Kvalita CD me donutila udelat si ridicak a koupit vlastni auto. Myslim, ze receno bylo vse. A to jsem je uzival par let, ne namatkove obcas. (v podstate po 13 letech uzivani)
Sysop
Jenze ono je to jak s tou CT. Klidne si jejich sluzby nekonzumuj, ale platit na ne budes.
podotek
Asi stejně jako služby Arrivy a jiných dopravců zajistujicich ZDO, že?
aby nakonec lidi nepřišli ai na to, že je jednodušší vypálit čtčko do základů, než to všecko platit :D
martin_100
Jak souvisí Národní dopravce s opravou v kolejišti? Ty koleje patří Správě železnic. Dopravce jen platí za dopravní cestu majiteli.
Stejně bys moh nadávat na Arrivu že podle tebe může za to, že si ŘSD usmyslelo opravovat silnici ve spičce.
Takže tupcům co hovno vědí ale radi se tim chlubí Zdar! Zdar! Zdar!
dyby všichni uživateli těch zpíčenejch tankodromů, ze kerejch zlodějskej stád dojí bambiliardy, při jakékoli takové naprosto zkurvené kurvárně je tam chodili jebat pohrabáčem do ucha, tak by kurva ty voprávy pěkným fofrem byly jak v civilizaci, za míň desetinu času proti té šaškárně, co teď předvádijou…
Ko-za
To platícího zákazníka nezajímá. On si koupil lístek za svoje peníze a není tu od toho, aby řešil, která pochcaná divize jedné umělé rozdělené státní firmy za to může.
Forge
Nebuď hustej!Tady není švajc ani žaponsko.Každý, kdo za své peníze nedostane kvalitu kterou očekával, si může přeci stěžovat na Lampárně.
shane
Tak zase bacha, očekávání je silně individuální pocit a nemusí mít vůbec průnik s realitou. Lidi jsou klidně schopný očekávat za dvě kila servis jak v první třídě Emirates.
RomanL
Hm, a koho to jako zajímá? Nazdar! :-P
MB.
Mám jiný zážitek s národním dopravcem, SBB.
Jel jsem dost podivně a na klíčový přestup do díry v horách 3 minuty. Ptal jsem se, když bude zpoždění, jestli navazující vlak počká, jelikož další jede až druhý den ráno. Nechápali, co chci vědět. Pak mi to došlo. Zpoždění vlaku byl pro ně nepochopitelný koncept…
Víceméně veškerá dopravní struktura je u nás podinvestovaná, výjimkou jsou snad letiště.
Na silniční síti se blýská na lepší časy, poslední dobou se docela staví. Je určitá šance, že někdy roku 2035 budeme mít základní dálniční síť hotovou; doufám, že se aspoň následně nevykašlou na údržbu. Na takové věci, jako je systematické chytání přetížených kamionů, které dělají největší škody, se až nepochopitelně kašle.
Železnice má problém v tom, že vznikala daleko dřív než dálniční síť, takže často vede středem obcí a je z obou stran sevřená zástavbou. Po císaři pánu nám zbyla řada jednokolejných tratí v důležitých směrech, protože už R-U v tomhle směru dost zaostávalo (tehdejší Němci se snažili mít všechny důležité tahy dvojkolejné, i když z militaristických důvodů). Přidat dnes druhou kolej je nový projekt Apollo, protože každý domkář, kterému by to uřízlo zahradu, začne řvát a požadovat přeložení do tunelu za 50 miliard korun. Taková Praha 6 se nespokojí ani s tunelem ve stometrové hloubce a nechce vůbec nic.
A bez zdvojkolejnění bude těch zpoždění daleko více a budou se daleko více roznášet po síti.
Jan Mrcasik
Byly by podrobnosti (nebo článek ;-) ) o té Praze 6 a tunelu, nebo o téhle problematice obecně? Myslím historii trasování železničních tratí a její dnešní dopady. Je to zajímavé téma.
Lukas B.
ještě zajímavější jsou historické důvody *), proč je letiště situováno od centra prahy tím nejnesmyslnějším směrem (z dnešního pohledu) – logické umístění by bylo někde mezi čelákovicemi a úvaly v rovinaté krajině mezi dvěma kapacitními tratěmi – ale pozdě bycha honit.
*) v éře před bagry bylo hlavní kritérium pro umístění letiště dostatečně rovná plocha, minimalizující objem nutných zemních prací pro ranvej a odstavné plochy. a v éře uhlí a před radary bylo velmi důležité umístění proti větru od husté zástavby a průmyslu (a železničních stanic s výtopnami), a pokud možno na náhorní planině (aby tam nebyly časté přízemní mlhy). Ruzyně je volba prvorepubliková.
Lukas B.
jo a mimochodem, dlouho si lámu hlavu – nepodařilo se mi dokoumat, jak vznikla podivná rovina u chržína (sv od Velvar) kterou půlí silnice I/16 – je to asi dvacetihektarová téměř dokonale zplanýrovaná plocha, která co pamatuji funguje jako pole, ale na obvodě má zemní val. kdyby někdo dokázal hodin nějakou věrohodnou historku…
Notor
Vypadá to jak vytěžená pískovna, nebo spíš lom pro cihelnu.
Lukas B.
pískovna či štěrkovna to samozřejmě a bezesporu je, ale jaksi „divná“. taková jaksi studenoválečná. a ještě jedno divé studenoválečné místo mi láme hlavu, a to je kopec Vinice u Benátek nad jizerou, cosi se tam v padesátých letech dělo (nějaké podzemní stavitelství), aby se to pak opustilo a ticho po pěšině. ostatně, tam by jakýsi smysl byl nasnadě, je to jeden z nejlepších a nejméně omezených kruhových rozhledů v českých zemích.
Forge
Jestli se jedná o úsek z kruháku u Nové vsi směr Slaný, tak tomu od začátku říkám „Keltská stezka“.Romantická pitomost, ale neberte mi to:-)
Chramostejl
Opravdu to je jen zrekultivovana piskovna. Souvislost s nedaleko lezicim terminalem Druzby je sice lakava, ale spis licha :)
montagna
Podle historickeho ortofota tam ta piskovna byla uz pred druhou svetovou valkou, ale teprve v padesatych letech se pekne rozjela vychodnim smerem (od Chrzina). Na fotkach ze sedmdesatych let uz je patrna rekultivace i s tim stavajicim zemnim valem.
RK
Pane Mrcasík, normálně mne serete. Nepleťte se prosím do věcí, kterým vůbec nerozumíte (a článek vysoké kvality :-) si klidně napište, akorát tu nevyzývejte ostatní, aby Vám ten článek pro Vás připravili). A to, že si někde něco přečtete na internetu (Vaše hláška jsem sečtělý), neznamená, že dané problematice rozumíte příp. ji vůbec dokážete pochopit. Díky. RK.
jinrys
Prahy 6 a 7 mají silný odpor vůči čemukoliv, z čeho nemají prospěch primárně místní, zároveň EU požaduje na letiště metro nebo vlak – problém.
Takto si SŽDC maluje modernizovanou trať na Kladno a letiště: https://www.youtube.com/watch?v=q4XElP4j5lg .
Tady jsou varianty, které kvůli protestům místních zvažovali už před osmi lety: https://www.youtube.com/watch?v=ccQ7gtLhQtA To máme varianty R1A, R1B, R2, J5A, J5B, P3A… a cílové stanice Masarykovo, Smíchov, Hlavní, plus kombinace všeho.
IS250-3GR-FSE
Vsici kteri Tu obhajujou drahy chudaci kolejnickovi mi vyslete jak muzou bejt v takovym minusu a MIT tak otresnou estetiku…
IS250-3GR-FSE
*Vysvetlete
Notor
Železnice je shit a patří zrušit úplně. Šotouši jsou magoři. A tenhle článek je sračka.
IS250-3GR-FSE
Mam za to,ze byla doba,kdy byla CSR Nebo CSSR s kolejema na spici,ale ta doba je hodne davno od te doby je to pouze vysavac na rozpocet a zasadni prepravni kvalita SE nezvedla (u CD).
shane
Pokud bych měl vzít v potaz nostalgické mrmly pamětníků, tak nejlíp na tom byla železnice za císaře pána. Včetně koněspřežné dráhy do Lince, nebo kam :)
Za R-U byla železnice důležitější a prestižnější infrastrukturou, což se projevovalo i na detailech, jako byly uniformy železničářů.
Nicméně i tehdy byla na evropské poměry zaostalá. V Uhersku už úplně, to byla katastrofa. V Předlitavsku jsme na tom byli dobře z hlediska hustoty sítě, ale poměrně blbě z hlediska kapacity tratí a železničních uzlů, která nedosahovala německé (natož britské) ani omylem.
Osobních vagónů bylo tak málo, že ještě roku 1914 odjížděli rakouští rekruti na frontu v dobytčácích, čemuž se říšští Němci pohrdavě smáli, ti jeli až na porážku v relativním pohodlí.
v mé branži (dopravní stavitelství) se mluví o železnici (tj. kolejemi, tedy SŽ) ve srovnání s ŘSD a dalšími vládci veřejných peněz s respektem a používá se bonmot „po katolické církvi nejdéle kontinuálně fungující organizace“
Přesně. Téměř všechny tratě za císařepána zároveň vznikaly za účelem přepravy nákladu a ne osob, takže z dnešního pohledu jsou (zvlášť lokálky) trasovány nevyhovujícím způsobem směrově i umístěním zastávek (zastávka někde u cukrovaru 2 km od vesnice). Vřele doporučuji podcast s panem Hlavačkou o počátcích železnice u nás, věnuje se tam hodně ekonomickým okolnostem, je to i pro srovnání s dneškem dost zajímavé: https://zdopravy.cz/podcast-uz-v-dobe-vystavby-soukromych-drah-dochazelo-ke-korupci-rika-historik-hlavacka-109793/
Co se týče Evropy, tak extrémně zajímavá a poutavě napsaná je kniha Rush Hour od Iaina Gatelyho o historii dojíždění za prací, kde je velká část věnovaná počátkům železnice v UK, vývoji tratí a vůbec tomu, jak vynález železnice ovlivnil krajinu i společnost a umožnil do té doby nemyslitelnou věc – pracovat jinde než bydlet, takže vznik předměstí pro bohaté vrstvy, které mohly utéct ze špinavých zakouřených (zčásti právě i parními lokomotivami) měst na venkov a dojíždět do měst za prací. Uvízlo mi v hlavě, že v začátcích železnice stál roční lístek 50 liber, což byl roční dělnický plat, takže z ranní cesty do práce se stal status symbol, takový gentlemen’s club na kolech, ale zároveň šlo o často o kejhák, různá vykolejení a často smrtelné nehody nebyly ničím výjimečným. Akorát to není přeložené do češtiny, zato však napsané fakt hezkou angličtinou (je to holt Angličan, no :D) https://www.goodreads.com/book/show/23607831-rush-hour
IS250-3GR-FSE
To je I neska ten listek na rok status symbol v uk
Jan Mrcasik
Železnice se zvedla hodně. Kvalita cestování (zejména vagony – koženková kupé se zasekávajícími se dveřmi vagonů VS. dnešní klimatizované velkokapacitní s funkčními dveřmi na tlačítko, žabotlamy vs. City elefant) i dodržování jízdního řádu (jsou na to oficiální statistiky, ale i pozorování cestujícího – na většině tratí už není normální každodenní zpoždění, a zpoždění v řádu hodin na dálkových spojích už dávno není samozřejmé a pravidelné.)
A to nemluvím o věcech jako Railjet, které jsou oproti dálkovému autobusu byť Student Agency o kvalitativní úroveň jinde.
Ko-za
:-DDD
Notor
Mě teda kupéčka chybí, když jednou za 10 let jedu vlakem. Na ty moderní open space jako v autobuse si nemůžu zvyknout, nemůžete ani usnout aby vás hned někdo neokrad, nebo aspoň nepochcal.
Forge
Hlavně i ty lokálky jsou vevnitř šampónový.To je takovej problém na víkendy pronajmout a připojit jeden kovbojskej vagón pro čundráky?
Hupert
Jo, zlatý komunisti, ti provozovali ještě v 70. letech mezi dvěma burky, Nym a Rum, vagóny z 1. republiky s hygienickými dřevěnými lavicemi, uprostřed topnou sekcí s litiňáky a zásobou uhlí a s přírodně klimatizovanými vyhlídkovými plošinami na koncích.
Lukas B.
obecně vlaková kriminalita se odehrává výhradně v kupéčkách. velkoprostorový vagon je z hlediska bezpečnosti dramatický pokrok. tedy jasně, šest hodin s knížkopu či noťasem fajn, 20+ hodin se šlofíkem je to jinak. ale upřímně – kdo dneska cestuje vlakem vsedě dva dny – takový se sám identifikuje jako oběť a slabý kus stáda.
Notor
Lukas B.
O.K. díky, asi na to bude nějaká statistika, která mě jako člověka co železnicí pohrdá, nezajímá. Mě to přišlo subjektivně bezpečnější, když jsem se v kupé zamknul.
V kupéčku se mě jednou pokoušel nabalit sodomita, v open space mě zase otravoval nějakej vysloužilej člen PS-VB, pravděpodobně Corona. Těžko rozhodnout, co bylo horší, asi ten buzík byl pro mě přijatelnější, i když dost vulgární, aspoň působil upřímně. Článek o tom psát nebudu.
Hupert
Zkus příště jinou značku parfému.
Lukas B.
si pamatuju v devadesátkách jízdy ledoborcem (rychlík laborec), vihorlatem, cassovií a hornádem z prahy do popradu (ku návštěvě slovenských kapesních velehor), buď vsedě v osmi lidech v koženkovém kupé, nebo v šesti na palandách, a zejména návraty při příchodu nepoužitelného počasí a tedy neplánované (a tedy vsedě a někdy se nepodařila ani ta rezervace a tedy částečně vstoje), tenkrát bývali vlakoví kradláci a lupiči standardně vybaveni kličkou (zvenku byl proti zamykací kličce posuvných dveří nějaký čtyřhran či co), a poté, co byly kupéčka dovybaveny zajišťujícím řetízkem, se standardní výbavou lupičů staly malé sapérské kleště. proto zkušení harcovníci měli provaz nebo dokonce kus vázacího drátu, kterým zajišťující řetízek našponovali tak, že sapérské kleště nešly prostrčit. v dramatičtějších případech bylo nutno držet hlídky a příliš dotěrným spolucestujícím významně hrozit cepínem.
Lukas B.
doplňuji – v „letadlových“ vagonech nás může obtěžovat hluk od opilců, žvanilů a dětí, ale k závažnější kriminalitě prakticky nedochází/nedocházelo. v kupéčkách bujely krádeže, loupeže, a byla ohrožena počestnost dívek a jinochů. to je jinej level.
(ano, to platilo výrazně víc v době předmobilové)
Ko-za
Taky jsem měl raději kupé. Ty nové hromadné dobytčáky mě moc neoslovují.
corona
Ko-za:
V horkém létě Brno – Plzeň, přecpaná Hungaria s moderními vozy, klimatizace atd. Možnost sedět bez pohnutí a trpět, čučet na protihlukovky a sledovat rostoucí zpoždění.
Zvolil jsem jižní trasu přes Jihlavu a ČB – bez klimaček, jízda krásnou přírodou s otevřeným oknem, max. 2 lidi v kupé, většinu cesty ale sám. Rozdíl v cíli pouze 1 hodina, nelitoval jsem…
.
kaBrnak
Dobřes udělals. To je přesně důvod proč mám rád staré „ČSD“ vozy či jejich obdoby z 90. let. Protože si můžu mimo špičku užít luxus prázdného kupé, či „lůžkovou úpravu“. To se v těch otřesných letadlových rádobymoderních dobytčácích prostě nedá, tam jsi zkrčený jak sardinka a čumíš na šedý plast sedadla před tebou. A přes ten les sedaček ani pořádně nevidíš na druhou stranu z okna.
Bohužel tyhle debilní sedačky začali cpát i do kupéček.
Za zcela geniální jsem pak považoval ty kupéčka co jezdily před lety, kdy se sedačky daly sklopit do zcela vodorovné polohy a vzniklo tak „letiště“ o velikosti celého kupé. Myslím že tohle jezdí jen už jako „oddíl pro matky s dětmi“ na trase Praha-Brno. Tenhle luxus už se nám bohužel asi nikdy nevrátí.
Místo toho si můžem užívat individualizmu zpocené umaštěné koženky ze Spolku … vlastně od žida … chtěl jsem říct od Jančury.
sergej
Ano nysti. Pokrok nezastavíš, businessmanů krachlbékárny „úžděr, dodrbanova invent mentál hókala, tra lala. Asi žerou sóju a co až naperou cvrčky, červy s 90% hov, tedy exkrementů. Aneb jsme co jíme, mňam. :-) Vývrati
CzechDave
Jojo, staré dobré ypsilonové bautzeny, vozy řady A / AB. To letiště šlo udělat z křesílek v první třídě. Takhle vleže jsem jezdíval večerními rychlíky z Prahy do ČB co chvíli. Ono i po estetické stránce byly tyhle kupátkové vozy příjemné, použitý dekor stěn, imitace tmavého dřeva a materiály sedadel působily docela útulně, pokud ten vůz měl slušnou péči. Ty moderní naleštěné velkoprostorové vozy, kde se i ve dne svítí jak na operačním sále, bývá v nich často zima od blbě nastaveé klimy a sedadla jsou umístěná proti oknům spíš náhodně než podle nějakého klíče, nesnáším také. Jedinou výjimkou, kdy jsem schopen akceptovat velkoprostor, jsou vozy typu ARmpee(r), tedy půl vozu bistro oddíl, půl vozu oddíl první třídy. Tam mi aspoň donesou kafe, oběd nebo večeři až na moje místo.
Opačným extrémem byly jeden čas blechy v oddílech první třídy těchto vozů, proto se jim také přezdívalo mj. „bleší cirkusy“. Pak si ale Č(S)D pohlídaly kvalitu úklidových firem a blechy zase zmizely.
kaBrnak
Já nejsem proto velkoprostorům, aspoň se baby a nezletilci nemusí bát úchylů v kupácích. Ať je takhle jeden či dva vagóny velkoprostor.
Ale zbytek ať jsou civilizivané kupáky,nikoliv velkoprostorové dobytčáky.
Ona stačí jedna rodinka s uvřískanýma děckama či jeden debil telefonosta co nezavře hubu z Brna do Prahy. A otráví život celému vagónu.
Sice ČD zavedly „tichý oddíl“ ale i tam se najde hotentot (cizinec) co neumí číst a nechápe ani jednoduchý piktogram.
Ko-za
Ty betonové stěny, to je další věc. Strojvůdci rádi jezdí takové tratě jako je Praha – Beroun, proptože kolem Karlštejna je vidět pěkná příroda. Zatímco na hlavním koridoru čumí 4 hodiny do betonu a to je na palici.
corona
Ko-za:
Už jsem taky zaznamenal, že jistý funkcionář z AŽD blebtal o zrušení oken v budoucích rychlíkových vozech a nahrazením velkoplošnými obrazovkami, kam se budou promítat pořady a reklamy.
Bohužel každá liniová novostavba, a je jedno jestli dálnice nebo železnice, nevyhoví na hygienické normy a je proto obehnána kilometry PHS. Na železnici se úspěšně testovaly nižší PHS, které nebrání výhledu a hluk tlumí stejně efektně, ale problém je, že pro správné fungování musí být blíž ose koleje, a tím pádem mezi stěnou a kolejí není dost místa pro údržbu, hasiče atd. Takže v praxi se tam většinou stejně flákne vysoká stěna.
Lukas B.
dovolím si upřesnit; při „rozumných“ rychlostech je hlavním zdrojem hluku odvalování kol (pomineme-li stařičké žravé supervýkonné dvoutaktní diesely), a tam skutečně stačí ta nízká věc (třeba tady: https://mapy.cz/zakladni?pano=1&pid=81462390&newest=1&yaw=5.620&fov=0.492&pitch=0.068&x=14.3937066&y=50.0407375&z=19 ), a skutečně je problém, že se mezi průjezdný profil a zeď nevejde „volný schůdný manipulační prostor“. jak rychlost roste, tak začne být zajímavý ten aerodynamický hluk, a tam se to bez vysoké stěny neobejde. a skleněná stěna moc rozhledu neposkytne.
montagna
Díky za upřesnění od člověka od fochu:) Jen pro zajímavost, kde se láme ta rozumná rychlost. Koridorova vmax 160 uz je asi na vysokou zed, ne?
Lukas B.
nejsem hlukař, takže mě berte z rezervou (problematikou phs jsem se docela zabýval, ale ne prostorovými výpočty, ale tím, jak stěnu lacino vyrobit, lacino postavit a nemít reklamace a vostudu)
ano, koridorová 160 je už na vysokou zeď, která stejně leckdy nestačí (viz níže)
ono to není nepodobné dálnici, máme hluk od motoru, hluk od odvalování kol a aerodynamický hluk. a navíc tady máme sběrače a na železnici někde kolem 300 km/h (což tedy u nás zatím nepřipadá do úvahy) přeleze přes hluk odvalování kol hluk od sběračů, a ten je pěkně prosím 6 metrů vysoko (a 6 metrů je zároveň maximální výška phs rozumné konstrukce, a u těch velkých rychlostí je obrovské zatížení stěny aerodynamickým rázem, takže je max. výška phs klasické konstrukce nižší*). u té 160 km/h je za tou 6m vysokou stěnou slušně odhlučnen motor, podvozek i aerodynamika, ale sběrače sviští kilometr daleko.
*) klasická konstrukce je nějaká ta 600mm pilota, nějaký válcovaný heb nebo hea profil rozumné dimenze a do toho shora nastrkané panely
sergej
Jako pamětník a zvíře mohu vzpomenout pantografy které obstojně svištěli a zrychlené spoje s pár zastávkami bez problémů konkurovali rychlíkům a ta zvuková kulisa byla lahodící sluchu za bezvětří na kilometry a ani fauna tedy neprotestovala. Z pardubic do prahy by jste je ani dnešními auty netrhli ani tenkrát. Supersportem o zlom krk. Podrbaná doba uštvaných z systému blbečků. Přitom když se dá na porovnání lodní doprava je výhodnější a jaksi kulturnější a i výletní zážitková s rajskými kulisami, jen to nesmí dostat podrbaní zběsile pádiví workoholičtí ekonomové kouzla okamžiku výkyvů v trhu lágru příležitostí bezpočtů vexláků parazitace zdebilismu. :-))) https://www.posters.cz/snidane-veslaru-1880-81-v22146
sergej
… Proč se mi zdá že bych truhlářovi rozuměl i dneska, gotwaldovi že na motorce do socialismu tedy nepojedeme.
.-)))
ygorek
Jan Mrcasik 29.5.2023 v 17:24
„Byť Student Agency“ znamená co přesně?
Jednou týdně s „agenturou“ jedu a zdá se mi, že autobusy asi tak dvacet let pilně slouží, ovšem podrobeny jsou jen obřasnému umytí zvenku a vyluxování zevnitř.
Vyjedu z Florence, rám sklopného pultíku přede mnou je z poloviny odtržen od opěradla sedadla, na povrchu pultíku je zaschlá rozlitá káva. Po týdnu jedu stejným autobusem – ano, ta zaschlá káva tam je pořád.
Zátěžové koberce jsou za hranicí životnosti, orientační pásky na krajích chodbičky svítí, ale nedrží na místě, které jim přidělil výrobce.
Atd. A to je „agentura“ skoro nejdražším dopravcem.
Zdá se, že s Flixbusem divno hrát, otázku asi již není zda, ale kdy.
K tomu zpoždění – když hledám spoj a musím přestupovat, IDOS poskytuje informaci, že spoj „zpravidla přijíždí včas“. V praxi je ovšem spoj často zpožděn jen nepatrně, třeba o sedm minut, takže přípoj odjede a těch sedm minut dá v konečné bilanci hodinu nebo dvě. Osobně jsem to vyzkoušel loni v létě na kombinaci rychlíku Vysočina a spěšného vlaku Renesance. Pokud na Prázdniny pojedu letos, tak autobusem.
Jan Mrcasik
Ygorek: byly doby, kdy jsem Brno-Praha raději jezdil autobusy. V době, kdy ČD pořád jezdily s přecpanými koženkovými kupé kde musel mít člověk nohy skrčené pod sebou aby nevrážel do osoby naproti a tvar té lavice byl zcela nemožný. Navíc když měl člověk smůlu, tak si celou cestu nesednul a stál nebo se pokoušel sedět v přecpané uličce.
Pamatuji si dodnes fotograficky ten den, kdy ke Grandu přijelo místo příšerné „dálkové“ Karosy 735 něco snad o půlku vyššího, s velkými okny, výrazně pohodlnějšími sedačkami a asi o polovinu tiššího na dálnici – dokonce to mělo záchůdek. Možná Karosa 757? Okamžitě jsem začal jezdit s nimi, byly to autobusy zcela v bílé barvě bez jakéhokoli loga, myslím. A ještě byli snad i levnější než konkurence. K nevíře. Jak o tom uvažuji, vyskakuje mi dokonce číslovka „120 Kč“, ale to si určitě nemohu pamatovat správně.
Když potom přišla ještě Student Agency s tehdy luxusními koženými čalouněnými křesílky, časopisy a nápoji v ceně a dokonce multimédii, na několik let bylo vymalováno i když byli dražší. To bylo jako zjevení.
No a potom ČD modernizovaly svůj vozový park, zavedly e-shop kde byla místenka zdarma včetně výběru sedačky a já zjistil, že si mohu vybrat jednosedačku ve velkoprostoráku kde se na mě nikdo nebude mačkat – a ten vlak je tišší a pohodlnější než jakýkoli autobus. Stále častěji dokonce s funkční klimatizací. Od té doby jezdím všechny dálky vlakem, pokud je to jen trochu možné (samozřejmě pokud nejedu autem).
ygorek
Jan Mrcasik 30.5.2023 v 11:16
Nebyl to Čebus?
Autobusy tehdy mezi Prahou a Brnem konkurovaly dráze celkem snadno, byly rychlejší. A dodnes jsou.
Jan Mrcasik
Mohl být, ale jak byl ten autobus bez loga, nemám šanci se vzpomenout.
Autobusy byly rychlejší, jen když D1 nestála. ČD jsem po mnoha letech vyzkoušel právě poté, co jsem byť se Student Agency uvízl snad na hodinu v koloně na letní D1. A už jsem u vlaků zůstal. Dnes jezdím Brno Praha výhradně Railjetem, kde mám vyhlédnuté místo s „autobusovou“ konfigurací sedaček kde je ale asi tak 2x více místa na nohy, než v autobuse. A to velmi ocením.
Mám ale za to, že hlavní rozdíl je natřásání. Autobus se neustále klepe ve všech směrech a člověk se musí nevědomky zapírat a zpevňovat, aby nevypadl ze sedačky – takže na konci cesty je rozlámaný a unavený. Oproti tomu vlak jede tak plynule, že si prostě hovím a dá se i v pohodě spát. Taková je alespoň moje zkušenost.
Jihočech Honza
Dal jsem si na Silvestra zážitek starý-nový. Do Netolic historickým vláčkem, s celou parádou, hlukem a drncáním, zpátky moderním vlakem, ticho, klid, hladká, plynulá jízda, těch třicet let je znát.
ygorek
Jan Mrcasik 30.5.2023 v 11:16
Jen perlička (nojo, to dlouhé vedení): ke Grandu občas i dřív občas přijelo něco bílého, vyššího a tiššího, viděl jsem to.
Byla to linka Brno – Mikulov – Drasenhofen – Wien.
Kilmore
Dneska jsem jel Trutnov -> Plzeň. Trvalo mi to i přes usilovné překračování nejvyšší povolené rychlosti zhruba tři a půl hodiny, protože jsem stál na D11 před Prahou, několikrát v metropolitní prdeli, a pak ještě čtyřikrát zúžení na D5 jen na cestě ke Zdicům. Bylo mi to jedno a nic tady o tom nepíšu, protože v pracovní den se posere vždy něco, tak se s tím musí počítat. A to je ten přístup, který autor zřejmě aplikuje při svých cestách autem, ale ve veřejné dopravě čeká na téhle infrastruktuře zázraky.
kaBrnak
Jestli ono to horečné budování a opravování železniční sítě nesouvisí třeba se současným válečným úsilím USA na evropské půdě.
Jednak se opravují hlavní koridory aby mohly vozit více demokracie na Ukrajinu. A teď zřejmě už i ty lokální, až se ten konflikt přesune na naše území.
Když už nějaký ten rok budují masivní mosty schopné unést těžkou vojenskou techniku i na zapadlých zpevněných lesních cestách… tak co teprve velkokapacitní železnice jak stvořená pro válečné přesuny.
Těch oprav a výluk je poslední dobou opravdu extrémní množství, to není jen tak. A mimochodem, tohle patří pod SŽDC (nikoliv pod souromý pražský gayklub jménem GŘČD) takže autor pláče hezky, ale na špatném hrobě.
ps: zajímavá vojenská taktika spočívá v demolici vedlejších dopravních tahů nepřítele, které nejsou tolik hlídané, a v případě masivního útoku na hlavní cesty, pak nepřítel nemá kudy jezdit, protože ty vedlejší „únikové“ cesty jsou již zničené. Takže je logické, když někdo opravuje i ty vedlejší cesty a koridory aby v případě Kalibrování nebo Kinžálování mostu na hlavní komunikaci měl objízdnou trasu.
Ehh, SŽ pracuje takovým šnečím tempem, že si ještě žádné války nestihla všimnout.
Většina těch výluk, které teď běží na koridorech, je součástí programu Blending Call, jehož projektová příprava začala v roce 2019 z toho důvodu, že a) byly na to europrachy, b) některé kusy koridorů, modernizované kolem přelomu století, se za tu dobu už nepřekvapivě stihly zase „ojezdit“ do skoro havarijního stavu.
Navíc jsou ty projekty Blending Call většinou dost přízemně dělané a i když dojde k nápravě letitých škod, žádné zvýšení kapacity tratí z toho nebude. To, že nepřidali třetí kolej Poříčany-Velim atd., je vysloveně hřích na propustnosti hlavního tahu na Moravu. Takových podceněných míst je tam víc.
Myslím, že to vidíte moc paranoidně. Naše železnice a JAKÁKOLIV pružná reakce na vnější okolnosti, to se víceméně vylučuje. A slabá místa kolem České Třebové apod., která v případě jedné stržené troleje rozdělí ČR na několik hodin vejpůl, tam ještě tak dalších deset let budou.
A to ani nezačínám mluvit o ETCS, černé díře v červených číslech…
corona
„..o ETCS, černé díře v červených číslech…..“
– – –
Pro naše stará pendolina už skoro 80 Mkč/kus…
.
Jan Mrcasik
Corona: tohle by mě fakt zajímalo, jak to někdo může ospravedlnit. I kdyby se do malosérie rozpouštěla cena vývoje, tak prostě normální SW/HW projekt se přece nemůže dostat do tak šílených čísel za jednotku. Nedovedu si představit, co na tom vymýšlí, zejména když mají v Německu tucet funkčních vzorů ETCS co jezdí.
A že kvůli tomu ČD chtějí vyhodit lokomotivy 109, to už mi přijde že snad musí být účelová záminka.
corona
JM:
Původní zveřejněná cena / 1 ks ř. 680 byla vloni uvedena jako 59 MKč. Podražením vstupů se blíží 80 MKč. Rozhodnutí EU nelze změnit, vše provozované v ČR nutno osadit, jezdí-li na tratích vybavených ETCS úrovně L2.
Jan Mrcasik
Já samozřejmě chápu, že nainstalovat se to musí. Stejně tak chápu, že zabezpečený vývoj něco stojí (u nás to neděláme, ale ze školení známe). A je jasné, že jakákoli certifikace = cena krát 4. Ale pokud dobře čtu, na straně kolejových vozidel jde o 1x GSM přijímač/vysílač, 1x RF vysílač/přijímač, počítač se SW co to spolehlivě zpracuje, a nějaké zobrazení pro mašinfíru.
I kdyby to bylo desetkrát předražené za certifikované komponenty, tak za takovou elektroniku se snad nemohou dostat nad 2 miliony za jednotku. Takže mi z toho vychází, že buď někdo „vyvíjí a vyvíjí“ mermomocí domácí implementaci ETCS hardwaru, namísto aby nakoupil už hotovou, a účtuje to blbci daňovému poplatníku do ceny každé jednotky – nebo se někdo parádně napakoval na stovkách milionů ve „vývoji softwaru“.
Samozřejmě pokud ta šílená čísla jsou něčím ospravedlněná a já se mýlím, rád si to poslechnu. Včetně důvodu, proč by se měl vyvíjet další unikátní ETCS pro zánovní lokomotivy Škoda 109 tím způsobem, že podle vyjádření ČD se bez něj ani nedají odprodat a má jít o totální odpis!
Marty...
I kdyby to bylo desetkrát předražené za certifikované komponenty, tak za takovou elektroniku se snad nemohou dostat nad 2 miliony za jednotku. Takže mi z toho vychází, že buď někdo „vyvíjí a vyvíjí“ mermomocí domácí implementaci ETCS hardwaru, namísto aby nakoupil už hotovou, a účtuje to blbci daňovému poplatníku do ceny každé jednotky – nebo se někdo parádně napakoval na stovkách milionů ve „vývoji softwaru“.
Samozřejmě pokud ta šílená čísla jsou něčím ospravedlněná a já se mýlím, rád si to poslechnu. Včetně důvodu, proč by se měl vyvíjet další unikátní ETCS pro zánovní lokomotivy Škoda 109 tím způsobem, že podle vyjádření ČD se bez něj ani nedají odprodat a má jít o totální odpis!
Je to naprosto jednoduché, aby kámoši AŽD vydojili co nejvíce…
Jan Mrcasik
To si přesně myslím. Plus v té snaze vyhodit pod záminkou ETCS jako totální odpis, neprodejný v celé EU, loko Škoda 109E čuju lobbing Siemensu, kterému 109E odedávna ležela v žaludku a chtěl by mít ideálně monopol, když ne duopol s Bombardierem. Ale s žádnou Škodovkou se o trhy v EU dělit nehodlá.
Ale říkal jsem si, že třeba to Corona uvede na pravou míru či doplní, když je tak informovaný o železnici.
Jan Mrcasik
Úplně náhodou jsem narazil na související informaci, že „mobilní část ETCS“ importujeme od fy. Alstom. Takže tu elektroniku ve vlaku. Takže 80 mega za kus je s takovou nikoli za HW, ani za SW, ani za vývoj, ale jen za integraci?!
corona
JM:
„…od fy. Alstom…“
– – –
I od další firmy pro řady 844/847, část komponentů není záměnná se sestavou od Alstom…
corona
JM:
„… na straně kolejových vozidel jde o 1x GSM přijímač/vysílač, 1x RF vysílač/přijímač, počítač se SW co to spolehlivě zpracuje, a nějaké zobrazení pro mašinfíru…“
– – –
1x GSM/GPS + 1x GSM, 1x radar (nebo 2x, dle typu vozidla), 2x balízová anténa, 2x snímání otáček, ETH switch, ovládací prvky, 2 x antény ETCS, modul mezi ETCS a VZ, ovládací prvky a spínače, 2x zobrazovací jednotka, pro některé řady i výměna celé VZ AŽD, výměna celé soustavy tachografu, řada zásahů do stávajících prvků a kabeláž. Počítač není jen obyčejný computer, obsahuje mnoho karet pro komunikaci a vyhodnocení signálů – mj. má vlastní akcelerometry.
Existují i jiná řešení, např. jednodušší radioblok, používaný na jihu Čech. Ten ovšem nelze považovat za ETCS.
.
Jan Mrcasik
Corona: takže myslíš, že ta cena za integraci 1x jednotky ETCS do 1x kolejového vozidla ČD je víceméně přiměřená složitosti a úsilí integrace – nebo je minimálně o řád přifouknutá?
Sysop
Ja vyse uvedenemu nerozumim, jen mohu pro priklad uvest toto:
U nas v praci odesla jedna ridici jednotka SPS od Siemense. Nova nebyla xehnani, pry jakysi vypadek vyroby. No taxme na to u nas sedli a opravili tu stavajici, v podstate za leta vyschly kodany a vzalo to s sebou par polovodicu. Procak nastesti prezil. Mel jsem pochybnosti, jestli se to pri nasi hodinove sazbe vyplati financne, ale rozhodoval cas, stala jedna linka ve vyrobe.
Posleze se ukazalo, ze ten kram stoji 14000 ojro. Zajimalo mne proc, kdyz to same bychom u nas navrhli a i jako prototypovku udelali ani ne za polku a to to seka Siemens jak Bata cvicky. No problem jsou certifikace, protoze se to pouziva v linkach pro potravinarstvi, takze hypa supa bezpecnost. A to jednak stoji randal a druhak si firma zrejme dela budget na pojisteni proti pruseru, nevim.
Umim si predstavit, ze v Alstomu to bude neco podobneho. Navic Alstom mel sveho casu hodne ruznych pruseru, vcetne neplujicich lodi, takze nekde tu vatu vytahat musel.
corona
JM:
Nedokážu určit, zda právě o celý řád. Samozřejmě jsou ty ceny řádně napálené. EU diktuje termíny a ČR musí vyhovět, takže se jednoduše zaplatí. Nahrabat chtějí všichni, dodavatel i zprostředkovatel.
kaBrnak
Jakže se ten program jmenuje ? Camp Bondsteel ? :-)))))
Taky je zajímavá otázka, jak to že je najednou jakýsi operační program na opravu železnic ausgerechnet zrovna když se v Evropě chystá emerická válčička ?
A tu výměnu mostků na lesních zpěvněných cestách za drahé masivní ocelové mosty vysvětlíte jak ?
To aby se lesákům s LaKaTošem pohodlněji jezdilo ?
Nějak mi připadá podivné, že by se za 2O let „ojezdila“ železnice, když předtím vydržela snad 50 let od doby co to komančové postavili. Třeba se ozase pravuje dvousměrný tunel na klíčovém tahu Brno-Česká třebová. Který se komplet roky rekonstruoval snad kolem roku 2005. To už je fakt divné.
„Nějak mi připadá podivné, že by se za 2O let „ojezdila“ železnice, když předtím vydržela snad 50 let od doby co to komančové postavili.“
A víte, v jakém stavu ta železnice kolem roku 1990 byla? Rozkaz pro strojvedoucího na trať Praha-Kolín byl tehdy delší než dneska na trať Praha-Ostrava, tolik tam bylo pomalých jízd způsobených nevyhovující geometrickou polohou koleje, spodku i svršku. Velké problémy s rozbahněným podložím.
Elektrizace do Českých Budějovic byla provedená tak „kvalitně“, že se stožáry kácely různými směry už několik let po instalaci…
SŽ je, co se projektů týče, šnek, ale koridorové tratě udržuje na daleko lepší úrovni než dávná ČSD. Chcete-li náhled, jak to vypadalo dřív, zajeďte do Srbska nebo Lotyšska. Silně zatížené železniční tratě musí jakýkoliv slušný hospodář rekonstruovat nejpozději po cca 20-25 letech, ta mechanika je neúprosná. Jediné, co snese víc, je pevná jízdní dráha (PJD) ze speciálního betonu.
CzechDave
Trať Praha – Kolín pamatuju ještě před opravou, tehdy na ní jezdily staré žabotlamy. Ta jízda stála pokaždé za to. Pensylvánské podvozky žabotlam nebyly nikdy komfortní co do odpružení a tak se některé úseky na té trati doslova přeskákaly, ve vlaku to vypadalo, jak když se letadlo dostane do turbulence. Propružení podvozků na zdeformovaných kolejnicích až na doraz jsem tam párkrát také zažil.
Marty...
Silně zatížené železniční tratě musí jakýkoliv slušný hospodář rekonstruovat nejpozději po cca 20-25 letech
Velmi pěkně toto doplňují aktuální rekonstruce u Poříčan a mezi Českou Třebobou a Brnem, kde původní relativně důkladné rekontrukce proběhly v 90. letech.
Ojezdila železnice….. třeba úsek Brno-Maloměřice – Žďár nad Sázavou stál před rekonstrukcí opravdu za to. Lokomotiva ve stokilometrové rychlosti skákala jak elektrický býk, v zářezu tratě sesypané šutry ze skály v kolejišti nebyly nic neobvyklého. Dokonce se jeden začínající fíra z toho po pár jízdách psychicky sesypal a nechal se přeložit jinam.
ygorek
kaBrnak 29.2023 v 21:08
Pokud současné budování a opravy železnic opravdu s něčím souvisí, tak je to systém povolování staveb a pořádání transparentních výběrových řízení.
Žádná velkokapacitní železnice jak stvořená pro válečné přesuny se v ČR nebuduje.
Na lokálních nádražích není infrastruktura pro válečné přesuny. Dokáži si její podobu zhruba vybavit, účastnil jsem se nakládání dělostřeleckého oddílu i motostřeleckého pluku.
SŽDC neexistuje.
Vedlejší tratě se opravují, protože jsou totálně „vybydlené“, z vyhnilých mezer v pražcích vykukují veselé klouboučky hub.
Alespoň loni tomu tak bylo, letos mi skončilo povolení ke vstupu do kolejiště, takže už na „procházky nechodím“.
Nejen lokální nádraží, kapacita schází i u přeshraničních spojení.
Do Německa je jedna slušná trať, přes Děčín. Do Polska taky, přes Petrovice u Karviné. Přitom do Německa by bylo ideální mít tak tři kapacitní spojení, ne-li čtyři (Furth im Wald, Cheb a možná Žitava) a do Polska aspoň dvě.
rhol
Je spousta „irritants“, které bych u ČD našel, ale zrovna zpoždění zaviní málokdy. Na vině je většinou Správa železnic a její mizerné organizování dopravy. Jinak je toho věru neúrekom: Vesměs nevyhovující soupravy, nepřípoje, katastrofální e-shop, komplikovaný systém slev, nekonečná hlášení ve vlacích, která by probudila mrtvého. V pět ráno to obzvlášť oceníte. V InterJetu běží na displejích stále dokola následné stanice a zejména animované pokyny, kterak správně ukládat zavazadla. Jako bílý heterosexuální šovinista bych spíše ocenil permanentní „tacháč“. Nemusí být ani na hlavní ploše displeje, postačí v rohu obrazovky, jako je tomu v jednotkách Shark a Panter. Presbyopie u mě teprve začíná, takže pohoda. Během jízdy nemá člověk chvíli klidu; pořád ho prudí nějací přicmrndávači s jídlem, sčítáním, revizí revize…díky Bohu, že ČD zrušily ty nafoukané manekýny v šedé uniformě, které se každou čtvrthodinu vyptávaly, či je tuná všetko v poriadku. Velkoprostor je peklo na Zemi. Chtělo by to předpisem ošetřené pravidlo, že používání elektronických sračiček se zvukovým doprovodem je dovoleno jedině za využití sluchátek. Stačí jeden kterén sledující film nahlas a ostatní kaštani mají o „zábavu“ postaráno. Co mě obzvlášť rozčiluje, jsou průvodčí, kteří upozorňují příchozího/sedícího kaštana ještě před kontrolou jízdenek: „Víte o tom, že je to první třída?“ Na pražském hlaváku nastupuji do vlaku do jedničky, ale ve dvou kupé již celkem zaplněného vozu se rozvalují hulákající banderovci z úklidové firmy Zenova, na celý vagón z mobilu pouští ty své Červené kaliny, nebo jak se ta banderovská sračka jmenuje a vypadnou pár minut před odjezdem…zůstává po nich smrad jako v opičím pavilonu a zasviněná sedadla.
Většina dálkových spojů už má tiché oddíly a docela se to vynucuje.
Mně jednou v takovém oddílu zakázali psát na notebooku, že ta klávesnice je slyšet.
Lukas B.
to byl kulturní šok po listopadu 89 směrem na západ – najednou zjištění, že ve veřejném dopravním prostředku se nesluší pidlikat kytaru a zpívat, hlučet a mluvit jinak než potichu, že v kempu se drží noční klid a že v horské chatě pechtr v deset nemilosrdně zhasne a kdo hlučí v noclehárně, toho zpucuje jak psa.
kaBrnak
Holt nemuzikální západní barbar nechápe „co čecha to muzikanta“. Kytara naopak do víkendových lokálek neodmyslitelně patří a mě docela chybí.
Co se týče bordelu v kempech až do rána, tak to je dáno naší pivní ožraleckou kulturou. A opět, tak patří neodmyslitelně halekání s kytarou, opět mimo obzory západního barbara.
Že ani vlastníci opravdu velkých kempů neumí zajistit ohrazený halekací prostor oddělěný od prostoru se spícími rodinkami s dětmi, považuju za jádro pudla.
ALe gró je v tom, že prostě po reviluci se tu zcela povolila uzda ožralectví a beztrestnému dělání bordelu až do rána. Což vyhovuje majitelům hospod, lihovarníkům a pivovarníkům.
Socialistická zavíračka v 10:00 to se tu mělo udržet nadále. Nikoliv nonstopy pro uřvané násosky až do rána.
Sysop
Hm, no, pivni ozralecka kultura. Asi takhle – pojezdil jsem sveho casu pomerne hodne ruznych motorkarskych srazu ruzne po Evrope. A suverenne nejvyzivnejsi zazitky byly vzdy z Nemecka. Kdyz jsi v cervenci v kempu, kazdou hodinu tam kdosi startuje leteckej hvezdicovej dvanactivalec, obcas nekdo nekde toci klikou pozarni sireny a ve tri v noci ti prejede stan sneznej skutr, tak bys za ty ozraly Cechy uplne klidne menil, aby ses vyspal, to mi ver.
Lukas B.
na motorkářskej sraz by mě nikdo nedostal ani šestispřežím volů, takže zkušenost mi chybí. ale mám rád holendry a jejich hlasování peněženkami – a jejich preferenci tichého chování i přes den, natožpak v noci. když jsem tedy odkázaný na kemp (což je někdy racionální, protože z kempu odjíždět ve čtyři ráno je v pohodě, málokterý penzionek tohle umí, a ne všude se dá rozumně svalit na louku u odlehlého parkovišťátka.
Sysop
Kempy jsou v poho, pokud tam neni nejaka akce. Ale i nektery akce muzou bejt v poho. Spis jde o to, ze uz nejsem na spani v kempu dostatecne mladej, takze bych se na to dneska mohl tak akorat… mcaca.
jizlivec
Technická: neznám hvězdicový dvanáctiválec…
Nejvíc snad dvouhvězdicový čtrnáctiválec – každá hvězdice by snad měla mít lichý počet válců…
Sysop
No je to, pravda, deset let a uz si to nepamatuju presne, byla to krava jako prase na privesu za autem, tri prstence za sebou na hrideli, prej neco z druhy valky. Ten picus to vzdy nastartoval za vseobecneho jasotu ozraleho publika, nekolikrat proturoval a zase vypnul.
To je fakt. Nemohu přece rušit hulákající nádražáky, kteří tam vesměs jezdí a kteří zaručeně všichni do jednoho zakoupili jedničkový roční doplatek k režijce (nebo jak se to dělá). Ani nastupující a vystupující kaštani, kteří pílí do/ze dvojky, by můj kravál určitě neocenili.
Sysop
Tak tak, ohledupnost ze tvoji strany predevsim! Za to si priplacis :-)
Kvalita CD me donutila udelat si ridicak a koupit vlastni auto. Myslim, ze receno bylo vse. A to jsem je uzival par let, ne namatkove obcas. (v podstate po 13 letech uzivani)
Jenze ono je to jak s tou CT. Klidne si jejich sluzby nekonzumuj, ale platit na ne budes.
Asi stejně jako služby Arrivy a jiných dopravců zajistujicich ZDO, že?
aby nakonec lidi nepřišli ai na to, že je jednodušší vypálit čtčko do základů, než to všecko platit :D
Jak souvisí Národní dopravce s opravou v kolejišti? Ty koleje patří Správě železnic. Dopravce jen platí za dopravní cestu majiteli.
Stejně bys moh nadávat na Arrivu že podle tebe může za to, že si ŘSD usmyslelo opravovat silnici ve spičce.
Takže tupcům co hovno vědí ale radi se tim chlubí Zdar! Zdar! Zdar!
tak ať si to nájemce řeší s majitelem kurva sám
dyby všichni uživateli těch zpíčenejch tankodromů, ze kerejch zlodějskej stád dojí bambiliardy, při jakékoli takové naprosto zkurvené kurvárně je tam chodili jebat pohrabáčem do ucha, tak by kurva ty voprávy pěkným fofrem byly jak v civilizaci, za míň desetinu času proti té šaškárně, co teď předvádijou…
To platícího zákazníka nezajímá. On si koupil lístek za svoje peníze a není tu od toho, aby řešil, která pochcaná divize jedné umělé rozdělené státní firmy za to může.
Nebuď hustej!Tady není švajc ani žaponsko.Každý, kdo za své peníze nedostane kvalitu kterou očekával, si může přeci stěžovat na Lampárně.
Tak zase bacha, očekávání je silně individuální pocit a nemusí mít vůbec průnik s realitou. Lidi jsou klidně schopný očekávat za dvě kila servis jak v první třídě Emirates.
Hm, a koho to jako zajímá? Nazdar! :-P
Mám jiný zážitek s národním dopravcem, SBB.
Jel jsem dost podivně a na klíčový přestup do díry v horách 3 minuty. Ptal jsem se, když bude zpoždění, jestli navazující vlak počká, jelikož další jede až druhý den ráno. Nechápali, co chci vědět. Pak mi to došlo. Zpoždění vlaku byl pro ně nepochopitelný koncept…
Presne tak
Víceméně veškerá dopravní struktura je u nás podinvestovaná, výjimkou jsou snad letiště.
Na silniční síti se blýská na lepší časy, poslední dobou se docela staví. Je určitá šance, že někdy roku 2035 budeme mít základní dálniční síť hotovou; doufám, že se aspoň následně nevykašlou na údržbu. Na takové věci, jako je systematické chytání přetížených kamionů, které dělají největší škody, se až nepochopitelně kašle.
Železnice má problém v tom, že vznikala daleko dřív než dálniční síť, takže často vede středem obcí a je z obou stran sevřená zástavbou. Po císaři pánu nám zbyla řada jednokolejných tratí v důležitých směrech, protože už R-U v tomhle směru dost zaostávalo (tehdejší Němci se snažili mít všechny důležité tahy dvojkolejné, i když z militaristických důvodů). Přidat dnes druhou kolej je nový projekt Apollo, protože každý domkář, kterému by to uřízlo zahradu, začne řvát a požadovat přeložení do tunelu za 50 miliard korun. Taková Praha 6 se nespokojí ani s tunelem ve stometrové hloubce a nechce vůbec nic.
A bez zdvojkolejnění bude těch zpoždění daleko více a budou se daleko více roznášet po síti.
Byly by podrobnosti (nebo článek ;-) ) o té Praze 6 a tunelu, nebo o téhle problematice obecně? Myslím historii trasování železničních tratí a její dnešní dopady. Je to zajímavé téma.
ještě zajímavější jsou historické důvody *), proč je letiště situováno od centra prahy tím nejnesmyslnějším směrem (z dnešního pohledu) – logické umístění by bylo někde mezi čelákovicemi a úvaly v rovinaté krajině mezi dvěma kapacitními tratěmi – ale pozdě bycha honit.
*) v éře před bagry bylo hlavní kritérium pro umístění letiště dostatečně rovná plocha, minimalizující objem nutných zemních prací pro ranvej a odstavné plochy. a v éře uhlí a před radary bylo velmi důležité umístění proti větru od husté zástavby a průmyslu (a železničních stanic s výtopnami), a pokud možno na náhorní planině (aby tam nebyly časté přízemní mlhy). Ruzyně je volba prvorepubliková.
jo a mimochodem, dlouho si lámu hlavu – nepodařilo se mi dokoumat, jak vznikla podivná rovina u chržína (sv od Velvar) kterou půlí silnice I/16 – je to asi dvacetihektarová téměř dokonale zplanýrovaná plocha, která co pamatuji funguje jako pole, ale na obvodě má zemní val. kdyby někdo dokázal hodin nějakou věrohodnou historku…
Vypadá to jak vytěžená pískovna, nebo spíš lom pro cihelnu.
pískovna či štěrkovna to samozřejmě a bezesporu je, ale jaksi „divná“. taková jaksi studenoválečná. a ještě jedno divé studenoválečné místo mi láme hlavu, a to je kopec Vinice u Benátek nad jizerou, cosi se tam v padesátých letech dělo (nějaké podzemní stavitelství), aby se to pak opustilo a ticho po pěšině. ostatně, tam by jakýsi smysl byl nasnadě, je to jeden z nejlepších a nejméně omezených kruhových rozhledů v českých zemích.
Jestli se jedná o úsek z kruháku u Nové vsi směr Slaný, tak tomu od začátku říkám „Keltská stezka“.Romantická pitomost, ale neberte mi to:-)
Opravdu to je jen zrekultivovana piskovna. Souvislost s nedaleko lezicim terminalem Druzby je sice lakava, ale spis licha :)
Podle historickeho ortofota tam ta piskovna byla uz pred druhou svetovou valkou, ale teprve v padesatych letech se pekne rozjela vychodnim smerem (od Chrzina). Na fotkach ze sedmdesatych let uz je patrna rekultivace i s tim stavajicim zemnim valem.
Pane Mrcasík, normálně mne serete. Nepleťte se prosím do věcí, kterým vůbec nerozumíte (a článek vysoké kvality :-) si klidně napište, akorát tu nevyzývejte ostatní, aby Vám ten článek pro Vás připravili). A to, že si někde něco přečtete na internetu (Vaše hláška jsem sečtělý), neznamená, že dané problematice rozumíte příp. ji vůbec dokážete pochopit. Díky. RK.
Prahy 6 a 7 mají silný odpor vůči čemukoliv, z čeho nemají prospěch primárně místní, zároveň EU požaduje na letiště metro nebo vlak – problém.
Takto si SŽDC maluje modernizovanou trať na Kladno a letiště: https://www.youtube.com/watch?v=q4XElP4j5lg .
Tady jsou varianty, které kvůli protestům místních zvažovali už před osmi lety: https://www.youtube.com/watch?v=ccQ7gtLhQtA To máme varianty R1A, R1B, R2, J5A, J5B, P3A… a cílové stanice Masarykovo, Smíchov, Hlavní, plus kombinace všeho.
Vsici kteri Tu obhajujou drahy chudaci kolejnickovi mi vyslete jak muzou bejt v takovym minusu a MIT tak otresnou estetiku…
*Vysvetlete
Železnice je shit a patří zrušit úplně. Šotouši jsou magoři. A tenhle článek je sračka.
Mam za to,ze byla doba,kdy byla CSR Nebo CSSR s kolejema na spici,ale ta doba je hodne davno od te doby je to pouze vysavac na rozpocet a zasadni prepravni kvalita SE nezvedla (u CD).
Pokud bych měl vzít v potaz nostalgické mrmly pamětníků, tak nejlíp na tom byla železnice za císaře pána. Včetně koněspřežné dráhy do Lince, nebo kam :)
Za R-U byla železnice důležitější a prestižnější infrastrukturou, což se projevovalo i na detailech, jako byly uniformy železničářů.
Nicméně i tehdy byla na evropské poměry zaostalá. V Uhersku už úplně, to byla katastrofa. V Předlitavsku jsme na tom byli dobře z hlediska hustoty sítě, ale poměrně blbě z hlediska kapacity tratí a železničních uzlů, která nedosahovala německé (natož britské) ani omylem.
Osobních vagónů bylo tak málo, že ještě roku 1914 odjížděli rakouští rekruti na frontu v dobytčácích, čemuž se říšští Němci pohrdavě smáli, ti jeli až na porážku v relativním pohodlí.
Kdo by se chtěl dovědět více:
https://www.databazeknih.cz/knihy/vlaky-a-valky-143768
v mé branži (dopravní stavitelství) se mluví o železnici (tj. kolejemi, tedy SŽ) ve srovnání s ŘSD a dalšími vládci veřejných peněz s respektem a používá se bonmot „po katolické církvi nejdéle kontinuálně fungující organizace“
Jo, nejstarší stavby železničních budov jsou kótované ještě ve vídeňských loktech.
A zpívali si „Červený šátečku, kolem se toč, my jdeme na Rusa nevíme proč.“
Červený šáteček ? To podezřele připomíná sovětskou vlajku – verboten !
Oficiálně povolené bude jen toto:
https://www.youtube.com/watch?v=lu8m5FA2nL8
Možná ještě tenhle song z českého vystoupení na Eurovizi, v případě vojand:
https://www.youtube.com/watch?v=ag8qxpvTTy0
(blicí smajlík)
Přesně. Téměř všechny tratě za císařepána zároveň vznikaly za účelem přepravy nákladu a ne osob, takže z dnešního pohledu jsou (zvlášť lokálky) trasovány nevyhovujícím způsobem směrově i umístěním zastávek (zastávka někde u cukrovaru 2 km od vesnice). Vřele doporučuji podcast s panem Hlavačkou o počátcích železnice u nás, věnuje se tam hodně ekonomickým okolnostem, je to i pro srovnání s dneškem dost zajímavé: https://zdopravy.cz/podcast-uz-v-dobe-vystavby-soukromych-drah-dochazelo-ke-korupci-rika-historik-hlavacka-109793/
Co se týče Evropy, tak extrémně zajímavá a poutavě napsaná je kniha Rush Hour od Iaina Gatelyho o historii dojíždění za prací, kde je velká část věnovaná počátkům železnice v UK, vývoji tratí a vůbec tomu, jak vynález železnice ovlivnil krajinu i společnost a umožnil do té doby nemyslitelnou věc – pracovat jinde než bydlet, takže vznik předměstí pro bohaté vrstvy, které mohly utéct ze špinavých zakouřených (zčásti právě i parními lokomotivami) měst na venkov a dojíždět do měst za prací. Uvízlo mi v hlavě, že v začátcích železnice stál roční lístek 50 liber, což byl roční dělnický plat, takže z ranní cesty do práce se stal status symbol, takový gentlemen’s club na kolech, ale zároveň šlo o často o kejhák, různá vykolejení a často smrtelné nehody nebyly ničím výjimečným. Akorát to není přeložené do češtiny, zato však napsané fakt hezkou angličtinou (je to holt Angličan, no :D) https://www.goodreads.com/book/show/23607831-rush-hour
To je I neska ten listek na rok status symbol v uk
Železnice se zvedla hodně. Kvalita cestování (zejména vagony – koženková kupé se zasekávajícími se dveřmi vagonů VS. dnešní klimatizované velkokapacitní s funkčními dveřmi na tlačítko, žabotlamy vs. City elefant) i dodržování jízdního řádu (jsou na to oficiální statistiky, ale i pozorování cestujícího – na většině tratí už není normální každodenní zpoždění, a zpoždění v řádu hodin na dálkových spojích už dávno není samozřejmé a pravidelné.)
A to nemluvím o věcech jako Railjet, které jsou oproti dálkovému autobusu byť Student Agency o kvalitativní úroveň jinde.
:-DDD
Mě teda kupéčka chybí, když jednou za 10 let jedu vlakem. Na ty moderní open space jako v autobuse si nemůžu zvyknout, nemůžete ani usnout aby vás hned někdo neokrad, nebo aspoň nepochcal.
Hlavně i ty lokálky jsou vevnitř šampónový.To je takovej problém na víkendy pronajmout a připojit jeden kovbojskej vagón pro čundráky?
Jo, zlatý komunisti, ti provozovali ještě v 70. letech mezi dvěma burky, Nym a Rum, vagóny z 1. republiky s hygienickými dřevěnými lavicemi, uprostřed topnou sekcí s litiňáky a zásobou uhlí a s přírodně klimatizovanými vyhlídkovými plošinami na koncích.
obecně vlaková kriminalita se odehrává výhradně v kupéčkách. velkoprostorový vagon je z hlediska bezpečnosti dramatický pokrok. tedy jasně, šest hodin s knížkopu či noťasem fajn, 20+ hodin se šlofíkem je to jinak. ale upřímně – kdo dneska cestuje vlakem vsedě dva dny – takový se sám identifikuje jako oběť a slabý kus stáda.
Lukas B.
O.K. díky, asi na to bude nějaká statistika, která mě jako člověka co železnicí pohrdá, nezajímá. Mě to přišlo subjektivně bezpečnější, když jsem se v kupé zamknul.
V kupéčku se mě jednou pokoušel nabalit sodomita, v open space mě zase otravoval nějakej vysloužilej člen PS-VB, pravděpodobně Corona. Těžko rozhodnout, co bylo horší, asi ten buzík byl pro mě přijatelnější, i když dost vulgární, aspoň působil upřímně. Článek o tom psát nebudu.
Zkus příště jinou značku parfému.
si pamatuju v devadesátkách jízdy ledoborcem (rychlík laborec), vihorlatem, cassovií a hornádem z prahy do popradu (ku návštěvě slovenských kapesních velehor), buď vsedě v osmi lidech v koženkovém kupé, nebo v šesti na palandách, a zejména návraty při příchodu nepoužitelného počasí a tedy neplánované (a tedy vsedě a někdy se nepodařila ani ta rezervace a tedy částečně vstoje), tenkrát bývali vlakoví kradláci a lupiči standardně vybaveni kličkou (zvenku byl proti zamykací kličce posuvných dveří nějaký čtyřhran či co), a poté, co byly kupéčka dovybaveny zajišťujícím řetízkem, se standardní výbavou lupičů staly malé sapérské kleště. proto zkušení harcovníci měli provaz nebo dokonce kus vázacího drátu, kterým zajišťující řetízek našponovali tak, že sapérské kleště nešly prostrčit. v dramatičtějších případech bylo nutno držet hlídky a příliš dotěrným spolucestujícím významně hrozit cepínem.
doplňuji – v „letadlových“ vagonech nás může obtěžovat hluk od opilců, žvanilů a dětí, ale k závažnější kriminalitě prakticky nedochází/nedocházelo. v kupéčkách bujely krádeže, loupeže, a byla ohrožena počestnost dívek a jinochů. to je jinej level.
(ano, to platilo výrazně víc v době předmobilové)
Taky jsem měl raději kupé. Ty nové hromadné dobytčáky mě moc neoslovují.
Ko-za:
V horkém létě Brno – Plzeň, přecpaná Hungaria s moderními vozy, klimatizace atd. Možnost sedět bez pohnutí a trpět, čučet na protihlukovky a sledovat rostoucí zpoždění.
Zvolil jsem jižní trasu přes Jihlavu a ČB – bez klimaček, jízda krásnou přírodou s otevřeným oknem, max. 2 lidi v kupé, většinu cesty ale sám. Rozdíl v cíli pouze 1 hodina, nelitoval jsem…
.
Dobřes udělals. To je přesně důvod proč mám rád staré „ČSD“ vozy či jejich obdoby z 90. let. Protože si můžu mimo špičku užít luxus prázdného kupé, či „lůžkovou úpravu“. To se v těch otřesných letadlových rádobymoderních dobytčácích prostě nedá, tam jsi zkrčený jak sardinka a čumíš na šedý plast sedadla před tebou. A přes ten les sedaček ani pořádně nevidíš na druhou stranu z okna.
Bohužel tyhle debilní sedačky začali cpát i do kupéček.
Za zcela geniální jsem pak považoval ty kupéčka co jezdily před lety, kdy se sedačky daly sklopit do zcela vodorovné polohy a vzniklo tak „letiště“ o velikosti celého kupé. Myslím že tohle jezdí jen už jako „oddíl pro matky s dětmi“ na trase Praha-Brno. Tenhle luxus už se nám bohužel asi nikdy nevrátí.
Místo toho si můžem užívat individualizmu zpocené umaštěné koženky ze Spolku … vlastně od žida … chtěl jsem říct od Jančury.
Ano nysti. Pokrok nezastavíš, businessmanů krachlbékárny „úžděr, dodrbanova invent mentál hókala, tra lala. Asi žerou sóju a co až naperou cvrčky, červy s 90% hov, tedy exkrementů. Aneb jsme co jíme, mňam. :-) Vývrati
Jojo, staré dobré ypsilonové bautzeny, vozy řady A / AB. To letiště šlo udělat z křesílek v první třídě. Takhle vleže jsem jezdíval večerními rychlíky z Prahy do ČB co chvíli. Ono i po estetické stránce byly tyhle kupátkové vozy příjemné, použitý dekor stěn, imitace tmavého dřeva a materiály sedadel působily docela útulně, pokud ten vůz měl slušnou péči. Ty moderní naleštěné velkoprostorové vozy, kde se i ve dne svítí jak na operačním sále, bývá v nich často zima od blbě nastaveé klimy a sedadla jsou umístěná proti oknům spíš náhodně než podle nějakého klíče, nesnáším také. Jedinou výjimkou, kdy jsem schopen akceptovat velkoprostor, jsou vozy typu ARmpee(r), tedy půl vozu bistro oddíl, půl vozu oddíl první třídy. Tam mi aspoň donesou kafe, oběd nebo večeři až na moje místo.
Opačným extrémem byly jeden čas blechy v oddílech první třídy těchto vozů, proto se jim také přezdívalo mj. „bleší cirkusy“. Pak si ale Č(S)D pohlídaly kvalitu úklidových firem a blechy zase zmizely.
Já nejsem proto velkoprostorům, aspoň se baby a nezletilci nemusí bát úchylů v kupácích. Ať je takhle jeden či dva vagóny velkoprostor.
Ale zbytek ať jsou civilizivané kupáky,nikoliv velkoprostorové dobytčáky.
Ona stačí jedna rodinka s uvřískanýma děckama či jeden debil telefonosta co nezavře hubu z Brna do Prahy. A otráví život celému vagónu.
Sice ČD zavedly „tichý oddíl“ ale i tam se najde hotentot (cizinec) co neumí číst a nechápe ani jednoduchý piktogram.
Ty betonové stěny, to je další věc. Strojvůdci rádi jezdí takové tratě jako je Praha – Beroun, proptože kolem Karlštejna je vidět pěkná příroda. Zatímco na hlavním koridoru čumí 4 hodiny do betonu a to je na palici.
Ko-za:
Už jsem taky zaznamenal, že jistý funkcionář z AŽD blebtal o zrušení oken v budoucích rychlíkových vozech a nahrazením velkoplošnými obrazovkami, kam se budou promítat pořady a reklamy.
Tady něco podobnýho žvanil blb z UniControls:
https://www.idnes.cz/ekonomika/doprava/unicontrols-vlaky-bez-oken-do-ciny.A170117_115838_eko-doprava_lve
Bohužel každá liniová novostavba, a je jedno jestli dálnice nebo železnice, nevyhoví na hygienické normy a je proto obehnána kilometry PHS. Na železnici se úspěšně testovaly nižší PHS, které nebrání výhledu a hluk tlumí stejně efektně, ale problém je, že pro správné fungování musí být blíž ose koleje, a tím pádem mezi stěnou a kolejí není dost místa pro údržbu, hasiče atd. Takže v praxi se tam většinou stejně flákne vysoká stěna.
dovolím si upřesnit; při „rozumných“ rychlostech je hlavním zdrojem hluku odvalování kol (pomineme-li stařičké žravé supervýkonné dvoutaktní diesely), a tam skutečně stačí ta nízká věc (třeba tady: https://mapy.cz/zakladni?pano=1&pid=81462390&newest=1&yaw=5.620&fov=0.492&pitch=0.068&x=14.3937066&y=50.0407375&z=19 ), a skutečně je problém, že se mezi průjezdný profil a zeď nevejde „volný schůdný manipulační prostor“. jak rychlost roste, tak začne být zajímavý ten aerodynamický hluk, a tam se to bez vysoké stěny neobejde. a skleněná stěna moc rozhledu neposkytne.
Díky za upřesnění od člověka od fochu:) Jen pro zajímavost, kde se láme ta rozumná rychlost. Koridorova vmax 160 uz je asi na vysokou zed, ne?
nejsem hlukař, takže mě berte z rezervou (problematikou phs jsem se docela zabýval, ale ne prostorovými výpočty, ale tím, jak stěnu lacino vyrobit, lacino postavit a nemít reklamace a vostudu)
ano, koridorová 160 je už na vysokou zeď, která stejně leckdy nestačí (viz níže)
ono to není nepodobné dálnici, máme hluk od motoru, hluk od odvalování kol a aerodynamický hluk. a navíc tady máme sběrače a na železnici někde kolem 300 km/h (což tedy u nás zatím nepřipadá do úvahy) přeleze přes hluk odvalování kol hluk od sběračů, a ten je pěkně prosím 6 metrů vysoko (a 6 metrů je zároveň maximální výška phs rozumné konstrukce, a u těch velkých rychlostí je obrovské zatížení stěny aerodynamickým rázem, takže je max. výška phs klasické konstrukce nižší*). u té 160 km/h je za tou 6m vysokou stěnou slušně odhlučnen motor, podvozek i aerodynamika, ale sběrače sviští kilometr daleko.
*) klasická konstrukce je nějaká ta 600mm pilota, nějaký válcovaný heb nebo hea profil rozumné dimenze a do toho shora nastrkané panely
Jako pamětník a zvíře mohu vzpomenout pantografy které obstojně svištěli a zrychlené spoje s pár zastávkami bez problémů konkurovali rychlíkům a ta zvuková kulisa byla lahodící sluchu za bezvětří na kilometry a ani fauna tedy neprotestovala. Z pardubic do prahy by jste je ani dnešními auty netrhli ani tenkrát. Supersportem o zlom krk. Podrbaná doba uštvaných z systému blbečků. Přitom když se dá na porovnání lodní doprava je výhodnější a jaksi kulturnější a i výletní zážitková s rajskými kulisami, jen to nesmí dostat podrbaní zběsile pádiví workoholičtí ekonomové kouzla okamžiku výkyvů v trhu lágru příležitostí bezpočtů vexláků parazitace zdebilismu. :-)))
https://www.posters.cz/snidane-veslaru-1880-81-v22146
… Proč se mi zdá že bych truhlářovi rozuměl i dneska, gotwaldovi že na motorce do socialismu tedy nepojedeme.
.-)))
Jan Mrcasik 29.5.2023 v 17:24
„Byť Student Agency“ znamená co přesně?
Jednou týdně s „agenturou“ jedu a zdá se mi, že autobusy asi tak dvacet let pilně slouží, ovšem podrobeny jsou jen obřasnému umytí zvenku a vyluxování zevnitř.
Vyjedu z Florence, rám sklopného pultíku přede mnou je z poloviny odtržen od opěradla sedadla, na povrchu pultíku je zaschlá rozlitá káva. Po týdnu jedu stejným autobusem – ano, ta zaschlá káva tam je pořád.
Zátěžové koberce jsou za hranicí životnosti, orientační pásky na krajích chodbičky svítí, ale nedrží na místě, které jim přidělil výrobce.
Atd. A to je „agentura“ skoro nejdražším dopravcem.
Zdá se, že s Flixbusem divno hrát, otázku asi již není zda, ale kdy.
K tomu zpoždění – když hledám spoj a musím přestupovat, IDOS poskytuje informaci, že spoj „zpravidla přijíždí včas“. V praxi je ovšem spoj často zpožděn jen nepatrně, třeba o sedm minut, takže přípoj odjede a těch sedm minut dá v konečné bilanci hodinu nebo dvě. Osobně jsem to vyzkoušel loni v létě na kombinaci rychlíku Vysočina a spěšného vlaku Renesance. Pokud na Prázdniny pojedu letos, tak autobusem.
Ygorek: byly doby, kdy jsem Brno-Praha raději jezdil autobusy. V době, kdy ČD pořád jezdily s přecpanými koženkovými kupé kde musel mít člověk nohy skrčené pod sebou aby nevrážel do osoby naproti a tvar té lavice byl zcela nemožný. Navíc když měl člověk smůlu, tak si celou cestu nesednul a stál nebo se pokoušel sedět v přecpané uličce.
Pamatuji si dodnes fotograficky ten den, kdy ke Grandu přijelo místo příšerné „dálkové“ Karosy 735 něco snad o půlku vyššího, s velkými okny, výrazně pohodlnějšími sedačkami a asi o polovinu tiššího na dálnici – dokonce to mělo záchůdek. Možná Karosa 757? Okamžitě jsem začal jezdit s nimi, byly to autobusy zcela v bílé barvě bez jakéhokoli loga, myslím. A ještě byli snad i levnější než konkurence. K nevíře. Jak o tom uvažuji, vyskakuje mi dokonce číslovka „120 Kč“, ale to si určitě nemohu pamatovat správně.
Když potom přišla ještě Student Agency s tehdy luxusními koženými čalouněnými křesílky, časopisy a nápoji v ceně a dokonce multimédii, na několik let bylo vymalováno i když byli dražší. To bylo jako zjevení.
No a potom ČD modernizovaly svůj vozový park, zavedly e-shop kde byla místenka zdarma včetně výběru sedačky a já zjistil, že si mohu vybrat jednosedačku ve velkoprostoráku kde se na mě nikdo nebude mačkat – a ten vlak je tišší a pohodlnější než jakýkoli autobus. Stále častěji dokonce s funkční klimatizací. Od té doby jezdím všechny dálky vlakem, pokud je to jen trochu možné (samozřejmě pokud nejedu autem).
Jan Mrcasik 30.5.2023 v 11:16
Nebyl to Čebus?
Autobusy tehdy mezi Prahou a Brnem konkurovaly dráze celkem snadno, byly rychlejší. A dodnes jsou.
Mohl být, ale jak byl ten autobus bez loga, nemám šanci se vzpomenout.
Autobusy byly rychlejší, jen když D1 nestála. ČD jsem po mnoha letech vyzkoušel právě poté, co jsem byť se Student Agency uvízl snad na hodinu v koloně na letní D1. A už jsem u vlaků zůstal. Dnes jezdím Brno Praha výhradně Railjetem, kde mám vyhlédnuté místo s „autobusovou“ konfigurací sedaček kde je ale asi tak 2x více místa na nohy, než v autobuse. A to velmi ocením.
Mám ale za to, že hlavní rozdíl je natřásání. Autobus se neustále klepe ve všech směrech a člověk se musí nevědomky zapírat a zpevňovat, aby nevypadl ze sedačky – takže na konci cesty je rozlámaný a unavený. Oproti tomu vlak jede tak plynule, že si prostě hovím a dá se i v pohodě spát. Taková je alespoň moje zkušenost.
Dal jsem si na Silvestra zážitek starý-nový. Do Netolic historickým vláčkem, s celou parádou, hlukem a drncáním, zpátky moderním vlakem, ticho, klid, hladká, plynulá jízda, těch třicet let je znát.
Jan Mrcasik 30.5.2023 v 11:16
Jen perlička (nojo, to dlouhé vedení): ke Grandu občas i dřív občas přijelo něco bílého, vyššího a tiššího, viděl jsem to.
Byla to linka Brno – Mikulov – Drasenhofen – Wien.
Dneska jsem jel Trutnov -> Plzeň. Trvalo mi to i přes usilovné překračování nejvyšší povolené rychlosti zhruba tři a půl hodiny, protože jsem stál na D11 před Prahou, několikrát v metropolitní prdeli, a pak ještě čtyřikrát zúžení na D5 jen na cestě ke Zdicům. Bylo mi to jedno a nic tady o tom nepíšu, protože v pracovní den se posere vždy něco, tak se s tím musí počítat. A to je ten přístup, který autor zřejmě aplikuje při svých cestách autem, ale ve veřejné dopravě čeká na téhle infrastruktuře zázraky.
Jestli ono to horečné budování a opravování železniční sítě nesouvisí třeba se současným válečným úsilím USA na evropské půdě.
Jednak se opravují hlavní koridory aby mohly vozit více demokracie na Ukrajinu. A teď zřejmě už i ty lokální, až se ten konflikt přesune na naše území.
Když už nějaký ten rok budují masivní mosty schopné unést těžkou vojenskou techniku i na zapadlých zpevněných lesních cestách… tak co teprve velkokapacitní železnice jak stvořená pro válečné přesuny.
Těch oprav a výluk je poslední dobou opravdu extrémní množství, to není jen tak. A mimochodem, tohle patří pod SŽDC (nikoliv pod souromý pražský gayklub jménem GŘČD) takže autor pláče hezky, ale na špatném hrobě.
ps: zajímavá vojenská taktika spočívá v demolici vedlejších dopravních tahů nepřítele, které nejsou tolik hlídané, a v případě masivního útoku na hlavní cesty, pak nepřítel nemá kudy jezdit, protože ty vedlejší „únikové“ cesty jsou již zničené. Takže je logické, když někdo opravuje i ty vedlejší cesty a koridory aby v případě Kalibrování nebo Kinžálování mostu na hlavní komunikaci měl objízdnou trasu.
Ehh, SŽ pracuje takovým šnečím tempem, že si ještě žádné války nestihla všimnout.
Většina těch výluk, které teď běží na koridorech, je součástí programu Blending Call, jehož projektová příprava začala v roce 2019 z toho důvodu, že a) byly na to europrachy, b) některé kusy koridorů, modernizované kolem přelomu století, se za tu dobu už nepřekvapivě stihly zase „ojezdit“ do skoro havarijního stavu.
Navíc jsou ty projekty Blending Call většinou dost přízemně dělané a i když dojde k nápravě letitých škod, žádné zvýšení kapacity tratí z toho nebude. To, že nepřidali třetí kolej Poříčany-Velim atd., je vysloveně hřích na propustnosti hlavního tahu na Moravu. Takových podceněných míst je tam víc.
Myslím, že to vidíte moc paranoidně. Naše železnice a JAKÁKOLIV pružná reakce na vnější okolnosti, to se víceméně vylučuje. A slabá místa kolem České Třebové apod., která v případě jedné stržené troleje rozdělí ČR na několik hodin vejpůl, tam ještě tak dalších deset let budou.
A to ani nezačínám mluvit o ETCS, černé díře v červených číslech…
„..o ETCS, černé díře v červených číslech…..“
– – –
Pro naše stará pendolina už skoro 80 Mkč/kus…
.
Corona: tohle by mě fakt zajímalo, jak to někdo může ospravedlnit. I kdyby se do malosérie rozpouštěla cena vývoje, tak prostě normální SW/HW projekt se přece nemůže dostat do tak šílených čísel za jednotku. Nedovedu si představit, co na tom vymýšlí, zejména když mají v Německu tucet funkčních vzorů ETCS co jezdí.
A že kvůli tomu ČD chtějí vyhodit lokomotivy 109, to už mi přijde že snad musí být účelová záminka.
JM:
Původní zveřejněná cena / 1 ks ř. 680 byla vloni uvedena jako 59 MKč. Podražením vstupů se blíží 80 MKč. Rozhodnutí EU nelze změnit, vše provozované v ČR nutno osadit, jezdí-li na tratích vybavených ETCS úrovně L2.
Já samozřejmě chápu, že nainstalovat se to musí. Stejně tak chápu, že zabezpečený vývoj něco stojí (u nás to neděláme, ale ze školení známe). A je jasné, že jakákoli certifikace = cena krát 4. Ale pokud dobře čtu, na straně kolejových vozidel jde o 1x GSM přijímač/vysílač, 1x RF vysílač/přijímač, počítač se SW co to spolehlivě zpracuje, a nějaké zobrazení pro mašinfíru.
I kdyby to bylo desetkrát předražené za certifikované komponenty, tak za takovou elektroniku se snad nemohou dostat nad 2 miliony za jednotku. Takže mi z toho vychází, že buď někdo „vyvíjí a vyvíjí“ mermomocí domácí implementaci ETCS hardwaru, namísto aby nakoupil už hotovou, a účtuje to blbci daňovému poplatníku do ceny každé jednotky – nebo se někdo parádně napakoval na stovkách milionů ve „vývoji softwaru“.
Samozřejmě pokud ta šílená čísla jsou něčím ospravedlněná a já se mýlím, rád si to poslechnu. Včetně důvodu, proč by se měl vyvíjet další unikátní ETCS pro zánovní lokomotivy Škoda 109 tím způsobem, že podle vyjádření ČD se bez něj ani nedají odprodat a má jít o totální odpis!
I kdyby to bylo desetkrát předražené za certifikované komponenty, tak za takovou elektroniku se snad nemohou dostat nad 2 miliony za jednotku. Takže mi z toho vychází, že buď někdo „vyvíjí a vyvíjí“ mermomocí domácí implementaci ETCS hardwaru, namísto aby nakoupil už hotovou, a účtuje to blbci daňovému poplatníku do ceny každé jednotky – nebo se někdo parádně napakoval na stovkách milionů ve „vývoji softwaru“.
Samozřejmě pokud ta šílená čísla jsou něčím ospravedlněná a já se mýlím, rád si to poslechnu. Včetně důvodu, proč by se měl vyvíjet další unikátní ETCS pro zánovní lokomotivy Škoda 109 tím způsobem, že podle vyjádření ČD se bez něj ani nedají odprodat a má jít o totální odpis!
Je to naprosto jednoduché, aby kámoši AŽD vydojili co nejvíce…
To si přesně myslím. Plus v té snaze vyhodit pod záminkou ETCS jako totální odpis, neprodejný v celé EU, loko Škoda 109E čuju lobbing Siemensu, kterému 109E odedávna ležela v žaludku a chtěl by mít ideálně monopol, když ne duopol s Bombardierem. Ale s žádnou Škodovkou se o trhy v EU dělit nehodlá.
Ale říkal jsem si, že třeba to Corona uvede na pravou míru či doplní, když je tak informovaný o železnici.
Úplně náhodou jsem narazil na související informaci, že „mobilní část ETCS“ importujeme od fy. Alstom. Takže tu elektroniku ve vlaku. Takže 80 mega za kus je s takovou nikoli za HW, ani za SW, ani za vývoj, ale jen za integraci?!
JM:
„…od fy. Alstom…“
– – –
I od další firmy pro řady 844/847, část komponentů není záměnná se sestavou od Alstom…
JM:
„… na straně kolejových vozidel jde o 1x GSM přijímač/vysílač, 1x RF vysílač/přijímač, počítač se SW co to spolehlivě zpracuje, a nějaké zobrazení pro mašinfíru…“
– – –
1x GSM/GPS + 1x GSM, 1x radar (nebo 2x, dle typu vozidla), 2x balízová anténa, 2x snímání otáček, ETH switch, ovládací prvky, 2 x antény ETCS, modul mezi ETCS a VZ, ovládací prvky a spínače, 2x zobrazovací jednotka, pro některé řady i výměna celé VZ AŽD, výměna celé soustavy tachografu, řada zásahů do stávajících prvků a kabeláž. Počítač není jen obyčejný computer, obsahuje mnoho karet pro komunikaci a vyhodnocení signálů – mj. má vlastní akcelerometry.
Existují i jiná řešení, např. jednodušší radioblok, používaný na jihu Čech. Ten ovšem nelze považovat za ETCS.
.
Corona: takže myslíš, že ta cena za integraci 1x jednotky ETCS do 1x kolejového vozidla ČD je víceméně přiměřená složitosti a úsilí integrace – nebo je minimálně o řád přifouknutá?
Ja vyse uvedenemu nerozumim, jen mohu pro priklad uvest toto:
U nas v praci odesla jedna ridici jednotka SPS od Siemense. Nova nebyla xehnani, pry jakysi vypadek vyroby. No taxme na to u nas sedli a opravili tu stavajici, v podstate za leta vyschly kodany a vzalo to s sebou par polovodicu. Procak nastesti prezil. Mel jsem pochybnosti, jestli se to pri nasi hodinove sazbe vyplati financne, ale rozhodoval cas, stala jedna linka ve vyrobe.
Posleze se ukazalo, ze ten kram stoji 14000 ojro. Zajimalo mne proc, kdyz to same bychom u nas navrhli a i jako prototypovku udelali ani ne za polku a to to seka Siemens jak Bata cvicky. No problem jsou certifikace, protoze se to pouziva v linkach pro potravinarstvi, takze hypa supa bezpecnost. A to jednak stoji randal a druhak si firma zrejme dela budget na pojisteni proti pruseru, nevim.
Umim si predstavit, ze v Alstomu to bude neco podobneho. Navic Alstom mel sveho casu hodne ruznych pruseru, vcetne neplujicich lodi, takze nekde tu vatu vytahat musel.
JM:
Nedokážu určit, zda právě o celý řád. Samozřejmě jsou ty ceny řádně napálené. EU diktuje termíny a ČR musí vyhovět, takže se jednoduše zaplatí. Nahrabat chtějí všichni, dodavatel i zprostředkovatel.
Jakže se ten program jmenuje ? Camp Bondsteel ? :-)))))
Taky je zajímavá otázka, jak to že je najednou jakýsi operační program na opravu železnic ausgerechnet zrovna když se v Evropě chystá emerická válčička ?
A tu výměnu mostků na lesních zpěvněných cestách za drahé masivní ocelové mosty vysvětlíte jak ?
To aby se lesákům s LaKaTošem pohodlněji jezdilo ?
Nějak mi připadá podivné, že by se za 2O let „ojezdila“ železnice, když předtím vydržela snad 50 let od doby co to komančové postavili. Třeba se ozase pravuje dvousměrný tunel na klíčovém tahu Brno-Česká třebová. Který se komplet roky rekonstruoval snad kolem roku 2005. To už je fakt divné.
„Nějak mi připadá podivné, že by se za 2O let „ojezdila“ železnice, když předtím vydržela snad 50 let od doby co to komančové postavili.“
A víte, v jakém stavu ta železnice kolem roku 1990 byla? Rozkaz pro strojvedoucího na trať Praha-Kolín byl tehdy delší než dneska na trať Praha-Ostrava, tolik tam bylo pomalých jízd způsobených nevyhovující geometrickou polohou koleje, spodku i svršku. Velké problémy s rozbahněným podložím.
Elektrizace do Českých Budějovic byla provedená tak „kvalitně“, že se stožáry kácely různými směry už několik let po instalaci…
SŽ je, co se projektů týče, šnek, ale koridorové tratě udržuje na daleko lepší úrovni než dávná ČSD. Chcete-li náhled, jak to vypadalo dřív, zajeďte do Srbska nebo Lotyšska. Silně zatížené železniční tratě musí jakýkoliv slušný hospodář rekonstruovat nejpozději po cca 20-25 letech, ta mechanika je neúprosná. Jediné, co snese víc, je pevná jízdní dráha (PJD) ze speciálního betonu.
Trať Praha – Kolín pamatuju ještě před opravou, tehdy na ní jezdily staré žabotlamy. Ta jízda stála pokaždé za to. Pensylvánské podvozky žabotlam nebyly nikdy komfortní co do odpružení a tak se některé úseky na té trati doslova přeskákaly, ve vlaku to vypadalo, jak když se letadlo dostane do turbulence. Propružení podvozků na zdeformovaných kolejnicích až na doraz jsem tam párkrát také zažil.
Silně zatížené železniční tratě musí jakýkoliv slušný hospodář rekonstruovat nejpozději po cca 20-25 letech
Velmi pěkně toto doplňují aktuální rekonstruce u Poříčan a mezi Českou Třebobou a Brnem, kde původní relativně důkladné rekontrukce proběhly v 90. letech.
Zde i obrazová dokumentace:-) – https://ct24.ceskatelevize.cz/2048294-spadly-sloup-na-trati-se-stalo-poprve-rika-sprava-zeleznic
Ojezdila železnice….. třeba úsek Brno-Maloměřice – Žďár nad Sázavou stál před rekonstrukcí opravdu za to. Lokomotiva ve stokilometrové rychlosti skákala jak elektrický býk, v zářezu tratě sesypané šutry ze skály v kolejišti nebyly nic neobvyklého. Dokonce se jeden začínající fíra z toho po pár jízdách psychicky sesypal a nechal se přeložit jinam.
kaBrnak 29.2023 v 21:08
Pokud současné budování a opravy železnic opravdu s něčím souvisí, tak je to systém povolování staveb a pořádání transparentních výběrových řízení.
Žádná velkokapacitní železnice jak stvořená pro válečné přesuny se v ČR nebuduje.
Na lokálních nádražích není infrastruktura pro válečné přesuny. Dokáži si její podobu zhruba vybavit, účastnil jsem se nakládání dělostřeleckého oddílu i motostřeleckého pluku.
SŽDC neexistuje.
Vedlejší tratě se opravují, protože jsou totálně „vybydlené“, z vyhnilých mezer v pražcích vykukují veselé klouboučky hub.
Alespoň loni tomu tak bylo, letos mi skončilo povolení ke vstupu do kolejiště, takže už na „procházky nechodím“.
Nejen lokální nádraží, kapacita schází i u přeshraničních spojení.
Do Německa je jedna slušná trať, přes Děčín. Do Polska taky, přes Petrovice u Karviné. Přitom do Německa by bylo ideální mít tak tři kapacitní spojení, ne-li čtyři (Furth im Wald, Cheb a možná Žitava) a do Polska aspoň dvě.
Je spousta „irritants“, které bych u ČD našel, ale zrovna zpoždění zaviní málokdy. Na vině je většinou Správa železnic a její mizerné organizování dopravy. Jinak je toho věru neúrekom: Vesměs nevyhovující soupravy, nepřípoje, katastrofální e-shop, komplikovaný systém slev, nekonečná hlášení ve vlacích, která by probudila mrtvého. V pět ráno to obzvlášť oceníte. V InterJetu běží na displejích stále dokola následné stanice a zejména animované pokyny, kterak správně ukládat zavazadla. Jako bílý heterosexuální šovinista bych spíše ocenil permanentní „tacháč“. Nemusí být ani na hlavní ploše displeje, postačí v rohu obrazovky, jako je tomu v jednotkách Shark a Panter. Presbyopie u mě teprve začíná, takže pohoda. Během jízdy nemá člověk chvíli klidu; pořád ho prudí nějací přicmrndávači s jídlem, sčítáním, revizí revize…díky Bohu, že ČD zrušily ty nafoukané manekýny v šedé uniformě, které se každou čtvrthodinu vyptávaly, či je tuná všetko v poriadku. Velkoprostor je peklo na Zemi. Chtělo by to předpisem ošetřené pravidlo, že používání elektronických sračiček se zvukovým doprovodem je dovoleno jedině za využití sluchátek. Stačí jeden kterén sledující film nahlas a ostatní kaštani mají o „zábavu“ postaráno. Co mě obzvlášť rozčiluje, jsou průvodčí, kteří upozorňují příchozího/sedícího kaštana ještě před kontrolou jízdenek: „Víte o tom, že je to první třída?“ Na pražském hlaváku nastupuji do vlaku do jedničky, ale ve dvou kupé již celkem zaplněného vozu se rozvalují hulákající banderovci z úklidové firmy Zenova, na celý vagón z mobilu pouští ty své Červené kaliny, nebo jak se ta banderovská sračka jmenuje a vypadnou pár minut před odjezdem…zůstává po nich smrad jako v opičím pavilonu a zasviněná sedadla.
Většina dálkových spojů už má tiché oddíly a docela se to vynucuje.
Mně jednou v takovém oddílu zakázali psát na notebooku, že ta klávesnice je slyšet.
to byl kulturní šok po listopadu 89 směrem na západ – najednou zjištění, že ve veřejném dopravním prostředku se nesluší pidlikat kytaru a zpívat, hlučet a mluvit jinak než potichu, že v kempu se drží noční klid a že v horské chatě pechtr v deset nemilosrdně zhasne a kdo hlučí v noclehárně, toho zpucuje jak psa.
Holt nemuzikální západní barbar nechápe „co čecha to muzikanta“. Kytara naopak do víkendových lokálek neodmyslitelně patří a mě docela chybí.
Co se týče bordelu v kempech až do rána, tak to je dáno naší pivní ožraleckou kulturou. A opět, tak patří neodmyslitelně halekání s kytarou, opět mimo obzory západního barbara.
Že ani vlastníci opravdu velkých kempů neumí zajistit ohrazený halekací prostor oddělěný od prostoru se spícími rodinkami s dětmi, považuju za jádro pudla.
ALe gró je v tom, že prostě po reviluci se tu zcela povolila uzda ožralectví a beztrestnému dělání bordelu až do rána. Což vyhovuje majitelům hospod, lihovarníkům a pivovarníkům.
Socialistická zavíračka v 10:00 to se tu mělo udržet nadále. Nikoliv nonstopy pro uřvané násosky až do rána.
Hm, no, pivni ozralecka kultura. Asi takhle – pojezdil jsem sveho casu pomerne hodne ruznych motorkarskych srazu ruzne po Evrope. A suverenne nejvyzivnejsi zazitky byly vzdy z Nemecka. Kdyz jsi v cervenci v kempu, kazdou hodinu tam kdosi startuje leteckej hvezdicovej dvanactivalec, obcas nekdo nekde toci klikou pozarni sireny a ve tri v noci ti prejede stan sneznej skutr, tak bys za ty ozraly Cechy uplne klidne menil, aby ses vyspal, to mi ver.
na motorkářskej sraz by mě nikdo nedostal ani šestispřežím volů, takže zkušenost mi chybí. ale mám rád holendry a jejich hlasování peněženkami – a jejich preferenci tichého chování i přes den, natožpak v noci. když jsem tedy odkázaný na kemp (což je někdy racionální, protože z kempu odjíždět ve čtyři ráno je v pohodě, málokterý penzionek tohle umí, a ne všude se dá rozumně svalit na louku u odlehlého parkovišťátka.
Kempy jsou v poho, pokud tam neni nejaka akce. Ale i nektery akce muzou bejt v poho. Spis jde o to, ze uz nejsem na spani v kempu dostatecne mladej, takze bych se na to dneska mohl tak akorat… mcaca.
Technická: neznám hvězdicový dvanáctiválec…
Nejvíc snad dvouhvězdicový čtrnáctiválec – každá hvězdice by snad měla mít lichý počet válců…
No je to, pravda, deset let a uz si to nepamatuju presne, byla to krava jako prase na privesu za autem, tri prstence za sebou na hrideli, prej neco z druhy valky. Ten picus to vzdy nastartoval za vseobecneho jasotu ozraleho publika, nekolikrat proturoval a zase vypnul.
Legrační zajímavostí je tichý oddíl v celé první třídě soupravy Regiopanter. Přikládám foto, aby bylo zřejmé, v čem spočívá absurdita oné skutečnosti.
https://www.vlakemjednoduse.cz/wp-content/uploads/2019/04/640-2020-09-24_09_small.jpg
No co, no, proste tam mas bejt zticha.
To je fakt. Nemohu přece rušit hulákající nádražáky, kteří tam vesměs jezdí a kteří zaručeně všichni do jednoho zakoupili jedničkový roční doplatek k režijce (nebo jak se to dělá). Ani nastupující a vystupující kaštani, kteří pílí do/ze dvojky, by můj kravál určitě neocenili.
Tak tak, ohledupnost ze tvoji strany predevsim! Za to si priplacis :-)