Splašený autobus z Kladna 5/5: Soud - zpět na článek

Počet komentářů: 335

  1. Autor vlastně uvádí, že pedál je bazmek, ale k jeho masivnímu selhání nedochází. Čili je to bazmek? Pokud použiji analogii dementů z měření rychlostí, kteří tvrdí, že vysoká rychlost je příčinou fatálních nehod – nedostáváme se zde do protimluvu?
    Jako adekvátní bych považoval absenci metodiky, která by říkala „vyčisti to každých 1000 km, ať se to nezanese svinstvem“.
    Jsme svědky masových výskytů nehod? Dost mi to připomíná svolávací akce, jedna na mne dorazila 14 let po vyrobení vozu z Japonska. Do té doby se mohlo posrat asi třikrát více věcí, ale toto bylo zadarmiko.
    Kvality soudního znalce i soudce, servisu, údržby – jasně, zde je kritika oprávněná, nicméně zpátky k pedálu.

    1. Myslím že zde je klíčový pojem „skoronehoda“. Nevíme, kolikrát se někomu pedál zasekl nebo přizasekl, protože neexistuje metodika ke sběru takových dat (narozdíl od USA, kde je oznamovací povinnost NTHSA). Ty pedály nejsou všechny stejné, v technickém světě existuje variabilita, řidiči se s tím také naučili nějak zacházet a jen sem tam, v jednotlivých případech, si někdo vytáhne krátkou sirku.

      To stejné bylo s pedálem u Toyoty, kde byly všechny bez výjimky vadné (designová chyba), ale jen asi v 80 případech to vedlo k nechtěné akceleraci. Ve všech ostatních případech „to ještě nějak dalo“.

      1. Dle mne se měl obhájce více zaměřit na údržbu vozového parku dané firmy, to jsem tím chtěl říci.
        Protokoly, pravý stav, zejména u těch odstavených.
        Tím nezpochybňuji Vaše úsilí.
        O (ne)vině pána mám své pochybnosti, ale to je asi jedno. Těm rodičům to nevysvětlí nikdo.

        1. Domnívám se, že tudy by cesta nevedla. Papírově budou záznamy v pořádku. A kdo jiný než řidič zodpovídá za vozidlo? Tzn. zabývat se tím prvopočátkem (konstrukcí) byla správná cesta.

          1. Protokol o umytí hajzlu je něco jiného, než protokol o výměně součástky, nebo jejího začištění, promazání či uvedení do funkčního stavu.
            Samozřejmě, že papír snese vše, nikoliv však realita, která se dá vyfotit, navíc, když jde o basu.
            Vsadím se, že na parkovišti tam stálo hafo případných precedentů.

            1. Papír „vyrobíte“ vždycky. Otázka je, jak bude odpovídat realitě v daném čase. A posuzujete dané vozidlo, ne to že na vrakovišti stojí jiné šroty. A myslíte, že se řidič následně vůbec k tomu focení dostal? Jinak, pokud pochybujete za co řidič zodpovídá, pusťe si „starýho Vodičku Řidič, ten tvrdej chleba má.“

              1. V tomto případě si tento řidič svou odpovědnost vybral, doslova. I přes to, že tam byl D-FENS jako svědek, dostala ho dostala mizerná žalobkyně i mizerný žalobce, i přes snaživého advokáta to vyslovil zaujatý soudce.
                Protože nedupnul na brzdu.

              2. RK:
                v prvních dvou větách potvrzujete to, co si myslím. A to měl obhájce použít.

              3. @RK:

                Kdepak :D Kdepak :D Je to cca pul roku(nebo ctvrt?) co na spouste tratich zacaly jezdit vykopavky misto modernizovanych sad. A lidi se divili, co se deje. A ono vyslo v platnost nejaky EU narizeni o tom, ze se musi delat servis. Papirove nic noveho, ten servis byl u nas narizeny i pred tim. Jenom v tom byl ten problem, ze se kontrolovalo trooooooooosku pozdeji, trooooooooooooosku se leccos ignorovalo a protoze to bylo v ramci CR, tak se to trooooooooooooooosku prikrylo. (ostatne je to jeden z duvodu, proc se obcas vracely soupravy do CR, krome toho, ze Nemci maji pifku) No a po ty zmene uz hrozily masivni sankce a na ty kontroly ty soupravy proste musely. TED. HNED. Protoze nebyly zpusobile a nikomu uz se to nechtelo krejt. A tak se musely vytahnout rezervni, pac najednou se vsechno kontrolovalo.

                Zajimavy je, ze papir se „nevyrabel“, byt se to krylo a bylo by to snazsi. Papirove se kontrolovaly jenom veci, ktere se kontrolovaly a nic jineho. Abych citoval jisteho starsiho osobu – kdyz za mnou novacek prisel s vyplnenym papirem, tak jsem se ho zeptal, co z toho neudelal, protoze to neslo za smenu stihnout. A vyrazne mu doporucil, aby to proskrtal, protoze jestli se neco stane, tak on byl ten, kdo to kontroloval.

                Papiry se vyrabi s podpisem zodpovedne osoby a jenom blbec takovy papir vyrobi. Nerikam, ze takovi blbci nebudou… ale ;)

                1. Nemci jsou velmi opatrni na to, jakejkoli papir podepsat. Velmi dukladne si to ctou a pokud je to novinka, tak neleni a zjistuji si, jestli opravdu to podepsat musi.

                  Zrovna pristi tyden mame velkou poradu na tema kompentence k podepisovani.

                  1. To nejen oni. I u nas jsou lidi dost osklive proti podepsat papir, kde by mohli nest zodpovednost. Zajimavy je, jak bez problemu lidi podskrabnou bezpecnostni skoleni, aniz by je kdokoliv proskolil :D (pritom bych to cekal naopak, kdyz mi jde o kejhak, nepodepisu kazdou picovinu, ale co uz) Jenom naivni nebo hlupaci podepisuji papiry vykazujici chyby.

      2. Tak já se hlásím, pedál plynu mi zůstal viset na Š100. Uložení čepu plynového pedálu bylo v jákési hliníkové slitině a čep totálně zatuhl v oxidy nabobtnaném otvoru. Nebylo to v kritickém momentu a pod pedál jsem strčil nohu a nadzvednutím jsem ho vrátil do nesešláplého stavu. Zastavil trochu ho rozhýbal, doma vyndal z auta a po zjištění že ve spodní části hliník chybí tak, že pedál držel jen nahorním šroubu jsem kupoval nový.

        1. Muj deda, budiz mu zeme lehka, celej zivot jezdil akorat v traktore. A jednou mu muj stryc dal starsi Dacii, ze at ma neco lepciho na jezdeni s mamou na mse. Bydlel na kopci, kaple dole v udoli. Hned prvni velkou jizdu to deda poslal dole vudoli do potucku. Nikomu se nic nestalo, ale stryc zjistil, ze deda sedl do auta a ledva se rozjelo vic, jak tricet, zacal z nepochopitelneho duvodu hrabat nohama dopredu, cimz dosahl narolovani gumoveho koberce pod brzdovy pedal, coz zpusobilo jeho dysfunkci.

          Takze auto se opravilo a deda uz ho nedostal.

  2. D-FENSovi velké díky.
    Ano soudní znalec neznamená automaticky odborník. Osobně jsem začal používat (nález ÚS): „Znalecký posudek je nutno hodnotit stejně pečlivě jako každý jiný důkaz, ani on nepožívá žádné větší důkazní síly, a musí být podrobován všestranné prověrce nejen právní korektnosti, ale též věcné správnosti.“ Ano je to dle „staré“ legislativy, ale je to podle mne rozumné.

    1. V praxi to funguje jinak. Primární znalecký posudek, ten zadaný OČTŘ, funguje jako svatý grál té jediné správné spravedlnosti=vedoucí k odsouzení. Kdo s tím má zkušenost může potvrdit, že výpověď znalce u líčení je soudcem vyslechnuta na půl ucha, tak nějak rutinně a bez připomínek. Ovšem pokud začne obhájce pokládat doplňující dotazy a zpochybňuje některé závěry posudku, že by některé věci mohly být v rozporu anebo jinak, soudce se probudí z letargie a začne po obhájci štěkat, co tím jako chce dokázat a ať klade dotazy jinak a podobně. A když do toho začne vrtat odborník na svém místě, jako zde pan domácí, tak to se senát z toho může rovnou zesrat.

  3. V souvislosti s tou serií článků jsem si vzpoměl na ututlaný průser Skodovky kdy (už si nepamatuji přesně) nějaká Fabie jakýmsi severským novinářům (Sverige?) přestala brzdit před křižovatkou. Prostě jim ztvrdnul pedál a smolík, bum. Tenkrát jsem si udělal soukromou teorii proč a nač a na jedné zákaznické Fabii jsem do plného plynu zkusil brzdit levou nohou. Při druhém sešlápnutí tvrdo a nebrzdíme… Jasně, pravačkou člověk prostě víc dupne a přepere to, levačkou tedy ne. To jen k té prioritě brzdy před plynem. (FII s HTP jestli si to nepletu)
    A ještě k těm pantoflím. V Německu pro to BAGouni nemají vůbec pochopení, a řízení v obuvi bez pevné paty je za peníze.

    1. Ano, správně, k těm pantoflím. Při své práci jsem potkal stovky řidičů nákladních vozů. Poměr obutí: vhodná obuv max do 20. procent, pantofle 40, naboso 40. Bez ohledu na to, jednalo-li se o dobrého ŕidiče, nebo pizdílka. Cca 80 % do kabiny nevlezlo v botách, ve kterých chodí venku. Z podlahy a kabiny by se dalo jíst. Přezouvají se, nebo zouvají boty. Pak jsou hovada co mají pod nohama skládku odpadků a vhodná obuv nepomůže, když se pod pedál nacpe pixla od energeťáku. Nezpochybňuji vhodnou obuv, ale kdyby ta nevhodná „zabíjela“ tak, jak se tvrdí, jsou silnice poloprázdné.

    2. vagabundi nemaj pochopeni pro celou radu veci kdyz uz Vas zastavi versionu z toho je neprijemnej flastr…

  4. Me spis fascinuje jak ten amaterismus znalcu a techniku prijde lidem normalni. Vsude jinde by za to facing charges,ale u nas je to normalni kolobeh.
    Lidi si Tu rikaj to je automechanik,autoelektrikar atd atd,ale realne profesionalni prupravu na to maji 0.
    To,ze by treba soud resil maintenance record vtom depu? Byl ten autobus ok?a co to je ok ?vizuelne ok Nebo testujete to nejak co provadi na stk oproti normalnim autum. Kdyby Mela pojistovna vyplaznout 100mega pozustalym jako v Anglii videli byste jak by najednou udrzba a vse fungovalo,ale to co tam rekl ten „mechanic“ je presne ceskej evergreen. Jako,ze sound to vlastne bere jako normal,ze neco SE totalne sere,ze ridic to ma vlastne zvladnout. Fascinujici zeme fascinujici system takovy pokusny akvarko jako kdyby vse co SE do CR doda bylo state of the art a je to pouze chyba obsluhy, ale system ten je vtom nevinne. Kdyz jsme Ted meli predmet electrical safety a rozebiral SE postup kdy SE Mel vymenit kontaktor na vysokonapetovym trafu. Kolik permit to work SE muselo podepsat na jak dlouho kdo tam Musi byt uvedeny,kdo je odpovedny po jakou dobu a ze SE musi podepsat preruseni atd postup a to SE jedna o jednou operaci na step up/down trefu z 11kV na 1kV tusim. Safe Systems of work in place atd- mandatory requirements. A u nas Jo v pohode nekdo to odnese ja to nebudou…

    1. Ty už jsi tu mateřštinu hodně zapomněl.

    2. Risk assessment, dangers involved, jaky tools, jsou kalibrovany jsou podle bs en iso. Vyzkouset jestli fungujou pred kazdym pouzitim a vyzkouset I po. Nedelam si iluze tohle u nas proste nikdy nebude

    3. Bratre Salvatore, vyberte si jeden jazyk a v nem piste.

  5. Skusal som to podla clanku „zasucha“ a otacky nepadli ani na jednom aute.

    Nasledne som to skusal za jazdy, pribrzdit lavou nohou:
    Novsie VAG auta odpojili plyn
    10rocny korejec tiez odpojil plyn

    15rocny Renault siel stale plnou parou vpred, ale brzdy bez namahy pretlacili motor(napriek plynu na podlahe a zaredenej 1)

    A relativne lahko brzdy pretlacili motor aj na tatre 148 so zaseknutym plynom iducej na redukovanej rychlosti ked na to doslo… Pritom by som odhadoval ze tatra na redukovanych rychlostiach bude mat o dost vacsi moment na kolesach ako autobusy.

  6. Ono se v klidu uvažuje jinak, než naživo, navíc v situaci, kdy je něco poprvé a bez přípravy.
    Jistě, šlápnout na brzdu.
    Když si člověk mlhavě vybaví, co mu před 40 lety prolétlo hlavou, když se zadek auta začal hýbat jak rozdováděné mulatce, tak se nediví. ….. Kurva, co je? …. Se mi to zdá? … Proč? .. A sakra.
    A zastavení v protisměru u chodníku.
    Naštěstí byla neděle ráno, široko daleko nic. Jinak by byl člověk v Černé kronice, nebo v Z deníku VB, podle toho, jaké noviny byste si koupili. Téměř hned by se člověk choval jinak. Ale až potom – a vo tom to je.
    Tedy poučujme mladší, pokud o to stojí a jestli nám oni za to stojí.

  7. Série skvělá, díky za ni a vhled do toho, co stejně (aspoň tady) všichni víme nebo alespoň tušíme nejméně od Laciny, ale ukázek katastrofické práce „znalců“ není nikdy dost. Stejně jako naprosto odporné „logiky“ soudců, když se snaží vypořádat s nedostatkem důkazů a na „in dubio pro reo“ serou jak na placatý kámen.

    Co bych ale důrazně doplnil do toho, jak se chovat – bohužel, „zašlápnout brzdu vší silou“ je naopak to nejhorší, co můžete udělat, máte-li auto bez ABS a plyn se zasekne ve vyšší rychlosti. Jakmile máte zablokovaná kola (čím lepší brzdy, tím rychleji to nastane), jde jejich účinek zcela do háje a akce dopadne dobře jen a pouze v případě, že máte k dispozici ve směru pohybu auta velmi, VELMI dlouhou rovinu. Jinak Vás zastaví až překážka. Tohle můžete vidět v prakticky každém závodě F1 nebo jiných aut.

    Z toho současně plyne ještě jedna věc, kterou soud ve své teplé kanceláři nevidí a to je reakce dotyčného ve stresové situaci. Ani takový machr, který to dotáhl do F1 (a tedy musel po cestě za ty roky, co závodil s kde čím, zažít hromady nepříjemností a dost z nich musel vyřešit dobře), není schopen v určité chvíli povolit tlak na brzdě natolik, aby obnovil odvalování kol, tím trakci a tím brzdný účinek a místo toho končí v kačírku/pneumatikách/svodidlech.

    Dalo by se říct, ale tady přece po autobusákovi nikdo nic takového nechtěl. Jenže to je právě to – v krizové situaci nefunguje mozek, ale reflexy. Řešil někdy někdo ty jeho? Kolik z běžných lidí by to dokázalo lépe? Kolik z běžných lidí vůbec tuší, jak jsou na tom (ne, že si myslí, že jsou nedocenění Šumacherové, ale že skutečně ví, jak reagují v krizové situaci a tedy mají představu, co od sebe mohou čekat)?

    Za nehodu téměř jistě může krám autobus. To, jak řidič (ne)zareagoval je až druhotný problém. Je na to vcelku jednoduchý test – zajistíme odsouzením řidiče, i kdyby dostal doživotí, že se to už nikdy nestane? Z této série jednoznačně vyplývá, že ani omylem. Pan řidič není vrah, kterého je nutné odstranit ze společnosti, protože když to neuděláme, zase někoho krochne. Pan řidič, pokud nedopadne odvolání a psychicky točení volantem „dá“, bude za pár let zase jezdit. Budete se s ním bát nebo se budete bát v křápu od Iveka, ať ho řídí kdokoliv?

    Tahle bohorovnost soudu, kdy se problém křápu řeší odsouzením jednotlivce je to nejhorší. Sice jen těsně za chováním „znalce“, ale až se to zase někdy někde stane, pan soudce by měl jít okamžitě do basy za to, že tehdá, když měl možnost, tomu nepředešel (tím, že mohl přispět k „uzemění“ nebezpečných křápů) a místo toho řešil řidiče, jehož odsouzení pomohlo jen jedinému – ochraně pravých viníků.

    1. Já bych to brzdění neviděl tak dramaticky. Na nízkou zařazenou rychlost půjde na kola vysoký točivý moment, který bude působit proti zablokování, ale zastavit půjde, tím jsem si jistý, moment brzd je vyšší, než pohonu. Na vysokou zařazenou rychlost ten moment bude výrazně nižší (převodovka je násobič momentu) a zastavíte také, jen na delší vzdálenosti vzhledem k rychlosti.

      1. cyklista: zjevně nechápete, o čem mluvím. Ještě jednou: zablokovaná kola prakticky nebrzdí. Je jedno, o kolik jsou brzdy silnější než motor, ve chvíli, kdy zablokujete kola, jste v háji a auto zpomaluje zcela minnimálně. Pokud si to nedokážete představit, podívejte se na nějaký záznam F1 nebo jiných závodů – ta auta mají brzdy jako kráva, za normálních podmínek se po 2-3 zatáčkách klidně poblijete, no problemo. Ve chvíli, kdy zablokujete kola, letí auto po asfaltu až k nejbližší překážce – chce to hodně štěstí, aby to v takové situaci skončilo dobře. Můžu Vás ubezpečit, že to tak je a že vyřešit takovou situaci uspokojivě je poměrně dost problematické.

        Nicméně v běžném autě s ABS se Vám to samozřejmě nestane.

        1. Omlouvám se, ale něco málo o tom vím, tření zablokovaných kol a maximální adheze odvalujícího se kola se neliší tak moc, jak si myslíte, to by ABS na suchém asfaltu muselo být výrazně lepší než brzdy bez ABS a ono není, kolikrát je brzdná dráha s ABS i delší. Srovnávat těžký autobus s formulí, která je lehučká a má malé zdvihy zavěšení je dost zcestné. Ona taky ta formule většinou nepoletuje po asfaltu, ale po trávě nebo v kačírku a to je něco naprosto jiného.
          (ABS bude na suchu asi srovnatelné, pokud tam nebudou nerovnosti, které způsobí odskakování kol, na vodě bude ABS lepší, na sněhu horší a na ledě výrazně horší)
          ABS se používá zejména z důvodu zachování řiditelnosti ve spojení se stabilizací, ne že by brzdilo nějak výrazně líp.

          1. cyklista: a už jste to třeba cestou ke zdi zkusil? A ano, formule poletuje po asfaltu velice ochotně, jakmile se kola přestanou otáčet, je trakce v háji (a řiditelnost, kvůli které přišlo ABS, samozřejmě taky).

            1. Samozřejmě, nějakou dobu jsem se něčím podobným živil. Opakuji, na suché vozovce může zablokované kolo zastavit dříve, než postupně přibrzďované a uvolňované kolo zpomalované s ABS.
              Dokonce pokud se pokusíte s ABS brzdit na zvlněné suché vozovce nebo střídavě zledovatělé a suché s pruhy napříč, kde vzdálenost těch poruch v závislosti na Vaší rychlosti bude odpovídat frekvenci reakce jednotky a hlavně čerpadla ABS, tak nemáte šanci s ABS vůbec zastavit, zatímco zablokované kolo bude střídavě brzdit a klouzat a zastaví.

              1. Podle mě nerozlišujete dostatečně obrovský rozdíl rychlosti formule a autobusu a tím možné následky kvůli rozdílu v hybnosti a taky rozdíl v jízdních vlastnostech díky aerodynamickému přítlaku formule.
                Třeba v Brně je traťový rekord F1 jedna minuta 36 vteřin, což je průměr přes 200 km/h a to je přitom dost obtížný zatáčkovitý okruh. Pokud se při nárazu poruší karoserie a tím aerodynamika formule, závodnička ztratí přítlak a začne opravdu po trati poletovat.

                1. cyklista: tak já o autubusu hlavně nepíšu vůbec, píšu o brzdách bez ABS ve vyšší rychlosti (ale ne 200 km-h, to bych tady už nejspíš nic nepsal). Osobně vyzkoušeno.

              2. cyklista: moje zkušenost je holt jiná.

              3. „Opakuji, na suché vozovce může zablokované kolo zastavit dříve, než postupně přibrzďované a uvolňované kolo zpomalované s ABS.“

                Moderní ABS se pokouší držet kolo v optimálním skluzu, což je na slušném suchém povrchu lepší než kolo zablokované už jen proto, že se guma tak rychle nepřehřeje a nezačne téct. S ABS se to teplo rozloží na celou pneumatiku.

                To tečení pneumatik je smutná realita, kterou jsem si osobně jednou vyzkoušel v létě na zimních při 80 km/h – celou první sekundu to brzdilo slušně, druhou a třetí sekundu to brzdilo jako na mokrým a ta výsledná brzdná dráha byla nepříjemně a překvapivě dlouhá.
                Felicie, pneu na tu dobu výborné zimní Continental TS780.

                „vzdálenost těch poruch v závislosti na Vaší rychlosti bude odpovídat frekvenci reakce jednotky a hlavně čerpadla ABS, tak nemáte šanci s ABS vůbec zastavit“

                Mohu potvrdit, že to je zcela reálné – to jsem kdysi zažil ve služební Fabii I v zimě na dlažebních kostkách – ten krám prostě nezpomaloval, nezpomaloval a nezpomaloval a to jsem jel pomalu (cca 35 km/h), jako bych měl nějakou předtuchu, ale i tak jsem před přechodem s chodci a semaforem málem nedobrzdil. Neskutečný jak to vůbec nezpomalovalo.

    2. Prekvapilo me ze ste jediny kdo SE stim brzdenim ozval. Ja to volim vzdy jako posledni moznost protoze Bez abs SE vzdy sekl volant. S abs to moc nezkousim pokud nejedu rovne…

  8. Děkuji panu domácímu za nasazení a obětavou pomoc.

    Jinak prioritu brzdy a plynu poznáte okamžitě při rozjezdu do prudkého kopce. Ze starých aut jsem byl zvyklý pravou nohou pomalu uvolňovat brzdu a současně přidávat plyn a ono to u nových aut nefunguje. Musíte pustit brzdu a couvnete si jako začátečník nebo musíte přes ručku.

    1. Vlastně spousta moderních aut vás podrží při rozjezdu do kopce cca dvě vteřiny po uvolnění brzdy, takže rozjezd je pak komfortní.

  9. Příhoda mi připomněla můj zážitek. U budovy klienta (cihlová stavba) jsem parkoval osobní automobil (Fiat Ulysse) a to do stání kolmo k této budově. Přijížděl jsem relativně pomalu (rychlejší krok?), neboť jsem před tím musel zatočit cca. o 90 stupňů. Kousek před zdí (délku vozidla o zdi, spíše méně) jsem pustil jsem plyn a přešlápnul na brzdu, ale měl jsem pocit, že vozidlo na puštění plynu nereagovalo a než jsem domáčknul brzdu, narazilo (pomalu, již pod brzdou) do zdi. Byl jsem přesvědčen o tom, že jsem si spletl pedály a zmáčknul plyn místo brzdy, ale po instinktivním domáčknutí zůstala noha na brzdě. Protože jsem musel za prací, celé jsme to uzavřel jako mé nepochopitelné selhání jako řidiče, i když jsem netušil, jak k tomu došlo. Pokud by se pedál plynu nevrátil (nebo vrátil velmi pomalu), tak by to asi věc vysvětlovalo. K věci došlo před více lety, tedy popis může být mírně zkreslený.

    Pokud se týká škod, na budově k žádným nedošlo, na autě byla poněkud otřískaná SPZ a většinu nárazu požrala vratná defomrace nárazníku. Ten bohužel u tohoto automobilu přechází přes komplex světlomet – blinkr (jedna věc) a designově jí dělí právě na světlomet a blinkr. Pružná deformace nárazníku je taková, že pokud je využita, nárazník zatlačí na světlomet v místě, kde jej překrývá a vnější obal světlometu praskne, což vysloveně nepotěší.

    1. LWG:
      „…Kousek před zdí (délku vozidla o zdi, spíše méně) jsem pustil jsem plyn a přešlápnul na brzdu,…“
      – – –
      Takovou věc nedělám. Leda by tam muselo být stoupání k té zdi…

      .

      1. Zkoušel jsem si vzpomenout, co mě k tomu přimělo, protože to také normálně nedělám. Nevím, myslím, že šlo o nutnost se před tím rozjet, což by odpovídalo dání přednosti protijedoucímu vozidlu při odbočování vlevo na parkovací (což by na místě mohlo být) Ale nevím po těch letech.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2025