Splašený autobus z Kladna 5/5: Soud - zpět na článek

Počet komentářů: 335

  1. V těch dobrých radách na konci mi chybí něco jako „neřiďte v obuvi, která nedrží pevně na noze a je tedy nevhodná k řešení podobných krizových situací“.

    1. Hm. Za situace, kdy řízení v pantoflích není nijak zakázané a nebyla prokázána žádná pantoflová souvislost v tomto případě to má jaký smysl?

      1. To že nebyla prokázána, ještě nutně neznamená, že tam nebyla. Tím nemyslím souvislost s případným zablokováním plynového pedálu, ale souvislost s možným následným řešením vzniklé situace. O řešení situace řidičem jsme se sice v tomto případě nic moc nedozvěděli (nebylo to předmětem článku), ale pokud pan domácí dává dobře míněné rady na závěr, jak těmto situacím předcházet či je řešit, tak si vážně myslím, že vhodná obuv je při ovládání pedálů základ. V krizových situacích člověk obvykle jedná impulzivně a rychle, včetně svalových pohybů, v případě ovládání pedálů tedy pohybů nohou a chodidel. Co v takovém případě mohou vyvádět pantofle, nechám na laskavé představě místního osazenstva, které v řízení v pantoflích nevidí žádný problém. Jestliže se kupř. pan domácí (oprávněně) děsí toho, v jak konstruovaných či udržovaných autobusech se tu vozí lidi, tak já se navíc děsím i toho, jací diletanti či ignoranti je řídí.

        1. Pantofle mohou držet na noze stejně pevně jako jiná obuv.
          1, Není pantofel jako pantofel

        2. 2, Gumáky nejsou pantofle

          1. Omlouvám se, popletl jsem si pantofle a sandály.

            Pantofle bez paty jsou naprt.

  2. Ještě mi v tom seriálu trochu chybí větší zapojení výrobce autobusu a dodavatelů části pedálu. Nezkoušeli jste kromě dopisů s prosbama o technické údaje i drsnější metody, jak je probrat z letargie? Myšleno z pohledu možných závad u dalších autobusů, i z pohledu soudu, aby nemohli zastávat pozici „vše OK, o ničem nevíme“.

    Třeba jen prokazatelně informovat o tom, že je u nás případ, kde je pozření, že… a není vyloučeno, že… Kdyby tuto informaci dostalo více firem v řetězci najednou a hlavně jejich IATF 16949 (na této úrovni už asi nebude jen VDA 6.3) certifikační orgány, tak by se celkem zapotili při vymýšlení prezentací a při úvahách, kdo to na koho hodí, kdyby fakt prosákl průser ven.

    1. Nejsem si jistý, zda je žádoucí, aby za protistranu začalo kompat kompletní právní oddělení výrobce autobusu, protože to je asi tak jediné, čeho byste větším zapojením zmíněných výrobců dosáhl. Úplně všichni, kdo se jen prošli kolem uvedení výrobku na trh, si budou chtít krýt svoje vlastní záda a osud řidiče, cestujících a obětí je absolutně nezajímá.

  3. @fadtwi
    aut bez ABS už dnes moc není, viděl jsem borca se 120 na takové té škole smyků co i bez ABS dokázal vůz ovládat lépe než jantaři s ABS na různě ojetých gumách, on měl nějaké All season, ale OR 34 to nebyly.;-)

    1. Muj tatik se 120 vyjel v zime kdejakej kopec, kde se o nekolik trid lepsi auta v mistnim hillclimbingu moc nevyznamenala. Ano, musel jsem u toho stat na kouli a snazit se drzet toho plastovyho ‚spojleru‘, ale vysledek se dostavil prakticky vzdy.

    2. Ono to ABS je někdy svině. Mně se podařilo najet při úplně pomaloučké jízdě z kopce před křižovatkou na špatně viditelnou zledovatělou plotnu vpravo u krajnice. Bez ABS bych v pohodě zabrzdil. ABS vyhodnotilo, že pravá kola podkluzují, takže raději nebrzdilo vůbec a skončil jsem v nárazníku auta přede mnou. Naštěstí stačilo jen srovnat chladič klimy a nechat svařit prasklý nárazník.

  4. V zásadě to nemohlo dopadnout o moc lépe, profesionální řidič prostě musí okamžitě dupnout na brzdu, když mu začne vozidlo samo zrychlovat. Co jiného chcete dělat, když to jede rychleji než potřebujete?

    Druhá věc je soudní mašinérie. Člověk, který do toho spadne a neví jak to chodí, je opravdový chudák. Státní zastupitelství i soudy fungují neuvěřitelně formalisticky, pro ně jsou ty případy jenom čárky. Neřeší, že dávají nevinné lidi do kriminálu, hlavně když mají splněno. Přístup, že soudce viditelně není nestranný je taky standard. Možná se tím snaží u obviněného zjednat respekt.

    Člověk zvenku když do toho vleze, tak jen kroutí hlavou. Po čase ale ta rutina skoro každého semele. Měl jsem příležitost to sledovat pár měsíců během vysokoškolské praxe na státním zastupitelství. Byl jsem už trochu starší, takže ti mladší státní zástupci byli moji vrstevníci a z celé okresní party tam byl jeden slušný klučina, tak tři hajzlíci a zbytek takový rutinní neutrálové.

    1. Prakticky nikdo nedupne hned na brzdu, pokud auto udělá něco nestandardního. Ono se to na internetu snadno hodnotí, ale reálně člověk v autě nejdřív zapochybuje, jestli neudělal něco špatně, nespletl si pedál, koukne jestli opravdu zrychluje, koukne kam vůbec jede, začne přemýšlet co dál, koukne jestli někdo nejede za ním a pak drtivá většina lidí rozhodně nedupne na brzdu, ale začne brzdit pomalu. Tohle je dost nestandardní situace a těch pár vteřin prostě uběhne, než člověk adekvátně zareaguje. Bohužel to v tomhle případě stálo lidský život.
      Řidiči v manuálů to mají v tomhle snazší, protože sešlápnout spojku je okamžitá reakce prakticky na každou nenadálou situaci.

  5. Při čtení této série (a moc za ní díky), se mi vybavily hned dvě situace z minulosti, kdy si auto „dělalo co chtělo“. Poprvé na Opelu Kadet, kdy mi přeskočily rozvody, a autu, ač benzínovému, prostě nešlo zastavit motor. Stál jsem s klíčky v ruce venku a auto bylo stále nastartované.
    Podruhé jsem do Renaulta 19 (někdy v roce 2000) natankoval bionaftu a na Budějovické v Praze auto začalo točit do otáček, za mnou ohromný oblak modrého dýmu, vyřadil jsem, vytáhl klíčky ze zapalování, ale motor se nevypl a naopak se dostával do stále šílenějších otáček.
    Důvodem bylo, že se propálil píst, skrz díru se nasával motorový olej, který se spaloval spolu s naftou, ze vzduchového filtru jsem udělal olejový a v bloku nezbyla ani kapka, což jsem samozřejmě zjistil až po rozebrání.
    Obě situace jsem řešil tak, že jsem stál na brzdě, zařadil trojku a rychle pustil spojku. Auto poskočilo o pěkný kus dopředu (s Renaultem jsem dokonce vyskočil na poměrně vysoký obrubník s trávníkem).
    Vůbec to nebyl dobrý pocit a napadlo mě to udělat až po zralé úvaze, kdybych měl automat a musel to řešit okamžitě během jízdy, vůbec nevím, zda bych při tak krizové situaci hned věděl, co se děje a že mám zprudka brzdit.

  6. Kdysi na vojně nějaký východňár nalil do nádrže vétřiesky omylem benzín. Též nešlo motor zastavit.
    Nechtěli jsme kroužit po buzeráku ve stylu France z Postřižin tak nezbylo než rozbít skleničku palivového filtru/odkalovače.

  7. Ať se to stalo jakkoliv, každopádně to otevřelo pandořinu skříňku českých dopravců.
    Kteří ojebávají servis, stav vozidel úděsný, řidiče honí jak můžou.

    To vše se násobí a přispívá to ke zvýšené nebezpečnosti silničního provozu.

    Ale odsoudit za to musíme řadového chudáka. Aby se na to náhodou nepřišlo, že celý systém je prohnilý až hrůza.
    A tohle dělají soudy. Že odsuzováním chudáků kryjí systémovou hnilobu.

  8. Systém, který jen na minutu dovolí, aby takoví „soudní znalci“ ( sám jsem na jednoho pičusa podobného kalibru narazil ) byli vůbec přizváni a placeni, je systémem zločinným, neléčitelným, zasluhujícím trest Boží.

    Kam se hrabe ČSSR, to se nedá srovnat…

  9. Díky D-F za super sérii! Po všech těch konspiračních píčovinách kolem COVIDu a války to je jako proud čerstvého vzduchu.

    Připomnělo mi to, proč jsem to tu kdysi začal číst a zhltnul jsem všechn díly na jeden zátah. Skutečně super (teda technicky, příběh je trošku smutnější – ale to není chyba D-F 😁).

    Díky za to. A rozhodně smekám za tvou ochotu pomoci obhajobě. Je smutné, jak naše soudy jsou mimo realitu a lajnujou podmínky i když je člověk nevinnej. Buď má jít sedět (něco fakt posral) nebo má bejt bez záznamu. Kecy o tom, že máš přizpůsobit a předpokládat jsou skutečně knížecí a vaří se ve mě hovna vzteky, kdykoli to slyším.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2025