), než ~25% účinnost spalovacího motoru (35% má formule, běžné auto někde kolem těch 20-25).
fatdwi
Mr. Fox s knírem: ještě jednou – je to úplně irelevantní (kdybyste tomu složitému slovu nerozumněl, tak „je to jedno“). Data, která jsem popsal platí a jsou výsledkem toho, co se snažíte považovat za důležité.
Mr Fox s knírem
Ano, a to je právě ta demagogie. Celý článek je o ztrátách. A když ti dám (hrubý) výpočet ztrát celého řetězce, kde jde jasně vidět, že spalování ropy v elektrárnách by vyšlo líp, než jí pálit v motoru, tak mi napíšeš, že je to irelevantní.
Buďto prostě chceš vědět jaký je stav světa, jaké má co ztráty a pak se o tom bavit, nebo chceš cpát ostatním nějaký svůj názor (elektroauta špatná, protože kbelík uhlí), který podložíš na koncové části řetězce, protože tam ti ty čísla vycházejí líp, i když jinde ti vycházejí hůř. To je ale pak účelová manipulace, ne tak jak to celé je.
Osobně nemám akcie tesly, nemám žádný zájem na tom aby se elektromobilům dařilo nějak dobře. Sám řídím auto co žere fosilní paliva a nemám s tím žádný problém. Ba dokonce nemám vůbec problém si přiznat, že jsem v tomhle úplně amorální svině, která vůbec nemyslí na budoucí generace a klidně ropu spálí teď, dokud je levná a dostupná. Poukazuji na rozpor v argumentech ohledně ztrát prostě proto, že tam je.
fatdwi
Mr Fox s knírem: už vím, kde je problém – neumíte číst plus mluvíte o věcech, o kterých toho moc nevíte. Moderní motor má účinnost kolem 40%, ne 20-25, takže spalování v elektrárně je při 35% plus-mínus autobus stejné, spíše horší.
Současně já právě vidím svět takový, jaký je a ten říká, že „ekologická bezemisní Tesla co má účinnost motoru 90%“ spotřebuje 12 kg uhlí na 100, tedy není bezemisní, pouze spalování probíhá jinde. Účelová manipulace na hranici lži je právě poukazování na účinnost elektromotoru při zanedbávání obrovských ztrát před tím, než k této účinnosti dojde. Můj článek pouze toto napravuje, nic víc.
Já nikde netvrdím, že „elektroauta jsou špatná, protože kbelík uhlí“, to je Vaše projekce. Píšu prostě, že elektroauto na svůj provoz u nás spotřebovává fosilní paliva a oblíbený argument elektrofanatiků, že elektřina je čistá a proto lepší než benzín je lživý.
Mr Fox s knírem
Mr Fox s knírem: už vím, kde je problém – neumíte číst plus mluvíte o věcech, o kterých toho moc nevíte. Moderní motor má účinnost kolem 40%, ne 20-25, takže spalování v elektrárně je při 35% plus-mínus autobus stejné, spíše horší.
Nějaké zdroje prosím? Rád se poučím (myšleno zcela neironicky). Co jsem si tak dohledával (dnes, ale už i dříve v rámci samostudia) různé tabulky, tak reálně používané motory v autech účinnost 40% nemají ani tu tepelnou, natož tu co je efektivně k dispozici. 35% mají (dieselové?) motory, které běží ve zcela optimálních otáčkách s dalšími technologiemi (turbochargery a tak podobně), což až na výjimky ala formule dosahuje v podstatě jen u staticky běžících záležitostí, které často ani nemají tradiční architekturu (klasické písty).
Zdroje se lehce liší v tom jakou účinnost motoru mají například benzínová auta, ale úplně všechny co jsem našel uvádějí z rozmezí 18-25%.
Současně já právě vidím svět takový, jaký je a ten říká, že „ekologická bezemisní Tesla co má účinnost motoru 90%“ spotřebuje 12 kg uhlí na 100, tedy není bezemisní, pouze spalování probíhá jinde. Účelová manipulace na hranici lži je právě poukazování na účinnost elektromotoru při zanedbávání obrovských ztrát před tím, než k této účinnosti dojde. Můj článek pouze toto napravuje, nic víc.
Tesla ale technicky vzato fakt je bezemisní (nic z ní nevypadává). Považuji za důležité tohle rozeznávat, protože to snižuje smog. To že používáme k výrobě energie emisní zdroje není problém Tesly, ale politická demence naší doby.
Souhlasím s myšlenkou, že pokud si někdo kupuje auto, aby šetřil planetu (ano, taky mi to přijde dementní), tak pro něj je relevantní, že Tesla to v současném prostředí nedělá. Nicméně to vůbec nic nemění na pointě mého příspěvku s uvedenými ztrátami, které jsou a z fyziky věci (Carnotův cyklus) nejspíš vždy budou, v autech poháněnými fosilními palivy mnohem větší, než oněch 21% přenosové soustavy a nabíjení + 10% motoru u elektroaut.
semancko
A ucinnost kotla na uhlie, parnej turbiny a el generatora v elektrarni sme vynechali? Ved o tom sa tu bavime, spalovak potrebuje spalit 6l PHM na 100km a Tesla 12kg uhlia. Je uplne jedno pri akej ucinnosti, ta spotreba je uz vysledok lebo pozadovany efekt je premiestnit auto o 100km dalej, comu na tom nerozumiete.
Mr Fox s knírem
Viz můj první příspěvek.
Jimmyx
Toyota : Nové benzínové motory Dynamic Force používané v hybridních systémech mají rekordní účinnost 40 až 41 %.
Ano zdroje:
Zadal jsem vyhledání : účinnost spalovacího motoru.
První odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Spalovac%C3%AD_motor
– Zdá se že asi zpolitickokorektněný… řekněme alespoň odstavec účinnost..
Cituji: benzínové a dieselové motory dosahují účinnosti kolem 25 %, přeplňované motory s turbokompresorem poháněným výfukovými plyny (turbo) mají účinnost kolem 35 %, letadlový turbínový motor vykazuje účinnost 20–25 %, stacionární spalovací turbína s tepelnými výměníky může dosahovat účinnosti i přes 50 %
Druhý odkaz se mi zdá asi objektivní: http://files.strojarna.webnode.cz/200000012-5fc5660bf5/MOTORY-%20teorie.pdf (strana 10 na konci)
Cituji:
= do 35% u zážehových motorů= do 40% u vznětových motorů
= do 45% u vznětových motorů přeplňovaných(TDI)
Dovolím si poznamenat že Vašich 18-25% u současných spalovacích motorů nějak nemohu najít.. Spíše jde o hodnoty někde kolem 35-45%. Kdyby jste ještě čirou náhodou měl pochyby, podívejte se do nabídky osobních automobilů a zjistíte že přeplňované motory drtivě převažují. Kdyby snad ještě nějaké pochyby zůstávaly, tak si uvědomte co je za asi tak dvacet let až dosud nejvytouženějším motorem u většiny motoristů (turbodiesel). Také doporučuji příspěvky zde, kde o podobných hodnotách účinnosti píší jiní.. tuším zmíněno TSI = přeplňovaný zážehový motor 43%… Tedy Vaši formuli má pod kapotou skoro každé dnešní auto.
Asi tak, těch 18-25 % byly tak stodvácy, to sou 80. léta.
fatdwi
FirkaJ: nejefektivnější benzínové atmosféry jsou Toyota (nový 2.0, 41% účinnost) a Mazda (Skyactive X má prý 44%). Mazda plánuje v další verzi Skyactivu dosáhnout 56%, jsem zvědav, jestli se jim to podaří.
Pochopitelně je nutné si uvědomit, že průměrný elektromobilista je krmen bludy o tom, že jeho auto jezdí na elektřinu ze soláru a že má 90% účinnost, což je zázrak oproti 18% u benzínu. Že před tím elektrárna spaluje s účinností 40% uhlí a pak ho se ztrátami na úrovni 20% dopravuje do baterky, to už průměrného blba prostě nenapadne. Takže kdyby se ukázalo, že spalování v motoru má účinnost jako ta elektrárna a k tomu už jsou u elektromobilu dál jen ztráty, mohlo by se některým rozsvítit. Protože je nutné co nejvíc lhát a porovnávat nejnovější výkřik elektra s daty o benzínových autech starých 30 let, aby to i foxovi s knírem správně vyšlo.
Karkulka
Z hlediska „já jedu“ vás ovšem nemusí tak úplně trápit, kolik teoreticky využitelné energie v uhlí je, a kolik energie na konci z auta dostanete. Jasně, obojí je ztrátové, ale… stejně tak můžete řešit, jak moc je ztrátové že aby Tesla mohla jet tak daleko jak jede, vozí nějakých 400 kg akumulátorů, které veze vždy. U benzínu vozíte nějakých 50 kg max, a ještě vám ubývá… ono už se to dnes taky řeší, že ty elektromobily jsou tak trochu těžší než běžný spalovák, a kupodivu to začíná mít dopad i na silnice.
Jasně, nás v ČR kde jezdí všude kamiony těch pár dvouapůl tunových aut asi nevytrhne, ale jsou státy kde už to začínají řešit, že se jim ve vnitřních částech měst nějak rychleji rozpadají silnice. Naštěstí to jde vyřešit – daní :D
Sysop
Jojo, zonglovani s cisly, to je ted moderni. Jako jsem tuhle cetl, ze kdesi makaji na baterii pro elektroauta, kterou lze nabit za pet minut, takze uplne zmizi rozdil mezi mabijenim a tankovanim paliva.
No uzasny.
No… a pak si takhle jeden sedne a rekne si – okay, takze do ty baterie natroubim treba 10 kWh energie za 5 minut. Jo. Cili to je za hodinu realnych 120 kWh. No parada. Nabijeci proud bratru dve stovky amper na 400 VAC. A tohle na par stojanech paralelne… hmmm…. v noci… hmmmmmm….
Jojo, matematika je uzasna vec. Ja si u prace nabijim blbejch 8 kWh 3 hodiny a ted v tech mrazech ohejbat ten kabel neni zrovna nic moc.
minsc
Fatdwi, myslím že v článku máte logickou nesrovnalost. U elektřiny počítáte emise od místa kde se elektřina vyrábí, a u benzínu by se teda měly počítat emise taky od místa kde se vyrábí (což je dost těžké nějak spočítat). Těmi emisemi se myslí CO2, předpokládám ?
fatdwi
minsc: však závoz je z rafinerie, elektřina z elektrárny, proto píšu o závozu (obdoba ztrát ve vedení – místo drátů jezdí cisterny) a ztrátách v místě tankování (ztráty při skladování PHM vs. ztráty při nabíjení).
Ani pro jedno neřeším těžbu (ropy, uranu, uhlí, lithia a dalších kovů plus jejich zpracování na baterku), dopravu do místa výroby (rafinerie, elektrárny) a přeměnu na finální produkt (benzín, elektřina). Řeším pouze to, co se spotřebuje při provozu a k tomu patří i to, co se cestou od výrobce ztratí v distribuci. Vždyť je to i v perexu, že řeším „poslední míli a provoz“…
minsc
Já bych hlavně neřešil CO2 vůbec, je to jen šidítko. Ale kdybysme to vzali čistě “kapitalisticky” podle ceny paliva, zajímalo by mě, jak moc se elektřina vlastně dotuje, když jí vyrábí firma většinově vlastněná státem ? Z uhlovodíkových paliv se naopak odvádějí daně. U elektřiny se nedá o nějakém tržním prostředí vůbec mluvit. Logicky, pokud je firma vlastněná státem – tedy námi, průměrně spotřebovávající člověk by neměl za elektřinu nic platit a nula od nuly pojde. Naopak, pokud by našim sousedům hrozil blackout – což by znamenalo že poptávka po elektřině prudce vzrostla, bylo by tržní je pořádně za cenu elektřiny natáhnout. Oni by si pak tu ekologickou elektřinu možná rozmysleli. Ale místo toho my dotujeme jejich energetickou bezpečnost…
fatdwi
minsc: ano, na to také poukazuji, že „potrava pro stromečky“ není žádná hrůza, je to jen účelový způsob okrádání lidí, protože je svázaný se spotřebou a nelze jej nijak odstranit (na rozdíl od skutečně problémových látek, které lze ale vyřešit katalyzátorem a (relativně) ekologické tak může být i V8 biturbo).
Ad blackout – bohužel, za stávající politické situace nelze Rakušákům nedodat a nechat je v tom vykoupat, aby se z toho svého pokrytectví vzpamatovali, stejně jako v naší situaci německé gubernie nemáme možnost nenechat si ničit své vedení kvůli jejich hlouposti (větrníky na severu, fabriky na jihu).
Ad tržní prostředí – však při spotřebě 20 kWh bude stačit napálit na kWh poloviční daně na než mají fosilní paliva na litr a bude vymalováno, elektromobil bude nejen drahý na pořízení, ale navíc ani nepřinese žádné provozní úspory, naopak (ne všechen výpadek co dnes státy nahrabou na palivu bude možné vytřískat z elektromobilů, takže se zdaní i jiné věci – Pirátská verbež by ráda danila například nemovitosti). Což je dle mého cílem, aby si to nemohl dovolit každý a tak ten, kdo dnes jezdí ojetým autem za 200k bude mít něco, co sotva dojede do práce a zpátky a ten, kdo dnes jezdí levnějším autem holt bude jezdit sockou. Sen všech zelených fašounů.
V zásadě cílem všeho dnešního snažení je lidem sebrat věci a donutit je radostně otročit, pardon šérovat.
Slušňák
Nejmodernější uhelný blok je aktuálně 660 MW Nový zdroj v elektrárně Ledvice. Jedná se o pánevní elektrárnu, tj. odebírá hnědé uhlí pásovými dopravníky ze sousedního dolu Bílina. Tento blok spotřebuje 656 kg/MWh, tedy 0,656 kg/kWh. Záleží taky na výhřevnosti uhlí, nicméně v Bílině je uhlí celkem kvalitní (v rámci hnědého uhlí). Elektrárna je samozřejmě odsířená a plní i aktuální normy na emise NOx, CO2 se nijak nezachytává.
Tady se pořád dokola rozebírají problémy kolem pomalonabíjení, rychlonabíjení, přenosu energie, kapacity rozvodné sítě, špiček odběru a co já vím co ještě…
Není nakonec nesmyslné celé individuální nabíjení? Nebylo by jednodušší zřídit nabíjecí stanice, které by jely offline a vyměňovaly by prázdné baterie za plné? Natáhnout dostatečně silný kabel ke stanici není problém, rozložit nabíjení v čase také ne (naopak by to mohlo dokonce pomoci v regulaci soustavy) a výměna by byla stejně rychlá jako čerpání uhlovodíků…
Nebo jsem naivní blb a z nějakého důvodu to nejde?
Sysop
Jasne, ze to jde. A ktery system se ti libi vic? Ala Linde, kdy obaly nevlastnis, ale pekne calujes pronajem a nebo system „flasky PB – Cerny Petr“ kdy obcas vyfasujes nejakou, u ktere treba netesni ventil, protoze nejakej kokot ho zkurvil a v plnirne si toho nevsimli?
jizlivec
Systém Linde neznám…
Ten druhý mi přijde logický – na stanici mi něco vysune „prázdnou“ baterku a zasune „plnou“ a já zaplatím rozdíl v kapacitě…
Riziko nekvalitní služby je z povahy věci neodstranitelné, stejně jako můžu natankovat zasviněné či pančované uhlovodíky…
Sysop
No, to neni uplne totez. Kdyz chces flasku na PB, tak koupis nekde nejlepe novou (ne vsude prodavaji stare) a tu uz pak nikdy neuvidis.
Linde system je, ze ti flasky proste nepatri, ale musis za ne platit najem.
Ergo:
1) Koupis si nekde baterku do auta za par set tisic a tu pak muzes vymenovat za nabitou. Pokud mas ale smolika a pri vraceni ti automat rekne, ze baterka je poskozena, tak holt pujdes a pekne si za par set tisic koupis jinou, nebo v autorizovanem servise das par desitek tisic za opravu stavajici, abys ji mohl vratit do systemu
2) Druhy model je o tom, ze zadna poskozena baterka te nezajima, vsechno resi majitel baterky, nejlepe nejaky monopol. Jenze, ten to nebude delat zadara, takze pekne cvakas denni najem baterky, coz je jen rozpustena cena baterky v case jeji zivotnost plus profit firmy. Takze pak platis, i kdyz nejezdis.
A ted si vyber.
Wildcat
Myslim ze to bude tym ze zatial ziadna dostatocne mala bateria neexistuje?
Dalej by sa museli standardizovat bateriove moduly (nie kazde auto potrebuje rovnako velku bateriu) a ich nabijacie protokoly, co asi narazi na odpor vyrobcov chraniacich si IP?
Inak by to bolo idealne riesenie.
jizlivec
Samozrejme štandardizácia je nutný predpoklad – tých noriem môže byť aj viac a v každej z nich niekoľko veľkostí…
Pozri len, čo všetko sa štandardizovalo v minulom storočí…
Výrobcovia sa s takými vecami vedia popasovať už stáročia…
Což jsou jenom jedny z mnoha problémů k řešení, a dostatečně kvalitně, aby to bylo spolehlivý bez nějaké šílené údržby, to v podstatě ani nejde.
Loni nebo předloni navíc někdo článek vo tomdle psal (stačí číst, doprdele), podle výpočtu by to mělo příkon jak okresní město a potřebovalo vyhrazenou dálkovou linku 110 kV, k tomu jeho kurva že natáhnout prej silnější kabel. Taková „pumpa“ by měla jenom zřizovací náklady hodně velký stovky milionů, a jenom podél D1ky by jich bylo potřeba tak 10.
Dál k těm pohádkám vo zvýšení akumulované energie v akumulátoru – nelze a víc, než o nějakou tu desítku procent, už to nikdy nepude ani kdyby se posrali s uhlíkovejma nanohovnama. Kdo ve škole v chemii nechrápal a neprolízal ze smilování se čtyřkama by si mohl eště něco pamatovat o elektronovejch orbitalech a typech vazeb a z toho vyplývajících energetickejch hladinách. Všechny akumulátory jsou vždycky iontový, spalování uhlovodíkovejch paliv je kovalentní vazba. Energie vzniklá tím spalováním bude dycky několikanásobně větší (na jednotku objemu/hmotnosti) a s tím NELZE nic dělat, bo tak to kurva je.
mjfox
jizlivec> Nebo jsem naivní blb a z nějakého důvodu to nejde?
1) Jsi naivní blb :-)
2) Je to vymyšlené už X let *) a přesto se to nepoužívá
3) Důvodů proč se to nepoužívá, bude víc:
3a) Nutnost nějaké jednotné standardní baterie a to jak velikost, tak kapacita, je to součást know-how každého výrobce; všechny auta by musely mít stejnou = stejný dojezd
3b) Už teď je o baterky nouze, jak roste výroba elektroaut a teď si vem, že bys měl na benzínce / dobíjecí stanici třeba 5-10 rezervních nabitých baterií (každá s cenou 300 tisíc)
3c) Výrobci šli raději cestou rychlého nabíjení, půl hodiny na nabíječce přece není tak moc…
2 autor – fatwi:
Napsal jste pěkný článek se kterým v principu souhlasím. Nicméně mi neštymují ta čísla ztrát. Že jsou je známo a jisté. Zkusil jsem si kliknout na ta Vámi uváděná procenta přenosová soustava a samotné nabíjení. V prvním případě mě stránka ČEZ tvrdila že to nenašla a druhé kliknutí mě přesměrovalo na Váš článek. OK, asi se něco po..nepovedlo. Tak jsem si to chtěl vygůglit a teda moc jsem neuspěl. Co jsem našel k ztrátám přenosu bylo někde 10 jinde až 30%. Tedy výstup z generátoru elektrárny po řekněme PRISku, resp. nabíječku. Mě totiž Vašich 4, něco % nějak nehrálo, že jste nějak zbytečně laskav k nejspíše nejen naší přenosové soustavě. Matně si pamatuju že soudružská přenosová soustava (velmi robustní a ve své době předimenzovaná v obavách ze sabotáží imperialistů) měla ztráty uváděné na škole právě někde 20%+. No a ta dnešní, která je na hraně (a s vyšším zatížením rostou i ztráty) bych si netroufl tvrdit že budou nišší. Ale od školy už je to dlouho, tak si to třeba blbě pamatuju a nebo to všechno tak zlepšili, že ztráty drasticky klesly.. nevím.
fatdwi
FirkaJ: máte pravdu, odkaz nefunguje – byl na výroční zprávu za rok 2018, vzal jsem to z tabulky, kde bylo něco jako „energie vyrobená“ a „energie dodaná“, rozdíl byl to, co je v článku (bohužel „ztráty vedení“ jsem nedohledal, všude obecné řeči, konkrétní čísla nikde a to jsem prošel i nějaké diplomky nebo bakalářky, které se tím měly zabývat).
Takže je klidně možné, že „dodaná“ bylo na výstupu z elektrárny, ale nic o tom, kolik bylo zaplaceno dodavateli dalšího zpráva neuváděla (tj. např. „do sítě 1 MWh, zaplaceno 900 kWh“ –> ztráta 10%). V článku jsem chtěl být spíše „on the safe side“, aby mě hned někdo neztrhal za to, že „článek je blábol, tak vysoké ztráty nejsou“ a tak jsem se držel toho, co jsem našel (ale čekal jsem, že najdu 10, jen prostě žádné oficiální materiály, které bych mohl odkázat, toto neobsahují, nebo jsem je nenašel).
FirkaJ
Souhlasím že asi nejlepší způsob vyhodnocení by byl energie vyrobená=výstup do přenosové soustavy ze všech elektráren a energie dodaná zákazníkovi. Protože je rozdíl jestli je zákazník za humny elektrárny a dodává se mu VN, nebo Franka Vonásek z Horních Kotěhůlek s jističem 1x25A a tisíci dráto-km mezi jeho hodinama a elektrárnou… Mne samotného by to zajímalo, jaký je tam rozdíl. Ale jak jsem psal tak jsem neuspěl při hledání.
Další krám na baterky do baráku. To určitě. Nemám zájem. Tím to ale bohužel nekončí. Zajímalo by mě, jak by asi teď trh s elektro auty vypadal, kdyby se do toho pořád nes.. vlády. Asi by to nebylo tak slavné, kdyby si milovníci elektromobilů (nic proti nim samozřejmě) museli náklady na vývoj a infrastrukturu platit sami, místo toho, abych jim to platil já. A aby se kvůli nesmyslům v automobilkách plýtvalo R&D zdroji
Iv té blbé Číně rychle pochopili, že pro praktické denní použití stojí elektro auta za vyliž a proto je v Číně stejná úleva i na hybridy (které mají asi tak o +1000% větší praktický smysl). V Shanghai jezdí pár variant Tesly (číňani to měli ze začátku jako iPhone, pro image.. než zjistili, že to není žádný zázrak). Jinak nic.
A když už jsem nakousl to jablko, to si snad s těmi Airpody dělají srandu. Další sráč na baterky místo bezůdržbových sluchátek. Jediné, co mě drží ještě u nich je to, že se zuby nehty bráním přejít na Android OS. Bohužel Apple je rok od roku větší peklo. A až mi umře můj SE6 (asi jediný iPhone, co ujde) a ten totálně zpackanej iPe7+, asi přestanu vlastnit smartphone..
PolarBear: ad „jak by vypadal trh“ – pravděpodobně by vůbec neexistoval, protože bez 570M USD dotace, které dostal Musk by nejspíš žádná Tesla nevznikla a tím pádem by nebylo na čem stavět církev a všechny návazné nesmysly.
Čína má problém v energii, navzdory kecům o ekologii není Číňan tak hloupý, aby si neuvědomoval, že masivní rozvoj elektra za současné situace nemá čím krmit.
to: předřečníci
K té nabíjecí infrastruktuře mě ještě napadlo se podělit:
Věřte nebo ne, už jsem Teslu i krátce pilotoval. Bratanec mojej ženy z Blavy, si asi pred rokom v požičovni za težké penizace vypožičal Teslu, lebo ju chcel vyskúšať. On je pre každú novinku, ba aj každú chujovinu …
No, a jel s tím krámem z Bratislavy na rodinnou slezinu k Mikulovu (prodloužený víkend v nájemním domě se sklípkem: víno, ženy, podotýkámže naše vlastní, zpěv a tak dále). Jezdilo se i na výlety po okolí, a tak jsem to krátce pilotoval i já. Jede to hezky, má to zátah „vocpodu“, ale to je asi tak všechno. Místo palubní desky to má debilní tablet, místo šaltrpáky to má něco ještě příšernějšího, než je volič automatické převodovky. Představa, že sedíme na lithiových baterkách, které nám můžou kdykoliv zahořet pod prdelí, mi taky zrovna dobře nedělala …
Tak jsme s Teslou sjezdili Dolní Věstonice, Pasohlávky a celé to profláknuté okolí Novohradských nádrží vůbec. Přiblížil se konec víkendu a Bohuš začal řešit zpáteční cestu. Podle tabletu zjistil, že na dojetí z Mikulova do Blavy už nemá dost šťávy a že to musí nabít. Ukázalo se, že v našem domečku na jednu fázi se ten krám zvyjebaný bude nabíjet asi dva dny a jednu noc. Notipičo. Naštěstí tam byli rozumní sousedi, kteří mu za nějakou tu flašku nasdíleli přes plot třífázový prodlužovací kábl; jinak by z tama neodjel snad dodnes.
Mně osobně na seznámení s technologií stačilo :)
Oni na tom hlavně potřebují vydělat, takže tu elektro církev vehementně podporují kde můžou. Z baterií budou mít pořádnej příjem.
PolarBear: no to ano, ale doma už zas tolik ne. Vypatlaná Evropa plně elektromobilní znamená, že Číňan na nás vydělá a sám může vesele jezdit levným benzínem, protože ho ještě ke všemu zbude víc. Vlastně zelení kreténi jsou jen pátou kolonou čínského imperialismu:-)
Čína má problém v energii, navzdory kecům o ekologii není Číňan tak hloupý, aby si neuvědomoval, že masivní rozvoj elektra za současné situace nemá čím krmit.
Taky staví jaderné elektrárny tempem, že otevírají asi dvě ročně.
Zdroj: https://www.osel.cz/11541-jaderna-energetika-v-roce-2020.html
Těžký kalibr: „malé elektromobily rozhodně nepřispívají ke snížení skleníkových emisí a elektromobily s dojezdem 500 kilometrů situaci ještě zhoršují. To tvrdí prof. Ing, Jan Macek, DrSc., z ČVUT v rozhovoru pro OPS Kverulant.org.“
https://www.youtube.com/watch?utm_source=Kverulant%C5%AFv+mailov%C3%BD+ob%C4%8Dasn%C3%ADk
http://www.youtube.com/watch?v=7IX3Io8_-mk
to: Jan Mrcasík
Jene, dovolím si opravit odkaz (ten Váš nefungoval)
https://www.youtube.com/watch?v=7IX3Io8_-mk
viděl jsem zatím jen začátek, a už ten vypadá velice dobře.
To je podobné jako rádobyekologické bezobalové prodejny. Zkuste bezobalově uspokojit to množství lidí, co nakupuje normálně. Tedy řešení není v eliminaci obalů, ale v racionálním zpracování odpadů…
Pavelpaja: to jsem takhle jednou celkem nedávno narazil v Globusu na sekci „eko bio bez obalu“. Vedle regál jak prase plný plastových flašek, aby to „bezobalové ekologické zboží“ bylo v čem nakoupit. Jako smál jsem se fakt slušně, tohle prostě nevymyslíte.
Elektromobilista sedí hoďku na benzince a tankuje ekologické uhlí, jiný (a možná často i ten stejný) ekopošuk si z hyper-super veze petku a v ní ekobio bezobalový výrobek. Planeta musí chrochtat blahem.
to Pavelpaja
Ano, tohle mi připomnělo stáčené mycí a prací prostředky, které kupuje občas v záchvatu moje žencká. Jako bonus ještě ke všemu nemyjí a neperou :)
Čo na tom, že to neumýva a neperie – ide o ten pocit………
To už je na každým soudruhovi; já třeba většinu prázdnejch obalů využiju beze zbytku. I kdyby sáčky měly jít na odpadky a kartonový krabice spálit v kamnech, tak ale druhotný využití mají. Vostatní si chodí kupovat rule igelitovejch pytlů a někteří pošuci ai kupujou banánofky.
Je fakt, že co si nainstalovali drtiče do všech potravin, tak sou sice hrozně bioeko že to slisujou do kubíkovýho hranolu, ale lidi kurva nemají kde sourcovat krabice, tak se to těžce vyplatilo no.
Tak tohle zrovna je řešitelný, akorát by to potřebovalo nějakou injekci a podporu jako elektroauta (i když násobně menší). Stačí už jen dementní obaly na elektroniku (pět baterek v půltuně plastu kterej jako bonus nejde ani otevřít). Navíc jsem četl i pár zkušeností lidí kteří si prací a mycí prostředky vyrábí doma ze základních věcí jako glycerin atp. S tím bych taky neměl problém.. vono jako důkaz stačí i kyselina citronová která celou koupelnu umyje jako nic, je skoro zadarmo atd…
itchy355: Já neříkám, že to není technicky řešitelné na individuální úrovni, ale pochybuji o praktickém uchopení tohoto problému. Jde mi o to obrovské množství lidí, které je třeba uspokojit, a to s ohledem na sociální strukturu, schopnosti atd… Rozhlédněte se po běžném supermarketu a představte si většinu těchto lidí, jak se zabývají nějakou domácí chemií… :-) :-)
Ne, to se musí udělat přesně z opačného konce, odpady efektivně třídit a dále zpracovávat/spalovat, ideálně ještě s energetickým ziskem.
No jasně, proto se všichni výrobci akumulátorů apod. sice naparujou jak sou bioeko, ale drží se jak hovno košile prodeje nejlíp po jednom za patřičnej ranec, zatímco bulkovej prodej po krabicích omezujou a šlapou po něm jak to de.
Protože i přes ta kvanta vodpadků k hovnu mají na kusech mnohem větší zisky, to je chucpe, co? Ale prachy sou samozřejmě nejdůležitější, no né.
Tak jsem si pročetl článek, a pak i diskuzi, jestli to teda ve zdejší komunitě inženýrů a lidí co prokoukli bullshit někdo zmíní a ono ne. Všichni se tu opájí tím, jaké jsou elektromobily sračka, že mají ztráty hrozných ~21% na nabíjecí a přenosový cyklus.
Taktně se přitom opomíjí, že pokud nejezdíte autem s plynovou turbínou, tak spalovací motory mají účinnost jen asi 25-35% (u většiny normálních aut spíš nižší hranice), oproti tomu u Tesly je účinnost motoru momentálně 90% a starší modely 80%. Tedy většina (~70%) toho co se do fosilními palivy poháněného auta naleje je spotřebována na odpadní teplo, které pravda v zimě může sloužit k vytápění.
A když už započítáváme ztráty při přelévání benzínu (oněch zábavných 0.25%), tak by asi bylo fajn započítat jak je to s rafinací ropy a NÁKLADY na převoz od chvíle kdy se vytěží do chvíle kdy se doveze k benzínce. Autor hezky započítává ztráty při přelévání benzínu, ale jaksi opomněl započítat náklady na transport, které rozhodně nebudou nulové (například to vozí cisterna, která musí ujet stovky kilometrů, ropovody taky netečou z kopce, rafinerie fungují na elektřinu). Celé je to účelově napsaná manipulace, která schválně porovnává nepodstatnou část poslední míle, místo aby řešila celý řetězec od výroby po konečnou účinnost motoru.
Pojďme se podívat na moderní elektroauta celkově; 21% ztráty na přenos, 10% ztráty účinnosti motoru, to máme pořád nějakých ~71% účinnost (odečíst ~10% z ~79%). Kdyby se ta ropa co se leje do auta spálila v turbíně elektrárny (účinnost něco jako 50%), tak by to pořád vycházelo stejně (35%) nebo líp, než je pálit v motoru přímo. To samozřejmě ignoruje, že elektřina se dá vyrábět různě a úplně čistě (jaderně, nebo obnovitelně) a že třeba plynové turbíny mají účinnost ještě vyšší, například Siemens měl už v roce 2017 účinnost ~63%, GE +- to samé.
Mimochodem vím že je tady moderní hejtovat obnovitelné zdroje, ale zaznamenali jste že minulý rok padla poprvé cena pod fosilní zdroje? Momentálně jsou ceny pro výstavbu obnovitelných zdrojů za kilowattu výkonu nižší, než za výstavbu obdobných fosilních zdrojů energie. V absolutních číslech jsou sice pořád vyšší, ale vzhledem k tomu že do nich pak není třeba pumpovat fosílie, tak ve výsledku jsou levnější.
Já nejsem žádný slepý zastánce elektroaut a sám řídím fosilní auto, se kterým nemám žádný problém, ale nelíbí se mi tyhle účelové manipulace, kde si autor jen dokazuje svůj předem očekávaný závěr, místo aby se podíval na věc tak jak skutečně je a funguje.
Mr Fox s knírem> …elektřina se dá vyrábět různě a úplně čistě (jaderně, nebo obnovitelně)…
Tohle je zas oblíbený argument elektromobilistů, že se přece dá dobíjet z OZE… jo, z těch 3% solárů, 1% větrníků a 3% vodních elektráren v ČR… v Norsku by to byl dobrý argument, to zas jo.
Naposledy, když jsem se díval, tak jsme pořád byli součástí Evropy, a elektřina se na dlouhé vzdálenosti přenáší běžně už dneska. Prakticky všechny státy v EU co mají moře staví offshore větrné farmy tak rychle, jak to jen jde, protože to je doslova zlatý důl (a ne, dotace za to jen rozjely, ale minulý rok se to zlomilo a jede to i bez nich, viz třeba Wallstreet journal).
Tohle je zas oblíbený argument elektromobilistů, že se přece dá dobíjet z OZE… jo, z těch 3% solárů, 1% větrníků a 3% vodních elektráren v ČR… v Norsku by to byl dobrý argument, to zas jo.
To jsou čísla někdy z 2014, ne? Čísla* pro ČR, konec 2019, jsou; 19.3% jaderné, 9.3% fotovoltaické, 5% vodní a 1.5% větrné (zbytek fosilní). Tedy 35% „čisté“ energie, s tím že to dál roste a za 2020 se to nejspíš taky posunulo.
*Cituji:
K 31. 12. 2019 dosáhl instalovaný výkon elektráren v České republice hodnoty 21 965,8 MW. Nejvyšší podíl na instalovaném výkonu měly parní elektrárny, a to 48,8 %, 19,3 % připadalo na jaderné elektrárny, 9,3 % na fotovoltaické elektrárny, 6,2 % na paroplynové, 5,0 % na vodní, 4,3 % na plynové a spalovací a 1,5 % na větrné elektrárny.
Chyba se skrývá ve slově „instalovaný výkon“. „Instalovaný výkon“ totiž znamená maximální teoreticky možný výkon za 100% dokonale ideálních podmínek – což, slovy klasického matfyzáckého vtipu, platí pouze pro ideální kouli ve vakuu.
Prakticky to znamená maximální výkon, který by solární parky dokázaly vytáhnout kdyby slunce svítilo ve dne i v noci, nikdy nebylo pod mrakem, mlha ani námraza, celý rok bylo léto (zejména co do úhlu slunce ku elektrárně) atd. Pro větrníky platí totéž.
V ČR OZE zpravidla dodávají <<10% "instalovaného" výkonu, v řadě případů pod 5%. Na deklarovaný "instalovaný výkon" dokonce nejsou dimenzovány ani transformátory solárních parků, protože nikdo nikdy nepočítá, že by reálný výkon OZE odpovídal instalovanému!
"Instalovaný výkon" je tedy prakticky PR podvod a vějička na neinformované.
Pravda, kaji se. Nicméně:
V České republice bylo v roce 2019 vyrobeno celkem 86 964,0 GWh elektrické energie. Největší část energie, a to 47,6 %, byla vyrobena v parních elektrárnách. V jaderných elektrárnách bylo vyrobeno 34,8 % energie, 6,3 % připadlo na paroplynové a 4,2 % na plynové a spalovací elektrárny. Ve fotovoltaických elektrárnách bylo vyrobeno 2,6 % energie, na vodní elektrárny připadlo 2,3 % a na větrné 0,8 % vyrobené elektřiny.
Tedy to dělá 40%, ne 35%. Táhnou to jaderné elektrárny.
Takže mjfox mal vo svojom príspevku z 21.1.2021 v 10:06 pravdu – dokonca tie percenta nadhodnotil. Verím, že sa mu ospravedlníš.
Jeb na to – ak by bolo v „zelených elektrárňach“ nainštalované aj 200% ročnej spotreby Českej republiky aj tak by si potreboval 100% zálohu vo forme „zlých elektrárni“ aby si vyplnil výpadky dodávok od „zelených elektrárni“ resp. musel by si tú elektrickú energiu v dobe prebytku veľmi efektívne skladovať – a to nevieme a nebudem to vedieť ani zajtra, ani budúci týždeň, ani o rok a ani v roku 2035 či 2050. Tie baterkové úložiska čo sú vyvíjané za brutálne dotácie (teda za to čo ukradne štát a superštát z môjho či tvojho vrecka) sú nepoužiteľné pre globálne zabezpečovanie elektrickej energie v rámci štátu.
Již jsem psal, že se kaji, což je asi ospravedlnění. Nicméně to nic nemění na tom, že do toho nezapočítal jádro, přestože reaguje přímo na můj příspěvek, kde o něm mluvím.
Kajal si sa Mrcasík-ovy a nie mjfox-ovi – tak aby to neprehliadol.
Ale jadro nieje zaradené v obnoviteľných zdrojoch a navyše pre 99,9999% eko-pošuk-teroristov je absolútne neprijateľné (strach z niečoho čo nevidia a nevedia ovplyvniť). A pri tom je to „rozumný“ kompromis medzi spaľovaním fosílii a nestabilitou „zelených elektrárni“. Samozrejme tak ako má jadro výhody má aj nevýhody ale ak nebude výroba elektrickej energie do budúcna zabezpečená z rôznych zdrojov (diverzifikácia výrobných kapacít) tak pôjde celé do prdele skôr ako by si povedal „black-out“.
Mr Fox s knírem: Já jsem vypíchnul jen ty obnovitelné zdroje, protože to ty propagátoři elektroaut rádi používají jako protiargument ke komínu v Tušimicích. Typicky:
„Tesla má nulové emise, tedy žádný CO2!“
„Ale Tesla přece jede na elektřinu, která se vyrábí převážně z uhlí!“
„Ale můžete přece nabíjet OZE!“
Ohledně jaderné energie, vlastně není jasné, jak ji do těch úvah o ekologii a uhlíkové stopě zahrnout. Neprodukuje CO2, ale čistá taky není. Rakušáci proti ní bojují (ale současně ji od nás nakupují), Němci se rozhodli svoje jaderky pozavírat (po havárii ve Fukušimě, přesně podle logiky oblékat si v ČSSR kabát, když v Moskvě sněží), takže jim zbyde převážně uhlí a větrníky.
Do OZE nebo obecně „zelené energie“ tu jadernou žádný „ekolog“ nezapočítává.
Chápu. Já osobně teda CO2 neřeším vůbec, řešil jsem efektivitu převodu energie na pohyb a ztráty s tím spojené, což je tak nějak to co řeší autor v článku.
Akonáhle ta zlá „jadrová“ elektrická energia prekročí rakúsku hranicu je všetko OK. A rakúsky dodávateľ elektrickej energie ti napíše, že 100% Ökostrom aus Österreich a hotovo.
Koupíš si AtomStop a můžeš si pískat. Bude to modře svítit a v návodu píšou, že ti to ze zásuvky odfiltruje atom.
Ja ten AtomStop nepotrebujem. Nie som e-veriaci ani anti-atomovkár a ani eko-terorista.
SatanOkkY: To nebylo na tebe, to byl takový obrat, jako „když jsi rakušák, koupíš si AtomStop…“
mjfox 21.1.2021 v 16:46
Vďaka za vysvetlenie. A ak kúpim AtomStop, vodný vysávač Rainbow a sadu tých super hrncov naraz v rámci jednej prezentácie tak dostanem nejakú dobrú zľavu?
Mr Fox s knírem> Naposledy, když jsem se díval, tak jsme pořád byli součástí Evropy, a elektřina se na dlouhé vzdálenosti přenáší běžně už dneska…
Jako že bysme tady ty elektroauta nabíjeli z té norské vodní elektrárny? Tak určitě. ČR víc elektřiny vyváží než dováží, takže z těch norských přehrad nebo německých větrníků máme prd. Jinak z přenosem německé elektřiny přes naši soustavu, když to začne řádně foukat, jsou spíš problémy.
To byla čísla z roku 2018. A neporovnávej instalovaný výkon, ale vyrobenou energii, je to v tom tvém odkazu taky (a povtrzuje, co jsem už napsal):
„V České republice bylo v roce 2019 vyrobeno celkem 86 964,0 GWh elektrické energie. Největší část energie, a to 47,6 %, byla vyrobena v parních elektrárnách. V jaderných elektrárnách bylo vyrobeno 34,8 % energie, 6,3 % připadlo na paroplynové a 4,2 % na plynové a spalovací elektrárny. Ve fotovoltaických elektrárnách bylo vyrobeno 2,6 % energie, na vodní elektrárny připadlo 2,3 % a na větrné 0,8 % vyrobené elektřiny.“
Jo, můžeme tvrdit, že elektroauto vlastně spotřebuje na 100km kromě kyblíku uhlí taky pár gramů uranu, takže z jeho „výfuku“ kromě CO2 vychází ještě radioaktivní odpad.
Mluvil jsem o offshore větrných elektrárnách, které třeba náš soused Německo staví docela masivně.
Že jsou s tím problémy je pravda, ale je to řešitelný problém nedostatečné soustavy. Je to asi jako kdybych ti v roce 1920 řekl, že auta jsou nahovno, protože nemáme dobré silnice a benzínky. Pravda, nicméně technicky fakt nic nebrání tomu posílit vedení (což se třeba u nás už historicky několikrát dělalo, například se stavbou Temelína).
Co se týče toho instalovaného vs vyrobeného výkonu, tak ano, viz výše, tam jsem to adresoval.
Jo, můžeme tvrdit, že elektroauto vlastně spotřebuje na 100km kromě kyblíku uhlí taky pár gramů uranu, takže z jeho „výfuku“ kromě CO2 vychází ještě radioaktivní odpad.
Tak určitě.
Mr Fox s knírem> Mluvil jsem o offshore větrných elektrárnách, které třeba náš soused Německo staví docela masivně.
Což nemění nic na tom, že bilance ČR export-import vychází výrazně pro export, tzn. je vlastně k ničemu, když k nám doteče větrná energie z Německa a pak pošleme zpět (nebo ji pošleme jinam, to je vlastně jedno) výrazně víc té naší uhelno-jaderné.
To je současná situace, která imho nepočítá s tím, že během pár let (i když reálně to už jde vidět teď, jak zmiňuješ) se situace v (nejen) německu změní. Předpokládám, že potom se změní i poměry nákupu/vývozu u nás. Například pokud se němci dostanou s cenou na konkureční úroveň, tak asi nebude mít úplně smysl v tu chvíli (minimálně ve špičkách) pálit uhlí, ale prostě to koupit od nich.
Tak jak to popisuješ ty, tak je to nějaký statický pohled (jsme blbci, protože nakupujem a prodáváme, když bysme to mohli syslit u nás). Přitom je to o tom, že během dne se bude přizpůsobuješ situaci na trhu tak, aby se primárně brala energie z obnovitelných zdrojů, a když zrovna není dostupná, tak prodáváš energii z fosilních a jaderných. Je to příležitost, ne nevýhoda. Osatatně to není nic nového.
Osobně nemám rád, když lidi neustále ukazují na současnou situaci, jak kdyby byla vytesaná do kamene. „Ale na to nemáme rozvody“, „Ale větrníky / solárníky mají špičky“. A tak dál. To jsou všechno technicky řešitelné problémy, ne nějaký doom a zkáza. Mimo jiné se teď třeba ukazuje, že velká bateriová úložiště umí velmi rychle vrátit vstupní investice.
Mr Fox s knírem: Současný stav je odrazový můstek pro diskuzi. Když tu máme 75% elektřiny z jádra a uhlí, asi 5% ze skutečných OZE (voda-vítr-slunce), přenosovou soustavu, která dostává pohulit od německých větrníků, tak co z toho plyne? Že Tesla jezdí na zelenou energii max z 5%.
Ano, všechno se dá technicky vyřešit (jen na to někde vzít a mrsknout sebou, aby ta elektro-infrastruktura nerostla pomalejc než počet elektroaut v provozu), snad jen ty blbý baterky, ty mají nějaký limit a to fyzikální.
Mr Fox s knírem: Současný stav je odrazový můstek pro diskuzi. Když tu máme 75% elektřiny z jádra a uhlí, asi 5% ze skutečných OZE (voda-vítr-slunce), přenosovou soustavu, která dostává pohulit od německých větrníků, tak co z toho plyne? Že Tesla jezdí na zelenou energii max z 5%.
Jako jo, ale já vůbec neříkal nic o tom že jezdí na zelenou energii, zmiňoval jsem že jezdí z 40% na nefosilní.
Ano, všechno se dá technicky vyřešit (jen na to někde vzít a mrsknout sebou, aby ta elektro-infrastruktura nerostla pomalejc než počet elektroaut v provozu), snad jen ty blbý baterky, ty mají nějaký limit a to fyzikální.
Od něj jsme ale imho pořád daleko.
Mr Fox s knírem> Od něj jsme ale imho pořád daleko.
Mně to spíš připadá, že z té současné technologie (Lithium) už se moc vyždímat nedá. Stále je to o kapacita/váha/cena…
Mr Fox s knírem: když je to všechno tak super řešitelné, můžete se nějak rozepsat o řešení nedostatku větru? Obrovské baterky, do kterých se to uloží? Nějaká jiná zázračná technologie? Nebo oblíbený elektroargument „to se vyřeší brzy“ (dojezd, kapacita, rozvody, váha, funkčnost v mrazu-vedru atd.).
Ono se zas tak často nestává, že by nefoukalo nikde a tudíž se ti to v průměru vyrovná. Ideálně tedy chceš propojit celou evropu do jedné dynamické sítě. Jen to klade velké nároky na přenosovou soustavu, vůbec netvrdím že ne, ani že současná k tomu stačí, jen nevidím jako nějaký hrozný problém jí upgradovat.
U solárníků zase dopředu víš, kdy a jak bude slunce svítit, takže se na to dobře plánuje a proto taky zažívají boom plynové turbíny.
Bateriová úložiště nemusí být úplně mimo, například poslední dobou se hodně mluví o https://en.wikipedia.org/wiki/Molten-salt_battery, které podle všeho dobře škálují, nejsou drahé a mají lepší účinnost než přečerpávačky. Ale to ukáže čas a sám jsem spíš skeptik.
Teba kto pri všetkých čertoch platí? Nemci, grinpís, veterníkova lobby, soroš, reptiliáni či Aštar Šeran????????
Dynamická európska prenosová sieť – samozrejme s velínom v Berlíne (tento vlhký sen som už niekde počul – ale vyblval ho nejaký nemecký zmrd). Kurva a kto to zacvaká? A kto na tom bude najviac profitovať (samozrejme, že krajiny s prebytkami)? A ako rýchlo sa to postaví? A koľko bude stáť jedna kWh niekedy v januári či februári (keď to málo svieti a ani vody bars nieto)?
V rámci predpovede aktuálnej výroby z veterníkov vieš konský kokot a u solárnikov kokot. Stačí že sa zamračí a účinnosť tej fotovoltaiky je v prdeli.
A o tých nových super-hyper-turbo prevratných baterkách čo zmenia svet sa poslednou dobou ozaj hodně mluví – teda ak za poslednú dobu považujeme 20 rockov, a ak nevadí, že to je furt len nejaká variácia staršej technológie a hlavne ak nám nevadí, že tá „nová“ batéria zožrala toľko dotácii (moje. tvoje, jeho dane), že stým štósom peňazí by sa dala umlátiť aj veľryba.
Opravim Ta, centrum ma byt v Mnichove. A ten vlhky sen o Energetickej unii Nemci pomerne vytrvalo a tvrdo razia aby stihli zabranit CR a PL instalovat a prevadzkovat vykonove transformatory, pretoze tie by poslali DE do blackoutu vo chvili, keby sa zodvihol na ich veternikovej farme na severe poriadny vietor. A to by znamenalo predcasne precitnutie nemeckeho obcana do reality Energiewende ci ako sa ta somarina pise. Nemci pekne ako pani Europy radi vyuziju infrastrukturu suseda aby nemuseli priznat ze to vobec nemaju vyriesene, mozno Sysop by vedel z pocutia informovat ako su na tom s troma vysokonapatovymi vedeniami ktore sa snazia uz viac ako 10rokov postavit a zaboha to nedokazu. Takze plan B, zderieme dobreho a poslusneho suseda, CR. Vytieraju si tu s nami rite a my im za to este pekne v predklone dakujeme.
Bohuzel fundovane informace z Rise stredu nemam. Koleguv bratr dela projektanta pro mistni rozvodnu, navrhuje VN a VVN. Udajne rika, ze s tema autama musi nastat pruser, protoze jeste nevidel zadnej projekt, kterej by se v danem okrese alespon chystal a pritom vsude v novinach cte, ze by se mela auta nabijet pomalu u kazde lampy. To ale vsichni vime. Co se deje nekde vejs, bohuzel netusim. Hodne Germanum je to u prdele, protoze malou FVE tam ma kdejaka stodola s tim, ze maji povetsinou alespon 3x vetsi vykon, nez spotrebu ve dne, cili jediny, co je trapi, je akumulace. To se da doma vyresit relativne rychleji, nez budovani FVE.
Tak ešte by bolo aj napísať ako sa ktoré elektrárne podieľajú percentuálne na celkovej produkcii elektrickej energie dajme tomu za jeden rok (lepšie by boli ale kratšie úseky). Lebo je rozdiel medzi inštalovaným výkonom a reálne produkovaným výkonom. A to ešte nebudeme zabiehať do detailov ako momentálny produkovaný výkon a priemerný produkovaný výkon (za nejakú jednotku času – nehovoriac o tom že by sme si tieto časové úseky nedali tak bohorovne, že na celý rok ale by sme to rozsekali na týždňové úseky) či pomery týchto výkonov k inštalovaným výkonom jednotlivých elektrárni.
Ono je to síce paráda, že budú okolo celej Európy na mori „offshore veterné farmy“ len by bolo ešte nejako vysvetliť ako tú vyrobenú energiu prenesieš z farmy až ku mne domov keď žijem v strede Európy. Už teraz robia bordel v európskej sieti tie nemecké veterníky a fotovoltaiky čo majú postavené na severe a spotrebu majú na juhu v Bavorsku a tú elektrickú energiu posielajú kade tade cez energetické rozvodné siete susedných krajín. A máme tu ešte jeden z problémov – produkovaný hluk a vibrácie od veterných turbín. Bol si niekdy pod takou veternou turbínou – hluk od lopatiek rotora, všade ceduľky, že v zime k tomu nemáš liezť bližšie ako 200 metrov aby si nedostal zásah odletujúcim ľadom či snehom a ešte to spôsobuje vibrácie (nízkofrekvenčné) v okolí (je nejaký predpis, že v okruhu dosť veľa kilometrov od meteorologických staníc sa nemajú stavať veterné elektrárne lebo tie vibrácie od nich spôsobujú rušenie meteorologických prístrojov) a napríklad tie vibrácie dosť vadia zvieratám. Nehovoriac o tom ako „esteticky“ vylepšia vzhľad tie „offshore veterné farmy“ celé morské pobrežia. To, že občas taká veterná turbína pomelie nejakého vtáka či rogalistu je jav veľmi veľmi zriedkavý tak sa nám nebudem zaťažovať.
Jo a celkom je zábava keď horí ta veterná elektráreň – de-facto všetky potrebné elementy sú hore v hlave rotora a to je bez problémov v 80 metrovej výške.
A o recyklácii vyradených rotorových listov sa nikto nechce ani len teoreticky baviť. Sú tak odolné, že ich nejakou bežnou drtičkou ani nedokážeš „pomlieť či posekať nadrobno“.
Ono je to síce paráda, že budú okolo celej Európy na mori „offshore veterné farmy“ len by bolo ešte nejako vysvetliť ako tú vyrobenú energiu prenesieš z farmy až ku mne domov keď žijem v strede Európy.
Najdi si na youtube videa ohledně „Tennet offshore“, tam to máš vysvětlené a ukázané na konkrétních implementacích. Celkově mě fascinuje, jak lidi vždycky řeší sto let vymyšlenou technologii vysokonapěťového přenosu kusem drátu, jak kdyby to byla nějaká magie, kterou nejde jen tak implementovat. Když si vzpomenu, že před padesáti lety jsme jako čechoslováci zvládli vyrobit vlastní jadernou elektrárnu, rozšířit kvůli tomu celý průmysl a vyškolit desítky tisíc nových lidí a problém to nebyl. A dneska jde doslova o to postavit trafa a natahat pár vedení a všichni to v diskuzích berou jak let na měsíc.
A máme tu ešte jeden z problémov – produkovaný hluk a vibrácie od veterných turbín. Bol si niekdy pod takou veternou turbínou – hluk od lopatiek rotora, všade ceduľky, že v zime k tomu nemáš liezť bližšie ako 200 metrov aby si nedostal zásah odletujúcim ľadom či snehom a ešte to spôsobuje vibrácie (nízkofrekvenčné) v okolí (je nejaký predpis, že v okruhu dosť veľa kilometrov od meteorologických staníc sa nemajú stavať veterné elektrárne lebo tie vibrácie od nich spôsobujú rušenie meteorologických prístrojov) a napríklad tie vibrácie dosť vadia zvieratám. Nehovoriac o tom ako „esteticky“ vylepšia vzhľad tie „offshore veterné farmy“ celé morské pobrežia. To, že občas taká veterná turbína pomelie nejakého vtáka či rogalistu je jav veľmi veľmi zriedkavý tak sa nám nebudem zaťažovať.
Byl jsem u toho několikrát a vůbec bych neměl problém to mít třeba za domem. Ten hrozný hluk z toho je asi jako šumění větru v korunách stromů, jen víc periodické. Původně jsem na základě diskuzí z internetu čekal bůh ví co to nebude, a pak jsem byl zklamán, že padesát metrů od toho neslyším vůbec nic.
Jo a celkom je zábava keď horí ta veterná elektráreň – de-facto všetky potrebné elementy sú hore v hlave rotora a to je bez problémov v 80 metrovej výške.
A to se stává nějak relevantně často, nebo narážíš na ty dvacet let staré videa z internetu? Uznávám, že to asi není žádná prdel.
Nevím úplně proč tady mám teď nějak obhajovat větrné elektrárny, když jsem řešil efektivitu a ztráty auta, ale whatever. Psal jsem o tom co se reálně děje, tedy že ceny za intalovaný kw výkonu padají dolu, a celé je to čím dál výhodnější pro investory, proto se to všude možně staví, především offshore, protože tam je větru po kokot a nikoho to neprudí. Nepsal jsem o tom žádný vlastní názor, jestli je to dobře, nebo špatně, to bylo prostě pozorování, že se to děje.
A o recyklácii vyradených rotorových listov sa nikto nechce ani len teoreticky baviť. Sú tak odolné, že ich nejakou bežnou drtičkou ani nedokážeš „pomlieť či posekať nadrobno“.
Mno, tak hlavně že recyklaci ostatních produktů z ropy lidi hodně řeší. Asi úplně stejně, jako ty listy, prostě to zabagruješ. Což mi teda příjde docela škoda, protože si umím představit spoustu dalšího využití, kdyby se to rozřezalo na pláty.
Tak prave deutsche Genosse maju velky problem postavit uz 25 rokov nosne VVN vedenie zo severu (kde maju veterniky) na juh krajiny (kde su velki spotrebitelia).. pretoze nikto z uvedomelych obyvatelov nechce mat stlpy VVN za domom/zahradou/etc, takze radsej budu zasierat prenosove sustavy susednych statov, potom sa velmi cuduju, ze na hraniciach im zapoja susedia regulacne transformatory!
Je tady někdo přímo z vvn energetiky?
Zajímalo by mě, jak přesně funguje ten fázový posuv na okamžité výkonové hladině řekněme stovek MW, který se musel kvůli Němcům u nás instalovat.
Phase shift transformers tomu říkají, chtěl bych vědět, jak přesně to funguje.
Tak to sme dvaja.
Narychlo som nasiel toto, https://www.siemens-energy.com/global/en/offerings/power-transmission/transformers/phase-shifting-transformers.html ale v VVN mam najblizsie ked idem okolo Lemesian.
No asi začneme nie?
Hodil som tvoj „Tennet offshore“ do duckduck-u a vyhodil mi to nádherný obrázok – obrovská žltá kocka (zrejme velín a prípojný bod do elektrickej siete) a za ním nádherné pozadie tyrkysovo modrej hladiny mora a na nej pokokot vrtuliek. Presne taký blivajz ako veterné farmy v rakúsku.
Prenos elektrickej energie a jej výrobu som študoval na strednej škole a dokonca aj na výške takže aj keď v danom segmente silnoprúdu nepracujem tak mi niečo utkvelo v pamäti. A ozaj si spomínam na nejaké dráty či transformátory. Ale ešte si spomínam aj na vysoké stožiare a izolátory na ktorých tie kusy drátu visia, ochranné pásma okolo týchto rozvodov, na rozvodne kde sa stretávajú či rozbiehajú jednotlivé napäťové linky, na straty prenosom a dokonca aj na náš primitívny návrh 4 kilometrového vedenia VN-ky (kreslilo sa to na 4 metrový milimetrový papier ručne a robili sa k tomu výpočty a „technická“ správa) a na náš výkres VN-rozvodne s kobkami, odpínačmi atď. A ani nevieš koľko pravdy si mal v tej vete o lete na mesiac – prisámbohu je v dnešnej zvrátenej eko-dobe jednoduchšie poslať súkromníkom vlastný raketoplán na orbit a legálne naprojektovať, nechať schváliť, postaviť a skolaudovať vedenie VN-ky. Všade samé obmedzenia, ochranári, ľudia to nechcú okolo svojich domov….
No ja som stál pod takou veternou elektrárňou čo mala stred rotora vo výške asi 80 metrov a priemer rotora 70 metrov a teda toto by som nechcel mať ani 10 kilometrov od domu nieto ešte niekde za domom.
Nedávno pred asi 15-timi mesiacmi sa chytila v rakúsku jedna veterná elektráreň – https://www.vienna.at/video-windrad-fing-im-burgenland-feuer/6374217 . Alebo koncom roka 2018 niečo v DDR+BRD: https://www.youtube.com/watch?v=VNmSFGiz0qU
Ty si tu prvý spomenul offshore veterné farmy tak som rozviedol diskusiu – tak sa nezavzdušňuj keď ich nechceš obhajovať.
Tak napríklad také ropné produkty ozaj dobre horia – uhľovodíkové paliva, plastové fľaše či tašky atď. Takže za vhodných spaľovacích podmienok z nich môžeme v elektrárňach vyrábať elektrickú energiu keď im skončí životnosť.
Tak človeče ak prídeš s technológiou ako tie vyradené vrtule rezať na použiteľné pláty tak máš nábeh nato aby si bol ozaj milionár. Ti eko-teroristi budú hádam aj nohy bozkávať. A čo by si chcel stými plátmi potom ďalej robiť – daj zopár ideí (keďže si vieš predstaviť spoustu dalšího využití).
Hodil som tvoj „Tennet offshore“ do duckduck-u a vyhodil mi to nádherný obrázok – obrovská žltá kocka (zrejme velín a prípojný bod do elektrickej siete) a za ním nádherné pozadie tyrkysovo modrej hladiny mora a na nej pokokot vrtuliek. Presne taký blivajz ako veterné farmy v rakúsku.
Psal jsem ti ať ho hodíš do youtube, ne duckduckgo. Je tam asi půlhodinový dokument, který mi přišel technicky zajímavý a odpovídá na otázky ohledně konkrétního řešení.
Prenos elektrickej energie a jej výrobu som študoval na strednej škole a dokonca aj na výške takže aj keď v danom segmente silnoprúdu nepracujem tak mi niečo utkvelo v pamäti.
To jsme dva, taky mám elektroprůmku, kde byl i silnoproud + VŠ sice IT, ale stále s elektrem (i když teda hlavně robotika, číslicovka a návrhy čipů).
Ale ešte si spomínam aj na vysoké stožiare a izolátory na ktorých tie kusy drátu visia, ochranné pásma okolo týchto rozvodov, na rozvodne kde sa stretávajú či rozbiehajú jednotlivé napäťové linky, na straty prenosom a dokonca aj na náš primitívny návrh 4 kilometrového vedenia VN-ky (kreslilo sa to na 4 metrový milimetrový papier ručne a robili sa k tomu výpočty a „technická“ správa) a na náš výkres VN-rozvodne s kobkami, odpínačmi atď. A ani nevieš koľko pravdy si mal v tej vete o lete na mesiac – prisámbohu je v dnešnej zvrátenej eko-dobe jednoduchšie poslať súkromníkom vlastný raketoplán na orbit a legálne naprojektovať, nechať schváliť, postaviť a skolaudovať vedenie VN-ky. Všade samé obmedzenia, ochranári, ľudia to nechcú okolo svojich domov….
Vidíš, oni to přitom táhnou pod zemí a problém to pro ně očividně není (netriviální část už je hotová).
Nedávno pred asi 15-timi mesiacmi sa chytila v rakúsku jedna veterná elektráreň – https://www.vienna.at/video-windrad-fing-im-burgenland-feuer/6374217 . Alebo koncom roka 2018 niečo v DDR+BRD: https://www.youtube.com/watch?v=VNmSFGiz0qU
Díky, podívám se.
Ty si tu prvý spomenul offshore veterné farmy tak som rozviedol diskusiu – tak sa nezavzdušňuj keď ich nechceš obhajovať.
Řešil jsem tu především to, že ekonomická situace ohledně nákladů se minulý rok změnila a spousta lidí to zatím nezaznamenala. Přišlo mi relevantní to zmíňit. Osobně jsem teda spíš atom-head.
Tak napríklad také ropné produkty ozaj dobre horia – uhľovodíkové paliva, plastové fľaše či tašky atď. Takže za vhodných spaľovacích podmienok z nich môžeme v elektrárňach vyrábať elektrickú energiu keď im skončí životnosť.
To je sice pravda, ale co se z toho uvolňuje za sračky je imho netriviální odfiltrovat, proto se to moc nedělá.
Tak človeče ak prídeš s technológiou ako tie vyradené vrtule rezať na použiteľné pláty tak máš nábeh nato aby si bol ozaj milionár. Ti eko-teroristi budú hádam aj nohy bozkávať. A čo by si chcel stými plátmi potom ďalej robiť – daj zopár ideí (keďže si vieš predstaviť spoustu dalšího využití).
Například si nemám problém si představit použít to na střešní materiál různých kůlen a tak podobně. Je to chemicky stabilní, pevné a klidně bych si to na (hypotetickou) zahradu koupil, pokud by to bylo levnější než alternativy, stavěli jsme i z horších věcí. Nicméně nic nenamítám ani proti zabagrování, jen mi to osobně přišlo škoda.
Na youtube teraz nemôžem a ani nemám čas. Len som si to obzrel ako to vyzerá. Tak samozrejme, že to môže byť technicky zaujímave veď je to niečo „nové“ neokukané.
Tak jasne, že z toho mora na pobrežie je to najrozumnejšie položiť káblom pod vodou, ale to je ten menší problém. Už sa tu mnoho krát skloňovalo DDR+BRD a ich neschopnosť / nechuť spojiť sever (výroba) a juh (spotreba) krajiny poriadnym VVN vedením – finančná, ekologická či aktivistická problematika. Jasne, že nejaký fotovoltaický barón sa nebude skladať finančne na nové linky VN či VVN keď potrebuje ryžovať na predraženej elektrike. Ono postaviť klasické visuté vedenie VVN je kurva drahé,ale zakopať ho do zeme je sa mi zdá nemožné (neviem či jesto kábel na nejakých 100 000 V – učili sme sa len o ANKTOP22 a ten bol na 22 000V). A DDR+BRD Übermensch zatiaľ posiela prebytky elektrickej energie pekne cez okolité štáty.
Vďaka čomu sa zmenila ekonomická situácia ohľadne nákladov (otázka je o akých nákladoch sa bavíme). Lebo si viem predstaviť jeden dôvod resp. dva – ďalšie zdanenie zlej elektriky alebo ďalšia dotácie tej dobrej.
Jak netriviálne odfiltrovať – neviem kto tu v diskusii obhajoval výrobu elektrickej energie tým, že v tých komínoch elektrárni sa dá všetko zlé odchytiť.
Videl si jeden taký rotorový list naživo? Tak že si pri ňom stál? Ja som videl polku a toto by som teda kurva odmietol niekam zahrabávať.
Tak samozrejme, že to môže byť technicky zaujímave veď je to niečo „nové“ neokukané.
Já obecně rád koukám na různé „hard tech“ dokumenty / videa, asi právě kvůli té elektroprůmce. Například ty transformátory co tam používají jsou něco co fakt stojí za to vidět, i když jen v dokumentu.
Tak jasne, že z toho mora na pobrežie je to najrozumnejšie položiť káblom pod vodou, ale to je ten menší problém.
Nemyslel jsem pod vodou, táhli to pod zemí i na pevnině. Pokud mi paměť slouží, i když je možné, že tady se teda pletu a byl to jiný projekt, tak část z toho táhli korytem řek.
Vďaka čomu sa zmenila ekonomická situácia ohľadne nákladov (otázka je o akých nákladoch sa bavíme). Lebo si viem predstaviť jeden dôvod resp. dva – ďalšie zdanenie zlej elektriky alebo ďalšia dotácie tej dobrej.
Převážně co jsem tak pochopil za to může ekonomika škálování. Dřív se to stavělo jako kusovky, dneska to jede na výrobní lince jedno za druhým a v těch objemech prostě jde cena dolu.
Jak netriviálne odfiltrovať – neviem kto tu v diskusii obhajoval výrobu elektrickej energie tým, že v tých komínoch elektrárni sa dá všetko zlé odchytiť.
Já jsem si to kdysi dohledával a i třeba i uhelné elektrárny nechytají všechno, ale třeba jen 96%. Když v nich budeš pálit plasty, tak si myslím že se to bude filtrovat/katalyzovat podstatně blběji, než siřičité oxidy a prach :)
Videl si jeden taký rotorový list naživo? Tak že si pri ňom stál? Ja som videl polku a toto by som teda kurva odmietol niekam zahrabávať.
Viděl. Nedávno šly netem články že v USA jich zahrabali pár stovek někde v poušti a žádná velká tragédie to nebyla.
Aaaaa – tak už aj ta púšť je nám na niečo dobrá. A vieš prečo ich zahrabali?
Len tak premyslam, ze ten sklolaminat bude komplikovany na spalenie, pojivo ti z toho povedzme vyhori, aby si s toho negeneroval vela svinstva tak asi pri vysokej teplote v nejakej super hitech peci ale to sklo v tom moze byt oriesok, co si matne pamatam z nejakej knihy o optike tak roztavene sklo je pekne agresivne. Mam tusak, ze to bude narocnejsie ako tu zivicu vyrobit z ropy…
Jedna věc je že víme + – jak na to a druhá z úplně jiného vesmíru je to realizovat. Chvilku jsem byl v projekci liniových staveb – železnice. Přečetl jsem si jen zprávu nějakého odevzdaného projektu pro tehdy SŽDC, dnes SŽ. Situace: Malá stanice na přetížené jednokolejné trati. V té stanici se jen přidaly dvě vyhýbky a 200m kolejí aby zatím co jeden vlak stojí a lidi nastupují/vystupují molhy projíždět vlaky. Protože se to jede v hardcore požadavsích na projekt, tak tam nechyběla pasáž s názvem návratnost investice. Byla krátká celkem. Jedna věta. Hádejte jak zněla.. A vůbec, hádejte co stojí dvě vyhýbky a 200m kolejí…, teda + nové nástupiště ve stanici bez jakékoliv obsluhy… mezi horními a dolními Kotěhůlkami..
Vedení elektriky je liniová stavba.. jako dálnice, nebo železnice… Ty tisíce tun železa, betonu a dalších nezbytných HW jsou docela prda, realizace taky není záležitosí charity, ale to není nic ve srovnání s pozemkovými, právními ekologystickými a dalšími ňamkami, které je nutno vypořádat před tím než se zabetonuje jediná patka pro stožár, nebo vykácí, atd. šlic pro trasu.
Zjistěte si pane ke kolika benzínkám vede roura z rafinérie a ke kolika jezdí cisterny a zkuste si jen tak trošičku popřemýšlet… fakt miluji takové borce co maj fšecko zmáknutý lusknutím prstu.. beztak na to je ňáká appka pro ajfóun, né vo.e..
Já u žádného větrníku sice na očuchání nebyl ač to mám na svém seznamu přání, jen jsem cestou z Chomutova na Klínovec měl kdysi opakovaně opravdu zajímavý zážitek kdy jsem měl velmi silný dojem že buď jedu přímo do středu větrníku, který se přibližoval a čekal jsem kdy mě pomele, nebo že se ta vrtule urvala a letí přímo středem na mě a udělá totéž jak v nějakým svatodřevím filmu kategorie B.
Jak je to s těmi NF efekty nevím. Nemám zkušenost. Pravdou ale je že co se jeví při návštěvě jako fpoho či nezajímavé, tak v okamžiku trvalého bydlení a žití už se tak jevit nemusí.. Každopádně klidně si to nechte postavit třeba do obýváku mezi sedačku a TV, za mne „no problema“. Jen já si tu čest nechám raději ujít a chci aby to tak zůstalo.
Výhodnost pro investory je dosti sporná, když vezmeme v potaz tu drobnost, že elektřina produkovaná z těchto preferovaných zdrojů je z peněz daňových polatníků, kteří ji ještě platí podruhé. Všech, nejen těch kteří si myslí že je to tak správné. Koukněte prosím do svého vyúčtování za elektřinu a podívejte se na řádky platba za odebranou elektřinu a platba za OZE. Vy jste pro, tedy pro Vás OK. Já nejsem pro a pro mne je to tedy lumpárna, mírně řečeno. Přeji si abych tam ten řádek neměl, nebo alespoň byla na jeho konci 0. Jistě to rád zatáhne někdo kdo souhlasí, kdž stát to není, soukromý kapitál též ne.. jo, takže Vy? Jak moc tedy souhlasíte? Pošlu kopie svých účtů, součet těch řádků s OZE a číslo účtu, když mi ty peníze za OZE které jsem si opravdu nikde neobjednal pošlete. Berete? Domluveno? Myslím tím i pro budoucno, pochopitelně. Jsem pro dlouhodobé vztahy..
Zajímalo by mne jak by vypadal hypotetický stav kdy by OZE bylo naroveň standardní energetiky a financováno jen ze soukromých zdrojů. Tedy nějakých firem/kapitálu a peněz lidí co souhlasí jako Vy. (mám rád SCI-Fi..)
Ano, jako například recyklaci FV panelů.. nejde jen o vrtulky..
Ono to má pár ale:
* instalovaný výkon není reálně využitý výkon = ono je krásné že máme hodně instalovaného výkonu větrných a solárních elektráren, ale když nesvítí/nefouká… tak je z nich 0
* v síti potřebujete stabilní napětí a frekvenci. Pokud připojíte solární/větrnou elektrárnu s nějakým instalovaným výkonem, musíte mít pořád v záloze „něco“, co bude vyrábět když nebude svítit a foukat. Chcete-li mít 50 % instalovaného výkonu ze solárních a větrných, musíte těch 50 % instalovaného výkonu být schopen pokrýt takže budujete dvakrát. Jednou čistou OZE, a k ní uhelnou/paroplynovou která pojede když nesvítí a nefouká. Protože i ta uhelná potřebuje roztopenou pec aby vyráběla, v extrémních případech ta uhelná pálí pořád, a v okamžiku kdy zasvítí tak se odpojí od sítě… a je jen neeko.
* oni o tom energetici moc rádi mluví. Že naše historicky extra stabilní síť začíná potřebovat víc a víc akutních zásahů. My tady na blackouty nejsme zvyklí, ale přijdou, nebojte se. Mám v plánu přečíst si https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/blackout-5185934
Ono se stačí podívat na takové Německo. Ano, oni mají hodně elektřiny z OZE, a ještě zvládají vyvážet. Teoreticky. Problém je, že je to přesně jak s tím továrníkem co sní dvě kuřata, a dělník nic – ale v průměru jsou oba najezení. Ono totiž nejde jen o celkovou energetickou bilanci, ale o tom jak to vypadá reálně. Když svítí a fouká, tak jsou vývozci. Když nesvítí a nefouká, nakupují. Ve výsledku sice na *waty víc vyvezou než dovezou, ale finančně byli, aspoň v době kdy jsem se díval, v mínusu. Protože když svítí a fouká, mají přebytky i ostatní, takže se prodává za pár šušňů. Kdežto když nesvítí a nefouká, mají nedostatek stejně jako ostatní – a nakupují draze. A bez toho nakupování by byli v prdeli, jakkoli mají přebytky.
Je to bohužel podobné jako třeba s výrobou – dneska si všichni hrají na to že Evropa je eko, green a nevím co. Jenže realita je taková, že u nás se dělá „to čisté“, a to „špinavé“ holt dělají Číňani. No a s akumulátory (nejen) do té Tesly to máte zrovna tak. Máte čisté auto – ale kobalt atd. vám do něj dolují v Kongu občas i šestileté děti. Sem tam se nějaké zabije, sem tam zmrzačí, sem tam se poumírá na rakoviny. Ale my jsme tady čistí, a děláme si OZE. Nechtějte někdy vidět, jak vypadá jáma pro větrnou elektrárnu která se vylívá betonem. Jasně, pod panelákem ten beton máte taky, ale tam tak nějak tušíte že to moc eko nebude. U té elektrárny to přece jen trochu bije do očí.
Mr Fox s knírem: nikdo nic neopomíjí, účinnost motoru je zcela irelevantní, resp. díky ní to žere 12 kg uhlí a ne třeba 25, ale spotřeba je výsledkem účinnosti. Tj. spalovák má nějakou účinnost a tak žere 7 litrů (a ne 20 nebo 2), elektro má nějakou účinnost a tak žere 20 kWh (a ne 50 nebo 5).
Ztráty s přeléváním benzínu jsou neměřitelné, se skladováním jsou 0.25. Opět je zcela irelevantní výroba, protože tu jste jaksi „zapomněl“ zmínit Vy u výroby elektřiny (tepelná elektrárna má účinnost cca 75%, takže je taky hromada dalšího uhlí, které se spálí nad rámec toho, co se spotřebuje při distribuci a provozu). Nicméně toto předmětem článku nebylo.
Článek o provozu zcela účelově porovnává provoz a nikoliv něco jiného (podobně zjistíte, že článek o stěhovavých ptácích nepíše zpravidla o rychlosti růstu rýže). To není nic špatného, ač se to tak snažíte stavět. Naopak ta Vaše „účinnost“ je jen berlička elektromobilistů, kteří se tím prsí a ono to na faktu, že spalují 12 kg uhlí na 100 nemění vůbec nic. Kdyby byla účinnost elektromobilu 30% a žralo to 3 kg uhlí na 100 tak byste taky psal, že je benzín lepší, protože má lepší účinnost, ač žere víc? Asi ne, co?
Mr Fox s knírem: nikdo nic neopomíjí, účinnost motoru je zcela irelevantní, resp. díky ní to žere 12 kg uhlí a ne třeba 25, ale spotřeba je výsledkem účinnosti. Tj. spalovák má nějakou účinnost a tak žere 7 litrů (a ne 20 nebo 2), elektro má nějakou účinnost a tak žere 20 kWh (a ne 50 nebo 5).
Výš máš výpočet, že kdybys stejné množství ropy spálil v turbíně elektrárny, tak tě účinnost elektrických aut vyjde stejně, nebo líp, než když je pálíš přímo ve „fosilních“ autech. To není nějaká extra výhoda elektromobilů, jen neefektivita spalovacích motorů.
Nevím co je s tou obsesí uhlím, které v ČR dosahuje asi ~49% instalovaného výkonu, s tím že projekce a politické tlaky do budoucna to tlačí dolu a zavírají se doly. Tak jak bude narůstat poptávka, postupně budou přibývat nové zdroje. Trendy ohledně procent výkonu do budoucna jsou docela jasné, stačí se podívat na to kolik výkonu čeho se momentálně staví.
Ztráty s přeléváním benzínu jsou neměřitelné, se skladováním jsou 0.25. Opět je zcela irelevantní výroba, protože tu jste jaksi „zapomněl“ zmínit Vy u výroby elektřiny (tepelná elektrárna má účinnost cca 75%, takže je taky hromada dalšího uhlí, které se spálí nad rámec toho, co se spotřebuje při distribuci a provozu). Nicméně toto předmětem článku nebylo.
Neopomněl, doslova jsem uváděl turbíny s účinností asi 50%. 71% z 50% účinnosti elektrárny je pořád podobná/lepší (vychází to na 35.5%), než ~25% účinnost spalovacího motoru (35% má formule, běžné auto někde kolem těch 20-25).
Mr. Fox s knírem: ještě jednou – je to úplně irelevantní (kdybyste tomu složitému slovu nerozumněl, tak „je to jedno“). Data, která jsem popsal platí a jsou výsledkem toho, co se snažíte považovat za důležité.
Ano, a to je právě ta demagogie. Celý článek je o ztrátách. A když ti dám (hrubý) výpočet ztrát celého řetězce, kde jde jasně vidět, že spalování ropy v elektrárnách by vyšlo líp, než jí pálit v motoru, tak mi napíšeš, že je to irelevantní.
Buďto prostě chceš vědět jaký je stav světa, jaké má co ztráty a pak se o tom bavit, nebo chceš cpát ostatním nějaký svůj názor (elektroauta špatná, protože kbelík uhlí), který podložíš na koncové části řetězce, protože tam ti ty čísla vycházejí líp, i když jinde ti vycházejí hůř. To je ale pak účelová manipulace, ne tak jak to celé je.
Osobně nemám akcie tesly, nemám žádný zájem na tom aby se elektromobilům dařilo nějak dobře. Sám řídím auto co žere fosilní paliva a nemám s tím žádný problém. Ba dokonce nemám vůbec problém si přiznat, že jsem v tomhle úplně amorální svině, která vůbec nemyslí na budoucí generace a klidně ropu spálí teď, dokud je levná a dostupná. Poukazuji na rozpor v argumentech ohledně ztrát prostě proto, že tam je.
Mr Fox s knírem: už vím, kde je problém – neumíte číst plus mluvíte o věcech, o kterých toho moc nevíte. Moderní motor má účinnost kolem 40%, ne 20-25, takže spalování v elektrárně je při 35% plus-mínus autobus stejné, spíše horší.
Současně já právě vidím svět takový, jaký je a ten říká, že „ekologická bezemisní Tesla co má účinnost motoru 90%“ spotřebuje 12 kg uhlí na 100, tedy není bezemisní, pouze spalování probíhá jinde. Účelová manipulace na hranici lži je právě poukazování na účinnost elektromotoru při zanedbávání obrovských ztrát před tím, než k této účinnosti dojde. Můj článek pouze toto napravuje, nic víc.
Já nikde netvrdím, že „elektroauta jsou špatná, protože kbelík uhlí“, to je Vaše projekce. Píšu prostě, že elektroauto na svůj provoz u nás spotřebovává fosilní paliva a oblíbený argument elektrofanatiků, že elektřina je čistá a proto lepší než benzín je lživý.
Mr Fox s knírem: už vím, kde je problém – neumíte číst plus mluvíte o věcech, o kterých toho moc nevíte. Moderní motor má účinnost kolem 40%, ne 20-25, takže spalování v elektrárně je při 35% plus-mínus autobus stejné, spíše horší.
Nějaké zdroje prosím? Rád se poučím (myšleno zcela neironicky). Co jsem si tak dohledával (dnes, ale už i dříve v rámci samostudia) různé tabulky, tak reálně používané motory v autech účinnost 40% nemají ani tu tepelnou, natož tu co je efektivně k dispozici. 35% mají (dieselové?) motory, které běží ve zcela optimálních otáčkách s dalšími technologiemi (turbochargery a tak podobně), což až na výjimky ala formule dosahuje v podstatě jen u staticky běžících záležitostí, které často ani nemají tradiční architekturu (klasické písty).
Zdroje se lehce liší v tom jakou účinnost motoru mají například benzínová auta, ale úplně všechny co jsem našel uvádějí z rozmezí 18-25%.
Současně já právě vidím svět takový, jaký je a ten říká, že „ekologická bezemisní Tesla co má účinnost motoru 90%“ spotřebuje 12 kg uhlí na 100, tedy není bezemisní, pouze spalování probíhá jinde. Účelová manipulace na hranici lži je právě poukazování na účinnost elektromotoru při zanedbávání obrovských ztrát před tím, než k této účinnosti dojde. Můj článek pouze toto napravuje, nic víc.
Tesla ale technicky vzato fakt je bezemisní (nic z ní nevypadává). Považuji za důležité tohle rozeznávat, protože to snižuje smog. To že používáme k výrobě energie emisní zdroje není problém Tesly, ale politická demence naší doby.
Souhlasím s myšlenkou, že pokud si někdo kupuje auto, aby šetřil planetu (ano, taky mi to přijde dementní), tak pro něj je relevantní, že Tesla to v současném prostředí nedělá. Nicméně to vůbec nic nemění na pointě mého příspěvku s uvedenými ztrátami, které jsou a z fyziky věci (Carnotův cyklus) nejspíš vždy budou, v autech poháněnými fosilními palivy mnohem větší, než oněch 21% přenosové soustavy a nabíjení + 10% motoru u elektroaut.
A ucinnost kotla na uhlie, parnej turbiny a el generatora v elektrarni sme vynechali? Ved o tom sa tu bavime, spalovak potrebuje spalit 6l PHM na 100km a Tesla 12kg uhlia. Je uplne jedno pri akej ucinnosti, ta spotreba je uz vysledok lebo pozadovany efekt je premiestnit auto o 100km dalej, comu na tom nerozumiete.
Viz můj první příspěvek.
Toyota : Nové benzínové motory Dynamic Force používané v hybridních systémech mají rekordní účinnost 40 až 41 %.
http://www.hybrid.cz/5-zajimavosti-o-novem-hybridnim-pohonu-toyota
Ano zdroje:
Zadal jsem vyhledání : účinnost spalovacího motoru.
První odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Spalovac%C3%AD_motor
– Zdá se že asi zpolitickokorektněný… řekněme alespoň odstavec účinnost..
Cituji: benzínové a dieselové motory dosahují účinnosti kolem 25 %, přeplňované motory s turbokompresorem poháněným výfukovými plyny (turbo) mají účinnost kolem 35 %, letadlový turbínový motor vykazuje účinnost 20–25 %, stacionární spalovací turbína s tepelnými výměníky může dosahovat účinnosti i přes 50 %
Druhý odkaz se mi zdá asi objektivní: http://files.strojarna.webnode.cz/200000012-5fc5660bf5/MOTORY-%20teorie.pdf (strana 10 na konci)
Cituji:
= do 35% u zážehových motorů= do 40% u vznětových motorů
= do 45% u vznětových motorů přeplňovaných(TDI)
Dovolím si poznamenat že Vašich 18-25% u současných spalovacích motorů nějak nemohu najít.. Spíše jde o hodnoty někde kolem 35-45%. Kdyby jste ještě čirou náhodou měl pochyby, podívejte se do nabídky osobních automobilů a zjistíte že přeplňované motory drtivě převažují. Kdyby snad ještě nějaké pochyby zůstávaly, tak si uvědomte co je za asi tak dvacet let až dosud nejvytouženějším motorem u většiny motoristů (turbodiesel). Také doporučuji příspěvky zde, kde o podobných hodnotách účinnosti píší jiní.. tuším zmíněno TSI = přeplňovaný zážehový motor 43%… Tedy Vaši formuli má pod kapotou skoro každé dnešní auto.
Asi tak, těch 18-25 % byly tak stodvácy, to sou 80. léta.
FirkaJ: nejefektivnější benzínové atmosféry jsou Toyota (nový 2.0, 41% účinnost) a Mazda (Skyactive X má prý 44%). Mazda plánuje v další verzi Skyactivu dosáhnout 56%, jsem zvědav, jestli se jim to podaří.
Pochopitelně je nutné si uvědomit, že průměrný elektromobilista je krmen bludy o tom, že jeho auto jezdí na elektřinu ze soláru a že má 90% účinnost, což je zázrak oproti 18% u benzínu. Že před tím elektrárna spaluje s účinností 40% uhlí a pak ho se ztrátami na úrovni 20% dopravuje do baterky, to už průměrného blba prostě nenapadne. Takže kdyby se ukázalo, že spalování v motoru má účinnost jako ta elektrárna a k tomu už jsou u elektromobilu dál jen ztráty, mohlo by se některým rozsvítit. Protože je nutné co nejvíc lhát a porovnávat nejnovější výkřik elektra s daty o benzínových autech starých 30 let, aby to i foxovi s knírem správně vyšlo.
Z hlediska „já jedu“ vás ovšem nemusí tak úplně trápit, kolik teoreticky využitelné energie v uhlí je, a kolik energie na konci z auta dostanete. Jasně, obojí je ztrátové, ale… stejně tak můžete řešit, jak moc je ztrátové že aby Tesla mohla jet tak daleko jak jede, vozí nějakých 400 kg akumulátorů, které veze vždy. U benzínu vozíte nějakých 50 kg max, a ještě vám ubývá… ono už se to dnes taky řeší, že ty elektromobily jsou tak trochu těžší než běžný spalovák, a kupodivu to začíná mít dopad i na silnice.
Jasně, nás v ČR kde jezdí všude kamiony těch pár dvouapůl tunových aut asi nevytrhne, ale jsou státy kde už to začínají řešit, že se jim ve vnitřních částech měst nějak rychleji rozpadají silnice. Naštěstí to jde vyřešit – daní :D
Jojo, zonglovani s cisly, to je ted moderni. Jako jsem tuhle cetl, ze kdesi makaji na baterii pro elektroauta, kterou lze nabit za pet minut, takze uplne zmizi rozdil mezi mabijenim a tankovanim paliva.
No uzasny.
No… a pak si takhle jeden sedne a rekne si – okay, takze do ty baterie natroubim treba 10 kWh energie za 5 minut. Jo. Cili to je za hodinu realnych 120 kWh. No parada. Nabijeci proud bratru dve stovky amper na 400 VAC. A tohle na par stojanech paralelne… hmmm…. v noci… hmmmmmm….
Jojo, matematika je uzasna vec. Ja si u prace nabijim blbejch 8 kWh 3 hodiny a ted v tech mrazech ohejbat ten kabel neni zrovna nic moc.
Fatdwi, myslím že v článku máte logickou nesrovnalost. U elektřiny počítáte emise od místa kde se elektřina vyrábí, a u benzínu by se teda měly počítat emise taky od místa kde se vyrábí (což je dost těžké nějak spočítat). Těmi emisemi se myslí CO2, předpokládám ?
minsc: však závoz je z rafinerie, elektřina z elektrárny, proto píšu o závozu (obdoba ztrát ve vedení – místo drátů jezdí cisterny) a ztrátách v místě tankování (ztráty při skladování PHM vs. ztráty při nabíjení).
Ani pro jedno neřeším těžbu (ropy, uranu, uhlí, lithia a dalších kovů plus jejich zpracování na baterku), dopravu do místa výroby (rafinerie, elektrárny) a přeměnu na finální produkt (benzín, elektřina). Řeším pouze to, co se spotřebuje při provozu a k tomu patří i to, co se cestou od výrobce ztratí v distribuci. Vždyť je to i v perexu, že řeším „poslední míli a provoz“…
Já bych hlavně neřešil CO2 vůbec, je to jen šidítko. Ale kdybysme to vzali čistě “kapitalisticky” podle ceny paliva, zajímalo by mě, jak moc se elektřina vlastně dotuje, když jí vyrábí firma většinově vlastněná státem ? Z uhlovodíkových paliv se naopak odvádějí daně. U elektřiny se nedá o nějakém tržním prostředí vůbec mluvit. Logicky, pokud je firma vlastněná státem – tedy námi, průměrně spotřebovávající člověk by neměl za elektřinu nic platit a nula od nuly pojde. Naopak, pokud by našim sousedům hrozil blackout – což by znamenalo že poptávka po elektřině prudce vzrostla, bylo by tržní je pořádně za cenu elektřiny natáhnout. Oni by si pak tu ekologickou elektřinu možná rozmysleli. Ale místo toho my dotujeme jejich energetickou bezpečnost…
minsc: ano, na to také poukazuji, že „potrava pro stromečky“ není žádná hrůza, je to jen účelový způsob okrádání lidí, protože je svázaný se spotřebou a nelze jej nijak odstranit (na rozdíl od skutečně problémových látek, které lze ale vyřešit katalyzátorem a (relativně) ekologické tak může být i V8 biturbo).
Ad blackout – bohužel, za stávající politické situace nelze Rakušákům nedodat a nechat je v tom vykoupat, aby se z toho svého pokrytectví vzpamatovali, stejně jako v naší situaci německé gubernie nemáme možnost nenechat si ničit své vedení kvůli jejich hlouposti (větrníky na severu, fabriky na jihu).
Ad tržní prostředí – však při spotřebě 20 kWh bude stačit napálit na kWh poloviční daně na než mají fosilní paliva na litr a bude vymalováno, elektromobil bude nejen drahý na pořízení, ale navíc ani nepřinese žádné provozní úspory, naopak (ne všechen výpadek co dnes státy nahrabou na palivu bude možné vytřískat z elektromobilů, takže se zdaní i jiné věci – Pirátská verbež by ráda danila například nemovitosti). Což je dle mého cílem, aby si to nemohl dovolit každý a tak ten, kdo dnes jezdí ojetým autem za 200k bude mít něco, co sotva dojede do práce a zpátky a ten, kdo dnes jezdí levnějším autem holt bude jezdit sockou. Sen všech zelených fašounů.
V zásadě cílem všeho dnešního snažení je lidem sebrat věci a donutit je radostně otročit, pardon šérovat.
Nejmodernější uhelný blok je aktuálně 660 MW Nový zdroj v elektrárně Ledvice. Jedná se o pánevní elektrárnu, tj. odebírá hnědé uhlí pásovými dopravníky ze sousedního dolu Bílina. Tento blok spotřebuje 656 kg/MWh, tedy 0,656 kg/kWh. Záleží taky na výhřevnosti uhlí, nicméně v Bílině je uhlí celkem kvalitní (v rámci hnědého uhlí). Elektrárna je samozřejmě odsířená a plní i aktuální normy na emise NOx, CO2 se nijak nezachytává.
Což řádově sedí na těch 12 kilo, ne?
Tady se pořád dokola rozebírají problémy kolem pomalonabíjení, rychlonabíjení, přenosu energie, kapacity rozvodné sítě, špiček odběru a co já vím co ještě…
Není nakonec nesmyslné celé individuální nabíjení? Nebylo by jednodušší zřídit nabíjecí stanice, které by jely offline a vyměňovaly by prázdné baterie za plné? Natáhnout dostatečně silný kabel ke stanici není problém, rozložit nabíjení v čase také ne (naopak by to mohlo dokonce pomoci v regulaci soustavy) a výměna by byla stejně rychlá jako čerpání uhlovodíků…
Nebo jsem naivní blb a z nějakého důvodu to nejde?
Jasne, ze to jde. A ktery system se ti libi vic? Ala Linde, kdy obaly nevlastnis, ale pekne calujes pronajem a nebo system „flasky PB – Cerny Petr“ kdy obcas vyfasujes nejakou, u ktere treba netesni ventil, protoze nejakej kokot ho zkurvil a v plnirne si toho nevsimli?
Systém Linde neznám…
Ten druhý mi přijde logický – na stanici mi něco vysune „prázdnou“ baterku a zasune „plnou“ a já zaplatím rozdíl v kapacitě…
Riziko nekvalitní služby je z povahy věci neodstranitelné, stejně jako můžu natankovat zasviněné či pančované uhlovodíky…
No, to neni uplne totez. Kdyz chces flasku na PB, tak koupis nekde nejlepe novou (ne vsude prodavaji stare) a tu uz pak nikdy neuvidis.
Linde system je, ze ti flasky proste nepatri, ale musis za ne platit najem.
Ergo:
1) Koupis si nekde baterku do auta za par set tisic a tu pak muzes vymenovat za nabitou. Pokud mas ale smolika a pri vraceni ti automat rekne, ze baterka je poskozena, tak holt pujdes a pekne si za par set tisic koupis jinou, nebo v autorizovanem servise das par desitek tisic za opravu stavajici, abys ji mohl vratit do systemu
2) Druhy model je o tom, ze zadna poskozena baterka te nezajima, vsechno resi majitel baterky, nejlepe nejaky monopol. Jenze, ten to nebude delat zadara, takze pekne cvakas denni najem baterky, coz je jen rozpustena cena baterky v case jeji zivotnost plus profit firmy. Takze pak platis, i kdyz nejezdis.
A ted si vyber.
Myslim ze to bude tym ze zatial ziadna dostatocne mala bateria neexistuje?
Dalej by sa museli standardizovat bateriove moduly (nie kazde auto potrebuje rovnako velku bateriu) a ich nabijacie protokoly, co asi narazi na odpor vyrobcov chraniacich si IP?
Inak by to bolo idealne riesenie.
Samozrejme štandardizácia je nutný predpoklad – tých noriem môže byť aj viac a v každej z nich niekoľko veľkostí…
Pozri len, čo všetko sa štandardizovalo v minulom storočí…
Výrobcovia sa s takými vecami vedia popasovať už stáročia…
Což jsou jenom jedny z mnoha problémů k řešení, a dostatečně kvalitně, aby to bylo spolehlivý bez nějaké šílené údržby, to v podstatě ani nejde.
Loni nebo předloni navíc někdo článek vo tomdle psal (stačí číst, doprdele), podle výpočtu by to mělo příkon jak okresní město a potřebovalo vyhrazenou dálkovou linku 110 kV, k tomu jeho kurva že natáhnout prej silnější kabel. Taková „pumpa“ by měla jenom zřizovací náklady hodně velký stovky milionů, a jenom podél D1ky by jich bylo potřeba tak 10.
Dál k těm pohádkám vo zvýšení akumulované energie v akumulátoru – nelze a víc, než o nějakou tu desítku procent, už to nikdy nepude ani kdyby se posrali s uhlíkovejma nanohovnama. Kdo ve škole v chemii nechrápal a neprolízal ze smilování se čtyřkama by si mohl eště něco pamatovat o elektronovejch orbitalech a typech vazeb a z toho vyplývajících energetickejch hladinách. Všechny akumulátory jsou vždycky iontový, spalování uhlovodíkovejch paliv je kovalentní vazba. Energie vzniklá tím spalováním bude dycky několikanásobně větší (na jednotku objemu/hmotnosti) a s tím NELZE nic dělat, bo tak to kurva je.
jizlivec> Nebo jsem naivní blb a z nějakého důvodu to nejde?
1) Jsi naivní blb :-)
2) Je to vymyšlené už X let *) a přesto se to nepoužívá
3) Důvodů proč se to nepoužívá, bude víc:
3a) Nutnost nějaké jednotné standardní baterie a to jak velikost, tak kapacita, je to součást know-how každého výrobce; všechny auta by musely mít stejnou = stejný dojezd
3b) Už teď je o baterky nouze, jak roste výroba elektroaut a teď si vem, že bys měl na benzínce / dobíjecí stanici třeba 5-10 rezervních nabitých baterií (každá s cenou 300 tisíc)
3c) Výrobci šli raději cestou rychlého nabíjení, půl hodiny na nabíječce přece není tak moc…
*) najdi si video „Tesla Model S | Full Battery Swap Event“ –> https://www.youtube.com/watch?v=H5V0vL3nnHY
2 autor – fatwi:
Napsal jste pěkný článek se kterým v principu souhlasím. Nicméně mi neštymují ta čísla ztrát. Že jsou je známo a jisté. Zkusil jsem si kliknout na ta Vámi uváděná procenta přenosová soustava a samotné nabíjení. V prvním případě mě stránka ČEZ tvrdila že to nenašla a druhé kliknutí mě přesměrovalo na Váš článek. OK, asi se něco po..nepovedlo. Tak jsem si to chtěl vygůglit a teda moc jsem neuspěl. Co jsem našel k ztrátám přenosu bylo někde 10 jinde až 30%. Tedy výstup z generátoru elektrárny po řekněme PRISku, resp. nabíječku. Mě totiž Vašich 4, něco % nějak nehrálo, že jste nějak zbytečně laskav k nejspíše nejen naší přenosové soustavě. Matně si pamatuju že soudružská přenosová soustava (velmi robustní a ve své době předimenzovaná v obavách ze sabotáží imperialistů) měla ztráty uváděné na škole právě někde 20%+. No a ta dnešní, která je na hraně (a s vyšším zatížením rostou i ztráty) bych si netroufl tvrdit že budou nišší. Ale od školy už je to dlouho, tak si to třeba blbě pamatuju a nebo to všechno tak zlepšili, že ztráty drasticky klesly.. nevím.
FirkaJ: máte pravdu, odkaz nefunguje – byl na výroční zprávu za rok 2018, vzal jsem to z tabulky, kde bylo něco jako „energie vyrobená“ a „energie dodaná“, rozdíl byl to, co je v článku (bohužel „ztráty vedení“ jsem nedohledal, všude obecné řeči, konkrétní čísla nikde a to jsem prošel i nějaké diplomky nebo bakalářky, které se tím měly zabývat).
Takže je klidně možné, že „dodaná“ bylo na výstupu z elektrárny, ale nic o tom, kolik bylo zaplaceno dodavateli dalšího zpráva neuváděla (tj. např. „do sítě 1 MWh, zaplaceno 900 kWh“ –> ztráta 10%). V článku jsem chtěl být spíše „on the safe side“, aby mě hned někdo neztrhal za to, že „článek je blábol, tak vysoké ztráty nejsou“ a tak jsem se držel toho, co jsem našel (ale čekal jsem, že najdu 10, jen prostě žádné oficiální materiály, které bych mohl odkázat, toto neobsahují, nebo jsem je nenašel).
Souhlasím že asi nejlepší způsob vyhodnocení by byl energie vyrobená=výstup do přenosové soustavy ze všech elektráren a energie dodaná zákazníkovi. Protože je rozdíl jestli je zákazník za humny elektrárny a dodává se mu VN, nebo Franka Vonásek z Horních Kotěhůlek s jističem 1x25A a tisíci dráto-km mezi jeho hodinama a elektrárnou… Mne samotného by to zajímalo, jaký je tam rozdíl. Ale jak jsem psal tak jsem neuspěl při hledání.