Tudle sem se zdržel asi jen 20 minut před Phou, důvodem asi bylo to, že tam je nájezd kde ty najíždějící pouštěli, takže se občas pravej pruh zastavil a protože lidi jsou piče nebo neumí jezdit, levej stál taky. A to dneska nejezdily skoro žádný kamiony, občas bus nebo skříňová dodáfka. Bedlivě sem to sledoval a nezdá se mi, že bych na celým poměrně dlouhým úseku zpozoroval JAKOUKOLI činnost. Pokud, tak něco na začátku na pár stech metrech. Pak asi ŠEST KILOMETRŮ ani hovno a todle tam trvá minimálně dva tejdny. Takže očividně přichází nová móda, zavřít silnice jen tak z prdele…vlastně ne, samozřejmě, radarování tam nechybí, to je úplně první věc, kterou nainstalují.
Ptal sem se zákazníka, shodou okolností prej dělá na tomdle úseku, jak je to tam s těma značkama a zejména kuželama, co naprosto běžně zasahují do jízdního pruhu (už sem tam rozjebal dvě zrcátka), nebo dokonce s tím hrazením, který neustále někdo nabourává a posouvá ho třeba 20 cm do pruhu. Pokud člověk jede s nějakým širším vozidlem, který se tam za normálních okolností celkem v klidu vejde, ale najednou z pruhu chybí 20 čísel a eště k tomu se začne kamioňák zprava tlačit (asi se zornva vyhejbá značce zase ve svým pruhu zprava, páč dyž to sleduju, ty nejvíc na kokot umístěný jsou vždycky vočesaný vod návěsů), tak je člověk dost v piči.
Odpovědí mi bylo, že se má přece dělat tadleta střídavá jízda žejo, nebo jezdit jenom pravým. Kde se cukají kamiony do kopce 60, případně když je tam nájezd, tak to stojí 5 kilometrů. A že to jako vobčas nějakej dělnas spraví, ale jinak to má dělat externí firma na značení jednou tejdně. PYČO VOLE JEDNOU TEJDNĚ, KDE UJEBANÁ ZNAČKA NEBO HRAZENÍ OHROŽUJU DENNĚ TISÍCE LIDÍ. Pokud člověk nemá kvalitní kameru a rozjebe se tam, tak je absolutně bez šance a všechno jde samozřejmě za ním, protože blábláblá, jak to známe.
Tak to v tomdle zkundistánu funguje. Akorát mi nedokázal odpovědět, proč teda tadle šaškárna na dva proužky a není tam rovnou jeden čtyřmetrovej pruh, dyž se tím druhým jako vlastně nemá jezdit i přes to, že nikde nic takovýho není (už tam dokonce ani nejsou ty úzký mostky, kde by nebyla dodržená ani ta šířka dvadvacet a kde by byla střídavá jízda nařízená značkou, jako byly prvních pár let).
A jinak samozřejmě, jo, nový úseky už jsou kolikrát zvlněný a dneska sem si všiml, že i ty betonový už místama byly frézovaný, aby to mělo aspoň jakousi rovinu. Trotlol…
SkReT
V tomto má pravdu, ty pruhy jsou na střídavou jízdu a né na předjíždění už to pochop dopiče ty kokote. Je to omezená dálnice, kdyby jsi v těch pruhách mohl předjíždět tak asi není potřeba omezení.
Ice cream
Kdyby se tam nemělo předjíždět, tak je tam zákaz předjíždění, demente.
De_Bill
Jestli bude D1 hotová příští rok, tak ji projdu pěšky. Pozpátku.
Znám, ale stejně – made my day!
„Já to věděl! Teď ji budeš moct zpravovat!“
„To je paráda!“
q
V to videu je klíčová věta o tom rozpočtu. Letos nám končí dotační „okno“ EU (Programové období 2014-2020), které ČR nevyčerpala a jediná možnost, jak zbývající prachy dostat, je požádat o prodloužení období. Ale to znamená, že žádost musí být podaná (a k tomu musí být všechny papíry) a stavba zahájená. Jinak si budeme čerpat z dalšího rámce. Takže ještě minimálně do půlky příštího roku bude hromada staveb ve stavu „stavba zahájena, ale přerušena pro zásah třetí strany“. Njoy.
Některé stavby mají dokonce na konci roku 2021 závazný nepřekročitelný deadline, třeba tranzitní dopravní koridor Rhine-Danube, v rámci něhož se rekonstruuje trať 171, SŽDC lže, jako když tiskne, a aktivističtí starostové se svým výhledem se starají o to, aby nástupiště ze žuly, protože to zaplatí EU, ale že to nepůjde udržovat a že ta trať nepůde ani přejít, jak bude vytížená, to jim uchází. Ale co už, až spím svojí úlohu, tak to tu bouchnu a odstěhuju se do sudet.
Jan Mrcasik
q: můžete nějak podrobněji o té trati 171? V čem lže SDŽC, co a proč nepůjde udržovat, a jak souvisí rekonstrukce s vytížením trati?
q
SŽDC pro účely EIA kalkulovala hlukové zatížení podle víceméně smyšlených kritérií. Že budou úplně jiná se lze dovtípit, když se zamailuje koordinátorce projektu. Hlavní význam je v tom, že EU má plán 30 procent nákladní dopravy nad 300km svést na koleje do roku 2030, navíc, severní trasou, kde se teď nákladní doprava žene, je plánovaná do deseti let VRT, na kterou se nákladní doprava nepustí, proto se buduje tenhle koridor a všechna tahle aktuální a plánovaná doprava tudy pofrčí. Počítá se s tím, že „moc nákladů nepojede, protože přece má být příměstská doprava vlak co 10 minut“, k tomu se u nás buduje odbočka, která do deseti let zaroste travou, protože je úplně nahovno, protože v dalších dvou vesnicích je stanice s většímprostorem. Navíc, pokud někdy ROPID vlaky nakoupí (což jim nikdo neslíbil, ale kdyby jo), tak to budou dvě hodiny dopo a tři odpo, zbytek pofrčej náklady. Stejnětak v noci – argument je, že vlaky jezdit v noci nebudou, protože se to musí přizpůsobovat režimu na depech. Akorát že pokud to naložím někde na ukrajině odpoledne tak, aby to druhej den odpoledne bylo v německu, tak to přes střed ČR pofrčí právě v tu noc, že jo.
Starostové píšou úplný píčoviny, že chtějí rychlost vlaku 80 přes den a 60 v noci. Což samozřejmě neprojde, protože podmínka dotace EU je traťová rychlost 100km/h v celém úseku (vlaky s větší únosností a dvojnsobnou délkou, než teď) a buď bude podmínka splněna a dotace budou, nebo nebude a pak žádná rekonstrukce nebude a občani budou chodit pěšky, protože se trať rozpadne. No, ale občani nechtějí protihluky, tak se nevyspějí. Podle mě se tam za 10let budou zas dávat.
Teď se to zrekonstruuje a bude chvíli klid, protože němci na svojí straně ještě hotovo nemají. Ale je to prioritní stavba, takže až to dodělají, tak začne tanec.
Další mistrovský kousek je tunel praha-beroun, který se má stavět a tím starostům zavřít hubu. Trochu si zašpekuluju, ale ten nikdy nebude. VRT do berouna se nikdy nezaplatí, protože na něj nenavazuje VRT trať a beroun tu obslužnost nezaplatí. Navíc 50giga je kvůli vedení trasy krasovým územím totálně podhodnocené, reál je tak 80giga. A aby i těch 50 giga dali dohromady, musela by přisypat EU a ta na to nedá ani euro, protože teď za krvavý prachy rekonstruujou koridor a jeho údržnost je nejméně do roku 2050, do té doby nepřisypou ani hovno a státní rozpočet tohle podle mě nedá.
Jan Mrcasik
Ty kráso. Tak to je tedy nářez. Zase na ideologii dojedou lidé, a tentokrát zcela fyzicky a hmatatelně.
Trať 171 znám a protihlukové zátarasy by byly strašlivé, úplně by to zničilo krajinu okolo i obce. Ta trať nikdy neměla být koridorem, a už vůbec ne nákladním. Kdo takové rozhodnutí vydal je vysloveně kriminálník.
Jan Mrcasik
Dodatek: poberouní a ty vápencové skály nad Berounkou mezi Karlštejnem a Berounem v Českém krasu jsou podle mně jedna z nejkrásnějších oblastí Čech, rád se tamtudy projíždím a občas se tam dostanu i na puťák. Trať 171 je pak stará legenda která figurovala nikoli bezdůvodně už v původních Pohádkách o mašinkách ze 30. let a která se dodnes díky tomu, jak se vlní okolo řeky, jeví být příjemnou projížďkou. A Berounka je až po Dobřichovice splavná vodáky.
Protihlukové zdi by úplně zničily charakter místa, a nákladní vlaky v intervalech 5min také. Když teď díky ‚q‘ zjišťuji, co se chystá, cloumá mnou bezmocný vztek.
To ti odporní „pokrokáři“ nemohli nechat na pokoji ani tenhle krásný kus světa? Musí se všude nacpat se svou ichtylskou „modernou“ a „pokrokem“ a „environmentalismem“ a „dekarbonizací“ a úplně zničit přírodu, krajinu, svět?
q
Ten projekt (TEN-T) je starej 25 let, tenhle koridor je z roku 2004 takže asi 15 let. Čas na korekce byl. Že si toho starostové všimli až v době, kdy to bylo schválený a narozpočtovaný je trochu jinej problém (v době, kdy se to schvalovalo nám tu pěli ódy na EU). Oni jsou teď v pozici, do který se snažej držet sprostého občana (tedy zmůžou hovno a nikdo nedbá na protesty obce, která se nestará ani o své místní věci, které byly včas vyvěšeny na oddělení na Proximě centauri). Kdyby se to tehdá řešilo, tak by EU možná cvakla jiné trasování, ale to by muselo být pojato trochu komplexněji…
Na druhou stranu, pokud si vezmu vstupní podmínky, kterejma ten projekt byl determinovanej (zdroj, cíl, požadavek na efektivitu), tak z hlediska profilu trati neměli moc na výběr, jinudy by tu trať neprotáhli, nebo aspoň ne tak, aby tak dlouhý vlaky dokázala táhnout jedna lokomotiva (což požadovali) a nejelo se oklikou délky zhruba 1/3 trasy.
Co se týk protihluků – v tom evropským projektu jsou explicitně zmíněný, že mají být použitý pro eliminaci hluku. Pokud je občani nechtějí (použijí se jen nízké), je to jejich boj.
Jan Mrcasik
Čas na korekci nebyl, protože o tom nikdo nevěděl. Tak je to vždycky.
začínám si říkat, že pro tento specifický druh politiky – např. na zasedání Komise pro Rybolov naplánovat revoluci např. v dopravě nebo energetice s tím, že se v naprosté tichosti upečou plány, pak se mechanicky schválí na dobu za 10 let a pak se řekne „teď už je pozdě, měli jste se ozvat před dekádou“ – by měl být vlastní název, podobně jako existuje např. pro diktaturu nebo socialismus.
Např. „Kryptokonspiraplanismus“.
q
Ne, takhle to nefunguje. Tady platí zásada „vigilantibus iura“, tedy každý se musí aktivně o svá práva starat. Kupodivu proto si volíme zastupitelstva a zaměstnáváme úředníky, aby tyhle zdroje projížděli a aktivně se do všech agend vyšších celků zapojovali a činili tak včas, ne až se přijde s hotovým projektem a otázka zní, jeslti ho natřou nečerno nebo ne bílo. Opravdu to není tak, jak si představují dementi ze STAN, že jejich činností je chodit po stavbách a rozhodovat, jestli se panu starostovi ten nově postavený dům líbí nebo ne a tak mu přidělí číslo popisné, nebo ne (true story) a s kynoucím gestem rozhodovali o tom, jestli si nějaký občan postaví králíkárnu nebo nepostaví, protože „oni mohou“. Ne, na to je opravdu nemáme. Pár dní zpátky mi do fejsbučku padla reklama na nějakou čubku ze STAN, která se v jednom příspěvku chlubila, že sedí v zastupitelstvu už 12 let a jedním dechem se divila, že existují nějaké zkratky jako MAP, KAP a krajský integrovaný plány a jak je to vlastně všechno složitý. Velký překvapení. Předpokládám, že ptát se jí na to, jestli ví o nějakých obecných strategických dokumentech nebo nedejbože evropských strategických plánech nemá smysl (je to kandidátka do kraje).
Nakopat takovou pakáž.
Jan Mrcasik
Není možné se „aktivně starat o svá práva“ když je systém cíleně nastaven tak, aby člověk musel vynaložit 600% svého volného času jen na to, aby se dopátral všeho čím mu chtějí ublížit, omezit jej, něco mu zakázat nebo sebrat, a pak dalších 10,000% volného času na to, aby obcházel obecní a krajské rady, parlament, europarlament, novináře a lobbisty a bojoval proti tomu.
O tom právě mluvím.
q
No a proto si máš volit ty zástupce, kteří tohle pokud možno dělají za tebe a jsou kontrolovány novináři. To je princip zastupitelské demokracie.
Že si lidi čím dál více a trvale volí retardy, kteří se o nic nestarají a naopak ještě další kličky vytvářejí a platí (jakoukoliv formou) noviny a novináře, kteří s nima v tomto kooperují a ještě je kryjou, ano, to mi prostě hlava nebere.
Pokud srovnám přístup k legislativě v EU a čechistánu, musím říct, že přístup EU je v lecčems transparentnější. Že si lidi zvolili debily od pirátů, kteří se tam zašili a jejich jediná agenda směrem do ČR je spolupráce na financování neziskového sektoru a činnost, která by kdykoliv v minulosti byla hodnocena jako vlastizrada, to považuju za totální občanskej fail.
ygorek
q 18.8.2020 v 15:59
V „našich“ místních propagačních tiskovinách je propagována podobná osoba, ovšem pirátka, která dosud pracovala jako „manažerka projektu“.
A pak že se klonováním lidí zabývají pouze Číňané.
Jimmyx
To VRT nemá končit v Berouně, ale v Plzni. Tunel před Plzní už je VRT připraven. A Plzeň okolí s rozumnou dojezdovou vzdáleností představuje cca 250 000 lidí, což už není plně zanedbatelné.
q
Jenže to je ten fake. Tunel do plzně je VRT ready, tunel do berouna ne napláován VRT, aby aspoň s chlupem vyšla studie proveditelnosti. Nádhera. A trať mezi tím není VRT a asi ani nebude, protože pokud těma dvěma tunelama a trati mezi tím poženeme hustou nákladní dopravu s traťovkou 100km/h, tak to znamená, že VRT provoz na trati půjde kam? No půjde doprdele a pokud to někdo před tvorbou podkladů pro ZÚR přepočítá s daty, která nejsou fake, tak to nevyjde a EU do toho prachy nedovolí dát. To je imo můj odhad. Ale rád se nechám příjemně překvapit.
deacon
Protoze se ridime heslem, ze papir snese vsechno. Napr. NATO pozadovalo asi 10 let zpatky QRF delostreleckou jednotku s dostrelem 25 km o sile 4 baterii(16 del IIRC). Tak se prihlasila CR, vsichni byli stastni. Ted realita
1) V te dobe jsme meli 4, slovy ctyri, funkcni samohybne houfnice Dana (s durazem na tu hybnost), 4 baterie jsme mozna meli na papire
2) Dana ma dostrel se specialni munici okolo 22 km(dle delostrelcu, wiki udava 20), 25 km to zvladne mozna na papire
Je to stejny, jako ze se pozaduje palebny prumer pro vozidla na 72h(IIRC). A protoze ty rakety pro PTRS na Pandurech(nebo co tam je) jsou drahe, tak se s nima co, Halik? NECVICI! Protoze tim bychom prestali plnit NATO kvoty. A na cviceni uz se nikdo nepta, takze se strili teoreticky a simuluje se to :D
Kdyby nekdy doslo k poctivemu nasazeni vsech slozek NATO, tak se z toho US, UK a Francie omrda. Uz jenom fakt, ze nebojove jednotky ACR maji kolikrat az 50% podstav, protoze se vsichni alespon trochu schopni jedinci cpou do bojovych jednotek, protoze mise.
q
Ještě k tomu udržování – byl najat architekt, kterého doposud odevšad vyhodili. Ten navrhnul zastávku bez střechy jak na zastávce, tak nad schody podchodu, z jedné strany trať, z druhé silnice, celé žulové kostky. SŽDC to odmítla z tohoto důvodu udržovat a město to vzalo na sebe. Do podchodu je ještě výtah, to projektant komentoval slovy „Nakreslit se může cokoliv, ale co se proplatí je druhá otázka“, takže je otázka, jestli to dopadne a pokud ano, jak dlouho to v našem vidláku bude fungovat když je to skleněná budka, co vyjíždí ze země doprostřed perónu. K tomu jsou navržené betonové truhlíky na zeleň bez zavlažování a celé je to podtrženo větou „podchod jako místo setkávání“ (ano, je v tom podchodu toaleta a stojan na kola, aby nikdo zbytečně nečuměl, až je budou krást, takže už chybí jen hladové okno, je to stylovka).
Jak to bude vypadat, až namrzne a nasněží, případně uprostřed nějaké průtrže mračen, to si netroufám odhadnout, navíc silnice z těch kostek jde do pravého vinglu u „přejezdu přes pěší“, jde je kvůli kolejovým obvodům 50 metrů ochranný prostor, tak to asi ani nepůjde posolit. Ještě že jezdím autem, děcka tam napustím. Bývaly časy, kdy se veřejné stavby navrhovaly praktické a pak hezké, ale to teď zjevně neplatí. Postup byl takový, že to upatlali a pak to „zveřejnili k připomínkám“ a na každou připomínku bylo reagováno, že je to dlouhá práce deseti lidí a že to nejde udělat jinak. No tak proč ne. Je mi to asi jedno. Ať mají občaní, co si zvolili.
bubik
Ono je jedno, co se naprojektuje. Za dva roky to bude vypadat jak u nas – Praha Hostivař, uvedeno do provozu před dvěma roky: grafiti v podchodu, grafiti na prodejně jizdenek zakopané v zemi, která nahradila původní drazni budovu z konce 19. století, posprejovane cokoliv, kde se udrží sprej, očůrané rohy, nikdo neuklízí, nikdo nic neřeší. Vlastně jo, po pul roce se jim propadl kus perónu, takže to opravili a v souvislosti s opravou přetřeli ten podchod šedou barvou. Původní nádraží mělo historický šmrnc, byť bylo velmi zanedbané, tohle je účelová stavba, ovšem zničená za dva roky lidmi k nepoznání
Dokud se k tomu lidi budou chovat jako hovada a pokud SŽDC nebude o výsledek pečovat, je úplně jedno, co se navrhne, zda to má smysl a zda je to vhodné. Myslím, že tohle projektanti vědí a proto klidně vyhoví přáním starostů, byť jsou sebeblbější, protože přání vyvolává náklady a od výše nákladů se odvíjí výše honoráře
A že by se tam někdo chtěl s někým setkávat, tomu nevěřte. Stojany se ukradnou, hajzl se zavře a lidi budou odtamtud upalovat seč budou moci
q
Však to vidím naprosto stejně. Za rok jde starosta od válu (sám, dobrovolně, protože v dobách deprese je to risk), takže to bude na někoho jinýho. První se zastaví výtah, hajzly po totální devastaci do dvou let mrtvý. Že by se tam někdo setkával, tomu nevěří ale naprosto nikdo, je to jen aby se vyhovělo facebookovejm aktivistům, takový to úderný heslo ve stylu „republice více práce“ nebo „arbeit mach frei“, který je v daném kontextu dokonale směšný a podle mě vstoupí do dějin. Ano, bude to první rok na dva týdny „hezký“.
Ale to jsou naprostý drobnosti.
Mě tam děsí žulový schody do podchodu (relativně příkrý), nad kterejma není střecha. Teď je tam přejezd, kde lidi přechází, ten zmizí a půjde to jen podchodem. pokud to bude ze žuly a nasněží, bude na schodech klouzačka, pod schodama bahno. Pokud bude pršet nebo nedejbože u toho foukat, tak jediná střecha je nádražní budova (pokud bude otevřená) a na perón v protisměru je to podvhodem bez střechy. Zůstal tam přechod pro pěší, od něj vede asi 15metrů „koridor“ o šířce cca 2 metry, kde z jedné strany je trať s průjezdnou rychlostí 100km/h, vedle silnice s dlažebníma kostkama bez oddělení, co se vlní jako had a nakonec je pravej vingl, tahle cesta bude „stažná“ pro půl vesnice, co zůstane pod tratí (protože při plánovaném zatížení budou na zachovaných přejezdech šraňky ráno dole 50minut z hodiny a víc. Podjezd si občané nepřáli). Takže když bude pršet, bude to myčka ze dvou stran, když bude sněžit, silnice nepůjde posypat, tak schválně, kdo tam první nafrčí do lidí.
Oni nemají důvod těm starostům nedat to, co chtějí, protože to cvakne EU. Jde o to, že je to mimořádně blbé a nikdo s tím není schopen nic udělat.
Sysop
Proc by se tam nemohly setkavat fetky a dealeri? Jako kulisa to vypada docela slibne.
ygorek
Kdykoli slyším mantru: „…bude tam galerie, čajovna a místo setkávání s přáteli!“, napadne mě totéž.
mjfox
Jo, Sherwood je taky pěkný park. A smažky a bezdomovci mají také přátele, tak proč by se nemohli setkávat.
shane
Sherwood je divnej park i bez zevlů. Je moc uzkej a chodej přes nej davy na povrchovou MHD a taxiky. To fakt neni misto kde by si clovek v klidu posedel na lavicce a cet knizku nebo krmil ptáčky.
Takovyhle pruchodaky lidi znervoznujou. Pračlověčí instinkty nemaj rady kvanta pohybujicich se cizincu v bezprostrednim okoli.
Jan Mrcasik
Mimochodem tohle je trend, který pozoruji už delší dobu: každý architekt, který je neschopný zato „pokrokový“ a napojený na aktivisty trpí fetišem na žulové kostky.
Kdekoli se objevují fáze jako „veřejný prostor“, „místa veřejného setkávání“, „zklidňování dopravy“ apod., vždy tam drtivou většinu povrchu tvoří žulové kostky.
Mé cynické já se domnívá, že jde o válku vedenou cykloaktivisty proti bruslařům, skejťákům a mikrokoloběžkám, kteří na tak nerovném povrchu nemohou jezdit a tudíž vyklidí prostor cyklistům.
moussa
o válku nejde, jde o to, že není moc možností
asfalt – ten se jim nelíbí a nelíbí se ani památkářům, a navíc se nedá „vrátit zpátky“
desky nebo jiná dlažba – většinou nepojízdné pro auto, v případě, že je potřeba na povrch najet, desky praskají nebo se vyvracejí
žulová kostka – z jejich pohledu ideál, je pojízdná, dá se snadno vyškubat a zase vrátit
(to není z mé hlavy, tak mi to „vysvětlilo“ město)
q
Máš pravdu, přesně tak to jsou ty argumenty, zklidnění dopravy included. Při dotazu, proč to má vypadat takto byla odpověď samosebou, že je to naprosto jasné, že „jak to bylo předtím, bylo to špatně. Teď máme místo asfaltu žulu a je to super, zemský ráj to na pohled“. Prostě mazlíčci mají rádi žulový kostky.
Sysop
Automat na to ani necekne?
q
Automat hraje jen v aglomeracích, kde jdou reálně přihrát zajímavý prachy, aby se tam jejich projekty „ztratily“, to na vesničce střediskový nenajdou. Sleduju v okolí „bejvalku“ z automatu – klasická cesta – z levný chlupatý aktivistky se dostala do IPR, kde pocejtila moc, následně si přihrála „koordinaci projektu“, kterej je sakumprdum placenej erárem a kterej si kolektivně se pozůstatkem automatu vytvořili na dojení cecku, ale kterej nemá žádný měřitelný výsledky, žádnou odpovědnost a dalo se tam dobře zašít, prostě černá díra za prachy. Dva roky tam hnípala a pak přišlo nový koště, co jí vyčutlo, po zásluze jako nejhorší odpad a projekt zrušili bez náhrady, protože projekt nedělal nic, jen žral prachy. Divim se, že na ní nepodali TO. Tak vypadla na vesnici, ale zkouší prudit dál tu. Jak je blbá, tak je hlasitá. Bohužel.
Jan Mrcasik
Automat to výslovně podporuje právě s argumentem, že koloběžkaři a skejťáci na tom nemají co jezdit, jedině cyklisti ano.
Koloběžkaři a skejťáci smí jezdit jen na uzavřených sportovištích.
Lukas B.
vtipné je (byla?) v Praze náplavka pod Rašínovým nábřežím (= pod vyšehradským tunelem), je (byla) to jednak městská promenáda a druhak dopravně významná a zatížená (a smysluplná) cyklistická tepna. v kamenné dlažbě z hrubých klazanů s vystřídanými spárami je vytvořen hladký pruh šířky asi půldruhého metru, původně zamýšlený pro cyklisty. výsledkem je, že na tomto pruhu se motají kočárky, bruslaři, dámy s botkami na šteklích atakdále, což vede (vedlo?) k mnoha roztomilým kolizním situacím.
Hans-Paul
A tak to zase Vráťovi Filerů křivdíte, Automat se o asfalt snaží docela dost, a když ne o něj, tak zkouší aspoň broušenou dlažbu. Ono když jde člověku o jeho vlastní hubu, nebo v lepším případě prdel, tak jde ideologie stranou.
Jenže památkáři na kole nejezdí:-))).
moussa
památkáři jsou legrační, domáhají se původní barvy fasády u paláce, který byl dostavován na třikrát a pokaždé se měnila barva fasády. Takže ta původní první nebo ta původní druhá nebo ta původní třetí? Ale když jsme jednou řešili, že původní fasáda byla černá a skutečně byla, i když to bylo dost neobvyklé, tak najednou začali škemrat, abychom tu původní barvu fasády nedělali. V jiném případě nechtěli povolit prorazit dveře na místě, kde zřejmě původně byly a také se později zjistilo, že tam skutečně byly, protože tam byl zazděný původní práh.
q
Ano, touhle myšlenkou se zabývám už delší dobu. Kdo kurva těm památkářům řekl, že zrovna podoba prahy z roku 1886 je ta jediná správná. U nás neexistuje hrad nebo zámek, který by nebyl přestavěn, kolikrát zcela radikálně, možná částečně Konopiště – do gotického hradu šoupli renesanční křídlo, protože to tak potřebovali. Nebo prostě půlku ubourali a postavili znova, protože to, co bylo před 400 lety nevyhovovalo současnejm potřebám, naprosto typický příklad vrabčího hnízda jsou Hradčana. Rozumím tomu, chránit nějaké opravdu význačné památky typu Karlštějn, Konopiště. Ale kurva celý město s milionem duší?
To mě nutně přivádí na myšlenku, že je klika, že naši předci žádné ochranáře neměli. Představa, jak Karel IV nese plány na Karlštejn k ochranářům a ty mu řeknou, že nezapadá do stylu krajiny. Nebo Petr Parléř nejprve přinese plány na Karlův most a odpovědí mu je, že to nezapadá do koncepce města a má postavit nízký kamenný most vyztužený dřevem, nebo opravit Juditin most, který už sice tehdá byl úplně k hovnu, ale už měl pár desítek let, takže by se neměl bourat, ale naopak opravit.
Případně nějaký ctihodný měšťan, že si chce na Novém městě postavit zděný dům na koňském trhu a památkáři mu odpoví, že takovou hrůzu v centru nepovolí, protože jediné správné materiály jsou rákos a bahno, vše položeno na hlíně s doškovou střechou.
Zkrátka tl;dr: Kdyby ochranáře vytvořil praotec Krok, tak dodnes vypadá praha jako vesnice v Tasmánii, protože to je ta jediná správná architektura a tak to je!
LWG
Šéfovi jednoho odboru životního prostředí jsem přednesl představu,jak se přes ně pokoušní Štěpánek Netolický a Jakub Krčín protlačit svoje projekty, zcela devastující cenné biotopy močálů.
Je pravda, že byl pohotový a prohlásil to za částečný návrat k původní podobě, kdy tyto oblasti byly zaplaveny zcela. Nicméně zkuste si dneska někde postavit ekvivalent Rožumberka nebo Nové řeky.
q
To není jen v rybníkářství. To je komplet v jakémkoliv budování. Pokud člověk není dost uniformní, tak nemá šanci. Prostě konzervujeme svět 100 let starej. U nás je CHKO, co se vyjadřuje ke všemu a protože nemá žádnou pevnou metodologii pro rozhodování, tak co jsem se ptal stavebníků v okolí, tak nejčastější věta, kterou od nich žadatel uslyší je „dejte mi 30 litrů a já vám to povolím“. A to de fakto o nic nejde.
V „chráněnějších“ oblastech to bude otázka nabídky a poptávky a tedy ceny.
q
Mmch: Dovoluji k ctěné pozornosti a podpoře tento líbivý projekt návratu k původnímu stavu zhruba někam do období křídy (tedy to nutně musí být správně) s naprosto úžasnou schopností zádrže vody v krajině: https://ceskaprehrada.cz/
ygorek
q 20.8.2020 v 9.53
Děkuji. To je boží!
Na té demoverzi jsem ochoten zdarma pracovat, lopatu si přinesu.
Hans-Paul
Tak tohle je fakt super:-))).
Jan Mrcasik
Bonus feature: pokud se hráz České přehrady protrhne, spláchne to do moře celé Německo.
Tím se Evropa zbaví jedněch fanatiků a zbudou už jen Rusové. A ti neprojdou přes nově vzniklé Bývaloněmecké mokřady, takže taky cajk :o)
servisdok
No ano, všichni ti ochranáři a památkáři.
Náádherný příklad toho jejich přístupu, bylo to šudlení Němcema posprejovaného Karlova mostu.
Nedivím se, že to pan Černý už nevydržel a načerno to jel nad ránem vyčistit wapkou.
Dva obranáři-ochranáři-památkáři, tam asi den-dva předtím cosi šudlili nějakou chemií v postřikovači na květiny, štětečky, kartáčky, akorát toho kus rozpatlali – ale byli to státem určení „odborníci“, kteří zajisté festovní šutry toho mostu nepoškodí.
Poté, co to pan Černý tou wapkou nekompromisně vyčistil – podle fotek skutečně naprosto dokonale – obranáři přes média začali namítat, že se musí odborně, rozborem zjistit, jestli wapka ty šutry nepoškodila a jestli ve struktuře těch šutrů prý nezůstaly stopy rozpouštědla z barvy.
Podobnou komedii jsem už od té doby neviděl. Možná už si ti „odborníci“, úplně odervaní od reality, dávají na média a na huby pozor. Takhle ze sebe udělat blbce, to neumí jen tak ledaskdo.
Ve hře byla přitom jediná věc: bylo na to už předtím vyčleněných, tuším 300k a někdo ty prachy už docela jistě zkasíroval. Průšvih byl, že pan Černý, také přes média, radnici a odborníkům vzkázal, že nechce ani korunu.
ygorek
Ano, mazlíčci mají rádi žulové kostky, v budoucnu pouze čínské, protože těžba v lomu je fuj.
Zajímalo by mě, jestli jsou v tuzemsku stále oba vyučení dlaždiči, nebo už jen jeden…
q
Kdyby jenom žula. Momentálně začíná být fuj fuj i těžba štěrkopísků a vápence a hencty „plantáže dřeva“ taky nepotřebujeme, protože správně tu má být hloh, bříza a habr a co se vytěží, to se nechá fermentovat a půjde do elektrárny, takže budem muset dovážet písek z afriky, cement z norska a dřevo z ukrajiny. Ale zase si budem moct za 50let postavit fabriku na habrový vrtule do dvojplošníků z místních surovin. Budujem zde ekologický ráj!
shane
Na druhou stranu, proc si drancovat nase uz tak nevalny zasoby prirodnich surovin kdyz nam ty suroviny nekdo ještě rad levne proda.
A zase – starej dobrej NIMBY. Nase zem je tak huste osidlena ze jakejkoliv dul nebo lom bude mit nekdo za humnama a to je to posledni co by chtel. Stejne jako lidi nestojej aby meli misto klidny okresky autostradu kde budou od rána do vecera drandit tezky náklaďáky plny sutraku.
Jen at si prirodu kurvi nekdo kdo ty prachy potřebuje. Nasi ekonomiku to nevytrhne, tezari by stejne byli cizinci a makali by tam gastarbeitri.
q
V pořádku až na dvě věci:
– těžký náklaďáky budou drandit tak jako tak, protože si nedrandí jen tak zbůhdarma, ale proto, že potřebují převést materiál z místa A do místa B. Pokud materiál do místa B budu převážet z místa C, které je 10000x dál, než místo A, pak se, dle elementární logiky, požadavky na materiál nezmenší a jízdní výkony se naopak zvýší.
– S tím souvisí druhý bod a tím je, že už jen vzhledem k předchozímu to rozhodně nebude „levně“.
Zároveň doporučuji ctěné pozornosti další konsekvence. V normálním systému by po zavedení takové pakárny chudý lid volil alternativní materiály – dřevo, vepřovice, rákos, které by si cenu (možná) držely, ale jejich stavební kvalita je mnohem nižší.
Jenže to narazíš na normy, které byly převzaty jako nařízení EU (v době, kdy se zaváděly energetické štítky), které jsou charakterizovány větou: Od roku 2020 mohou být povolovány jen stavby v energetickém standardu „budova s téměř nulovou spotřebou energie“, které splňují požadavky vyhlášky číslo 78/2013 o energetické náročnosti budov, jež je prováděcím předpisem zákona číslo 406/2000 sb. o hospodaření energií.
Pokud k tomu přidám požadavky na požádní bezpečnost (detaily se mi nechce hledat) a nověji na zelenými pošuky zejména v praze požadavky na hospodaření s vodou a zelené střechy (!!!), pak z toho plyne, že ten materiál prostě dovézt musíš a ten matroš zacvakat taktéž.
Tedy až se tvoje děti budou divit, co to bydlení stojí a že i za „dánský domek“ s užitnou plochou 50 metrů a zahradou dalších 100 na periférii stojí tolik, že je zadluží na celý produktivní věk, pak věz, že je to důsledek rozhodnutí, která činíš teď s tím, že „je to v pohodě a je to vlastně dobře“.
shane
Jezdit možná budou, ale jinde. A v menší hustotě. A o to tu běží.
NIMBY je silnej pud. Ty bys taky nechtěl mít za barákem kamenolom, vápenku nebo válcovnu plechu. Nebo velkoskládku odpadu. Počítám, že rád jezdíš autem, ale vedle automobilky nebo rafinerie bys asi bydlet nechtěl.
A lidi holt nechtěj mít v sousedství kamenolom nebo štěrkovnu, protože jim to nic dobrýho nepřinese, naopak to výrazně zhorší jejich životy a sníží hodnotu jejich majetku. Tak to prostě je. Sestim smiř.
q
Klíč je zakopán v tom „nic dobrýho nepřinese“. V civilizovaných zemích to bývá tak, že pokud je někde důl, velká část vybraných daní z dolu jde do dědin, co jsou u něj. Stejnějtak dálnice, stejnětak třeba sloupy VN. U nás to bylo jeden čas v RUD implementováno taky, ale trochu nešťastně, takže prostředky neinkasovala dědina, kde byl důl a která trpěla, ale dědina, kde bylo její administrativní centrum a která netrpěla a inkasovala, což, oprávněně, vedlo k určitý tenzi. Ale to by bylo řešitelné, kdyby netlačily dědiny, který mají úplný hovno a uměj jen zakazovat a prosadili si aktuální verzi RUD. Takže teď se zisk po komunisticku dělí mezi všechny a díš správnou poznámku, že pokud důl mají, mají z toho stejné hovno, jako když ho nemají a aspoň mají čisto.
Pokud by se tohle změnilo a obce by si mohly vybrat, že buď budou mít krásnou přírodu, ale prachy budou brát z místních daní (teda složej se domkáři), nebo budou mít nějakej průmysl/důl a díky tomu bude zdroj příjmů na údržbu obce (jak tomu vždycky bylo, ne nadarmo je spousta vesnic kolem fabriky), nebo budou mít hovno a zajdou. Za mě je takový rozhodnutí naprosto fér.
Sysop
Hm, no… treba tady na Sumave, patri drtiva vetsina velkych hotelu a hospod firmam, ktere maji sidlo v Praze. Takze pak argument Prazanu „my vam vozime penize“ je prinejmensim… zvlastni. Mozna tento model neni jen ceskej napad.
q
Proto říkám, že ty prachy mají jít tam, kde je provozovna a ne, kde je administrativní zisk (sídlo). Ano, jak to zařídit, to je ta správná politická otázka. Ale řeší se to i jinde.
Ať je za barákem co chce, pokud to nesmrdí, nepráší a dělá to randál jen od pondělí do soboty 8-18, tak whatever.
Jan Mrcasik
No, zase pokud by se zelenou sabotáží opravdu Evropa technologicky propadla do roku 1914 – tzn. žádné počítače, žádné kamery, žádné šmírování, žádná AI kádrující sociální kredit, jen manuálně ovládané soustruhy a frézky poháněné transmisí od parního stroje bioplynové stanice, auta sice drahá, ale bez jakýchkoli elektronických asistentů poháněná dřevoplynem a natáčená klikou, „spotřební“ zboží stavěné a konstruované aby vydrželo i pravnuky, a namísto dronů dvojplošníky poháněné nestavitelnou dřevěnou vrtulí…
…já bych se snad na minutu dal k Zeleným.
q
To je špatný pohled na věc. Počátek toho budování je už vidět v „pokrokových městech“. počítače budou všude a budou pomocí kamer hlídat každý krok. Povolené budou jen určité činnosti související s životem (nákup, chůze do práce) a pak několik aktivit (tedy ne blacklist, ale whitelist – jogging, cycling, sousedské slavnosti a farmářské trhy), všechno ostatní bude někoho rušit a tudíž bude zakázáno. Každé pochybení bude rovnou dokumentováno a bude vytavena pokuta. Doprava pouze sdílenými prostředky a MHD. Pokud jsi viděl demolition man, tak zhruba tak nějak. Lidi to tak chtěj.
Sysop
Podle mne si VelkejBracha bude muset ujasnit, jestli chce lidi narvat do MHD a tolerovat jim masky na xichtech, nebo jestli je mit pekne pod kontrolou, zato v induvidualni doleve. Vubec mu ten vnitrni boj ted nezavidim.
Jan Mrcasik
Ehm, a zámková dlažba nic? Neexistuje?
Hans-Paul
Zámkovka je z pohledu památkářů snad horší než ten asfalt, takže mimo centrum jo, ale v něm ani náhodou.
Památ-co? To je nějakej ten úřad zralej na pověšení, teda, eh, na zrušení?
Jan Mrcasik
Přesně. Jenže „progresivní architektura“ z principu není v historickém centru, nýbrž se jí realizují pošuci v MHD (nádraží, zastávky, AN), v rekonstrukcích normálních ulic a chodníků, na „promenádách“, náplavkách apod. – prostě na samých místech, kde zámkovce absolutně nic nebrání a seděla by tam skvěle, když už tam nechtějí asfalt.
Pro mně je zámková dlažba symbol čista a rekonstrukce, protože si pamatuji jak v 90. letech nahrazovala tisíckrát záplatované hnusné asfaltové chodníky a jak všechno najednou prokouklo. A klidně unese i kamion, když se tam dá ta tlustá verze.
servisdok
Mám stejný pocit. Zámková dlažba, když se znelíbí, jde během jednoho dopoledne vyloupat a do podkladového potěráku, nebo co tam dávají, uložit třeba repliky nějakých historických dlaždic, žulové kostky, nebo třeba i kočičí hlavy, když na to přijde.
Asfalt s vápencem – ten známý, litý chodníkový, zasypávaný drobnou bílou teracovou drtí, co jej rozlévali po chodnících z toho čoudícího asfaltérského vozu, vytápěného dřevem a taženého Zetorem, ten už se dávno nikam neaplikuje, byť se perfektně osvědčil, alespoň na chodníkách a pěších zónách.
Dneska všude valí finišerové koberce alespoň ve 2 vrstvách a ten tak snadno neodstraníte. Rozřezat diamantovými pilami na kusy, vypáčit, práce jak na kostele.
Zámkovka je vyloupaná za chvilku. Je jednou z mála polistopadových věcí, které jsou užitečné.
Jan Mrcasik
Pod zámkovou dlažbu se dává jen zhutněný štěrk a pod to písek. V tloušťce podle požadované nosnosti. Je to úplně geniální škálovatelný a opravitelný systém, sám jsem to jednou poptával.
moussa
to nevím, to nebylo v možnostech, protože překvapivě bylo u jednoho projektu uvedeno, že si můžeme vybrat, jestli tam bude asfalt, desky nebo jiná dlažba, kostky. Na internetu jsme mohli hlasovat, kdo by si tam, co přál, abychom se pak dozvěděli, že tam budou kostky a hotovo, protože ty jsou nejlepší. Zámkovka v nabídce vůbec nebyla.
Jan Mrcasik
Přesně jak říkám. Fetiš na žulové kostky, a funkční zámková dlažba je tabu, protože by ve srovnání s ní žulové kostky prohrály.
Možná je to revoluce proti „zlým kapitalistickým 90kám“, protože zámková dlažba je jejich symbol. Než přišly dotace z EU na blbosti, každá obec která chtěla vypadat k světu rekonstruovala tisíckrát záplatované ulice a chodníky právě zámkovkou, protože všechno okamžitě prokouklo a taková investice byla jasně vidět na první pohled.
moussa
je možný, že zámkovka má nějakou špatnou pověst, protože když jsem potřebovala nový „záhrobec“ u své pastoušky a chtěla jsem zámkovku, tak šel dodavatel do vrtule a vnucoval mi dlažbu se dekorem dřeva, kterou jsem odmítla, protože nemám ráda, když se něco tváří jako něco jiného, když se dlažba tváří jako dřevo, je něco blbě. Nejdřív mě přemlouval, že to je báječný, protože to každý chce. Pak mi začal vnucovat dřevo, ale to by tam bylo také jako pěst na oko. Nakonec se nechal přemluvit, udělal tam zámkovku a docela nerad přiznal, že to tam asi opravdu ladí.
Jan Mrcasik
A není to prostě tím, že mají dodavatelé na zámkovce podstatně menší marži, než na kostkách?
Nebo tím, že člověkohodiny proplácené na pokládání kostek jsou výrazně větší, než na pokládání zámkové dlažby?
moussa
to asi ne, protože to bude podle mě prašť jako uhoď. Jistě to nevím, ale vím, že setsakra rozdíl je v podkladu. Nicméně, když jsem se ptala radnice, kolik stojí metr čtvereční pokládky, tak k mému překvapení uvedli tak obrovský cenový rozptyl, že jsem se nestačila divit. Nepamatuji si to úplně přesně, ale bylo to nějak mezi 1500 Kč až 3000 Kč za metr čtvereční a někdy i víc. A pak jsem pochopila, kde se bere ten rozdíl, kolem náměstí, kde byla radnice, se z chodníků stal tankodrom do roka po pokládce, zdravím společnost DaP. A pak se stalo, že položili novou dlažbu na náměstí kolem radnice a ta byla jak když střelí, nepropadala se, dalo se po ní chodit, jen člověk nemohl zajít za roh. Takže kolem radnice to stálo 3000 a víc a v bočních ulicích to stálo 1500, nicméně ten propad nemůže být způsobený ničím jiným než podkladem. Ale je možné, že jim památkáři nepovolili nic jiného než ty malé kostičky a radnice z toho vybruslila tím, že ušetřila na podkladu. Ale samozřejmě nevím, jak je to ve skutečnosti, protože chodníky v tristním stavu a radnice tvrdila, že to jinak nejde a nedokázali upřesnit cenu, pak chodníky kolem radnice v perfektním stavu. A ani to nemá hlavu patu, protože ti z radnice rozhodně nechodí pěšky a výstavní chodníky nepotřebují, protože jinak by nezabrali spoustu parkovacích míst pro potřeby radnice . . . Jen si vždycky vzpomenu na jednoho člověka, u kterého jsem kdysi byla na školení a ten říkal, že ti opičáci tak dlouho sedí na radnici, až zapomenou, že město není jejich a jen ho spravují, tenkrát jsem si říkala, že přehání, dnes vím, že to tak není.
Lukas B.
jablka a hrušky.
1. zámkovou dlažbu dokáže položit každý, koho strepete zo smreku. pokládka pražské mozaiky je řemeslo. a to tuplem autentických ze všech šesti stran štípaných kostiček, tak i laciných boční plochy řezané, horní a spodní štípaná (ještě můžete mít lacinou kombinaci bílá-šedá a drahou autentickou mléčná-růžová, a opravdu se můžete dostat na veliký rozptyl ceny)
2. následné zvlnění dlažby nezáleží zas tak moc na kufru (štěrkodrť nebo hubený suchý beton v případě předpokládaného občasného vjezdu automobilů), ale na tom, co je ještě pod kufrem. v chodníku to zpravidla bývají inženýrské sítě, a někdy je jich takový propletenec, že těžko zásyp rýh smysluplně hutnit. ostatně hotové chodníky se předlažďují zpravidla z důvodu rekonstrukce inženýrských sítí.
3. zámková dlažba je především laciná náhražka dlažby. tu je možné směle použít na chodník okolo novostaveb na periferii, na garážovou cestu v satelitu nebo grilplac v zahrádkářské kolonii. samozřejmě proti gustu nic, ale do centra ani širšího centra to na veřejná prostranství opravdu nepatří. už zhruba 140 let je pražská mozaika povinná.
LWG
Známý má žulové kostky okolo baráku. Vycházejí dráž na pořízení (oproti lití betonu je štípání dražší), na dopravě (jsou citelně těžší) a na práci (jak píše Lukas B., je to podstatně náročnější práce).
Nejde jen o rozdíl zámkovka – kostka, zámkovku mi k baráku nabízeli levněji (práci i materiál) než větší formát betonové dlažby. Když jsem se ptal proč, tak tvrdili, že běžnou zámkovku položí každý, manipulace je jednoduchá, pokládání nějakých 25 x 40 či 25 x 60 cm kousků už je náročnější práce na manipulaci. Co se ukázalo být problémem největším, byl vzor. Chlapci nedokázali rozbít představu pořád stejných řad a myšlenka, že můžeme hodit do jedné řady více dlouhých a do jiné více krátkých, jim došla až poté, kdy jsem jim to tam zkušebně vyskládal (dle manželky to byl pěkný pohled,jak na odjezdu v saku popadám manipulační kleště a tahám ty kusy betonu. Nicméně jakmile jsme překonali tento problém, tak práci odvedli perfektní).
ygorek
Lukas B. 20.8.2020 v 8.13
Vzpomínám si, že na úsvitu věků byl hlavním argumentem pro použití zámkové dlažby fakt, že se dala kleštěmi vzít naráz celá jedna vrstva z palety a položit. V tuzemské praxi jsem to ale provozovat neviděl nikoho.
shane
To je pravda. Už moje prababička v roce 1937 si musela povinně zřídit a zaplatit chodník před domkem a dostala k tomu i pokyny kde v které kanceláři na radnici si má vybrat dopředu schválený vzor a jaký kámen se na to musí použít. Dělala to firma, samozřejmě.
Lukas B.
ono to má ještě jeden aspekt. přírodní materiály stárnou tak, že patinují a získávají půvab, něco jako vrásčitej moudrej indiánskej medicinman nebo babička ze starého bělidla, zvlněná oježděná dlažba prorůstající pampeliškami a pokapaná olejem je svým způsobem nádherná – jako dubovej kuchyňskej stůl, co stojí v kuchyni už osmdesát let a dloubaly do něj vidličkama čtyři generace nezvedených dítek. zvlněná, odřená a solí a mrazem narušená zámková dlažba je odporná jak poškrábaná lamino deska stolu v odborářské zotavovně u přehrady plné sinic.
a ještě jedno – kámen musí být místní. v praze je pražská mozaika ze sliveneckých lomů (nyní praha 5), kočičí hlavy jsou řevnické křemence (20 km od prahy, historicky vozené po vodě), žulové kostky vltavská žula (kamýk nad vltavou – na vorech 40 km). když si někdo přiveze do prahy a okolí třeba slovenskej andezit nebo dubičnou (krásný kámen z českolipska), nebo někde u koněprus vyskládá garážovou cestu z žulových kostek (když všude okolo lezou ze země vrstevnaté vápence na divokou dlažbu jako dělané), tak je to barbar a nezaslouží slitování. zámková dlažba je tolerovatelná jen tam, kde je země lacatá a nejbližší kamenolom více než tři dny pochodu daleko.
Lukas B.
a povšimněte si, že v placatém slezsku nebo v prusku jsou staré dlažby z naostro pálených cihel a jsou nádherné.
q
To jsou kecy tohle, to je strašný, sorryjako, loopback k debatě o ochranářích. Dá se s nějakou rozervou akceptovat požadavek na jednotný vzhled veřejných prostor v rámci dejme tomu ulice, maximálně čtvrti a víceméně uliční čáru, když už si na to chceme hrát, ale musí to mít nějakou míru. Ne jako v prdeláku, kde když staví chodník obec, udělá to z nejlevnější zámkovky, ale když přikážou soukromníkovi se stavbou baráku postavit kus silnice, na které pak budou vybírat za zábor veřejného prostranství, tak to mají požadavky div né na leštěnej mramor. Když se pohybuju v zemích, kde tohle nemají a před každým barákem je jiná šíře, výše, materiál a vzhled, působí to poněkud… jižansky, ano.
Na druhou stranu, na vlastní zahradu (v rozšířeném slova smyslu) nechť si každý dá, co je mu libo, protože do toho je každému velké hovno a starý hnusný kočky jsou stejně hnusný jako stará hnusná zámkovka. Naši předci dávali dlažbu z toho důvodu, že to byl výrobně nejjednodušší dostatečně trvanlivej materiál. Když dlažba dosloužila, nemilosrdně to zlikvidovali a nahradili novou, pokud byla k dispozici lepší technologie. Pokud by to tak nebylo, jezdíme dodneška po silnicích ze sopečnýho popela nebo položenejch placáků, protože „je to fakt krásný a má to patinu“.
Asi tak. Tidleti krténi s historickou patinou by ji měli všem hezky vykešovat, dyž si vymejšlí sračky na cizím majetku, a i tak by to furt bylo zlo, ale aspoň akceptovatelný.
Zpřírodní i pálená cihla, i beton, dyž se nechá přírodu konat. Do labyrintu sem si dával z cihel, co ležely leta letoucí na zahradě, obrubníček, byly krásně zelený.
Jan Mrcasik
Lukáš B.: jenže tady se bavíme o náhradě
1) asfaltu na nádražích
2) starých hnusných asfaltových chodníků
Na obě tyto aplikace neexistuje důvod, proč diskvalifikovat zámkovou dlažbu kvůli vzhledu a mermomocí tam cpát žulové kostky, jako to dělá IPR a progresivní takyarchitekti.
Lukas B.
jistě i Vy asi vnímáte rozdíl mezi třeba prvním nástupištěm hlavního nádraží v Praze (pod halou z roku 1908) a nástupištěm nádraží holešovice nebo libeň. mezi jungmankou či nerudovkou a nějakou boční ulicí v Hostivaři nebo v modřanech (analogicky samozřejmě v jiných městech).
širší centrum prahy (žižkov, dejvice, smíchov, podolí, vinohrady) má jednotný vzhled veřejného prostoru a je to přiměřeně správně. samozřejmě asanace židovského města byla z hlediska památkářského špatně (bestia triumphialis), ale s tím už nenaděláme nic. zaplaťpánbů za zbourání rudého práva. u transgasu si nejsem úplně jistej, brutalismus nebyl zas tak špatně.
Jan Mrcasik
Jo takže na smradlavém Smíchově, který teď rozpůlí fungl novou hypermodernou na území odstavného kolejiště tamního nádraží, sice směl být asfaltový rozbitý, tisíckrát látaný a spárovaný chodník, ale zámkovka tam být nesmí protože je nutné mít „jednotný vzhled veřejného prostoru“ s Vinohrady?
Já vím proč nežiji v Praze. Tohle je přesně ten druh velkopanského dirigistického megalomanského arbitrárního přístupu, ze kterého mi stoupá tlak a se kterým vždy, když přijdu do styku, děkuji Bohu, že žiji jinde, kde starostové takoví aktivističtí pošuci nejsou.
Lukas B.
helejďte, jestli nemáte vkus, tak se asi nic zlého neděje. ale na chlubení to fakt není. jestli žijete na sídlišti, kterého centrem je olezlý hranatý kulturák s apelplacem ze zvlněného liťáku, tak chápu, že zámkovku berete jako menší zlo a pokrok. ale do ulic města fakt nepatří.
moussa
Lukas B.
a co tedy podle Vás do města patří, v Praze jsou na chodnících malé kostičky, které nevypadají nijak extra, ale hlavně se po nich moc nedá chodit. Tu a tam jsou vydrbané, tu a tam zvlněné, často kloužou, například u Muzea, tam je chodník z kopce a nějaká chytrá hlava tam dala kostičky, které kloužou, když zaprší nebo trochu nasněží.
Jan Mrcasik
moussa: a ještě nejenže kloužou, ale stejně dobře jako sníh a bláto v nich drží i psí lejna a každý jiný sajrajt, a ty bílé záhy zežloutnou a vysloveně vypadají jako špína sama.
Pro mně jsou esteticky žulové kostky jen o jeden stupínkem nad tím nejodpornějším „komunistickým“ asfaltovým chodníkem, který svými záplatami vypadá jako trup Somálského parníku.
Do historického centra a na nádvoří hradů jistě. Befehlem ji cpát na Smíchov? Máte velmi „vytříbený“ vkus.
moussa
Jan Mrcasik
máte pravdu, ale opatrně s tím Smíchovem, každý ví, že Smíchov je nejkrásnější místo na celém světě!!
ygorek
U prince Miroslava?
Ostatně, nápis „Tady je lépe, než na světě“ se nachází právě na Smíchově…
Sysop
Ja bych ty archaly to nechal v zime cistit hrablem od snehu.
moussa
Lukas B.
2. následné zvlnění dlažby bylo dost šílené, z dlažby se stalo takové esko, na jedné straně kopeček a na druhé ďolík, propad dobře o víc než 20 cm a to několik desítek metrů, zajímavé bylo, že hned za rohem je to všude úplně rovný. Že by inženýrské sítě končily utnuté na konci ulice a na náměstí už nepokračovaly?
Sysop
Pamatuju, kdyz na Videnske delali site. Jedna firma rozkopala, polozila plyn a zahrabala. Pak prijela dalsi firma, rozkopala, polozila vodu a zahrabala. A prijela dalsi firma, rozkopala, polozila Telecom a zahrabala. Zajimave bylo, ze kazda ta firma mela uplne jinou skladbu podlozi pod dlazbu. Pamatuju si to dodnes. Myslel jsem si tehda totiz, ze je na to nejaka norma. A vono neeee.
Pospec
Souhlas, k tomu asi není moc co dodat. Jak vidím na těch vykurvených 160 km uzavírek makat těch pár desítek chlapů, 3 tatry a 4 bagry, vidím to tak na 200 – 300 let do dokončení.
Určitě teda dřív zakážou auta, než bude hotová D1.
Máme tady ale na komunální úrovni relativně nový fenomén a to je teprv sračka.
To takhle přijede fréza na hlavní průtah obcí, odmrdá asfalt, na kterém kurva nebyl ani škrábaneček, prostě 100 % stav, dají tam semafor, fréza odjede a vyserou se na to. Za měsíc až dva přiede asfaltovačka, dá jednu vrstvu, odjede. Za další měsíc přijede znovu i s válcem, dodělají pruh, načež přijede fréza, rozmrdá druhý pruh, a situace se opakuje v druhém pruhu. Úsek 150-200 m cesty, která byla úplně v pořádku a obsahovala 0 děr a závad tak trvá 3-5 měsíců, kdy tam člověk stojí jak piča na semaforu, protože to není kudy objet.
Otázka do pléna – je možno někde někoho žalovat nebo prostě uděla nějaký humbuk kolem toho, že se opravuje za těžké prachy s maximálním otravováním nejen řidičů ale taky obyvatel obce něco, co vůbec opravu nepotřebovalo? Má s tím někdo nějaké zkušenosti?
q
Tohle mě taky zajímá. Chtěl sem si udělat na tohle téma nějaký výzkum, ale nenašel jsem relevantní zdroje (hledal sem asi hodinu a nenašel jsem nic). Možná někdo z praxe – Honza ZZR, Ygorek?
Ta stavba silnic má několik technologií a některé jsou nákladné při stavbě, ale pak vydrží dlouho dlouho a ostatní jsou méně nákladné na stavbu, ale drahé na údržbu – přesně to, že se jednou za 10 let musí odfrézovat vršek a položit znovu, což v horizontu třeba 20 let vystřelí cenu ad astra, ale když nastavím rámec TCO na 5 let, tak vyjde supervýhodně. No a v rámci aktuálního trendu pro dementy „berme to nejlevnější, protože cokoliv jiného je okrádání“ se tahle technologie používá.
Ono to asi nebude tak jednoduché, ale chtělo by to relevantní vstupy, protože nárůst frekvence údržby nově budovaných úseků je patrný i pro vohnouty s krátkodobou pamětí, jako jsem třeba já.
Pospec
to ještě pochopím furt víc, než to co se děje aktuálně u nás ted
že tam dají sračku, co nic nevydrží a za 3-4 roky se to dělá znova, budiž, třeba to bylo levné
ale oni „opravují“ cesty, kterým nic nebylo, žádné díry, poškození, nic
q
No ale však o tom mluvím. U nás stejný případ – cestě nic nebylo. Jedna z nejkvalitnějších široko daleko, jako mlat, nádherná, bez vylezlejch kanálů, po rekonstrukci asi 7 let, malý provoz. ALE teď je dva měsíce zavřená, protože je nutno udělat novou obrusnou vrstvu. Že kdyby se neudělala, tak by náklady, které jsou asi 2 mega vylezly na 4 mega (komplet nová silnice stála 5,5). Zdůvodnění v tomto duchu (bez jakýchkoliv detailů) v městském informačním Rudém Právu, což se železnou pravidelností znamená, že je to děsnej průser a levárna, který je třeba vhodně „politicky vysvětlit“.
Proto mě začaly zajímat technické a finanční podrobnosti.
Pospec
jo tak, oni to mění preventivně. Jo tak to je mazané
Já teda slyšel, ale je to z hospody, že se jedná o volby, které teď budou. Že snad nějak udělají „velkou rekontrukci silnice“, na to vymezí kraj prachy, ve skutečnosti udělají jen tu horní vrstvičku a z toho rozdílu financujou kampaň a kupování socek
SkReT
ne, jedná se o to že mají stavební povolení na 5let. Tudíž před vypršením povolení aby stihli utratit peníze tak opravy znovu to co bylo už opravené. Aby měli i proinvestováno. A prodlouží tím dobu opravy.
To stejný předminuly a minulý rok trasa Brno-Pohořelice, naprosto v pohodě „dálnice“ a celou ji odfrézovali a dělali nový povrchy ač to nebylo potřeba.
Tady je problém že ŘSD nepřelívá peníze do krajských správ.
Chtěl jsem tenkrát po nich proč to dělají a také mě pověděli že potřebují proinvestovat peníze. Navrhoval jsem jim ať neopravují opravené ale ať opraví silnice které to potřebují. A odpovědí mě bylo že ŘSD má své rozpočty a SUSky taky své a že to nejde.
Panek
Protože to je tak nasmlouvaný. Povrch má mít životnost, jinak pokuta. Takže nemůžou čekat, až se začnou objevovat trhlinky, protože to už by byla pokuta. Než by v takovým případě stihly dokončit byrokratický aparát kolem opravy a uzávěry, už by se to sypalo a bylo by to za pokutu. To raději vyměňují povrch, který se už blíží ke konci své garantované životnosti, než aby to nechali rozsypat. Olej taky měníš pravidelně a ne až když se motor začíná zadírat.
q
To je zajímavý. Pokuta od koho a za co?
Spíš mi je o to, jestli je opravdu ekonomicky výhodný a proč (technicky/ekonomicky) dělat údržbu v ceně 30 procent stavby takhle často.
Neříkám, že je to nutně špatně (nicméně mě to překvapilo), jen chci znát alternativy.
Panek
Pokuta je smluvní a je od odběratele. A taková údržba není v ceně 30 procent stavby, ale cca 8 – 10 procent. A jakmile vyprší smlouvou ujednaná udržitelnost stavu vozovky, garantuji ti, že budeš jezdit po výtlukách.
q
Tak nevím. Ve smlouvě nic o jakékoliv záruce, jakou popisuješ není (je tam klasická záruka za vady díla) a předpokládáná cena za kompletní rekonstrukci ulice je cca 6M, náhrada obrusné vrstvy 2.8M.
Jak to tedy je, himl? Z ničeho jiného, než ze smlouvy ta povinnost pro dodavatele (se sankcí) planout nemůže. nebo jaký je to mechanismus? Musí být smlouva o tom, že dodavatel pro odběratele (obec) zajistí něco jako pravidelný servis komunikace po dobu X let?
Pořád to ale není odpověď na otázku, proč rekonstruovat silnici bez nadstandardní zátěže (III. třída) v horizontu deseti let a jaké jsou k takovému postupu alternativy.
Panek
Pak už jen. Co jste si zvolili, to tam máte.
To je jako, když jsem se Pražákům z šestky snažil vysvětlit, že třičtvrtě miliardy za úklid chodníků a údržbu zeleně je mimo mísu asi o 400 – 450 milionů, ale oni ne. Tvl. práci odvedou Ukrajinci cca za 80 – 110 mio. a zbytek je jen přefakturace té rukavičky, která obléká ruku trhu.
ygorek
Jako každý rok žádaly technické služby o zvýšení přídělu financí na údržbu zeleně. Když se od nich opozičnímu poslanci žádným způsobem nepodařilo záskat údaj, o jakou plochu zeleně a počet stromů se starají, rezignoval. Žádného jiného poslance taková logická otázka nenapadla…
moussa
tak na šestce určitě navyšuje cenu za údržbu zeleně ta pitomost, že musí být tráva na kolejích. A ve vedrech vypěstovat britský trávník na tramvajové trati rozhodně není zadara. Ale je fakt, že nevím, jestli to má ve správě dopravní podnik nebo technické služby. Ale pokud to mají ve správě technické služby, které nerozhodly o trávě v kolejích, tak ten dotaz musí považovat za pitomost.
Panek
Hele reálně to udělají firmy s UKčkama za cca 110 míčů a za 600 se to pak vyfakturuje Praze 6. Tvl, nebo Praha 2 statisícové faktury za „Ruční úklid sněhu“ už v listopadu. Ty krávo! Ve Špindlu doufají v mráz, aby mohli pustit sněžná děla, zatímco v Praze mají vícenáklady s ručním úklidem sněhu už v listopadu.
Pospec
no ještě jsem si to googlnul a prdlajz pokuta
dotaze EU 28 mega, kraj přihodil dvojku, stát taky dvojku a stavební firma se napakuje za to hovno co tam udělala
deacon
Kdysi davno k tomu byl rozhovor v aute v DVTV s nejakou byvalou namestkyni nebo cim a ta to rekla jasne. Zadavaji to nevzdelani urednici, tim padem zadani muze obsahovat chyby a hlavnim kriteriem je cena(levne), tim padem ten projekt nelze udelat rychle a kvalitne.
JE to stejne, jako kdyz armada si rekne, ze chce tanky a urednik pak pise zadani vyberoveho rizeni. Teoreticky to musi projit vsevojskovymi testy, teoreticky je na statni stavbe stavebni dozor ;)
jenyk
Vysvětlil mi soused architekt, že to jsou „ízi many“. Není potřeba stavební povolení, odpadá sraní s papíry, práce je to jednoduchá, vypadá že se něco dělá, (nejen) stavaři se napakují, proto celá ta nabalená pakáž zrovna tohle miluje.
servisdok
Taková alternativa hladových zdí? Nebo alternativa jakože konec roku a je potřeba utratit prachy, co máme ve fondu? Jinak nám příští rok žádný nedají?
Bockerer
Srovnavat pesi lavku nekde v Praze s exponovanou, pro region kritickou stavbou, jako byl a znovu je most v Janove je zavadejici. Jako dukaz neschopnosti naseho politickeho establishmentu a RSD je lepsi priklad D1 nebo mostu pres Nove Mlyny. Nejsou schopni stavajici stavbu ani udrzovat, pomlcim o neschopnosti navazat na jiz hotovou dalnici do Vidne na strane AT.
Kdyz se pri udajne expertize ukazal mostek jak parodie na sebe sama, tak nasi skveli urednici nechali v prvnim kroku zavest kyvadlovou dopravu. Bavime se o hlavnim spoji Moravy a Rakouska. Ve druhem kroku premostili stavajici betonovy most vojenskym jako docasne opatreni. Zavedli tychlostni omezeni na dvacet kilaku a po nejake dobe se nejake pizdicce starostce mistni prdele podarilo na celem pruseru jeste ryzovat umistenim radaru. Ted je situace famozni, jsou dve objizdne trasy, most se konecne zacal opravovat. Kazdy smer ma jinou objizdku a na kazde je skvely mostek se semaforem. Cela akce objizdeni se planovala rok, nebyli schopni ani opravit, nerku pripravit mistni komunikace na napor.
Kdyby takhle fungovala soukroma firma, tak jedine z nejakeho skveleho dotacniho programu EU, jinak by chcipla jeste pred zalozenim.
Novinarum cela akce u prdele, nikdo nehleda viniky, nikdo se nepidi, proc oprava takoveto sracky trva ctvrty rok. Policie na vsechno sere, Polaci tam jezdi jako dobytci, zakazy vjezdu pro tranzit neresi.
Toto uz nemuze byt neschopnost, ale snad zamer.
Pospec
Jojo, tam je to extra výživné, to jsou kokoti par excellence.
Hlavně , že jediné kudy lze jet je přes přeclav, ale na celé cestě z Brna ani jediná značka, která by naznačovala, že přes Mikulov je to fakticky úplně neprůjezdné.
Řekl jste to ne docela přesně, jedná se o jeden z hlavních spojů od Baltu ke středozemnímu moři. Minimálně určitě Krakow – Vídeň.
No humus na zabití.
Bockerer
Breclav dokaze byt taky pain in the ass. Nema obchvat, ktery byl planovany na zacatku devadesatek. Prujezd pres den je o nervy pro vas u mistni. Nechapu, proc ten obchvat jeste nemaji, cichat ten smrad, prach a uzivat hluk – bud je to mesto masochistu, nebo jsou porad tak zliti, ze je jim to fuk.
V kazdem pripade se do Vidne neda rozumne dostat.
Pospec
Nedá, možná lepší přes Blavu :)
Obchvat, to je jak u nás ve Frýdku, o obchvatu se mluvilo skoro 30 let, probíhaly i demonstrace.
Teď se konečně staví a zcela výjimečně jako že doopravdy staví, tatry, prach, sbíječky, bagry, beton, armatury, normální opravdová stavba s dělníkama a stroji, což je unikát dnes už nevídaný.
To vše najednou jde jenom proto, že frýdecký obchvat budou potřebovat jako objízdnou trasu až budou muset zavřít tu zkurvenou vytunelovanou ostravskou dálnici, co se začala rozpadat ještě před kolaudací. Jedná se přitom o tentýž tranzit Krakow/Katowice – Vídeň v křížení s Kiev-Praha. Takže si musí máknout, protože ostravská dálnice už smrdí průserem i s mrtvolama, neví se, kdy se to zhroutí.
mjfox
A byli jste ve Frýdku aspoň za jedno, kudy by ten obchvat měl vést?
Když se měl stavět obchvat Kolína, našla se nemalá skupina občanů, která byla proti – resp. by se jim líbilo, kdyby vedl z druhé strany města. Byli to převážně lidi z vesnic, kolem kterých (nebo přes které) ten obchvat dneska vede.
Obchvat Kolína je dnes na jižní (jihozápadní) straně města. Pravda je, že na sever od Kolína je jak dálnice D11, tak automobilka TPCA. Ale pravda taky je, že současná podoba znamenala jen překonat nějaká údolí, nějaké silnice a jedny koleje. Pokud by ten obchvat byl ze severní strany, byl by jednak o něco delší, ale hlavně mnohem dražší – kromě třech železničních tratí taky 2x Labe a hlavně nějaké močály a jezera. Ale pár vesničanů sepisovalo petice, že tam by to bylo lepší, protože „my to tady nechceme“.
Pospec
No tak samozřejmě že ne. Byly 2 varianty, severní a jižní, jedna byla 3x dražší a 10x složitější a časově náročnější na výstavbu, tak si můžete tipnout, která to vyhrála.
Oficiálně samozřejmě šlo o nějaké žáby nebo brouky, které bylo třeba chránit, ve skutečnosti samozřejmě o pozemky, které měli nakoupené radní + samozřejmě z větší zakázky, lze odklonit větší vatu, jakože v té době, kdy se to řešilo, jsme měli jednu z nejzkorumpovanějších a nejprohnilejších radnic v republice.
Ale mrd dup, hlavně že se po 30 letech konečně začlo, protože máme tranzit nějakých 40 – 50 tisíc kamionů durch centrum města, což je strašná paráda.
kundohlav smrduty
to: předřečníci ve vlákně
A nejlepčí je teď asi ten Přerov: od severu dálnice, od jihu dálnice, obchvat není a tak dálniční provoz tranzituje přes město. By se jeden posral. A jak přijdete od Lipníka a teď najednou je konec dálnice, třicítka a pravoúhlý výjezd, tak tam měří policajti (mě teda ne, Genevo One BlackEdition).
Pospec
ano ano, přerov je také legendární
vůbec je to výsměch, když si vezmete, kolik státní kasa z mezinárodního tranzitu přes zemi, která prostě leží uprostřed evropy inkasuje prachů a furt nejsou schopní dodělat páteřní síť, než dojde ropa, stejně to nestihnou
já mám někdy pocit, že ti zmrdi, kteří to celé řeší snad lítají vrtulníkem a nejsou mezi náma, co po těch zkurvených cestách jezdit a v těch zápcpách stát
ygorek
Přerov, Přerov…
Neříkal v TV nějaký pan Patrik redaktorovi, že tam jsou nějací obojživelníci?
(Ten pazdrát skutečně použil sousloví „nějací obojživelníci“, vědom si své převahy se ani nenamáhal vyslovit nějaké obávané druhové jméno.)
shane
Obchvat je holt klasickej NIMBY. Kazdej vi, ze je to potreba, ale nikdo ho nechce mit za barakem. Navic to vetsinu tech vesnicanu zas tolik nepali, protoze obchvat je důležitej predevsim pro transit a ne pro vidlaky co pouzivaj predevsim paprskovy cesty do města a zpatky, takze jim to nic neprinese a naopak zkurvi kvalitu bydleni.
Jako potvrzeni uvedu opravdu silnice Opavska v Ostrave, kdy nekolik kilometru v patek zacali opravovat a v sobotu nebo nedeli bylo hotovo. Toto je jediny pripad normalni rychlosti opravy co jsem v CR zazil.
servisdok
Toto je úplně v píči.
Docent Čuba, blahé paměti, resp. jeho podřízení si usmysleli, že spojí příjemné s užitečným:
Bylo třeba z křižovatky Zádveřice/Lípa udělat nový přivaděč do Slušovic /dnes silnice II-491/, protože stará „zádveřická“ cesta do Slušovic už provozu družstva a navázaných výrob kapacitně velmi nestačila a rozšířit nešla.
No a zároveň se blížila 4 měsíce předem ohlášená návštěva Michaila Gorbačova.
Agrokombinát se obrátil na Pozemáky, jak to vidí oni – natažení alespoň těch 4km ve čtyřech proudech a s osvětlením do Slušovic. S tím, že družstvo samo si to později protáhne k Hrobicím a dál až do Lukova, celkem asi 12km.
Pozemáci na to mrkli, vzali kalkulačky a na to, co požadoval přeceda, jim vyšly asi 3 roky s tím, že po položení budou nějaké dodělávky – jako značení na svodidlech, odbočovací pruhy k jogurtárně, k farmám SWS, TNS, ve Sluškách odbočka a nový širší most směrem na Neubuz a Všeminu. Za Všeminou už nějakou chvíli stál skutečně reprezentační družstevní hotel, z jehož vybavení, interiérů a možností a schopností personálu byl dost vykulený i sám velký Gorby.
No přeceda se tehdy asi nasral velmi, na ty termíny a okecávky. Svolal svoje lidi /krom Devátého a jemu podobných všechny velmi schopné a adekvátně placené/ a ti během necelých 36h nepřetržité práce /i za pomoci jejich výpočetky/ zorganizovali kompletní inventarizaci, pozice umístění všech vlastních stavebních strojů i lidí k nim, nepřekvapivě na 3 směny. Plus k tomu, stihli vyjednat vypůjčení strojů a technologií, kterými sám AK nedisponoval – i s kvalifikovanými posádkami, opět na 3 směny. Všechno tehdy bylo od Pozemáků z okresů GV, UH a KM, tuším něco i z Inženýrských a Dopravních staveb. Od ženijního vojska speciálisty na pracovní překlenutí mnoha propustků, mostků apod., modulový ženijní most chvíli zaskakoval i místo toho starého úzkého – na odbočce na Všeminu. Byl tam jen asi týden. Za týden, možná 10 dní byl komplet hotový nový, široký dvouproudý most i se dvěma chodníky a zábradlími pro pěší..
AK si sám zajistil dokonalé halogenové HXJ a tehdy ještě rtuťové RVI osvětlení celé délky staveniště od Lípy až do Slušovic. Jeda kolem, do Zlína, tehdy ještě Gottwaldova, bylo všude, kde se něco dělo, snad tolik světla, jako ve dne. Všiml jsem si, že na úsek asi tak 100m, pálily 3 halogeny HXJ1000 a jedna RVI2000 V kteroukoli denní či noční dobu bylo lze spatřit mraky lidí a mašin při práci, Tatry jezdily snad ve dvojstupech.
Lidi ze Slušek, vysmívaní „družstevníci“, ale dle mého už tehdy špičkoví i vzdělaní manažeři, to všecko dokázali zorganizovat tak, že se tam opravdu makalo na 3 směny.
Čtyřproudá silnice kus za křižovatku do Slušek, pokračující pak jako dvouproudá zatím do Hrobic, včetně svodidel a osvětlení, byla v režii AKS hotová za 3 měsíce. Ještě měsíc pak měli čas okolo silnice upravovat terén a sázet pro pana Michaila kytičky a stromečky…
shane
Nojo, Slušovice, to byl stát ve státě. A ještě k tomu šlo o návštěvu Protektora. Jinde to ale tak hezky nefungovalo, ze ne?
bubik
Tak on Čuba. nebyl žádný zázrak, jeho přednost spocívala v kámošství se Štrougalem a v tom, že soudruzi ze Slusovic dělali vzorové družstvo, takže když Čuba chtěl, strana a vláda pomohla
Bylo tu dalších pár podobných (nekteré TOSy například), ale je fakt, že Čuba byl nejdál
Problém byl v tom, že když Slušovice mohly, ostatní nesměli
kundohlav smrduty
Čau, sem nevěděl, že to tam servisdok zná, nejsme sousedi ?
No, ono je to asi mnohovrstevný: Je pravda, že to postavili v rekordním čase a že ta silnice fugnuje dodnes, aniž by se asfalt po letech nějak viditelně kurvil. Taky je pravda, že do těch Hrobic a Lukova už to po Gorbyho odjezdu nedotáhli … Dostihová dráha ve Slušovicích, jakož i Park Hotel Všemina byl už tenkrát legendární, stejně jako obchody ve Slušovicích, ve kterých, světe zboř se, bylo spotřební zboží. (Kdopak je asi dnes vlastníkem hotelu Všemina… ?)
Ovšem jak správně píší shane a bubik, Slušovice byly stát ve státě. Čuba a jeho manageři určitě byli schopní kucí, o tom není pochyb; ale realizovat mohli právě tolik, na co poskytli politické krytí kamarádi Štrougal a Hegenbart (neprávem pozapomenutá šedá eminence). Aby v AK Slušovice mohli stavět počítače, museli nejenom mít schopný lidi, ale taky na to museli dostal valuty, součástky a schéma od rozvědky (bez StB by to tenkrát opravdu, ale opravdu nešlo). No a stáhnout si takhle stavební techniku ze tří okresů … to šlo jedině s důrazným pokynem z těch opravdu nejvyšších míst.
Zcela přesně bubik: co Slušovice mohly, ostatní nesměli. Skutečnost, že AKS se okamžitě rozpadl po roce 1990, jakmile výjimečné podmínky skončily (rozkradený majetek se nenašel dodnes…), moji skepsi ke slušovickému zázraku podporuje. O Stanislavu Devátém nemám ilzue, ale občas slyšitelný sentiment slušovických, že by se to mohlo někdy zopakovat, ten taky dost dobře nechápu.
Jo, a dejte si bacha, na odbočce z II/491 na Zádveřice na sedumdesátce s oblibou měří policajti rychlost (mě né, Genevo One Black Edition).
shane
On pak Čuba zkousel podnikat na vlastni (?) triko a skončilo to sekerou par set mega. Dojit socialismus holt vyzaduje jiny know how nez podnikat na volnym trhu.
Ony ty servisdokovy vylevy jsou pravdive. Bohuzel jen z pulky. Treba ten slavny most nestaveli 7 nebo 10 dni, ale 16 (coz je ok). A borci ho sice postavili rychle, ale neslo na nej poradne odbocit s nakladakem. Tak si to pak zopakli jeste jednou, pri stavbe paralelniho mostu. Tentokrat uz v normalnim case. (coz uz neni ok)
Ona 4-proudovka pak byl dost nesystemovy overkill. Zejmena vzhledem ke stavu infrastruktury obecne.
Co ale vubec nechapu u zdejsich kapitalistobijcu, je ten obdiv k Cubovi. Vzdyt on byl ekvivalent toho osklive CEO v necem co by byl v soucasnosti osklivy korporat. (Nebo Bezos, ale tezko mohl Slusovice vlastnit)
servisdok
Docent Čuba byl nejbližším ekvivalentem Tomáše a Antonína Baťových.
mjfox
O firmě Baťa byl teď v TV dokument. Na posrání, jak to tu komanči vzali do pracek po válce – znárodnili = ukradli všechno, co mohli a aby nemuseli firmě Baťa vyplatit náhradu, tak Jana Antonína odsoudili za kolaboraci k 15 letům vězení. Ten byl v tu dobu v Brazílii, do ČSR se už nevrátil.
Ještě dávno před válkou dal Baťa tísícům lidí práci a nakonec i domov (Baťovy domky), ale v stejně to byl kapitalista a vykořisťovatel.
K vzteku, když si člověk představí, jak by to v ČSR mohlo vypadat, kdyby tu nebyl komunismus.
kundohlav smrduty
Servisdoku, málokdy se stane, že s vámi nemohu souhlasit, ale tohle je zrovna ten případ.
Baťa byl podnikatel, který se k obuvnickému impériu a vlastnímu velkoměstu propracoval od verpánku, a to vlastní nezměrnou pílí a za podmínek volné soutěže. Smekám a tečka.
U doc. Čuby nepopírám podnikavého ducha a organizační schopnosti. Obraz by však nebyl úplný, kdybychom opomenuli druhou polovinu reality, že totiž byl celoživotní aparátčík, který vstoupil do partaje ve svých 20 letech a dále postupoval nahoru jako nomenklaturní funkcionář. Nehledě na progresivní metody řízení AK Slušovice (ponechme stranou, nakolik byly kopírovány od Bati), ekonomické výsledky AKS rozhodně nebyly dosaženy na otevřeném trhu. Byly realizovány na zcela ojedinělém (a kurva dobře chráněném !) ostrůvku relativně svobodného podnikání uprostřed kalného moře dokurveného socialistického hospodářství, které do stavu všeobecného marasmu a bídy ve jménu ideologie nepřivedl nikdo jiný, než Čubovi spolustraníci. (F.Č. kupříkladu vstoupil do KSČ právě 3 roky po Zápotockého měnové reformě…)
A pak najednou, voilá: Po letech, kdy komunisti vaporizovali Baťu i jakoukoli vzpomínku na něj, dovolila komunistická věrchuška Čubovi podnikat v quasi-Baťově stylu. Jaké kvalifikace je k tomu asi zapotřebí v režimu systémově založeném na intrikách a mafiánství ?
Já dokážu pochopit, že ti, kteří tenkrát ve Slušovicích pracovali a byli u toho, rádi vzpomínají na zcela jinou životní zkušenost, než jakou nabízela šedivá realita okolní ČSSR (v časech normalizace obzvlášť). Nicméně tato výstavní síň socialismu (anebo Potěmkinova vesnice, jak se to vezme), byla svého druhu jediná a jedinečná. Znovu musím citovat bubika, že když Slušovice mohly, ostatní nesměli – tím je řečeno vše. S Čubou sice nekamarádil Husák, zato Štrougal a Hegenbart ano (a Hegenbart zas s Lorencem …). Takže jen AK Slušovice dostal devizy, dovozové součástky do svých počítačů, dovozové zboží do „svých“ prodejen, též výstupy průmyslové rozvědky a cokoliv dalšího, co si lze přát. Čehož nemohl F.Č. objektivně dosáhnout bez výrazné pomoci z nejvyšších míst režimu, který naší generaci otrávil půlku života a který byl později zákonem prohlášen za zločinný (jinými slovy: u těch nejvyšších pater KSČ, StB, PZO …). Za daných okolností AKS skutečně neměl konkurenci, protože ji prostě mít nemohl.
Tímto nejsou vůbec zpochybněny manažerské schopnosti doc. Čuby; tím je diskvalifikován z pohledu volné soutěže a z možnosti objektivního srovnání. Už nikdy nezjistíme, zda by někdo jiný vedl JZD s přidruženou výrobou počítačů lépe či úspěšněji, protože v té době srovnatelné podmínky nikdo jiný neměl.
navíc se to v době, kdy už ekonomika šla hodně do háje, hodilo, protože většina provozů už byla zacyklená a ještě utopená v byrokracii. A do toho najednou, kde se vzalo, tu se vzalo, úspěšné družstvo a běda, když si někdo stěžoval, že za těch podmínek už to nejde, tak komouši řekli, ale jde, podívejte se na Slušovice. Nevím, jestli to byla náhoda nebo osud, ale faktem je, že úspěšné družstvo v té době potřebovali komouši jak prase drbání. A koho jiného si k tomu vybrat než letitého, spolehlivého a prověřeného aparátčíka . . . .
servisdok
A jako spolehlivý a prověřený aparátčík, si jedině on mohl dovolit zaměstnávat odevšad možně vyházené „osmašedesátníky“. Stačilo, pokud uměli cokoli užitečného. Nikde jinde je zaměstnat nechtěli, ale jediný přeceda to riskoval.
Bratry Deváté zaměstnal dokonce i přesto, že skoro nic neuměli. Toho nechvalně známějšího, ze všech předchozích pracovišť vyhodili kvůli politický agitaci a chartování.
Docent Čuba byl skutečně letitý, spolehlivý a prověřený aparátčík. Vedl to družstvo od úplného počátku, kdysi od počátku šedesátek. V okolí Slušovic byly jenom lány šutru, všude příšerný bordel a vedle toho všeho zaťatí, malí a střední sedláci, co jich tam ještě pár zbylo. A do takových podmínek ho tenkrát jiní aparátčíci posadili – a běda tobě, jestli to nebude fungovat aspoň tak, jako nějaké horší družstvo na Hané.
servisdok
Docent Čuba se za členství ve straně nestyděl pravděpodobně proto, že se smířil s daným stavem věcí.
On tam byl nasazen pravděpodobně proto, aby zařídil a dál řídil růst družstva, které bylo v době jeho nástupu asi tak rok před likvidací. Velmi pravděpodobně to nebyl žádný „teplý stranický flek“.
Od toho soudruhování a schůzování, tam byl jiný šíbr – předseda družstevní buňky, nějaký Čmolík. Bývalý šofér, co rozbil několik skoro nerozbitných aut, tak ho uklidili na tohle místo.
Dnes už ZHRUBA víme, že se tehdy Slušovice pohybovaly na hraně a leckdy i za hranou tehdejších zákonů.
Kdoví, co by se dělo, kdyby totéž hranaření, opentlené všemožnými známostmi, začalo provozovat i družstvo třeba z Březůvek a třeba z Lukova.
Zavřeli by všecky, jen někoho, nebo nikoho? Znal jsem několik tzv. přidružených výrob, které nijak s AKS nesouvisely, ale ty většinou fungovaly tak, že prostě jen „splnili“ a o nic víc se nikdo ani nesnažil.
Nemohlo za tím být třeba obyčejné přizdisráčství a prachsprostá pohodlnost jiných? Kteří si raději nechtěli dokazovat, co všechno svedou?
Kdož máte čas: https://www.scribd.com/doc/95753279/pavelhait-bp-2009slusovice
kundohlav smrduty
to servisdok
Asi jeden druhého těžko přesvědčíme, tohle prostě vidíme jinak.
Chtěl bych se zeptat, jestli jste tam někdy pracoval nebo máte-li osobní zkušenost.
Jinak ve vašich příspěvcích vidím určité rozpory (nebo nevyvrácení mých tvrzení).
jedině on si mohl dovolit zaměstnávat … vyházené „osmašedesátníky“ … jediný přeceda to riskoval, – no vždyť to říkám, měl od soudruhů dovoleno to, co by jiným neprošlo.
Stačilo, pokud uměli cokoli užitečného … x … Bratry Deváté zaměstnal dokonce i přesto, že skoro nic neuměli se mi jeví jako rozpor dokonalý. Proč F.Č. zaměstnal bratry Deváté, když nic neuměli ?
(bratři Devátí) … ze všech předchozích pracovišť vyhodili kvůli politický agitaci a chartování – proč se jich tedy Č. nezbavil ? Nebylo nic snazšího …
ho tenkrát jiní aparátčíci posadili … a běda tobě, jestli to nebude fungovat … , a tuhle informaci máte odkud ? Ano, ten kraj je skutečně konec chleba, začátek kamení. Na druhou stranu, soudruh Čuba vedl JZD Slušovice od 1963 (tj. nastoupil jako 27 letý, 3 roky po škole). Možná to nebyl teplý flek, ovšem nebývalo zvykem ani za komančů, aby byl dosazen takto mladý a dsud nezasloužilý soudruh
družstvo bylo asi rok před likvidací“ .. by si také zasloužilo ozdrojovat. Byla-li to pravda, těžko by někdo mohl F.Č. oprávněně vyčíst, kdyby krachující družstvo opravdu zkrachovalo. Za tohleto se soudruzi navzájem nelikvidovali (mohlo by to vedlo nejspíše k dočasnému kariérnímu pozdržení…) Ukaž co umíš soudruhu ?, Myslím, že asi nikdo nevíme, co všechno za tím bylo.
od soudruhování a schůzování tam byl … Čmolík … netuším, jak politicky kovaný a pevný v kramflecích byl soudruh Čuba a soudruh Čmolík, tudíž nemohu posoudit, měl-li Čuba např. možnost se neschopného Čmolíka zbavit. Nechat profláknutého Čmolíka vykecávat se na schůzích a věnovat se důležitějším věcem, mohla být také užitečná strategie.
Že se AKS pohyboval za hranou i tehdejších zákonů, se shodujeme.
co by se dělo, kdyby totéž hranaření opentlené všemožnými známostmi, začalo provozovat i družstvo třeba z Březůvek a třeba z Lukova … zavřeli by všecky, jen někoho, nikoho ? , vždyť jsem psal, že to už se nedozvíme, stejné podmínky neměl nikdo jiný a ta situace se opakovat (naštěstí) nedá. No a nepouštět se do soutěže s někým, kdo má kontakty na nejvyšších místech, díky nimž mu projde všechno, to bych osobně asi nenazval přizdisráčstvím.
Odkaz na http://www.scribid.com nějak nefunguje (resp., zkusil jsem to, ale nechce mi ukázat fulltext)
Hezký den.
Dachsmeister
Obávám se, že diskutovat s věřícími o Bohu je zbytečné.
Prostě musíme konstatovat, že Čuba byl dobrej, ale ten pražský pomrdný a kulisák, jehož děda v regionu také úspěšně působil byl větší kápo.
Pár projevů a bylo po slušovickém Bohovi.
Ani do Brazílie ho nevyhnal, ještě mu na přilepšenou k doochodu dovolili senát.
Ovšem až pomrdný skonal.
Tak ja ten sentiment chapu. Za casu AKS byli Nekdo, byli privilegovany a kdekdo jim zavidel a tam meli pocit vyjimecnosti. Ted uz jsou proste zase jen vesnicani jakejch je po republice v podobnejch prdelich dvanact do tuctu.
Sysop
Skoda je, ze dneska nemame ve vlade nekoho, kdo by v dnesni dobe umel uvazovat tak, aby to k necemu bylo podobne, jako v tehdejsi dobe na tehdejsi pomery uvazoval Cuba. Kritiku mame v tomto narode deset mega, to jo.
kundohlav smrduty
to: Sysop
No vždyť už jsem to psal, tehdy tak uvažovali třeba Štrougal a Hegenbart (na tehdejší poměry pochopili potřebu perestrojky velmi dobře, zatímco Jakeš a Biľak byli brzdou).
Po 1990 tak dobře uvažovala celá řada soudruhů, kteří měli z titulu dřívějších kontaktů (PZO, StB) startovní čáru nastavenou zcela jinak, než ostatní (mj. třeba Kellner, Chrenek začínali v PZO; naopak veksláci Mrázkova typu byli přechodným jevem a vyhynuli).
Dnes z nich (podle čubovských kritérií, chcet-li to tak) zřejmě nejlépe uvažuje Babiš (PZO+StB), který řídí stát jako firmu. (Nerozporuji že má miliony kritiků, a zejména u těch z kavárny jest značně pochybovat o jejich schopnostech …)
kaBrnak
Já myslím že ze všeho nejlíp to pochopili potentáti a papaláši, případně jejich děti, co zvolili Havla prezidentem a pak privatizovali miliardy.
Ale ne každý měl tehdy takového fištróna aby pochopil že nastává nová doba ve které se celé UVKSČ a zbytek politbyra transformuje v kapitány českého kapitalistického průmyslu.
Každopádně by mě zajímalo, jestli o tom Jakeš věděl a snažil se tomu zabránit, nebo jestli sehrál roli užitečného idiota, kterému to „zapomněli“ říct.
Někdo holt musel udržovat fasádu „sametové revoluce“ a maskovat skutečnost že to bylo všechno naplánované a domluvené. A nejlépe se na to maskování vždy používali neinformovaní užiteční idioti.
moussa
privatizovali miliardy? Kde se ty miliardy v chudém královstvíčku vzaly? :-O
Jan Mrcasik
Jenom v IPB samotné „zmizelo“ nějakých 40-100 miliard Kč.
Panek
Tak třeba kasárna na Náměstí republiky (dnes Palladium Praha) měla hodnotu skoro 1 miliardy. Zkuste si zjistit, jak se privatizovali. A to je jen jedna budova s pozemkem.
Nebo majetek SSM.
servisdok
No zrovna majetek SSM mě kdysi zajímal velice. Ale kolem toho byla vážení taková mlha, no mléko hadr.
Tak kupř. u přehrady v katastru městyse Pozlovice stojí školicí a rekreační středisko OV SSM Voroněž. No stojí – dlouho asi už stát nebude, protože to imho už samo spadne narušenou statikou vykradením traverz i kovů – a zároveň to zabije těch 20-30 bezďáků a feťáků, co se v tom skeletu trvale slejzají a kam už prý fízlové ani nejezdí. Mám v tom městysi přivdanou spolužačku ze základky, ta mi to vyprávěla, co se s tím děje.
Ta budova byla postavená, resp. daná do užívání někdy začátkem 80.let, asi tak 1982. Kompletně vybavený to bylo, vytápění kapalným zemním plynem + elektrika, samostatná kuchyň, klimatizace celé budovy, no luxus jak hrom, používal to Okresní výbor SSM Gottwaldov.
Naposledy se to jmenovalo Voroněž a matně si vybavuju, že to mělo ještě jeden název, ale už jsem to zapomněl, snad Kaskáda či tak nějak, barák má stupňovitě uspořádaná patra lodžií pokojů, podobně jako Parkhotel Všemina.
Trochu to znám proto, že jsem tam několikrát v 80.kách technicky zajišťoval ty jejich „školení“, jinak samozřejmě šílený pařby a ještě šílenější mrdanice s papalášema. Sám ten barák, fakticky plným zázemím vybavený hotel pro asi tak 200, možná jen 100 lidí, měl na začátku 90.let hodnotu v tehdejších československých korunách určitě nejméně osmdesát, možná sto miliónů.
Museli byste to vidět, tu tehdejší úroveň výbavy, všechen ten luxus a pohodlí. Na dvou a čtyřlůžkových pokojích, dokonce i v saloncích na chodbách, několika barech i u bazénu měli televizory Grundig a Philips, ledničky Zanussi a Končar, kompletně vybavený vnitřní televizní okruh včetně malého studia, vnitřní vytápěný bazén, všude zakázkový nábytek a na své si tam přišli jistě i estébáci.
Nespadlo to zatím proto, že to nejspíš bylo dobře založený a postavený, přestože je to už jen skelet bez kouska kovu. Údajně to pořád patří včetně pozemků nějaké bance. Klasika 90. let – někdo to papírově koupil, vzal si na to megaúvěr a tím to skončilo.
Katastrofa údajně začala při prvních strašidelných deštích 1997 zaplavením kotelny, tehdy měla být budova údajně ještě ve slušném stavu. Voda tam údajně měla zůstat v suterénech do výšky asi 3m, několik zim předtím tam mráz poškodil všecky rozvody, ve kterých zůstala voda a už se tam začali nabourávat první zloději.
shane
Nojo no, něco takovýho si na sebe prostě nemohlo vydělat, ne někde v Pozlovicích u Luhačovic. Ten hotel musel mít brutální mandatorní náklady. Něco takovýho by nebylo snadný uživit ani v Praze, natož u Luhačovic. Možná dneska, ale kdo z bohatších zahraničních turistů bude jezdit do Pozlovic. V devadesátkách většina Čechů ještě jezdila po kempech.
shane
Tak na to kouká a ono to do privatizace ani nešlo. Skončilo to ve Fondu dětí a mládeže a ten to domrdal definitivně. Dneska je tam školící zařízení Ministerstva financí.
servisdok
To si nemyslím, při rozumným hospodaření by to na sebe vydělalo. Ale protože to bylo SSM, tak proto to skončilo, jak to skončilo – jen pro spekulace a podvody.
Bylo to opravdu velmi hezký, ve velmi příjemným prostředí, už tehdy tenisový kurt a asi 50m od vody. Tehdy tam žádný jiný hotel na úrovni nestál, ani na druhé straně té přehrady.
Přes 30 let jsem u té přehrady už nebyl, co bych tam taky dělal. Co jsem napsal o tom konci, to je z „druhý ruky“, mám to od té spolužačky z onoho městyse.
Někde na internetu budou určitě i fotky, jak slavně to dopadlo.
shane
On si to nechal stát. U těhle luxusních hotelů je problém že potřebuješ i luxusní klientelu. V devadesátejch letech to byl problém. Kdo měl vatu jezdil k moři, kdo ji neměl jezdil pod stan nebo do chatiček. Navíc ta Luhačovická přehrada je krásná, ale je to sezónní věc jen přes léto, v zimě si tam nezalyžuješ. Takže si hotel tohohle typu potřebuje za čtyři měsíce vydělat na celoroční provoz. Dneska už by to šlo, ale v devadesátkách?
Ale v tomhle případě je to bezpředmětný, stát to šoupnul do fondu, ten jednak neměl prachy a jednak se tim různě čachrovalo.
Lukas B.
no ony tyhle hotely u (bahnitých, sinicových studených, nezamrzlých) přehrad relativně daleko od lidnatých měst nežijí ze soukromé klientely, protože co by tam asi ta klientela dělala. ty žijou ze školicí místnosti a z korporátů, a menežment „hotelu“ dává vratky klíčovým hráčům menežmentu korporátů. jestli tohle je pro někoho kýžený obchodní model, tak pro mě fakt ne.
shane
Kongresová turistika tvoří ne uplně zanedbatelnou část příjmů i velkejch hotelů ve velkejch městech. Ale pochybuju, že to u nás v těch 90. letech nějak moc frčelo.
Lukas B.
no to samozřejmě ano. ale vidím rozdíl mezi Voroněží (v Brně) nebo Olšankou (v Praze) – aby to tedy všechno byly hotely z reálsoc sedm-osmdesátek a nějakým hotelem v díře u rybníka. pro ty první je to část, pro to druhé jediná šance, u které jim nezbývá než jít na hranu.
shane
to ano.
shane
Tohle je to zkurvenáý státní hospodaření za Klause. To co šlo do privatizace mělo jakous takous šanci na přežití, pokud to bylo aspoň trochu rentabilní. To co si nechal stát v různejch šlo vesměs do prdele, protože se s tim všelijak čachrovalo a fixlovalo. Pronajalo se to známýmu, ten shrábnul zisky, na údržbu a investice sral, když se to přestalo vyplácet tak nájem zrušil a fundu zůstal zastaralej vybydlenej objekt. Pak se to buď pod cenou prodalo nebo se to nechalo spadnout. nakonec šel fond do likvidace, nikdo za nic nemoh a bylo vymalováno. kdyby se to prodalo rovnou, udělalo by se líp. jenže ty kecy o rodinnym stříbru co se neprodává pamatuju dodnes. A kde to státní rodinný stříbro dneska je?
shane
v různejch fondech
geo
No co, zbylo z toho to jedine kvalitni. Kostra. Z dochovanych fotek je videt, ze interier byla standardni sed 70./80. let. To fakt televize Grundig ani lednice Zannusi nezachrani.
V 89. byly rekracni priority nekde v pangejtu za cerstve otevrenyma hranicema. Po roce 95, kdyz se zahranici okoukalo, to mozna tak slo cely vymlatit a postavit znova. Coz neni nic divneho, ze hotel potrebuje po 20 letech nejakou vetsi rekonstrukci.
Tyhle strediska maji povetsinou stejny osud. Bez rekonstrukce se to neda pronajimat za rozumne penize, pricemz rekonstrukce znamena to postavit znova. Takze postupne vybydlovani, dokud je to mozne pronajimat alespon na predvadecku hrncu doochodcum, a pak demolice.
servisdok
To je nahlíženo současným pohledem. Tímto pohledem bylo úplně všecko ze 70. a 80.let šedivé, unifikované, hnusné a já to chápu. Porovnáváme v čase neporovnatelné věci. Někdy před těmi 35 roky, co jsem tam jel myslím naposledy, to tam bylo opravdu hezké a naprosto nadstandardně vybavené – samozřejmě v porovnání s TEHDEJŠÍM stavem podobných věcí jinde. Tak jistě, že to vybavení primárně souviselo s tím účelem, ale i tak si myslím, že tehdy bylo o ty zasraný svazáky pečováno vážně nadstandardně.
Myslím si, že v té dané lokalitě možná ani nestál hotel, anebo nějaké podobné rekreační středisko srovnatelné kategorie. Nebo možná jedno-dvě v těch nedalekých lázních.
Tady primárně nejde o to, že by se pro to nenašlo využití – určitě ano.
Jenže to byl „státní“, akcentovaně prakticky stranický majetek, ke kterému nikdo neměl absolutně žádný vztah, ani ten poslední údržbář ne. A tak s ním bylo bohužel také naloženo. Že se tak dělo v dalších, možná i tisících případů, je smutné.
I ten nejhezčí a nejlíp vybavený barák, bohužel sám nemůže zabránit tomu, aby ho využívaly či zneužily kurvy té minulé, nebo i té nové garnitury.
Dneska kvičíme, že zisky z republiky odtékají cizákům. Tehdy jsme dopustili, aby mnohamiliardové, nejen stranické majetky, rozkradli naši vlastní lidé, Češi.
Sysop
No vidis, a na druhy strane mas Hotel Vyhlidka, puvodne taky majetek SSM a ten funguje dal. Osobne si vzpominam na „soustredeni“ v ramci FV SSM, ktereho jsem se tam 14 dni ucastnil. Jo, kde jsou ty casy…
tak moje chyba, to školící středisko MF je o kus vedle.
servisdok
To školicí středisko MF je nové už z devadesátek a je to něco úplně jiného, stojí asi o 500m dál. Mezi tím MF a tou bývalou svazáckou Voroněží je ještě nějaký nový velký hotel, taky už z devadesátek.
shane
Máš recht, moje chyba
servisdok
Panek:
Ano, to je ono. Původně to bylo opravdu velmi hezké.
Teda, to dopadlo, ty kráávo…
Dachsmeister
Tak kdyby se svazáci dali na golf, tak třeba…
Nahlédl jsem trošičku pod pokličku odborářských středisek podobného typu.
Žije to (pokud přežilo) z různých školení a konferencí, dotovaných pobytů a o víkendech oslavy a svatby.
Nesmí to být moc velké pokud to místo není super atraktivní.
Všichni mají velké oči, ale pak nejsou schopni platit čistý nájem ani 40 litrů měsíčně.
Pokud to ti odboráři provozují sami, tak je personál placen prachmizerně a zákoník práce tam neplatí skoro vůbec.
Taxman
Jj, taky to tam znám. Hlavně je „radost“ odbočovat ve špičce od Slušovic doleva na Vizovice, když se v obou směrech valí proudy aut…
P.S. Podle nicku – neděláte v porodnictví?
kundohlav smrduty
to Taxman
Ne, nedělám, ale snad mohu prozradit tolik, že autor nicku, který jsem si přisvojil, je spolužák.
Odbočování ze Slušek na Vizovice, no comment :-P
Sysop
Nutno ovsem dodat, ze Na pocatku malem sel Cuba do lochu a nebejt jeho slavny kukuruzy, tak o Slusovickem zazraku nikdo neslysel, protoze soudruzi by ho zaslapali do zeme. Ze se to pak diky befehlu z Kremlu otocilo a najednou kazdej soudruh chtel jezdit na zranice do Slusovic, to uz je vec jina.
Ve sve dobe byl Cuba clovek, kterej umel z toho socialistickyho bordelu vydupat maximum. Protoze byl (temer) jedinej. Kapitalismus ho pak prevalcoval, protoze prisli lepsi, mladsi a vsehoschopnejsi.
Slusovice byly z extremu do extremu. Nejprve malem kriminal a pak malem piedestal.
moussa
ale Čuba mohl z toho socialistickýho bordelu vydupat maximum ne navzdory komoušům, ale na jejich přání, protože tak to za komoušů prostě bylo. Málem šel do kriminálu? Málem není tam opravdu jít, to patřilo za komoušů ke koloritu a zjevně to funguje dodnes. Komouši nebyli tak úplně hloupí.
Sysop
Asi nevis, o co slo. Cubova kariera se dost zasadne delila na „pred kukurici“ a „po kukurici“. Lidi dneska videj jen to druhy obdobi, to tak bejva. Moji sousede taky maji problem vstrebat, ze mame okolo baraku nekolik docela drahych aut. Ale kdyz oni chodili po zabavach, ja jsem se vzdelaval.
kaBrnak
Naivní mamlas se diví, poučený člověk vidí jasnou konspiraci. Po celém světě je GLOBÁLNÍ POLITICKÁ AGENDA NÁVRATU K FEUDALIZMU. A ve feudalizmu dolních 90% co, Halík? Chodilo pěšky, často i bez bot. A to je Ideál ke kterému se chce dnes to horní 1% vrátit. To horní procento dálnice a silnice nepotřebuje, protože oni budou mít k dispozici helikoptéry a letadla, a zásoby ropy na tisíce let, když zbytek lidí bude chodit pěšky a jezdit na oslu (viz evropský chalifát).
Takže globálně prosazují agendu že auta jsou fujky fuj. A snaží se PROVOZOVÁNÍ AUTOMOBILŮ ZKOMPLIKOVAT VŠEMI MOŽNÝMI ZPŮSOBY od výroby aut s plánovanou životností 5 let s takovými jízdními vlastnostmi, že řídít je už není vůbec žádný požitek až po různé zákazy a příkazy a ZHORŠOVÁNÍ SILNIČNÍ INFRASTRUKTURY. Na tom globální vedení spolupracuje s místními stavebními mafiemi, kterým chronická rozkopanost všech silnic a nekonečné průtahy a navyšování nákladů D1 taky maximálně vyhovuje. Stajně jako lokálním warlord… ehm, chtěl jsem říct zastupitelům a starostům vyhovuje STŘEDOVĚKÝ SYSTÉM MÝTNÉHO provozovaný pomocí radarů, nezřídkakdy hraničící s počínáním loupeživých rytířů raného středověku.
dubraro
Pátek 14.8. dopoledne Praha – Havířov za slabého provozu za pěkných 5,5 hodiny. Na uzavírkách to vypadalo jak u Židů o šábesu. Dokud jsme ještě měli dálnici, vzalo to nějakých 3:15.
To víš, jak nejsou UKčka a další tataři, tak stavebnictví přestává fungovat.
kundohlav smrduty
to dubraro
Říkáte Pha-Havířov …
Jestliže jsem se už dříve opakovaně vyjádřil, že stav české silniční infrastruktury považuji za permanentní zločin státu na občanech, pak nedostavěnou hradeckou dálnici považuji za zločin největší. Kdyby kurva dostavěli D11, tak se na ni přesune polovina provozu z D1 (prakticky všechno co jede z Phy na OL a OV) a potom můžou D1 opravovat v mnohem větší pohodě.
Ceterum autum censeo, že u každého křížku podél silnice mezi Hradcem Krávové a Mohelnicí by mělo být veřejně zavěšeno za koule po jednom z dosavadních ministrů dopravy…
Lukas B.
byl jste se třeba někdy podívat v Turnově na židovský hřbitov? ne? zajeďte si tam. když takovou prasárnu uvidíte (nadjezd I/35 přes Soboteckou ulici), pochopíte celospolečenskou poptávku na začátku devadesátek najít nějakou záchrannou brzdu, aby se taková zvěrstva už nemohla stát. bohužel se to překejvlo trochu do druhého extrému, že nejde postavit skoro nic a všechno se nebetyčně vleče, a liniové stavby dostávají zakouřit nejvíc. a do toho se tu objevili raketýři schovávající se za broucí a datlíci a vykukové přihřívající si polívčičky na čachrech s územně plánovací agendou, což v kombinaci s byrokraticky neschopným deep-state uvařilo guláš vskutku ďábelský. s tím jeden jedinej ministr, i kdyby byl snad čestný superman, mnoho nezmůže (ne snad, že bych tvrdil, že to byli šmahem nějací vejlupkové ctnosti).
mjfox
Myslíš tím D35? Tzn. to mezi Hradcem a Mohelnicí? D11 by měla pokračovat z Hradce na Sever.
Lukas B.
R35 přirozeně (žádné Déčko to není, a neměli bychom skákat na špek tomu, že jedna vláda pouhým administrativním označením postavila ze dne na den několik stovek kilometrů dálnic). opatovice-časy a časy-ostrov se aktuálně staví, ale k mohelnici na čtyřpruh zbývá ještě skoro sedmdesát kilometrů vzdušnou čarou.
Dachsmeister
Ono by stačilo R35 dotáhnout za Litomyšl, ten kousek k odbočce na Svitavy je v klidu a z tunelu Hřebeč do Moravské Třebové a pak nad Mírovem do Mohelnice se to už dá vydržet.
Stejně to mají čuráci naprojektováno a vylobováno víceméně v trase původní I/35 což je úplně k hovnu pro díry typu Ústí nad Orlicí a Lanškroun, kterým sice slíbili přivaděče k R35, ale všichni víme jak to dopadne…
ygorek
kundohlav smrdutý 18.8.2020 v 10:04
Co se týče R35 (D35) mezi Hradcem Králové a Mohelnicí, tak bych před ministry dopravy upřednostnil starosty a ekologisty. Na základě poznatků z projednávání stavby ve stupni pro územní řízení a stavební povolení. Ano, komunikaci chceme! Musí ale vést mimo naše pole. (To bylo k vidění a slyšení dokonce i v televisi.)
Ostatně, při původním plánování opravy D1 se údajně vycházelo z předpokladu, že R35 (podle tehdejšího názvosloví) část dopavy z D1 stáhne (tak jsem to zaslechl…).
kaBrnak
Taky mám dojem že to legendární socialistické opírání se o lopatu dostalo v našem bolševickém kapitalizmu zcela nový rozměr, během posledních pár let.
Tudle sem se zdržel asi jen 20 minut před Phou, důvodem asi bylo to, že tam je nájezd kde ty najíždějící pouštěli, takže se občas pravej pruh zastavil a protože lidi jsou piče nebo neumí jezdit, levej stál taky. A to dneska nejezdily skoro žádný kamiony, občas bus nebo skříňová dodáfka. Bedlivě sem to sledoval a nezdá se mi, že bych na celým poměrně dlouhým úseku zpozoroval JAKOUKOLI činnost. Pokud, tak něco na začátku na pár stech metrech. Pak asi ŠEST KILOMETRŮ ani hovno a todle tam trvá minimálně dva tejdny. Takže očividně přichází nová móda, zavřít silnice jen tak z prdele…vlastně ne, samozřejmě, radarování tam nechybí, to je úplně první věc, kterou nainstalují.
Ptal sem se zákazníka, shodou okolností prej dělá na tomdle úseku, jak je to tam s těma značkama a zejména kuželama, co naprosto běžně zasahují do jízdního pruhu (už sem tam rozjebal dvě zrcátka), nebo dokonce s tím hrazením, který neustále někdo nabourává a posouvá ho třeba 20 cm do pruhu. Pokud člověk jede s nějakým širším vozidlem, který se tam za normálních okolností celkem v klidu vejde, ale najednou z pruhu chybí 20 čísel a eště k tomu se začne kamioňák zprava tlačit (asi se zornva vyhejbá značce zase ve svým pruhu zprava, páč dyž to sleduju, ty nejvíc na kokot umístěný jsou vždycky vočesaný vod návěsů), tak je člověk dost v piči.
Odpovědí mi bylo, že se má přece dělat tadleta střídavá jízda žejo, nebo jezdit jenom pravým. Kde se cukají kamiony do kopce 60, případně když je tam nájezd, tak to stojí 5 kilometrů. A že to jako vobčas nějakej dělnas spraví, ale jinak to má dělat externí firma na značení jednou tejdně. PYČO VOLE JEDNOU TEJDNĚ, KDE UJEBANÁ ZNAČKA NEBO HRAZENÍ OHROŽUJU DENNĚ TISÍCE LIDÍ. Pokud člověk nemá kvalitní kameru a rozjebe se tam, tak je absolutně bez šance a všechno jde samozřejmě za ním, protože blábláblá, jak to známe.
Tak to v tomdle zkundistánu funguje. Akorát mi nedokázal odpovědět, proč teda tadle šaškárna na dva proužky a není tam rovnou jeden čtyřmetrovej pruh, dyž se tím druhým jako vlastně nemá jezdit i přes to, že nikde nic takovýho není (už tam dokonce ani nejsou ty úzký mostky, kde by nebyla dodržená ani ta šířka dvadvacet a kde by byla střídavá jízda nařízená značkou, jako byly prvních pár let).
A jinak samozřejmě, jo, nový úseky už jsou kolikrát zvlněný a dneska sem si všiml, že i ty betonový už místama byly frézovaný, aby to mělo aspoň jakousi rovinu. Trotlol…
V tomto má pravdu, ty pruhy jsou na střídavou jízdu a né na předjíždění už to pochop dopiče ty kokote. Je to omezená dálnice, kdyby jsi v těch pruhách mohl předjíždět tak asi není potřeba omezení.
Kdyby se tam nemělo předjíždět, tak je tam zákaz předjíždění, demente.
Jestli bude D1 hotová příští rok, tak ji projdu pěšky. Pozpátku.
https://www.youtube.com/watch?v=v7lUZbohl7I
to: De_Bill
Jo !!!!
+1 :)))
Dikes, hned mam krajsi den.
Znám, ale stejně – made my day!
„Já to věděl! Teď ji budeš moct zpravovat!“
„To je paráda!“
V to videu je klíčová věta o tom rozpočtu. Letos nám končí dotační „okno“ EU (Programové období 2014-2020), které ČR nevyčerpala a jediná možnost, jak zbývající prachy dostat, je požádat o prodloužení období. Ale to znamená, že žádost musí být podaná (a k tomu musí být všechny papíry) a stavba zahájená. Jinak si budeme čerpat z dalšího rámce. Takže ještě minimálně do půlky příštího roku bude hromada staveb ve stavu „stavba zahájena, ale přerušena pro zásah třetí strany“. Njoy.
Některé stavby mají dokonce na konci roku 2021 závazný nepřekročitelný deadline, třeba tranzitní dopravní koridor Rhine-Danube, v rámci něhož se rekonstruuje trať 171, SŽDC lže, jako když tiskne, a aktivističtí starostové se svým výhledem se starají o to, aby nástupiště ze žuly, protože to zaplatí EU, ale že to nepůjde udržovat a že ta trať nepůde ani přejít, jak bude vytížená, to jim uchází. Ale co už, až spím svojí úlohu, tak to tu bouchnu a odstěhuju se do sudet.
q: můžete nějak podrobněji o té trati 171? V čem lže SDŽC, co a proč nepůjde udržovat, a jak souvisí rekonstrukce s vytížením trati?
SŽDC pro účely EIA kalkulovala hlukové zatížení podle víceméně smyšlených kritérií. Že budou úplně jiná se lze dovtípit, když se zamailuje koordinátorce projektu. Hlavní význam je v tom, že EU má plán 30 procent nákladní dopravy nad 300km svést na koleje do roku 2030, navíc, severní trasou, kde se teď nákladní doprava žene, je plánovaná do deseti let VRT, na kterou se nákladní doprava nepustí, proto se buduje tenhle koridor a všechna tahle aktuální a plánovaná doprava tudy pofrčí. Počítá se s tím, že „moc nákladů nepojede, protože přece má být příměstská doprava vlak co 10 minut“, k tomu se u nás buduje odbočka, která do deseti let zaroste travou, protože je úplně nahovno, protože v dalších dvou vesnicích je stanice s většímprostorem. Navíc, pokud někdy ROPID vlaky nakoupí (což jim nikdo neslíbil, ale kdyby jo), tak to budou dvě hodiny dopo a tři odpo, zbytek pofrčej náklady. Stejnětak v noci – argument je, že vlaky jezdit v noci nebudou, protože se to musí přizpůsobovat režimu na depech. Akorát že pokud to naložím někde na ukrajině odpoledne tak, aby to druhej den odpoledne bylo v německu, tak to přes střed ČR pofrčí právě v tu noc, že jo.
Starostové píšou úplný píčoviny, že chtějí rychlost vlaku 80 přes den a 60 v noci. Což samozřejmě neprojde, protože podmínka dotace EU je traťová rychlost 100km/h v celém úseku (vlaky s větší únosností a dvojnsobnou délkou, než teď) a buď bude podmínka splněna a dotace budou, nebo nebude a pak žádná rekonstrukce nebude a občani budou chodit pěšky, protože se trať rozpadne. No, ale občani nechtějí protihluky, tak se nevyspějí. Podle mě se tam za 10let budou zas dávat.
Teď se to zrekonstruuje a bude chvíli klid, protože němci na svojí straně ještě hotovo nemají. Ale je to prioritní stavba, takže až to dodělají, tak začne tanec.
Další mistrovský kousek je tunel praha-beroun, který se má stavět a tím starostům zavřít hubu. Trochu si zašpekuluju, ale ten nikdy nebude. VRT do berouna se nikdy nezaplatí, protože na něj nenavazuje VRT trať a beroun tu obslužnost nezaplatí. Navíc 50giga je kvůli vedení trasy krasovým územím totálně podhodnocené, reál je tak 80giga. A aby i těch 50 giga dali dohromady, musela by přisypat EU a ta na to nedá ani euro, protože teď za krvavý prachy rekonstruujou koridor a jeho údržnost je nejméně do roku 2050, do té doby nepřisypou ani hovno a státní rozpočet tohle podle mě nedá.
Ty kráso. Tak to je tedy nářez. Zase na ideologii dojedou lidé, a tentokrát zcela fyzicky a hmatatelně.
Trať 171 znám a protihlukové zátarasy by byly strašlivé, úplně by to zničilo krajinu okolo i obce. Ta trať nikdy neměla být koridorem, a už vůbec ne nákladním. Kdo takové rozhodnutí vydal je vysloveně kriminálník.
Dodatek: poberouní a ty vápencové skály nad Berounkou mezi Karlštejnem a Berounem v Českém krasu jsou podle mně jedna z nejkrásnějších oblastí Čech, rád se tamtudy projíždím a občas se tam dostanu i na puťák. Trať 171 je pak stará legenda která figurovala nikoli bezdůvodně už v původních Pohádkách o mašinkách ze 30. let a která se dodnes díky tomu, jak se vlní okolo řeky, jeví být příjemnou projížďkou. A Berounka je až po Dobřichovice splavná vodáky.
Protihlukové zdi by úplně zničily charakter místa, a nákladní vlaky v intervalech 5min také. Když teď díky ‚q‘ zjišťuji, co se chystá, cloumá mnou bezmocný vztek.
To ti odporní „pokrokáři“ nemohli nechat na pokoji ani tenhle krásný kus světa? Musí se všude nacpat se svou ichtylskou „modernou“ a „pokrokem“ a „environmentalismem“ a „dekarbonizací“ a úplně zničit přírodu, krajinu, svět?
Ten projekt (TEN-T) je starej 25 let, tenhle koridor je z roku 2004 takže asi 15 let. Čas na korekce byl. Že si toho starostové všimli až v době, kdy to bylo schválený a narozpočtovaný je trochu jinej problém (v době, kdy se to schvalovalo nám tu pěli ódy na EU). Oni jsou teď v pozici, do který se snažej držet sprostého občana (tedy zmůžou hovno a nikdo nedbá na protesty obce, která se nestará ani o své místní věci, které byly včas vyvěšeny na oddělení na Proximě centauri). Kdyby se to tehdá řešilo, tak by EU možná cvakla jiné trasování, ale to by muselo být pojato trochu komplexněji…
Na druhou stranu, pokud si vezmu vstupní podmínky, kterejma ten projekt byl determinovanej (zdroj, cíl, požadavek na efektivitu), tak z hlediska profilu trati neměli moc na výběr, jinudy by tu trať neprotáhli, nebo aspoň ne tak, aby tak dlouhý vlaky dokázala táhnout jedna lokomotiva (což požadovali) a nejelo se oklikou délky zhruba 1/3 trasy.
Co se týk protihluků – v tom evropským projektu jsou explicitně zmíněný, že mají být použitý pro eliminaci hluku. Pokud je občani nechtějí (použijí se jen nízké), je to jejich boj.
Čas na korekci nebyl, protože o tom nikdo nevěděl. Tak je to vždycky.
začínám si říkat, že pro tento specifický druh politiky – např. na zasedání Komise pro Rybolov naplánovat revoluci např. v dopravě nebo energetice s tím, že se v naprosté tichosti upečou plány, pak se mechanicky schválí na dobu za 10 let a pak se řekne „teď už je pozdě, měli jste se ozvat před dekádou“ – by měl být vlastní název, podobně jako existuje např. pro diktaturu nebo socialismus.
Např. „Kryptokonspiraplanismus“.
Ne, takhle to nefunguje. Tady platí zásada „vigilantibus iura“, tedy každý se musí aktivně o svá práva starat. Kupodivu proto si volíme zastupitelstva a zaměstnáváme úředníky, aby tyhle zdroje projížděli a aktivně se do všech agend vyšších celků zapojovali a činili tak včas, ne až se přijde s hotovým projektem a otázka zní, jeslti ho natřou nečerno nebo ne bílo. Opravdu to není tak, jak si představují dementi ze STAN, že jejich činností je chodit po stavbách a rozhodovat, jestli se panu starostovi ten nově postavený dům líbí nebo ne a tak mu přidělí číslo popisné, nebo ne (true story) a s kynoucím gestem rozhodovali o tom, jestli si nějaký občan postaví králíkárnu nebo nepostaví, protože „oni mohou“. Ne, na to je opravdu nemáme. Pár dní zpátky mi do fejsbučku padla reklama na nějakou čubku ze STAN, která se v jednom příspěvku chlubila, že sedí v zastupitelstvu už 12 let a jedním dechem se divila, že existují nějaké zkratky jako MAP, KAP a krajský integrovaný plány a jak je to vlastně všechno složitý. Velký překvapení. Předpokládám, že ptát se jí na to, jestli ví o nějakých obecných strategických dokumentech nebo nedejbože evropských strategických plánech nemá smysl (je to kandidátka do kraje).
Nakopat takovou pakáž.
Není možné se „aktivně starat o svá práva“ když je systém cíleně nastaven tak, aby člověk musel vynaložit 600% svého volného času jen na to, aby se dopátral všeho čím mu chtějí ublížit, omezit jej, něco mu zakázat nebo sebrat, a pak dalších 10,000% volného času na to, aby obcházel obecní a krajské rady, parlament, europarlament, novináře a lobbisty a bojoval proti tomu.
O tom právě mluvím.
No a proto si máš volit ty zástupce, kteří tohle pokud možno dělají za tebe a jsou kontrolovány novináři. To je princip zastupitelské demokracie.
Že si lidi čím dál více a trvale volí retardy, kteří se o nic nestarají a naopak ještě další kličky vytvářejí a platí (jakoukoliv formou) noviny a novináře, kteří s nima v tomto kooperují a ještě je kryjou, ano, to mi prostě hlava nebere.
Pokud srovnám přístup k legislativě v EU a čechistánu, musím říct, že přístup EU je v lecčems transparentnější. Že si lidi zvolili debily od pirátů, kteří se tam zašili a jejich jediná agenda směrem do ČR je spolupráce na financování neziskového sektoru a činnost, která by kdykoliv v minulosti byla hodnocena jako vlastizrada, to považuju za totální občanskej fail.
q 18.8.2020 v 15:59
V „našich“ místních propagačních tiskovinách je propagována podobná osoba, ovšem pirátka, která dosud pracovala jako „manažerka projektu“.
A pak že se klonováním lidí zabývají pouze Číňané.
To VRT nemá končit v Berouně, ale v Plzni. Tunel před Plzní už je VRT připraven. A Plzeň okolí s rozumnou dojezdovou vzdáleností představuje cca 250 000 lidí, což už není plně zanedbatelné.
Jenže to je ten fake. Tunel do plzně je VRT ready, tunel do berouna ne napláován VRT, aby aspoň s chlupem vyšla studie proveditelnosti. Nádhera. A trať mezi tím není VRT a asi ani nebude, protože pokud těma dvěma tunelama a trati mezi tím poženeme hustou nákladní dopravu s traťovkou 100km/h, tak to znamená, že VRT provoz na trati půjde kam? No půjde doprdele a pokud to někdo před tvorbou podkladů pro ZÚR přepočítá s daty, která nejsou fake, tak to nevyjde a EU do toho prachy nedovolí dát. To je imo můj odhad. Ale rád se nechám příjemně překvapit.
Protoze se ridime heslem, ze papir snese vsechno. Napr. NATO pozadovalo asi 10 let zpatky QRF delostreleckou jednotku s dostrelem 25 km o sile 4 baterii(16 del IIRC). Tak se prihlasila CR, vsichni byli stastni. Ted realita
1) V te dobe jsme meli 4, slovy ctyri, funkcni samohybne houfnice Dana (s durazem na tu hybnost), 4 baterie jsme mozna meli na papire
2) Dana ma dostrel se specialni munici okolo 22 km(dle delostrelcu, wiki udava 20), 25 km to zvladne mozna na papire
Je to stejny, jako ze se pozaduje palebny prumer pro vozidla na 72h(IIRC). A protoze ty rakety pro PTRS na Pandurech(nebo co tam je) jsou drahe, tak se s nima co, Halik? NECVICI! Protoze tim bychom prestali plnit NATO kvoty. A na cviceni uz se nikdo nepta, takze se strili teoreticky a simuluje se to :D
Kdyby nekdy doslo k poctivemu nasazeni vsech slozek NATO, tak se z toho US, UK a Francie omrda. Uz jenom fakt, ze nebojove jednotky ACR maji kolikrat az 50% podstav, protoze se vsichni alespon trochu schopni jedinci cpou do bojovych jednotek, protoze mise.
Ještě k tomu udržování – byl najat architekt, kterého doposud odevšad vyhodili. Ten navrhnul zastávku bez střechy jak na zastávce, tak nad schody podchodu, z jedné strany trať, z druhé silnice, celé žulové kostky. SŽDC to odmítla z tohoto důvodu udržovat a město to vzalo na sebe. Do podchodu je ještě výtah, to projektant komentoval slovy „Nakreslit se může cokoliv, ale co se proplatí je druhá otázka“, takže je otázka, jestli to dopadne a pokud ano, jak dlouho to v našem vidláku bude fungovat když je to skleněná budka, co vyjíždí ze země doprostřed perónu. K tomu jsou navržené betonové truhlíky na zeleň bez zavlažování a celé je to podtrženo větou „podchod jako místo setkávání“ (ano, je v tom podchodu toaleta a stojan na kola, aby nikdo zbytečně nečuměl, až je budou krást, takže už chybí jen hladové okno, je to stylovka).
Jak to bude vypadat, až namrzne a nasněží, případně uprostřed nějaké průtrže mračen, to si netroufám odhadnout, navíc silnice z těch kostek jde do pravého vinglu u „přejezdu přes pěší“, jde je kvůli kolejovým obvodům 50 metrů ochranný prostor, tak to asi ani nepůjde posolit. Ještě že jezdím autem, děcka tam napustím. Bývaly časy, kdy se veřejné stavby navrhovaly praktické a pak hezké, ale to teď zjevně neplatí. Postup byl takový, že to upatlali a pak to „zveřejnili k připomínkám“ a na každou připomínku bylo reagováno, že je to dlouhá práce deseti lidí a že to nejde udělat jinak. No tak proč ne. Je mi to asi jedno. Ať mají občaní, co si zvolili.
Ono je jedno, co se naprojektuje. Za dva roky to bude vypadat jak u nas – Praha Hostivař, uvedeno do provozu před dvěma roky: grafiti v podchodu, grafiti na prodejně jizdenek zakopané v zemi, která nahradila původní drazni budovu z konce 19. století, posprejovane cokoliv, kde se udrží sprej, očůrané rohy, nikdo neuklízí, nikdo nic neřeší. Vlastně jo, po pul roce se jim propadl kus perónu, takže to opravili a v souvislosti s opravou přetřeli ten podchod šedou barvou. Původní nádraží mělo historický šmrnc, byť bylo velmi zanedbané, tohle je účelová stavba, ovšem zničená za dva roky lidmi k nepoznání
Dokud se k tomu lidi budou chovat jako hovada a pokud SŽDC nebude o výsledek pečovat, je úplně jedno, co se navrhne, zda to má smysl a zda je to vhodné. Myslím, že tohle projektanti vědí a proto klidně vyhoví přáním starostů, byť jsou sebeblbější, protože přání vyvolává náklady a od výše nákladů se odvíjí výše honoráře
A že by se tam někdo chtěl s někým setkávat, tomu nevěřte. Stojany se ukradnou, hajzl se zavře a lidi budou odtamtud upalovat seč budou moci
Však to vidím naprosto stejně. Za rok jde starosta od válu (sám, dobrovolně, protože v dobách deprese je to risk), takže to bude na někoho jinýho. První se zastaví výtah, hajzly po totální devastaci do dvou let mrtvý. Že by se tam někdo setkával, tomu nevěří ale naprosto nikdo, je to jen aby se vyhovělo facebookovejm aktivistům, takový to úderný heslo ve stylu „republice více práce“ nebo „arbeit mach frei“, který je v daném kontextu dokonale směšný a podle mě vstoupí do dějin. Ano, bude to první rok na dva týdny „hezký“.
Ale to jsou naprostý drobnosti.
Mě tam děsí žulový schody do podchodu (relativně příkrý), nad kterejma není střecha. Teď je tam přejezd, kde lidi přechází, ten zmizí a půjde to jen podchodem. pokud to bude ze žuly a nasněží, bude na schodech klouzačka, pod schodama bahno. Pokud bude pršet nebo nedejbože u toho foukat, tak jediná střecha je nádražní budova (pokud bude otevřená) a na perón v protisměru je to podvhodem bez střechy. Zůstal tam přechod pro pěší, od něj vede asi 15metrů „koridor“ o šířce cca 2 metry, kde z jedné strany je trať s průjezdnou rychlostí 100km/h, vedle silnice s dlažebníma kostkama bez oddělení, co se vlní jako had a nakonec je pravej vingl, tahle cesta bude „stažná“ pro půl vesnice, co zůstane pod tratí (protože při plánovaném zatížení budou na zachovaných přejezdech šraňky ráno dole 50minut z hodiny a víc. Podjezd si občané nepřáli). Takže když bude pršet, bude to myčka ze dvou stran, když bude sněžit, silnice nepůjde posypat, tak schválně, kdo tam první nafrčí do lidí.
Oni nemají důvod těm starostům nedat to, co chtějí, protože to cvakne EU. Jde o to, že je to mimořádně blbé a nikdo s tím není schopen nic udělat.
Proc by se tam nemohly setkavat fetky a dealeri? Jako kulisa to vypada docela slibne.
Kdykoli slyším mantru: „…bude tam galerie, čajovna a místo setkávání s přáteli!“, napadne mě totéž.
Jo, Sherwood je taky pěkný park. A smažky a bezdomovci mají také přátele, tak proč by se nemohli setkávat.
Sherwood je divnej park i bez zevlů. Je moc uzkej a chodej přes nej davy na povrchovou MHD a taxiky. To fakt neni misto kde by si clovek v klidu posedel na lavicce a cet knizku nebo krmil ptáčky.
Takovyhle pruchodaky lidi znervoznujou. Pračlověčí instinkty nemaj rady kvanta pohybujicich se cizincu v bezprostrednim okoli.
Mimochodem tohle je trend, který pozoruji už delší dobu: každý architekt, který je neschopný zato „pokrokový“ a napojený na aktivisty trpí fetišem na žulové kostky.
Kdekoli se objevují fáze jako „veřejný prostor“, „místa veřejného setkávání“, „zklidňování dopravy“ apod., vždy tam drtivou většinu povrchu tvoří žulové kostky.
Mé cynické já se domnívá, že jde o válku vedenou cykloaktivisty proti bruslařům, skejťákům a mikrokoloběžkám, kteří na tak nerovném povrchu nemohou jezdit a tudíž vyklidí prostor cyklistům.
o válku nejde, jde o to, že není moc možností
asfalt – ten se jim nelíbí a nelíbí se ani památkářům, a navíc se nedá „vrátit zpátky“
desky nebo jiná dlažba – většinou nepojízdné pro auto, v případě, že je potřeba na povrch najet, desky praskají nebo se vyvracejí
žulová kostka – z jejich pohledu ideál, je pojízdná, dá se snadno vyškubat a zase vrátit
(to není z mé hlavy, tak mi to „vysvětlilo“ město)
Máš pravdu, přesně tak to jsou ty argumenty, zklidnění dopravy included. Při dotazu, proč to má vypadat takto byla odpověď samosebou, že je to naprosto jasné, že „jak to bylo předtím, bylo to špatně. Teď máme místo asfaltu žulu a je to super, zemský ráj to na pohled“. Prostě mazlíčci mají rádi žulový kostky.
Automat na to ani necekne?
Automat hraje jen v aglomeracích, kde jdou reálně přihrát zajímavý prachy, aby se tam jejich projekty „ztratily“, to na vesničce střediskový nenajdou. Sleduju v okolí „bejvalku“ z automatu – klasická cesta – z levný chlupatý aktivistky se dostala do IPR, kde pocejtila moc, následně si přihrála „koordinaci projektu“, kterej je sakumprdum placenej erárem a kterej si kolektivně se pozůstatkem automatu vytvořili na dojení cecku, ale kterej nemá žádný měřitelný výsledky, žádnou odpovědnost a dalo se tam dobře zašít, prostě černá díra za prachy. Dva roky tam hnípala a pak přišlo nový koště, co jí vyčutlo, po zásluze jako nejhorší odpad a projekt zrušili bez náhrady, protože projekt nedělal nic, jen žral prachy. Divim se, že na ní nepodali TO. Tak vypadla na vesnici, ale zkouší prudit dál tu. Jak je blbá, tak je hlasitá. Bohužel.
Automat to výslovně podporuje právě s argumentem, že koloběžkaři a skejťáci na tom nemají co jezdit, jedině cyklisti ano.
Koloběžkaři a skejťáci smí jezdit jen na uzavřených sportovištích.
vtipné je (byla?) v Praze náplavka pod Rašínovým nábřežím (= pod vyšehradským tunelem), je (byla) to jednak městská promenáda a druhak dopravně významná a zatížená (a smysluplná) cyklistická tepna. v kamenné dlažbě z hrubých klazanů s vystřídanými spárami je vytvořen hladký pruh šířky asi půldruhého metru, původně zamýšlený pro cyklisty. výsledkem je, že na tomto pruhu se motají kočárky, bruslaři, dámy s botkami na šteklích atakdále, což vede (vedlo?) k mnoha roztomilým kolizním situacím.
A tak to zase Vráťovi Filerů křivdíte, Automat se o asfalt snaží docela dost, a když ne o něj, tak zkouší aspoň broušenou dlažbu. Ono když jde člověku o jeho vlastní hubu, nebo v lepším případě prdel, tak jde ideologie stranou.
Jenže památkáři na kole nejezdí:-))).
památkáři jsou legrační, domáhají se původní barvy fasády u paláce, který byl dostavován na třikrát a pokaždé se měnila barva fasády. Takže ta původní první nebo ta původní druhá nebo ta původní třetí? Ale když jsme jednou řešili, že původní fasáda byla černá a skutečně byla, i když to bylo dost neobvyklé, tak najednou začali škemrat, abychom tu původní barvu fasády nedělali. V jiném případě nechtěli povolit prorazit dveře na místě, kde zřejmě původně byly a také se později zjistilo, že tam skutečně byly, protože tam byl zazděný původní práh.
Ano, touhle myšlenkou se zabývám už delší dobu. Kdo kurva těm památkářům řekl, že zrovna podoba prahy z roku 1886 je ta jediná správná. U nás neexistuje hrad nebo zámek, který by nebyl přestavěn, kolikrát zcela radikálně, možná částečně Konopiště – do gotického hradu šoupli renesanční křídlo, protože to tak potřebovali. Nebo prostě půlku ubourali a postavili znova, protože to, co bylo před 400 lety nevyhovovalo současnejm potřebám, naprosto typický příklad vrabčího hnízda jsou Hradčana. Rozumím tomu, chránit nějaké opravdu význačné památky typu Karlštějn, Konopiště. Ale kurva celý město s milionem duší?
To mě nutně přivádí na myšlenku, že je klika, že naši předci žádné ochranáře neměli. Představa, jak Karel IV nese plány na Karlštejn k ochranářům a ty mu řeknou, že nezapadá do stylu krajiny. Nebo Petr Parléř nejprve přinese plány na Karlův most a odpovědí mu je, že to nezapadá do koncepce města a má postavit nízký kamenný most vyztužený dřevem, nebo opravit Juditin most, který už sice tehdá byl úplně k hovnu, ale už měl pár desítek let, takže by se neměl bourat, ale naopak opravit.
Případně nějaký ctihodný měšťan, že si chce na Novém městě postavit zděný dům na koňském trhu a památkáři mu odpoví, že takovou hrůzu v centru nepovolí, protože jediné správné materiály jsou rákos a bahno, vše položeno na hlíně s doškovou střechou.
Zkrátka tl;dr: Kdyby ochranáře vytvořil praotec Krok, tak dodnes vypadá praha jako vesnice v Tasmánii, protože to je ta jediná správná architektura a tak to je!
Šéfovi jednoho odboru životního prostředí jsem přednesl představu,jak se přes ně pokoušní Štěpánek Netolický a Jakub Krčín protlačit svoje projekty, zcela devastující cenné biotopy močálů.
Je pravda, že byl pohotový a prohlásil to za částečný návrat k původní podobě, kdy tyto oblasti byly zaplaveny zcela. Nicméně zkuste si dneska někde postavit ekvivalent Rožumberka nebo Nové řeky.
To není jen v rybníkářství. To je komplet v jakémkoliv budování. Pokud člověk není dost uniformní, tak nemá šanci. Prostě konzervujeme svět 100 let starej. U nás je CHKO, co se vyjadřuje ke všemu a protože nemá žádnou pevnou metodologii pro rozhodování, tak co jsem se ptal stavebníků v okolí, tak nejčastější věta, kterou od nich žadatel uslyší je „dejte mi 30 litrů a já vám to povolím“. A to de fakto o nic nejde.
V „chráněnějších“ oblastech to bude otázka nabídky a poptávky a tedy ceny.
Mmch: Dovoluji k ctěné pozornosti a podpoře tento líbivý projekt návratu k původnímu stavu zhruba někam do období křídy (tedy to nutně musí být správně) s naprosto úžasnou schopností zádrže vody v krajině: https://ceskaprehrada.cz/
q 20.8.2020 v 9.53
Děkuji. To je boží!
Na té demoverzi jsem ochoten zdarma pracovat, lopatu si přinesu.
Tak tohle je fakt super:-))).
Bonus feature: pokud se hráz České přehrady protrhne, spláchne to do moře celé Německo.
Tím se Evropa zbaví jedněch fanatiků a zbudou už jen Rusové. A ti neprojdou přes nově vzniklé Bývaloněmecké mokřady, takže taky cajk :o)
No ano, všichni ti ochranáři a památkáři.
Náádherný příklad toho jejich přístupu, bylo to šudlení Němcema posprejovaného Karlova mostu.
Nedivím se, že to pan Černý už nevydržel a načerno to jel nad ránem vyčistit wapkou.
Dva obranáři-ochranáři-památkáři, tam asi den-dva předtím cosi šudlili nějakou chemií v postřikovači na květiny, štětečky, kartáčky, akorát toho kus rozpatlali – ale byli to státem určení „odborníci“, kteří zajisté festovní šutry toho mostu nepoškodí.
Poté, co to pan Černý tou wapkou nekompromisně vyčistil – podle fotek skutečně naprosto dokonale – obranáři přes média začali namítat, že se musí odborně, rozborem zjistit, jestli wapka ty šutry nepoškodila a jestli ve struktuře těch šutrů prý nezůstaly stopy rozpouštědla z barvy.
Podobnou komedii jsem už od té doby neviděl. Možná už si ti „odborníci“, úplně odervaní od reality, dávají na média a na huby pozor. Takhle ze sebe udělat blbce, to neumí jen tak ledaskdo.
Ve hře byla přitom jediná věc: bylo na to už předtím vyčleněných, tuším 300k a někdo ty prachy už docela jistě zkasíroval. Průšvih byl, že pan Černý, také přes média, radnici a odborníkům vzkázal, že nechce ani korunu.
Ano, mazlíčci mají rádi žulové kostky, v budoucnu pouze čínské, protože těžba v lomu je fuj.
Zajímalo by mě, jestli jsou v tuzemsku stále oba vyučení dlaždiči, nebo už jen jeden…
Kdyby jenom žula. Momentálně začíná být fuj fuj i těžba štěrkopísků a vápence a hencty „plantáže dřeva“ taky nepotřebujeme, protože správně tu má být hloh, bříza a habr a co se vytěží, to se nechá fermentovat a půjde do elektrárny, takže budem muset dovážet písek z afriky, cement z norska a dřevo z ukrajiny. Ale zase si budem moct za 50let postavit fabriku na habrový vrtule do dvojplošníků z místních surovin. Budujem zde ekologický ráj!
Na druhou stranu, proc si drancovat nase uz tak nevalny zasoby prirodnich surovin kdyz nam ty suroviny nekdo ještě rad levne proda.
A zase – starej dobrej NIMBY. Nase zem je tak huste osidlena ze jakejkoliv dul nebo lom bude mit nekdo za humnama a to je to posledni co by chtel. Stejne jako lidi nestojej aby meli misto klidny okresky autostradu kde budou od rána do vecera drandit tezky náklaďáky plny sutraku.
Jen at si prirodu kurvi nekdo kdo ty prachy potřebuje. Nasi ekonomiku to nevytrhne, tezari by stejne byli cizinci a makali by tam gastarbeitri.
V pořádku až na dvě věci:
– těžký náklaďáky budou drandit tak jako tak, protože si nedrandí jen tak zbůhdarma, ale proto, že potřebují převést materiál z místa A do místa B. Pokud materiál do místa B budu převážet z místa C, které je 10000x dál, než místo A, pak se, dle elementární logiky, požadavky na materiál nezmenší a jízdní výkony se naopak zvýší.
– S tím souvisí druhý bod a tím je, že už jen vzhledem k předchozímu to rozhodně nebude „levně“.
Zároveň doporučuji ctěné pozornosti další konsekvence. V normálním systému by po zavedení takové pakárny chudý lid volil alternativní materiály – dřevo, vepřovice, rákos, které by si cenu (možná) držely, ale jejich stavební kvalita je mnohem nižší.
Jenže to narazíš na normy, které byly převzaty jako nařízení EU (v době, kdy se zaváděly energetické štítky), které jsou charakterizovány větou: Od roku 2020 mohou být povolovány jen stavby v energetickém standardu „budova s téměř nulovou spotřebou energie“, které splňují požadavky vyhlášky číslo 78/2013 o energetické náročnosti budov, jež je prováděcím předpisem zákona číslo 406/2000 sb. o hospodaření energií.
Pokud k tomu přidám požadavky na požádní bezpečnost (detaily se mi nechce hledat) a nověji na zelenými pošuky zejména v praze požadavky na hospodaření s vodou a zelené střechy (!!!), pak z toho plyne, že ten materiál prostě dovézt musíš a ten matroš zacvakat taktéž.
Tedy až se tvoje děti budou divit, co to bydlení stojí a že i za „dánský domek“ s užitnou plochou 50 metrů a zahradou dalších 100 na periférii stojí tolik, že je zadluží na celý produktivní věk, pak věz, že je to důsledek rozhodnutí, která činíš teď s tím, že „je to v pohodě a je to vlastně dobře“.
Jezdit možná budou, ale jinde. A v menší hustotě. A o to tu běží.
NIMBY je silnej pud. Ty bys taky nechtěl mít za barákem kamenolom, vápenku nebo válcovnu plechu. Nebo velkoskládku odpadu. Počítám, že rád jezdíš autem, ale vedle automobilky nebo rafinerie bys asi bydlet nechtěl.
A lidi holt nechtěj mít v sousedství kamenolom nebo štěrkovnu, protože jim to nic dobrýho nepřinese, naopak to výrazně zhorší jejich životy a sníží hodnotu jejich majetku. Tak to prostě je. Sestim smiř.
Klíč je zakopán v tom „nic dobrýho nepřinese“. V civilizovaných zemích to bývá tak, že pokud je někde důl, velká část vybraných daní z dolu jde do dědin, co jsou u něj. Stejnějtak dálnice, stejnětak třeba sloupy VN. U nás to bylo jeden čas v RUD implementováno taky, ale trochu nešťastně, takže prostředky neinkasovala dědina, kde byl důl a která trpěla, ale dědina, kde bylo její administrativní centrum a která netrpěla a inkasovala, což, oprávněně, vedlo k určitý tenzi. Ale to by bylo řešitelné, kdyby netlačily dědiny, který mají úplný hovno a uměj jen zakazovat a prosadili si aktuální verzi RUD. Takže teď se zisk po komunisticku dělí mezi všechny a díš správnou poznámku, že pokud důl mají, mají z toho stejné hovno, jako když ho nemají a aspoň mají čisto.
Pokud by se tohle změnilo a obce by si mohly vybrat, že buď budou mít krásnou přírodu, ale prachy budou brát z místních daní (teda složej se domkáři), nebo budou mít nějakej průmysl/důl a díky tomu bude zdroj příjmů na údržbu obce (jak tomu vždycky bylo, ne nadarmo je spousta vesnic kolem fabriky), nebo budou mít hovno a zajdou. Za mě je takový rozhodnutí naprosto fér.
Hm, no… treba tady na Sumave, patri drtiva vetsina velkych hotelu a hospod firmam, ktere maji sidlo v Praze. Takze pak argument Prazanu „my vam vozime penize“ je prinejmensim… zvlastni. Mozna tento model neni jen ceskej napad.
Proto říkám, že ty prachy mají jít tam, kde je provozovna a ne, kde je administrativní zisk (sídlo). Ano, jak to zařídit, to je ta správná politická otázka. Ale řeší se to i jinde.
shane
18.8.2020 v 21:01
Ať je za barákem co chce, pokud to nesmrdí, nepráší a dělá to randál jen od pondělí do soboty 8-18, tak whatever.
No, zase pokud by se zelenou sabotáží opravdu Evropa technologicky propadla do roku 1914 – tzn. žádné počítače, žádné kamery, žádné šmírování, žádná AI kádrující sociální kredit, jen manuálně ovládané soustruhy a frézky poháněné transmisí od
parního strojebioplynové stanice, auta sice drahá, ale bez jakýchkoli elektronických asistentů poháněná dřevoplynem a natáčená klikou, „spotřební“ zboží stavěné a konstruované aby vydrželo i pravnuky, a namísto dronů dvojplošníky poháněné nestavitelnou dřevěnou vrtulí……já bych se snad na minutu dal k Zeleným.
To je špatný pohled na věc. Počátek toho budování je už vidět v „pokrokových městech“. počítače budou všude a budou pomocí kamer hlídat každý krok. Povolené budou jen určité činnosti související s životem (nákup, chůze do práce) a pak několik aktivit (tedy ne blacklist, ale whitelist – jogging, cycling, sousedské slavnosti a farmářské trhy), všechno ostatní bude někoho rušit a tudíž bude zakázáno. Každé pochybení bude rovnou dokumentováno a bude vytavena pokuta. Doprava pouze sdílenými prostředky a MHD. Pokud jsi viděl demolition man, tak zhruba tak nějak. Lidi to tak chtěj.
Podle mne si VelkejBracha bude muset ujasnit, jestli chce lidi narvat do MHD a tolerovat jim masky na xichtech, nebo jestli je mit pekne pod kontrolou, zato v induvidualni doleve. Vubec mu ten vnitrni boj ted nezavidim.
Ehm, a zámková dlažba nic? Neexistuje?
Zámkovka je z pohledu památkářů snad horší než ten asfalt, takže mimo centrum jo, ale v něm ani náhodou.
Památ-co? To je nějakej ten úřad zralej na pověšení, teda, eh, na zrušení?
Přesně. Jenže „progresivní architektura“ z principu není v historickém centru, nýbrž se jí realizují pošuci v MHD (nádraží, zastávky, AN), v rekonstrukcích normálních ulic a chodníků, na „promenádách“, náplavkách apod. – prostě na samých místech, kde zámkovce absolutně nic nebrání a seděla by tam skvěle, když už tam nechtějí asfalt.
Pro mně je zámková dlažba symbol čista a rekonstrukce, protože si pamatuji jak v 90. letech nahrazovala tisíckrát záplatované hnusné asfaltové chodníky a jak všechno najednou prokouklo. A klidně unese i kamion, když se tam dá ta tlustá verze.
Mám stejný pocit. Zámková dlažba, když se znelíbí, jde během jednoho dopoledne vyloupat a do podkladového potěráku, nebo co tam dávají, uložit třeba repliky nějakých historických dlaždic, žulové kostky, nebo třeba i kočičí hlavy, když na to přijde.
Asfalt s vápencem – ten známý, litý chodníkový, zasypávaný drobnou bílou teracovou drtí, co jej rozlévali po chodnících z toho čoudícího asfaltérského vozu, vytápěného dřevem a taženého Zetorem, ten už se dávno nikam neaplikuje, byť se perfektně osvědčil, alespoň na chodníkách a pěších zónách.
Dneska všude valí finišerové koberce alespoň ve 2 vrstvách a ten tak snadno neodstraníte. Rozřezat diamantovými pilami na kusy, vypáčit, práce jak na kostele.
Zámkovka je vyloupaná za chvilku. Je jednou z mála polistopadových věcí, které jsou užitečné.
Pod zámkovou dlažbu se dává jen zhutněný štěrk a pod to písek. V tloušťce podle požadované nosnosti. Je to úplně geniální škálovatelný a opravitelný systém, sám jsem to jednou poptával.
to nevím, to nebylo v možnostech, protože překvapivě bylo u jednoho projektu uvedeno, že si můžeme vybrat, jestli tam bude asfalt, desky nebo jiná dlažba, kostky. Na internetu jsme mohli hlasovat, kdo by si tam, co přál, abychom se pak dozvěděli, že tam budou kostky a hotovo, protože ty jsou nejlepší. Zámkovka v nabídce vůbec nebyla.
Přesně jak říkám. Fetiš na žulové kostky, a funkční zámková dlažba je tabu, protože by ve srovnání s ní žulové kostky prohrály.
Možná je to revoluce proti „zlým kapitalistickým 90kám“, protože zámková dlažba je jejich symbol. Než přišly dotace z EU na blbosti, každá obec která chtěla vypadat k světu rekonstruovala tisíckrát záplatované ulice a chodníky právě zámkovkou, protože všechno okamžitě prokouklo a taková investice byla jasně vidět na první pohled.
je možný, že zámkovka má nějakou špatnou pověst, protože když jsem potřebovala nový „záhrobec“ u své pastoušky a chtěla jsem zámkovku, tak šel dodavatel do vrtule a vnucoval mi dlažbu se dekorem dřeva, kterou jsem odmítla, protože nemám ráda, když se něco tváří jako něco jiného, když se dlažba tváří jako dřevo, je něco blbě. Nejdřív mě přemlouval, že to je báječný, protože to každý chce. Pak mi začal vnucovat dřevo, ale to by tam bylo také jako pěst na oko. Nakonec se nechal přemluvit, udělal tam zámkovku a docela nerad přiznal, že to tam asi opravdu ladí.
A není to prostě tím, že mají dodavatelé na zámkovce podstatně menší marži, než na kostkách?
Nebo tím, že člověkohodiny proplácené na pokládání kostek jsou výrazně větší, než na pokládání zámkové dlažby?
to asi ne, protože to bude podle mě prašť jako uhoď. Jistě to nevím, ale vím, že setsakra rozdíl je v podkladu. Nicméně, když jsem se ptala radnice, kolik stojí metr čtvereční pokládky, tak k mému překvapení uvedli tak obrovský cenový rozptyl, že jsem se nestačila divit. Nepamatuji si to úplně přesně, ale bylo to nějak mezi 1500 Kč až 3000 Kč za metr čtvereční a někdy i víc. A pak jsem pochopila, kde se bere ten rozdíl, kolem náměstí, kde byla radnice, se z chodníků stal tankodrom do roka po pokládce, zdravím společnost DaP. A pak se stalo, že položili novou dlažbu na náměstí kolem radnice a ta byla jak když střelí, nepropadala se, dalo se po ní chodit, jen člověk nemohl zajít za roh. Takže kolem radnice to stálo 3000 a víc a v bočních ulicích to stálo 1500, nicméně ten propad nemůže být způsobený ničím jiným než podkladem. Ale je možné, že jim památkáři nepovolili nic jiného než ty malé kostičky a radnice z toho vybruslila tím, že ušetřila na podkladu. Ale samozřejmě nevím, jak je to ve skutečnosti, protože chodníky v tristním stavu a radnice tvrdila, že to jinak nejde a nedokázali upřesnit cenu, pak chodníky kolem radnice v perfektním stavu. A ani to nemá hlavu patu, protože ti z radnice rozhodně nechodí pěšky a výstavní chodníky nepotřebují, protože jinak by nezabrali spoustu parkovacích míst pro potřeby radnice . . . Jen si vždycky vzpomenu na jednoho člověka, u kterého jsem kdysi byla na školení a ten říkal, že ti opičáci tak dlouho sedí na radnici, až zapomenou, že město není jejich a jen ho spravují, tenkrát jsem si říkala, že přehání, dnes vím, že to tak není.
jablka a hrušky.
1. zámkovou dlažbu dokáže položit každý, koho strepete zo smreku. pokládka pražské mozaiky je řemeslo. a to tuplem autentických ze všech šesti stran štípaných kostiček, tak i laciných boční plochy řezané, horní a spodní štípaná (ještě můžete mít lacinou kombinaci bílá-šedá a drahou autentickou mléčná-růžová, a opravdu se můžete dostat na veliký rozptyl ceny)
2. následné zvlnění dlažby nezáleží zas tak moc na kufru (štěrkodrť nebo hubený suchý beton v případě předpokládaného občasného vjezdu automobilů), ale na tom, co je ještě pod kufrem. v chodníku to zpravidla bývají inženýrské sítě, a někdy je jich takový propletenec, že těžko zásyp rýh smysluplně hutnit. ostatně hotové chodníky se předlažďují zpravidla z důvodu rekonstrukce inženýrských sítí.
3. zámková dlažba je především laciná náhražka dlažby. tu je možné směle použít na chodník okolo novostaveb na periferii, na garážovou cestu v satelitu nebo grilplac v zahrádkářské kolonii. samozřejmě proti gustu nic, ale do centra ani širšího centra to na veřejná prostranství opravdu nepatří. už zhruba 140 let je pražská mozaika povinná.
Známý má žulové kostky okolo baráku. Vycházejí dráž na pořízení (oproti lití betonu je štípání dražší), na dopravě (jsou citelně těžší) a na práci (jak píše Lukas B., je to podstatně náročnější práce).
Nejde jen o rozdíl zámkovka – kostka, zámkovku mi k baráku nabízeli levněji (práci i materiál) než větší formát betonové dlažby. Když jsem se ptal proč, tak tvrdili, že běžnou zámkovku položí každý, manipulace je jednoduchá, pokládání nějakých 25 x 40 či 25 x 60 cm kousků už je náročnější práce na manipulaci. Co se ukázalo být problémem největším, byl vzor. Chlapci nedokázali rozbít představu pořád stejných řad a myšlenka, že můžeme hodit do jedné řady více dlouhých a do jiné více krátkých, jim došla až poté, kdy jsem jim to tam zkušebně vyskládal (dle manželky to byl pěkný pohled,jak na odjezdu v saku popadám manipulační kleště a tahám ty kusy betonu. Nicméně jakmile jsme překonali tento problém, tak práci odvedli perfektní).
Lukas B. 20.8.2020 v 8.13
Vzpomínám si, že na úsvitu věků byl hlavním argumentem pro použití zámkové dlažby fakt, že se dala kleštěmi vzít naráz celá jedna vrstva z palety a položit. V tuzemské praxi jsem to ale provozovat neviděl nikoho.
To je pravda. Už moje prababička v roce 1937 si musela povinně zřídit a zaplatit chodník před domkem a dostala k tomu i pokyny kde v které kanceláři na radnici si má vybrat dopředu schválený vzor a jaký kámen se na to musí použít. Dělala to firma, samozřejmě.
ono to má ještě jeden aspekt. přírodní materiály stárnou tak, že patinují a získávají půvab, něco jako vrásčitej moudrej indiánskej medicinman nebo babička ze starého bělidla, zvlněná oježděná dlažba prorůstající pampeliškami a pokapaná olejem je svým způsobem nádherná – jako dubovej kuchyňskej stůl, co stojí v kuchyni už osmdesát let a dloubaly do něj vidličkama čtyři generace nezvedených dítek. zvlněná, odřená a solí a mrazem narušená zámková dlažba je odporná jak poškrábaná lamino deska stolu v odborářské zotavovně u přehrady plné sinic.
a ještě jedno – kámen musí být místní. v praze je pražská mozaika ze sliveneckých lomů (nyní praha 5), kočičí hlavy jsou řevnické křemence (20 km od prahy, historicky vozené po vodě), žulové kostky vltavská žula (kamýk nad vltavou – na vorech 40 km). když si někdo přiveze do prahy a okolí třeba slovenskej andezit nebo dubičnou (krásný kámen z českolipska), nebo někde u koněprus vyskládá garážovou cestu z žulových kostek (když všude okolo lezou ze země vrstevnaté vápence na divokou dlažbu jako dělané), tak je to barbar a nezaslouží slitování. zámková dlažba je tolerovatelná jen tam, kde je země lacatá a nejbližší kamenolom více než tři dny pochodu daleko.
a povšimněte si, že v placatém slezsku nebo v prusku jsou staré dlažby z naostro pálených cihel a jsou nádherné.
To jsou kecy tohle, to je strašný, sorryjako, loopback k debatě o ochranářích. Dá se s nějakou rozervou akceptovat požadavek na jednotný vzhled veřejných prostor v rámci dejme tomu ulice, maximálně čtvrti a víceméně uliční čáru, když už si na to chceme hrát, ale musí to mít nějakou míru. Ne jako v prdeláku, kde když staví chodník obec, udělá to z nejlevnější zámkovky, ale když přikážou soukromníkovi se stavbou baráku postavit kus silnice, na které pak budou vybírat za zábor veřejného prostranství, tak to mají požadavky div né na leštěnej mramor. Když se pohybuju v zemích, kde tohle nemají a před každým barákem je jiná šíře, výše, materiál a vzhled, působí to poněkud… jižansky, ano.
Na druhou stranu, na vlastní zahradu (v rozšířeném slova smyslu) nechť si každý dá, co je mu libo, protože do toho je každému velké hovno a starý hnusný kočky jsou stejně hnusný jako stará hnusná zámkovka. Naši předci dávali dlažbu z toho důvodu, že to byl výrobně nejjednodušší dostatečně trvanlivej materiál. Když dlažba dosloužila, nemilosrdně to zlikvidovali a nahradili novou, pokud byla k dispozici lepší technologie. Pokud by to tak nebylo, jezdíme dodneška po silnicích ze sopečnýho popela nebo položenejch placáků, protože „je to fakt krásný a má to patinu“.
q
20.8.2020 v 20:31
Asi tak. Tidleti krténi s historickou patinou by ji měli všem hezky vykešovat, dyž si vymejšlí sračky na cizím majetku, a i tak by to furt bylo zlo, ale aspoň akceptovatelný.
Zpřírodní i pálená cihla, i beton, dyž se nechá přírodu konat. Do labyrintu sem si dával z cihel, co ležely leta letoucí na zahradě, obrubníček, byly krásně zelený.
Lukáš B.: jenže tady se bavíme o náhradě
1) asfaltu na nádražích
2) starých hnusných asfaltových chodníků
Na obě tyto aplikace neexistuje důvod, proč diskvalifikovat zámkovou dlažbu kvůli vzhledu a mermomocí tam cpát žulové kostky, jako to dělá IPR a progresivní takyarchitekti.
jistě i Vy asi vnímáte rozdíl mezi třeba prvním nástupištěm hlavního nádraží v Praze (pod halou z roku 1908) a nástupištěm nádraží holešovice nebo libeň. mezi jungmankou či nerudovkou a nějakou boční ulicí v Hostivaři nebo v modřanech (analogicky samozřejmě v jiných městech).
širší centrum prahy (žižkov, dejvice, smíchov, podolí, vinohrady) má jednotný vzhled veřejného prostoru a je to přiměřeně správně. samozřejmě asanace židovského města byla z hlediska památkářského špatně (bestia triumphialis), ale s tím už nenaděláme nic. zaplaťpánbů za zbourání rudého práva. u transgasu si nejsem úplně jistej, brutalismus nebyl zas tak špatně.
Jo takže na smradlavém Smíchově, který teď rozpůlí fungl novou hypermodernou na území odstavného kolejiště tamního nádraží, sice směl být asfaltový rozbitý, tisíckrát látaný a spárovaný chodník, ale zámkovka tam být nesmí protože je nutné mít „jednotný vzhled veřejného prostoru“ s Vinohrady?
Já vím proč nežiji v Praze. Tohle je přesně ten druh velkopanského dirigistického megalomanského arbitrárního přístupu, ze kterého mi stoupá tlak a se kterým vždy, když přijdu do styku, děkuji Bohu, že žiji jinde, kde starostové takoví aktivističtí pošuci nejsou.
helejďte, jestli nemáte vkus, tak se asi nic zlého neděje. ale na chlubení to fakt není. jestli žijete na sídlišti, kterého centrem je olezlý hranatý kulturák s apelplacem ze zvlněného liťáku, tak chápu, že zámkovku berete jako menší zlo a pokrok. ale do ulic města fakt nepatří.
Lukas B.
a co tedy podle Vás do města patří, v Praze jsou na chodnících malé kostičky, které nevypadají nijak extra, ale hlavně se po nich moc nedá chodit. Tu a tam jsou vydrbané, tu a tam zvlněné, často kloužou, například u Muzea, tam je chodník z kopce a nějaká chytrá hlava tam dala kostičky, které kloužou, když zaprší nebo trochu nasněží.
moussa: a ještě nejenže kloužou, ale stejně dobře jako sníh a bláto v nich drží i psí lejna a každý jiný sajrajt, a ty bílé záhy zežloutnou a vysloveně vypadají jako špína sama.
Pro mně jsou esteticky žulové kostky jen o jeden stupínkem nad tím nejodpornějším „komunistickým“ asfaltovým chodníkem, který svými záplatami vypadá jako trup Somálského parníku.
Lukas: no jistě, zaplivaná Nádražní, starý autobusák Na knížecí, bordel u činžáků naproti pivovaru nebo ulice příčící Plzeňskou a Vrchlického, to je prostě pohádková estetika. Ale chápu že se vám musí líbit – v nejtemnějších, nejpomočenějších a nejšpinavějších zákoutích je totiž žulová dlažba nebo dokonce kočičí hlavy :o)
https://en.mapy.cz/zakladni?x=14.4081287&y=50.0653168&z=17&pano=1&pid=69737653&yaw=1.251&fov=1.571&pitch=0.136
https://en.mapy.cz/zakladni?x=14.4058542&y=50.0709914&z=17&pano=1&pid=69730482&yaw=0.589&fov=0.557&pitch=0.268
Aaah, to je estetika. Úplně ji čichám. :-P
Do historického centra a na nádvoří hradů jistě. Befehlem ji cpát na Smíchov? Máte velmi „vytříbený“ vkus.
Jan Mrcasik
máte pravdu, ale opatrně s tím Smíchovem, každý ví, že Smíchov je nejkrásnější místo na celém světě!!
U prince Miroslava?
Ostatně, nápis „Tady je lépe, než na světě“ se nachází právě na Smíchově…
Ja bych ty archaly to nechal v zime cistit hrablem od snehu.
Lukas B.
2. následné zvlnění dlažby bylo dost šílené, z dlažby se stalo takové esko, na jedné straně kopeček a na druhé ďolík, propad dobře o víc než 20 cm a to několik desítek metrů, zajímavé bylo, že hned za rohem je to všude úplně rovný. Že by inženýrské sítě končily utnuté na konci ulice a na náměstí už nepokračovaly?
Pamatuju, kdyz na Videnske delali site. Jedna firma rozkopala, polozila plyn a zahrabala. Pak prijela dalsi firma, rozkopala, polozila vodu a zahrabala. A prijela dalsi firma, rozkopala, polozila Telecom a zahrabala. Zajimave bylo, ze kazda ta firma mela uplne jinou skladbu podlozi pod dlazbu. Pamatuju si to dodnes. Myslel jsem si tehda totiz, ze je na to nejaka norma. A vono neeee.
Souhlas, k tomu asi není moc co dodat. Jak vidím na těch vykurvených 160 km uzavírek makat těch pár desítek chlapů, 3 tatry a 4 bagry, vidím to tak na 200 – 300 let do dokončení.
Určitě teda dřív zakážou auta, než bude hotová D1.
Máme tady ale na komunální úrovni relativně nový fenomén a to je teprv sračka.
To takhle přijede fréza na hlavní průtah obcí, odmrdá asfalt, na kterém kurva nebyl ani škrábaneček, prostě 100 % stav, dají tam semafor, fréza odjede a vyserou se na to. Za měsíc až dva přiede asfaltovačka, dá jednu vrstvu, odjede. Za další měsíc přijede znovu i s válcem, dodělají pruh, načež přijede fréza, rozmrdá druhý pruh, a situace se opakuje v druhém pruhu. Úsek 150-200 m cesty, která byla úplně v pořádku a obsahovala 0 děr a závad tak trvá 3-5 měsíců, kdy tam člověk stojí jak piča na semaforu, protože to není kudy objet.
Otázka do pléna – je možno někde někoho žalovat nebo prostě uděla nějaký humbuk kolem toho, že se opravuje za těžké prachy s maximálním otravováním nejen řidičů ale taky obyvatel obce něco, co vůbec opravu nepotřebovalo? Má s tím někdo nějaké zkušenosti?
Tohle mě taky zajímá. Chtěl sem si udělat na tohle téma nějaký výzkum, ale nenašel jsem relevantní zdroje (hledal sem asi hodinu a nenašel jsem nic). Možná někdo z praxe – Honza ZZR, Ygorek?
Ta stavba silnic má několik technologií a některé jsou nákladné při stavbě, ale pak vydrží dlouho dlouho a ostatní jsou méně nákladné na stavbu, ale drahé na údržbu – přesně to, že se jednou za 10 let musí odfrézovat vršek a položit znovu, což v horizontu třeba 20 let vystřelí cenu ad astra, ale když nastavím rámec TCO na 5 let, tak vyjde supervýhodně. No a v rámci aktuálního trendu pro dementy „berme to nejlevnější, protože cokoliv jiného je okrádání“ se tahle technologie používá.
Ono to asi nebude tak jednoduché, ale chtělo by to relevantní vstupy, protože nárůst frekvence údržby nově budovaných úseků je patrný i pro vohnouty s krátkodobou pamětí, jako jsem třeba já.
to ještě pochopím furt víc, než to co se děje aktuálně u nás ted
že tam dají sračku, co nic nevydrží a za 3-4 roky se to dělá znova, budiž, třeba to bylo levné
ale oni „opravují“ cesty, kterým nic nebylo, žádné díry, poškození, nic
No ale však o tom mluvím. U nás stejný případ – cestě nic nebylo. Jedna z nejkvalitnějších široko daleko, jako mlat, nádherná, bez vylezlejch kanálů, po rekonstrukci asi 7 let, malý provoz. ALE teď je dva měsíce zavřená, protože je nutno udělat novou obrusnou vrstvu. Že kdyby se neudělala, tak by náklady, které jsou asi 2 mega vylezly na 4 mega (komplet nová silnice stála 5,5). Zdůvodnění v tomto duchu (bez jakýchkoliv detailů) v městském informačním Rudém Právu, což se železnou pravidelností znamená, že je to děsnej průser a levárna, který je třeba vhodně „politicky vysvětlit“.
Proto mě začaly zajímat technické a finanční podrobnosti.
jo tak, oni to mění preventivně. Jo tak to je mazané
Já teda slyšel, ale je to z hospody, že se jedná o volby, které teď budou. Že snad nějak udělají „velkou rekontrukci silnice“, na to vymezí kraj prachy, ve skutečnosti udělají jen tu horní vrstvičku a z toho rozdílu financujou kampaň a kupování socek
ne, jedná se o to že mají stavební povolení na 5let. Tudíž před vypršením povolení aby stihli utratit peníze tak opravy znovu to co bylo už opravené. Aby měli i proinvestováno. A prodlouží tím dobu opravy.
To stejný předminuly a minulý rok trasa Brno-Pohořelice, naprosto v pohodě „dálnice“ a celou ji odfrézovali a dělali nový povrchy ač to nebylo potřeba.
Tady je problém že ŘSD nepřelívá peníze do krajských správ.
Chtěl jsem tenkrát po nich proč to dělají a také mě pověděli že potřebují proinvestovat peníze. Navrhoval jsem jim ať neopravují opravené ale ať opraví silnice které to potřebují. A odpovědí mě bylo že ŘSD má své rozpočty a SUSky taky své a že to nejde.
Protože to je tak nasmlouvaný. Povrch má mít životnost, jinak pokuta. Takže nemůžou čekat, až se začnou objevovat trhlinky, protože to už by byla pokuta. Než by v takovým případě stihly dokončit byrokratický aparát kolem opravy a uzávěry, už by se to sypalo a bylo by to za pokutu. To raději vyměňují povrch, který se už blíží ke konci své garantované životnosti, než aby to nechali rozsypat. Olej taky měníš pravidelně a ne až když se motor začíná zadírat.
To je zajímavý. Pokuta od koho a za co?
Spíš mi je o to, jestli je opravdu ekonomicky výhodný a proč (technicky/ekonomicky) dělat údržbu v ceně 30 procent stavby takhle často.
Neříkám, že je to nutně špatně (nicméně mě to překvapilo), jen chci znát alternativy.
Pokuta je smluvní a je od odběratele. A taková údržba není v ceně 30 procent stavby, ale cca 8 – 10 procent. A jakmile vyprší smlouvou ujednaná udržitelnost stavu vozovky, garantuji ti, že budeš jezdit po výtlukách.
Tak nevím. Ve smlouvě nic o jakékoliv záruce, jakou popisuješ není (je tam klasická záruka za vady díla) a předpokládáná cena za kompletní rekonstrukci ulice je cca 6M, náhrada obrusné vrstvy 2.8M.
Jak to tedy je, himl? Z ničeho jiného, než ze smlouvy ta povinnost pro dodavatele (se sankcí) planout nemůže. nebo jaký je to mechanismus? Musí být smlouva o tom, že dodavatel pro odběratele (obec) zajistí něco jako pravidelný servis komunikace po dobu X let?
Pořád to ale není odpověď na otázku, proč rekonstruovat silnici bez nadstandardní zátěže (III. třída) v horizontu deseti let a jaké jsou k takovému postupu alternativy.
Pak už jen. Co jste si zvolili, to tam máte.
To je jako, když jsem se Pražákům z šestky snažil vysvětlit, že třičtvrtě miliardy za úklid chodníků a údržbu zeleně je mimo mísu asi o 400 – 450 milionů, ale oni ne. Tvl. práci odvedou Ukrajinci cca za 80 – 110 mio. a zbytek je jen přefakturace té rukavičky, která obléká ruku trhu.
Jako každý rok žádaly technické služby o zvýšení přídělu financí na údržbu zeleně. Když se od nich opozičnímu poslanci žádným způsobem nepodařilo záskat údaj, o jakou plochu zeleně a počet stromů se starají, rezignoval. Žádného jiného poslance taková logická otázka nenapadla…
tak na šestce určitě navyšuje cenu za údržbu zeleně ta pitomost, že musí být tráva na kolejích. A ve vedrech vypěstovat britský trávník na tramvajové trati rozhodně není zadara. Ale je fakt, že nevím, jestli to má ve správě dopravní podnik nebo technické služby. Ale pokud to mají ve správě technické služby, které nerozhodly o trávě v kolejích, tak ten dotaz musí považovat za pitomost.
Hele reálně to udělají firmy s UKčkama za cca 110 míčů a za 600 se to pak vyfakturuje Praze 6. Tvl, nebo Praha 2 statisícové faktury za „Ruční úklid sněhu“ už v listopadu. Ty krávo! Ve Špindlu doufají v mráz, aby mohli pustit sněžná děla, zatímco v Praze mají vícenáklady s ručním úklidem sněhu už v listopadu.
no ještě jsem si to googlnul a prdlajz pokuta
dotaze EU 28 mega, kraj přihodil dvojku, stát taky dvojku a stavební firma se napakuje za to hovno co tam udělala
Kdysi davno k tomu byl rozhovor v aute v DVTV s nejakou byvalou namestkyni nebo cim a ta to rekla jasne. Zadavaji to nevzdelani urednici, tim padem zadani muze obsahovat chyby a hlavnim kriteriem je cena(levne), tim padem ten projekt nelze udelat rychle a kvalitne.
JE to stejne, jako kdyz armada si rekne, ze chce tanky a urednik pak pise zadani vyberoveho rizeni. Teoreticky to musi projit vsevojskovymi testy, teoreticky je na statni stavbe stavebni dozor ;)
Vysvětlil mi soused architekt, že to jsou „ízi many“. Není potřeba stavební povolení, odpadá sraní s papíry, práce je to jednoduchá, vypadá že se něco dělá, (nejen) stavaři se napakují, proto celá ta nabalená pakáž zrovna tohle miluje.
Taková alternativa hladových zdí? Nebo alternativa jakože konec roku a je potřeba utratit prachy, co máme ve fondu? Jinak nám příští rok žádný nedají?
Srovnavat pesi lavku nekde v Praze s exponovanou, pro region kritickou stavbou, jako byl a znovu je most v Janove je zavadejici. Jako dukaz neschopnosti naseho politickeho establishmentu a RSD je lepsi priklad D1 nebo mostu pres Nove Mlyny. Nejsou schopni stavajici stavbu ani udrzovat, pomlcim o neschopnosti navazat na jiz hotovou dalnici do Vidne na strane AT.
Kdyz se pri udajne expertize ukazal mostek jak parodie na sebe sama, tak nasi skveli urednici nechali v prvnim kroku zavest kyvadlovou dopravu. Bavime se o hlavnim spoji Moravy a Rakouska. Ve druhem kroku premostili stavajici betonovy most vojenskym jako docasne opatreni. Zavedli tychlostni omezeni na dvacet kilaku a po nejake dobe se nejake pizdicce starostce mistni prdele podarilo na celem pruseru jeste ryzovat umistenim radaru. Ted je situace famozni, jsou dve objizdne trasy, most se konecne zacal opravovat. Kazdy smer ma jinou objizdku a na kazde je skvely mostek se semaforem. Cela akce objizdeni se planovala rok, nebyli schopni ani opravit, nerku pripravit mistni komunikace na napor.
Kdyby takhle fungovala soukroma firma, tak jedine z nejakeho skveleho dotacniho programu EU, jinak by chcipla jeste pred zalozenim.
Novinarum cela akce u prdele, nikdo nehleda viniky, nikdo se nepidi, proc oprava takoveto sracky trva ctvrty rok. Policie na vsechno sere, Polaci tam jezdi jako dobytci, zakazy vjezdu pro tranzit neresi.
Toto uz nemuze byt neschopnost, ale snad zamer.
Jojo, tam je to extra výživné, to jsou kokoti par excellence.
Hlavně , že jediné kudy lze jet je přes přeclav, ale na celé cestě z Brna ani jediná značka, která by naznačovala, že přes Mikulov je to fakticky úplně neprůjezdné.
Řekl jste to ne docela přesně, jedná se o jeden z hlavních spojů od Baltu ke středozemnímu moři. Minimálně určitě Krakow – Vídeň.
No humus na zabití.
Breclav dokaze byt taky pain in the ass. Nema obchvat, ktery byl planovany na zacatku devadesatek. Prujezd pres den je o nervy pro vas u mistni. Nechapu, proc ten obchvat jeste nemaji, cichat ten smrad, prach a uzivat hluk – bud je to mesto masochistu, nebo jsou porad tak zliti, ze je jim to fuk.
V kazdem pripade se do Vidne neda rozumne dostat.
Nedá, možná lepší přes Blavu :)
Obchvat, to je jak u nás ve Frýdku, o obchvatu se mluvilo skoro 30 let, probíhaly i demonstrace.
Teď se konečně staví a zcela výjimečně jako že doopravdy staví, tatry, prach, sbíječky, bagry, beton, armatury, normální opravdová stavba s dělníkama a stroji, což je unikát dnes už nevídaný.
To vše najednou jde jenom proto, že frýdecký obchvat budou potřebovat jako objízdnou trasu až budou muset zavřít tu zkurvenou vytunelovanou ostravskou dálnici, co se začala rozpadat ještě před kolaudací. Jedná se přitom o tentýž tranzit Krakow/Katowice – Vídeň v křížení s Kiev-Praha. Takže si musí máknout, protože ostravská dálnice už smrdí průserem i s mrtvolama, neví se, kdy se to zhroutí.
A byli jste ve Frýdku aspoň za jedno, kudy by ten obchvat měl vést?
Když se měl stavět obchvat Kolína, našla se nemalá skupina občanů, která byla proti – resp. by se jim líbilo, kdyby vedl z druhé strany města. Byli to převážně lidi z vesnic, kolem kterých (nebo přes které) ten obchvat dneska vede.
Obchvat Kolína je dnes na jižní (jihozápadní) straně města. Pravda je, že na sever od Kolína je jak dálnice D11, tak automobilka TPCA. Ale pravda taky je, že současná podoba znamenala jen překonat nějaká údolí, nějaké silnice a jedny koleje. Pokud by ten obchvat byl ze severní strany, byl by jednak o něco delší, ale hlavně mnohem dražší – kromě třech železničních tratí taky 2x Labe a hlavně nějaké močály a jezera. Ale pár vesničanů sepisovalo petice, že tam by to bylo lepší, protože „my to tady nechceme“.
No tak samozřejmě že ne. Byly 2 varianty, severní a jižní, jedna byla 3x dražší a 10x složitější a časově náročnější na výstavbu, tak si můžete tipnout, která to vyhrála.
Oficiálně samozřejmě šlo o nějaké žáby nebo brouky, které bylo třeba chránit, ve skutečnosti samozřejmě o pozemky, které měli nakoupené radní + samozřejmě z větší zakázky, lze odklonit větší vatu, jakože v té době, kdy se to řešilo, jsme měli jednu z nejzkorumpovanějších a nejprohnilejších radnic v republice.
Ale mrd dup, hlavně že se po 30 letech konečně začlo, protože máme tranzit nějakých 40 – 50 tisíc kamionů durch centrum města, což je strašná paráda.
to: předřečníci ve vlákně
A nejlepčí je teď asi ten Přerov: od severu dálnice, od jihu dálnice, obchvat není a tak dálniční provoz tranzituje přes město. By se jeden posral. A jak přijdete od Lipníka a teď najednou je konec dálnice, třicítka a pravoúhlý výjezd, tak tam měří policajti (mě teda ne, Genevo One BlackEdition).
ano ano, přerov je také legendární
vůbec je to výsměch, když si vezmete, kolik státní kasa z mezinárodního tranzitu přes zemi, která prostě leží uprostřed evropy inkasuje prachů a furt nejsou schopní dodělat páteřní síť, než dojde ropa, stejně to nestihnou
já mám někdy pocit, že ti zmrdi, kteří to celé řeší snad lítají vrtulníkem a nejsou mezi náma, co po těch zkurvených cestách jezdit a v těch zápcpách stát
Přerov, Přerov…
Neříkal v TV nějaký pan Patrik redaktorovi, že tam jsou nějací obojživelníci?
(Ten pazdrát skutečně použil sousloví „nějací obojživelníci“, vědom si své převahy se ani nenamáhal vyslovit nějaké obávané druhové jméno.)
Obchvat je holt klasickej NIMBY. Kazdej vi, ze je to potreba, ale nikdo ho nechce mit za barakem. Navic to vetsinu tech vesnicanu zas tolik nepali, protoze obchvat je důležitej predevsim pro transit a ne pro vidlaky co pouzivaj predevsim paprskovy cesty do města a zpatky, takze jim to nic neprinese a naopak zkurvi kvalitu bydleni.
Eh, Brno – Vídeň ?
https://www.youtube.com/watch?v=XDJEPjvbbs4
Je to marný, marný, marný…
Asi to znáte, ale stejně mi to nedá:
https://www.youtube.com/watch?v=UkOPJmbHy6U
to JH
Twl, sem si poprskal monitor … :)))
Jako potvrzeni uvedu opravdu silnice Opavska v Ostrave, kdy nekolik kilometru v patek zacali opravovat a v sobotu nebo nedeli bylo hotovo. Toto je jediny pripad normalni rychlosti opravy co jsem v CR zazil.
Toto je úplně v píči.
Docent Čuba, blahé paměti, resp. jeho podřízení si usmysleli, že spojí příjemné s užitečným:
Bylo třeba z křižovatky Zádveřice/Lípa udělat nový přivaděč do Slušovic /dnes silnice II-491/, protože stará „zádveřická“ cesta do Slušovic už provozu družstva a navázaných výrob kapacitně velmi nestačila a rozšířit nešla.
No a zároveň se blížila 4 měsíce předem ohlášená návštěva Michaila Gorbačova.
Agrokombinát se obrátil na Pozemáky, jak to vidí oni – natažení alespoň těch 4km ve čtyřech proudech a s osvětlením do Slušovic. S tím, že družstvo samo si to později protáhne k Hrobicím a dál až do Lukova, celkem asi 12km.
Pozemáci na to mrkli, vzali kalkulačky a na to, co požadoval přeceda, jim vyšly asi 3 roky s tím, že po položení budou nějaké dodělávky – jako značení na svodidlech, odbočovací pruhy k jogurtárně, k farmám SWS, TNS, ve Sluškách odbočka a nový širší most směrem na Neubuz a Všeminu. Za Všeminou už nějakou chvíli stál skutečně reprezentační družstevní hotel, z jehož vybavení, interiérů a možností a schopností personálu byl dost vykulený i sám velký Gorby.
No přeceda se tehdy asi nasral velmi, na ty termíny a okecávky. Svolal svoje lidi /krom Devátého a jemu podobných všechny velmi schopné a adekvátně placené/ a ti během necelých 36h nepřetržité práce /i za pomoci jejich výpočetky/ zorganizovali kompletní inventarizaci, pozice umístění všech vlastních stavebních strojů i lidí k nim, nepřekvapivě na 3 směny. Plus k tomu, stihli vyjednat vypůjčení strojů a technologií, kterými sám AK nedisponoval – i s kvalifikovanými posádkami, opět na 3 směny. Všechno tehdy bylo od Pozemáků z okresů GV, UH a KM, tuším něco i z Inženýrských a Dopravních staveb. Od ženijního vojska speciálisty na pracovní překlenutí mnoha propustků, mostků apod., modulový ženijní most chvíli zaskakoval i místo toho starého úzkého – na odbočce na Všeminu. Byl tam jen asi týden. Za týden, možná 10 dní byl komplet hotový nový, široký dvouproudý most i se dvěma chodníky a zábradlími pro pěší..
AK si sám zajistil dokonalé halogenové HXJ a tehdy ještě rtuťové RVI osvětlení celé délky staveniště od Lípy až do Slušovic. Jeda kolem, do Zlína, tehdy ještě Gottwaldova, bylo všude, kde se něco dělo, snad tolik světla, jako ve dne. Všiml jsem si, že na úsek asi tak 100m, pálily 3 halogeny HXJ1000 a jedna RVI2000 V kteroukoli denní či noční dobu bylo lze spatřit mraky lidí a mašin při práci, Tatry jezdily snad ve dvojstupech.
Lidi ze Slušek, vysmívaní „družstevníci“, ale dle mého už tehdy špičkoví i vzdělaní manažeři, to všecko dokázali zorganizovat tak, že se tam opravdu makalo na 3 směny.
Čtyřproudá silnice kus za křižovatku do Slušek, pokračující pak jako dvouproudá zatím do Hrobic, včetně svodidel a osvětlení, byla v režii AKS hotová za 3 měsíce. Ještě měsíc pak měli čas okolo silnice upravovat terén a sázet pro pana Michaila kytičky a stromečky…
Nojo, Slušovice, to byl stát ve státě. A ještě k tomu šlo o návštěvu Protektora. Jinde to ale tak hezky nefungovalo, ze ne?
Tak on Čuba. nebyl žádný zázrak, jeho přednost spocívala v kámošství se Štrougalem a v tom, že soudruzi ze Slusovic dělali vzorové družstvo, takže když Čuba chtěl, strana a vláda pomohla
Bylo tu dalších pár podobných (nekteré TOSy například), ale je fakt, že Čuba byl nejdál
Problém byl v tom, že když Slušovice mohly, ostatní nesměli
Čau, sem nevěděl, že to tam servisdok zná, nejsme sousedi ?
No, ono je to asi mnohovrstevný: Je pravda, že to postavili v rekordním čase a že ta silnice fugnuje dodnes, aniž by se asfalt po letech nějak viditelně kurvil. Taky je pravda, že do těch Hrobic a Lukova už to po Gorbyho odjezdu nedotáhli … Dostihová dráha ve Slušovicích, jakož i Park Hotel Všemina byl už tenkrát legendární, stejně jako obchody ve Slušovicích, ve kterých, světe zboř se, bylo spotřební zboží. (Kdopak je asi dnes vlastníkem hotelu Všemina… ?)
Ovšem jak správně píší shane a bubik, Slušovice byly stát ve státě. Čuba a jeho manageři určitě byli schopní kucí, o tom není pochyb; ale realizovat mohli právě tolik, na co poskytli politické krytí kamarádi Štrougal a Hegenbart (neprávem pozapomenutá šedá eminence). Aby v AK Slušovice mohli stavět počítače, museli nejenom mít schopný lidi, ale taky na to museli dostal valuty, součástky a schéma od rozvědky (bez StB by to tenkrát opravdu, ale opravdu nešlo). No a stáhnout si takhle stavební techniku ze tří okresů … to šlo jedině s důrazným pokynem z těch opravdu nejvyšších míst.
Zcela přesně bubik: co Slušovice mohly, ostatní nesměli. Skutečnost, že AKS se okamžitě rozpadl po roce 1990, jakmile výjimečné podmínky skončily (rozkradený majetek se nenašel dodnes…), moji skepsi ke slušovickému zázraku podporuje. O Stanislavu Devátém nemám ilzue, ale občas slyšitelný sentiment slušovických, že by se to mohlo někdy zopakovat, ten taky dost dobře nechápu.
Jo, a dejte si bacha, na odbočce z II/491 na Zádveřice na sedumdesátce s oblibou měří policajti rychlost (mě né, Genevo One Black Edition).
On pak Čuba zkousel podnikat na vlastni (?) triko a skončilo to sekerou par set mega. Dojit socialismus holt vyzaduje jiny know how nez podnikat na volnym trhu.
FYI dojeni socializmu https://geography.upol.cz/soubory/studium/dp/2011-geo/2011_Tomsickova.pdf Praci se da nalezt povicero.
Ony ty servisdokovy vylevy jsou pravdive. Bohuzel jen z pulky. Treba ten slavny most nestaveli 7 nebo 10 dni, ale 16 (coz je ok). A borci ho sice postavili rychle, ale neslo na nej poradne odbocit s nakladakem. Tak si to pak zopakli jeste jednou, pri stavbe paralelniho mostu. Tentokrat uz v normalnim case. (coz uz neni ok)
Ona 4-proudovka pak byl dost nesystemovy overkill. Zejmena vzhledem ke stavu infrastruktury obecne.
Co ale vubec nechapu u zdejsich kapitalistobijcu, je ten obdiv k Cubovi. Vzdyt on byl ekvivalent toho osklive CEO v necem co by byl v soucasnosti osklivy korporat. (Nebo Bezos, ale tezko mohl Slusovice vlastnit)
Docent Čuba byl nejbližším ekvivalentem Tomáše a Antonína Baťových.
O firmě Baťa byl teď v TV dokument. Na posrání, jak to tu komanči vzali do pracek po válce – znárodnili = ukradli všechno, co mohli a aby nemuseli firmě Baťa vyplatit náhradu, tak Jana Antonína odsoudili za kolaboraci k 15 letům vězení. Ten byl v tu dobu v Brazílii, do ČSR se už nevrátil.
Ještě dávno před válkou dal Baťa tísícům lidí práci a nakonec i domov (Baťovy domky), ale v stejně to byl kapitalista a vykořisťovatel.
K vzteku, když si člověk představí, jak by to v ČSR mohlo vypadat, kdyby tu nebyl komunismus.
Servisdoku, málokdy se stane, že s vámi nemohu souhlasit, ale tohle je zrovna ten případ.
Baťa byl podnikatel, který se k obuvnickému impériu a vlastnímu velkoměstu propracoval od verpánku, a to vlastní nezměrnou pílí a za podmínek volné soutěže. Smekám a tečka.
U doc. Čuby nepopírám podnikavého ducha a organizační schopnosti. Obraz by však nebyl úplný, kdybychom opomenuli druhou polovinu reality, že totiž byl celoživotní aparátčík, který vstoupil do partaje ve svých 20 letech a dále postupoval nahoru jako nomenklaturní funkcionář. Nehledě na progresivní metody řízení AK Slušovice (ponechme stranou, nakolik byly kopírovány od Bati), ekonomické výsledky AKS rozhodně nebyly dosaženy na otevřeném trhu. Byly realizovány na zcela ojedinělém (a kurva dobře chráněném !) ostrůvku relativně svobodného podnikání uprostřed kalného moře dokurveného socialistického hospodářství, které do stavu všeobecného marasmu a bídy ve jménu ideologie nepřivedl nikdo jiný, než Čubovi spolustraníci. (F.Č. kupříkladu vstoupil do KSČ právě 3 roky po Zápotockého měnové reformě…)
A pak najednou, voilá: Po letech, kdy komunisti vaporizovali Baťu i jakoukoli vzpomínku na něj, dovolila komunistická věrchuška Čubovi podnikat v quasi-Baťově stylu. Jaké kvalifikace je k tomu asi zapotřebí v režimu systémově založeném na intrikách a mafiánství ?
Já dokážu pochopit, že ti, kteří tenkrát ve Slušovicích pracovali a byli u toho, rádi vzpomínají na zcela jinou životní zkušenost, než jakou nabízela šedivá realita okolní ČSSR (v časech normalizace obzvlášť). Nicméně tato výstavní síň socialismu (anebo Potěmkinova vesnice, jak se to vezme), byla svého druhu jediná a jedinečná. Znovu musím citovat bubika, že když Slušovice mohly, ostatní nesměli – tím je řečeno vše. S Čubou sice nekamarádil Husák, zato Štrougal a Hegenbart ano (a Hegenbart zas s Lorencem …). Takže jen AK Slušovice dostal devizy, dovozové součástky do svých počítačů, dovozové zboží do „svých“ prodejen, též výstupy průmyslové rozvědky a cokoliv dalšího, co si lze přát. Čehož nemohl F.Č. objektivně dosáhnout bez výrazné pomoci z nejvyšších míst režimu, který naší generaci otrávil půlku života a který byl později zákonem prohlášen za zločinný (jinými slovy: u těch nejvyšších pater KSČ, StB, PZO …). Za daných okolností AKS skutečně neměl konkurenci, protože ji prostě mít nemohl.
Tímto nejsou vůbec zpochybněny manažerské schopnosti doc. Čuby; tím je diskvalifikován z pohledu volné soutěže a z možnosti objektivního srovnání. Už nikdy nezjistíme, zda by někdo jiný vedl JZD s přidruženou výrobou počítačů lépe či úspěšněji, protože v té době srovnatelné podmínky nikdo jiný neměl.
I kdyby bylo pravdivé tvrzení F.Č., že totiž AKS by prosperoval i nadále (což si nemyslím), kdyby nebyl zlikvidován na Havlovu politickou objednávku (což vyloučit nemohu, https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/slusovice-zlikvidovala-politicka-objednavka-rika-cuba-promluvil-po-20-letech.A101026_150242_zlin-zpravy_toi), doporučil bych ho především symetricky srovnat s tezí, že J.A.Baťa mohl (i po Tomášově smrti) nadále prosperovat, kdyby ho nezařízli a neznárodnili komunisti. Snad se dějiny opakují, ovšem F.Č. se za členství v partaji nikdy nestyděl …
navíc se to v době, kdy už ekonomika šla hodně do háje, hodilo, protože většina provozů už byla zacyklená a ještě utopená v byrokracii. A do toho najednou, kde se vzalo, tu se vzalo, úspěšné družstvo a běda, když si někdo stěžoval, že za těch podmínek už to nejde, tak komouši řekli, ale jde, podívejte se na Slušovice. Nevím, jestli to byla náhoda nebo osud, ale faktem je, že úspěšné družstvo v té době potřebovali komouši jak prase drbání. A koho jiného si k tomu vybrat než letitého, spolehlivého a prověřeného aparátčíka . . . .
A jako spolehlivý a prověřený aparátčík, si jedině on mohl dovolit zaměstnávat odevšad možně vyházené „osmašedesátníky“. Stačilo, pokud uměli cokoli užitečného. Nikde jinde je zaměstnat nechtěli, ale jediný přeceda to riskoval.
Bratry Deváté zaměstnal dokonce i přesto, že skoro nic neuměli. Toho nechvalně známějšího, ze všech předchozích pracovišť vyhodili kvůli politický agitaci a chartování.
Docent Čuba byl skutečně letitý, spolehlivý a prověřený aparátčík. Vedl to družstvo od úplného počátku, kdysi od počátku šedesátek. V okolí Slušovic byly jenom lány šutru, všude příšerný bordel a vedle toho všeho zaťatí, malí a střední sedláci, co jich tam ještě pár zbylo. A do takových podmínek ho tenkrát jiní aparátčíci posadili – a běda tobě, jestli to nebude fungovat aspoň tak, jako nějaké horší družstvo na Hané.
Docent Čuba se za členství ve straně nestyděl pravděpodobně proto, že se smířil s daným stavem věcí.
On tam byl nasazen pravděpodobně proto, aby zařídil a dál řídil růst družstva, které bylo v době jeho nástupu asi tak rok před likvidací. Velmi pravděpodobně to nebyl žádný „teplý stranický flek“.
Od toho soudruhování a schůzování, tam byl jiný šíbr – předseda družstevní buňky, nějaký Čmolík. Bývalý šofér, co rozbil několik skoro nerozbitných aut, tak ho uklidili na tohle místo.
Dnes už ZHRUBA víme, že se tehdy Slušovice pohybovaly na hraně a leckdy i za hranou tehdejších zákonů.
Kdoví, co by se dělo, kdyby totéž hranaření, opentlené všemožnými známostmi, začalo provozovat i družstvo třeba z Březůvek a třeba z Lukova.
Zavřeli by všecky, jen někoho, nebo nikoho? Znal jsem několik tzv. přidružených výrob, které nijak s AKS nesouvisely, ale ty většinou fungovaly tak, že prostě jen „splnili“ a o nic víc se nikdo ani nesnažil.
Nemohlo za tím být třeba obyčejné přizdisráčství a prachsprostá pohodlnost jiných? Kteří si raději nechtěli dokazovat, co všechno svedou?
Kdož máte čas:
https://www.scribd.com/doc/95753279/pavelhait-bp-2009slusovice
to servisdok
Asi jeden druhého těžko přesvědčíme, tohle prostě vidíme jinak.
Chtěl bych se zeptat, jestli jste tam někdy pracoval nebo máte-li osobní zkušenost.
Jinak ve vašich příspěvcích vidím určité rozpory (nebo nevyvrácení mých tvrzení).
jedině on si mohl dovolit zaměstnávat … vyházené „osmašedesátníky“ … jediný přeceda to riskoval, – no vždyť to říkám, měl od soudruhů dovoleno to, co by jiným neprošlo.
Stačilo, pokud uměli cokoli užitečného … x … Bratry Deváté zaměstnal dokonce i přesto, že skoro nic neuměli se mi jeví jako rozpor dokonalý. Proč F.Č. zaměstnal bratry Deváté, když nic neuměli ?
(bratři Devátí) … ze všech předchozích pracovišť vyhodili kvůli politický agitaci a chartování – proč se jich tedy Č. nezbavil ? Nebylo nic snazšího …
ho tenkrát jiní aparátčíci posadili … a běda tobě, jestli to nebude fungovat … , a tuhle informaci máte odkud ? Ano, ten kraj je skutečně konec chleba, začátek kamení. Na druhou stranu, soudruh Čuba vedl JZD Slušovice od 1963 (tj. nastoupil jako 27 letý, 3 roky po škole). Možná to nebyl teplý flek, ovšem nebývalo zvykem ani za komančů, aby byl dosazen takto mladý a dsud nezasloužilý soudruh
družstvo bylo asi rok před likvidací“ .. by si také zasloužilo ozdrojovat. Byla-li to pravda, těžko by někdo mohl F.Č. oprávněně vyčíst, kdyby krachující družstvo opravdu zkrachovalo. Za tohleto se soudruzi navzájem nelikvidovali (mohlo by to vedlo nejspíše k dočasnému kariérnímu pozdržení…) Ukaž co umíš soudruhu ?, Myslím, že asi nikdo nevíme, co všechno za tím bylo.
od soudruhování a schůzování tam byl … Čmolík … netuším, jak politicky kovaný a pevný v kramflecích byl soudruh Čuba a soudruh Čmolík, tudíž nemohu posoudit, měl-li Čuba např. možnost se neschopného Čmolíka zbavit. Nechat profláknutého Čmolíka vykecávat se na schůzích a věnovat se důležitějším věcem, mohla být také užitečná strategie.
Že se AKS pohyboval za hranou i tehdejších zákonů, se shodujeme.
co by se dělo, kdyby totéž hranaření opentlené všemožnými známostmi, začalo provozovat i družstvo třeba z Březůvek a třeba z Lukova … zavřeli by všecky, jen někoho, nikoho ? , vždyť jsem psal, že to už se nedozvíme, stejné podmínky neměl nikdo jiný a ta situace se opakovat (naštěstí) nedá. No a nepouštět se do soutěže s někým, kdo má kontakty na nejvyšších místech, díky nimž mu projde všechno, to bych osobně asi nenazval přizdisráčstvím.
Odkaz na http://www.scribid.com nějak nefunguje (resp., zkusil jsem to, ale nechce mi ukázat fulltext)
Hezký den.
Obávám se, že diskutovat s věřícími o Bohu je zbytečné.
Prostě musíme konstatovat, že Čuba byl dobrej, ale ten pražský pomrdný a kulisák, jehož děda v regionu také úspěšně působil byl větší kápo.
Pár projevů a bylo po slušovickém Bohovi.
Ani do Brazílie ho nevyhnal, ještě mu na přilepšenou k doochodu dovolili senát.
Ovšem až pomrdný skonal.
https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/8001140839?lang=en
Tak ja ten sentiment chapu. Za casu AKS byli Nekdo, byli privilegovany a kdekdo jim zavidel a tam meli pocit vyjimecnosti. Ted uz jsou proste zase jen vesnicani jakejch je po republice v podobnejch prdelich dvanact do tuctu.
Skoda je, ze dneska nemame ve vlade nekoho, kdo by v dnesni dobe umel uvazovat tak, aby to k necemu bylo podobne, jako v tehdejsi dobe na tehdejsi pomery uvazoval Cuba. Kritiku mame v tomto narode deset mega, to jo.
to: Sysop
No vždyť už jsem to psal, tehdy tak uvažovali třeba Štrougal a Hegenbart (na tehdejší poměry pochopili potřebu perestrojky velmi dobře, zatímco Jakeš a Biľak byli brzdou).
Po 1990 tak dobře uvažovala celá řada soudruhů, kteří měli z titulu dřívějších kontaktů (PZO, StB) startovní čáru nastavenou zcela jinak, než ostatní (mj. třeba Kellner, Chrenek začínali v PZO; naopak veksláci Mrázkova typu byli přechodným jevem a vyhynuli).
Dnes z nich (podle čubovských kritérií, chcet-li to tak) zřejmě nejlépe uvažuje Babiš (PZO+StB), který řídí stát jako firmu. (Nerozporuji že má miliony kritiků, a zejména u těch z kavárny jest značně pochybovat o jejich schopnostech …)
Já myslím že ze všeho nejlíp to pochopili potentáti a papaláši, případně jejich děti, co zvolili Havla prezidentem a pak privatizovali miliardy.
Ale ne každý měl tehdy takového fištróna aby pochopil že nastává nová doba ve které se celé UVKSČ a zbytek politbyra transformuje v kapitány českého kapitalistického průmyslu.
Každopádně by mě zajímalo, jestli o tom Jakeš věděl a snažil se tomu zabránit, nebo jestli sehrál roli užitečného idiota, kterému to „zapomněli“ říct.
Někdo holt musel udržovat fasádu „sametové revoluce“ a maskovat skutečnost že to bylo všechno naplánované a domluvené. A nejlépe se na to maskování vždy používali neinformovaní užiteční idioti.
privatizovali miliardy? Kde se ty miliardy v chudém královstvíčku vzaly? :-O
Jenom v IPB samotné „zmizelo“ nějakých 40-100 miliard Kč.
Tak třeba kasárna na Náměstí republiky (dnes Palladium Praha) měla hodnotu skoro 1 miliardy. Zkuste si zjistit, jak se privatizovali. A to je jen jedna budova s pozemkem.
Nebo majetek SSM.
No zrovna majetek SSM mě kdysi zajímal velice. Ale kolem toho byla vážení taková mlha, no mléko hadr.
Tak kupř. u přehrady v katastru městyse Pozlovice stojí školicí a rekreační středisko OV SSM Voroněž. No stojí – dlouho asi už stát nebude, protože to imho už samo spadne narušenou statikou vykradením traverz i kovů – a zároveň to zabije těch 20-30 bezďáků a feťáků, co se v tom skeletu trvale slejzají a kam už prý fízlové ani nejezdí. Mám v tom městysi přivdanou spolužačku ze základky, ta mi to vyprávěla, co se s tím děje.
Ta budova byla postavená, resp. daná do užívání někdy začátkem 80.let, asi tak 1982. Kompletně vybavený to bylo, vytápění kapalným zemním plynem + elektrika, samostatná kuchyň, klimatizace celé budovy, no luxus jak hrom, používal to Okresní výbor SSM Gottwaldov.
Naposledy se to jmenovalo Voroněž a matně si vybavuju, že to mělo ještě jeden název, ale už jsem to zapomněl, snad Kaskáda či tak nějak, barák má stupňovitě uspořádaná patra lodžií pokojů, podobně jako Parkhotel Všemina.
Trochu to znám proto, že jsem tam několikrát v 80.kách technicky zajišťoval ty jejich „školení“, jinak samozřejmě šílený pařby a ještě šílenější mrdanice s papalášema. Sám ten barák, fakticky plným zázemím vybavený hotel pro asi tak 200, možná jen 100 lidí, měl na začátku 90.let hodnotu v tehdejších československých korunách určitě nejméně osmdesát, možná sto miliónů.
Museli byste to vidět, tu tehdejší úroveň výbavy, všechen ten luxus a pohodlí. Na dvou a čtyřlůžkových pokojích, dokonce i v saloncích na chodbách, několika barech i u bazénu měli televizory Grundig a Philips, ledničky Zanussi a Končar, kompletně vybavený vnitřní televizní okruh včetně malého studia, vnitřní vytápěný bazén, všude zakázkový nábytek a na své si tam přišli jistě i estébáci.
Nespadlo to zatím proto, že to nejspíš bylo dobře založený a postavený, přestože je to už jen skelet bez kouska kovu. Údajně to pořád patří včetně pozemků nějaké bance. Klasika 90. let – někdo to papírově koupil, vzal si na to megaúvěr a tím to skončilo.
Katastrofa údajně začala při prvních strašidelných deštích 1997 zaplavením kotelny, tehdy měla být budova údajně ještě ve slušném stavu. Voda tam údajně měla zůstat v suterénech do výšky asi 3m, několik zim předtím tam mráz poškodil všecky rozvody, ve kterých zůstala voda a už se tam začali nabourávat první zloději.
Nojo no, něco takovýho si na sebe prostě nemohlo vydělat, ne někde v Pozlovicích u Luhačovic. Ten hotel musel mít brutální mandatorní náklady. Něco takovýho by nebylo snadný uživit ani v Praze, natož u Luhačovic. Možná dneska, ale kdo z bohatších zahraničních turistů bude jezdit do Pozlovic. V devadesátkách většina Čechů ještě jezdila po kempech.
Tak na to kouká a ono to do privatizace ani nešlo. Skončilo to ve Fondu dětí a mládeže a ten to domrdal definitivně. Dneska je tam školící zařízení Ministerstva financí.
To si nemyslím, při rozumným hospodaření by to na sebe vydělalo. Ale protože to bylo SSM, tak proto to skončilo, jak to skončilo – jen pro spekulace a podvody.
Bylo to opravdu velmi hezký, ve velmi příjemným prostředí, už tehdy tenisový kurt a asi 50m od vody. Tehdy tam žádný jiný hotel na úrovni nestál, ani na druhé straně té přehrady.
Přes 30 let jsem u té přehrady už nebyl, co bych tam taky dělal. Co jsem napsal o tom konci, to je z „druhý ruky“, mám to od té spolužačky z onoho městyse.
Někde na internetu budou určitě i fotky, jak slavně to dopadlo.
On si to nechal stát. U těhle luxusních hotelů je problém že potřebuješ i luxusní klientelu. V devadesátejch letech to byl problém. Kdo měl vatu jezdil k moři, kdo ji neměl jezdil pod stan nebo do chatiček. Navíc ta Luhačovická přehrada je krásná, ale je to sezónní věc jen přes léto, v zimě si tam nezalyžuješ. Takže si hotel tohohle typu potřebuje za čtyři měsíce vydělat na celoroční provoz. Dneska už by to šlo, ale v devadesátkách?
Ale v tomhle případě je to bezpředmětný, stát to šoupnul do fondu, ten jednak neměl prachy a jednak se tim různě čachrovalo.
no ony tyhle hotely u (bahnitých, sinicových studených, nezamrzlých) přehrad relativně daleko od lidnatých měst nežijí ze soukromé klientely, protože co by tam asi ta klientela dělala. ty žijou ze školicí místnosti a z korporátů, a menežment „hotelu“ dává vratky klíčovým hráčům menežmentu korporátů. jestli tohle je pro někoho kýžený obchodní model, tak pro mě fakt ne.
Kongresová turistika tvoří ne uplně zanedbatelnou část příjmů i velkejch hotelů ve velkejch městech. Ale pochybuju, že to u nás v těch 90. letech nějak moc frčelo.
no to samozřejmě ano. ale vidím rozdíl mezi Voroněží (v Brně) nebo Olšankou (v Praze) – aby to tedy všechno byly hotely z reálsoc sedm-osmdesátek a nějakým hotelem v díře u rybníka. pro ty první je to část, pro to druhé jediná šance, u které jim nezbývá než jít na hranu.
to ano.
Tohle je to zkurvenáý státní hospodaření za Klause. To co šlo do privatizace mělo jakous takous šanci na přežití, pokud to bylo aspoň trochu rentabilní. To co si nechal stát v různejch šlo vesměs do prdele, protože se s tim všelijak čachrovalo a fixlovalo. Pronajalo se to známýmu, ten shrábnul zisky, na údržbu a investice sral, když se to přestalo vyplácet tak nájem zrušil a fundu zůstal zastaralej vybydlenej objekt. Pak se to buď pod cenou prodalo nebo se to nechalo spadnout. nakonec šel fond do likvidace, nikdo za nic nemoh a bylo vymalováno. kdyby se to prodalo rovnou, udělalo by se líp. jenže ty kecy o rodinnym stříbru co se neprodává pamatuju dodnes. A kde to státní rodinný stříbro dneska je?
v různejch fondech
No co, zbylo z toho to jedine kvalitni. Kostra. Z dochovanych fotek je videt, ze interier byla standardni sed 70./80. let. To fakt televize Grundig ani lednice Zannusi nezachrani.
V 89. byly rekracni priority nekde v pangejtu za cerstve otevrenyma hranicema. Po roce 95, kdyz se zahranici okoukalo, to mozna tak slo cely vymlatit a postavit znova. Coz neni nic divneho, ze hotel potrebuje po 20 letech nejakou vetsi rekonstrukci.
Tyhle strediska maji povetsinou stejny osud. Bez rekonstrukce se to neda pronajimat za rozumne penize, pricemz rekonstrukce znamena to postavit znova. Takze postupne vybydlovani, dokud je to mozne pronajimat alespon na predvadecku hrncu doochodcum, a pak demolice.
To je nahlíženo současným pohledem. Tímto pohledem bylo úplně všecko ze 70. a 80.let šedivé, unifikované, hnusné a já to chápu. Porovnáváme v čase neporovnatelné věci. Někdy před těmi 35 roky, co jsem tam jel myslím naposledy, to tam bylo opravdu hezké a naprosto nadstandardně vybavené – samozřejmě v porovnání s TEHDEJŠÍM stavem podobných věcí jinde. Tak jistě, že to vybavení primárně souviselo s tím účelem, ale i tak si myslím, že tehdy bylo o ty zasraný svazáky pečováno vážně nadstandardně.
Myslím si, že v té dané lokalitě možná ani nestál hotel, anebo nějaké podobné rekreační středisko srovnatelné kategorie. Nebo možná jedno-dvě v těch nedalekých lázních.
Tady primárně nejde o to, že by se pro to nenašlo využití – určitě ano.
Jenže to byl „státní“, akcentovaně prakticky stranický majetek, ke kterému nikdo neměl absolutně žádný vztah, ani ten poslední údržbář ne. A tak s ním bylo bohužel také naloženo. Že se tak dělo v dalších, možná i tisících případů, je smutné.
I ten nejhezčí a nejlíp vybavený barák, bohužel sám nemůže zabránit tomu, aby ho využívaly či zneužily kurvy té minulé, nebo i té nové garnitury.
Dneska kvičíme, že zisky z republiky odtékají cizákům. Tehdy jsme dopustili, aby mnohamiliardové, nejen stranické majetky, rozkradli naši vlastní lidé, Češi.
No vidis, a na druhy strane mas Hotel Vyhlidka, puvodne taky majetek SSM a ten funguje dal. Osobne si vzpominam na „soustredeni“ v ramci FV SSM, ktereho jsem se tam 14 dni ucastnil. Jo, kde jsou ty casy…
Tady je Voroněž i s fotkama jak vypadal:
https://prazdnedomy.cz/domy/objekty/detail/605-hotel-voronez
tak moje chyba, to školící středisko MF je o kus vedle.
To školicí středisko MF je nové už z devadesátek a je to něco úplně jiného, stojí asi o 500m dál. Mezi tím MF a tou bývalou svazáckou Voroněží je ještě nějaký nový velký hotel, taky už z devadesátek.
Máš recht, moje chyba
Panek:
Ano, to je ono. Původně to bylo opravdu velmi hezké.
Teda, to dopadlo, ty kráávo…
Tak kdyby se svazáci dali na golf, tak třeba…
Nahlédl jsem trošičku pod pokličku odborářských středisek podobného typu.
Žije to (pokud přežilo) z různých školení a konferencí, dotovaných pobytů a o víkendech oslavy a svatby.
Nesmí to být moc velké pokud to místo není super atraktivní.
Všichni mají velké oči, ale pak nejsou schopni platit čistý nájem ani 40 litrů měsíčně.
Pokud to ti odboráři provozují sami, tak je personál placen prachmizerně a zákoník práce tam neplatí skoro vůbec.
Jj, taky to tam znám. Hlavně je „radost“ odbočovat ve špičce od Slušovic doleva na Vizovice, když se v obou směrech valí proudy aut…
P.S. Podle nicku – neděláte v porodnictví?
to Taxman
Ne, nedělám, ale snad mohu prozradit tolik, že autor nicku, který jsem si přisvojil, je spolužák.
Odbočování ze Slušek na Vizovice, no comment :-P
Nutno ovsem dodat, ze Na pocatku malem sel Cuba do lochu a nebejt jeho slavny kukuruzy, tak o Slusovickem zazraku nikdo neslysel, protoze soudruzi by ho zaslapali do zeme. Ze se to pak diky befehlu z Kremlu otocilo a najednou kazdej soudruh chtel jezdit na zranice do Slusovic, to uz je vec jina.
Ve sve dobe byl Cuba clovek, kterej umel z toho socialistickyho bordelu vydupat maximum. Protoze byl (temer) jedinej. Kapitalismus ho pak prevalcoval, protoze prisli lepsi, mladsi a vsehoschopnejsi.
Slusovice byly z extremu do extremu. Nejprve malem kriminal a pak malem piedestal.
ale Čuba mohl z toho socialistickýho bordelu vydupat maximum ne navzdory komoušům, ale na jejich přání, protože tak to za komoušů prostě bylo. Málem šel do kriminálu? Málem není tam opravdu jít, to patřilo za komoušů ke koloritu a zjevně to funguje dodnes. Komouši nebyli tak úplně hloupí.
Asi nevis, o co slo. Cubova kariera se dost zasadne delila na „pred kukurici“ a „po kukurici“. Lidi dneska videj jen to druhy obdobi, to tak bejva. Moji sousede taky maji problem vstrebat, ze mame okolo baraku nekolik docela drahych aut. Ale kdyz oni chodili po zabavach, ja jsem se vzdelaval.
Naivní mamlas se diví, poučený člověk vidí jasnou konspiraci. Po celém světě je GLOBÁLNÍ POLITICKÁ AGENDA NÁVRATU K FEUDALIZMU. A ve feudalizmu dolních 90% co, Halík? Chodilo pěšky, často i bez bot. A to je Ideál ke kterému se chce dnes to horní 1% vrátit. To horní procento dálnice a silnice nepotřebuje, protože oni budou mít k dispozici helikoptéry a letadla, a zásoby ropy na tisíce let, když zbytek lidí bude chodit pěšky a jezdit na oslu (viz evropský chalifát).
Takže globálně prosazují agendu že auta jsou fujky fuj. A snaží se PROVOZOVÁNÍ AUTOMOBILŮ ZKOMPLIKOVAT VŠEMI MOŽNÝMI ZPŮSOBY od výroby aut s plánovanou životností 5 let s takovými jízdními vlastnostmi, že řídít je už není vůbec žádný požitek až po různé zákazy a příkazy a ZHORŠOVÁNÍ SILNIČNÍ INFRASTRUKTURY. Na tom globální vedení spolupracuje s místními stavebními mafiemi, kterým chronická rozkopanost všech silnic a nekonečné průtahy a navyšování nákladů D1 taky maximálně vyhovuje. Stajně jako lokálním warlord… ehm, chtěl jsem říct zastupitelům a starostům vyhovuje STŘEDOVĚKÝ SYSTÉM MÝTNÉHO provozovaný pomocí radarů, nezřídkakdy hraničící s počínáním loupeživých rytířů raného středověku.
Pátek 14.8. dopoledne Praha – Havířov za slabého provozu za pěkných 5,5 hodiny. Na uzavírkách to vypadalo jak u Židů o šábesu. Dokud jsme ještě měli dálnici, vzalo to nějakých 3:15.
To víš, jak nejsou UKčka a další tataři, tak stavebnictví přestává fungovat.
to dubraro
Říkáte Pha-Havířov …
Jestliže jsem se už dříve opakovaně vyjádřil, že stav české silniční infrastruktury považuji za permanentní zločin státu na občanech, pak nedostavěnou hradeckou dálnici považuji za zločin největší. Kdyby kurva dostavěli D11, tak se na ni přesune polovina provozu z D1 (prakticky všechno co jede z Phy na OL a OV) a potom můžou D1 opravovat v mnohem větší pohodě.
Ceterum autum censeo, že u každého křížku podél silnice mezi Hradcem Krávové a Mohelnicí by mělo být veřejně zavěšeno za koule po jednom z dosavadních ministrů dopravy…
byl jste se třeba někdy podívat v Turnově na židovský hřbitov? ne? zajeďte si tam. když takovou prasárnu uvidíte (nadjezd I/35 přes Soboteckou ulici), pochopíte celospolečenskou poptávku na začátku devadesátek najít nějakou záchrannou brzdu, aby se taková zvěrstva už nemohla stát. bohužel se to překejvlo trochu do druhého extrému, že nejde postavit skoro nic a všechno se nebetyčně vleče, a liniové stavby dostávají zakouřit nejvíc. a do toho se tu objevili raketýři schovávající se za broucí a datlíci a vykukové přihřívající si polívčičky na čachrech s územně plánovací agendou, což v kombinaci s byrokraticky neschopným deep-state uvařilo guláš vskutku ďábelský. s tím jeden jedinej ministr, i kdyby byl snad čestný superman, mnoho nezmůže (ne snad, že bych tvrdil, že to byli šmahem nějací vejlupkové ctnosti).
Myslíš tím D35? Tzn. to mezi Hradcem a Mohelnicí? D11 by měla pokračovat z Hradce na Sever.
R35 přirozeně (žádné Déčko to není, a neměli bychom skákat na špek tomu, že jedna vláda pouhým administrativním označením postavila ze dne na den několik stovek kilometrů dálnic). opatovice-časy a časy-ostrov se aktuálně staví, ale k mohelnici na čtyřpruh zbývá ještě skoro sedmdesát kilometrů vzdušnou čarou.
Ono by stačilo R35 dotáhnout za Litomyšl, ten kousek k odbočce na Svitavy je v klidu a z tunelu Hřebeč do Moravské Třebové a pak nad Mírovem do Mohelnice se to už dá vydržet.
Stejně to mají čuráci naprojektováno a vylobováno víceméně v trase původní I/35 což je úplně k hovnu pro díry typu Ústí nad Orlicí a Lanškroun, kterým sice slíbili přivaděče k R35, ale všichni víme jak to dopadne…
kundohlav smrdutý 18.8.2020 v 10:04
Co se týče R35 (D35) mezi Hradcem Králové a Mohelnicí, tak bych před ministry dopravy upřednostnil starosty a ekologisty. Na základě poznatků z projednávání stavby ve stupni pro územní řízení a stavební povolení. Ano, komunikaci chceme! Musí ale vést mimo naše pole. (To bylo k vidění a slyšení dokonce i v televisi.)
Ostatně, při původním plánování opravy D1 se údajně vycházelo z předpokladu, že R35 (podle tehdejšího názvosloví) část dopavy z D1 stáhne (tak jsem to zaslechl…).
Taky mám dojem že to legendární socialistické opírání se o lopatu dostalo v našem bolševickém kapitalizmu zcela nový rozměr, během posledních pár let.