Ahoj Honzo,
(známe se z profesního života a tykáme si, byť bych identitu nerad odhaloval; proto si dovoluji tykat).
Ta první „analytická“ část článku není špatná, byť není úplně exaktní. Ale jakmile začneš citovat Mikulenku a pak dál ten článek pokřivíš pohledem ideologickým, tak už je to vostuda a chucpe. A k Mikulenkovi: já vim, že to svádí (Gripeny mňam, F-35 fuj), ale toho magora přeci nemůžeš citovat a brát vážně. Víš sám dobře, že je člověk frustrovanej, hloupej a aktuálně v obrovským průšvihu v rovině osobní (rodina) i trestněprávní (pokud vím, sdělovačka bude do konce měsíce).
prima večer, DESTR.
Jan Mrcasik
Asi jsem to tam skutečně nemusel a neměl tahat, to je pravda.
RK
Snažil jsem se to pročíst. A vím zase relativně kulový. Něco už JM naznačil. Ale zeptejme se úplně natvrdo.
Kdo má být ten nepřítel, kvůli kterému ty stíhačky potřebujeme???
RF podle té strašně tajné zprávy má cca 700 letadel (stíhaček/bombardérů). To je asi moc s naším předpokládaným nakupním počtem neohromíme… To je spíš výsměch.
Ten, kdo má být dle oficiálních zpráv nepřítel, je to opravdu nepřítel, nebo je to zase nějaké konstrukce?
Potřebujeme vůbec něco takového?
Představa „by NATO požadovalo a očekávalo v prvé řadě to jediné – že ochráníme konvoje a letouny, přesouvající se přes naše dálnice, nádraží a letecké základny, před zničením nepřátelskými vzdušnými údery.“ Snad většina obyvatel ČR reálně vidí v jakém stavu je naše silniční a železniční síť. Ta ani nepotřebuje žádný nepřátelský útok, zkolabuje během jedné bouračky, srážky apod. Takže nesmysl. Nemáme už železniční vojsko, ŘSD sjednává externí firmy, tak i „kolaps jednoho mostu“ na komunikaci žádné stíhačky nezachrání.
„Proto by byl mnohonásobně důležitější úkol Vzdušných sil AČR chránit území, mosty, dopravní uzly a vojenské základny v ČR. “ Tak zase. Kolik máme mostů, dopravních uzlů atd. A kolik má být těch stíhaček? Spočítejte mosty jen na D1.
Ta PVO má nějaký smysl. Samozřejmě opět vzhledem k rozloze ČR.
Pokud si neodpovídám na otázky na počátku nemá smysl to dál řešit (myšleno logicky).
Dále „tedy záchyt nekomunikujících nebo jinak podezřelých letadel. “ Vždyť jsme přeci „A na rozdíl od Studené války nemáme strategickou polohu na čáře dotyku znepřátelených mocností. Jsme obklopeni spojenci, hluboko v týlu NATO.“ Tak jak by se k nám UFO dostalo přes obranu NATO? to přeci také nedává smysl.
No a to JM pominul. Co ty naše dvě „provizorní“ plohy na dálnicích. Jsou vhodné pro F35. Pokud vím, MO při rekonstrukcích trvalo na jejich zachování.
Za mne. Pokud už, tak „jednoduché“ letouny, žádná emerická technika, spíš víc kusů, na více letištích (které už ale vlastně bohužel nemáme), zaměření podpora pozemního vojska, průzkum, pak ty UFO, co projdou tou neprostupnou hranicí EU. Úplně laicky (a to laicky zdůrazňuji, než mne umlátíte odpornými argumenty) se mi zdál vhodný Albatros.
Dachsmeister
@RK
Ad provizorní plochy na D1 u Měřína, potažmo D46 u Vyškova.
Naposledy se na D1 létalo v roce 1985. Na D46 (R46) nikdy.
MO při rekonstrukci D1 trvalo na zachování možnosti provizorního letiště, ale v reálu bych to chtěl vidět jak to dnes někdo bude realizovat.
Cvičení utopie, to by byla největší dopravní zácpa všech dob na D1 a objízdných trasách, D46 dtto.
V době války si prostě protivník přidá dva cíle do seznamu.
Aby použití takových ploch dávalo smysl, musí jich být vytipováno aspoň 10, určitá míra utajení a nutnost aspoň nepravidelných cvičení je také nutná.
Švédsko i Finsko taková cvičení realizují pravidelně, u nás se jako obvykle jen kecá a plánuje. https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/stihacky-na-dalnice-migy-tajna-letiste-cssr.A201125_094120_vojenstvi_mla
Jihočech Honza
„u nás se jako obvykle jen kecá a plánuje.“
Tak tak. Zanedbává se výcvik, zavírají se letiště, kasárna, výcvikové prostory – a pak se s poloprázdnýma rukama vložíme do války mezi východními Slovany a nakupujeme superdrahou techniku.
Ano. Polští letci, ne naši. U nás jsme si z armády udělali dojnou krávu a koloniální policii pro zahraniční „mise“. Příprava na jakékoli krizové situace dojíždí z podstaty po ČSLA. Stačí si vzpomenout na covid a „zavření světa“.
Pro nás není hrozbou Rusko. Hrozba je demografický vývoj v Německu a Francii, výměna obyvatelstva a islamizace. A proti tomu nám F-35 nepomůžou, a studená válka s Ruskem a Čínou už vůbec ne.
Dachsmeister
@JH
Málokdy s Vámi souhlasím, tentokrát až na poslední větu ano.
Dachsmeister
za čárkou ;-)
RK
to Dachsmeister
Ano vím. že na D1 naposledy za komunistů. Tuším, že i zde to někde dřív zaznělo, že těch míst mělo být víc… Vrbová Lhota, D5 u Rokycan atd. A za mne to dává smysl. Když už leju ty kubíky betonu, tak proč toho nevyužít. Na té D46 by to podle mne pak šlo i z hlediska cvičení, pokud se dočkáme dokončení D1 u Přerova, pak máte náhradní trasu. To samé D1 a D48 na F-M. Tím můžete mít relativně hodně míst (ano souhlasím s vámi, co nejvíc). A máte to ještě velký význam, pokud by nepřítel dálnice bombardoval, nasere tím hodně místních obyvatel a moc sympatiíí si nezíská.
Zase, a poprosím nekamenovat, ale tak nějaké ty skryté náhradní plochy jsme měli…zahrnuté zeminou a připravené příp. aktivovat.
třeba se eště dožijem, že D1ka i nová rychlostka od Přerova na holomóc budou stát, dokonce se tam vokolo i něco kutá, pak by se D46ka dala na vékend zavřit asi…
IS250-3GR-FSE
Kdyz odhlidnu od tech technickych veci nechapu jak to rozpoctove je na poradu dne.
Infrastructura potrebuje zasadni inekci vlaky dalnice atd a. Armada potrebuje hlavne transparentni vyb.rizeni momentalne resi problem sminimi ted tam byl dalsi zatah. Opravdu mi chcete nakecat,ze tohle nekdo protlaci?nakonec ta zenska skonci jako parkanova, ale 10x hur
sergej
Copak ona ale třeba česko majetkem hedžovky a ta když něco koupí, tak to umí třikrát prodat. No, ale sluhy mnoha pánů už jste tak se jen rozšíří počet drábů. Nenene ne a bééééé…
Chalani klud, cez Slovensko Rus neprejde. Zastavime ho v karpatskych priesmykoch a na Dunaji. Zas budeme za vas tahat horke kastany z ohne ako aj pocas 2. sv vojny ked my sme v povstani bojovali a vy hovno!
LWG
Ech bili sem tých bolševikov… Posledně Vám přes ty priesmyky prošli
Dachsmeister
@LWG
Ale předposledně ne, a to se pražský 28. pluk 8. maršbatalion u Stebnické Huty nevyznamenal…
Jan Mrcasik
Jelikož měl DESTR pravdu a zbytečně jsem si tím shazoval jinak poměrně technický článek, trefování se do ministerstva a nepravdomluvných představitelů AČR jusem odřízl a přesunul mimo server. Není to úplně smazané, ale v šuplíku, pod čarou zde na konci článku je odkaz.
Namísto toho jsem výrazně neutrálnějším tónem přepracoval a výrazně doplnil pojednání o tom, co pro jakékoli letectvo včetně toho českého technicky, takticky a logisticky plyne z poučení z války na Ukrajině. Předposlední dvě kapitoly.
A jako bonus jsem sepsal takovou krátkou ekonomicko-technickou analýzu, proč není udržitelné sestřelovat drony jako Šahíd-136/Geran-2 raketovou PVO, a proč se na to nejlépe hodí stíhačky – které by ale k tomu potřebovaly aktualizaci SW. To i v reakci na místní diskutéry, z nichž někteří nevidí smysl ve stíhačkách vůbec a nejraději by měli jen raketovou PVO.
RK
Pane Mrcasík, vy si to nepřečtete.
Ale přesně v tomto ohledu nemám rád „elektronickou“ dobu.
Zpětně to nějak upravíme, támhle to přesuneme, tohle to pozměníme, doplníme atd.
Když už něco zveřejníte, tak si za tím musíte stát. Ne, že to pak nějak „poupravíme“.
A tady se do vás opět navezu, neboť je vidět, že reálně jste nikdy nic nevytvořil. Protože nemůže přijít s tím, že tady teď tu zeď malinko o metr poposuneme, neboť v těchto místech se nám nehodí…
A má to ještě jeden aspekt. Pokud se někdo k něčemu vyjadřoval v diskuzi tak se vlastně vyjadřoval k jinému článku. Ten, kdo nyní skočí na článek, tak už to nenajde a diskutujícího bude považovat za blbce.
Pokud to chcete dělat korektně, tak původní článek uzavřít vč. diskuze a vydat článek nový vč. nové diskuze.
Jinak v historii to už samozřejmě visí, takže valný význam to nemá.
RK
Ještě doplním. S tím také souvisí i hodnocení pod článkem. Hlasující se přeci vyjadřovali k jinému článku.
Pro DFENSe. Poprosím, nezávadět tady takové praktiky.
Četl jsem původní i upravenou verzi a absolutně žádný problém s tím nemám – autor to udělal zcela transparentně a vysvětlil co ho k tomu vedlo.
kaBrnak
Jenže tohle není čistě technická záležitost. Ale spíš politická, geostrategická, celospolečenská, sociální i ekonomická.
Protože obrana je jeden ze základních pilířů státu, společně se zahraniční politikou.
Takže když tu nějaký politický trpajzlík vříská, že je potřeba táhnout „na Rusa“ s našimi 10ti gripeny 30 OT a 5 děly co nám zbyly, tak vyjádřit se k tomu kriticky, je velmi objektivní. A ne že ne.
Pokud by jsi se chtěl ubránit russsssákovi, tak by jsi -z čistě technického hlediska- musel přebudovat celou ČR ve vybetonovanou vojenskou pevnost s podzemními městy a továrnami – Severní Korea hadr.
Ale i tak by jsi se tímto neubránil ani rusovi ani USovi ani Číně. Už jen kvůli tomu že máme 10 milionů obyvatel, zatímco tam je to přes 150. 300, 1 000 milionů. Nemluvě o ekonomické síle těchto zemí. Což dohromady rovná se vojenská síla.
A z rusů i američanů má bobky i Čína, byť dělá ramena.
I při „severokoreizaci“ ČR by jsme se horko těžko ubránili polákům či (již neexistující) ukrajinské armádě. Možná ještě tak němcům a francouzům s rozloženými miniaturními armádami.
I tak by to předpokládalo mnohaBILIONOVÉ investice a výcvik několika milionů čechů na profesionální vojáky, nejlépe od základky. Což by zabralo tak 20 let času.
Vždyť i za SSSR se počítalo, že chvíli udržíme západní hranici (pár dní), než nám přijde na pomoc SSSR. Na nic víc ČSSR neměla. Ani s miliony chlapů co prošli drsným dvouletým ZVS výcvikem od sovětů.
Druhá věc je, že dnes o vojenství píší „internetoví bojovníci“ , v lepším případě s modrou knížkou a aspoň brannou výchovou, když ne ZVS.
Ale, řekněme si upřímně, ani ta mazácká vojna počínaje normalizací, už za moc nestála.
A místo skutečných znalostí a vojenské taktiky lampasáci jen buzerovali.
Jan Mrcasik
Což nic nemění na tom, že kopání do ministerstva a sedmilháře Míky tam nemělo co dělat.
Nedělám stealth editing jako dnešní média, abych to potichu předělal. Proto je to avizované a nikoli smazané, ale rozdělené. Ale tady to bylo kontraproduktivní.
No a jako odškodné jsem tam přidal pěkně výživný bonus, který dosud nezazněl ;-)
jizlivec
Drobná poznámka k titulku: Ne, nemusí…
Shi
Přesně tak. Dokonce racionáloní koncepce je naškodu, protože pak nejrůznější šťouralové kladou otázky jako „jsou nákupy v souladu s koncepcí?“. Ale štěkot šťouralů už dávno nikoho nezajímá, protože z hlídacích psů demokracije jsou jen ňafající pudlíci. A pudlíci ňafají a nákupní-korupční karavana jde dál.
Dokument „Koncepce budování armády 2030“ je veřejně dostupný a nepřijde mi špatný – má jen jednu zásadní chybu – nic o tom, že by hlavní prioritou našich vzdušných sil mělo být aktivity, kde je potřeba schopnost dělat překvapivý stealth útok na cíle v hlubinách území útočníka. Naopak jsou tam náznaky, že by se hodily stíhačky, které umí rychle odstartovat a rychle letět – já v tom vidím, že by se do naší platné a vládou a schválené koncepce schopnost „supercruise“ hodila víc než „stealth“.
Dissenter
Děkuji za tuhle diskusi, poskytla mi konečně vhled do duše a myšlenkových pochodů „dezolátů“ (nemyslím to úplně pejorativně, ale jiné označení názorové skupiny nemám).
Před závorku vytkněmež: Rusko zcela jistě počítalo s tím, že Západ (NATO, budu to používat zjednodušeně promiskue) pod vlivem některých svých předešlých eskapád neudělá nic a zmůže se maximálně na vzdálené ňafání. K předešlým eskapádám budiž řečeno, že je poněkud rozdíl mezi stavem, kdy si velmoc vybere jednu ze svářících se stran v sousedním státě a tu vojensky podpoří v úmyslu získat vládu (Grenada, Panama, Vietnam, Afghánistán, …) nebo získat samostatnost (Kosovo, resp. Srbsko) a mezi stavem, kdy velmoc sousední stát napadne, obsadí a připojí. Rusko totiž žije mentálně stále v době, kdy existovaly dvě sféry vlivu a dva vzájemně vyrovnaní protivníci, střežící se v bláznivé (MAD) doktríně vzájemného odstrašení.
Jednu obavu nechápu. Argument proti UA ve svých de iure hranicích v NATO s akcentem na umístění západních jaderných zbraní tak blízko, že by Rusko nestihlo zareagovat. Odhlédneme-li od ponorek, z Lotyšska, Estonska a nově Finska a Švédska to vzdušnou čarou není o tolik dál, aby to stálo za řeč. I kdyby Rusko na UA vyhrálo v celém rozsahu, hranice s NATO je dlouhá a blízko metropolím.
„Dezoláti“ si neuvědomují, že MY JSME NATO. Proto budeme logicky citlivější na pokles vlivu NATO a méně citliví na pokles vlivu Ruska. Jako součást jedné z konkurujících si stran, která imanentně stojí o rozšíření vlivu „co to jde“, neměříme stejným metrem. Rusové samozřejmě taky ne. Chtějí-li „dezoláti“ změnit politické směřování státu, musí napřed vyhrát volby a přimět občany, aby zapomněli na to svinstvo, co od Rusů přicházelo do r. 1989. Obávám se, že nemají nejmenší šanci, i kdyby se v Bruselu a Washingtonu zbláznili dočista. To už spíš NATOisté nakašlou na lický práva a s pátou kolonou si to vyřídí.
Část „dezolátů“ je motivována strachem z toho, že Rusko zahnané do svých de iure hranic a obklopené NATem se bude cítit v koutě a šlehne jaderným bičem. Mohlo by se to stát v situaci vpádu do Ruska (proto se ho Západ bojí jako čert kříže a zprvu dělal drahoty s ATACMS a letadly), ale v situaci, kdy Rusko přijde jen o své územní nároky na UA, se tak nestane. Ne kvůli masivní konvenční odpovědi NATO, ale kvůli nevůli neutrálních států jako je Čína a Indie (a taky Turecko, které je sice naše v NATO, ale vyvažuje), které tohle opravdu nepotřebují. Rusku by pak zůstala Severní Korea jako poslední spojenec a putinisté by byli dotlačeni k pádu. Tohle všichni ví a i kdyby šílenec vydal rozkaz, nic kromě taktického úderu se nestane (a i ten by vyvolal extrémně negativní odezvu). Nemluvě o otázce, kolik z těch strategických zbraní je opravdu funkčních. Motivaci strachu nicméně chápu, byť nesdílím; taky chápu, proč je silnější u dědků, kteří pamatují Rusko jako něco víc než zemi ve stadiu rozkladu s atomovkami.
Osobně na to mám opačný pohled; Západ hnije a nimrá se v sobě, bojí se síly. Ty tendence, které tu občas kritizují i „dezoláti“, zejména eko-, soc-, raso-, gendero- a spol., jsou nebezpečně svazující. Zisk nového území, nových surovin a taky nového obyvatelstva, méně zpohodlnělého a zkaženého bude výhra. Posílení zbrojní výroby a technologií rovněž. Příroda je už tak udělána, že udržování dobytého plodí nerůst a nerůst plodí stagnaci a rozpad.
Proto bylo dobré se zapojit na správné, ale hlavně na NAŠÍ straně. Tolik logika.
Emocionálně k tomu ještě přistupuje obdiv ke statečné sebeobraně Ukrajinců, které Češi nebyli schopni od legionářů, možná ještě déle. Výjimkám čest.
Hupert
Dissentře, tebe zdá se naštval Putin tím, že se strategií nenechat národ hnít a nimrat se v sobě tě předběhl a vytáhl do pole. Jinak byste možná mentálně mohli být dvojčata. Jestli s tím chceš ale něco opravdu udělat, nech přepsat minimálně 1. a 2. článek v tomto dokumentu https://mocr.army.cz/assets/nato/strategie-a-cile/severoatlanticka-smlouva.pdf, ať zatrhneš těm dezolátním chcimírům tipec.
corona
Dissenter:
„„Dezoláti“ si neuvědomují, že MY JSME NATO.“
– – –
Ptal se mi někdy někdo, zda chci vstup ČR do NATO…?
A pokud tedy se stala ČR členem a já musím držet hubu, pak rozhodně nemám zájem o aktivity na akcích, jako byl Afghanistán. Ty mě mohou přinést jen škodu.
.
RK
Tak nějak mi to připomíné hesla Varšavská smlouva pevná hráz proti západnímu imperialismu. ČSSR je nedílnou součástí socialistického táboru atd.
Teď by mne zajímalo kdo je vlastně ta pátá kolona. A také jak se ten, kdo patří do páté kolony pozná. Aby se přitom vašem „To už spíš NATOisté nakašlou na lický práva a s pátou kolonou si to vyřídí“ s tím náhodou tak nějak nesvezl úplně někdo jiný.
Kdo je to „My jsme NATO“? Vy jste NATO? Já rozhodně nejsem NATO.
A jsem zvědavý, pokud by k tomu nedej bože přeci jen došlo, tak jestli nastoupíte, až vám přijde povolávací rozkaz. Jak se smíříte s tím, že někdo z vašich blízkých se z tohodle dobrodružství (a to dobrodružství je vlastně kvůli čemu???) už nevrátí… Strašně moc lidí na to zapomíná, to není jako hra, kde máte několik životů a kterou můžete uložit a pak zase nahrát zpět.
corona
RK:
„… jsem zvědavý, pokud by k tomu nedej bože přeci jen došlo, tak jestli nastoupíte, až vám přijde povolávací rozkaz…
… moc lidí na to zapomíná, to není jako hra, kde máte několik životů a kterou můžete uložit a pak zase nahrát…“
– – –
Nejvíc ječí značná část Y, Z a Alfy, kteří na vojně nebyli. Ti to pak snadno vnímají jak hru. Ono to taky s velkou pravděpodobností může začít „lákadly“, kterak si tam zapilotujou dróny a vybombí nějaké OT a tanky, taková střílečka naživo, aby je snáze nahnali.
Mimochodem, jsem zvědav, co nakonec vyleze ze (zatím ne dost ověřené) zprávy o příslušníkovi BW (nikoli žoldák), řídícímu Leoparda, co tam exnul přímo na linii střetu…
.
RK
corona
Tak to už tuším bylo ukázáno ve filmu Hvězdná pěchota…:-) o reaguji na ta „lákadla“.
Ale tak historie se přeci opakuje.
Dissenter
Nejde asi úplně o generace, jako spíš o to, že mladším generacím se dosti ekluje přizdisráčský přístup „better red than dead“.
corona
Dissenter:
„…mladším generacím se dosti ekluje přizdisráčský přístup „better red than dead“…“
– – –
A to vycházíš z nějakých skutečností…?
.
Dissenter
Ze zkušeností. Nemám chuť, čas ani ambice provádět nějaké průzkumy. :)
corona
Dissenter:
„…Ze zkušeností…“
– – –
Hm.
Jenže (nejen) já mám zkušenosti i s tou mojí generací, s tou tvojí a nyní už i s dalšími. Už jsem zde v diskusích i leccos dával k lepšímu formou historek, které jsem zažil (naivkové, přitom machýrci, ale podělaní až za ušima). To bylo jekotu…
.
Dissenter
Všiml jsem si i tady.
Naivkové podělaní z Ruska, přitom sobecky vzato se nacházíme v luxusní situaci, kdy celá tíha boje s Ruskem leží na Ukrajincích (na jejichž straně je právo i odvaha) a po nás se nežádá nic jiného než verbální a materiální podpora a intenzivní zbrojení, aniž bychom byli ve skutečném ohrožení.
A přesto tu ječíte a kvičíte, že se Rusko naštve a že bude menší žvanec. Nechápu.
corona
Dissenter:
„…Nechápu…“
– – –
Ani nemusíš.
Co myslíš, že nastane, až se vyčerpá kanonefutr z UA…?
.
Dissenter
Jestli se bojíš toho, měl bys stát na demonstraci dezolátů a volat – dejme UA ty nejmodernější zbraně, ať nedojde na nás. :-)
Hupert
To by mě zajímalo, Dissentře, kterou zvláštní vojenskou školu jsi absolvoval, když si myslíš, že Ukrajincům by v současné situaci pomohlo dostat nejmodernější zbraně? Od nás? Žádné nemáme. Ze zemí NATO? Kdo by je tam obsluhoval? To, že si zřejmě myslíš, že ze Švédska či Finska lze vést proti Rusku útok v rozsahu stejném, jako z Ukrajiny – viz tvoje rozumy výše – o dosažené vojenské kvalifikaci taky napovídá, ale dobře, když tedy bude mít Ukrajina, na jejíž straně, jak píšeš, je právo a odvaha ( podle mě se lvím podílem na vyprovokování agrese taky bilance statisíců zmařených životů za nulový zisk pro Ukrajinu, resp. jen ztráty ekonomické i územní) os NATO k dispozici vše, aby mohla válku s Ruskem rozjet naplno, kam myslíš, že to dospěje?
Hupert
Vypadlo mi pár písmen, pardon. Místo „os NATO“ má být “ dostane od NATO“.
Mirek F.
K čemu to dospěje? Třeba k tomu, že agresor (omlouvám se speciálně vám za tento termín, válku samozřejmě zavinila Ukrajina, protože odmítla uznat, že je pořád ruský protektorát, servisdok vám to potvrdí dokonale a od srdce) možná bude muset stáhnout z dalších okupovaných území, pokud možno z co největšího rozsahu? A pro svět to bude velice pozitivní signál, že agrese se oppravdu nutně vyplácet nemusí.
Jinak ta řečnická otázka, k čemu budou Ukrajině moderní zbraně, nepostrádá veselosti. Před rokem pomohlo zaslání m. HIMARSů eliminovat do té doby drtivou ruskou převahu k dělostřelectvu a tím pádem se Ukrajincům podařily ofenzívy na Izjum a Cherson.
Tak vlastně nemožno se divit starostem určitých lidí, aby se snad v dodávkách nepokračovalo, vždyt by Ukrajina, nedejputin, mohla být úspěšná znova.
Hupert
Takže Ukrajinci s novým vercajkem osvobodí území Doněcka a Luhanska a minimálně každého, koho někdo udá, že hlasoval v referendu pro odtržení z Ukrajiny, ale pro jistotu raději všechny ruskojazyčné Ukrajince, pošlou do Polska, kde budou začištěni ve znovuotevřených plynových lázních Osvětim a Treblinka. Obsluhu zajistí pluk Azov a spol. Provoz bude od Poláků gratis jako kompenzace za snížení výdajů na zdravotnictví v důsledku toho, že Poláci nebudou baštit laciné, pesticidy a ochuzeným uranem kontaminované žlutomodré obilí a ještě prodají to své. Budou ho asi prodávat dráž, ale s tím v ČR nebude problém, zde vítězí cena. A které ceny jsou opravdu nízké? No přece ty v hitlermarketu. Putin sklapne fidlata a řekne si jen, že každá válka něco stojí a alespoň jsme si zacvičili. A všichni zas budou žít šťastně až do smrti. Nebo to snad Mirku vidíš jinak.
Dissenter
Myslím, že humánnější bude vrátit proruské Ukrajince do Ruska (ale bez území) a postavit pořádnou zeď. Putinovi nechat jeho zem, ať si vládne, dokud lze trpělivost běžného Rusa napínat (asi dlouho). Ukrajinu vzít do EU a do NATO a vydělat na tom.
Příjemná představa, ale jde o porcování medvěda, který se zatím má ještě k světu.
Hupert
Tak řešení z tvých vět 1 a 2 mi přijde rozhodně lepší než dál válčit. O tom, že by ČR, tedy lidi v ČR, až na pár mafiánů, něco získali z členství UA v EU a NATO, silně pochybuji. Myslíš snad 5nm chipy, nový klon tubery anebo černé uhlí?
nove.kostatko
To samé, co se stane, když UA kapituluje teď, akorát se to stane později. Další dotaz?
corona
nove.kostatko
24.9.2023 v 21:32
To samé, co se stane, když UA kapituluje teď, akorát se to stane později. Další dotaz?
– – –
Ano, když to žabák položí hned, zůstane mu stávající kanonenfutr.
.
RK
Dissenter
Víte, co je typickým znakem té „mladší generace“?
S minimem odborných znalostí, zkušeností a lidské empatie chtějí o všem rozhodovat, všechno řídit, rozhodovat za druhé a přitom vůbec netuší jak velký „průser“ z toho jejich nekompetentního řízení může být. A hlavně aby to, co si vymyslí, za ně udělal někdo jiný.
Dissenter
Ať se kouknu kolem sebe nebo na průzkumy veřejného mínění, nejmladší generace obstály zatím líp než geronti a pregeronti.
Víc blbnou v otázce ekologie, ale to se dá snést.
Shi
Když se podívám sám na sebe a na to jaké nesmysly mi zdatně naroubovali do hlavy v základní škole a jak mi tyto věci mají tendenci v podvědomí žít vlastním životem a ovlivňovat mě i v pozdní dospělosti, tak se trochu děsím toho co se v hlavě honí té mladší generaci.
Oni ti geronti a pregeronti byli „naprogramování“ vzdělávacím systémem založeným na tom, že se „Sovětským svazem nikdy jinak“. Je vidět, jak vymývárna dětských/pubertálních mozků nese svoje ovoce, přesněji jak nebezpečné jsou následky toho, když se dětem a mládeži do hlavy cpe ideologicky vhodně překroucený výklad dějin a světa.
Já si ze školy odnesl, že fyzikální zákony jsou jediné, které nejdou ohnout, zatímco oni si odnášejí že fyzika je něco jako konspirace, se kterou je možné nesouhlasit, a že je stejně nečeká žádná budoucnost, protože planeta shoří a podobné nebetyčné kraviny.
Dissenter
Těžko říct, já byl disentující už ve školce :) a nejvíc mi konvenovala slova učitele na VŠ, že polovina věcí, co nám vykládá, není pravda, ale dnes nevíme, která to je. Naopak u mladých dnes vidím víc ochoty jít mimo obecně přijatelné mantinely a myslet divergentněji než jsme byli zvyklí my, natož než pregeronti. :)
Pokud jde o ekologii, to, jak je naše planeta totálně zasraná, je vidět na první pohled a netřeba konspirovat. Nedivím se, že to mládeži vadí, byť nesouhlasím s řešením skrze greendeal, ale spíš se započtením všech externalit a ponecháním volnému trhu (danit energie, spotřebu, nezalesněnou půdu a ne zisk a práci, atd.) a nevidím problém v sifonu, ale v odpadech a ve ztrátě biodiverzity. Ale to je jiné téma a bylo by na dlouho.
RK
Dissenter
Ad ekologie. Proč zase chcete něco dalšího danit???
Tak začněte resp. ta „mladá generace“ u sebe. Nekupte si příp. nepoužívejte auto. Choďte výhradně pěšky, příp. MHD. Na co potřebujete soukromý mobil? Zbytečně tím zatěžujete planetu (jen té energie na provoz a zatěžování sítě kvůli čučení na nějaké ty sociální sítě), jaké dovolená někde v zahraničí, vždyť tím tu uhlíkovou stopu jen natahujete, choďte v rámci dovolené pěšky v okolí bydliště atd. atd. Nejvíc plameně o ekologii řeční tito lidé vč. Brusele, kam pak „nutně“ létají letadly na ty jejich zasedání.
Dissenter
Pokud jde o mě, nejde mi o sifon, ale o odpad. Za sebe to řeším nákupy větší části potravin co nejblíže místu bydliště a vyhýbáním se průmyslově zpracovaným dovezeným přes celou EU tam kde to jde (primární důvod byla chuť :-)), třídím odpad a toho směsného opravdu produkujeme dost málo, podílím se na nějaké výsadbě lesa a elektřinu vyrábím z velké části solárně, cca z 30% i v zimě. To úplně stačí. Ale fakt tahle diskuse není o ekologii.
Nechci danit nic dalšího, chci celkovou daňovou kvóutu snižovat co nejvíc. Ale dokud budou daně existovat, je blbost danit zisk nebo práci, když je možné danit spotřebu a zároveň s daňovými příjmy dosáhnout optimalizace využívání zdrojů, které mají z podstaty věci neměnnou kapacitu.
ygorek
Dissenter 23.9.2023 v 20:51
„…elektřinu vyrábím z velké části solárně…“ – tedy cca z 50 % z uhlí (produkce ČR) nebo ze 100 % z uhlí (dovoz z Asie)?
Dissenter
Ty procenta dost nesedí; energie použitá na výrobu solárního panelu se vyrobí zhruba v prvním roce a půl v provozu, takže už dnes jsem na 25% z uhlí (dovoz z Asie).
možná vole nekde na oběžné dráze u těch panelů do vesmíru, jinak tydle pohádky zkoušej na nekoho jinýho :D
RK
Dissenter
Takže chodíte jen pěšky, příp. jezdíte na kole, MHD??? Máte mobil? Proč, když ekologicky to nedává smysl?
Máte solární el. Výborně. Pouze za svoje nebo v tom byla nějaká dotace? Co přetoky? To máte tak velkou baterkárnu? Nebo jak to řešíte?
Odkud jsou ty slavné panely a veteš okolo…hm, hm.. Čína co? Co ta uhlíková stopa? Kdy budou ty solární panely neutrální?
„daňovými příjmy dosáhnout optimalizace využívání zdrojů“ jo. :-)
Dissenter
Nejsem příznivcem omezování sifonu, takže mám auto na benzín.
Dotace byla mnohem nižší než daně, které platím.
Přetoky liju pánubohu do oken, když jsem to instaloval, vyplatila se jen malá baterie na noční použití a nejsem přesvědčen, že by dnes bylo efektivní koupit velkou a nebo prodávat… Každopádně by si to vyžádalo i rekonstrukci přípojky a diskusi s energetickým podnikem, a tak dále.
Uhlík viz výše, ale opakuji, jsem přiznivcem ekologie a nikoli sifonu.
RK
Pokud máte auto, tak to je přeci ekologicky zcela špatně. Proč sakra nechodíte pěšky? :-)
Ano, chápu, „vybral“ jste si na dotacích něco zpět. Zase může být otázka, zda na to nepřispěli i ostatní občané. Ale to nechme.
Co se týká uhlíkové stopy. Takže bude ta solární el. pravděpodobně z Číny celkově alespoň neutrální?
Dissenter
Chodím pěšky, zejména tam, kde nejsou silnice. Jezdit autem není neekologické, i když možná časem přesedlám na elektro, až se trochu zlepší baterie. Není třeba vést vše do extrému (zase ten sifon!).
Mám dobře spočteno, že jsem čistý daňový plátce a to dost výrazný. I přes čerpání kdekoli můžu.
Ekologie není o uhlíku, ale především o množství odpadů a % země, na které se roztahujeme a kterou nenecháme ležet ladem.
ygorek
Dissenter 23.9.2023 v 22:17
Ekologie není o uhlíku, ale především o množství odpadů a % země, na které se roztahujeme a kterou nenecháme ležet ladem.
Dostal jste mě. Takovou pitomost jsem ještě neslyšel, a to se ekologií zabývám desítky let.
Pro lepší pochopení svého výše uvedeného kategorického tvrzení si dovolím připomenout, že organická hmota na Zemi, tedy „život na Zemi“ je na bázi uhlíku.
Jo, a rohlík, rohlík je především o mouce.
Dissenter
ygo: o uhlíku ve vzduchu ve formě oxidu uhličitého, zasloužilému ekologovi se omlouvám za zjednodušení
RK
Začínáte mi být svými kacířskými názory sympatický.
„Jezdit autem není neekologické“
„Ekologie není o uhlíku, ale především o množství odpadů a % země, na které se roztahujeme a kterou nenecháme ležet ladem.“
To asi z vás Gréta mít radost nebude.
Jen pozor s elektrokrámem. Už jsem viděl zákaz vjezdu do podzemních garáží. No trvalo to, ale došlo na to.
Dissenter
Proto jsem psal o zlepšení baterií. Nedůvěřuju větším bateriím současné konstrukce natolik, že tu, co mám v domě, mám zakopanou za domem a ne ve sklepě či na půdě.
RK
Můžete mít klidně i lepší baterii. Myslím, že to z pohledu aut bude jedno.
Zákaz vjezdu LPG, CNG, Elektro. No čuměl jsem na to. Ale je to logické.
jéžišmarjá, zas jeden z tech debilů co zahraňuje svět strakatéma kontejnérama a žrkadlama…to mi poser záda, sem už myslel, že tidle vychcípali na debilitu
Hroch_bahenni
Dissenter
„Za sebe to řeším nákupy větší části potravin co nejblíže místu bydliště a vyhýbáním se průmyslově zpracovaným dovezeným přes celou EU tam kde to jde (primární důvod byla chuť :-)), třídím odpad a toho směsného opravdu produkujeme dost málo, podílím se na nějaké výsadbě lesa a elektřinu vyrábím z velké části solárně, cca z 30% i v zimě.“
To je všechno docela rozumné a já, hloupý geront, to dělám taky, až na tu elektřinu. Chytří mladí to zhusta moc nedělají, protože jsou vymasírovaní reklamou a pohodlní. Tak v čem je ten generační rozdíl?
Neměli byste ty spolumladé spíše vychovávat, než je štvát proti starším? Mně někdy připadají dost rozcapení, což teda přírodě fakt neprospívá.
V tom bych vás určitě podpořil.
Dissenter
Těžké, když mi tu Hroch nadává, že mladí dbají na ekologii málo a výše RK a další, že dbají až moc. Pak to bude asi v pořádku. :)
Dávno víme, že „Naše mládež miluje přepych. Nemá správné chování. Neuznává autority a nemá úctu před stářím. Děti odmlouvají rodičům, srkají při jídle a tyranizují své učitele.“
ygorek
Dissenter 24.9.2023 v 14:35
Mladí lidé nedbají na ekologii vůbec, nevědouce, co to je.
Co se týče vámi zmiňované úcty před stářím, aktuální trend směřuje k nějakému druhu vyobcování až likvidace starších a starých členů společnosti, možná způsobem vyzkoušeným a osvědčeným nedávno v průběhu Velké proletářské kulturní revoluce. Rozvrat ekonomiky, ztráta části kulturního dědictví – to by sedělo. Podrobný rozbor provedl Jan Stern (Mystika Západu, Malvern, 2009).
Dissenter
Čtvrtá autorova parodie psychoanalýzy, postmoderní filozofie a intelektuálského žvástu.
ygorek
Dissenter 23.9.2023 v 20.37
Pokud jde o ekologii, tak je planeta ve fázi přizpůsobování se přemnoženému lidstvu. Formulace „je naše planeta totálně zasraná, je vidět na první pohled“ nemá z ekologického hlediska smysl.
Započtení externalit a ponechání volnému trhu po zdanění úplně všeho kromě vylobbovaných výjimek /což neuvádíte, ale tak to v praxi funguje) je úžasný nápad, jehož uskutečnění se bojím. Alespoň na základě extrapolace aktuálního fungování emisních povolenek.
pokud do té školy vůbec chodijou, stále víc jich má tendence že co náký škole, práce – voni budou blekotat kraviny na faceťůbách a jůbůkech a budou z nich mylyjonári, případně „si užívat svobody“, čili fetovat apod. a neřešit vůbec nic
RK
Nevím odkud čerpáte svoje info. A v čem konkrétně obstáli? A to konkrétně.
Ale zejména v technických oborech jde ta úroveň tragicky dolů… VŠ nemá téměř znalosti dřívjšího SŠ. Ano umí „kreslit“ koláčové grafy, dělat líbivé prezentace atd. Ale zjistíte, že nechápe základní fyzikální zákony (dříve učivo ZŠ). A to vám potvrdí téměř v každé výrobní firmě.
A jako perličku vždycky říkám story od jedné učitelky. „Tak jsem mu při zkouškách dala záchrannou otázku (pozn. obor kuchař). Co je takovou hlavní, typickou přísadou do svíčkové? Odpověď: Cibule.
Dissenter
Úroveň znalostí šla tragicky dolů, ne schopností. Důvody jsou tři.
První je masifikace vzdělání – jestliže jde na VŠ 30% populačního ročníku a ne 6% jako dříve, průměrná kvalita zákonitě klesne.
Druhý je snižování nároků a tlaku – ve školství zvítězily teorie, podle nichž je třeba si hrát. Netlačit. Pokud by to bylo doprovázeno zvýšením atraktivity znalostí a zvýšením zájmu o znalosti, bylo by to fajn. Jenže školy (ZŠ a SŠ) zůstaly stejně duchamorné jako za socíku, jen ubyl ten dril.
Třetí důvod je prodloužení vzdělávání – odklady a zavedení zbytečných devátých tříd. Vrchol maxima mechanické paměti ve 14 letech se tak zbytečně propásne.
Z mojí praxe – výjimečných nadšenců je o něco více než dříve (duchamorná škola sice stále nepozvedne, ale už tolik neubíjí). Průměr je velmi zanedbaný a musí se to dohnat drilem v prvních dvou ročnících. Podprůměru je to třeba vysvětlit (často jsme první „hráz“ v životě), vyděsit a včas vykmitnout.
Shi
Na VŠ zkusí nastoupit téměř 70% maturantů. Těch vámi zmíněných 30% tím pádem budou absolventi, což je v souladu s politickým zadáním.
Na nižších školách klesla časová dotace pro matematiku a fyziku, další kruciální otázka je jaké znalosti mají lidé, co tam tyto věci učí. Slyšel jsem hodně šílené historky. Na VŠ už to pak dohnat nejde, protože jde i o způsob myšlení a způsob učení, který se v dětství formuje. Co se prošvihne, to se dohání velmi těžce, jak zjistil skoro každý, kdo se v dospělosti rozhodl začít se učit další cizí jazyk. Takže nejen úroveň, ale i ty schopnosti jdou dolů.
Ve spoustě zemí mají technického bakaláře většinou 4 letého, my jsme lepší, my to i s mizerným základem stihneme za 3 roky. Prostě zázrak.
Hroch_bahenni
No ale ty mladé inteligenty už nebude nikdo dusit zbytečnostmi. Naposled vyhodili z rámcových plánů Newtonovy zákony a Ohmův zákon. Prý to není potřeba, hlavně že budou děti tvůrčí. Z čeho chtějí tvořit, když nic neznají, se páni reformátoři vod Kartousů neptají, protože přece děcka mají MOBIL WOÉÉÉ tam to najdou. Že samy ani nevědí, že mají něco hledat, a že při tom hledání nechápou souvislosti, je jen dezolátsko-gerontská propaganda, woééé.
Já vím, že někdo tu fyziku učí blbě, stylem tady mi odrecituj zákon. Jenže tímhle odstřihnou i ty, kteří to učí dobře, a navíc se nebude trénovat ani paměť. Zato se může víc diskutovat o Grétě a o jenerálovi, na to nikdo nemusí znát nic.
Shi
Tak ono z těch rámcových plánů je potřeba vyházet spoustu věcí, protože se tam nedá pořád jen přidávat. Jestli tam ohmův zákon být má nebo nemá se nedá střelit takto od stolu a kdybych si měl pro ZŠ vybrat mezi výukou první pomoci a ohmovým zákonem, tak první pomoc jasně vyhrává.
My měli v učebnici fyziky pro SŠ dokonce i PNP/NPN trazistor, jenomže smysl to nedávalo žádný, protože celkem klíčová informace se jaksi ztratila po cestě. Na VŠ už to pak smysl dávalo, ale situace se opakovala v tom, že do nás cpali naprosto nesmyslné a prakticky neuplatnitelné detaily, které mělo smysl okamžitě zapomenout. Kvůli množství balastu pro užitečné informace nebylo místo – ani ve studijních plánech, ani v našich hlavách.
servisdok
My měli ve fyzice Ohmův zákon a v branné výchově i výuku první pomoci.
V čem je problém? Dnešní děcka „nepřetěžovat“? My si nepřipadali nějak přetížení a to jsme měli celkem problematickou Občanskou nauku, celý II. stupeň fyziky byl poměrně obsáhlý atd.
Proč by to dnešní děti neměly zvládnout?
jizlivec
servisdok 24.9.2023 v 18:48
„Proč by to dnešní děti neměly zvládnout?“
Protože rovnoprávnost a nediskriminace…
Co nezvládnou všichni, nedostane nikdo…
Shi
Když moudré humanitně vzdělané hlavy ubraly časovou dotaci na matematiku a fyziku, tak se něco vyhodit musí.
Ony ty hlavy nejsou nafukovací a od dob Marie Terezie se především přidává. Já před pár lety zkusil ohmův zákon vytáhnout na nehumanitní studenty nižšího ročníku jedné vysoké školy a drtivá většina z nich se nechytala. Chytali se pouze absolventi elektroprůmyslovky. Podobně ti studenti, k mému zděšení, (ne)reagovali na seriové a paralelní spojení dvou tužkových baterií – otázka byla jaké bude napětí na výstupu. Tedy stav celkem ekvivalentní tomu, jako kdyby na ZŠ/SŠ ohmův zákon a základy elektrotechniky vůbec nebyly. Vzdělávací systém prostě funguje mimořádně mizerně a jedním z důvodů může být i to, že tam je toho nacpáno nesmyslně mnoho.
Já bych primárně neškrtal ve fyzice, ale jinde, nicméně nemám problém připustit, že možná i tu fyziku by bylo vhodné zrevidovat. Méně někdy může znamenat více. Třeba koncept potenciální energie jsem pobral až na vysoké škole, protože tak jak nám to servírovali na ZŠ/SŠ to valný smysl nedávalo – nepochopil to ze spolužáků nikdo. Ještě záhadnější zůstával elektrický potenciál.
Některé věci, než je vysvětlovat polovičatě a tak zjedodušeně, až to vůbec nedává smysl, je podle mě lepší nevysvětlovat vůbec, protože pak zbude víc času na to vysvětlit ostatní věci pořádně.
Hroch_bahenni
Shi
K tomu, jak „se furt něco přidává“
Mám návrh. Zkuste si sehnat několik učebnici fyziky pro SŠ (http://prometheus-nakl.cz/index.php?zobraz=detail&id_katalog=194) a porovnejte počty stran. pokud máte pravdu, tak těch stránek v čase přibývá.
Jo, vím, co píší novináři a jiní aktivisté )) Ale nebudeme jim všechno věřit, že?
Ve skutečnosti dosáhlo školství vrcholu znalostí v 90. letech, kdy ještě dojížděla koncepce 80. let a vyhodily se komunistické žvásty plus se zlepšila výuka jazyků (britská metodika AJ). Od té doby se (IMHO cíleně) zhoršuje. Každá další reforma zase kousek k tomu zhoršování přidá.
Shi
Tak jsem si vzal vámi doporučenou řady Fyzika pro gymnázia a posčítal jsem uvedené počty stran – celkem 1224. To je teda brutální nálož, byť část z toho je rozšiřující obsah.
Kapitola věnovaná tranzistoru? Oscilační obvody? Proč proboha?
Učebnice jsou psané celkem hezky, ale občas mě tam nějaká nelogičnost praští přes oči, což by se u fyziky stávat asi nemělo. To bude souviset s tím, že jsem se z učebnic učil a tedy vím, že „drobnosti“ jako totálně netransparentní používání různých názvů pro stejnou věc vnáší zcela nežádoucí nejistotu. V přehledu „všech“ elektromagnetických záření je uvedeno IČ zážení, ale o pár stránek dál je najednou nadpis „Tepelné záření“. (Já ten rozdíl chápu a na Stefan-Bolzmanův zákon si dokonce trochu vzpomínám, ale ty použité formulace jsou pro neznalého potenciálně matoucí, protože tam není žádná zmínka o tom, že onen přehled je podle vlnových délek, zatímco tam kde se píše o „tepelném záření“ se už jedná o dělení záření podle příčiny, která záření vyvolá.) Sorry jako, hodnotím to jako učebnici dobrou, tedy známkou „3 a vyškrtat bych toho asi dokázal docela dost.
a to si vem, že existuje skvělá bichle, menuje se to Přehled středoškolské fyziky, a ta dává asi pět tady těch menších knížek (zhruba každou tak z 90 %) dohromady :o)
eletrickej potenciál a mechanická potenciální energie jsou analogy
Shi
Budu citovat jednoho pedagoga (mat/fyz), který v roce 2008 po několika kolech nesmyslných reforem napsal:
Na gymnázium jsem poprvé vstoupil jako student před dvaceti lety v roce 1987. Co se od té
doby změnilo?
… obsah učiva a čas, který je k dispozici na její probrání:
Příklady z jednotlivých předmětů:
• Matematika – obsah učiva zůstal téměř stejný, zmenšil se počet hodin o jednu týdně (zmenšení o jednu pětinu)
• Fyzika – obsah učiva zůstal téměř stejný, zmenšil se počet hodin o jednu týdně (zmenšení o jednu třetinu)
• Dějepis (neučím ho, ale vždycky jsem se o něj zajímal) – značně narostl objem učiva, například při probírání starověké perské říše, se dnešní studenti učí celou posloupnost všech jeho panovníků (nenachází se ani ve vysokoškolských učebnicích dějepisu Dějiny
pravěku a starověku, Pečírka a kol SNP 1979, většina nástupců Xerxa I je uvedena pouze
petitem)
• ZSV – tento předmět neexistoval, v současnosti obsahuje úvod do psychologie, sociologie, politologie, ekonomiky, práva a filosofie. Učebnice nejpoužívanější sady na
naší škole jsou víceméně pouze soupisem termínů. Obsah úvodu do práva může směle soupeřit s přednáškou Teorie práva, kterou jsem absolvoval na právnické fakultě. Na
gymnáziu však v rozsahu jednoho pololetí 2 hodiny týdně, na PF UK v zimním semestru 2/0 v letním 2/1.
• Chemie – podle zkušeností mé ženy (absolvent biochemie na PřF UK) při doučování chemie k maturitě (u nejméně náročné učitelky na celé škole) se běžně probírají věci, které
se kterými se ona setkala až na VŠ
…
Jinak každý vyučující chápe, že požadavky z ostatních předmětů jsou přehnané, ale své požadavky považuje za oprávněné. Když už ne kvůli předmětu samotnému, tak kvůli
přijímačkám na jedné z několika desítek fakult v ČR.
Stejná honba za kvantitou zřejmě probíhá i na základních školách.
—–
Více viz: http://www.realisticky.cz/clanky/prilohy/skolstvi/Stav_skolstvi_v_cechach_2008.pdf
—–
Jasně, proč by to dnešní děti neměly zvládnout?
corona
Shi:
„.. Dějepis – značně narostl objem učiva, například při probírání starověké perské říše..“
– – –
Právě dějepis je předmět, na jehož úkor je potřeba upravit osnovy. Na SŠ zrušit úplně, na základních silně omezit, max. hodinu za týden.
Nikdy jsem se ve škole neučil nic ani o první a ani o druhé světové válce.
.
corona
Nyní je celková dotace 68 hodin (pro 2 h týdně):
Úvod do předmětu 1-2
Starověk 4
Středověk 14
Raný novověk 16.–18. stol. 12
Novověk 19. a 20. stol. 32
Závěr výuky, volné hodiny 2-5
Ořezat takto:
Úvod do předmětu 1
Starověk 2
Středověk 5
Raný novověk 16.–18. stol. 5
Novověk 19. a 20. stol. 18
Závěr výuky, volné hodiny 2
Zvýšit důraz na 20. stol. a nezatěžovat žáky nedůležitými věcmi.
Zeměpis – ten by zasloužil omezit a orientovat praktičtěji.
.
Hroch_bahenni
Shi
Ad text z Realisticky.cz
Nutno předem říct, že výukové materiály Martina Krynického jsou velmi dobré a tento text také. Jen doporučuji vzít ho v úvahu celý, ne jen kousek. MK vůbec nedoporučuje cochcárnu, naopak. Jeho doporučení k větší názornosti a „umění se učit“ jsou naprosto OK, má je ale vyvážené i nároky na žáky. Výslovně tam píše, že se ustupuje až příliš.
Také je dobré si uvědomit, že text je z roku 2008. Od té doby prošlo několik „reforem“ vesměs spočívajících v další redukci nároků. Každý ministr se chce zapsat do historie a ministři školství se mění myslím nejčastěji ze všech. Pokud bude nadále platit „nic nemusíš, jen se nech bavit“, je úplně jedno, jaké výukové metody se budou používat. Žáci na to budou kašlat – přirozená lidská lenost.
Jinak hlavní problém není na SŠ, ale na druhém stupni ZŠ. Tam se děti učí flákat.
Hroch_bahenni
Shi
No, víte, ono to v plánech ministerszva a reformátorů není tak, že se má vyházet balast a užitečné věci nechat. Ono tam nemá být skoro nic.
Pokud rezignujete na to, že mlaďoch by přece jen měl něco umět, když chce zaměstnání v technickém oboru, tak samozřejmě můžete zrušit úplně všechno, to ano. Ušetří se.
Ale pořád něco osekávat a přitom čekat, že teď už konečně nastane ten okamžik zlomu, kdy tomu začnou rozumět, to zatím nefunguje. Furt se osekává a osekává a umějí čím dál tím větší owno. Něco mi říká, že tudy cesta nevede…
Shi
Furt se osekává, až je z toho jenom 1200 stran v učebnicích pro jeden gymplácký předmět. Viz výše.
To mi připomíná jak mi jeden učitel fyziky vykládal, že kdyby si studenti před zkouškou propočítali všechny příklady, co v knize mají, tak nemůžou mít u zkoušky problém. Mělo to drobnou chybu – někomu kdo tu fyziku relativně uměl by propočítání těch příkladů zabralo něco přes 100 hodin, tedy minimálně dva týdny intenzivní práce. A fyzika byl jeden z pěti předmětů v semestru.
Výsledkem samozřejmě bylo, že z fyziky reálně uměli všichni kulový, protože se toho za semestr probralo tolik, že jinou metodou než velmi povrchní se to zvládnout nedalo.
Hroch_bahenni
Tohle vychází na cca 2 hodiny (120 minut) týdně.
Shi
Přečíst a pochopit asi ano, ale naučit se to tak, aby to v hlavě zůstalo dlouhdobě? Typický student, který absolvoval běžnou základní školu a neumí se učit? Tak to považuji za čirou fikci.
Dissenter
Dá to práci, ale vzdělat se dá i dospělý. Znám člověka, který vystudoval SŠ (a poté VŠ) při zaměstnání – původ z děcáku a proto zprvu jiné cíle – a dnes je z něj velmi schopný odborník. Každopádně vzdělání je třeba zintenzívnit, přesunout do dřívějších ročníků, začínat v 5 letech a ne v 7 a končit včas. Úplné střední vzdělání pro všechny není až takový omyl, jak se zdá.
Historek mám spoustu. Učíme na VŠ procenta, zlomky, chemii pro základní školy, …
Ale jsme mimo téma. :-)
ygorek
Dissenter 23.9.2023 v 21:01
Každopádně vzdělání je třeba zintenzívnit, přesunout do dřívějších ročníků, začínat v 5 letech a ne v 7 a končit včas.
Souhlasím.
Ostatně, jsme mladí, sněme!
Hroch_bahenni
„jde i o způsob myšlení a způsob učení, který se v dětství formuje“
Tesat. PŘEDEVŠÍM jde o způsob myšlení a učení. Časem zmizí některé vědomosti, pak dovednosti, ale pracovní návyky (třeba „dělej pořádně svoji práci a nevymlouvej se“) vydržej nejdýl.
Dissenter
proti „Dělej pořádně svoji práci a nevymlouvej se“ bych posadil „Mysli, jak si práci zjednodušit“.
Hroší citát mi maně připomněl scénku ze ZŠ z prací na pozemku, kde jsme měli vykopat lopatičkou jakýsi rigolek, myslím, že učitelka vedla podobné řeči. Já si tehdy vypůjčil od školníka krumpáč, za což jsem byl postižen poznámkou, bez ohledu na značné urychlení činnosti.
Hroch_bahenni
Dissenter
Takže Vám je jedno, zda práce, na kterou navážete, nebo zakázka, kterou jste zaplatil, je vykonána pořádně nebo odfláknuta?
Podstatný je výsledek. Pokud stojí za houby, jsou řeči o svobodě jen výmluva.
Mimochodem – víte, proč jste si neměl půjčit krumpáč bez dovolení?
Protože kdybyste tím krumpáčem někomu ublížil (a u malého dítěte je pravděpodobnost dost vysoká), tak je odpovědnost na učitelce. Soud ani rodiče zraněného dítěte by nic jiného nezajímalo, než jak se dítě dostalo ke krumpáči, proč mu v tom učitelka nezabránila.
Víte, přesně tohle je důvod, proč já Šteffla, Feřteka a spol. neuznávám. Oni (dle výroků soudě) vůbec nechápou rozdíl mezi dejme tomu osmiletým dítětem a dospělým vysokoškolákem. V podstatě tvrdí, že s oběma se dá zacházet stejně. Důvodem je očividně nedostatek praxe (teda u Šteffla asi ne, ten je chytrý a nejspíš si to uvědomuje, ale to je jiná pohádka).
Jan Mrcasik
Já si také myslel, že „nejsem studijní typ“ a v dospělosti už nic nedoženu, zvláště když mozek začal zpomalovat a už je zcela vyloučeno, že bych se bezpracně nabifloval stovky příkazů nového jazyka.
Pak mi někdo poradil geniální fintu – psát si výpisky tak, jako bych psal učebnici pro někoho tématem zcela nepolíbeného. Fakt to funguje. Jakmile to pojmeš takhle, zcela dokonale tě to navede k identifikaci a doplnění vlastních mezer a najednou to slavné „celoživotní vzdělávání“ jde.
Hroch_bahenni
JM
To funguje skutečně. Proto se používá technika, kdy si děti něco vysvětlují navzájem (vrstevnické učení). Nejlíp se to naučí ten, co vysvětluje.
RK
Dissenter
Tak když mají ty schopnosti, proč nemají ty znalosti??? To nedává smysl.
Přijít může, ale většina by z logiky věci měla být „odejita“.
Tato teorie nezvítězila úplně ve školství, ale především u některých rodičů, kteří ji pak po školách a učitelích vyžadují…
Co znamená duchamorné?
Dissenter
Znalosti nemají proto, že průměr, který potřebuje ve škole dril, ho tam nemá.
Duchamorný – únavný, nudný, úmorný. Školy se nedovedou vyrovnat s opravdu chytrými studenty a žáky a byť už jim neubližují tolik jako dřív, neumějí s nimi individuálně pracovat.
Tohle mám historicky z první ruky, na ZŠ jsem byl „třídním grázlem“ jen proto, že jsem se nudil. Dokonce nebýt „talentových zkoušek z matematiky“, které byly žádány do matematické třídy gymnázia, bych se tam možná nedostal kvůli chování a známkám z něj. :-)
A dnes je to jen o málo lepší.
RK
Dissenter
A opět s vámi nebudu souhlasit.
Vždycky záleželo (a pořád záleží) na učiteli. Někdo má schopnost věci poutavě sdělit, někdo ne (ale to je v každém oboru).
„Školy se nedovedou vyrovnat s opravdu chytrými studenty“
Ještě za komunistů se dělaly různé matematické, fyzikální, chemické olympiády atd., které sloužily i k takovému „rozvrstvení“. A už učitelé na prvním stupni tipovali žáky a také tito měli možnost nastoupit do tříd s „rozšířenou výukou“ atd. atd.
To samé, když zavzpomínám…ten, kdo učení „rychle zvládal“, dostal třeba další úkol, příklad i obtížnější samostatně a s „pomalejšími“ učitel danou látku znovu probíral.
A jestli spíš není problém jinde.,,,
Hroch_bahenni
RK
Přičemž „progresívní“ školy, ve kterých se eduíni vidí (jednu vzrovou v pardubickém kraji máme) jsou samozřejmě proti soutěžím. „My nesoutěžíme, my spolupracujeme“. Takže ty údajně supertvůrčí děti se v MO, FO, kde se úlohy musí vymyslet, nedají se našprtat, prostě neumisťují.
A když mají před spolužáky odprezentovat v PowerPointu, tak to taky neumějí, protože „my jsme nechodili k tabuli“.
Ovšem ideově jsou zdatní a připravení na budoucnost.
ygorek
RK 23.9.2023 v 21:24
Z doby „za komunistů“ pamatuji klub mladých matematiků, který byl zřízen v „prestižním“ gymnáziu. Chodili tam (jednou za čtrnáct dní?) zájemci o matematiku z osmých a devátých tříd základních škol ve městě (cca čtyřicet žáků), přednášeli jim dva profesoři matematiky z onoho gymnázia, jednou za rok bylo týdenní soustředění formou školy v přírodě.
Je zajímavé, že podobný klub nefungoval pro zájemce o češtinu, fyziku, přírodopis, chemii… S nadanými žáky pracovali až profesoři na gymnáziu v rámci jedné školy.
Hroch_bahenni
Za „duchamornou“ označují kartousáci především tu mechanickou paměť. Takže propásnutí vidí jako super.
Pamatovat si prý potřebují jen geronti. Děcka mají mobil, tak paměť nepotřebují. To si nevymýšlím, takhle zastánci progresívního mládí argumentují.
Dissenter
Tady bych si vypůjčil slova Ondřeje Šteffla z PORGu; mechanickou paměť je mnohem lepší si trénovat na věcech které člověka baví. Přestože by bylo možné se učit nazpaměť telefonní seznam nebo letopočtovitá fakta, lepší je, aby si žák plnil hlavu těmi fakt, které ho baví.
Překvapivě ve školách, které jsou takto vedeny, to funguje, a procento studentů, které místo směšné české maturity udělají např. IB, je docela vysoké.
Hroch_bahenni
Tak zrovna Ondřej Šteffl má přímý zájem na tom, aby veřejné školství bylo co nejhorší. Je to pro něj konkurence.
Za odstřelením Ohmova zákona mimochodem stojí on osobně. Co ten se za to nabojoval…
Standard školství nemůže být postaven na tom, co potřebuje pár desetin nebo setin mimořádně nadaných. Musí zvládat především průměr (+ nadrůměr + podprůměr). Lidé jako Šteffl a jím podporovaní aktivisté tuhle kategorii úplně hodili přes palubu. Jasně, ti mladí to nevědí, připadá jim super se flákat, ale ve skutečnosti jim to škodí.
Mazání medu kolem huby („vy jste geniální, to jen geronti vás nechápou“) jim nepomůže už vůbec. Ten, kdo mi lže, není přítel.
Tohle je celkem vzato i moje představa o budoucnosti vzdělávání, covid si odmyslete.
Dissenter
V něčem jako bych slyšel sebe ve sporech s OŠ před 10 lety. :-)
Školství především musí vyhledat mimořádně nadané a maximálně je podpořit, protže to jsou ti lidé, kteří poznání popotáhnou o kus dál.
Druhým úkolem je vzdělat ten průměr, tady si myslím, že by byl větší dril na místě. Ale i tady je možné postupovat takticky a vzdělání zatraktivnit. Nemusí všichni umět všechno, po pravdě na ZŠ jde hlavně o trénink paměti a logického myšlení.
V případě Ohmova zákona jsem na Vaší straně.
RK
Dissenter
Za mne opravdu ne.
1) Naučit číst-psát-počítat + další mimum vč. těch fyzikálních zákonů. To není o tréninku paměti. To je o těch základech.
2) Ten, kdo na to má, umožněme mu další studium. To, že je někdo mimořádně nadaný, neznamená, že to k něčemu bude. A teď logická otázka. Kdo má vyhledávat ty mimořádně nadané?
Dissenter
Zrovna s tím psaním… Škola má připravovat člověka na budoucnost. Za minimální standard bych dnes považoval učení se psaním na klávesnici s použitím spellcheckeru a počty s využitím alespoň základní kalkulačky (když ne programovatelné či modernějších aplikací).
Abakus, logaro a psaní brkem, jakož i pozdější inkarnace typu plnicího pera a písemného dělení se zbytkem :) prosím učit velmi okrajově.
(umím i odmocňovat písemně, heč, ale nikdy mi to k ničemu nebylo)
Za minimální standard bych dnes považoval učení se psaním na klávesnici s použitím spellcheckeru a počty s využitím alespoň základní kalkulačky (když ne programovatelné či modernějších aplikací).
že seš idiot sem si všiml už vo notnej kus nahoře, ale todle je fakt naprosto úlet, kde by se líhnete tvl? X-DDD
fatdwi
Dissenter: „Škola má připravovat člověka na budoucnost.“
Naprostá kravina. Jak praví klasik, všechny předpovědi jsou těžké, hlavně ty ohledně budoucnosti. Vy vůbec netušíte, jaká ta budoucnost bude. Kdybystě měl pravdu, před 10 lety by se děti začaly učit prompt engineering, aby uměly efektivně ovládat AI. Něco mi říká, že před 10 lety jste ještě tahle slova neznal ani Vy, natož aby je někdo efektivně učil.
Základní školá má to, co učí, ve svém názvu – základy. Číst, psát, počítat. Naučit se něco o světě kolem nás (prvouka, zeměpis), složitostech toho světa (chemie, přírodopis, fyzika), minulosti (dějepis) a k tomu se trochu hýbat (tělocvik) a dát možnost projevit se přirozenému uměleckému talentu (hudebka, výtvarka). K tomu nějaký ten jazyk.
Díky tomu zjistíte, k čemu dítě tíhne a v čem by mohlo být časem dobré bez ohledu na onu budoucnost. Současně ho naučíte určitému režimu a pracovním návykům a přihodíte nějaké to trauma, aby měli budoucí psychologové a psychiatři co žrát.
Očekávat od základní školy, že bude vyhledávat a opečovávat talenty je naprosté nepochopení její funkce a svým způsobem ukazuje na to, že takovým talentem zrovna Vy určitě nejste, jinak byste to chápal. Je to stejně hloupé, jako inkluze, jen naruby.
Máte-li doma nějakým zřejmě nedopatřením malého génia, pak je to Vaše starost dát ho tam, kde ho budou rozvíjet (nebo to dělejte sám), ale chtít tohle po ZŠ je naprostá hloupost.
Hroch_bahenni
Mimořádně nadaní potřebují volnost. Je třeba je identifikovat a vytvořit jim podmínky.
Nemůžeme ale pracovat SE VŠEMI, jako by byli mimořádně nadaní a dospělí. Oni to prostě nezvládnou a nebudou umět ani to, co uměli ti před nimi. Což je současná situace.
Píšu to už výše – „štefflisté“ (eduíni) vycházejí z předpokladu, že dítě je v podstatě dospělý člověk, racionální a cílevědomý (cit. „dítě nejlépe ví, co bude jednou potřebovat“). Což je pitomost, na tom se snad shodneme.
Jasně, Šteffla nepálí masa hlupáků, co i jeho přičiněním vylézá ze základek. On si vyzobne jiné.
O kus výše píšete, že chybí dril. No chybí, v tom máte naprostou pravdu. A teď řekněme B – kdo se zasadil o to, aby žádný dril nebyl? Kdo hlásá, že dítě má dělat jen to, co se mu zrovna chce?
Drilu nikdy nedosáhnete cochcárnou.
RK
Dissenter
„lepší je, aby si žák plnil hlavu těmi fakt, které ho baví.“
Při tomto přístupu můžeme celé vzdělání odpískat.
Dotyčného baví hrát „střílečky“ a virtuálně hrát hry, sbírá spoustu informací a faktů o nich, ví, kde a za kolik bodů co přesně koupit, jaké bonusy kde získat tak ho přeci nebudeme zatěžovat nějakým čj, matikou a dalšími nudnými fakty atd.
Dissenter
:-) Opět využiji svého názorového oponenta
Počítačové hry (samozřejmě jen některé) nejen že vzdělávají a často lépe než škola, ale staly si formou osvědčování kvalit, a to dokonce i pro pracovní trh. Hewlet-Packard a Yahoo začali cíleně oslovovat gildmastery (leadery skupin) ve hře World of Warcrfat (WoW) jako kandidáty na vedoucí manažerské pozice.
Pokud kritériem na vedoucí manažerské pozice je účast v počítačové hře, tak pan bůh s námi.
Zamyslel jste se někdy nad tím, jaký význam má naučit se „ručně“ psát, v technice pak „ručně“ nakreslit výkres, případně umět počítat bez kalkulačky???
Jsem zvědavý na odpověď.
Dissenter
Zamyslel, mockrát, možná trochu v jiném oboru automatických analyzátorů v chemii a sekvenátorů DNA, například. Ale situace je obdobná.
Ale je potřeba věci dávat do proporcí. A jestliže máme technologie, není možné vyplýtvat mládí na to, učit se věci dělat postaru, ale technologie zapojit rovnou.
Kdyby byla autoškola školou, žáci by se tam učili okovat koně.
RK
Dissenter
Omlouvám se, ale zeptám se znovu.
Zamyslel jste se někdy nad tím, jaký význam má naučit se „ručně“ psát, v technice pak „ručně“ nakreslit výkres, případně umět počítat bez kalkulačky???
A není o učení „postaru“
Dissenter
Ale já vím, že je to hezké a užitečné.
Nicméně máme jen omezený čas v životě a omezenou kapacitu mozku. A jestliže v životě napíšu 99% textu na klávesnici nebo dotykové obrazovce, nemůžu ve škole 99% psaní trénovat jinak.
Dtto počítání, dtto ostatní.
RK
Ano, čas máme omezený a proto jej nelze vyplýtvat. S tím souhlasím.
Ve zbytku ne. Takže výsledkem vzdělání bude, že dotyčný se podepíše třemi křížky.
Nicméně tohle vše taky (ten „trénink“) je přeci kvůli podpoře uvažování, logiky, rozmýšlení, uvažování, rozvržení té práce (teď mám na mysli, třeba to technické kreslení). To používání PC je přeci nadstavba.
Protože pokud nedokážete třeba počítat bez kalkulačky, tak výsledkem je pak opět jedna z hlášek: „mně to tak spočítal program“. Na můj dotaz, kde k tomu dotyčný přišel. Tak program to „spočítal“, tak to musí být pravda i když vyšla úplná hovadina.
Takže smyslem života není prostoduché mlácení do klávesnice a spoléhání se na to, že ono se to třeba nějak spočte.
A logicky k tomu dojdete. Neumíte základy, tak těžko se někam dál dostanete. To už je pak jen o té cvičené opici, které něco někam zadává ale vůbec nechápe proč a vůbec nepřemýšlí o tom, že to co zadává jsou už z principu samí hovadiny.
Dissenter
To zase ano. Umět odhadnout řádově výsledek a naučit se jak na to. O co mi jde, je nevěnovat 99% času starým metodám, jednak jsou neatraktivní, jednak pro praxi zbytečné.
Technický výkres nelze rovnou kreslit na počítači? Logiku a rozvržení musí student zapojit stejně. Za mých časů se psala písmenka podle šablony, to už snad není. :)
Když zavedla Marie Terezie trivium, v běžných domácnostech se brkem nepsalo, pokud se něco psalo, tak uhlem, na tabulky nebo na zeď.
Dneska píše (a maluje) děcko doma stylusem a prstem na tabletu, zkouší i na klávesnici (a nejenom ASWD a šipky :-)) a pak napochoduje do školy, kam tablet nesmí nosit (natož aby se využil na výuku) a vyfasuje plnicí pero, pastelky a vodovky.
Chápete, jak je to absurdní?
RK
A co jsou to ty staré metody? Už komunisti také přišli s „novými“ metodami… A jak jste poznal, že jsou zbytečné?
Zeptám se. Byl jste někdy reálně jak se říká „v provozu, na stavbě“ atd. Kdy máte třeba črtnout změnu, rychle něco přepočítat, atd.
Ano, na počítači to danému vše nádherně sedělo, ale reálně to nesedělo a vůbec to nešlo realizovat. Tak si nějaká chybka v metrixu. :-)
Vždycky si vzpomenu na Černé barony… A co rozumíte pod takým pojmem absurdné?
Mně naopak připadá absurdní, že ta „mladá generece“ nedokáže „z hlavy“ spočítat jednoduché např. dělení, vše musí hledat na googlu a to vč. základních věcí a načrtnout něco „na papír od svačiny“ aby se to dalo použít také ne.
ygorek
RK 23.9.2023 v 22:59
Tak.
Člověk kolikrát stojí u niveláku a musí zavolat jeřábníkovi, že ten džber musí zvednout (a o kolik), protože…
RK
ygorek
Ano o tom mluvím. Teorie o tom, že tohle je zbytečné a tohle je zbytečné. A pak vy tomu dotyčnému přímo na místě musíte dané vysvětlit, črtnout, příp. vysvětlit, že bohužel projektant byl pako atd.
Díky.
ygorek
Dissenter 23.9.2023 v 22.43
Technický výkres lze nakreslit přímo počítačovým programem. Na počítači asi také, ale neznám nikoho, kdo by to praktikoval.
Občas musím podle výkresu něco zhotovit a bohužel, často si ho musím, třeba i rukou na papír, překreslit. V případech, že autor neví, jak vlastně má výsledek vypadat, nebo co je možné vyrobit(!). Jinak: samotné kreslení tužkou nebo myší je rutina, která s výsledkem souvisí jen okrajově.
Žijeme v přelomové době, zatím je běžnější vyřezat sochu motorovou pilou než vytisknout ji na 3D tiskárně. Neumím odhadnout, kdy to bude obráceně a váš názor bude platit bez výhrad.
nechcu kecat kde, ale v nejakým Dánsku nebo kýho čerta, poudalo rádio, se schválilo výrazný vomezení šmrdladel a podobnejch kurváren a zase všecko bude pěkně po staru, na papíře
chápeš, jak jsou ty tvoje kydy absurdní? jako povyšovat autismus na normu? není divu, že rejžáci nám utíkají tak, že za chvílu na ně neuvidíme ani dalekohledem…
panenko skákavá, pak to tady nemá tak vypadat
ygorek
Dissenter 23.9.2023 v 22:43
Vyfasuje plnicí pero, pastelky, vodovky, plastelínu. Procvičování jemné motoriky (třeba) úkony, které žáka baví, snad není zbytečné? V některých zařízeních, třeba waldorfských školách, nafasuje žák k pastelkám a vodovkám i háček a jehlice již v sedmi letech dokáže uplést jednoduchý kus oděvu, přestože na trhu by si ho mohl koupit v nesrovnatelně lepším provedení.
Jinak: na tabletu zaváže botu nebo zapne knoflíky aplikace, ale reálné oděvy je zatím mají jen v malé míře.
Hroch_bahenni
Dissenter
Já vím, že aktivisti v novinách to píší jinak, ale ve školách je techniky jak nas… naseto. Interaktivní tabule všude, tablety atd. Používají se. Výsledky jsou horší a horší.
Já nemám nic proti používání techniky a už vůbec ne počítačů, mne to do značné míry živí. Jenže má se to používat smysluplně a není to všemocné. A má se to používat úměrně věku dítěte. Průměrné osmileté či třináctileté děcko fakt není dvacetiletý matfyzák.
Vemte si třeba dnešní novináře (na techniky dnes moc absolventů nejde, je to práááááce). Mlaďoši mají články plné chyb stylistických i obsahových. Ty články jsou profesně horší než od gerontů. Jak je to možné? Vždyť mají počítač.
Dissenter
Používají se? Na vlastní oči jsem viděl poznámku (pravda, v elektronické žákovské) od matikářky. Hraje si s mobilem a tvrdí, že se učí matematiku z Khan Academi. Prosím vysvětlete synovi že mobil do školy nepatří.
Hroch_bahenni
Dissenter
Rozumím.
Když jeden žák dostane poznámku podobného druhu, je to důkaz, že se technika na českých školách nepoužívá. Tak jste to myslel?
BTW
Jste si jist, že se opravdu učil tu matiku z Khanovy školy? Z čeho tu jistotu čerpáte?
Dissenter
Jsem, jednak proto, že zmíněná učitelka by si Khan Academi“ :) nevymyslela (kdyby ano, snad by název i dovedla napsat), jednak proto, že dotyčný žák se umisťuje dobře v těch zmíněných olympiádách, které se konají i dnes a jednak proto, že ten drzoun nese mé geny, včetně těch špatných, mezi které patří vyhledávat průsery a nelhat.
Shi
On je rozdíl mezi vzděláním a tréninkem. Vzdělání je užitečné dlouhodobě, trénink krátkodobě. Moje schopnost načrtnou něco od ruky a vědět jaké čáry tam mají být je použitelná i v době počítačové, zatímco moje schopnost udělat výkres v CADu je mi po pár letech naprosto k ničemu, protože SolidWorks, NX nebo Revit je dnes někde úplně jinde, než byl tehdy AutoCAD, který jsem se učil.
S těmi moderními technologiemi se proto musí umírněně, protože za chvilku budou zastaralé, zatímco znalosti
fundamentálních princpů zůstávají platné dlouhodobě.
Moderní technika je super pomůcka pro podporu schopnosti něco pochopit nebo si představit, ale třeba i na tom CADu je vidět, že čáru se naučím udělat tužkou a rukou mnohem rychleji, než ovládnu nějaký CAD, a víc času mi zbude na to, abych mohl řešit jakou čáru potřebuji udělat.
Mě na VŠ učili rýsovat lidi, kteří moc nepřemýšleli, a proto místo aby nás nechali dělat rukou náčrtky tužkou na papír, tak nás nutili ztrácet čas hrátkami s pauzákem a tuší. Už tehdy to byla totální přehlídka ztraceného času s klasickou zcela debilní výmluvou „co budete dělat, až nebudete mít počítač“.
Ve výsledku jsme za ten čas udělali pár mizerných ušmudlaných výkresů na pauzák, za stejný čas jsme mohli udělat desítky náčrtků rukou a něco bychom se tím naučili.
Že nás i naše následovníky neváhali týrat tuší, ač to byla doba, kdy Autocad dosáhl verze 12, jen ilustruje jak málo ti, co vzdělávání řídí, přemýšlí o užitečnosti toho čím studenti tráví svůj vzácný čas.
Jenomže ono je to i naopak – jezdit prstem po tabletu je zaručeně zábavnější, než dělat náčrtek tužkou, ale aby ten tablet byl přínosem, tak ta aktivita musí dávat smysl. Obávám se, že jako nedávala nejmenší smysl celá řada aktivit klasických, nedává dnes smysl ani celá řada aktivit s tabletem, akorát je u toho ten tablet a tak je to víc cool.
My se v zeměpise museli biflovat seznam cementáren, dneska by podobně choré mozky vymyslely, že si děcka na googlu budou vyhledávat cementárny. Nesmysl a ztráta času je samozřejmě oboje, akorát u druhého se „využije“ ta moderní technika.
Sysop
Ja to teda z praxe znam trosku jinak. Ted nam dodelavaji nove mistnosti pro jednani, pricemz ve starych byly obrovske TV s WiFi a BT, pokud nekdo neco prezentoval, tak si to pripravil v PP a pak to tam ukazoval. Jakakoli debata o nejake strance byl problem, protoze do toho neslo cmarat a delani uprav v PP trvalo tejden.
V novych mistnostech jsou jeste vetsi TV, ale na ty uz se da cmarat specialnimi barevnymi tuzkami, vcetne gumy na drobne upravy a velke ‚houby‘ na mazani vetsich ploch. Takze kdokoli ma nejakou pripominku, bafne tuzku a zacne na te obrazovce ten PP dokument ruzne cmarat, pricemz na konci je mozne udelat printscreen a ulozit to jako dalsi stranku do puvodniho dokumentu, treba PP. Uzasna vec, zrychleni prace nekolikanasobne.
No… a ukazalo to jeste jednu paradni vec: vyvojari umeji pocitat. Takze hrc frc nekde v koute obrazovky si neco spocte a vysledek napise, kam potrebuje. Obvykle neni nutne to mit presne, staci hruby vypocet pro danou debatu. Nez to mladsi kolegove z vyrobnich oddeleni, odkojeni na kalkulackach a sw, stihnou zadat do nejakeho pristroje, je debata uz na jine strance. Podobne znalosti zakladnich velicin, vzorce, vztahy… kdo nesype z rukavu, sorry, nema v te mistnosti co delat. Tento tyden dal vypoved jeden mladej kluk ze zkusebni laboratore. On rikal, ze pry u nas nedostava prostor ke svemu vyuziti, ale kazdy vi, ze proste nestihal, protoze u nas obcas vypadne WiFi (nova budova, jeste se porad neco upravuje, rozsiruje,…) a on se zastavil soucasne s AP, ktere nejely.
ygorek
Sysop 24.9.2023 v 0:56
Jo, viděl jsem to, před asi dvaceti lety to měl náš architekt. Tehdejší stupeň vývoje HW/SW to pro jiné obory nezvládal… Změny návrhu udělané „elektronickou pastelkou“ se tuším zapracovávaly přímo do výkresu (ale nepracoval jsem s tím, viděl jsem to jen jako nezúčastněný pozorovatel).
Hroch_bahenni
Sysop
Tohle je přesně ono. Dnes není důvod drilovat dělení šestimístného čísla čtyřmístným (ono se to ani nedělá, dnešní děti by to nezvládly), ale pokud někdo tahá kalkulačku na 3×8 nebo neví, jak funguje nepřímá úměrnost, tak je jako kvalifikovaná síla nepoužitelný.
Dissenter
Sysop: něco podobného – sympodium s elektronickou tužkou – používáme i ve formátu přenositelném pro výjezdní školení a porady, netřeba velká TV. Jinak i v ppt se dá čmárat do prezentace a dopisovat, jen to není myškou tak intuitivní.
Zrovna čmárat na obrazovku nebo na papír schémata a diagramy je dovednost ve školách dosti podceňovaná, narozdíl od krasopisu, který bych rád vymýtil.
Jsou určitě profese, kde je nutné v mysli držet značnou část znalostí a než bude funkční neuralink, nic jiného než nadrtit nezbývá (od řidiče přes řídícího letového provozu až někam k chirurgovi). To ale neznamená, že musíme ve školách lít pod tlakem do hlav všechny ty láčkovce a prýty a boženy němcové a bitvy u sudoměře, ale můžeme trénovat paměť něčím zábavným a aktuálním. Efekt (prostý trénink paměti) se dostaví o to silnější, protože motivace.
Uspořený čas lze využít k výuce logiky a klidně i té nepřímé úměrnosti. Aby pak na VŠ (!) nepřišel člověk, který ví teoreticky, co je trojčlenka, ale neumí ji použít. Taky měl namemorovanou definici molekuly a chemických vazeb nejspíše z chemické učebnice, ale vůbec nepátral po smyslu toho, o čem mluví. Osobně bych všechny učebnice od druhého stupně ZŠ až k SŠ spálil a nahradil populárně naučnou literaturou. Jo, děcka by neuměla používat vědecké pojmy, ale uměla by myslet.
Sysop
Jenze ona se nam ted ta Schola ludus dostava do faze, kdy deti sice delaji to, co je ve skole bavi, ale pak na trhu prace, respektive produktu, je prevalcuje Cinan, kterej byl ve skole bitej za to, ze neumi z pameti odrikat velkou nasobilku.
fatdwi
Sysop: +1 Bohužel, naše školství jde směrem k debilizaci a relativizaci, zatímco ti, kteří jdou nahoru, jedou dril.
Když se budu válet u televize a žrát brambůrky, zatímco spolužák bude každej den trénovat, je prakticky jisté, že v závodě v běhu prohraju. Tohle většinou chápe i průměrný aktivistický dement kartousovského střihu.
Jakmile jde ale o školu, tak to najednou neplatí a „dělání co dítě baví“ je skvělá cesta k úspěchu. Mezi podobně postiženými snad ano, ale na pracovním trhu, hlavně tom širším, vyhrají ti, co trénovali. Blbá je na tom akorát implikace pro celou společnost, převážně složenou z těch televizních povalečů (její úroveň a konkurenceschopnost, která by zajistila slušné životní podmínky). V impériu jako je třeba USA to ještě lze zachránit vysáváním kolonií, třeba úplatky představitelům těch kolonií, aby nakoupili jejich produkty (F35) a tím dlouhodobě zajistili onu životní úroveň. Ale ty kolonie tuhle možnost nemají a musí se snažit jinat. Takže se zdá, že se tu budeme mít špatně, zato se děti budou ve škole „bavit“. Mileniálové měli štěstí, že tohle zažili i ve firmách, které se o ně perou a tak se řeší píčoviny o tom, že práce, to je vlastně taková zábava za peníze. Dnešní žáci už to nezažijí a pro ty mileniály bude přechod hodně tvrdý.
Sysop
Bude to bolet a nastane hledani viniku vsude jinde, nez tam, kde jsou. Bohuzel to zrejme uvidim hodne brzo live, na vlastnim potomstvu. Kdyz slo na druhy stupen, od sousedu jsem slysel, jak tam je hrozny matematik a fyzikar, jak decka nosi same trojky a ctyrky a jak ani inspekce s tim nic neudelala a jaka hruza a armageddon. Rikal jsem si – uvidime, kdyztak tam zajdu a promluvim si s nim. Prisly prvni pisemky, znamky za dva, volam uciteli, jestli by byl tak laskav a poslal mi fotokopie. Koukam doma na to a povidam – tak to je hodne mirnej, jak bych sazel trojky. Doma jsem si potomstvo vzal do pradla a byly jednicky. Ve finale ve tride tri decka jednicky na vizu, zbytek dvojky, trojky, atd. Jenze ten ucitel to ucil presne tak, jak si ja predstavuju vyuku matiky a fyziky na ZS, tedy pro decka vseobecneho zamereni, ale aby to bylo o necem.
Vysledek? Rodice si vydupali, ze ucitel odesel do doochodu, beztak presluhoval. Ted je na jeho miste ucitelka. Je hodna, mila, nosi dlouhou batikovanou sukni a uces neuces. Rocnik se sice rozjizdi, ale uz z prvnich reakci potomstva vidim, ze „je to pohoda“, takze pruser jak Brno. Ptal jsem se sousedky, jejihoz syna ta matikarka ucila a on pak sel na gympl, jak to probehlo. Sousedka povida „no… musel chodit tri mesice do pripravky, aby ty prijimacky udelal…“. Malem jsem dostal infarkt.
Takze tohle je trend soucasneho skolstvi. Ucit decka cestou nejmensiho odporu, at jsou rodice spokojeni, decka maji klidek a voraz, pak at se z toho na stredni treba poserou. A jestli na stredni je to stejne, tak at se pak v zivote z toho poserou.
DF
Kdyz se ti rodice staraji, aby meli deti pohodicku ve skole, tak se budou muset i postarat, aby mely ty deti pohodicku v zivote..
fatdwi
Sysop: to je bohužel klasika, ve školství – ostatně obecně ve státním – se nenosí hodnocení dle výsledků, ale dle nasazení. Když soudružka učitelka dělá sračky přesně dle osnovy, je to v pořádku a že se děcka nikam nedostanou nikoho nezajímá.
K tomu gymplu – na to pozor, bez přípravky budou mít děti šance dost malé, pokud nejsou opravdu geniální. Případ z okolí: dítě se nedostalo z 5. třídy (bez přípravky). Teď v 7. třídě už ano, přípravka stála tuším 10k, ale dítě bylo mezi prvními na dost prestižní škole. Názor rodiče: kdyby byla přípravka už před dvěma roky, mohlo to klapnout už tehdy. Poměr uchazeči:přijatí byl zhruba stejný, cca 8:1.
Na školách je zatím přetlak, protože přes snahu zmrda Kartouse a jeho inkluzivních kriplů jsou víceleté gymply stále ostrůvky nadstandardního přístupu. Takže pokud se to nezmění a budeš tam děti chtít poslat, s přípravkou počítej, ať pak nejsou zklamané a zbytečně si neříkáš, žes to měl dát.
Mimochodem, ještě jiná story z okolí: matka věčně nasraná, že dítě nosí úkoly, „co si to ta učitelka myslí, nemám čas to furt řešit“, taky tlak na to, aby se to „nepřehánělo“. V 9. třídě šok, dítě umí naprosté hovno a v testech na střední má tak 10 bodů z 50. Frenetické doučování a dohánění posledních 8 let, dítě se nakonec dostalo úplně jinam, než chtělo, protože sice dokázalo dostat těch bodů cca 20-25, ale na cílovou školu to nestačilo. Pohodička z předchozích let se krutě nevyplatila. Reakce matky? Neschopní učitelé, co ty děcka nic nenaučí, to kdyby věděla, dá dítě jinam. (kde by pičovala, že tam toho dělají moc a snažila by se vydupat nicnedělání a klídek, takže výsledek by byl stejný, říkám já – u ní samozřejmě sebereflexe nula a když píšeš „hledání viníku všude jinde“ – pochopitelně, viníkem je škola, která přitom dělala jen to, co rodiče chtěli).
shane
Nic proti, ale jak chceš ve škole hodnotit výsledky? Podle počtu jedniček? Už ty blbý přijímačky na střední jsou výsledek devíti let školní docházky a stejně se dělaj tak z jednoho nebo dvou předmětů. Nemluvě o faktorech jako tréma, kvalita konkurence, moralně-volní vlastnosti žáka, jeho motivace a tak. A taky to, jak se mu věnovali rodiče a jaký návyky a motivaci mu vštípili.
Prostě výuka se objektivně hodnotit nedá, není to obráběnì kovů, abys to vzal šuplérou.
fatdwi
shane: už jsem to napsal, výsledkem základky je úspěch u přijímaček v kolonce „první volba“. Běžně se takhle hodnotí gymply – úspěšnost u zkoušek na VŠ. Existují základky, které přímo deklarují přípravu na víceletá gymnázia. Pokud se z takové školy dostane více dětí než z jiné, o něčem to dle mého svědčí.
O jedničky nejde vůbec, naopak, samé jedničky pro celou třídu = výsledky budou téměř jistě stát za hovno.
Faktory, které zmiňujete není potřeba brát v úvahu v rámci statistiky, protože (spekulace, ale IMHO správná) je rozložení těchto faktorů „normální“. Takže budou ztrémovaní úspěšní i neúspěšní v podobném poměru atd. Motivace je jednoznačně důležitá, vyjádřená třeba ochotou projít přípravkou. Ta ale nenahradí kvalitní základ.
Určitě to někde bude na hraně a pokud např. porovnáme dvě třídy o 15 dětech, které šly na přijímačky a kde se z obou dostane 1 žák, těžko z toho dělat statistiku o kvalitě školy – v jednom případě to tím být může, ve druhém to ale může být jen tím, že rodiče svého žáka pěkně cepovali, byla motivace a dítě se dostalo navzdory jinak podprůměrné úrovni ostatních. Ale je tu taky nějaká časová osa a lze vysledovat, jestli z nějakých základek je víc přijatých a z jiných žádní a z toho vyjít lze. Neznamená to, že se zrovna moje dítě dostane, ale určitě bude mít větší šanci.
Analogicky to platí o přijímačkách na cokoliv, nejen na víceleťáky. Tj. třeba v popisovaném případu není škole moc ke cti, když se na „první volbu“ nedostane téměř žádné dítě, protože hovno dělali všichni, nejen ti, jejichž rodiče po takovém režimu prahli (a dnes viní školu).
jizlivec
Co se týče jedniček, hodnocení může být různé…
Může se říct, že kdo splní na 90 %* a více, dostane jedničku…
Nebo také, že jedničku dostane 5 % nejlepších…
V prvním případě může mít jedničku celá třída, nebo také nikdo…
V druhém případě bude mít se stejným % výsledkem na jedné škole jedničku, na jiné třeba trojku…
* Ať už se k těm procentům dojde jakýmkoliv postupem…
fatdwi
jizlivec: i ten první případ může vést na to, že v jedné škole budou samé jedničky a ve druhé trojky, protože záleží na tom, z čeho těch 90% dosáhli. Jasně to ilustruje Sysop, kde moderní soudružka klade na děti nároky daleko menší, než zastaralý a zkonstnatělí důchodce, kterého se podařilo po zásluze vyhodit. Za co ona nasází jedničky, to by nejspíš u předchozího na tak pěkné známky nebylo.
ygorek
Sysop 26.9.2023 v 7:32
Nedávno jsem poslouchal pořad (ČRo+) o přijímacích zkouškách.
Byl o diskriminaci dětí ze sociálně slabších rodin jejichž rodiče nemají prostředky na to, aby ratolestem zaplatili tříměsíční přípravku k přijímacím zkouškám na střední školu.
Netušil jsem, oč se jedná…
Nakonec se jedná zase jen o peníze.
Shi
Mizerná sociální prostupnost našim vzdělávacím systémem je něco, v čem naše země prokazatelně kulhá na obě nohy, a v končném důsledku to znamená další mrhání lidským potenciálem.
Taky to ale znamená, že neschopnost vzdělávacího systému dodat výsledek je částečně maskován tím, že chytří rodiče šlapou po dětech a dělají práci, kterou by měla dělat škola. Díky těmto dětem se pak vzdělávací systém jeví jako mnohem, lepší, než ve skutečnosti je.
Ve spoustě věcí jedeme jako za Marie Terezie, přitom knowhow v oblasti toho, jak lidi něco efektivně učit, se za poslední desetiletí mohutně posunulo – počínaje tím, že pro rozvoj dětského mozku je potřeba kvalitní výživa.
Učí se na ZŠ nějaké paměťové techniky? Dokáží učitelé k tomu, co sami učí, vysvětlit, k čemu je taková znalost užitečná a kde se dá reálně aplikovat? Pokdu ne, má být taková znalost součástí základního nebo i středního vzdělání / má takový člověk učit?
Já už pár „učitelů“ dohnal k odpovědi, že učením celkem nepoužitelných hovadin se trénuje mozek a proto má smysl to učit, protože sami neměli nejmenší tušení k čemu je taková znalost reálně využitelná.
Na VŠ to pak bylo „nás nezajímá k čemu to je“ – a přesně tomu odpovídala totálně bídná kvalita studijních materiálů, ze které ta samoučelnost a zbytečnost trčela ze všěch stran, přitom ta znalost reálně užitečná byla a byla i velmi dobře použitelní, ale ne v té zoufalé podobě v jaké se to desítky let studentům předkládalo.
shane
Ještě je klasika „patří to k všeobecnému přehledu“. Kdo neumí zpaměti odrecitovat Mohsovu tabulku tvrdosti je nevzdělaný tupec a nepustí ho ani do Měštánské besedy, natož do Zlaté kapličky. Co na tom, že půlku těch šutrů uvidí akorát na obrázku, natož aby si s nima moh zarejpat.
Ale když ono se to tak báječně zkouší.
ygorek
Shane 26.9.2023 v 15:11.
Máte pravdu, s diamantem se mi to nikdy nepoštěstilo ověřit.
Jihočech Honza
Odpověď na tohle jsou fotbalisti – taky na tréninku nehrajou jen fotbal, ale dělají dřepy, sedlehy, sklapovačky, chodí do posilovny a podobně, i když na hřišti nic z toho přímo nevyužijou.
Shi
Jenomže na otázku proč mí fotbalista dělat sklapovačky existuje správná odpověď a každý kvalitní trenér ji zná (a mne není to „protože já řekl že budeš dělat skloapovačky a když se ti to nelíbí, tak táhni“. A to, že zná odpověď pak má ten důsledek, že v kombinaci se znalostí anatomie pak pozná sklapovačku technicky správně provedenou od technicky špatně provedené, a je schopný vysvětlit proč to správné technické provedení má vypadat tak jak vypadá.
No a nebo to může vypadat tak, jak hodiny tělocviku, které mě a spoustu dalších načily nenávidět vytrvalostní běh, protože učitel nic neučil, nic nevysvětlil, pouze zkoušel jak rychle chcípákům, kteří přepísknou tempo, dojde dech a síly.
—-
Mohsova tabulka – jo to jsme taky museli umět odvykládat a je to příklad toho, co se zcela tupě učí od té Marie Terezie. Místo memorování se šutrů, které ani nepoznáme se dala poskytnout informace o tom, že Mohsem a šutry to kdysi začínalo, ale dnes se to dělá jinak a zmínit problematiku měření tvrdosti jak se dělá a vyjadřuje pro různé materiály dnes. Ono je užitečné rámcově tušit, že když potřebuji měkké těsnění, tak musím hledat něco jako „Shore“ s nízkým číslem a nebo co získám (a co možná ztratím), když si vyberu nůž s vysokou tvrdostí čepele. Ale k čemu využiji znalost sekvence „mastek – … topas – korund- diamant“, na to jsem nepřišel dodnes.
Jihočech Honza
Aby to nebyla tak suchá teorie: dal jsem děti do lesní školy. Nemám žádné trauma z klasické školní docházky v devadesátých letech, a kdyby všechno zůstalo jako za našich mladých let, nic bych nevymýšlel. Ale když vy tak, tak já „nasrat“.
Děti se zdánlivě nic neučí, ale zároveň jsou deset hodin bez digitálu, pořád něco dělají, a hlavně jsou ve společnosti nadprůměrných bílých dětí. A tři měsíce přípravky na přijímačky stačí :-)
turbosele
Moudra slova, a to rikam jako clovek, jenz diamantem i korundem lesti.
Podobna je basnicka Archimedova zakona. Zajimalo by me, kolik % populace si to dovede prakticky predstavit. Ja jsem asi extra tup, neb mi to v uplne plnosti docvaklo az nekdy okolo 18. roku, kdy jsem si kombinaci Archimeda a F=m*a konecne byl s to predstavit ten dynamicky dej, kdyz treba pustite korek u dna a on vyletne nad hladinu a pak se ustali. (A az ve 40 jsem si odvodil pomoci Gaussovy-Ostrogradskeho vety, ze se da Archimeduv zakon prevest na Pascaluv, nebo naopak.) Ale nez tento „blik“ prisel, umel jsem odrecitovat, ale bez pochopeni.
Jihočech Honza
Většina fyziky i chemie i matematiky je stejně trojčlenka, neboli zákon zachování energie, neboli na jedné straně rovnice musí vyjít to, co je na té druhé.
Dissenter
Jen tak na okraj – otázka „co je hlavní přísadou do svíčkové“ ilustruje přesně debilitu našeho školství a díky za to.
Správně položená otázka zní – jak bys dělal svíčkovou? A ještě správnější způsob zkoušení je ho nechat pod dohledem tu svíčkovou udělat a tu známkovat.
RK
Dissenter
Nevím, co přesně je na té otázce debilní, resp. v čem je špatná. Tak asi pokud by ji dotyčný nepochopil, tak se zeptá, bude chtít upřesnění.
Mně naopak připadá naprosto scestná ta odpověď.
Dissenter
Odpověď je samozřejmě špatná, ale ani já – a to svíčkovou umím uvařit – bych asi neodpověděl správně. Hlavní složkou je na váhu hovězí, poté zelenina (mrkev, petržel, celer a taky ta cibule, ale málo), poté smetana. To je základ. Z přísad bych asi na první místo podle váhy dal špek. Co byla vlastně správná odpověď?
RK
Byla očekávána „volná“ odpověď něco ve smyslu tak jak jste napsal. Tzn. ano mám maso, tak to prošpikuji a omáčku tvořím ze zeleniny (typicky mrkev, petržel, celer…). Ano dávám smetanu. A nešlápl byste vedle.
Dissenter
Pokud byla na otázku, zjevně požadující uvedení jedné (a to hlavní) přísady, očekávána volná odpověď, ukazuje to školometskou indolenci tazatele. :-)
RK
Vykládáte si to moc vědecky. Byla to otázka záchranná. Tzn. dotyčný vlastně nemohl chybit, pokud by nebyl úplné pako.
Nemá smysl rozvíjet teorie, jak přesně měla být otázka položena. A když budu detailní, dotaz nezněl uveďte jedinou přísadu…
pokud je svíčkovou myšlena vomáčka, tak po (nejakým) vývaru mrkev a petržel, v největším poměru
vona ta „pravá“ svíčková je sice zupa, ale tadleta vomáčka z kořenovky na vývaru z jakýhokoli masa a k tomu s jakýmkoli pečeným masem (vč. kousků karlíka) je asi z 90 % stejně dobrá, a to za pakatel
čili vlastně sem už poměrně dávno zjistil, že to hovězí má na výsledku zcela minoritní vliv…
to je rozdíl právě mezi tím, kdo něco ví a umí (=nejlíp včetně praxe), a těma vostatníma
Sysop
Hlavni prisada do svickove snad zadna neexistuje. Obcas nekdo ji prospikovava, protoze se mi zda pomerne sucha. Ale jinak se do snad nic necpe. Nalozi se do laku a necha tak.
RK
Sysop
Jsem moc rád, že se svíčková ujala. Jen opět připomenu. Šlo o záchrannou otázku u zkoušky.
Sysop
To ovsem byla spatne polozena otazka. Podobne, jako ‚kolik je v mistnosti zarovek‘ a po studentove pracnem spocteni je mu receno, ze v supleti jsou jeste dve rezervni, takze spatne.
Svickova je proste maso, je to konrektni sval. Zadna zelenina, nebo smetana. Jidlo je Svickova na smetane.
Sysop
konkretni, kua. Sorry.
RK
Sysop
Čtěte co jsem napsal. Otázka podle mne byla zvolena velice dobře. Stačilo říct. Ano, co se týká masa hovězí, prošpikuji. Co se týká omáčky tak… Už o tom můžete vést nějakou diskuzi. Odpověď Cibule, je opravdu špatně.
Dissenter
Otázka, na kterou dva lidi (já a Sysop), kteří v praxi svíčkovou dělali a umějí udělat, nenajdou odpověď požadovanou po studentovi, který se to učí, je blbá.
Představuje ilustrativní příklad odtržení školy od praxe.
Sorry.
taky byste vobá zřejmě u zkoušek na kuchařské škole po právu vylítli jako blbci :o)
shane
Mě by spíš zajímalo, jestli se někdy vůbec svíčková dělala* ze svíčkový. Protože tohle maso se na tenhle typ přípravy absolutně nehodí.
*teda jinak než že do hrnce hodím to, co mi zrovna přijde pod ruku.
hellfire
Shane:
Nehodí, proto se to často špikuje špekem.
shane
Tím to moc nevytrhnou. Svíčková je prostě minutkový maso, který potřebuje krátkou tepelnou úpravu. Čím delší je, tím je vysušenější. To samý panenka nebo drůbeží prsa. Cpát kuřecí prsa do omáček je zvěrstvo. Když už tam někdo musí cpát kuřecí, tak maso ze stehen.
x-f
Shane:
Síčková ze svíčkový je dobrá. Rozhodně ne víc vysušená, než nějaká náhrada (zadní, fcalešná svíce atd.).
To maso má jemnější strukturu a řekl bych, že se nemusí trápit tak dlouho, aby to nebylo tuhé.
Shi
Jedna z nemocí našeho školství je, že kantoři nejen neumí položit správně otázku (což se stát může), ale hlavně neumí přiznat, že se zeptali blbě. Stalo se mi to mnohokrát a těch, kteří uměli uznat, že otázka byla blbě nebo nejednoznačně položená, bylo málo.
Odpověď, že žádná hlavní přísada neexistuje, by byla správně, nebo by se naopak kantor naštval, že z něj student dělá blobce?
turbosele
S takhle kretenskou zachranou je mensi stres vyletet.
dyž vole neví, co se tam dává, tak bych ho chcel vidět, jak to udělá :D ty toho šaška jenom hraješ, řekni, že jo???
Dissenter
Z tohohle pohledu bys měl Ukrajincům fandit, protože jak vidno, tvoří dobrou hráz proti ruskému rozpínání a obava, že bychom se museli střetnout s ruskou armádou u nás se zdá být poslední dobou dosti lichá.
Jinak ano, každá válka je smutná, což by si měl především uvědomit každý vrchní velitel armády, který ji pošle na území cizího státu.
RK
Dissenter
To jsou takové ty totalitní praktiky, předepisovat „komu máte fandit“.
A navíc NATO má přeci udatnou a ničím neohroženou armádu, tak i kdyby RF zaútočila na Polsko, Slovensko atd., tak by přeci nebyl problém se s tím vypořádat. Nebo ne?
A ty stíhačky tedy máme vlastně koupit proč, když „střetnout s ruskou armádou u nás se zdá být poslední dobou dosti lichá.“
Dissenter
„NATO má přeci udatnou a ničím neohroženou armádu“ … „stíhačky tedy máme vlastně koupit proč“. :-)
Aby byla armáda udatná a neohrožená, musí mít zbraně. (nejsem odborníkem na výzbroj, takže nedovedu říct, jestli je pro naše potřeby lepší F35 nebo něco jiného)
S armádou je to něco jako se zdravotním pojištěním; nejlepší je ji jen platit a nevyužít. Nejhorší situace je ji nemít tehdy, když ji nepotřebuješ.
Tak jen pro ilustraci. Takže ČR tak max. může dát modlení. A mám za to, že to nákup kolika že letounů? nezachrání.
A je třeba říct b). Ano vrhněme se na masivní zbrojení, nákup letadel z USA, nábor vojáků a kdoví co ještě. Ale pak škrtáme v dokončení dálniční sítě, vzdělání, zdravotní péči…….atd.
ygorek
Dissenter 23.9.2023 v 20:07
Ne. Aby byla armáda udatná a neohrožená, musí mít pevnou morálku a požadované vlastnosti od úrovně jednotlivce. S výzbrojí a výstrojí to nesouvisí. „Čelistí osličí pobil jsem tisíc mužů.“, případně:„David se otočí, prakem zatočí a jakej byl Goliáš?“
S vaším závěrečným odstavcem samozřejmě souhlasím (při zahrnutí opravy níže).
RK
ygorek
„musí mít pevnou morálku a požadované vlastnosti od úrovně jednotlivce“
A položím si otázku. A to naše armáda (když odhlédnu od toho NATO) splňuje?
ygorek
RK 23.9.2023 v 21:13
Přesně.
Nevím, jak nyní, ale ze ZS si pamatuji, že ani náhodou.
Dissenter
Už od doby vynálezu pana Gattlinga nezáleží jen na udatnosti a počtu lidí. Volím raději technické řešení s menšími ztrátami vlastního vojska.
ygorek
Dissenter 23.9.2023 v 21:24
Vynález pana Gattlinga dokáže použít velmi pravděpodobně i naprostý zbabělec aniž protivníka musí nutně vidět.
Technické řešení a menšími ztrátami vlastního vojska volíte vy na rozdíl od protivníka? Nebo má vaše odpověď jiný, mně neznámý smysl?
Dissenter
Byla to odpověď na vaše tvrzení, že „S výzbrojí a výstrojí to nesouvisí.“.
Souvisí. Oslí čelist nestačí.
ygorek
Dissenter 23.9.2023 v 21:52
V tom případě se mýlíte.
Že netušíte, co znamená „udatný“, jest zřejmé a v diskusi netřeba pokračovat.
Jan Mrcasik
Určitě nesouvisí? Možná opět žijeme v alternativní historii, ale v té mé se například nekvalita prvních pušek M16 poměrně výrazně promítla do morálky amerických vojáků, kteří nejenže s nimi museli bojovat – ale v přímém přenosu viděli, že velení na jejich oprávněné výhrady s** jak na placatý kámen, a čestní velitelé, kteří to za své mužstvo řeší, jsou odvoláváni.
ygorek
Jan Mrcasik 23.9.2023 v 22:30
Nesouvisí.
Armáda potřebuje zbraně, aby byla bojeschopná a mohla být v boji úspěšná. Může zaměstnávat například operátory dronů, kteří bojovým nasazením neriskují nic a nepotřebují než pajšl.
Jan Mrcasik
Aha. Takže pokud mužstvu vydají balistickou ochranu a moderní pušku s optikou, nebo bandalíry a zrezlé Vz.52, na bojové morálce se to neprojeví?
RK
Vydat můžete to, co máte. To za prvé chytráku.
Za druhé, pokud dotyční neumí obecně se zbraní zacházet, tak nemá význam jim cokoliv dávat.
To ještě má AČR vz. 52??? A kdeže? Dejt info. Koupím.
Jo jo ty mužstvo. Víš co takové mužstvo zajímá??? Určitě to není to, jestli dostanou do ruky 58 nebo nového scorpiona. Byl jste vůbec na vojně?
Takže p. Mrcasík konec teorie a nyní reálně!.
corona
RK:
„Byl jste vůbec na vojně?“
– – –
Samozřejmě, že nebyl. Ale různé rozbory na tohle téma on moc rád tvoří.
.
Dachsmeister
@RK
Nemá ještě vz.52 Leibstandarte Petr Pavel?
Minimálně ty nefunkční chromované ceremoniální.
Jinak mají Scorpiony EVO3,ale nechce se mi guglit esli A1 nebo S1.
Co mužstva a ženstva AČR týče, mám dojem, že fasují BREN 2, BREN 1 mají aktivní zálohy, někteří asi ještě i vz.58.
Otázkou je kolik vz.58 a střeliva ještě zbylo ve skladech, obávám se, že už moc ne….
shane
Má 52/56. Stejná puška, jiný náboj. Ale stejně jsou znehodnocený, tak je to fuk.
ygorek
Jan Mrcasík 24.9.2023 v 0:51
Udatný znamená statečný, odvážný, hrdý a odhodlaný.
Jde o člověka, který se nebojí postavit za svou pravdu. Narovná kosu, oková cep, nasbírá valouny do praku, jak praví pověst. Obuje sandály, přišroubuje kulomet na dodávku a vydá se vstříc černému jestřábu, jak bylo předvedeno v praxi.
ygorek
RK 23.9.2023 v 19:56
Nevím, až dosud jsem žil v bludu, že NATO žádnou armádu nemá.
Stíhačky máme koupit, abychom jimi mohli posílit cizí armádu. Někteří členové NATO totiž stíhačky nemají, přestože jsou ruskou rozpínavostí ohroženy nesouměřitelněji více než ČR:
Čeští letci s pěti letouny Gripen odletěli v úterý do Litvy, aby následující čtyři měsíce střežili vzdušný prostor trojice pobaltských republik. Trojlístek pobaltských zemí vlastní stíhací letouny nemá, proto se v jejich ochraně střídají spojenci z NATO. Střežit nebe začnou čeští letci od 1. dubna.
„Má“, tedy nemá. Armády mají členské státy a mohou je napadenému členu poskytnout.
Jan Mrcasik
A jedině tak je to správně, pokud a dokud se někdo nesnaží ty národní státy reálně zrušit.
Shi
„válka je smutná, což by si měl především uvědomit každý vrchní velitel armády, který ji pošle na území cizího státu.“
Dovoluji si upozornit, že naivně předpokládáte, že vrchní velitel armády má podobná kulturní východiska jako vy, tedy například že mu nějak významně záleží na svých lidech.
A paradoxně vrchní velitel, kterému záleží na vlastních lidech, může kvůli této své slabině zabít víc svých lidí, než bezcitný velitel, kterému jsou lidi celkem ukradení a dokáže brát válku jen jako hru s figurkami. Není vůbec jednoduché být dobrým vrchním velitelem …
Jan Mrcasik
Může to dokonce být ještě jinak. Každý, kdo někdy řešil technický management, zná (měl by znát, jinak je nekompetentní) Goodhartův zákon: „kdykoli se nějaká metrika stane cílovou hodnotou, přestane být dobrou metrikou.“ Lidi se prostě začnou chovat naprosto nelogicky, dementně a kontraproduktivně jen proto, aby naplnili pěknou metriku.
Fenomenální příklad je, jak ČD postavily nový tunel za účelem zrychlení spojení – a zpomalily je o snad 15 minut. Proč? Protože metrikou se stalo % vlaků, které má zpoždění. Jak snížit % vlaků, které mají zpoždění? Nastavit jim v grafikonu větší rezervu. A jak zařídit větší rezervu v grafikonu? Poslat je pomaleji, ať mohou případné zpoždění dohnat!
Galeev má na toto konto cynickou připomínku, že vojenští velitelé nemohou mít dobrou metriku, kolik jejich podřízení zabili nepřátel – ale mají velmi dobrou metriku, kolik zemřelo jejich vlastních lidí. Takže pokud věří nějakému standardizovanému přepočtu, kolik mrtvých protivníků připadá na jednoho mrtvého vlastního… Maximální počet mrtvých vlastních vojáků může být přesně takovou deformovanou metrikou, která se v rámci Goodhartova zákonu začne uměle zvyšovat…
RK
Nepište prosím o něčem, čemu nerozumíte:
„Fenomenální příklad je, jak ČD postavily nový tunel za účelem zrychlení spojení – a zpomalily je o snad 15 minut. Proč? Protože metrikou se stalo % vlaků, které má zpoždění. Jak snížit % vlaků, které mají zpoždění? Nastavit jim v grafikonu větší rezervu. A jak zařídit větší rezervu v grafikonu? Poslat je pomaleji, ať mohou případné zpoždění dohnat!“
Nebyla to náhodou spíš SŽDC?
Viděl jste někdy grafikon nějaké trati? Myslím fyzicky, ne zase že vygooglil. Víte jak se zpracovává? Víte, proč to vypadá, jak vypadá. Ach jo.
Ale mám výhodu. Nepřečtete si to.:-)
RK
A ještě si přisadím „každý, kdo někdy řešil technický management, zná (měl by znát, jinak je nekompetentní) Goodhartův zákon“
jojo. V životě jsem o něm neslyšel a to už se desítky let v technice pohybuji a zatím jsem jej ani nepotřeboval. Ale to víte p. Mrcasík teorie je pěkná, praxe ovšem jiná.
„Dokončil jsem projekt o 4 dny dříve, než byl plán“ A pak to ještě několik dní předělávám. :-)
Hlavně ve výrobních firmách byste byl nedoceněným zaměstnancem. :-)
„Snad na chudáky zaměstnance MO a VzS nejsem moc zlý, skoro z toho mám výčitky. Nechtěl bych být v jejich kůži.“
„Aktualizováno 22.9.2023 – kritika ministerstva a rozebírání možných nepřímých důkazů o korupci byla přesunuta do šuplíku“
ygorek
Jan Mrcasik 23.9.2023 v 22:36
České dráhy jsou jako to ptactvo nebeské, tahají vagony po kolejích, které nestaví ani neudržují. To dělá správa železnic. Na kolejích Správy železnic se pak míjejí vagony ČD s vagony DB, třeba.
grg
A SŽDC im snáď mirnix-dirnix nafláka grafikon len tak, ako si zmyslia, alebo im ČD pošlú nejaký návrh a požiadavky, a tie sa zapracúvajú spoločne s požiadavkami iných dopravcov?
Hroch_bahenni
„Rusko zcela jistě počítalo s tím, že Západ (…)“
Sorry, ale představovat si, že ZCELA JISTĚ vím, co si myslel někdo jiný, je okotina.
Pak silně riskuju, že pro zbytek úvahy bude platit „garbage in, garbage out“.
Dissenter
Jsem ochoten nést riziko, že budu brán za okota. :-)
nešla nekde tak 1-2 měsíce zpátky informaca, že Finsko je v poněkud blbé pozici, pže s ohledem na smlouvy se SSSR po Pokračovací válce jim tam můžou rusáci lézt na základny nebo neco takovýho? tuším tam byla nejaká zajímavá habaďůra, kdy to jejich členství u naťáků je takový jako nic moc výhra :D
jinak netušim, kolik ponorek operuje v baltu, ale v Estonsku atd. taky žádný základny nejsou, nepsal to tady v nejaké předchozí anál-lýze Mrcas, že tudle čáru naťáci nikdy nepřekročili? tamní armády mají svoje vlastní základny ve své správě, ale ani jedna není vysloveně naťácká, na to si dávají bacha
Jihočech Honza
„Statečná sebeobrana Ukrajinců“ dělá ze země a z národa krajinu mrzáků, vdov, sirotků, důchodců. Už před tím to vedli od desíti k pěti a teď jsou na cestě k jedné a nakoc se jim povede dosáhnout i té nuly.
NATO a dnešní Západ/liberální demokracie není moje strana. Dokonale to symbolizuje ten odporný senilní zkorumpovaný dědek, očichávač holčiček.
Od Rusů přicházelo svinstvo do roku 1989, to je nepochybně pravda. Pomiňme, že Hegel, Marx ani Engels, Trocký, Stalin nebyli Rusové. Ale dnešní svinstvo přichází ze Západu a putinovské Rusko je daleko normálnější zemí, než dnešní buzerantský, multikulti feministický blázinec.
Dissenter
Doporučuju neplést do geopolitických úvah takové banality, jako kdo s kým šuká a kdo nosí doma kalhoty. To s věcí nemá společného vůbec nic.
Jihočech Honza
Ale to má s tím má hodně co dělat? a co nám může nabídnout dnešní Západ? Abychom byli slouhy, subdodavateli a prostitutkami? Východ má suroviny a je to i perspektivní odbytiště, v tom měl Zeman naprostou pravdu.
sergej
No, tak ta válka o mysli tu je specifickými. Žel na sebepoškození obětí i jejich životů ve zmary. https://www.facebook.com/100094074429518/videos/6381845514889
A tohle jsem zkopíruji.
All
23. 9. 2023 13:02
Jsme Slované. Velmi nadaní, schopní. Slované vládli vždy umem. Slovem a Myslí a Umem zděděným po předcích. Slovan uměl propojit přírodu, mysl, vesmír. Byl vždy tvůrcem. Bránit se a bojovat byl donucen, aby ochránil svůj Rod zde na Zemi. Prvotním posláním slovanů bylo tvořit s přírodou a světlem vesmíru ve vzájemném propojení. Slované vynikali znalostm, umem a kulturou. Slovanské slovo ,,Víra ( Viera)” znamená vědět,znát. Mnohé prameny z Ruska hovoří o prvém osídlování planety Země Slovany po zkázách a zániku Atlantidy. A někteří ( Blavatská a další ) hovoří o prvních osídlencích už před 800 000 léty. Ti ůplně první, první Rod Slovanů tu je už 1.000 000 let . Jeden milion let. S posláním zachovat, zůrodňovat i chránit zelenou informační databanku na planetě Zemi. Dnes už zejména ochraňovat. A Rusko to dělá, nic jiného nezbývá, plní zde nejsvatější poslání Slovanů. Bojem proti zlu, černé magii, temným silám, krvavým dravcům dnešní technokratické společnosti ničící DNA, databanku Tvůrců a život na Zemi.
Řešit v proterkotrátu co potřebujeme je stejné jako debatovat v koncentráku, že místo do sprch by bylo lepší jít do kina.
Podstatné je co chce protektor prodat.
V současnosti to tu má na befal kápo Fiala a to není žádný žádný druhý Jaruzelsky, ale slouha zvyklý poslouchat.
sergej
To je dobrý novotvar „proterkotrátu, koukám že nejsem až 🙂 sólo. Zdravím
LD
sorry, normální překlep, jsem nějaký přepracovaný a nasraný, jen blbci jsou neomylní a nedělají chyby …:-)
sergej
Jo, tak na pohodu ležérně. Já to beru. Ale jsou i téma kdy jako i vidím rudý hadr a klávesnice je pod salvou nezřízené palby. A puntičkáři mne „startují, …nééé.🙂
Ahoj Honzo,
(známe se z profesního života a tykáme si, byť bych identitu nerad odhaloval; proto si dovoluji tykat).
Ta první „analytická“ část článku není špatná, byť není úplně exaktní. Ale jakmile začneš citovat Mikulenku a pak dál ten článek pokřivíš pohledem ideologickým, tak už je to vostuda a chucpe. A k Mikulenkovi: já vim, že to svádí (Gripeny mňam, F-35 fuj), ale toho magora přeci nemůžeš citovat a brát vážně. Víš sám dobře, že je člověk frustrovanej, hloupej a aktuálně v obrovským průšvihu v rovině osobní (rodina) i trestněprávní (pokud vím, sdělovačka bude do konce měsíce).
prima večer, DESTR.
Asi jsem to tam skutečně nemusel a neměl tahat, to je pravda.
Snažil jsem se to pročíst. A vím zase relativně kulový. Něco už JM naznačil. Ale zeptejme se úplně natvrdo.
Kdo má být ten nepřítel, kvůli kterému ty stíhačky potřebujeme???
RF podle té strašně tajné zprávy má cca 700 letadel (stíhaček/bombardérů). To je asi moc s naším předpokládaným nakupním počtem neohromíme… To je spíš výsměch.
Ten, kdo má být dle oficiálních zpráv nepřítel, je to opravdu nepřítel, nebo je to zase nějaké konstrukce?
Potřebujeme vůbec něco takového?
Představa „by NATO požadovalo a očekávalo v prvé řadě to jediné – že ochráníme konvoje a letouny, přesouvající se přes naše dálnice, nádraží a letecké základny, před zničením nepřátelskými vzdušnými údery.“ Snad většina obyvatel ČR reálně vidí v jakém stavu je naše silniční a železniční síť. Ta ani nepotřebuje žádný nepřátelský útok, zkolabuje během jedné bouračky, srážky apod. Takže nesmysl. Nemáme už železniční vojsko, ŘSD sjednává externí firmy, tak i „kolaps jednoho mostu“ na komunikaci žádné stíhačky nezachrání.
„Proto by byl mnohonásobně důležitější úkol Vzdušných sil AČR chránit území, mosty, dopravní uzly a vojenské základny v ČR. “ Tak zase. Kolik máme mostů, dopravních uzlů atd. A kolik má být těch stíhaček? Spočítejte mosty jen na D1.
Ta PVO má nějaký smysl. Samozřejmě opět vzhledem k rozloze ČR.
Pokud si neodpovídám na otázky na počátku nemá smysl to dál řešit (myšleno logicky).
Dále „tedy záchyt nekomunikujících nebo jinak podezřelých letadel. “ Vždyť jsme přeci „A na rozdíl od Studené války nemáme strategickou polohu na čáře dotyku znepřátelených mocností. Jsme obklopeni spojenci, hluboko v týlu NATO.“ Tak jak by se k nám UFO dostalo přes obranu NATO? to přeci také nedává smysl.
No a to JM pominul. Co ty naše dvě „provizorní“ plohy na dálnicích. Jsou vhodné pro F35. Pokud vím, MO při rekonstrukcích trvalo na jejich zachování.
Za mne. Pokud už, tak „jednoduché“ letouny, žádná emerická technika, spíš víc kusů, na více letištích (které už ale vlastně bohužel nemáme), zaměření podpora pozemního vojska, průzkum, pak ty UFO, co projdou tou neprostupnou hranicí EU. Úplně laicky (a to laicky zdůrazňuji, než mne umlátíte odpornými argumenty) se mi zdál vhodný Albatros.
@RK
Ad provizorní plochy na D1 u Měřína, potažmo D46 u Vyškova.
Naposledy se na D1 létalo v roce 1985. Na D46 (R46) nikdy.
MO při rekonstrukci D1 trvalo na zachování možnosti provizorního letiště, ale v reálu bych to chtěl vidět jak to dnes někdo bude realizovat.
Cvičení utopie, to by byla největší dopravní zácpa všech dob na D1 a objízdných trasách, D46 dtto.
V době války si prostě protivník přidá dva cíle do seznamu.
Aby použití takových ploch dávalo smysl, musí jich být vytipováno aspoň 10, určitá míra utajení a nutnost aspoň nepravidelných cvičení je také nutná.
Švédsko i Finsko taková cvičení realizují pravidelně, u nás se jako obvykle jen kecá a plánuje.
https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/stihacky-na-dalnice-migy-tajna-letiste-cssr.A201125_094120_vojenstvi_mla
„u nás se jako obvykle jen kecá a plánuje.“
Tak tak. Zanedbává se výcvik, zavírají se letiště, kasárna, výcvikové prostory – a pak se s poloprázdnýma rukama vložíme do války mezi východními Slovany a nakupujeme superdrahou techniku.
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-polsti-vojensti-letci-budou-trenovat-starty-a-pristani-na-silnici-40444479
Ano. Polští letci, ne naši. U nás jsme si z armády udělali dojnou krávu a koloniální policii pro zahraniční „mise“. Příprava na jakékoli krizové situace dojíždí z podstaty po ČSLA. Stačí si vzpomenout na covid a „zavření světa“.
Pro nás není hrozbou Rusko. Hrozba je demografický vývoj v Německu a Francii, výměna obyvatelstva a islamizace. A proti tomu nám F-35 nepomůžou, a studená válka s Ruskem a Čínou už vůbec ne.
@JH
Málokdy s Vámi souhlasím, tentokrát až na poslední větu ano.
za čárkou ;-)
to Dachsmeister
Ano vím. že na D1 naposledy za komunistů. Tuším, že i zde to někde dřív zaznělo, že těch míst mělo být víc… Vrbová Lhota, D5 u Rokycan atd. A za mne to dává smysl. Když už leju ty kubíky betonu, tak proč toho nevyužít. Na té D46 by to podle mne pak šlo i z hlediska cvičení, pokud se dočkáme dokončení D1 u Přerova, pak máte náhradní trasu. To samé D1 a D48 na F-M. Tím můžete mít relativně hodně míst (ano souhlasím s vámi, co nejvíc). A máte to ještě velký význam, pokud by nepřítel dálnice bombardoval, nasere tím hodně místních obyvatel a moc sympatiíí si nezíská.
Zase, a poprosím nekamenovat, ale tak nějaké ty skryté náhradní plochy jsme měli…zahrnuté zeminou a připravené příp. aktivovat.
třeba se eště dožijem, že D1ka i nová rychlostka od Přerova na holomóc budou stát, dokonce se tam vokolo i něco kutá, pak by se D46ka dala na vékend zavřit asi…
Kdyz odhlidnu od tech technickych veci nechapu jak to rozpoctove je na poradu dne.
Infrastructura potrebuje zasadni inekci vlaky dalnice atd a. Armada potrebuje hlavne transparentni vyb.rizeni momentalne resi problem sminimi ted tam byl dalsi zatah. Opravdu mi chcete nakecat,ze tohle nekdo protlaci?nakonec ta zenska skonci jako parkanova, ale 10x hur
Copak ona ale třeba česko majetkem hedžovky a ta když něco koupí, tak to umí třikrát prodat. No, ale sluhy mnoha pánů už jste tak se jen rozšíří počet drábů. Nenene ne a bééééé…
To je o manuálu vím že přehlížíte odkazy, tedy viz:
https://www.pokec24.cz/blog/kdy-si-zapad-uvedomi-ze-porazkou-na-ukrajine-sam-moralne-a-geopoliticky-zbankrotoval/#comments
Chalani klud, cez Slovensko Rus neprejde. Zastavime ho v karpatskych priesmykoch a na Dunaji. Zas budeme za vas tahat horke kastany z ohne ako aj pocas 2. sv vojny ked my sme v povstani bojovali a vy hovno!
Ech bili sem tých bolševikov… Posledně Vám přes ty priesmyky prošli
@LWG
Ale předposledně ne, a to se pražský 28. pluk 8. maršbatalion u Stebnické Huty nevyznamenal…
Jelikož měl DESTR pravdu a zbytečně jsem si tím shazoval jinak poměrně technický článek, trefování se do ministerstva a nepravdomluvných představitelů AČR jusem odřízl a přesunul mimo server. Není to úplně smazané, ale v šuplíku, pod čarou zde na konci článku je odkaz.
Namísto toho jsem výrazně neutrálnějším tónem přepracoval a výrazně doplnil pojednání o tom, co pro jakékoli letectvo včetně toho českého technicky, takticky a logisticky plyne z poučení z války na Ukrajině. Předposlední dvě kapitoly.
A jako bonus jsem sepsal takovou krátkou ekonomicko-technickou analýzu, proč není udržitelné sestřelovat drony jako Šahíd-136/Geran-2 raketovou PVO, a proč se na to nejlépe hodí stíhačky – které by ale k tomu potřebovaly aktualizaci SW. To i v reakci na místní diskutéry, z nichž někteří nevidí smysl ve stíhačkách vůbec a nejraději by měli jen raketovou PVO.
Pane Mrcasík, vy si to nepřečtete.
Ale přesně v tomto ohledu nemám rád „elektronickou“ dobu.
Zpětně to nějak upravíme, támhle to přesuneme, tohle to pozměníme, doplníme atd.
Když už něco zveřejníte, tak si za tím musíte stát. Ne, že to pak nějak „poupravíme“.
A tady se do vás opět navezu, neboť je vidět, že reálně jste nikdy nic nevytvořil. Protože nemůže přijít s tím, že tady teď tu zeď malinko o metr poposuneme, neboť v těchto místech se nám nehodí…
A má to ještě jeden aspekt. Pokud se někdo k něčemu vyjadřoval v diskuzi tak se vlastně vyjadřoval k jinému článku. Ten, kdo nyní skočí na článek, tak už to nenajde a diskutujícího bude považovat za blbce.
Pokud to chcete dělat korektně, tak původní článek uzavřít vč. diskuze a vydat článek nový vč. nové diskuze.
Jinak v historii to už samozřejmě visí, takže valný význam to nemá.
Ještě doplním. S tím také souvisí i hodnocení pod článkem. Hlasující se přeci vyjadřovali k jinému článku.
Pro DFENSe. Poprosím, nezávadět tady takové praktiky.
vo co go?
Četl jsem původní i upravenou verzi a absolutně žádný problém s tím nemám – autor to udělal zcela transparentně a vysvětlil co ho k tomu vedlo.
Jenže tohle není čistě technická záležitost. Ale spíš politická, geostrategická, celospolečenská, sociální i ekonomická.
Protože obrana je jeden ze základních pilířů státu, společně se zahraniční politikou.
Takže když tu nějaký politický trpajzlík vříská, že je potřeba táhnout „na Rusa“ s našimi 10ti gripeny 30 OT a 5 děly co nám zbyly, tak vyjádřit se k tomu kriticky, je velmi objektivní. A ne že ne.
Pokud by jsi se chtěl ubránit russsssákovi, tak by jsi -z čistě technického hlediska- musel přebudovat celou ČR ve vybetonovanou vojenskou pevnost s podzemními městy a továrnami – Severní Korea hadr.
Ale i tak by jsi se tímto neubránil ani rusovi ani USovi ani Číně. Už jen kvůli tomu že máme 10 milionů obyvatel, zatímco tam je to přes 150. 300, 1 000 milionů. Nemluvě o ekonomické síle těchto zemí. Což dohromady rovná se vojenská síla.
A z rusů i američanů má bobky i Čína, byť dělá ramena.
I při „severokoreizaci“ ČR by jsme se horko těžko ubránili polákům či (již neexistující) ukrajinské armádě. Možná ještě tak němcům a francouzům s rozloženými miniaturními armádami.
I tak by to předpokládalo mnohaBILIONOVÉ investice a výcvik několika milionů čechů na profesionální vojáky, nejlépe od základky. Což by zabralo tak 20 let času.
Vždyť i za SSSR se počítalo, že chvíli udržíme západní hranici (pár dní), než nám přijde na pomoc SSSR. Na nic víc ČSSR neměla. Ani s miliony chlapů co prošli drsným dvouletým ZVS výcvikem od sovětů.
Druhá věc je, že dnes o vojenství píší „internetoví bojovníci“ , v lepším případě s modrou knížkou a aspoň brannou výchovou, když ne ZVS.
Ale, řekněme si upřímně, ani ta mazácká vojna počínaje normalizací, už za moc nestála.
A místo skutečných znalostí a vojenské taktiky lampasáci jen buzerovali.
Což nic nemění na tom, že kopání do ministerstva a sedmilháře Míky tam nemělo co dělat.
Nedělám stealth editing jako dnešní média, abych to potichu předělal. Proto je to avizované a nikoli smazané, ale rozdělené. Ale tady to bylo kontraproduktivní.
No a jako odškodné jsem tam přidal pěkně výživný bonus, který dosud nezazněl ;-)
Drobná poznámka k titulku: Ne, nemusí…
Přesně tak. Dokonce racionáloní koncepce je naškodu, protože pak nejrůznější šťouralové kladou otázky jako „jsou nákupy v souladu s koncepcí?“. Ale štěkot šťouralů už dávno nikoho nezajímá, protože z hlídacích psů demokracije jsou jen ňafající pudlíci. A pudlíci ňafají a nákupní-korupční karavana jde dál.
Dokument „Koncepce budování armády 2030“ je veřejně dostupný a nepřijde mi špatný – má jen jednu zásadní chybu – nic o tom, že by hlavní prioritou našich vzdušných sil mělo být aktivity, kde je potřeba schopnost dělat překvapivý stealth útok na cíle v hlubinách území útočníka. Naopak jsou tam náznaky, že by se hodily stíhačky, které umí rychle odstartovat a rychle letět – já v tom vidím, že by se do naší platné a vládou a schválené koncepce schopnost „supercruise“ hodila víc než „stealth“.
Děkuji za tuhle diskusi, poskytla mi konečně vhled do duše a myšlenkových pochodů „dezolátů“ (nemyslím to úplně pejorativně, ale jiné označení názorové skupiny nemám).
Před závorku vytkněmež: Rusko zcela jistě počítalo s tím, že Západ (NATO, budu to používat zjednodušeně promiskue) pod vlivem některých svých předešlých eskapád neudělá nic a zmůže se maximálně na vzdálené ňafání. K předešlým eskapádám budiž řečeno, že je poněkud rozdíl mezi stavem, kdy si velmoc vybere jednu ze svářících se stran v sousedním státě a tu vojensky podpoří v úmyslu získat vládu (Grenada, Panama, Vietnam, Afghánistán, …) nebo získat samostatnost (Kosovo, resp. Srbsko) a mezi stavem, kdy velmoc sousední stát napadne, obsadí a připojí. Rusko totiž žije mentálně stále v době, kdy existovaly dvě sféry vlivu a dva vzájemně vyrovnaní protivníci, střežící se v bláznivé (MAD) doktríně vzájemného odstrašení.
Jednu obavu nechápu. Argument proti UA ve svých de iure hranicích v NATO s akcentem na umístění západních jaderných zbraní tak blízko, že by Rusko nestihlo zareagovat. Odhlédneme-li od ponorek, z Lotyšska, Estonska a nově Finska a Švédska to vzdušnou čarou není o tolik dál, aby to stálo za řeč. I kdyby Rusko na UA vyhrálo v celém rozsahu, hranice s NATO je dlouhá a blízko metropolím.
„Dezoláti“ si neuvědomují, že MY JSME NATO. Proto budeme logicky citlivější na pokles vlivu NATO a méně citliví na pokles vlivu Ruska. Jako součást jedné z konkurujících si stran, která imanentně stojí o rozšíření vlivu „co to jde“, neměříme stejným metrem. Rusové samozřejmě taky ne. Chtějí-li „dezoláti“ změnit politické směřování státu, musí napřed vyhrát volby a přimět občany, aby zapomněli na to svinstvo, co od Rusů přicházelo do r. 1989. Obávám se, že nemají nejmenší šanci, i kdyby se v Bruselu a Washingtonu zbláznili dočista. To už spíš NATOisté nakašlou na lický práva a s pátou kolonou si to vyřídí.
Část „dezolátů“ je motivována strachem z toho, že Rusko zahnané do svých de iure hranic a obklopené NATem se bude cítit v koutě a šlehne jaderným bičem. Mohlo by se to stát v situaci vpádu do Ruska (proto se ho Západ bojí jako čert kříže a zprvu dělal drahoty s ATACMS a letadly), ale v situaci, kdy Rusko přijde jen o své územní nároky na UA, se tak nestane. Ne kvůli masivní konvenční odpovědi NATO, ale kvůli nevůli neutrálních států jako je Čína a Indie (a taky Turecko, které je sice naše v NATO, ale vyvažuje), které tohle opravdu nepotřebují. Rusku by pak zůstala Severní Korea jako poslední spojenec a putinisté by byli dotlačeni k pádu. Tohle všichni ví a i kdyby šílenec vydal rozkaz, nic kromě taktického úderu se nestane (a i ten by vyvolal extrémně negativní odezvu). Nemluvě o otázce, kolik z těch strategických zbraní je opravdu funkčních. Motivaci strachu nicméně chápu, byť nesdílím; taky chápu, proč je silnější u dědků, kteří pamatují Rusko jako něco víc než zemi ve stadiu rozkladu s atomovkami.
Osobně na to mám opačný pohled; Západ hnije a nimrá se v sobě, bojí se síly. Ty tendence, které tu občas kritizují i „dezoláti“, zejména eko-, soc-, raso-, gendero- a spol., jsou nebezpečně svazující. Zisk nového území, nových surovin a taky nového obyvatelstva, méně zpohodlnělého a zkaženého bude výhra. Posílení zbrojní výroby a technologií rovněž. Příroda je už tak udělána, že udržování dobytého plodí nerůst a nerůst plodí stagnaci a rozpad.
Proto bylo dobré se zapojit na správné, ale hlavně na NAŠÍ straně. Tolik logika.
Emocionálně k tomu ještě přistupuje obdiv ke statečné sebeobraně Ukrajinců, které Češi nebyli schopni od legionářů, možná ještě déle. Výjimkám čest.
Dissentře, tebe zdá se naštval Putin tím, že se strategií nenechat národ hnít a nimrat se v sobě tě předběhl a vytáhl do pole. Jinak byste možná mentálně mohli být dvojčata. Jestli s tím chceš ale něco opravdu udělat, nech přepsat minimálně 1. a 2. článek v tomto dokumentu https://mocr.army.cz/assets/nato/strategie-a-cile/severoatlanticka-smlouva.pdf, ať zatrhneš těm dezolátním chcimírům tipec.
Dissenter:
„„Dezoláti“ si neuvědomují, že MY JSME NATO.“
– – –
Ptal se mi někdy někdo, zda chci vstup ČR do NATO…?
A pokud tedy se stala ČR členem a já musím držet hubu, pak rozhodně nemám zájem o aktivity na akcích, jako byl Afghanistán. Ty mě mohou přinést jen škodu.
.
Tak nějak mi to připomíné hesla Varšavská smlouva pevná hráz proti západnímu imperialismu. ČSSR je nedílnou součástí socialistického táboru atd.
Teď by mne zajímalo kdo je vlastně ta pátá kolona. A také jak se ten, kdo patří do páté kolony pozná. Aby se přitom vašem „To už spíš NATOisté nakašlou na lický práva a s pátou kolonou si to vyřídí“ s tím náhodou tak nějak nesvezl úplně někdo jiný.
Kdo je to „My jsme NATO“? Vy jste NATO? Já rozhodně nejsem NATO.
A jsem zvědavý, pokud by k tomu nedej bože přeci jen došlo, tak jestli nastoupíte, až vám přijde povolávací rozkaz. Jak se smíříte s tím, že někdo z vašich blízkých se z tohodle dobrodružství (a to dobrodružství je vlastně kvůli čemu???) už nevrátí… Strašně moc lidí na to zapomíná, to není jako hra, kde máte několik životů a kterou můžete uložit a pak zase nahrát zpět.
RK:
„… jsem zvědavý, pokud by k tomu nedej bože přeci jen došlo, tak jestli nastoupíte, až vám přijde povolávací rozkaz…
… moc lidí na to zapomíná, to není jako hra, kde máte několik životů a kterou můžete uložit a pak zase nahrát…“
– – –
Nejvíc ječí značná část Y, Z a Alfy, kteří na vojně nebyli. Ti to pak snadno vnímají jak hru. Ono to taky s velkou pravděpodobností může začít „lákadly“, kterak si tam zapilotujou dróny a vybombí nějaké OT a tanky, taková střílečka naživo, aby je snáze nahnali.
Mimochodem, jsem zvědav, co nakonec vyleze ze (zatím ne dost ověřené) zprávy o příslušníkovi BW (nikoli žoldák), řídícímu Leoparda, co tam exnul přímo na linii střetu…
.
corona
Tak to už tuším bylo ukázáno ve filmu Hvězdná pěchota…:-) o reaguji na ta „lákadla“.
Ale tak historie se přeci opakuje.
Nejde asi úplně o generace, jako spíš o to, že mladším generacím se dosti ekluje přizdisráčský přístup „better red than dead“.
Dissenter:
„…mladším generacím se dosti ekluje přizdisráčský přístup „better red than dead“…“
– – –
A to vycházíš z nějakých skutečností…?
.
Ze zkušeností. Nemám chuť, čas ani ambice provádět nějaké průzkumy. :)
Dissenter:
„…Ze zkušeností…“
– – –
Hm.
Jenže (nejen) já mám zkušenosti i s tou mojí generací, s tou tvojí a nyní už i s dalšími. Už jsem zde v diskusích i leccos dával k lepšímu formou historek, které jsem zažil (naivkové, přitom machýrci, ale podělaní až za ušima). To bylo jekotu…
.
Všiml jsem si i tady.
Naivkové podělaní z Ruska, přitom sobecky vzato se nacházíme v luxusní situaci, kdy celá tíha boje s Ruskem leží na Ukrajincích (na jejichž straně je právo i odvaha) a po nás se nežádá nic jiného než verbální a materiální podpora a intenzivní zbrojení, aniž bychom byli ve skutečném ohrožení.
A přesto tu ječíte a kvičíte, že se Rusko naštve a že bude menší žvanec. Nechápu.
Dissenter:
„…Nechápu…“
– – –
Ani nemusíš.
Co myslíš, že nastane, až se vyčerpá kanonefutr z UA…?
.
Jestli se bojíš toho, měl bys stát na demonstraci dezolátů a volat – dejme UA ty nejmodernější zbraně, ať nedojde na nás. :-)
To by mě zajímalo, Dissentře, kterou zvláštní vojenskou školu jsi absolvoval, když si myslíš, že Ukrajincům by v současné situaci pomohlo dostat nejmodernější zbraně? Od nás? Žádné nemáme. Ze zemí NATO? Kdo by je tam obsluhoval? To, že si zřejmě myslíš, že ze Švédska či Finska lze vést proti Rusku útok v rozsahu stejném, jako z Ukrajiny – viz tvoje rozumy výše – o dosažené vojenské kvalifikaci taky napovídá, ale dobře, když tedy bude mít Ukrajina, na jejíž straně, jak píšeš, je právo a odvaha ( podle mě se lvím podílem na vyprovokování agrese taky bilance statisíců zmařených životů za nulový zisk pro Ukrajinu, resp. jen ztráty ekonomické i územní) os NATO k dispozici vše, aby mohla válku s Ruskem rozjet naplno, kam myslíš, že to dospěje?
Vypadlo mi pár písmen, pardon. Místo „os NATO“ má být “ dostane od NATO“.
K čemu to dospěje? Třeba k tomu, že agresor (omlouvám se speciálně vám za tento termín, válku samozřejmě zavinila Ukrajina, protože odmítla uznat, že je pořád ruský protektorát, servisdok vám to potvrdí dokonale a od srdce) možná bude muset stáhnout z dalších okupovaných území, pokud možno z co největšího rozsahu? A pro svět to bude velice pozitivní signál, že agrese se oppravdu nutně vyplácet nemusí.
Jinak ta řečnická otázka, k čemu budou Ukrajině moderní zbraně, nepostrádá veselosti. Před rokem pomohlo zaslání m. HIMARSů eliminovat do té doby drtivou ruskou převahu k dělostřelectvu a tím pádem se Ukrajincům podařily ofenzívy na Izjum a Cherson.
Tak vlastně nemožno se divit starostem určitých lidí, aby se snad v dodávkách nepokračovalo, vždyt by Ukrajina, nedejputin, mohla být úspěšná znova.
Takže Ukrajinci s novým vercajkem osvobodí území Doněcka a Luhanska a minimálně každého, koho někdo udá, že hlasoval v referendu pro odtržení z Ukrajiny, ale pro jistotu raději všechny ruskojazyčné Ukrajince, pošlou do Polska, kde budou začištěni ve znovuotevřených plynových lázních Osvětim a Treblinka. Obsluhu zajistí pluk Azov a spol. Provoz bude od Poláků gratis jako kompenzace za snížení výdajů na zdravotnictví v důsledku toho, že Poláci nebudou baštit laciné, pesticidy a ochuzeným uranem kontaminované žlutomodré obilí a ještě prodají to své. Budou ho asi prodávat dráž, ale s tím v ČR nebude problém, zde vítězí cena. A které ceny jsou opravdu nízké? No přece ty v hitlermarketu. Putin sklapne fidlata a řekne si jen, že každá válka něco stojí a alespoň jsme si zacvičili. A všichni zas budou žít šťastně až do smrti. Nebo to snad Mirku vidíš jinak.
Myslím, že humánnější bude vrátit proruské Ukrajince do Ruska (ale bez území) a postavit pořádnou zeď. Putinovi nechat jeho zem, ať si vládne, dokud lze trpělivost běžného Rusa napínat (asi dlouho). Ukrajinu vzít do EU a do NATO a vydělat na tom.
Příjemná představa, ale jde o porcování medvěda, který se zatím má ještě k světu.
Tak řešení z tvých vět 1 a 2 mi přijde rozhodně lepší než dál válčit. O tom, že by ČR, tedy lidi v ČR, až na pár mafiánů, něco získali z členství UA v EU a NATO, silně pochybuji. Myslíš snad 5nm chipy, nový klon tubery anebo černé uhlí?
To samé, co se stane, když UA kapituluje teď, akorát se to stane později. Další dotaz?
nove.kostatko
24.9.2023 v 21:32
To samé, co se stane, když UA kapituluje teď, akorát se to stane později. Další dotaz?
– – –
Ano, když to žabák položí hned, zůstane mu stávající kanonenfutr.
.
Dissenter
Víte, co je typickým znakem té „mladší generace“?
S minimem odborných znalostí, zkušeností a lidské empatie chtějí o všem rozhodovat, všechno řídit, rozhodovat za druhé a přitom vůbec netuší jak velký „průser“ z toho jejich nekompetentního řízení může být. A hlavně aby to, co si vymyslí, za ně udělal někdo jiný.
Ať se kouknu kolem sebe nebo na průzkumy veřejného mínění, nejmladší generace obstály zatím líp než geronti a pregeronti.
Víc blbnou v otázce ekologie, ale to se dá snést.
Když se podívám sám na sebe a na to jaké nesmysly mi zdatně naroubovali do hlavy v základní škole a jak mi tyto věci mají tendenci v podvědomí žít vlastním životem a ovlivňovat mě i v pozdní dospělosti, tak se trochu děsím toho co se v hlavě honí té mladší generaci.
Oni ti geronti a pregeronti byli „naprogramování“ vzdělávacím systémem založeným na tom, že se „Sovětským svazem nikdy jinak“. Je vidět, jak vymývárna dětských/pubertálních mozků nese svoje ovoce, přesněji jak nebezpečné jsou následky toho, když se dětem a mládeži do hlavy cpe ideologicky vhodně překroucený výklad dějin a světa.
Já si ze školy odnesl, že fyzikální zákony jsou jediné, které nejdou ohnout, zatímco oni si odnášejí že fyzika je něco jako konspirace, se kterou je možné nesouhlasit, a že je stejně nečeká žádná budoucnost, protože planeta shoří a podobné nebetyčné kraviny.
Těžko říct, já byl disentující už ve školce :) a nejvíc mi konvenovala slova učitele na VŠ, že polovina věcí, co nám vykládá, není pravda, ale dnes nevíme, která to je. Naopak u mladých dnes vidím víc ochoty jít mimo obecně přijatelné mantinely a myslet divergentněji než jsme byli zvyklí my, natož než pregeronti. :)
Pokud jde o ekologii, to, jak je naše planeta totálně zasraná, je vidět na první pohled a netřeba konspirovat. Nedivím se, že to mládeži vadí, byť nesouhlasím s řešením skrze greendeal, ale spíš se započtením všech externalit a ponecháním volnému trhu (danit energie, spotřebu, nezalesněnou půdu a ne zisk a práci, atd.) a nevidím problém v sifonu, ale v odpadech a ve ztrátě biodiverzity. Ale to je jiné téma a bylo by na dlouho.
Dissenter
Ad ekologie. Proč zase chcete něco dalšího danit???
Tak začněte resp. ta „mladá generace“ u sebe. Nekupte si příp. nepoužívejte auto. Choďte výhradně pěšky, příp. MHD. Na co potřebujete soukromý mobil? Zbytečně tím zatěžujete planetu (jen té energie na provoz a zatěžování sítě kvůli čučení na nějaké ty sociální sítě), jaké dovolená někde v zahraničí, vždyť tím tu uhlíkovou stopu jen natahujete, choďte v rámci dovolené pěšky v okolí bydliště atd. atd. Nejvíc plameně o ekologii řeční tito lidé vč. Brusele, kam pak „nutně“ létají letadly na ty jejich zasedání.
Pokud jde o mě, nejde mi o sifon, ale o odpad. Za sebe to řeším nákupy větší části potravin co nejblíže místu bydliště a vyhýbáním se průmyslově zpracovaným dovezeným přes celou EU tam kde to jde (primární důvod byla chuť :-)), třídím odpad a toho směsného opravdu produkujeme dost málo, podílím se na nějaké výsadbě lesa a elektřinu vyrábím z velké části solárně, cca z 30% i v zimě. To úplně stačí. Ale fakt tahle diskuse není o ekologii.
Nechci danit nic dalšího, chci celkovou daňovou kvóutu snižovat co nejvíc. Ale dokud budou daně existovat, je blbost danit zisk nebo práci, když je možné danit spotřebu a zároveň s daňovými příjmy dosáhnout optimalizace využívání zdrojů, které mají z podstaty věci neměnnou kapacitu.
Dissenter 23.9.2023 v 20:51
„…elektřinu vyrábím z velké části solárně…“ – tedy cca z 50 % z uhlí (produkce ČR) nebo ze 100 % z uhlí (dovoz z Asie)?
Ty procenta dost nesedí; energie použitá na výrobu solárního panelu se vyrobí zhruba v prvním roce a půl v provozu, takže už dnes jsem na 25% z uhlí (dovoz z Asie).
https://oze.tzb-info.cz/fotovoltaika/22652-za-jak-dlouho-fotovoltaicky-panel-vyrobi-tolik-energie-kolik-se-vynalozilo-na-jeho-vyrobu
Dissenter
23.9.2023 v 21:57
možná vole nekde na oběžné dráze u těch panelů do vesmíru, jinak tydle pohádky zkoušej na nekoho jinýho :D
Dissenter
Takže chodíte jen pěšky, příp. jezdíte na kole, MHD??? Máte mobil? Proč, když ekologicky to nedává smysl?
Máte solární el. Výborně. Pouze za svoje nebo v tom byla nějaká dotace? Co přetoky? To máte tak velkou baterkárnu? Nebo jak to řešíte?
Odkud jsou ty slavné panely a veteš okolo…hm, hm.. Čína co? Co ta uhlíková stopa? Kdy budou ty solární panely neutrální?
„daňovými příjmy dosáhnout optimalizace využívání zdrojů“ jo. :-)
Nejsem příznivcem omezování sifonu, takže mám auto na benzín.
Dotace byla mnohem nižší než daně, které platím.
Přetoky liju pánubohu do oken, když jsem to instaloval, vyplatila se jen malá baterie na noční použití a nejsem přesvědčen, že by dnes bylo efektivní koupit velkou a nebo prodávat… Každopádně by si to vyžádalo i rekonstrukci přípojky a diskusi s energetickým podnikem, a tak dále.
Uhlík viz výše, ale opakuji, jsem přiznivcem ekologie a nikoli sifonu.
Pokud máte auto, tak to je přeci ekologicky zcela špatně. Proč sakra nechodíte pěšky? :-)
Ano, chápu, „vybral“ jste si na dotacích něco zpět. Zase může být otázka, zda na to nepřispěli i ostatní občané. Ale to nechme.
Co se týká uhlíkové stopy. Takže bude ta solární el. pravděpodobně z Číny celkově alespoň neutrální?
Chodím pěšky, zejména tam, kde nejsou silnice. Jezdit autem není neekologické, i když možná časem přesedlám na elektro, až se trochu zlepší baterie. Není třeba vést vše do extrému (zase ten sifon!).
Mám dobře spočteno, že jsem čistý daňový plátce a to dost výrazný. I přes čerpání kdekoli můžu.
Ekologie není o uhlíku, ale především o množství odpadů a % země, na které se roztahujeme a kterou nenecháme ležet ladem.
Dissenter 23.9.2023 v 22:17
Ekologie není o uhlíku, ale především o množství odpadů a % země, na které se roztahujeme a kterou nenecháme ležet ladem.
Dostal jste mě. Takovou pitomost jsem ještě neslyšel, a to se ekologií zabývám desítky let.
Pro lepší pochopení svého výše uvedeného kategorického tvrzení si dovolím připomenout, že organická hmota na Zemi, tedy „život na Zemi“ je na bázi uhlíku.
Jo, a rohlík, rohlík je především o mouce.
ygo: o uhlíku ve vzduchu ve formě oxidu uhličitého, zasloužilému ekologovi se omlouvám za zjednodušení
Začínáte mi být svými kacířskými názory sympatický.
„Jezdit autem není neekologické“
„Ekologie není o uhlíku, ale především o množství odpadů a % země, na které se roztahujeme a kterou nenecháme ležet ladem.“
To asi z vás Gréta mít radost nebude.
Jen pozor s elektrokrámem. Už jsem viděl zákaz vjezdu do podzemních garáží. No trvalo to, ale došlo na to.
Proto jsem psal o zlepšení baterií. Nedůvěřuju větším bateriím současné konstrukce natolik, že tu, co mám v domě, mám zakopanou za domem a ne ve sklepě či na půdě.
Můžete mít klidně i lepší baterii. Myslím, že to z pohledu aut bude jedno.
Zákaz vjezdu LPG, CNG, Elektro. No čuměl jsem na to. Ale je to logické.
Dissenter
23.9.2023 v 20:51
jéžišmarjá, zas jeden z tech debilů co zahraňuje svět strakatéma kontejnérama a žrkadlama…to mi poser záda, sem už myslel, že tidle vychcípali na debilitu
Dissenter
„Za sebe to řeším nákupy větší části potravin co nejblíže místu bydliště a vyhýbáním se průmyslově zpracovaným dovezeným přes celou EU tam kde to jde (primární důvod byla chuť :-)), třídím odpad a toho směsného opravdu produkujeme dost málo, podílím se na nějaké výsadbě lesa a elektřinu vyrábím z velké části solárně, cca z 30% i v zimě.“
To je všechno docela rozumné a já, hloupý geront, to dělám taky, až na tu elektřinu. Chytří mladí to zhusta moc nedělají, protože jsou vymasírovaní reklamou a pohodlní. Tak v čem je ten generační rozdíl?
Neměli byste ty spolumladé spíše vychovávat, než je štvát proti starším? Mně někdy připadají dost rozcapení, což teda přírodě fakt neprospívá.
V tom bych vás určitě podpořil.
Těžké, když mi tu Hroch nadává, že mladí dbají na ekologii málo a výše RK a další, že dbají až moc. Pak to bude asi v pořádku. :)
Dávno víme, že „Naše mládež miluje přepych. Nemá správné chování. Neuznává autority a nemá úctu před stářím. Děti odmlouvají rodičům, srkají při jídle a tyranizují své učitele.“
Dissenter 24.9.2023 v 14:35
Mladí lidé nedbají na ekologii vůbec, nevědouce, co to je.
Co se týče vámi zmiňované úcty před stářím, aktuální trend směřuje k nějakému druhu vyobcování až likvidace starších a starých členů společnosti, možná způsobem vyzkoušeným a osvědčeným nedávno v průběhu Velké proletářské kulturní revoluce. Rozvrat ekonomiky, ztráta části kulturního dědictví – to by sedělo. Podrobný rozbor provedl Jan Stern (Mystika Západu, Malvern, 2009).
Čtvrtá autorova parodie psychoanalýzy, postmoderní filozofie a intelektuálského žvástu.
Dissenter 23.9.2023 v 20.37
Pokud jde o ekologii, tak je planeta ve fázi přizpůsobování se přemnoženému lidstvu. Formulace „je naše planeta totálně zasraná, je vidět na první pohled“ nemá z ekologického hlediska smysl.
Započtení externalit a ponechání volnému trhu po zdanění úplně všeho kromě vylobbovaných výjimek /což neuvádíte, ale tak to v praxi funguje) je úžasný nápad, jehož uskutečnění se bojím. Alespoň na základě extrapolace aktuálního fungování emisních povolenek.
pokud do té školy vůbec chodijou, stále víc jich má tendence že co náký škole, práce – voni budou blekotat kraviny na faceťůbách a jůbůkech a budou z nich mylyjonári, případně „si užívat svobody“, čili fetovat apod. a neřešit vůbec nic
Nevím odkud čerpáte svoje info. A v čem konkrétně obstáli? A to konkrétně.
Ale zejména v technických oborech jde ta úroveň tragicky dolů… VŠ nemá téměř znalosti dřívjšího SŠ. Ano umí „kreslit“ koláčové grafy, dělat líbivé prezentace atd. Ale zjistíte, že nechápe základní fyzikální zákony (dříve učivo ZŠ). A to vám potvrdí téměř v každé výrobní firmě.
A jako perličku vždycky říkám story od jedné učitelky. „Tak jsem mu při zkouškách dala záchrannou otázku (pozn. obor kuchař). Co je takovou hlavní, typickou přísadou do svíčkové? Odpověď: Cibule.
Úroveň znalostí šla tragicky dolů, ne schopností. Důvody jsou tři.
První je masifikace vzdělání – jestliže jde na VŠ 30% populačního ročníku a ne 6% jako dříve, průměrná kvalita zákonitě klesne.
Druhý je snižování nároků a tlaku – ve školství zvítězily teorie, podle nichž je třeba si hrát. Netlačit. Pokud by to bylo doprovázeno zvýšením atraktivity znalostí a zvýšením zájmu o znalosti, bylo by to fajn. Jenže školy (ZŠ a SŠ) zůstaly stejně duchamorné jako za socíku, jen ubyl ten dril.
Třetí důvod je prodloužení vzdělávání – odklady a zavedení zbytečných devátých tříd. Vrchol maxima mechanické paměti ve 14 letech se tak zbytečně propásne.
Z mojí praxe – výjimečných nadšenců je o něco více než dříve (duchamorná škola sice stále nepozvedne, ale už tolik neubíjí). Průměr je velmi zanedbaný a musí se to dohnat drilem v prvních dvou ročnících. Podprůměru je to třeba vysvětlit (často jsme první „hráz“ v životě), vyděsit a včas vykmitnout.
Na VŠ zkusí nastoupit téměř 70% maturantů. Těch vámi zmíněných 30% tím pádem budou absolventi, což je v souladu s politickým zadáním.
Na nižších školách klesla časová dotace pro matematiku a fyziku, další kruciální otázka je jaké znalosti mají lidé, co tam tyto věci učí. Slyšel jsem hodně šílené historky. Na VŠ už to pak dohnat nejde, protože jde i o způsob myšlení a způsob učení, který se v dětství formuje. Co se prošvihne, to se dohání velmi těžce, jak zjistil skoro každý, kdo se v dospělosti rozhodl začít se učit další cizí jazyk. Takže nejen úroveň, ale i ty schopnosti jdou dolů.
Ve spoustě zemí mají technického bakaláře většinou 4 letého, my jsme lepší, my to i s mizerným základem stihneme za 3 roky. Prostě zázrak.
No ale ty mladé inteligenty už nebude nikdo dusit zbytečnostmi. Naposled vyhodili z rámcových plánů Newtonovy zákony a Ohmův zákon. Prý to není potřeba, hlavně že budou děti tvůrčí. Z čeho chtějí tvořit, když nic neznají, se páni reformátoři vod Kartousů neptají, protože přece děcka mají MOBIL WOÉÉÉ tam to najdou. Že samy ani nevědí, že mají něco hledat, a že při tom hledání nechápou souvislosti, je jen dezolátsko-gerontská propaganda, woééé.
Já vím, že někdo tu fyziku učí blbě, stylem tady mi odrecituj zákon. Jenže tímhle odstřihnou i ty, kteří to učí dobře, a navíc se nebude trénovat ani paměť. Zato se může víc diskutovat o Grétě a o jenerálovi, na to nikdo nemusí znát nic.
Tak ono z těch rámcových plánů je potřeba vyházet spoustu věcí, protože se tam nedá pořád jen přidávat. Jestli tam ohmův zákon být má nebo nemá se nedá střelit takto od stolu a kdybych si měl pro ZŠ vybrat mezi výukou první pomoci a ohmovým zákonem, tak první pomoc jasně vyhrává.
My měli v učebnici fyziky pro SŠ dokonce i PNP/NPN trazistor, jenomže smysl to nedávalo žádný, protože celkem klíčová informace se jaksi ztratila po cestě. Na VŠ už to pak smysl dávalo, ale situace se opakovala v tom, že do nás cpali naprosto nesmyslné a prakticky neuplatnitelné detaily, které mělo smysl okamžitě zapomenout. Kvůli množství balastu pro užitečné informace nebylo místo – ani ve studijních plánech, ani v našich hlavách.
My měli ve fyzice Ohmův zákon a v branné výchově i výuku první pomoci.
V čem je problém? Dnešní děcka „nepřetěžovat“? My si nepřipadali nějak přetížení a to jsme měli celkem problematickou Občanskou nauku, celý II. stupeň fyziky byl poměrně obsáhlý atd.
Proč by to dnešní děti neměly zvládnout?
servisdok 24.9.2023 v 18:48
„Proč by to dnešní děti neměly zvládnout?“
Protože rovnoprávnost a nediskriminace…
Co nezvládnou všichni, nedostane nikdo…
Když moudré humanitně vzdělané hlavy ubraly časovou dotaci na matematiku a fyziku, tak se něco vyhodit musí.
Ony ty hlavy nejsou nafukovací a od dob Marie Terezie se především přidává. Já před pár lety zkusil ohmův zákon vytáhnout na nehumanitní studenty nižšího ročníku jedné vysoké školy a drtivá většina z nich se nechytala. Chytali se pouze absolventi elektroprůmyslovky. Podobně ti studenti, k mému zděšení, (ne)reagovali na seriové a paralelní spojení dvou tužkových baterií – otázka byla jaké bude napětí na výstupu. Tedy stav celkem ekvivalentní tomu, jako kdyby na ZŠ/SŠ ohmův zákon a základy elektrotechniky vůbec nebyly. Vzdělávací systém prostě funguje mimořádně mizerně a jedním z důvodů může být i to, že tam je toho nacpáno nesmyslně mnoho.
Já bych primárně neškrtal ve fyzice, ale jinde, nicméně nemám problém připustit, že možná i tu fyziku by bylo vhodné zrevidovat. Méně někdy může znamenat více. Třeba koncept potenciální energie jsem pobral až na vysoké škole, protože tak jak nám to servírovali na ZŠ/SŠ to valný smysl nedávalo – nepochopil to ze spolužáků nikdo. Ještě záhadnější zůstával elektrický potenciál.
Některé věci, než je vysvětlovat polovičatě a tak zjedodušeně, až to vůbec nedává smysl, je podle mě lepší nevysvětlovat vůbec, protože pak zbude víc času na to vysvětlit ostatní věci pořádně.
Shi
K tomu, jak „se furt něco přidává“
Mám návrh. Zkuste si sehnat několik učebnici fyziky pro SŠ (http://prometheus-nakl.cz/index.php?zobraz=detail&id_katalog=194) a porovnejte počty stran. pokud máte pravdu, tak těch stránek v čase přibývá.
Jo, vím, co píší novináři a jiní aktivisté )) Ale nebudeme jim všechno věřit, že?
Ve skutečnosti dosáhlo školství vrcholu znalostí v 90. letech, kdy ještě dojížděla koncepce 80. let a vyhodily se komunistické žvásty plus se zlepšila výuka jazyků (britská metodika AJ). Od té doby se (IMHO cíleně) zhoršuje. Každá další reforma zase kousek k tomu zhoršování přidá.
Tak jsem si vzal vámi doporučenou řady Fyzika pro gymnázia a posčítal jsem uvedené počty stran – celkem 1224. To je teda brutální nálož, byť část z toho je rozšiřující obsah.
Kapitola věnovaná tranzistoru? Oscilační obvody? Proč proboha?
Učebnice jsou psané celkem hezky, ale občas mě tam nějaká nelogičnost praští přes oči, což by se u fyziky stávat asi nemělo. To bude souviset s tím, že jsem se z učebnic učil a tedy vím, že „drobnosti“ jako totálně netransparentní používání různých názvů pro stejnou věc vnáší zcela nežádoucí nejistotu. V přehledu „všech“ elektromagnetických záření je uvedeno IČ zážení, ale o pár stránek dál je najednou nadpis „Tepelné záření“. (Já ten rozdíl chápu a na Stefan-Bolzmanův zákon si dokonce trochu vzpomínám, ale ty použité formulace jsou pro neznalého potenciálně matoucí, protože tam není žádná zmínka o tom, že onen přehled je podle vlnových délek, zatímco tam kde se píše o „tepelném záření“ se už jedná o dělení záření podle příčiny, která záření vyvolá.) Sorry jako, hodnotím to jako učebnici dobrou, tedy známkou „3 a vyškrtat bych toho asi dokázal docela dost.
Shi
24.9.2023 v 21:51
a nosit dřevo do lesa bys nechcel?
https://www.megaknihy.cz/fyzika/486447-prehled-stredoskolske-fyziky.html
Hroch_bahenni
24.9.2023 v 20:36
a to si vem, že existuje skvělá bichle, menuje se to Přehled středoškolské fyziky, a ta dává asi pět tady těch menších knížek (zhruba každou tak z 90 %) dohromady :o)
Shi
24.9.2023 v 19:38
eletrickej potenciál a mechanická potenciální energie jsou analogy
Budu citovat jednoho pedagoga (mat/fyz), který v roce 2008 po několika kolech nesmyslných reforem napsal:
Na gymnázium jsem poprvé vstoupil jako student před dvaceti lety v roce 1987. Co se od té
doby změnilo?
… obsah učiva a čas, který je k dispozici na její probrání:
Příklady z jednotlivých předmětů:
• Matematika – obsah učiva zůstal téměř stejný, zmenšil se počet hodin o jednu týdně (zmenšení o jednu pětinu)
• Fyzika – obsah učiva zůstal téměř stejný, zmenšil se počet hodin o jednu týdně (zmenšení o jednu třetinu)
• Dějepis (neučím ho, ale vždycky jsem se o něj zajímal) – značně narostl objem učiva, například při probírání starověké perské říše, se dnešní studenti učí celou posloupnost všech jeho panovníků (nenachází se ani ve vysokoškolských učebnicích dějepisu Dějiny
pravěku a starověku, Pečírka a kol SNP 1979, většina nástupců Xerxa I je uvedena pouze
petitem)
• ZSV – tento předmět neexistoval, v současnosti obsahuje úvod do psychologie, sociologie, politologie, ekonomiky, práva a filosofie. Učebnice nejpoužívanější sady na
naší škole jsou víceméně pouze soupisem termínů. Obsah úvodu do práva může směle soupeřit s přednáškou Teorie práva, kterou jsem absolvoval na právnické fakultě. Na
gymnáziu však v rozsahu jednoho pololetí 2 hodiny týdně, na PF UK v zimním semestru 2/0 v letním 2/1.
• Chemie – podle zkušeností mé ženy (absolvent biochemie na PřF UK) při doučování chemie k maturitě (u nejméně náročné učitelky na celé škole) se běžně probírají věci, které
se kterými se ona setkala až na VŠ
…
Jinak každý vyučující chápe, že požadavky z ostatních předmětů jsou přehnané, ale své požadavky považuje za oprávněné. Když už ne kvůli předmětu samotnému, tak kvůli
přijímačkám na jedné z několika desítek fakult v ČR.
Stejná honba za kvantitou zřejmě probíhá i na základních školách.
—–
Více viz: http://www.realisticky.cz/clanky/prilohy/skolstvi/Stav_skolstvi_v_cechach_2008.pdf
—–
Jasně, proč by to dnešní děti neměly zvládnout?
Shi:
„.. Dějepis – značně narostl objem učiva, například při probírání starověké perské říše..“
– – –
Právě dějepis je předmět, na jehož úkor je potřeba upravit osnovy. Na SŠ zrušit úplně, na základních silně omezit, max. hodinu za týden.
Nikdy jsem se ve škole neučil nic ani o první a ani o druhé světové válce.
.
Nyní je celková dotace 68 hodin (pro 2 h týdně):
Úvod do předmětu 1-2
Starověk 4
Středověk 14
Raný novověk 16.–18. stol. 12
Novověk 19. a 20. stol. 32
Závěr výuky, volné hodiny 2-5
Ořezat takto:
Úvod do předmětu 1
Starověk 2
Středověk 5
Raný novověk 16.–18. stol. 5
Novověk 19. a 20. stol. 18
Závěr výuky, volné hodiny 2
Zvýšit důraz na 20. stol. a nezatěžovat žáky nedůležitými věcmi.
Zeměpis – ten by zasloužil omezit a orientovat praktičtěji.
.
Shi
Ad text z Realisticky.cz
Nutno předem říct, že výukové materiály Martina Krynického jsou velmi dobré a tento text také. Jen doporučuji vzít ho v úvahu celý, ne jen kousek. MK vůbec nedoporučuje cochcárnu, naopak. Jeho doporučení k větší názornosti a „umění se učit“ jsou naprosto OK, má je ale vyvážené i nároky na žáky. Výslovně tam píše, že se ustupuje až příliš.
Také je dobré si uvědomit, že text je z roku 2008. Od té doby prošlo několik „reforem“ vesměs spočívajících v další redukci nároků. Každý ministr se chce zapsat do historie a ministři školství se mění myslím nejčastěji ze všech. Pokud bude nadále platit „nic nemusíš, jen se nech bavit“, je úplně jedno, jaké výukové metody se budou používat. Žáci na to budou kašlat – přirozená lidská lenost.
Jinak hlavní problém není na SŠ, ale na druhém stupni ZŠ. Tam se děti učí flákat.
Shi
No, víte, ono to v plánech ministerszva a reformátorů není tak, že se má vyházet balast a užitečné věci nechat. Ono tam nemá být skoro nic.
Pokud rezignujete na to, že mlaďoch by přece jen měl něco umět, když chce zaměstnání v technickém oboru, tak samozřejmě můžete zrušit úplně všechno, to ano. Ušetří se.
Ale pořád něco osekávat a přitom čekat, že teď už konečně nastane ten okamžik zlomu, kdy tomu začnou rozumět, to zatím nefunguje. Furt se osekává a osekává a umějí čím dál tím větší owno. Něco mi říká, že tudy cesta nevede…
Furt se osekává, až je z toho jenom 1200 stran v učebnicích pro jeden gymplácký předmět. Viz výše.
To mi připomíná jak mi jeden učitel fyziky vykládal, že kdyby si studenti před zkouškou propočítali všechny příklady, co v knize mají, tak nemůžou mít u zkoušky problém. Mělo to drobnou chybu – někomu kdo tu fyziku relativně uměl by propočítání těch příkladů zabralo něco přes 100 hodin, tedy minimálně dva týdny intenzivní práce. A fyzika byl jeden z pěti předmětů v semestru.
Výsledkem samozřejmě bylo, že z fyziky reálně uměli všichni kulový, protože se toho za semestr probralo tolik, že jinou metodou než velmi povrchní se to zvládnout nedalo.
Tohle vychází na cca 2 hodiny (120 minut) týdně.
Přečíst a pochopit asi ano, ale naučit se to tak, aby to v hlavě zůstalo dlouhdobě? Typický student, který absolvoval běžnou základní školu a neumí se učit? Tak to považuji za čirou fikci.
Dá to práci, ale vzdělat se dá i dospělý. Znám člověka, který vystudoval SŠ (a poté VŠ) při zaměstnání – původ z děcáku a proto zprvu jiné cíle – a dnes je z něj velmi schopný odborník. Každopádně vzdělání je třeba zintenzívnit, přesunout do dřívějších ročníků, začínat v 5 letech a ne v 7 a končit včas. Úplné střední vzdělání pro všechny není až takový omyl, jak se zdá.
Historek mám spoustu. Učíme na VŠ procenta, zlomky, chemii pro základní školy, …
Ale jsme mimo téma. :-)
Dissenter 23.9.2023 v 21:01
Každopádně vzdělání je třeba zintenzívnit, přesunout do dřívějších ročníků, začínat v 5 letech a ne v 7 a končit včas.
Souhlasím.
Ostatně, jsme mladí, sněme!
„jde i o způsob myšlení a způsob učení, který se v dětství formuje“
Tesat. PŘEDEVŠÍM jde o způsob myšlení a učení. Časem zmizí některé vědomosti, pak dovednosti, ale pracovní návyky (třeba „dělej pořádně svoji práci a nevymlouvej se“) vydržej nejdýl.
proti „Dělej pořádně svoji práci a nevymlouvej se“ bych posadil „Mysli, jak si práci zjednodušit“.
Hroší citát mi maně připomněl scénku ze ZŠ z prací na pozemku, kde jsme měli vykopat lopatičkou jakýsi rigolek, myslím, že učitelka vedla podobné řeči. Já si tehdy vypůjčil od školníka krumpáč, za což jsem byl postižen poznámkou, bez ohledu na značné urychlení činnosti.
Dissenter
Takže Vám je jedno, zda práce, na kterou navážete, nebo zakázka, kterou jste zaplatil, je vykonána pořádně nebo odfláknuta?
Podstatný je výsledek. Pokud stojí za houby, jsou řeči o svobodě jen výmluva.
Mimochodem – víte, proč jste si neměl půjčit krumpáč bez dovolení?
Protože kdybyste tím krumpáčem někomu ublížil (a u malého dítěte je pravděpodobnost dost vysoká), tak je odpovědnost na učitelce. Soud ani rodiče zraněného dítěte by nic jiného nezajímalo, než jak se dítě dostalo ke krumpáči, proč mu v tom učitelka nezabránila.
Víte, přesně tohle je důvod, proč já Šteffla, Feřteka a spol. neuznávám. Oni (dle výroků soudě) vůbec nechápou rozdíl mezi dejme tomu osmiletým dítětem a dospělým vysokoškolákem. V podstatě tvrdí, že s oběma se dá zacházet stejně. Důvodem je očividně nedostatek praxe (teda u Šteffla asi ne, ten je chytrý a nejspíš si to uvědomuje, ale to je jiná pohádka).
Já si také myslel, že „nejsem studijní typ“ a v dospělosti už nic nedoženu, zvláště když mozek začal zpomalovat a už je zcela vyloučeno, že bych se bezpracně nabifloval stovky příkazů nového jazyka.
Pak mi někdo poradil geniální fintu – psát si výpisky tak, jako bych psal učebnici pro někoho tématem zcela nepolíbeného. Fakt to funguje. Jakmile to pojmeš takhle, zcela dokonale tě to navede k identifikaci a doplnění vlastních mezer a najednou to slavné „celoživotní vzdělávání“ jde.
JM
To funguje skutečně. Proto se používá technika, kdy si děti něco vysvětlují navzájem (vrstevnické učení). Nejlíp se to naučí ten, co vysvětluje.
Dissenter
Tak když mají ty schopnosti, proč nemají ty znalosti??? To nedává smysl.
Přijít může, ale většina by z logiky věci měla být „odejita“.
Tato teorie nezvítězila úplně ve školství, ale především u některých rodičů, kteří ji pak po školách a učitelích vyžadují…
Co znamená duchamorné?
Znalosti nemají proto, že průměr, který potřebuje ve škole dril, ho tam nemá.
Duchamorný – únavný, nudný, úmorný. Školy se nedovedou vyrovnat s opravdu chytrými studenty a žáky a byť už jim neubližují tolik jako dřív, neumějí s nimi individuálně pracovat.
Tohle mám historicky z první ruky, na ZŠ jsem byl „třídním grázlem“ jen proto, že jsem se nudil. Dokonce nebýt „talentových zkoušek z matematiky“, které byly žádány do matematické třídy gymnázia, bych se tam možná nedostal kvůli chování a známkám z něj. :-)
A dnes je to jen o málo lepší.
Dissenter
A opět s vámi nebudu souhlasit.
Vždycky záleželo (a pořád záleží) na učiteli. Někdo má schopnost věci poutavě sdělit, někdo ne (ale to je v každém oboru).
„Školy se nedovedou vyrovnat s opravdu chytrými studenty“
Ještě za komunistů se dělaly různé matematické, fyzikální, chemické olympiády atd., které sloužily i k takovému „rozvrstvení“. A už učitelé na prvním stupni tipovali žáky a také tito měli možnost nastoupit do tříd s „rozšířenou výukou“ atd. atd.
To samé, když zavzpomínám…ten, kdo učení „rychle zvládal“, dostal třeba další úkol, příklad i obtížnější samostatně a s „pomalejšími“ učitel danou látku znovu probíral.
A jestli spíš není problém jinde.,,,
RK
Přičemž „progresívní“ školy, ve kterých se eduíni vidí (jednu vzrovou v pardubickém kraji máme) jsou samozřejmě proti soutěžím. „My nesoutěžíme, my spolupracujeme“. Takže ty údajně supertvůrčí děti se v MO, FO, kde se úlohy musí vymyslet, nedají se našprtat, prostě neumisťují.
A když mají před spolužáky odprezentovat v PowerPointu, tak to taky neumějí, protože „my jsme nechodili k tabuli“.
Ovšem ideově jsou zdatní a připravení na budoucnost.
RK 23.9.2023 v 21:24
Z doby „za komunistů“ pamatuji klub mladých matematiků, který byl zřízen v „prestižním“ gymnáziu. Chodili tam (jednou za čtrnáct dní?) zájemci o matematiku z osmých a devátých tříd základních škol ve městě (cca čtyřicet žáků), přednášeli jim dva profesoři matematiky z onoho gymnázia, jednou za rok bylo týdenní soustředění formou školy v přírodě.
Je zajímavé, že podobný klub nefungoval pro zájemce o češtinu, fyziku, přírodopis, chemii… S nadanými žáky pracovali až profesoři na gymnáziu v rámci jedné školy.
Za „duchamornou“ označují kartousáci především tu mechanickou paměť. Takže propásnutí vidí jako super.
Pamatovat si prý potřebují jen geronti. Děcka mají mobil, tak paměť nepotřebují. To si nevymýšlím, takhle zastánci progresívního mládí argumentují.
Tady bych si vypůjčil slova Ondřeje Šteffla z PORGu; mechanickou paměť je mnohem lepší si trénovat na věcech které člověka baví. Přestože by bylo možné se učit nazpaměť telefonní seznam nebo letopočtovitá fakta, lepší je, aby si žák plnil hlavu těmi fakt, které ho baví.
Překvapivě ve školách, které jsou takto vedeny, to funguje, a procento studentů, které místo směšné české maturity udělají např. IB, je docela vysoké.
Tak zrovna Ondřej Šteffl má přímý zájem na tom, aby veřejné školství bylo co nejhorší. Je to pro něj konkurence.
Za odstřelením Ohmova zákona mimochodem stojí on osobně. Co ten se za to nabojoval…
Standard školství nemůže být postaven na tom, co potřebuje pár desetin nebo setin mimořádně nadaných. Musí zvládat především průměr (+ nadrůměr + podprůměr). Lidé jako Šteffl a jím podporovaní aktivisté tuhle kategorii úplně hodili přes palubu. Jasně, ti mladí to nevědí, připadá jim super se flákat, ale ve skutečnosti jim to škodí.
Mazání medu kolem huby („vy jste geniální, to jen geronti vás nechápou“) jim nepomůže už vůbec. Ten, kdo mi lže, není přítel.
…pár desetin nebo setin procenta…
https://blog.aktualne.cz/blogy/ondrej-steffl.php?itemid=36555
Tohle je celkem vzato i moje představa o budoucnosti vzdělávání, covid si odmyslete.
V něčem jako bych slyšel sebe ve sporech s OŠ před 10 lety. :-)
Školství především musí vyhledat mimořádně nadané a maximálně je podpořit, protže to jsou ti lidé, kteří poznání popotáhnou o kus dál.
Druhým úkolem je vzdělat ten průměr, tady si myslím, že by byl větší dril na místě. Ale i tady je možné postupovat takticky a vzdělání zatraktivnit. Nemusí všichni umět všechno, po pravdě na ZŠ jde hlavně o trénink paměti a logického myšlení.
V případě Ohmova zákona jsem na Vaší straně.
Dissenter
Za mne opravdu ne.
1) Naučit číst-psát-počítat + další mimum vč. těch fyzikálních zákonů. To není o tréninku paměti. To je o těch základech.
2) Ten, kdo na to má, umožněme mu další studium. To, že je někdo mimořádně nadaný, neznamená, že to k něčemu bude. A teď logická otázka. Kdo má vyhledávat ty mimořádně nadané?
Zrovna s tím psaním… Škola má připravovat člověka na budoucnost. Za minimální standard bych dnes považoval učení se psaním na klávesnici s použitím spellcheckeru a počty s využitím alespoň základní kalkulačky (když ne programovatelné či modernějších aplikací).
Abakus, logaro a psaní brkem, jakož i pozdější inkarnace typu plnicího pera a písemného dělení se zbytkem :) prosím učit velmi okrajově.
(umím i odmocňovat písemně, heč, ale nikdy mi to k ničemu nebylo)
Dissenter
23.9.2023 v 21:49
Za minimální standard bych dnes považoval učení se psaním na klávesnici s použitím spellcheckeru a počty s využitím alespoň základní kalkulačky (když ne programovatelné či modernějších aplikací).
že seš idiot sem si všiml už vo notnej kus nahoře, ale todle je fakt naprosto úlet, kde by se líhnete tvl? X-DDD
Dissenter: „Škola má připravovat člověka na budoucnost.“
Naprostá kravina. Jak praví klasik, všechny předpovědi jsou těžké, hlavně ty ohledně budoucnosti. Vy vůbec netušíte, jaká ta budoucnost bude. Kdybystě měl pravdu, před 10 lety by se děti začaly učit prompt engineering, aby uměly efektivně ovládat AI. Něco mi říká, že před 10 lety jste ještě tahle slova neznal ani Vy, natož aby je někdo efektivně učil.
Základní školá má to, co učí, ve svém názvu – základy. Číst, psát, počítat. Naučit se něco o světě kolem nás (prvouka, zeměpis), složitostech toho světa (chemie, přírodopis, fyzika), minulosti (dějepis) a k tomu se trochu hýbat (tělocvik) a dát možnost projevit se přirozenému uměleckému talentu (hudebka, výtvarka). K tomu nějaký ten jazyk.
Díky tomu zjistíte, k čemu dítě tíhne a v čem by mohlo být časem dobré bez ohledu na onu budoucnost. Současně ho naučíte určitému režimu a pracovním návykům a přihodíte nějaké to trauma, aby měli budoucí psychologové a psychiatři co žrát.
Očekávat od základní školy, že bude vyhledávat a opečovávat talenty je naprosté nepochopení její funkce a svým způsobem ukazuje na to, že takovým talentem zrovna Vy určitě nejste, jinak byste to chápal. Je to stejně hloupé, jako inkluze, jen naruby.
Máte-li doma nějakým zřejmě nedopatřením malého génia, pak je to Vaše starost dát ho tam, kde ho budou rozvíjet (nebo to dělejte sám), ale chtít tohle po ZŠ je naprostá hloupost.
Mimořádně nadaní potřebují volnost. Je třeba je identifikovat a vytvořit jim podmínky.
Nemůžeme ale pracovat SE VŠEMI, jako by byli mimořádně nadaní a dospělí. Oni to prostě nezvládnou a nebudou umět ani to, co uměli ti před nimi. Což je současná situace.
Píšu to už výše – „štefflisté“ (eduíni) vycházejí z předpokladu, že dítě je v podstatě dospělý člověk, racionální a cílevědomý (cit. „dítě nejlépe ví, co bude jednou potřebovat“). Což je pitomost, na tom se snad shodneme.
Jasně, Šteffla nepálí masa hlupáků, co i jeho přičiněním vylézá ze základek. On si vyzobne jiné.
O kus výše píšete, že chybí dril. No chybí, v tom máte naprostou pravdu. A teď řekněme B – kdo se zasadil o to, aby žádný dril nebyl? Kdo hlásá, že dítě má dělat jen to, co se mu zrovna chce?
Drilu nikdy nedosáhnete cochcárnou.
Dissenter
„lepší je, aby si žák plnil hlavu těmi fakt, které ho baví.“
Při tomto přístupu můžeme celé vzdělání odpískat.
Dotyčného baví hrát „střílečky“ a virtuálně hrát hry, sbírá spoustu informací a faktů o nich, ví, kde a za kolik bodů co přesně koupit, jaké bonusy kde získat tak ho přeci nebudeme zatěžovat nějakým čj, matikou a dalšími nudnými fakty atd.
:-) Opět využiji svého názorového oponenta
Počítačové hry (samozřejmě jen některé) nejen že vzdělávají a často lépe než škola, ale staly si formou osvědčování kvalit, a to dokonce i pro pracovní trh. Hewlet-Packard a Yahoo začali cíleně oslovovat gildmastery (leadery skupin) ve hře World of Warcrfat (WoW) jako kandidáty na vedoucí manažerské pozice.
https://blog.aktualne.cz/blogy/ondrej-steffl.php?itemid=23760
Dissenter
Pokud kritériem na vedoucí manažerské pozice je účast v počítačové hře, tak pan bůh s námi.
Zamyslel jste se někdy nad tím, jaký význam má naučit se „ručně“ psát, v technice pak „ručně“ nakreslit výkres, případně umět počítat bez kalkulačky???
Jsem zvědavý na odpověď.
Zamyslel, mockrát, možná trochu v jiném oboru automatických analyzátorů v chemii a sekvenátorů DNA, například. Ale situace je obdobná.
Ale je potřeba věci dávat do proporcí. A jestliže máme technologie, není možné vyplýtvat mládí na to, učit se věci dělat postaru, ale technologie zapojit rovnou.
Kdyby byla autoškola školou, žáci by se tam učili okovat koně.
Dissenter
Omlouvám se, ale zeptám se znovu.
Zamyslel jste se někdy nad tím, jaký význam má naučit se „ručně“ psát, v technice pak „ručně“ nakreslit výkres, případně umět počítat bez kalkulačky???
A není o učení „postaru“
Ale já vím, že je to hezké a užitečné.
Nicméně máme jen omezený čas v životě a omezenou kapacitu mozku. A jestliže v životě napíšu 99% textu na klávesnici nebo dotykové obrazovce, nemůžu ve škole 99% psaní trénovat jinak.
Dtto počítání, dtto ostatní.
Ano, čas máme omezený a proto jej nelze vyplýtvat. S tím souhlasím.
Ve zbytku ne. Takže výsledkem vzdělání bude, že dotyčný se podepíše třemi křížky.
Nicméně tohle vše taky (ten „trénink“) je přeci kvůli podpoře uvažování, logiky, rozmýšlení, uvažování, rozvržení té práce (teď mám na mysli, třeba to technické kreslení). To používání PC je přeci nadstavba.
Protože pokud nedokážete třeba počítat bez kalkulačky, tak výsledkem je pak opět jedna z hlášek: „mně to tak spočítal program“. Na můj dotaz, kde k tomu dotyčný přišel. Tak program to „spočítal“, tak to musí být pravda i když vyšla úplná hovadina.
Takže smyslem života není prostoduché mlácení do klávesnice a spoléhání se na to, že ono se to třeba nějak spočte.
A logicky k tomu dojdete. Neumíte základy, tak těžko se někam dál dostanete. To už je pak jen o té cvičené opici, které něco někam zadává ale vůbec nechápe proč a vůbec nepřemýšlí o tom, že to co zadává jsou už z principu samí hovadiny.
To zase ano. Umět odhadnout řádově výsledek a naučit se jak na to. O co mi jde, je nevěnovat 99% času starým metodám, jednak jsou neatraktivní, jednak pro praxi zbytečné.
Technický výkres nelze rovnou kreslit na počítači? Logiku a rozvržení musí student zapojit stejně. Za mých časů se psala písmenka podle šablony, to už snad není. :)
Když zavedla Marie Terezie trivium, v běžných domácnostech se brkem nepsalo, pokud se něco psalo, tak uhlem, na tabulky nebo na zeď.
Dneska píše (a maluje) děcko doma stylusem a prstem na tabletu, zkouší i na klávesnici (a nejenom ASWD a šipky :-)) a pak napochoduje do školy, kam tablet nesmí nosit (natož aby se využil na výuku) a vyfasuje plnicí pero, pastelky a vodovky.
Chápete, jak je to absurdní?
A co jsou to ty staré metody? Už komunisti také přišli s „novými“ metodami… A jak jste poznal, že jsou zbytečné?
Zeptám se. Byl jste někdy reálně jak se říká „v provozu, na stavbě“ atd. Kdy máte třeba črtnout změnu, rychle něco přepočítat, atd.
Ano, na počítači to danému vše nádherně sedělo, ale reálně to nesedělo a vůbec to nešlo realizovat. Tak si nějaká chybka v metrixu. :-)
Vždycky si vzpomenu na Černé barony… A co rozumíte pod takým pojmem absurdné?
Mně naopak připadá absurdní, že ta „mladá generece“ nedokáže „z hlavy“ spočítat jednoduché např. dělení, vše musí hledat na googlu a to vč. základních věcí a načrtnout něco „na papír od svačiny“ aby se to dalo použít také ne.
RK 23.9.2023 v 22:59
Tak.
Člověk kolikrát stojí u niveláku a musí zavolat jeřábníkovi, že ten džber musí zvednout (a o kolik), protože…
ygorek
Ano o tom mluvím. Teorie o tom, že tohle je zbytečné a tohle je zbytečné. A pak vy tomu dotyčnému přímo na místě musíte dané vysvětlit, črtnout, příp. vysvětlit, že bohužel projektant byl pako atd.
Díky.
Dissenter 23.9.2023 v 22.43
Technický výkres lze nakreslit přímo počítačovým programem. Na počítači asi také, ale neznám nikoho, kdo by to praktikoval.
Občas musím podle výkresu něco zhotovit a bohužel, často si ho musím, třeba i rukou na papír, překreslit. V případech, že autor neví, jak vlastně má výsledek vypadat, nebo co je možné vyrobit(!). Jinak: samotné kreslení tužkou nebo myší je rutina, která s výsledkem souvisí jen okrajově.
Žijeme v přelomové době, zatím je běžnější vyřezat sochu motorovou pilou než vytisknout ji na 3D tiskárně. Neumím odhadnout, kdy to bude obráceně a váš názor bude platit bez výhrad.
Dissenter
23.9.2023 v 22:43
nechcu kecat kde, ale v nejakým Dánsku nebo kýho čerta, poudalo rádio, se schválilo výrazný vomezení šmrdladel a podobnejch kurváren a zase všecko bude pěkně po staru, na papíře
chápeš, jak jsou ty tvoje kydy absurdní? jako povyšovat autismus na normu? není divu, že rejžáci nám utíkají tak, že za chvílu na ně neuvidíme ani dalekohledem…
panenko skákavá, pak to tady nemá tak vypadat
Dissenter 23.9.2023 v 22:43
Vyfasuje plnicí pero, pastelky, vodovky, plastelínu. Procvičování jemné motoriky (třeba) úkony, které žáka baví, snad není zbytečné? V některých zařízeních, třeba waldorfských školách, nafasuje žák k pastelkám a vodovkám i háček a jehlice již v sedmi letech dokáže uplést jednoduchý kus oděvu, přestože na trhu by si ho mohl koupit v nesrovnatelně lepším provedení.
Jinak: na tabletu zaváže botu nebo zapne knoflíky aplikace, ale reálné oděvy je zatím mají jen v malé míře.
Dissenter
Já vím, že aktivisti v novinách to píší jinak, ale ve školách je techniky jak nas… naseto. Interaktivní tabule všude, tablety atd. Používají se. Výsledky jsou horší a horší.
Já nemám nic proti používání techniky a už vůbec ne počítačů, mne to do značné míry živí. Jenže má se to používat smysluplně a není to všemocné. A má se to používat úměrně věku dítěte. Průměrné osmileté či třináctileté děcko fakt není dvacetiletý matfyzák.
Vemte si třeba dnešní novináře (na techniky dnes moc absolventů nejde, je to práááááce). Mlaďoši mají články plné chyb stylistických i obsahových. Ty články jsou profesně horší než od gerontů. Jak je to možné? Vždyť mají počítač.
Používají se? Na vlastní oči jsem viděl poznámku (pravda, v elektronické žákovské) od matikářky. Hraje si s mobilem a tvrdí, že se učí matematiku z Khan Academi. Prosím vysvětlete synovi že mobil do školy nepatří.
Dissenter
Rozumím.
Když jeden žák dostane poznámku podobného druhu, je to důkaz, že se technika na českých školách nepoužívá. Tak jste to myslel?
BTW
Jste si jist, že se opravdu učil tu matiku z Khanovy školy? Z čeho tu jistotu čerpáte?
Jsem, jednak proto, že zmíněná učitelka by si Khan Academi“ :) nevymyslela (kdyby ano, snad by název i dovedla napsat), jednak proto, že dotyčný žák se umisťuje dobře v těch zmíněných olympiádách, které se konají i dnes a jednak proto, že ten drzoun nese mé geny, včetně těch špatných, mezi které patří vyhledávat průsery a nelhat.
On je rozdíl mezi vzděláním a tréninkem. Vzdělání je užitečné dlouhodobě, trénink krátkodobě. Moje schopnost načrtnou něco od ruky a vědět jaké čáry tam mají být je použitelná i v době počítačové, zatímco moje schopnost udělat výkres v CADu je mi po pár letech naprosto k ničemu, protože SolidWorks, NX nebo Revit je dnes někde úplně jinde, než byl tehdy AutoCAD, který jsem se učil.
S těmi moderními technologiemi se proto musí umírněně, protože za chvilku budou zastaralé, zatímco znalosti
fundamentálních princpů zůstávají platné dlouhodobě.
Moderní technika je super pomůcka pro podporu schopnosti něco pochopit nebo si představit, ale třeba i na tom CADu je vidět, že čáru se naučím udělat tužkou a rukou mnohem rychleji, než ovládnu nějaký CAD, a víc času mi zbude na to, abych mohl řešit jakou čáru potřebuji udělat.
Mě na VŠ učili rýsovat lidi, kteří moc nepřemýšleli, a proto místo aby nás nechali dělat rukou náčrtky tužkou na papír, tak nás nutili ztrácet čas hrátkami s pauzákem a tuší. Už tehdy to byla totální přehlídka ztraceného času s klasickou zcela debilní výmluvou „co budete dělat, až nebudete mít počítač“.
Ve výsledku jsme za ten čas udělali pár mizerných ušmudlaných výkresů na pauzák, za stejný čas jsme mohli udělat desítky náčrtků rukou a něco bychom se tím naučili.
Že nás i naše následovníky neváhali týrat tuší, ač to byla doba, kdy Autocad dosáhl verze 12, jen ilustruje jak málo ti, co vzdělávání řídí, přemýšlí o užitečnosti toho čím studenti tráví svůj vzácný čas.
Jenomže ono je to i naopak – jezdit prstem po tabletu je zaručeně zábavnější, než dělat náčrtek tužkou, ale aby ten tablet byl přínosem, tak ta aktivita musí dávat smysl. Obávám se, že jako nedávala nejmenší smysl celá řada aktivit klasických, nedává dnes smysl ani celá řada aktivit s tabletem, akorát je u toho ten tablet a tak je to víc cool.
My se v zeměpise museli biflovat seznam cementáren, dneska by podobně choré mozky vymyslely, že si děcka na googlu budou vyhledávat cementárny. Nesmysl a ztráta času je samozřejmě oboje, akorát u druhého se „využije“ ta moderní technika.
Ja to teda z praxe znam trosku jinak. Ted nam dodelavaji nove mistnosti pro jednani, pricemz ve starych byly obrovske TV s WiFi a BT, pokud nekdo neco prezentoval, tak si to pripravil v PP a pak to tam ukazoval. Jakakoli debata o nejake strance byl problem, protoze do toho neslo cmarat a delani uprav v PP trvalo tejden.
V novych mistnostech jsou jeste vetsi TV, ale na ty uz se da cmarat specialnimi barevnymi tuzkami, vcetne gumy na drobne upravy a velke ‚houby‘ na mazani vetsich ploch. Takze kdokoli ma nejakou pripominku, bafne tuzku a zacne na te obrazovce ten PP dokument ruzne cmarat, pricemz na konci je mozne udelat printscreen a ulozit to jako dalsi stranku do puvodniho dokumentu, treba PP. Uzasna vec, zrychleni prace nekolikanasobne.
No… a ukazalo to jeste jednu paradni vec: vyvojari umeji pocitat. Takze hrc frc nekde v koute obrazovky si neco spocte a vysledek napise, kam potrebuje. Obvykle neni nutne to mit presne, staci hruby vypocet pro danou debatu. Nez to mladsi kolegove z vyrobnich oddeleni, odkojeni na kalkulackach a sw, stihnou zadat do nejakeho pristroje, je debata uz na jine strance. Podobne znalosti zakladnich velicin, vzorce, vztahy… kdo nesype z rukavu, sorry, nema v te mistnosti co delat. Tento tyden dal vypoved jeden mladej kluk ze zkusebni laboratore. On rikal, ze pry u nas nedostava prostor ke svemu vyuziti, ale kazdy vi, ze proste nestihal, protoze u nas obcas vypadne WiFi (nova budova, jeste se porad neco upravuje, rozsiruje,…) a on se zastavil soucasne s AP, ktere nejely.
Sysop 24.9.2023 v 0:56
Jo, viděl jsem to, před asi dvaceti lety to měl náš architekt. Tehdejší stupeň vývoje HW/SW to pro jiné obory nezvládal… Změny návrhu udělané „elektronickou pastelkou“ se tuším zapracovávaly přímo do výkresu (ale nepracoval jsem s tím, viděl jsem to jen jako nezúčastněný pozorovatel).
Sysop
Tohle je přesně ono. Dnes není důvod drilovat dělení šestimístného čísla čtyřmístným (ono se to ani nedělá, dnešní děti by to nezvládly), ale pokud někdo tahá kalkulačku na 3×8 nebo neví, jak funguje nepřímá úměrnost, tak je jako kvalifikovaná síla nepoužitelný.
Sysop: něco podobného – sympodium s elektronickou tužkou – používáme i ve formátu přenositelném pro výjezdní školení a porady, netřeba velká TV. Jinak i v ppt se dá čmárat do prezentace a dopisovat, jen to není myškou tak intuitivní.
Zrovna čmárat na obrazovku nebo na papír schémata a diagramy je dovednost ve školách dosti podceňovaná, narozdíl od krasopisu, který bych rád vymýtil.
Jsou určitě profese, kde je nutné v mysli držet značnou část znalostí a než bude funkční neuralink, nic jiného než nadrtit nezbývá (od řidiče přes řídícího letového provozu až někam k chirurgovi). To ale neznamená, že musíme ve školách lít pod tlakem do hlav všechny ty láčkovce a prýty a boženy němcové a bitvy u sudoměře, ale můžeme trénovat paměť něčím zábavným a aktuálním. Efekt (prostý trénink paměti) se dostaví o to silnější, protože motivace.
Uspořený čas lze využít k výuce logiky a klidně i té nepřímé úměrnosti. Aby pak na VŠ (!) nepřišel člověk, který ví teoreticky, co je trojčlenka, ale neumí ji použít. Taky měl namemorovanou definici molekuly a chemických vazeb nejspíše z chemické učebnice, ale vůbec nepátral po smyslu toho, o čem mluví. Osobně bych všechny učebnice od druhého stupně ZŠ až k SŠ spálil a nahradil populárně naučnou literaturou. Jo, děcka by neuměla používat vědecké pojmy, ale uměla by myslet.
Jenze ona se nam ted ta Schola ludus dostava do faze, kdy deti sice delaji to, co je ve skole bavi, ale pak na trhu prace, respektive produktu, je prevalcuje Cinan, kterej byl ve skole bitej za to, ze neumi z pameti odrikat velkou nasobilku.
Sysop: +1 Bohužel, naše školství jde směrem k debilizaci a relativizaci, zatímco ti, kteří jdou nahoru, jedou dril.
Když se budu válet u televize a žrát brambůrky, zatímco spolužák bude každej den trénovat, je prakticky jisté, že v závodě v běhu prohraju. Tohle většinou chápe i průměrný aktivistický dement kartousovského střihu.
Jakmile jde ale o školu, tak to najednou neplatí a „dělání co dítě baví“ je skvělá cesta k úspěchu. Mezi podobně postiženými snad ano, ale na pracovním trhu, hlavně tom širším, vyhrají ti, co trénovali. Blbá je na tom akorát implikace pro celou společnost, převážně složenou z těch televizních povalečů (její úroveň a konkurenceschopnost, která by zajistila slušné životní podmínky). V impériu jako je třeba USA to ještě lze zachránit vysáváním kolonií, třeba úplatky představitelům těch kolonií, aby nakoupili jejich produkty (F35) a tím dlouhodobě zajistili onu životní úroveň. Ale ty kolonie tuhle možnost nemají a musí se snažit jinat. Takže se zdá, že se tu budeme mít špatně, zato se děti budou ve škole „bavit“. Mileniálové měli štěstí, že tohle zažili i ve firmách, které se o ně perou a tak se řeší píčoviny o tom, že práce, to je vlastně taková zábava za peníze. Dnešní žáci už to nezažijí a pro ty mileniály bude přechod hodně tvrdý.
Bude to bolet a nastane hledani viniku vsude jinde, nez tam, kde jsou. Bohuzel to zrejme uvidim hodne brzo live, na vlastnim potomstvu. Kdyz slo na druhy stupen, od sousedu jsem slysel, jak tam je hrozny matematik a fyzikar, jak decka nosi same trojky a ctyrky a jak ani inspekce s tim nic neudelala a jaka hruza a armageddon. Rikal jsem si – uvidime, kdyztak tam zajdu a promluvim si s nim. Prisly prvni pisemky, znamky za dva, volam uciteli, jestli by byl tak laskav a poslal mi fotokopie. Koukam doma na to a povidam – tak to je hodne mirnej, jak bych sazel trojky. Doma jsem si potomstvo vzal do pradla a byly jednicky. Ve finale ve tride tri decka jednicky na vizu, zbytek dvojky, trojky, atd. Jenze ten ucitel to ucil presne tak, jak si ja predstavuju vyuku matiky a fyziky na ZS, tedy pro decka vseobecneho zamereni, ale aby to bylo o necem.
Vysledek? Rodice si vydupali, ze ucitel odesel do doochodu, beztak presluhoval. Ted je na jeho miste ucitelka. Je hodna, mila, nosi dlouhou batikovanou sukni a uces neuces. Rocnik se sice rozjizdi, ale uz z prvnich reakci potomstva vidim, ze „je to pohoda“, takze pruser jak Brno. Ptal jsem se sousedky, jejihoz syna ta matikarka ucila a on pak sel na gympl, jak to probehlo. Sousedka povida „no… musel chodit tri mesice do pripravky, aby ty prijimacky udelal…“. Malem jsem dostal infarkt.
Takze tohle je trend soucasneho skolstvi. Ucit decka cestou nejmensiho odporu, at jsou rodice spokojeni, decka maji klidek a voraz, pak at se z toho na stredni treba poserou. A jestli na stredni je to stejne, tak at se pak v zivote z toho poserou.
Kdyz se ti rodice staraji, aby meli deti pohodicku ve skole, tak se budou muset i postarat, aby mely ty deti pohodicku v zivote..
Sysop: to je bohužel klasika, ve školství – ostatně obecně ve státním – se nenosí hodnocení dle výsledků, ale dle nasazení. Když soudružka učitelka dělá sračky přesně dle osnovy, je to v pořádku a že se děcka nikam nedostanou nikoho nezajímá.
K tomu gymplu – na to pozor, bez přípravky budou mít děti šance dost malé, pokud nejsou opravdu geniální. Případ z okolí: dítě se nedostalo z 5. třídy (bez přípravky). Teď v 7. třídě už ano, přípravka stála tuším 10k, ale dítě bylo mezi prvními na dost prestižní škole. Názor rodiče: kdyby byla přípravka už před dvěma roky, mohlo to klapnout už tehdy. Poměr uchazeči:přijatí byl zhruba stejný, cca 8:1.
Na školách je zatím přetlak, protože přes snahu zmrda Kartouse a jeho inkluzivních kriplů jsou víceleté gymply stále ostrůvky nadstandardního přístupu. Takže pokud se to nezmění a budeš tam děti chtít poslat, s přípravkou počítej, ať pak nejsou zklamané a zbytečně si neříkáš, žes to měl dát.
Mimochodem, ještě jiná story z okolí: matka věčně nasraná, že dítě nosí úkoly, „co si to ta učitelka myslí, nemám čas to furt řešit“, taky tlak na to, aby se to „nepřehánělo“. V 9. třídě šok, dítě umí naprosté hovno a v testech na střední má tak 10 bodů z 50. Frenetické doučování a dohánění posledních 8 let, dítě se nakonec dostalo úplně jinam, než chtělo, protože sice dokázalo dostat těch bodů cca 20-25, ale na cílovou školu to nestačilo. Pohodička z předchozích let se krutě nevyplatila. Reakce matky? Neschopní učitelé, co ty děcka nic nenaučí, to kdyby věděla, dá dítě jinam. (kde by pičovala, že tam toho dělají moc a snažila by se vydupat nicnedělání a klídek, takže výsledek by byl stejný, říkám já – u ní samozřejmě sebereflexe nula a když píšeš „hledání viníku všude jinde“ – pochopitelně, viníkem je škola, která přitom dělala jen to, co rodiče chtěli).
Nic proti, ale jak chceš ve škole hodnotit výsledky? Podle počtu jedniček? Už ty blbý přijímačky na střední jsou výsledek devíti let školní docházky a stejně se dělaj tak z jednoho nebo dvou předmětů. Nemluvě o faktorech jako tréma, kvalita konkurence, moralně-volní vlastnosti žáka, jeho motivace a tak. A taky to, jak se mu věnovali rodiče a jaký návyky a motivaci mu vštípili.
Prostě výuka se objektivně hodnotit nedá, není to obráběnì kovů, abys to vzal šuplérou.
shane: už jsem to napsal, výsledkem základky je úspěch u přijímaček v kolonce „první volba“. Běžně se takhle hodnotí gymply – úspěšnost u zkoušek na VŠ. Existují základky, které přímo deklarují přípravu na víceletá gymnázia. Pokud se z takové školy dostane více dětí než z jiné, o něčem to dle mého svědčí.
O jedničky nejde vůbec, naopak, samé jedničky pro celou třídu = výsledky budou téměř jistě stát za hovno.
Faktory, které zmiňujete není potřeba brát v úvahu v rámci statistiky, protože (spekulace, ale IMHO správná) je rozložení těchto faktorů „normální“. Takže budou ztrémovaní úspěšní i neúspěšní v podobném poměru atd. Motivace je jednoznačně důležitá, vyjádřená třeba ochotou projít přípravkou. Ta ale nenahradí kvalitní základ.
Určitě to někde bude na hraně a pokud např. porovnáme dvě třídy o 15 dětech, které šly na přijímačky a kde se z obou dostane 1 žák, těžko z toho dělat statistiku o kvalitě školy – v jednom případě to tím být může, ve druhém to ale může být jen tím, že rodiče svého žáka pěkně cepovali, byla motivace a dítě se dostalo navzdory jinak podprůměrné úrovni ostatních. Ale je tu taky nějaká časová osa a lze vysledovat, jestli z nějakých základek je víc přijatých a z jiných žádní a z toho vyjít lze. Neznamená to, že se zrovna moje dítě dostane, ale určitě bude mít větší šanci.
Analogicky to platí o přijímačkách na cokoliv, nejen na víceleťáky. Tj. třeba v popisovaném případu není škole moc ke cti, když se na „první volbu“ nedostane téměř žádné dítě, protože hovno dělali všichni, nejen ti, jejichž rodiče po takovém režimu prahli (a dnes viní školu).
Co se týče jedniček, hodnocení může být různé…
Může se říct, že kdo splní na 90 %* a více, dostane jedničku…
Nebo také, že jedničku dostane 5 % nejlepších…
V prvním případě může mít jedničku celá třída, nebo také nikdo…
V druhém případě bude mít se stejným % výsledkem na jedné škole jedničku, na jiné třeba trojku…
* Ať už se k těm procentům dojde jakýmkoliv postupem…
jizlivec: i ten první případ může vést na to, že v jedné škole budou samé jedničky a ve druhé trojky, protože záleží na tom, z čeho těch 90% dosáhli. Jasně to ilustruje Sysop, kde moderní soudružka klade na děti nároky daleko menší, než zastaralý a zkonstnatělí důchodce, kterého se podařilo po zásluze vyhodit. Za co ona nasází jedničky, to by nejspíš u předchozího na tak pěkné známky nebylo.
Sysop 26.9.2023 v 7:32
Nedávno jsem poslouchal pořad (ČRo+) o přijímacích zkouškách.
Byl o diskriminaci dětí ze sociálně slabších rodin jejichž rodiče nemají prostředky na to, aby ratolestem zaplatili tříměsíční přípravku k přijímacím zkouškám na střední školu.
Netušil jsem, oč se jedná…
Nakonec se jedná zase jen o peníze.
Mizerná sociální prostupnost našim vzdělávacím systémem je něco, v čem naše země prokazatelně kulhá na obě nohy, a v končném důsledku to znamená další mrhání lidským potenciálem.
Taky to ale znamená, že neschopnost vzdělávacího systému dodat výsledek je částečně maskován tím, že chytří rodiče šlapou po dětech a dělají práci, kterou by měla dělat škola. Díky těmto dětem se pak vzdělávací systém jeví jako mnohem, lepší, než ve skutečnosti je.
Ve spoustě věcí jedeme jako za Marie Terezie, přitom knowhow v oblasti toho, jak lidi něco efektivně učit, se za poslední desetiletí mohutně posunulo – počínaje tím, že pro rozvoj dětského mozku je potřeba kvalitní výživa.
Učí se na ZŠ nějaké paměťové techniky? Dokáží učitelé k tomu, co sami učí, vysvětlit, k čemu je taková znalost užitečná a kde se dá reálně aplikovat? Pokdu ne, má být taková znalost součástí základního nebo i středního vzdělání / má takový člověk učit?
Já už pár „učitelů“ dohnal k odpovědi, že učením celkem nepoužitelných hovadin se trénuje mozek a proto má smysl to učit, protože sami neměli nejmenší tušení k čemu je taková znalost reálně využitelná.
Na VŠ to pak bylo „nás nezajímá k čemu to je“ – a přesně tomu odpovídala totálně bídná kvalita studijních materiálů, ze které ta samoučelnost a zbytečnost trčela ze všěch stran, přitom ta znalost reálně užitečná byla a byla i velmi dobře použitelní, ale ne v té zoufalé podobě v jaké se to desítky let studentům předkládalo.
Ještě je klasika „patří to k všeobecnému přehledu“. Kdo neumí zpaměti odrecitovat Mohsovu tabulku tvrdosti je nevzdělaný tupec a nepustí ho ani do Měštánské besedy, natož do Zlaté kapličky. Co na tom, že půlku těch šutrů uvidí akorát na obrázku, natož aby si s nima moh zarejpat.
Ale když ono se to tak báječně zkouší.
Shane 26.9.2023 v 15:11.
Máte pravdu, s diamantem se mi to nikdy nepoštěstilo ověřit.
Odpověď na tohle jsou fotbalisti – taky na tréninku nehrajou jen fotbal, ale dělají dřepy, sedlehy, sklapovačky, chodí do posilovny a podobně, i když na hřišti nic z toho přímo nevyužijou.
Jenomže na otázku proč mí fotbalista dělat sklapovačky existuje správná odpověď a každý kvalitní trenér ji zná (a mne není to „protože já řekl že budeš dělat skloapovačky a když se ti to nelíbí, tak táhni“. A to, že zná odpověď pak má ten důsledek, že v kombinaci se znalostí anatomie pak pozná sklapovačku technicky správně provedenou od technicky špatně provedené, a je schopný vysvětlit proč to správné technické provedení má vypadat tak jak vypadá.
No a nebo to může vypadat tak, jak hodiny tělocviku, které mě a spoustu dalších načily nenávidět vytrvalostní běh, protože učitel nic neučil, nic nevysvětlil, pouze zkoušel jak rychle chcípákům, kteří přepísknou tempo, dojde dech a síly.
—-
Mohsova tabulka – jo to jsme taky museli umět odvykládat a je to příklad toho, co se zcela tupě učí od té Marie Terezie. Místo memorování se šutrů, které ani nepoznáme se dala poskytnout informace o tom, že Mohsem a šutry to kdysi začínalo, ale dnes se to dělá jinak a zmínit problematiku měření tvrdosti jak se dělá a vyjadřuje pro různé materiály dnes. Ono je užitečné rámcově tušit, že když potřebuji měkké těsnění, tak musím hledat něco jako „Shore“ s nízkým číslem a nebo co získám (a co možná ztratím), když si vyberu nůž s vysokou tvrdostí čepele. Ale k čemu využiji znalost sekvence „mastek – … topas – korund- diamant“, na to jsem nepřišel dodnes.
Aby to nebyla tak suchá teorie: dal jsem děti do lesní školy. Nemám žádné trauma z klasické školní docházky v devadesátých letech, a kdyby všechno zůstalo jako za našich mladých let, nic bych nevymýšlel. Ale když vy tak, tak já „nasrat“.
Děti se zdánlivě nic neučí, ale zároveň jsou deset hodin bez digitálu, pořád něco dělají, a hlavně jsou ve společnosti nadprůměrných bílých dětí. A tři měsíce přípravky na přijímačky stačí :-)
Moudra slova, a to rikam jako clovek, jenz diamantem i korundem lesti.
Podobna je basnicka Archimedova zakona. Zajimalo by me, kolik % populace si to dovede prakticky predstavit. Ja jsem asi extra tup, neb mi to v uplne plnosti docvaklo az nekdy okolo 18. roku, kdy jsem si kombinaci Archimeda a F=m*a konecne byl s to predstavit ten dynamicky dej, kdyz treba pustite korek u dna a on vyletne nad hladinu a pak se ustali. (A az ve 40 jsem si odvodil pomoci Gaussovy-Ostrogradskeho vety, ze se da Archimeduv zakon prevest na Pascaluv, nebo naopak.) Ale nez tento „blik“ prisel, umel jsem odrecitovat, ale bez pochopeni.
Většina fyziky i chemie i matematiky je stejně trojčlenka, neboli zákon zachování energie, neboli na jedné straně rovnice musí vyjít to, co je na té druhé.
Jen tak na okraj – otázka „co je hlavní přísadou do svíčkové“ ilustruje přesně debilitu našeho školství a díky za to.
Správně položená otázka zní – jak bys dělal svíčkovou? A ještě správnější způsob zkoušení je ho nechat pod dohledem tu svíčkovou udělat a tu známkovat.
Dissenter
Nevím, co přesně je na té otázce debilní, resp. v čem je špatná. Tak asi pokud by ji dotyčný nepochopil, tak se zeptá, bude chtít upřesnění.
Mně naopak připadá naprosto scestná ta odpověď.
Odpověď je samozřejmě špatná, ale ani já – a to svíčkovou umím uvařit – bych asi neodpověděl správně. Hlavní složkou je na váhu hovězí, poté zelenina (mrkev, petržel, celer a taky ta cibule, ale málo), poté smetana. To je základ. Z přísad bych asi na první místo podle váhy dal špek. Co byla vlastně správná odpověď?
Byla očekávána „volná“ odpověď něco ve smyslu tak jak jste napsal. Tzn. ano mám maso, tak to prošpikuji a omáčku tvořím ze zeleniny (typicky mrkev, petržel, celer…). Ano dávám smetanu. A nešlápl byste vedle.
Pokud byla na otázku, zjevně požadující uvedení jedné (a to hlavní) přísady, očekávána volná odpověď, ukazuje to školometskou indolenci tazatele. :-)
Vykládáte si to moc vědecky. Byla to otázka záchranná. Tzn. dotyčný vlastně nemohl chybit, pokud by nebyl úplné pako.
Nemá smysl rozvíjet teorie, jak přesně měla být otázka položena. A když budu detailní, dotaz nezněl uveďte jedinou přísadu…
Dissenter
23.9.2023 v 20:57
pokud je svíčkovou myšlena vomáčka, tak po (nejakým) vývaru mrkev a petržel, v největším poměru
vona ta „pravá“ svíčková je sice zupa, ale tadleta vomáčka z kořenovky na vývaru z jakýhokoli masa a k tomu s jakýmkoli pečeným masem (vč. kousků karlíka) je asi z 90 % stejně dobrá, a to za pakatel
čili vlastně sem už poměrně dávno zjistil, že to hovězí má na výsledku zcela minoritní vliv…
to je rozdíl právě mezi tím, kdo něco ví a umí (=nejlíp včetně praxe), a těma vostatníma
Hlavni prisada do svickove snad zadna neexistuje. Obcas nekdo ji prospikovava, protoze se mi zda pomerne sucha. Ale jinak se do snad nic necpe. Nalozi se do laku a necha tak.
Sysop
Jsem moc rád, že se svíčková ujala. Jen opět připomenu. Šlo o záchrannou otázku u zkoušky.
To ovsem byla spatne polozena otazka. Podobne, jako ‚kolik je v mistnosti zarovek‘ a po studentove pracnem spocteni je mu receno, ze v supleti jsou jeste dve rezervni, takze spatne.
Svickova je proste maso, je to konrektni sval. Zadna zelenina, nebo smetana. Jidlo je Svickova na smetane.
konkretni, kua. Sorry.
Sysop
Čtěte co jsem napsal. Otázka podle mne byla zvolena velice dobře. Stačilo říct. Ano, co se týká masa hovězí, prošpikuji. Co se týká omáčky tak… Už o tom můžete vést nějakou diskuzi. Odpověď Cibule, je opravdu špatně.
Otázka, na kterou dva lidi (já a Sysop), kteří v praxi svíčkovou dělali a umějí udělat, nenajdou odpověď požadovanou po studentovi, který se to učí, je blbá.
Představuje ilustrativní příklad odtržení školy od praxe.
Sorry.
Dissenter
24.9.2023 v 9:42
taky byste vobá zřejmě u zkoušek na kuchařské škole po právu vylítli jako blbci :o)
Mě by spíš zajímalo, jestli se někdy vůbec svíčková dělala* ze svíčkový. Protože tohle maso se na tenhle typ přípravy absolutně nehodí.
*teda jinak než že do hrnce hodím to, co mi zrovna přijde pod ruku.
Shane:
Nehodí, proto se to často špikuje špekem.
Tím to moc nevytrhnou. Svíčková je prostě minutkový maso, který potřebuje krátkou tepelnou úpravu. Čím delší je, tím je vysušenější. To samý panenka nebo drůbeží prsa. Cpát kuřecí prsa do omáček je zvěrstvo. Když už tam někdo musí cpát kuřecí, tak maso ze stehen.
Shane:
Síčková ze svíčkový je dobrá. Rozhodně ne víc vysušená, než nějaká náhrada (zadní, fcalešná svíce atd.).
To maso má jemnější strukturu a řekl bych, že se nemusí trápit tak dlouho, aby to nebylo tuhé.
Jedna z nemocí našeho školství je, že kantoři nejen neumí položit správně otázku (což se stát může), ale hlavně neumí přiznat, že se zeptali blbě. Stalo se mi to mnohokrát a těch, kteří uměli uznat, že otázka byla blbě nebo nejednoznačně položená, bylo málo.
Odpověď, že žádná hlavní přísada neexistuje, by byla správně, nebo by se naopak kantor naštval, že z něj student dělá blobce?
S takhle kretenskou zachranou je mensi stres vyletet.
dyž vole neví, co se tam dává, tak bych ho chcel vidět, jak to udělá :D ty toho šaška jenom hraješ, řekni, že jo???
Z tohohle pohledu bys měl Ukrajincům fandit, protože jak vidno, tvoří dobrou hráz proti ruskému rozpínání a obava, že bychom se museli střetnout s ruskou armádou u nás se zdá být poslední dobou dosti lichá.
Jinak ano, každá válka je smutná, což by si měl především uvědomit každý vrchní velitel armády, který ji pošle na území cizího státu.
Dissenter
To jsou takové ty totalitní praktiky, předepisovat „komu máte fandit“.
A navíc NATO má přeci udatnou a ničím neohroženou armádu, tak i kdyby RF zaútočila na Polsko, Slovensko atd., tak by přeci nebyl problém se s tím vypořádat. Nebo ne?
A ty stíhačky tedy máme vlastně koupit proč, když „střetnout s ruskou armádou u nás se zdá být poslední dobou dosti lichá.“
„NATO má přeci udatnou a ničím neohroženou armádu“ … „stíhačky tedy máme vlastně koupit proč“. :-)
Aby byla armáda udatná a neohrožená, musí mít zbraně. (nejsem odborníkem na výzbroj, takže nedovedu říct, jestli je pro naše potřeby lepší F35 nebo něco jiného)
S armádou je to něco jako se zdravotním pojištěním; nejlepší je ji jen platit a nevyužít. Nejhorší situace je ji nemít tehdy, když ji nepotřebuješ.
… když ji potřebuješ.
Dissenter
Ano ty základní argumenty chápu.
Tak jakou máme armádu my… Hlídání „blbého“ jednoho muničáku:
Nasazení ve Vrběticích armádu vyčerpává
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/general-petr-pavel-vrbetice-by-mela-strezit-policie-misto-armady.A141221_210357_domaci_aba
Tak jen pro ilustraci. Takže ČR tak max. může dát modlení. A mám za to, že to nákup kolika že letounů? nezachrání.
A je třeba říct b). Ano vrhněme se na masivní zbrojení, nákup letadel z USA, nábor vojáků a kdoví co ještě. Ale pak škrtáme v dokončení dálniční sítě, vzdělání, zdravotní péči…….atd.
Dissenter 23.9.2023 v 20:07
Ne. Aby byla armáda udatná a neohrožená, musí mít pevnou morálku a požadované vlastnosti od úrovně jednotlivce. S výzbrojí a výstrojí to nesouvisí.
„Čelistí osličí pobil jsem tisíc mužů.“, případně:„David se otočí, prakem zatočí a jakej byl Goliáš?“
S vaším závěrečným odstavcem samozřejmě souhlasím (při zahrnutí opravy níže).
ygorek
„musí mít pevnou morálku a požadované vlastnosti od úrovně jednotlivce“
A položím si otázku. A to naše armáda (když odhlédnu od toho NATO) splňuje?
RK 23.9.2023 v 21:13
Přesně.
Nevím, jak nyní, ale ze ZS si pamatuji, že ani náhodou.
Už od doby vynálezu pana Gattlinga nezáleží jen na udatnosti a počtu lidí. Volím raději technické řešení s menšími ztrátami vlastního vojska.
Dissenter 23.9.2023 v 21:24
Vynález pana Gattlinga dokáže použít velmi pravděpodobně i naprostý zbabělec aniž protivníka musí nutně vidět.
Technické řešení a menšími ztrátami vlastního vojska volíte vy na rozdíl od protivníka? Nebo má vaše odpověď jiný, mně neznámý smysl?
Byla to odpověď na vaše tvrzení, že „S výzbrojí a výstrojí to nesouvisí.“.
Souvisí. Oslí čelist nestačí.
Dissenter 23.9.2023 v 21:52
V tom případě se mýlíte.
Že netušíte, co znamená „udatný“, jest zřejmé a v diskusi netřeba pokračovat.
Určitě nesouvisí? Možná opět žijeme v alternativní historii, ale v té mé se například nekvalita prvních pušek M16 poměrně výrazně promítla do morálky amerických vojáků, kteří nejenže s nimi museli bojovat – ale v přímém přenosu viděli, že velení na jejich oprávněné výhrady s** jak na placatý kámen, a čestní velitelé, kteří to za své mužstvo řeší, jsou odvoláváni.
Jan Mrcasik 23.9.2023 v 22:30
Nesouvisí.
Armáda potřebuje zbraně, aby byla bojeschopná a mohla být v boji úspěšná. Může zaměstnávat například operátory dronů, kteří bojovým nasazením neriskují nic a nepotřebují než pajšl.
Aha. Takže pokud mužstvu vydají balistickou ochranu a moderní pušku s optikou, nebo bandalíry a zrezlé Vz.52, na bojové morálce se to neprojeví?
Vydat můžete to, co máte. To za prvé chytráku.
Za druhé, pokud dotyční neumí obecně se zbraní zacházet, tak nemá význam jim cokoliv dávat.
To ještě má AČR vz. 52??? A kdeže? Dejt info. Koupím.
Jo jo ty mužstvo. Víš co takové mužstvo zajímá??? Určitě to není to, jestli dostanou do ruky 58 nebo nového scorpiona. Byl jste vůbec na vojně?
Takže p. Mrcasík konec teorie a nyní reálně!.
RK:
„Byl jste vůbec na vojně?“
– – –
Samozřejmě, že nebyl. Ale různé rozbory na tohle téma on moc rád tvoří.
.
@RK
Nemá ještě vz.52 Leibstandarte Petr Pavel?
Minimálně ty nefunkční chromované ceremoniální.
Jinak mají Scorpiony EVO3,ale nechce se mi guglit esli A1 nebo S1.
Co mužstva a ženstva AČR týče, mám dojem, že fasují BREN 2, BREN 1 mají aktivní zálohy, někteří asi ještě i vz.58.
Otázkou je kolik vz.58 a střeliva ještě zbylo ve skladech, obávám se, že už moc ne….
Má 52/56. Stejná puška, jiný náboj. Ale stejně jsou znehodnocený, tak je to fuk.
Jan Mrcasík 24.9.2023 v 0:51
Udatný znamená statečný, odvážný, hrdý a odhodlaný.
Jde o člověka, který se nebojí postavit za svou pravdu. Narovná kosu, oková cep, nasbírá valouny do praku, jak praví pověst. Obuje sandály, přišroubuje kulomet na dodávku a vydá se vstříc černému jestřábu, jak bylo předvedeno v praxi.
RK 23.9.2023 v 19:56
Nevím, až dosud jsem žil v bludu, že NATO žádnou armádu nemá.
Stíhačky máme koupit, abychom jimi mohli posílit cizí armádu. Někteří členové NATO totiž stíhačky nemají, přestože jsou ruskou rozpínavostí ohroženy nesouměřitelněji více než ČR:
Čeští letci s pěti letouny Gripen odletěli v úterý do Litvy, aby následující čtyři měsíce střežili vzdušný prostor trojice pobaltských republik. Trojlístek pobaltských zemí vlastní stíhací letouny nemá, proto se v jejich ochraně střídají spojenci z NATO. Střežit nebe začnou čeští letci od 1. dubna.
Blíže: https://www.natoaktual.cz/zpravy/gripen-pobalti-mise-stihac-pilot-nato-rusko-ukrajina.A220329_105529_na_zpravy_m00
ygorek
Aha. Takže smyslem je dělat za peníze občanů ČR ostrahu ostatním státům. :-)
Jinak s uvedeným souhlasím.
NATO „má“ tu armádu, kterou mu dobrovolně svěřily pod velení členské státy, za podmínek svěření a použití které stanovily svěřující státy.
Psal jsem tu na toto téma, samozřejmě zbytečně, článek: https://dfens-cz.com/rozsirovani-nato-nepodkrocitelne-podminky-pro-vstup-struktura-sil-zakladny/
Jan Mrcasik 23.9.2023 v 22.31
„Má“, tedy nemá. Armády mají členské státy a mohou je napadenému členu poskytnout.
A jedině tak je to správně, pokud a dokud se někdo nesnaží ty národní státy reálně zrušit.
„válka je smutná, což by si měl především uvědomit každý vrchní velitel armády, který ji pošle na území cizího státu.“
Dovoluji si upozornit, že naivně předpokládáte, že vrchní velitel armády má podobná kulturní východiska jako vy, tedy například že mu nějak významně záleží na svých lidech.
A paradoxně vrchní velitel, kterému záleží na vlastních lidech, může kvůli této své slabině zabít víc svých lidí, než bezcitný velitel, kterému jsou lidi celkem ukradení a dokáže brát válku jen jako hru s figurkami. Není vůbec jednoduché být dobrým vrchním velitelem …
Může to dokonce být ještě jinak. Každý, kdo někdy řešil technický management, zná (měl by znát, jinak je nekompetentní) Goodhartův zákon: „kdykoli se nějaká metrika stane cílovou hodnotou, přestane být dobrou metrikou.“ Lidi se prostě začnou chovat naprosto nelogicky, dementně a kontraproduktivně jen proto, aby naplnili pěknou metriku.
Fenomenální příklad je, jak ČD postavily nový tunel za účelem zrychlení spojení – a zpomalily je o snad 15 minut. Proč? Protože metrikou se stalo % vlaků, které má zpoždění. Jak snížit % vlaků, které mají zpoždění? Nastavit jim v grafikonu větší rezervu. A jak zařídit větší rezervu v grafikonu? Poslat je pomaleji, ať mohou případné zpoždění dohnat!
Galeev má na toto konto cynickou připomínku, že vojenští velitelé nemohou mít dobrou metriku, kolik jejich podřízení zabili nepřátel – ale mají velmi dobrou metriku, kolik zemřelo jejich vlastních lidí. Takže pokud věří nějakému standardizovanému přepočtu, kolik mrtvých protivníků připadá na jednoho mrtvého vlastního… Maximální počet mrtvých vlastních vojáků může být přesně takovou deformovanou metrikou, která se v rámci Goodhartova zákonu začne uměle zvyšovat…
Nepište prosím o něčem, čemu nerozumíte:
„Fenomenální příklad je, jak ČD postavily nový tunel za účelem zrychlení spojení – a zpomalily je o snad 15 minut. Proč? Protože metrikou se stalo % vlaků, které má zpoždění. Jak snížit % vlaků, které mají zpoždění? Nastavit jim v grafikonu větší rezervu. A jak zařídit větší rezervu v grafikonu? Poslat je pomaleji, ať mohou případné zpoždění dohnat!“
Nebyla to náhodou spíš SŽDC?
Viděl jste někdy grafikon nějaké trati? Myslím fyzicky, ne zase že vygooglil. Víte jak se zpracovává? Víte, proč to vypadá, jak vypadá. Ach jo.
Ale mám výhodu. Nepřečtete si to.:-)
A ještě si přisadím „každý, kdo někdy řešil technický management, zná (měl by znát, jinak je nekompetentní) Goodhartův zákon“
jojo. V životě jsem o něm neslyšel a to už se desítky let v technice pohybuji a zatím jsem jej ani nepotřeboval. Ale to víte p. Mrcasík teorie je pěkná, praxe ovšem jiná.
„Dokončil jsem projekt o 4 dny dříve, než byl plán“ A pak to ještě několik dní předělávám. :-)
Hlavně ve výrobních firmách byste byl nedoceněným zaměstnancem. :-)
„Snad na chudáky zaměstnance MO a VzS nejsem moc zlý, skoro z toho mám výčitky. Nechtěl bych být v jejich kůži.“
„Aktualizováno 22.9.2023 – kritika ministerstva a rozebírání možných nepřímých důkazů o korupci byla přesunuta do šuplíku“
Jan Mrcasik 23.9.2023 v 22:36
České dráhy jsou jako to ptactvo nebeské, tahají vagony po kolejích, které nestaví ani neudržují. To dělá správa železnic. Na kolejích Správy železnic se pak míjejí vagony ČD s vagony DB, třeba.
A SŽDC im snáď mirnix-dirnix nafláka grafikon len tak, ako si zmyslia, alebo im ČD pošlú nejaký návrh a požiadavky, a tie sa zapracúvajú spoločne s požiadavkami iných dopravcov?
„Rusko zcela jistě počítalo s tím, že Západ (…)“
Sorry, ale představovat si, že ZCELA JISTĚ vím, co si myslel někdo jiný, je okotina.
Pak silně riskuju, že pro zbytek úvahy bude platit „garbage in, garbage out“.
Jsem ochoten nést riziko, že budu brán za okota. :-)
nešla nekde tak 1-2 měsíce zpátky informaca, že Finsko je v poněkud blbé pozici, pže s ohledem na smlouvy se SSSR po Pokračovací válce jim tam můžou rusáci lézt na základny nebo neco takovýho? tuším tam byla nejaká zajímavá habaďůra, kdy to jejich členství u naťáků je takový jako nic moc výhra :D
jinak netušim, kolik ponorek operuje v baltu, ale v Estonsku atd. taky žádný základny nejsou, nepsal to tady v nejaké předchozí anál-lýze Mrcas, že tudle čáru naťáci nikdy nepřekročili? tamní armády mají svoje vlastní základny ve své správě, ale ani jedna není vysloveně naťácká, na to si dávají bacha
„Statečná sebeobrana Ukrajinců“ dělá ze země a z národa krajinu mrzáků, vdov, sirotků, důchodců. Už před tím to vedli od desíti k pěti a teď jsou na cestě k jedné a nakoc se jim povede dosáhnout i té nuly.
NATO a dnešní Západ/liberální demokracie není moje strana. Dokonale to symbolizuje ten odporný senilní zkorumpovaný dědek, očichávač holčiček.
Od Rusů přicházelo svinstvo do roku 1989, to je nepochybně pravda. Pomiňme, že Hegel, Marx ani Engels, Trocký, Stalin nebyli Rusové. Ale dnešní svinstvo přichází ze Západu a putinovské Rusko je daleko normálnější zemí, než dnešní buzerantský, multikulti feministický blázinec.
Doporučuju neplést do geopolitických úvah takové banality, jako kdo s kým šuká a kdo nosí doma kalhoty. To s věcí nemá společného vůbec nic.
Ale to má s tím má hodně co dělat? a co nám může nabídnout dnešní Západ? Abychom byli slouhy, subdodavateli a prostitutkami? Východ má suroviny a je to i perspektivní odbytiště, v tom měl Zeman naprostou pravdu.
No, tak ta válka o mysli tu je specifickými. Žel na sebepoškození obětí i jejich životů ve zmary.
https://www.facebook.com/100094074429518/videos/6381845514889
A tohle jsem zkopíruji.
All
23. 9. 2023 13:02
Jsme Slované. Velmi nadaní, schopní. Slované vládli vždy umem. Slovem a Myslí a Umem zděděným po předcích. Slovan uměl propojit přírodu, mysl, vesmír. Byl vždy tvůrcem. Bránit se a bojovat byl donucen, aby ochránil svůj Rod zde na Zemi. Prvotním posláním slovanů bylo tvořit s přírodou a světlem vesmíru ve vzájemném propojení. Slované vynikali znalostm, umem a kulturou. Slovanské slovo ,,Víra ( Viera)” znamená vědět,znát. Mnohé prameny z Ruska hovoří o prvém osídlování planety Země Slovany po zkázách a zániku Atlantidy. A někteří ( Blavatská a další ) hovoří o prvních osídlencích už před 800 000 léty. Ti ůplně první, první Rod Slovanů tu je už 1.000 000 let . Jeden milion let. S posláním zachovat, zůrodňovat i chránit zelenou informační databanku na planetě Zemi. Dnes už zejména ochraňovat. A Rusko to dělá, nic jiného nezbývá, plní zde nejsvatější poslání Slovanů. Bojem proti zlu, černé magii, temným silám, krvavým dravcům dnešní technokratické společnosti ničící DNA, databanku Tvůrců a život na Zemi.
3
0
Odpovědět
Au, *sem :-)
? No to mne podrž, záhada. Tak ten odkaz. Nebo klávesy, házím to na první pokus. 🙂 Ach ta editace.
https://www.facebook.com/100094074429518/videos/638184551488963
Řešit v proterkotrátu co potřebujeme je stejné jako debatovat v koncentráku, že místo do sprch by bylo lepší jít do kina.
Podstatné je co chce protektor prodat.
V současnosti to tu má na befal kápo Fiala a to není žádný žádný druhý Jaruzelsky, ale slouha zvyklý poslouchat.
To je dobrý novotvar „proterkotrátu, koukám že nejsem až 🙂 sólo. Zdravím
sorry, normální překlep, jsem nějaký přepracovaný a nasraný, jen blbci jsou neomylní a nedělají chyby …:-)
Jo, tak na pohodu ležérně. Já to beru. Ale jsou i téma kdy jako i vidím rudý hadr a klávesnice je pod salvou nezřízené palby. A puntičkáři mne „startují, …nééé.🙂